ze dne 20. prosince 1991
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST DRUHÁ
LICENCE
§ 4
(1) Žádost o licenci se předkládá České národní bance. S žádostí o licenci se předkládá návrh stanov. Minimální výše základního kapitálu banky činí 500 000 000 Kč a minimálně v této výši musí být tvořen peněžitými vklady. Náležitosti žádosti o licenci stanoví Česká národní banka vyhláškou.
(2) O udělení licence rozhoduje Česká národní banka.
(3) Před vydáním rozhodnutí o žádosti o licenci požádá Česká národní banka o stanovisko orgán dohledu členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor (dále jen „členský stát“), vykonávající dohled nad bankami, obchodníky s cennými papíry nebo pojišťovnami, jestliže je osoba, které má být licence udělena, ovládaná
a) zahraniční bankou se sídlem v členském státě,
b) osobou, která má povolení příslušného orgánu dohledu členského státu k poskytování investičních služeb,
c) pojišťovnou, která má povolení příslušného orgánu dohledu členského státu,
(4) Česká národní banka požádá, aby stanovisko podle
odstavce 3 obsahovalo zejména informace vhodné pro posouzení, zda jsou splněny podmínky uvedené v
odstavci 5 písm. d) a
e).
(5) Pro udělení licence musí být splněny tyto podmínky:
a) průhledný a nezávadný původ základního kapitálu a dalších finančních zdrojů banky, jejich dostatečnost a vyhovující skladba,
b) splacení základního kapitálu v plné výši,
c) důvěryhodnost a odborná způsobilost osoby, které má být licence udělena,
d) důvěryhodnost a způsobilost osob s kvalifikovanou účastí (
§ 17a odst. 3) na bance k výkonu práv akcionáře při podnikání banky,
e) důvěryhodnost, odborná způsobilost a zkušenost osob navrhovaných na výkonné řídící funkce, s nimiž je spojena pravomoc a odpovědnost vymezená stanovami, (dále jen „vedoucí zaměstnanci banky“),
f) technické a organizační předpoklady pro výkon navrhovaných činností banky, funkční řídicí a kontrolní systém banky,
g) obchodní plán vycházející z navrhované strategie činnosti banky podložený reálnými ekonomickými kalkulacemi,
h) průhlednost skupiny osob s úzkým propojením s bankou,
i) úzké propojení v rámci skupiny podle
písmene g) nebrání výkonu bankovního dohledu,
j) ve státě, na jehož území má skupina podle
písmene g) úzké propojení, nejsou právní ani faktické zábrany k výkonu bankovního dohledu,
k) sídlo budoucí banky musí být na území České republiky.
(6) Úzkým propojením se pro účely tohoto zákona rozumí
a) vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém má jedna z osob na druhé osobě přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu, jejichž součet představuje alespoň 20 %,
b) vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém má jedna z osob na druhé osobě přímý nebo nepřímý podíl na hlasovacích právech, jejichž součet představuje alespoň 20 %,
c) vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém jedna z osob druhou osobu nebo ostatní osoby ovládá, nebo
d) vztah dvou nebo více osob, které ovládá tatáž osoba.
(7) Česká národní banka je oprávněna vyžádat si opis z evidence Rejstříku trestů týkající se fyzických osob, které jsou zakladateli banky nebo jsou navrhovány na vedoucí zaměstnance banky. Osoba v minulosti pravomocně odsouzená za úmyslný trestný čin nesmí působit jako vedoucí zaměstnanec banky.
§ 4a
Licenci lze udělit též na žádost spořitelního a úvěrního družstva, pokud současně požádá i o souhlas se změnou právní formy spořitelního a úvěrního družstva na akciovou společnost. O obou žádostech se vede společné řízení podle zákona upravujícího správní řízení. Návrh na zápis změny právní formy spořitelního a úvěrního družstva na akciovou společnost do obchodního rejstříku lze podat poté, co nabylo právní moci udělení licence i souhlas se změnou právní formy spořitelního a úvěrního družstva na akciovou společnost. Právní účinky udělení licence nastávají ke dni zápisu změny právní formy spořitelního a úvěrního družstva na akciovou společnost do obchodního rejstříku.
§ 5
(1) Zahraniční banka, která hodlá zřídit pobočku na území České republiky, předkládá žádost o licenci České národní bance.
(2) Zahraniční banka předloží současně se žádostí o licenci vyjádření orgánu bankovního dohledu ze země sídla zahraniční banky k záměru založit pobočku v České republice a jeho prohlášení, že nad pobočkou bude vykonávat bankovní dohled.
(3) O udělení licence podle
odstavce 1 rozhoduje Česká národní banka.
(4) Pro udělení licence podle
odstavce 1 musejí být splněny tyto podmínky:
a) dostatečný objem a průhlednost původu finančních zdrojů poskytnutých zahraniční bankou její pobočce s ohledem na rozsah a rizikovost podnikání pobočky,
b) důvěryhodnost zahraniční banky a její dostatečná finanční síla s ohledem na rozsah podnikání pobočky,
c) odborná způsobilost, důvěryhodnost a zkušenost osob navrhovaných do vedení pobočky,
d) technické a organizační předpoklady pro výkon navrhovaných činností pobočky, funkční řídicí a kontrolní systém pobočky,
e) obchodní plán vycházející z navrhované strategie činnosti pobočky podložený reálnými ekonomickými kalkulacemi,
f) průhlednost skupiny s úzkým propojením, ke které patří zahraniční banka,
g) úzké propojení v rámci skupiny podle
písmene f) nebrání výkonu bankovního dohledu,
h) ve státě, na jehož území má skupina podle
písmene f) úzké propojení, nejsou právní ani faktické zábrany k výkonu bankovního dohledu,
i) zahraniční banka hodlající působit prostřednictvím své pobočky na území České republiky musí mít zapsané sídlo a skutečné sídlo ve stejném státě.
(5) Náležitosti žádosti podle
odstavce 1, jakož i minimální výši poskytnutých finančních zdrojů, stanoví Česká národní banka vyhláškou.
(6) Důvodem pro zamítnutí žádosti o licenci nemůže být skutečnost, že právní forma zahraniční banky neodpovídá právní formě akciové společnosti.
§ 5a
(1) Banky se sídlem v členských státech mohou vykonávat na území České republiky prostřednictvím svých poboček činnosti podle tohoto zákona bez licence, pokud oprávnění k jejich výkonu jim bylo uděleno v zemi jejich sídla a pokud zahraniční banka dodržela postup stanovený právem Evropské unie podle
§ 5c až 5m. Na tyto pobočky se vztahuje registrační povinnost daňových subjektů podle zvláštního právního předpisu.
3) Banky se sídlem v členských státech jsou dále za stejných podmínek oprávněny k provozování těchto činností i bez založení pobočky, pokud jejich provozování nemá charakter trvalé hospodářské činnosti.
(2) Ustanovení
odstavce 1 neplatí v případech, kdy jde o banky, které nepožívají výhody jednotné licence podle práva Evropské unie, nebo o banky se sídlem ve státě, který nepožívá výhody jednotné licence podle práva Evropské unie.
(3) Česká národní banka může v souladu s mezinárodní smlouvou vyhláškou rozšířit okruh států, jejichž banky požívají při podnikání na území České republiky stejné výhody jako banky se sídlem ve členských státech.
(4) Pobočky zahraničních bank, které podle
odstavce 1 mohou na území České republiky vykonávat činnosti podle tohoto zákona bez licence udělené pro ně příslušné zahraniční bance, nepodléhají tomuto zákonu s výjimkou ustanovení
§ 11 odst. 3 a
5, povinnosti poskytnout údaje podle
§ 38 odst. 2 až 6, ustanovení týkajících se likvidity banky, provádění měnové politiky, opravného zúčtování bank (
§ 20c) a ustanovení
§ 41m odst. 1 a
2.
(5) Pokud se pobočka zahraniční banky podle
odstavce 1 rozhodne účastnit platebního systému provozovaného Českou národní bankou (
§ 20b), vztahují se na ni právní předpisy upravující provoz tohoto systému. Pokud se pobočka zahraniční banky rozhodne využít možnosti podle
§ 38a odst. 1, vztahuje se na ni ustanovení
§ 38a.
(6) Ustanovení tohoto zákona související s pojištěním pohledávek z vkladů se na tyto pobočky vztahují, jen pokud využijí možnosti stanovené v
§ 41m. Postup podle
§ 26 lze vůči pobočkám zahraničních bank podle
odstavce 1 uplatnit pouze za podmínky, že pobočka nezjedná na výzvu České národní banky nápravu sama a na žádost České národní banky nezjednal nápravu po jeho předchozím informování ani orgán bankovního dohledu země sídla příslušné zahraniční banky, a za podmínky, že protiprávní stav trvá. To neplatí v případě porušení ustanovení
§ 11 odst. 3 a
5, ustanovení o opravném zúčtování bank, v případě porušení právních předpisů upravujících provoz platebního systému provozovaného Českou národní bankou (
§ 20b), pokud je pobočka účastníkem tohoto systému, v případě porušení ustanovení
§ 38a a povinnosti poskytnout údaje podle
§ 38 odst. 2 až 6, nebo nesnese-li věc odkladu a je-li to nutné v zájmu vkladatelů. Postup podle
§ 26 aplikovaný z důvodů, že věc nesnese odkladu a je-li to nutné v zájmu vkladatelů, musí Česká národní banka bez zbytečného odkladu nebo ve lhůtě stanovené Evropskou komisí přehodnotit, pokud Evropská komise tak rozhodne v souladu s
§ 5k odst. 4; obdobně Česká národní banka postupuje, pokud Evropská komise tak rozhodne v případě aplikace postupu podle
§ 26bb.
(7) Česká národní banka může v pobočkách zahraničních bank, které podle
odstavce 1 mohou na území České republiky vykonávat činnosti podle tohoto zákona bez licence udělené pro ně příslušné zahraniční bance, nebo v osobách tvořících konsolidační celek, jehož členem je zahraniční banka podle
odstavce 1, provést kontrolu na místě, je-li o to požádána orgánem dohledu země sídla zahraniční banky. Orgán dohledu země sídla banky podle
odstavce 1 může po předchozím oznámení České národní bance provést na území České republiky kontrolu na místě v pobočce zahraniční banky podle
odstavce 1 nebo ve finanční instituci splňující podmínky podle
§ 5e odst. 1.
§ 5b
Licence nesmí být udělena, jestliže by to bylo v rozporu s mezinárodní smlouvou.
Princip jednotné licence
§ 5c
(1) Banky se sídlem na území členského státu (dále jen „domovský stát“) mohou vykonávat na území jiného členského státu (dále jen „hostitelský stát“) prostřednictvím své pobočky činnosti vyjmenované v
§ 5d bez licence, pokud oprávnění k jejich výkonu bylo těmto bankám uděleno v domovském státě. Stejné oprávnění s výjimkou činnosti uvedené v
§ 5d písm. a) se vztahuje i na finanční instituce splňující podmínky uvedené v
§ 5e odst. 1 (dále jen „oprávněná finanční instituce“).
(2) Banky podle
odstavce 1 jsou dále oprávněny k provozování činností vyjmenovaných v
§ 5d i bez založení pobočky, pokud jejich provozování nemá charakter trvalé hospodářské činnosti. Totéž platí pro oprávněné finanční instituce podle
odstavce 1 s výjimkou činnosti uvedené v
§ 5d písm. a).
(3) Vykonávat na území hostitelského státu prostřednictvím své pobočky činnosti bez licence nemůže banka nebo finanční instituce, která nepožívá výhody jednotné licence podle práva Evropské unie, nebo banka nebo finanční instituce se sídlem ve státě, který nepožívá výhody jednotné licence podle práva Evropské unie.
§ 5d
Banky nebo oprávněné finanční instituce mohou vykonávat na území hostitelského státu při splnění podmínek stanovených právem Evropské unie a uvedených v tomto zákoně tyto činnosti:
a) přijímání vkladů od veřejnosti,
b) poskytování úvěrů,
c) finanční pronájem (finanční leasing),
d) poskytování platebních služeb a vydávání elektronických peněz,
e) vydávání a správu platebních prostředků, jestliže se nejedná o poskytování platebních služeb nebo vydávání elektronických peněz podle
písmene d),
f) poskytování záruk,
g) obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta
1. s nástroji peněžního trhu,
2. s peněžními prostředky v cizích měnách,
3. futures, opcemi a nástroji, jejichž hodnota se vztahuje k měnovým kursům, úrokové míře nebo úrokovému výnosu,
4. s investičními cennými papíry,
h) účast na vydávání cenných papírů a poskytování souvisejících služeb,
i) poradenství ve věcech kapitálové struktury, průmyslové strategie a v souvisejících otázkách a poradenství a služby v oblasti fúzí a koupí podniků,
j) peněžní makléřství,
k) obhospodařování cenných papírů klienta na jeho účet včetně poradenství,
l) uložení a správu cenných papírů,
m) poskytování bankovních informací,
n) úschovu cenností,
o) poskytování investičních služeb a činností podle zvláštního právního předpisu.
§ 5e
(1) Finanční instituce, která hodlá využívat výhody uvedené v
§ 5c, musí splňovat současně následující podmínky:
a) banka nebo banky podle
§ 5c odst. 1 musí disponovat nejméně 90 % hlasovacích práv a zároveň i základního kapitálu v této finanční instituci a musí se řídit právem stejného státu jako tato finanční instituce,
b) činnosti, které hodlá provozovat na území hostitelského státu, musí provozovat i na území svého domovského státu,
c) musí být zahrnuta do konsolidovaného dohledu vykonávaného nad bankou nebo bankami podle
§ 5 odst. 1 v souladu s předpisy Evropské unie,
d) banka nebo banky podle
§ 5c odst. 1 společně a nerozdílně se souhlasem domovského orgánu dohledu ručí za její závazky,
e) banka nebo banky podle
§ 5c odst. 1 splňují požadavky domovského orgánu dohledu ohledně obezřetného řízení finanční instituce.
(2) Splnění podmínek podle
odstavce 1 musí být ověřeno orgánem dohledu domovského státu, který o tom vystaví potvrzení.
(3) V případě, že oprávněná finanční instituce přestane plnit některou z podmínek podle
odstavce 1, domovský orgán dohledu o tom okamžitě informuje hostitelský orgán dohledu a finanční instituce pozbývá výhody jednotné licence.
§ 5f
Banka nebo oprávněná finanční instituce, která hodlá založit svou pobočku na území hostitelského státu, o tom informuje orgán dohledu domovského státu a sdělí mu písemně následující informace:
a) na území kterého členského státu hodlá založit pobočku,
b) obchodní plán obsahující zejména výčet předpokládaných činností,
c) organizační strukturu pobočky,
d) adresu v hostitelském státě, na které bude možno získat dokumenty,
e) jména osob zodpovědných za řízení pobočky,
f) v případě oprávněné finanční instituce též podklady pro ověření skutečností uvedených v
§ 5e odst. 1.
§ 5g
(1) Orgán dohledu domovského státu, pokud nemá pochybnosti o organizační struktuře a finanční situaci banky nebo finanční instituce ve vztahu k předpokládaným činnostem, předá do 3 měsíců od obdržení informací podle
§ 5f tyto informace spolu s údaji o výši kapitálu banky nebo oprávněné finanční instituce, s údaji o její kapitálové přiměřenosti, podrobnostmi o pojištění vkladů a předáním potvrzení podle
§ 5e odst. 2, hostitelskému orgánu dohledu, o čemž informuje i banku nebo finanční instituci.
(2) V případě, že existují pochybnosti uvedené v
odstavci 1, orgán dohledu domovského státu ve lhůtě uvedené v
odstavci 1 banku nebo finanční instituci informuje o tom, že její oznámení nebylo předáno hostitelskému orgánu dohledu, a svůj postup odůvodní. V tomto případě a v případě, kdy není ve lhůtě podle
odstavce 1 banka nebo finanční instituce ze strany orgánu dohledu domovského státu informována, může se banka nebo finanční instituce domáhat nápravy u soudu.
§ 5h
(1) Orgán dohledu hostitelského státu se do 2 měsíců od obdržení informace podle
§ 5g odst. 1 připraví na dohled nad bankou nebo finanční institucí, a je-li to nutné, sdělí jí ustanovení právních předpisů hostitelského státu, která upravují podmínky výkonu jejich činnosti na území hostitelského státu na základě oprávnění uděleného jí orgánem dohledu domovského státu.
(2) Po obdržení informací podle
odstavce 1 nebo po marném uplynutí 2 měsíců může banka nebo oprávněná finanční instituce začít podnikat na území hostitelského státu.
(3) Změny v údajích uvedených v
§ 5f a
§ 5g odst. 1 oznámí banka nebo oprávněná finanční instituce s měsíčním předstihem orgánu dohledu domovského i hostitelského státu.
§ 5i
V případě, že banka nebo oprávněná finanční instituce hodlá na území hostitelského státu provozovat činnosti podle
§ 5d bez založení pobočky, oznámí zamýšlené činnosti před prvním poskytnutím služby domovskému orgánu dohledu, který toto oznámení do jednoho měsíce zašle hostitelskému orgánu dohledu.
§ 5j
(1) Dohled nad pobočkou banky nebo oprávněné finanční instituce vykonává orgán dohledu domovského státu. Dohled nad likviditou pobočky banky nebo oprávněné finanční instituce vykonává orgán dohledu hostitelského státu. Pobočka podléhá opatřením přijatým hostitelským státem v rámci jeho měnové politiky; v případě států, které zavedly euro jako svou měnu, opatřením přijatým Evropskou centrální bankou. Tato opatření nesmějí být diskriminační.
(2) Při výkonu své působnosti podle
odstavce 1 a v oblasti monitorování rizik vzniklých z otevřených pozic na finančním trhu na území tohoto státu může hostitelský stát od pobočky banky nebo oprávněné finanční instituce požadovat stejné informace jako od bank nebo finančních institucí se sídlem na jeho území. Hostitelský stát může od banky nebo oprávněné finanční instituce mající pobočku na jeho území požadovat pravidelné hlášení o jejích podnikatelských činnostech na svém území ve formě statistických údajů.
§ 5k
(1) Pokud příslušný orgán hostitelského státu zjistí, že banka nebo oprávněná finanční instituce při poskytování služeb na jeho území porušuje ustanovení právních předpisů v oblastech, které spadají do působnosti hostitelského státu, požádá banku nebo oprávněnou finanční instituci o ukončení tohoto protiprávního stavu.
(2) Neučiní-li banka nebo oprávněná finanční instituce potřebná opatření, požádá příslušný orgán hostitelského státu orgán dohledu domovského státu, který neprodleně přijme potřebná opatření k zajištění ukončení protiprávního stavu a informuje o nich příslušný orgán hostitelského státu.
(3) Jestliže přes opatření podle
odstavce 2 banka nebo oprávněná finanční instituce setrvává ve stavu porušení právních předpisů uvedených v
odstavci 1, může příslušný orgán hostitelského státu po předchozím informování orgánu dohledu domovského státu přijmout potřebná opatření k ukončení protiprávního stavu, a je-li to nutné, k ukončení činnosti banky nebo oprávněné finanční instituce na území hostitelského státu.
(4) Nesnese-li věc odkladu, může příslušný orgán hostitelského státu přijmout opatření na ochranu klientů banky. O přijetí takových opatření informuje příslušný orgán domovského státu Evropskou komisi a orgány dohledu dotčených států. Po konzultaci s orgány dohledu dotčených států může Evropská komise přikázat orgánu hostitelského státu zrušit nebo změnit přijatá opatření.
(5) Orgány hostitelského státu mohou přijmout potřebná opatření k zamezení či potrestání jednání na území tohoto státu porušujícího právní předpisy tohoto státu v oblasti veřejného zájmu včetně opatření k ukončení činnosti banky nebo finanční instituce na území tohoto státu. Ustanovení předchozích odstavců se v tomto případě nepoužijí.
§ 5l
(1) V případě odnětí licence bance nebo oprávněné finanční instituci informuje domovský orgán dohledu neprodleně hostitelský orgán dohledu. Hostitelský orgán dohledu přijme potřebná opatření k ukončení činnosti banky nebo oprávněné finanční instituce na svém území a k ochraně zájmů vkladatelů.
(2) Orgány dohledu informují Evropskou komisi o počtu a povaze případů, kdy odmítly postoupit orgánu hostitelského státu informaci o založení pobočky nebo kdy použily svého oprávnění k ukončení protiprávního stavu podle
§ 5k odst. 1 až 3.
§ 5m
Banky a oprávněné finanční instituce smějí volně inzerovat své služby v členských státech při respektování právních předpisů o reklamě přijatých příslušným státem.
§ 5n
(1) Pobočka banky nebo zahraniční banky se sídlem na území členského státu může být orgánem dohledu členského státu, na jehož území pobočka působí, označena v souladu s právem Evropské unie za významnou (dále jen „významná pobočka“).
(2) O svém záměru označit pobočku zahraniční banky, která působí na území České republiky, za významnou informuje Česká národní banka orgán dohledu domovského státu zahraniční banky. Pokud je taková pobočka zahraniční banky členem skupiny evropské ovládající banky [
§ 26d odst. 1 písm. l)], členem skupiny evropské finanční holdingové osoby [
§ 26d odst. 1 písm. n)] nebo členem skupiny evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, informuje Česká národní banka o svém záměru označit takovou pobočku za významnou orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad takovou skupinou. Zároveň Česká národní banka tomuto orgánu sdělí důvody, které ji vedou k záměru označit pobočku za významnou s ohledem na kritéria uvedená v
odstavci 3.
(3) Při záměru označit pobočku za významnou přihlédne Česká národní banka zejména k
a) tržnímu podílu pobočky na vkladech v České republice a k tomu, zda tento podíl přesahuje 2 %,
b) pravděpodobnému dopadu pozastavení nebo ukončení činnosti zahraniční banky, jejíž pobočka by mohla být označena za významnou, na likviditu na trhu nebo na činnost platebních nebo vypořádacích systémů v České republice,
c) velikosti pobočky a jejímu významu pro finanční systém České republiky z hlediska počtu jejích klientů.
(4) Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby jejího rozhodnutí o označení pobočky zahraniční banky za významnou bylo dosaženo po dohodě s orgánem dohledu uvedeným v
odstavci 2, a to ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy Česká národní banka informovala tento orgán o svém záměru podle
odstavce 2.
(5) Nebude-li dosaženo dohody podle
odstavce 4, Česká národní banka rozhodne o označení pobočky zahraniční banky za významnou do 4 měsíců ode dne, kdy o tomto záměru informovala orgán dohledu uvedený v
odstavci 2, nebo v téže lhůtě oznámí tomuto orgánu, že od tohoto záměru ustupuje. Přitom přihlíží ke stanovisku tohoto orgánu.
(6) Rozhodne-li Česká národní banka o označení pobočky zahraniční banky za významnou, informuje o tom písemně bez zbytečného odkladu orgán dohledu uvedený v
odstavci 2. Česká národní banka tomuto orgánu zároveň sdělí důvody označení této pobočky za významnou.
§ 5o
(1) Česká národní banka je příslušná k dohodě o označení pobočky banky za významnou, jestliže tato banka vykonává prostřednictvím této pobočky činnost v jiném členském státě a orgán dohledu hostitelského státu informoval Českou národní banku o záměru označit tuto pobočku za významnou a sdělil jí důvody, které jej vedou k tomuto záměru v souladu s právem Evropské unie. Ustanovení
§ 5n odst. 4 se použije obdobně.
(2) Pokud banka vykonává činnost na území jiného členského státu prostřednictvím významné pobočky, sdělí Česká národní banka orgánům dohledu tohoto členského státu údaje uvedené v
§ 38h odst. 3 písm. c) a
d) a ve spolupráci s orgány dohledu tohoto členského státu plní úkoly uvedené v
§ 26i písm. c).
(3) Pokud Česká národní banka zjistí nepříznivý vývoj v bance, která vykonává činnost prostřednictvím významné pobočky na území jiného členského státu, informuje bez zbytečného odkladu příslušné centrální banky Evropského systému centrálních bank za podmínek uvedených v
§ 25a odst. 4 písm. j) a orgány veřejné moci podle
§ 25a odst. 4 písm. l) v členských státech dotčených tímto vývojem.
(4) Pokud banka vykonává činnost na území jiného členského státu prostřednictvím významné pobočky, zřizuje Česká národní banka k plnění úkolů uvedených v
odstavcích 2 a
3 a v
§ 38h kolegium orgánů dohledu (dále jen „kolegium“). Zřízení a činnost kolegia jsou založeny na písemných ujednáních podle
§ 26c odst. 8, která připravuje Česká národní banka po projednání s orgány dohledu podle
odstavce 2. Členy kolegia jsou Česká národní banka a orgány dohledu hostitelských států, v nichž banka vykonává činnost prostřednictvím významné pobočky. Ustanovení
§ 26l odst. 4 a
5 se použije obdobně.
(5) Povinnosti uvedené v
odstavcích 2 až 4 vykonává Česká národní banka poté, kdy se dohodla o označení pobočky za významnou podle
odstavce 1, nebo poté, kdy byla o označení pobočky banky za významnou informována příslušným orgánem dohledu hostitelského státu.
§ 6
Licence se uděluje na dobu neurčitou a není převoditelná na jinou osobu.
§ 7
Úplný seznam bank a poboček zahraničních bank působících na území České republiky vede Česká národní banka. Seznam je k nahlédnutí v ústředí a pobočkách České národní banky a Česká národní banka jej uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 7a
(1) Licence zaniká dnem,
a) kterým nabývá právní moci rozhodnutí o odnětí licence,
b) ke kterému se banka zrušuje, pokud se zrušuje s likvidací,
c) od kterého podle rozhodnutí valné hromady dosavadní banka nadále nebude vykonávat činnost, ke které je třeba licence,
d) výmazu banky z obchodního rejstříku, pokud zaniká bez likvidace,
e) ke kterému nabylo právní moci rozhodnutí o zákazu činnosti banky na území České republiky podle jiného právního předpisu.
(2) Licence udělená zahraniční bance pro její pobočku zaniká rovněž dnem, ke kterému
a) zahraniční banka ukončí činnost své pobočky na území České republiky,
b) zahraniční banka pozbyla ve státě svého sídla oprávnění působit jako banka.
(3) Ode dne zániku licence nesmí banka a pobočka zahraniční banky přijímat vklady a poskytovat úvěry a provozovat další činnosti, s výjimkou těch, které jsou nezbytné k vypořádání jejích pohledávek a závazků; do doby, než vypořádá své pohledávky a závazky, se považuje za banku a pobočku zahraniční banky podle tohoto zákona.
ČÁST ČTVRTÁ
PROVOZNÍ POŽADAVKY
§ 11
(1) Banky a pobočky zahraničních bank jsou povinny informovat ve svých provozních prostorách písemnou formou v českém jazyce o podmínkách pro přijímání vkladů, poskytování úvěrů a dalších bankovních obchodů a služeb a o své účasti v platebních systémech. Na vyžádání jsou povinny poskytnout informaci o pravidlech příslušného platebního systému. Ustanovení
§ 273 odst. 1 obchodního zákoníku tím není dotčeno.
(2) V informaci o službách, které spočívají v převzetí peněžních prostředků od klienta, nebo při poskytování těchto služeb musí být výslovně a srozumitelně uveden vztah této služby k pojištění pohledávek z vkladů včetně limitů pro výplatu jedné oprávněné osobě. Banka a pobočka zahraniční banky je povinna písemně informovat v úředním jazyce, popřípadě jazycích státu, na jehož území působí, o způsobu výplaty náhrad z Fondu pojištění vkladů (
§ 41a) nebo z jiného systému pojištění, na kterém je účastna, a o způsobu uplatnění nároku u Fondu pojištění vkladů nebo u jiného obdobného systému pojištění, na kterém je účastna.
(3) Banka nebo pobočka zahraniční banky je povinna na žádost právnické osoby nebo fyzické osoby v souvislosti s jejím podnikáním poskytnout bez zbytečného odkladu písemné vysvětlení úvěrového hodnocení této osoby (rating) pro účely posuzování jí poskytnutého úvěru nebo její žádosti o úvěr. Banka a pobočka zahraniční banky má vůči žadateli nárok na náhradu přiměřených nákladů spojených s poskytnutím vysvětlení úvěrového hodnocení.
(4) Banka a pobočka zahraniční banky je povinna vést agendu každé smlouvy uzavírané s klientem takovým způsobem, aby na žádost České národní banky byla bez zbytečného odkladu schopna předložit příslušné doklady v ověřeném překladu do českého jazyka.
(5) Banky a pobočky zahraničních bank jsou povinny zavést účinný postup pro vyřizování stížností klientů a o tomto postupu srozumitelně, písemně a v úředním jazyce, popřípadě jazycích státu, na jehož území působí, informovat ve svých provozních prostorách.
§ 11a
Uveřejňování informací
(1) Banka a pobočka zahraniční banky, která nepožívá výhody jednotné licence podle práva Evropské unie, uveřejňuje základní údaje o sobě, o složení akcionářů, struktuře konsolidačního celku, jehož je součástí, a o své činnosti a finanční situaci.
(2) Banka a pobočka zahraniční banky, která nepožívá výhody jednotné licence podle práva Evropské unie, uveřejňuje také údaje o plnění pravidel obezřetného podnikání na individuálním základě; to neplatí, jestliže je
(3) Banka uveřejňuje také údaje o plnění pravidel obezřetného podnikání na konsolidovaném základě, jestliže je
(4) Banka, která má významné postavení na finančním trhu České republiky, avšak nevztahují se na ni povinnosti uvedené v
odstavci 2 nebo
3, uveřejňuje údaje o plnění pravidel obezřetného podnikání ve zkráceném rozsahu. Postavení banky se považuje za významné na finančním trhu České republiky, pokud je splněno alespoň jedno z těchto kritérií:
a) průměrná bilanční suma banky je alespoň 500 000 000 EUR, přičemž průměrná bilanční suma se stanoví jako aritmetický průměr bilančních sum banky uvedených v posledních třech řádných účetních závěrkách ověřených právnickou, popřípadě fyzickou osobou vykonávající auditorskou činnost podle zákona upravujícího činnost auditorů
3a) (dále jen „auditor“),
b) banka je emitentem cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu
15),
c) banka je depozitářem fondu kolektivního investování nebo penzijního fondu, nebo
d) postavení banky na finančním trhu České republiky v určité oblasti podnikání je vůči ostatním osobám finančního trhu České republiky dominantní.
3b)
(5) Banka a pobočka zahraniční banky, která nepožívá výhody jednotné licence podle práva Evropské unie, na něž se nevztahují povinnosti podle
odstavců 2 až 4, uveřejňuje informace o tom, kdo a jakým způsobem uveřejňuje údaje na konsolidovaném základě za skupinu evropské ovládající banky nebo za skupinu evropské finanční holdingové osoby, jíž je členem.
(6) Banka a pobočka zahraniční banky, která nepožívá výhody jednotné licence podle práva Evropské unie, nemusí uveřejnit informaci o plnění pravidel obezřetného podnikání, která
a) není významná; informace je významná, pokud by její vynechání nebo chybné uvedení mohlo změnit či ovlivnit hodnocení či rozhodnutí osob, které spoléhají na tyto informace při svých rozhodnutích; tato možnost se nevztahuje na informace o přístupech pro výpočet kapitálových požadavků (
§ 12a),
b) je citlivá; informace je citlivá, pokud by jejím uveřejněním mohlo být poškozeno postavení banky v rámci soutěžního prostředí, zejména jde-li o informaci o produktech nebo systémech, která by sdílením s ostatními soutěžiteli mohla znehodnotit investici banky do těchto produktů nebo systémů,
c) je důvěrná; informace je důvěrná, pokud je banka zavázána klientům nebo jiným protistranám zachovávat o ní mlčenlivost.
(7) Využije-li banka a pobočka zahraniční banky, která nepožívá výhody jednotné licence podle práva Evropské unie, možnost neuveřejnit citlivou nebo důvěrnou informaci, uveřejní, o který z požadavků na uveřejnění se jedná, a důvod, proč informaci neuveřejnily. Banka a pobočka zahraniční banky, která nepožívá výhody jednotné licence podle práva Evropské unie, však uvedou alespoň obecnou informaci o skutečnosti, které měly uveřejnit, ledaže by i tato obecná informace byla citlivá nebo důvěrná.
(8) Auditor ověřuje údaje o kapitálu, kapitálových požadavcích a poměrové ukazatele banky.
(9) Česká národní banka stanoví vyhláškou
a) obsah údajů určených k uveřejnění na individuálním a konsolidovaném základě, včetně zkráceného rozsahu údajů o plnění pravidel obezřetného podnikání, jakož i formu, způsob, strukturu, periodicitu a lhůty uveřejňování údajů,
b) obsah údajů ověřovaných auditorem a
c) obsah údajů podle
písmen a) a
b) určených k uveřejnění pobočkou zahraniční banky, která nepožívá výhody jednotné licence podle práva Evropské unie.
(10) Banka zavede vnitřní postupy a zásady pro plnění požadavků na uveřejnění stanovených tímto zákonem nebo na jeho základě a pro hodnocení přiměřenosti uveřejňovaných údajů, včetně jejich ověřování a frekvence uveřejňování. Banka a pobočka zahraniční banky, která nepožívá výhody jednotné licence podle práva Evropské unie, zavede rovněž vnitřní postupy a zásady pro posouzení, zda jí uveřejňované informace poskytují úplný a pravdivý obraz o všech podstupovaných rizicích a jejich míře. Neposkytují-li uveřejňované informace takovýto obraz, je banka nebo pobočka zahraniční banky povinna uveřejnit veškeré další informace potřebné k dosažení tohoto cíle, s výjimkou informací uvedených v
odstavci 6.
§ 12
(1) Banka nebo pobočka zahraniční banky je povinna při výkonu své činnosti postupovat obezřetně, zejména provádět obchody způsobem, který nepoškozuje zájmy jejích vkladatelů z hlediska návratnosti jejich vkladů a neohrožuje bezpečnost a stabilitu banky.
(2) Banka nesmí uzavírat smlouvy za nápadně nevýhodných podmínek pro banku nebo pobočku zahraniční banky, zejména takové, které zavazují banku nebo pobočku zahraniční banky k hospodářsky neodůvodněnému plnění nebo plnění zjevně neodpovídajícímu poskytované protihodnotě. Smlouvy uzavřené v rozporu s tímto ustanovením jsou neplatné.
§ 12a
Kapitál
(1) Banka a pobočka zahraniční banky, která nepožívá výhody jednotné licence podle práva Evropské unie, průběžně na individuálním základě udržuje kapitál minimálně ve výši odpovídající součtu jednotlivých kapitálových požadavků ke krytí rizik (dále jen „kapitálová přiměřenost“). Banka dále dodržuje pravidla pro převod rizik. Kapitál banky zároveň nesmí klesnout pod minimální výši základního kapitálu stanovenou v
§ 4 odst. 1.
(2) Banka průběžně udržuje kapitálovou přiměřenost na konsolidovaném základě, jestliže je
b) ovládající bankou, avšak není tuzemskou ovládající bankou nebo odpovědnou bankou ve skupině finanční holdingové osoby [
§ 26d odst. 1 písm. b),
k) a
o)], přičemž členem jejího konsolidačního celku je zahraniční banka nebo finanční instituce, které mají sídlo v jiném než členském státě,
(3) Pro výpočet jednotlivých kapitálových požadavků banka používá základní nebo speciální přístupy.
(4) Jestliže banka hodlá používat pro výpočet kapitálového požadavku speciální přístup nebo používaný speciální přístup nebo podmínky jeho používání změnit, je povinna požádat Českou národní banku o udělení předchozího souhlasu. Česká národní banka rozhodne o žádosti banky do 6 měsíců. Česká národní banka může v rozhodnutí o udělení souhlasu stanovit závazné podmínky, za kterých je banka oprávněna speciální přístup používat.
(5) Banka, která je členem skupiny evropské ovládající banky [
§ 26d odst. 1 písm. l)] nebo skupiny evropské finanční holdingové osoby [
§ 26d odst. 1 písm. n)] nebo je ovládána evropským ovládajícím obchodníkem s cennými papíry podle zvláštního právního předpisu,
1b) je oprávněna používat některé ze speciálních přístupů pro výpočet kapitálového požadavku nebo takový již používaný speciální přístup změnit také tehdy, pokud se připojila ke společné žádosti evropské ovládající banky a jí ovládaných osob, společné žádosti osob ovládaných evropskou finanční holdingovou osobou nebo ke společné žádosti evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry a jím ovládaných osob o udělení předchozího souhlasu s používáním takového speciálního přístupu nebo změnou takového používaného speciálního přístupu.
(6) Česká národní banka je příslušná rozhodnout o společné žádosti podle
odstavce 5, pokud vykonává bankovní dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropské ovládající banky nebo skupinou evropské finanční holdingové osoby. Jinak o společné žádosti rozhodne orgán dohledu členského státu, který vykonává dohled na konsolidovaném základě nad dotčeným konsolidačním celkem. Banka používá speciální přístup nebo používaný speciální přístup změní podle rozhodnutí orgánu dohledu členského státu o společné žádosti o udělení předchozího souhlasu s používáním speciálního přístupu nebo s jeho změnou, a to v souladu s podmínkami uvedenými v tomto rozhodnutí.
(7) Česká národní banka rozhodne o společné žádosti podle
odstavce 5 do 6 měsíců. Česká národní banka zašle bez prodlení úplnou žádost orgánům dohledu nad členy konsolidačního celku, kteří předložili tuto žádost, a při jejím posuzování koordinuje spolupráci s těmito orgány dohledu. Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby rozhodnutí bylo vydáno po dohodě se všemi dotčenými orgány dohledu a dosažení dohody bylo řádně uvedeno v odůvodnění rozhodnutí. Jestliže nedojde k dohodě dotčených orgánů dohledu, aby mohlo být rozhodnuto ve lhůtě uvedené ve větě první, Česká národní banka vezme při rozhodování o společné žádosti v úvahu stanoviska a připomínky uplatněné dotčenými orgány dohledu v této lhůtě. Česká národní banka může v rozhodnutí o udělení souhlasu stanovit závazné podmínky, za kterých jsou banka nebo jiný předkladatel společné žádosti oprávněni speciální přístup používat. Rozhodnutí o udělení souhlasu odešle Česká národní banka též všem dotčeným orgánům dohledu.
(8) Česká národní banka stanoví vyhláškou
a) pravidla pro výpočet kapitálové přiměřenosti, která zahrnují postupy, které banka uplatňuje při výpočtu kapitálové přiměřenosti, pravidla pro stanovení kapitálu, určení jednotlivých kapitálových požadavků a vymezení přístupů pro jejich výpočet, včetně stanovení podmínek pro užívání základních a speciálních přístupů při výpočtu kapitálových požadavků, a pravidla pro převod rizik,
b) určení speciálních přístupů, k jejichž používání a změně je potřeba souhlasu podle
odstavce 4 nebo
5,
c) náležitosti žádosti o předchozí souhlas s používáním speciálního přístupu a se změnou používaného speciálního přístupu předkládané České národní bance.
§ 12b
(1) Pro výpočet kapitálových požadavků pomocí úvěrového hodnocení dlužníka vydaného jinou osobou použije banka toto úvěrové hodnocení jen tehdy, pokud je vydáno ratingovou agenturou registrovanou nebo certifikovanou podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o ratingových agenturách
3c) (dále jen „nařízení o ratingových agenturách“), pokud je tato ratingová agentura zapsána do seznamu agentur pro úvěrové hodnocení vedeného Českou národní bankou, nebo jde-li o srovnatelné úvěrové hodnocení vydané jinou osobou, pokud nařízení o ratingových agenturách použití takového srovnatelného úvěrového hodnocení připouští.
(2) Seznam agentur pro úvěrové hodnocení obsahuje obchodní firmu, sídlo, právní formu zapsané osoby, její identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), bylo-li přiděleno, rozsah uplatňování úvěrových hodnocení používaných touto osobou, přiřazení těchto úvěrových hodnocení ke stupňům úvěrové kvality a datum, od kterého je možno úvěrové hodnocení této osoby používat. V případě výmazu osoby ze seznamu agentur pro úvěrové hodnocení (
odstavec 5) Česká národní banka v tomto seznamu uvede datum, od kterého nelze úvěrové hodnocení této osoby používat.
(3) Osoba poskytující úvěrová hodnocení může požádat Českou národní banku o zápis do seznamu agentur pro úvěrové hodnocení, pokud doloží, že její úvěrová hodnocení hodlá používat pro výpočet kapitálových požadavků alespoň jedna banka, spořitelní a úvěrní družstvo nebo obchodník s cennými papíry, který není bankou. Česká národní banka vydá rozhodnutí o zápisu této osoby do tohoto seznamu poté, co prověří, že její metody hodnocení splňují požadavky na nestrannost, nezávislost a průhlednost a jsou průběžně aktualizovány a že její výsledná úvěrová hodnocení splňují požadavky na důvěryhodnost a průhlednost. Pokud je osoba poskytující úvěrová hodnocení registrovanou nebo certifikovanou ratingovou agenturou podle nařízení o ratingových agenturách, má se za to, že její metody hodnocení splňují požadavky na nestrannost, nezávislost a průhlednost a jsou průběžně aktualizovány.
(4) Česká národní banka je oprávněna vyžádat si od osoby zapsané v seznamu agentur pro úvěrové hodnocení informace a podklady nezbytné pro posouzení, zda tato osoba nadále splňuje požadavky stanovené tímto zákonem nebo na jeho základě.
(5) Česká národní banka vydá rozhodnutí o výmazu osoby ze seznamu agentur pro úvěrové hodnocení, jestliže tato osoba přestala splňovat předpoklady pro zápis stanovené tímto zákonem nebo o výmaz požádala.
(6) Česká národní banka vydá rozhodnutí o zápisu, změně zápisu nebo o zamítnutí žádosti o zápis do seznamu agentur pro úvěrové hodnocení podle
odstavce 3 nebo o výmazu z tohoto seznamu podle
odstavce 5 do 4 měsíců ode dne zahájení správního řízení.
(7) Česká národní banka může do seznamu agentur pro úvěrové hodnocení zapsat osobu, která již byla příslušným orgánem dohledu jiného členského státu zapsána do obdobného seznamu agentur pro úvěrové hodnocení vedeného tímto orgánem a požádala o zápis do seznamu agentur pro úvěrové hodnocení vedeného podle tohoto zákona. Česká národní banka není v tomto případě povinna prověřovat skutečnosti uvedené v
odstavci 3. Při zápisu takové osoby může Česká národní banka využít přiřazení úvěrových hodnocení používaných touto osobou ke stupňům úvěrové kvality, které bylo provedeno příslušným orgánem dohledu jiného členského státu. Lhůty pro vydání rozhodnutí stanovené v
odstavci 6 platí obdobně.
(8) Česká národní banka stanoví vyhláškou
a) formu a obsah žádosti o zápis do seznamu agentur pro úvěrové hodnocení,
b) požadavky na nezávislost, nestrannost, průběžnou aktualizaci a průhlednost metod hodnocení a požadavky na důvěryhodnost a průhlednost úvěrových hodnocení osoby, která má být zapsána do seznamu agentur pro úvěrové hodnocení.
§ 12c
(1) Banka přijme a uplatňuje spolehlivé, účinné a úplné strategie a postupy pro stanovení, průběžné posuzování a udržování vnitřně stanoveného kapitálu v takové výši, struktuře a rozložení, aby dostatečně pokrýval rizika, kterým je nebo by mohla být vystavena. Tím nejsou dotčeny povinnosti stanovené v
§ 12a.
(2) Banka pravidelně prověřuje strategie a postupy uvedené v
odstavci 1 tak, aby bylo zajištěno, že jsou funkční, účinné a přiměřené charakteru, rozsahu a složitosti činností banky.
(3) Povinnosti stanovené v
odstavcích 1 a
2 má na individuálním základě pouze banka, která
b) není odpovědnou bankou ve skupině zahraniční ovládající banky [
§ 26d odst. 1 písm. p)] ani jinou bankou v takové skupině,
c) neovládá jinou banku, zahraniční banku, finanční instituci nebo podnik pomocných služeb, nebo
d) je vyňata z konsolidačního celku.
(4) Povinnosti stanovené v
odstavcích 1 a
2 má na konsolidovaném základě pouze banka, která je
b) ovládající bankou, avšak není tuzemskou ovládající bankou nebo odpovědnou bankou ve skupině finanční holdingové osoby [
§ 26d odst. 1 písm. b),
k) a
o)], přičemž členem jejího konsolidačního celku je zahraniční banka nebo finanční instituce, které mají sídlo v jiném než členském státě,
§ 13
Banka a pobočka zahraniční banky, která nepožívá výhody jednotné licence podle práva Evropské unie, dodržují pravidla, která omezují výši aktiv a podrozvahových položek vůči osobě nebo skupině osob v závislosti na kapitálu (dále jen „pravidla angažovanosti“) na individuálním základě. Banka dodržuje také pravidla angažovanosti na konsolidovaném základě, jestliže je
a) tuzemskou ovládající bankou,
b) ovládající bankou, avšak není tuzemskou ovládající bankou nebo odpovědnou bankou ve skupině finanční holdingové osoby [
§ 26d odst. 1 písm. b),
k) a
o)], přičemž členem jejího konsolidačního celku je zahraniční banka nebo finanční instituce, které mají sídlo v jiném než členském státě,
§ 14
Banka a pobočka zahraniční banky, která nepožívá výhody jednotné licence podle práva Evropské unie, udržuje trvale svou platební schopnost. Banka je povinna dodržovat stanovená pravidla likvidity a bezpečného provozu (
§ 15); tato pravidla mohou upravovat zejména
a) minimální výši likvidních prostředků, popřípadě skupiny těchto prostředků, ve vztahu k aktivům nebo ve vztahu k pasívům, popřípadě ke skupině aktiv nebo pasív;
b) omezení a podmínky pro některé druhy úvěrů nebo investic, vkladů, záruk a závazků;
c) nabývání, financování a posuzování aktiv;
d) omezení a podmínky pro měnové pozice.
§ 15
Pravidla podle
§ 13 a
§ 14 písm. c) stanoví Česká národní banka vyhláškou. Pravidla podle
§ 12 a
§ 14 písm. a),
b) a
d) pro banky a pobočky zahraničních bank stanoví Česká národní banka opatřením České národní banky, vyhlášeným ve Věstníku České národní banky.
2)§ 16
(1) Banka musí mít předchozí souhlas České národní banky
a) k uzavření smlouvy, na jejímž základě dochází k jakékoliv dispozici s podnikem nebo jeho částí,
b) k rozhodnutí valné hromady o zrušení banky,
c) k fúzi nebo rozdělení banky nebo převodu jmění na banku jakožto společníka,
d) ke snížení základního kapitálu banky, nejedná-li se o snížení základního kapitálu banky k úhradě ztráty,
Právní úkony a usnesení valné hromady učiněné bez požadovaného předchozího souhlasu jsou neplatné. Účastníkem řízení o udělení předchozího souhlasu je pouze žádající banka; účastníky tohoto řízení jsou rovněž druhá smluvní strana při dispozici s podnikem nebo jeho částí podle
písmene a), další zúčastněné akciové společnosti při fúzi nebo rozdělení anebo přejímající společník při převodu jmění podle
písmene b).
(2) Banka je povinna informovat Českou národní banku
a) o zamýšlené změně stanov týkající se skutečností, které musí být ve stanovách uvedeny na základě požadavku
obchodního zákoníku nebo tohoto zákona,
b) o návrzích personálních změn ve statutárním orgánu banky a na místech vedoucích zaměstnanců banky, včetně předložení podkladů nezbytných pro posouzení jejich odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti; tuto povinnost má i pobočka zahraniční banky, pokud jde o osoby navrhované do vedení pobočky,
c) o záměru založit právnickou osobu v zahraničí nebo se na ní majetkově podílet.
(4) Banka může převést svůj podnik pouze na jinou banku nebo pobočku zahraniční banky; to platí i pro nájem podniku banky.
(5) Banka může převést svůj podnik také na akciovou společnost, jejímž jediným akcionářem je Česká republika, pokud tato akciová společnost splňuje požadavek minimální výše základního kapitálu podle
§ 4 odst. 1 (dále jen „banka zvláštního určení“). Banka zvláštního určení splňuje podmínky pro udělení licence podle
§ 4 odst. 5, pokud Česká národní banka udělí předchozí souhlas k uzavření smlouvy o převodu podniku na banku zvláštního určení; v tomto případě jí Česká národní banka udělí licenci v rozsahu činností povolených bance, která na ni svůj podnik převádí. Banka zvláštního určení nesmí vykonávat činnosti uvedené v licenci přede dnem nabytí účinnosti smlouvy o převodu podniku, přičemž smlouva o převodu podniku může nabýt účinnosti nejdříve dnem udělení licence bance zvláštního určení.
(6) Dnem nabytí účinnosti smlouvy o převodu podniku se banka, která podnik převedla, zrušuje a vstupuje do likvidace.
§ 16a
(1) Banka je povinna písemně informovat Českou národní banku o záměru otevřít pobočku nebo zastoupení v zahraničí, o záměru poskytovat služby v zahraničí bez založení pobočky a o případných diskriminačních opatřeních státu, na jehož území pobočka nebo zastoupení v zahraničí působí nebo mají působit nebo na jehož území jsou nebo mají být poskytovány služby bez založení pobočky.
(2) Banka postupuje v případě záměru otevřít pobočku nebo poskytovat služby bez založení pobočky v členském státě v souladu s
§ 5c až 5m. Totéž platí v případě záměru poskytovat služby podle
§ 5d prostřednictvím finanční instituce splňující podmínky podle
§ 5e odst. 1, která služby bude poskytovat prostřednictvím své pobočky nebo bez založení pobočky. Po obdržení oznámení o záměru otevřít pobočku banky nebo finanční instituce v zahraničí rozhodne Česká národní banka ve správním řízení, zda jsou splněny podmínky stanovené právem Evropské unie pro tyto případy podle
§ 5c až 5m.
(3) Jestliže Česká národní banka ve správním řízení rozhodne, že podmínky stanovené právem Evropské unie pro tyto případy podle
§ 5c až 5m nejsou splněny, rozhodnutí je soudně přezkoumatelné.
§ 17
(1) Banka může nabýt podíl v jiné právnické osobě, založit jinou právnickou osobu nebo podílet se na jejím založení, pokud
a) se nestane společníkem s neomezeným ručením,
b) nejde o osobu, která má na této bance kvalifikovanou účast, ledaže jde o účastnické cenné papíry této osoby držené krátkodobě za účelem obchodování a banka dodrží pravidla pro nabývání, financování a posuzování aktiv stanovené Českou národní bankou podle
§ 14 písm. c),
c) nejsou právní nebo jiné překážky pro poskytování informací touto osobou bance a pro poskytování těchto informací bankou pro účely dohledu nad činností banky a je zachována průhlednost konsolidačního celku, jehož členem je banka, a úzké propojení v rámci konsolidačního celku nebrání výkonu dohledu nad činností banky, nebo
d) investice je v souladu s celkovou strategií banky a banka řídí rizika s touto investicí spojená zejména z hlediska případných závazků banky z toho plynoucích.
(2) Kvalifikovaná účast banky v osobě, která není bankou podle tohoto zákona, zahraniční bankou, finanční institucí nebo podnikem pomocných služeb, nesmí překročit
a) v jedné osobě 15 % kapitálu banky,
b) v souhrnu vůči všem osobám 60 % kapitálu banky.
(3) Povinnost podle
odstavce 2 má na individuálním základě pouze banka, která
b) není odpovědnou bankou ve skupině zahraniční ovládající banky [
§ 26d odst. 1 písm. p)] ani jinou bankou v takové skupině,
c) neovládá jinou banku, finanční instituci nebo podnik pomocných služeb, nebo
d) je vyňata z konsolidačního celku.
(4) Povinnost podle
odstavce 2 má na konsolidovaném základě pouze banka, která je
a) tuzemskou ovládající bankou,
b) ovládající bankou, avšak není tuzemskou ovládající bankou nebo odpovědnou bankou ve skupině finanční holdingové osoby [
§ 26d odst. 1 písm. b),
k) a
o)], přičemž členem jejího konsolidačního celku je zahraniční banka nebo finanční instituce, které mají sídlo v jiném než členském státě,
(5) Omezení podle
odstavce 2 neplatí u kvalifikované účasti banky na osobě vzniklé z titulu pohledávky banky za touto osobou, pokud banka drží kvalifikovanou účast po dobu záchranné operace nebo finanční rekonstrukce této osoby nebo jejího podniku nejdéle 3 roky ode dne jejího nabytí.
(6) Omezení podle
odstavce 2 neplatí u kvalifikované účasti banky z titulu účasti na vydávání cenných papírů a poskytování souvisejících služeb, pokud banka drží kvalifikovanou účast nejdéle 12 měsíců od jejího nabytí, nebo z titulu podílu, který banka drží svým jménem na účet jiné osoby.
(7) Banka je povinna bez zbytečného odkladu oznámit České národní bance nabytí kvalifikované účasti podle
odstavce 2. Na žádost České národní banky je povinna prokázat splnění podmínek podle
odstavců 1 a
2.
(8) Podílem se rozumí i nepřímý podíl (
§ 17a odst. 1) nebo součet nepřímých podílů.
§ 17a
(1) Nepřímým podílem se rozumí podíl držený prostřednictvím osoby nebo osob, které jsou ovládány.
(2) Finanční institucí se pro účely tohoto zákona rozumí osoba, která není bankou ani zahraniční bankou, a která jako svou rozhodující či podstatnou činnost nabývá nebo drží podíly na právnických osobách nebo jako svou rozhodující či podstatnou činnost provádí některou z činností uvedených v
§ 1 odst. 1 a
3 tohoto zákona, a dále investiční společnost, investiční fond, penzijní fond, pojišťovna a zajišťovna, které vykonávají činnosti podle zvláštních zákonů, to vše včetně zahraničních osob s obdobnou náplní činnosti.
(3) Kvalifikovanou účastí se rozumí přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech osoby nebo jejich součet, který představuje alespoň 10 %, nebo umožňuje uplatňovat významný vliv na její řízení.
(4) Pro účely výpočtu kvalifikované účasti na bance se započítávají i podíly na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech,
a) kterými disponuje jiná osoba, která jedná ve shodě s osobou uvedenou v
§ 20 odst. 3,
b) se kterými má osoba uvedená v
§ 20 odst. 3 možnost dočasně disponovat za protiplnění,
c) které byly osobě uvedené v
§ 20 odst. 3 poskytnuty jako zajištění, pokud tato osoba uveřejní prohlášení, že bude tato hlasovací práva vykonávat,
d) ke kterým má osoba uvedená v
§ 20 odst. 3 doživotní užívací právo,
f) které osoba uvedená v
§ 20 odst. 3 spravuje, obhospodařuje nebo jsou u ní uloženy, jestliže jí nebyly vlastníkem uděleny zvláštní pokyny týkající se hlasování,
g) které má možnost svým jménem na účet osoby uvedené v
§ 20 odst. 3 vykonávat jiná osoba, nebo
h) která jsou vykonávána osobou uvedenou v
§ 20 odst. 3 na základě plné moci, může-li tato práva vykonávat podle svého uvážení a jestliže jí nebyly zmocnitelem uděleny žádné zvláštní pokyny týkající se hlasování.
(5) Do výpočtu podílu na hlasovacích právech plynoucích z účasti na bance se nezapočítají hlasovací práva z účastnických cenných papírů, která se vztahují k cenným papírům, která má banka nebo osoba, která má oprávnění jiného členského státu působit jako banka, ve své moci v přímé souvislosti s upisováním nebo umisťováním cenných papírů
4b), pokud hlasovací práva nevykonává ani jiným způsobem nezasahuje do řízení emitenta těchto cenných papírů a jestliže tyto cenné papíry zcizí do 1 roku ode dne jejich nabytí.
(6) Tvůrce trhu podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu do podílu na hlasovacích právech plynoucích z účasti na bance nezapočítává hlasovací práva, která nepřesahují podíl ve výši 5 % na všech hlasovacích právech banky, pokud tato hlasovací práva nevykonává ani jiným způsobem nezasahuje do řízení banky.
(7) Osoba ovládající osobu, která má povolení k obhospodařování majetku zákazníků podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, nebo zahraniční osobu, která má povolení jiného členského státu k poskytování obdobné investiční služby, do podílu na hlasovacích právech plynoucích z účasti na bance nezapočítává podíly na hlasovacích právech, která se vztahují k majetku, který obhospodařuje ovládaná osoba, pokud
a) ovládaná osoba hlasovací práva vykonává pouze podle písemného příkazu zákazníka, nebo
b) ovládající osoba nezasahuje žádným způsobem do výkonu těchto hlasovacích práv.
(8) Ovládající osoba investiční společnosti nebo zahraniční investiční společnosti do podílu na hlasovacích právech plynoucích z účasti na bance nezapočítává hlasovací práva, která jsou spojena s majetkem ve fondech kolektivního investování, který obhospodařuje tato ovládaná osoba, pokud ovládající osoba nezasahuje žádným způsobem do výkonu těchto hlasovacích práv.
(9) Podmínky uvedené v
odstavci 7 nebo
8 platí pro ovládající osobu, pouze pokud zašle bez zbytečného odkladu České národní bance
a) údaje o ovládané osobě uvedené v
odstavci 7 nebo
8 v rozsahu stanoveném v
§ 20 odst. 16, s uvedením orgánů, jejichž dohledu podléhají,
b) prohlášení o splnění podmínek stanovených v
odstavci 7 nebo
8 a
(10) Ovládající osoba podle
odstavce 7 nebo
8 na vyžádání České národní banky bez zbytečného odkladu doloží, že
a) ovládající osoba a ovládaná osoba má organizační uspořádání umožňující, aby hlasovací práva byla vykonávána v souladu s
odstavcem 7 písm. b) nebo
odstavcem 8,
b) v případě, kdy je ovládající osoba zákazníkem jí ovládané osoby, z písemné dokumentace vyplývá, že je jejich vztah obvyklý styku s ostatními zákazníky.
(11) Podnikem pomocných služeb se rozumí právnická osoba, která poskytuje služby sloužící k podpoře podnikání bank nebo zahraničních bank.
§ 18
(1) Banka nesmí provádět s osobami, které k ní mají zvláštní vztah (
§ 19), obchody, které vzhledem ke své povaze, účelu nebo riziku by nebyly provedeny s ostatními klienty.
(2) Banka poskytuje osobám podle
odstavce 1 úvěry nebo zajištění závazků, jen rozhodne-li o tom statutární orgán na základě rozboru příslušného bankovního obchodu a finanční situace žadatele.
(3) Ustanovení
obchodního zákoníku o konfliktu zájmů upravující poskytování úvěrů, půjček a zajištění akciovou společností členům orgánů a dalším osobám se pro banky nepoužije
4c).
§ 19
Za osoby, které mají k bance zvláštní vztah, se pro účely tohoto zákona považují
a) členové statutárního orgánu a vedoucí zaměstnanci banky;
b) členové dozorčí rady banky;
c) osoby ovládající banku, osoby s kvalifikovanou účastí na těchto osobách a členové vedení těchto osob;
d) osoby blízké
5) členům statutárního orgánu, dozorčí rady, vedoucím zaměstnancům banky a osobám ovládajícím banku;
e) právnické osoby, ve kterých některá z osob uvedených pod
písmeny a),
b) a
c) má kvalifikovanou účast;
f) osoby s kvalifikovanou účastí na bance a jakákoliv osoba jimi ovládaná;
g) členové bankovní rady České národní banky,
h) osoby, které banka ovládá.
§ 19a
(1) Obchody s cennými papíry a obchody s právy spojenými s cennými papíry nebo odvozenými od cenných papírů podle zvláštního zákona
5a) na vlastní účet nebo ze svého majetku může banka provádět pouze za nejvýhodnějších podmínek pro banku, zejména za nejvýhodnější cenu, které je možno při vynaložení odborné péče dosáhnout.
(2) Vynaložení odborné péče prokazuje banka zejména tím, že
a) u jednotlivých prodejů, nákupů a ostatních obchodů porovnává nabídky cen, případně doloží nevhodnost či nemožnost posouzení více nabídek,
b) dokumentuje způsob provedení obchodu, kontroluje objektivnost evidovaných údajů a předchází riziku vlastních finančních ztrát,
c) provádí analýzu ekonomické výhodnosti obchodů z veřejně dostupných informací,
d) vypracuje investiční strategii a obchodní strategii, které jsou podkladem pro provádění jednotlivých operací.
(3) Vynaložení odborné péče bankou představuje zejména provádění obchodů v rámci automatizovaných obchodních systémů, popřípadě jiným způsobem, při kterém však musí být banka schopna doložit zejména důvody výhodnosti tohoto postupu pro banku a její klienty.
§ 19b
(1) Banka je povinna zabránit při provádění obchodů s investičními nástroji využívání informací získaných v souvislosti s jejími úvěrovými obchody a naopak.
(2) Ke splnění povinností uvedených v
odstavci 1 je banka povinna zejména učinit ve svém organizačním, řídicím a kontrolním systému opatření zajišťující oddělení úvěrových a obchodů s investičními nástroji.
(3) Úvěrovými obchody se rozumí činnosti týkající se poskytování úvěrů a záruk.
§ 20
(1) Banka může vydávat akcie, s nimiž je spojeno hlasovací právo, pouze jako akcie zaknihované.
(2) Kromě akcií, s nimiž je spojeno hlasovací právo, mohou být bankou vydávány prioritní akcie. S těmito akciemi však není spojeno hlasovací právo, a to ani v případech, kdy
obchodní zákoník stanoví jinak.
(3) Osoba nebo osoby jednající ve shodě musejí mít souhlas České národní banky
a) k nabytí kvalifikované účasti na bance,
b) ke zvýšení kvalifikované účasti na bance tak, že dosáhne nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 %, nebo
c) k tomu, aby se staly osobami ovládajícími banku,
a to i v případě, že tyto osoby hlasovací práva spojená s takto nabytou účastí na bance nevykonávají; nevykonáváním hlasovacích práv nedochází ke změně podílu na hlasovacích právech těchto ani jiných osob.
(4) Česká národní banka nejpozději do 2 pracovních dnů ode dne přijetí žádosti o souhlas podle
odstavce 3 písemně žadateli potvrdí její přijetí a uvědomí jej o dni, na který připadá konec běhu lhůty pro posouzení žádosti stanovené v
odstavci 6. Žádost obsahuje údaje o osobě nebo osobách hodlajících nabýt nebo zvýšit kvalifikovanou účast na bance nebo banku ovládnout, údaje o bance, na které má být tato účast nabyta, zvýšena nebo která má být ovládnuta, údaj o celkové výši podílu, který žadatel na této bance nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti dosáhne nebo ovládnutím získá, a údaje o osobě, která podíl na žadatele převádí. K žádosti žadatel přiloží doklady nezbytné pro posouzení žádosti z hlediska splnění podmínek uvedených v
odstavci 9. Žádost o udělení souhlasu lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v
odstavci 9. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví Česká národní banka vyhláškou.
(5) Česká národní banka požádá o stanovisko orgán dohledu jiného členského státu Evropské unie po přijetí žádosti o udělení souhlasu v případech uvedených v
odstavci 3, jestliže osobou s kvalifikovanou účastí na osobě, která o udělení souhlasu žádá, je osoba, která má povolení orgánu dohledu tohoto členského státu působit jako banka, pojišťovna, zajišťovna, investiční společnost nebo poskytovatel investičních služeb, nebo je ovládající osobou takovéto osoby.
(6) Je-li podaná žádost neúplná nebo trpí-li jinými vadami, Česká národní banka nejpozději 50. den běhu lhůty stanovené v
odstavci 7 písemně vyzve žadatele k odstranění nedostatků žádosti, popřípadě k předložení dalších informací nezbytných pro posouzení žádosti, přičemž přijetí vyžádaných informací Česká národní banka žadateli písemně potvrdí ve lhůtě uvedené v
odstavci 4. Dnem odeslání této výzvy se běh lhůty stanovené v
odstavci 7 přerušuje, a to nejdéle na dobu 20 pracovních dnů. Běh lhůty stanovené v
odstavci 7 se přerušuje až na dobu 30 pracovních dnů, pokud žadatel
a) má bydliště, sídlo nebo místo podnikání ve státě, který není členským státem, nebo
b) nepodléhá dohledu orgánu členského státu Evropské unie vykonávajícího dohled nad bankami, pojišťovnami, zajišťovnami, poskytovateli investičních služeb, investičními společnostmi nebo standardními fondy podle zákona upravujícího kolektivní investování.
(7) Česká národní banka vydá rozhodnutí o žádosti nejpozději do 60 pracovních dnů ode dne odeslání písemného potvrzení o přijetí žádosti podle
odstavce 3. Pokud Česká národní banka v této lhůtě rozhodnutí nevydá, platí, že souhlas byl udělen. To neplatí v případě žádosti o souhlas podané podle
odstavce 11.
(8) Česká národní banka při posuzování žádosti zkoumá pouze splnění podmínek uvedených v
odstavci 9 a nepřihlíží při tom k ekonomickým potřebám trhu.
(9) Česká národní banka žádosti vyhoví, pokud z hlediska možného vlivu na výkon činnosti banky jsou splněny tyto podmínky:
a) osoby, které žádají o udělení souhlasu, jsou důvěryhodné,
b) osoby, které jsou navrhovány za vedoucí zaměstnance banky, splňují bez zjevných pochybností podmínku důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a zkušeností,
c) dostatečný objem, průhlednost původu a nezávadnost finančních zdrojů žadatele ve vztahu k vykonávaným a plánovaným činnostem v bance,
d) banka bude i nadále schopna plnit pravidla obezřetného podnikání na individuálním i konsolidovaném základě,
e) struktura konsolidačního celku, do kterého má být banka zahrnuta, nebrání účinnému dohledu nad bankou, účinné výměně informací mezi Českou národní bankou a orgánem dohledu jiného členského státu, který vykonává dohled nad finančním trhem, nebo neznesnadňuje výkon působnosti jednotlivých orgánů dohledu nad tímto konsolidačním celkem a nad osobami zahrnutými do tohoto konsolidačního celku, a
f) v souvislosti s navrhovaným nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti na bance nevznikají důvodné obavy, že by mohlo dojít k porušení zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo že už k takovému porušení došlo.
(10) Osoba, která bez předchozího souhlasu České národní banky nabude nebo zvýší kvalifikovanou účast na bance nebo ji ovládne, je povinna informovat neprodleně o této skutečnosti Českou národní banku a bez zbytečného odkladu ji požádat o souhlas podle
odstavce 3.
(11) Souhlas podle
odstavce 10 lze v případech zvláštního zřetele hodných udělit i následně.
(12) Nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na bance nebo její ovládnutí bez předchozího souhlasu České národní banky nemá za následek neplatnost právního úkonu, na základě kterého k těmto změnám v účastech na bance došlo, avšak hlasovací práva spojená s takto nabytou účastí nesmějí být vykonávána, a to do doby udělení tohoto souhlasu.
(13) V rozhodnutí o žádosti Česká národní banka
a) může omezit lhůtu pro nabytí účasti podle
odstavce 3,
b) uvede závěry vyplývající ze stanovisek, která obdržela postupem podle
odstavce 5 před vydáním rozhodnutí.
(14) Osoba nebo osoby jednající ve shodě bez zbytečného odkladu oznámí České národní bance, že
a) snižují svoji kvalifikovanou účast na bance tak, že klesne pod 50 %, 30 % nebo 20 % nebo ji zcela pozbývají, nebo
b) snižují svoji kvalifikovanou účast na bance tak, že ji přestávají ovládat.
(15) Oznámení podle
odstavce 14 obsahuje údaje o osobě nebo osobách snižujících nebo pozbývajících svoji kvalifikovanou účast na bance nebo o osobě nebo osobách přestávajících ji ovládat, údaje o bance, na které je tato účast snížena nebo pozbyta nebo která přestane být ovládána, údaj o celkové výši podílu na této bance po jejím snížení a údaje o osobě nebo osobách, které podíl na bance nabývají nebo zvyšují.
(16) Pro účely žádosti podle
odstavce 4 a oznámení podle
odstavce 14 se údaji o osobě rozumí:
a) u právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
b) u fyzické osoby jméno a příjmení, datum narození, rodné číslo, bylo-li přiděleno, adresa bydliště; u podnikatele zapsaného do obchodního rejstříku obchodní firma, popřípadě místo podnikání, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno.
(17) Banka je povinna písemně informovat Českou národní banku o všech změnách, pokud tyto změny podléhají postupu podle
odstavce 3 nebo
14, a to neprodleně po zjištění rozhodných skutečností.
§ 20a
(1) V případech, kdy účast na bance byla nabyta bez předchozího souhlasu České národní banky podle
§ 20 odst. 3 nebo po lhůtě podle
§ 20 odst. 13 a nebyl udělen souhlas podle
§ 20 odst. 11, a dále v případech, kdy osoba nesplní oznamovací povinnost podle
§ 20 odst. 10 nebo Česká národní banka zjistí, že působení osoby nebo osob s kvalifikovanou účastí na bance je na újmu řádnému a obezřetnému podnikání banky, popřípadě lze takové působení důvodně očekávat, Česká národní banka ve správním řízení pozastaví majiteli akcií, který má sám nebo jednáním ve shodě s jinou osobou kvalifikovanou účast na bance, výkon těchto akcionářských práv:
a) účastnit se a hlasovat na valné hromadě,
b) požádat o svolání mimořádné valné hromady.
Pozastavit lze pouze výkon všech uvedených práv. Podání opravného prostředku proti rozhodnutí o pozastavení akcionářských práv nemá odkladný účinek.
(2) V případech, kdy je banka ovládána podle
§ 20 odst. 3 písm. c) bez předchozího souhlasu České národní banky nebo po lhůtě podle
§ 20 odst. 10 a nebyl udělen souhlas podle
§ 20 odst. 11, a dále v případech, kdy Česká národní banka zjistí, že působení řídící osoby je na újmu řádnému a obezřetnému podnikání banky, popřípadě lze takové působení důvodně očekávat, Česká národní banka ve správním řízení pozastaví účinnost ovládací smlouvy a ovládací smlouva zanikne v nejbližším možném termínu, který připouští
obchodní zákoník. Ustanovení
§ 26 odst. 5 a
7 platí obdobně. Rozhodnutí o pozastavení účinnosti ovládací smlouvy zveřejní Česká národní banka v obchodním věstníku.
(3) Banka je povinna předložit České národní bance výpis všech akcionářů a správců z emise akcií banky, pořízený ke dni, který o 7 dní předchází dni konání valné hromady. Tento výpis musí být bankou doručen České národní bance nejpozději 6 dní před konáním valné hromady. Česká národní banka schválí seznam akcionářů uvedených ve výpisu z emise akcií banky nebo v písemném vyjádření k výpisu z emise akcií banky, označí bez zbytečného odkladu ty akcionáře, kterým byla již dříve pozastavena jejich akcionářská práva, se kterými se vede správní řízení o pozastavení akcionářských práv, nebo u kterých nově shledala důvod pro pozastavení akcionářských práv, a výpis, spolu se svým vyjádřením vrátí bance nejpozději v den předcházející dni konání valné hromady.
(4) Banka nesmí na valné hromadě připustit účast osoby, označené Českou národní bankou v jejím vyjádření k výpisu z emise akcií banky podle
odstavce 3, jakož i účast osoby, neuvedené ve výpisu z emise akcií banky nebo osob těmito osobami zmocněných. Jestliže Česká národní banka ve svém vyjádření k výpisu z emise akcií banky označí osobu, u které nově shledala důvody pro pozastavení akcionářských práv, je tím zahájeno správní řízení podle
odstavce 1, pokud s označeným akcionářem nebylo správní řízení v téže věci zahájeno již dříve, přičemž označení této osoby má účinky předběžného opatření.
11)
(5) Bez písemného vyjádření České národní banky k výpisu z emise akcií banky se valná hromada banky nesmí konat.
(6) Česká národní banka může navrhnout, aby soud vyslovil za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem neplatnost usnesení valné hromady banky, pokud je v rozporu s právními předpisy nebo stanovami.
(7) V důsledku toho, že vlastníkovi akcií byla pozastavena akcionářská práva podle
odstavce 1, nedochází ke změně podílu na hlasovacích právech akcionáře ani jiných osob.
(8) Centrální depozitář
1b) je povinen kdykoliv na žádost poskytnout České národní bance výpis z emise akcií banky s uvedením všech vlastníků akcií banky, a to i tehdy, vede-li centrální depozitář tyto akcie na účtu zákazníků.
§ 20b
(1) Česká národní banka vede bance, která je účastníkem platebního systému provozovaného Českou národní bankou, účet mezibankovního platebního styku v českých korunách. Účet mezibankovního platebního styku nemůže být předmětem výkonu rozhodnutí nebo předběžného opatření.
(2) Ustanovení
odstavce 1 se vztahuje i na pobočky zahraničních bank.
§ 20c
(1) Jestliže banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo na území České republiky nezúčtovaly částku platební transakce v české měně nebo nepoužily bankovní spojení v souladu s příkazem klienta a způsobily tím nesprávné provedení platební transakce, je banka, která vede účet neoprávněného příjemce, povinna na podnět banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, které nesprávné provedení platební transakce způsobily, odepsat z tohoto účtu nesprávně zúčtovanou částku a vydat ji bance nebo spořitelnímu a úvěrnímu družstvu, které nesprávné provedení platební transakce způsobily, k nápravě nesprávně provedené platební transakce v souladu se zákonem upravujícím platební styk, a dále je banka oprávněna uvést účet neoprávněného příjemce do stavu, v němž by byl, kdyby k nesprávnému provedení platební transakce nedošlo (dále jen „opravné zúčtování“).
(2) Podnět podle
odstavce 1 lze dát do 3 měsíců ode dne vzniku chyby, v jejímž důsledku došlo k nesprávnému provedení platební transakce.
(3) Opravné zúčtování k tíži účtů správců daní se nepřipouští; banka, která nesprávné provedení platební transakce způsobila, požádá o vrácení částky příslušného správce daně.
ČÁST ŠESTÁ
BANKOVNÍ DOHLED A POVINNOST MLČENLIVOSTI
§ 25
(1) Činnost bank včetně jejich poboček působících na území cizího státu podléhá bankovnímu dohledu vykonávanému Českou národní bankou, včetně kontrol na místě. Činnost poboček zahraničních bank podléhá dohledu země sídla zahraniční banky a v rozsahu stanoveném zákonem bankovnímu dohledu vykonávanému Českou národní bankou. Činnost konsolidačních celků [
§ 26d odst. 1 písm. a)], jejichž součástí je banka, podléhá bankovnímu dohledu na konsolidovaném základě vykonávanému Českou národní bankou včetně kontrol na místě, pokud zákon nestanoví jinak.
(2) Česká národní banka může požádat o kontrolu na místě u jí dohlížených osob mimo území České republiky orgán dohledu příslušného státu. Česká národní banka může vyhovět žádosti orgánu dohledu země sídla banky nebo finanční instituce o provedení kontroly na místě u jím dohlížené osoby. Tyto osoby jsou povinny umožnit provedení kontroly na místě a poskytnout příslušnému orgánu potřebnou součinnost. Provádění kontrol na místě orgánem dohledu země sídla zahraniční banky nebo finanční instituce Česká národní banka umožní na základě vzájemnosti. Orgán dohledu, který požádal o provedení kontroly na místě, je oprávněn zúčastnit se kontroly, pokud ji neprovádí sám.
(3) Česká národní banka při výkonu dohledu zároveň přezkoumává a vyhodnocuje, zda uspořádání, strategie, postupy a mechanismy zavedené bankou a kapitál banky zajišťují bezpečný a spolehlivý provoz banky a krytí rizik, kterým je nebo může být vystavena. Tento přezkum a vyhodnocování provádí Česká národní banka v rozsahu a periodicitě, přiměřených velikosti, významu a postavení banky na finančním trhu a charakteru, rozsahu a složitosti jejích činností, minimálně však jednou ročně.
(4) Česká národní banka se podílí na činnosti Evropského výboru orgánů bankovního dohledu
7b) (dále jen „Výbor“).
(5) Česká národní banka při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev přihlíží ke sbližování nástrojů a postupů bankovního dohledu využívaných v členských státech; vychází přitom z pokynů, doporučení, standardů a jiných opatření přijatých Výborem, ledaže uvede důvody, pro které tak nečiní.
§ 25a
(1) Všechny osoby provádějící bankovní dohled nebo nucenou správu jsou povinny zachovávat mlčenlivost o všech údajích získaných v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce. Mohou poskytovat třetím osobám pouze informace v souhrnné podobě, u nichž nelze identifikovat, o kterou konkrétní banku či osobu se jedná. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení povolání, zaměstnání nebo funkce.
(2) Informace získané při výkonu své pravomoci mohou osoby uvedené v
odstavci 1 použít pouze k plnění úkolů bankovního dohledu, nucené správy nebo v soudním řízení, vedeném v souvislosti s rozhodnutím nebo výkonem bankovního dohledu, nebo v obdobném řízení před mezinárodním orgánem.
(3) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se při dodržení zákonných podmínek nepovažuje poskytnutí informací získaných v souvislosti s výkonem bankovního dohledu nebo doplňkového dohledu nad osobami ve finančním konglomerátu
6d) orgánu dohledu nad bankami, finančními institucemi nebo finančními trhy v jiném státě a poskytnutí informací Ministerstvu financí pro účely výkonu státní kontroly dodržování podmínek pro poskytování státní podpory podle zvláštního právního předpisu.
6e) Porušením povinnosti mlčenlivosti podle
odstavce 1 není poskytnutí informace získané při výkonu bankovního dohledu zaměstnancům České národní banky, kteří spolupůsobí při výkonu dohledu nad finančním trhem, pro plnění jejich úkolů.
(4) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se při dodržení zákonných podmínek nepovažuje poskytnutí informací získaných v souvislosti s výkonem bankovního dohledu veřejným orgánům a dalším osobám v České republice, jsou-li informace poskytovány pro plnění jejich funkce,
a) orgánů působících při likvidaci nebo úpadku u banky nebo finanční instituce,
c) auditora zákonem stanovené účetní závěrky banky nebo finanční instituce,
d) dohledu nad auditorem stanovené účetní závěrky banky nebo finanční instituce,
e) dohledu nad dodržováním práva obchodních společností,
f) boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu,
g) dohledu nad platebními nebo vypořádacími systémy,
h) provozovatele platebního nebo vypořádacího systému,
i) orgánu činného v trestním řízení,
j) centrální banky Evropského systému centrálních bank, jsou-li tyto informace významné pro výkon jejích úkolů stanovených právními předpisy, včetně provádění měnové politiky a s tím souvisejícího zajišťování likvidity, dohledu nad platebními a zúčtovacími systémy a systémy vypořádání obchodů s cennými papíry a ochrany stability finančního systému,
k) systémů pojištění pohledávek z vkladů a pojištění investorů,
l) orgánu veřejné moci, do jehož působnosti náleží příprava právních předpisů týkajících se dohledu nad bankami a finančními institucemi, jakož i osob pověřených těmito orgány k výkonu kontrolní činnosti.
Totéž platí ve vztahu k veřejným orgánům a dalším osobám v členských státech a s výjimkou orgánů a osob podle
písmen g),
h),
j) a
l) i v jiných státech.
(5) Informace získané v souvislosti s výkonem bankovního dohledu mohou být poskytovány též orgánům Evropské unie, je-li to zapotřebí k naplnění mezinárodní smlouvy.
(6) Informace získané v souvislosti s výkonem bankovního dohledu mohou být poskytnuty též mezinárodním organizacím, působícím na úseku boje proti trestné činnosti, a dále orgánům cizích států činným v trestním řízení pro plnění jejich funkce.
(7) Poskytnutí informací podle
odstavců 3,
4 a
6 je možné pouze za podmínky, že příslušný orgán nebo osoba chrání informace nejméně v rozsahu, jaký je požadován právem Evropské unie.
(8) Informace získané od orgánů cizích států nemohou být použity k jinému účelu než k tomu, pro který byly poskytnuty, a nesmí být bez souhlasu poskytovatele poskytnuty nikomu dalšímu.
(9) Informace získané v rámci dohledu na místě na území jiného státu nesmí být bez souhlasu orgánu bankovního dohledu tohoto státu poskytnuty nikomu dalšímu.
§ 25b
Zjistí-li Česká národní banka při výkonu dohledu nad bankou mimořádnou situaci, včetně nepříznivého vývoje na finančních trzích, v jejímž důsledku by mohlo dojít k ohrožení likvidity trhu a stability finančního systému (dále jen „mimořádná situace“) v České republice, informuje bez zbytečného odkladu o této skutečnosti
a) centrální banky Evropského systému centrálních bank v členských státech dotčených touto situací za podmínek uvedených v
§ 25a odst. 4 písm. j) a
b) orgány veřejné moci uvedené v
§ 25a odst. 4 písm. l) v členských státech dotčených touto situací, jsou-li pro ně tyto informace významné.
ČÁST OSMÁ
BANKOVNÍ DOHLED NA KONSOLIDOVANÉM ZÁKLADĚ
§ 26c
(1) Bankovním dohledem na konsolidovaném základě se rozumí sledování a regulace rizik u konsolidačních celků, jejichž součástí je banka, za účelem omezení rizik, kterým je banka vystavena z hlediska její účasti v konsolidačním celku.
(2) Bankovní dohled na konsolidovaném základě není dohledem nad jednotlivými osobami zahrnutými do konsolidačního celku a nenahrazuje se jím výkon bankovního dohledu na individuálním základě nad bankami podle tohoto zákona ani dohled nad finančními institucemi podle zvláštních právních předpisů.
(3) Při výkonu dohledu na konsolidovaném základě Česká národní banka spolupracuje s orgány dohledu nad bankami a finančními institucemi v zahraničí a má právo si s těmito orgány vyměňovat informace. Ustanovení
§ 25a tím není dotčeno.
(4) Česká národní banka může za účelem výkonu bankovního dohledu na konsolidovaném základě provést kontrolu na místě v osobách zahrnutých do konsolidačního celku nebo požádat o její provedení příslušný zahraniční orgán dohledu. Česká národní banka informuje o zahájení, účelu a výsledcích kontroly na místě příslušný zahraniční orgán dohledu nad kontrolovanou osobou. Ustanovení
§ 25a tím není dotčeno.
(5) Osoby zahrnuté do konsolidačního celku jsou povinny umožnit provedení kontroly na místě podle
odstavce 4 a poskytnout České národní bance potřebnou součinnost.
(6) Požaduje-li Česká národní banka informace potřebné pro výkon bankovního dohledu na konsolidovaném základě, o kterých ví, že již byly členem konsolidačního celku poskytnuty jinému orgánu dohledu, přednostně požádá o takové informace tento orgán.
(7) Výkon bankovního dohledu prováděný Českou národní bankou nad členem skupiny evropské ovládající banky [
§ 26d odst. 1 písm. l)] nebo nad členem skupiny evropské finanční holdingové osoby [
§ 26d odst. 1 písm. n)] je založen na písemných ujednáních o koordinaci a spolupráci s orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě nad touto skupinou. Takovému orgánu dohledu lze těmito ujednáními svěřit úkoly týkající se této koordinace a spolupráce.
(8) Vykonává-li Česká národní banka bankovní dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropské ovládající banky nebo nad skupinou evropské finanční holdingové osoby, musí mít písemná ujednání o koordinaci a spolupráci s orgány vykonávajícími dohled nad členy této skupiny. České národní bance lze těmito ujednáními svěřit úkoly týkající se této koordinace a spolupráce.
(9) Namísto České národní banky je orgán dohledu jiného členského státu vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropské ovládající banky nebo evropské finanční holdingové osoby příslušný k výkonu bankovního dohledu v souladu s právem Evropské unie
17) nad členem této skupiny se sídlem v České republice, a to v rozsahu a za podmínek stanovených mezinárodní smlouvou. Tato mezinárodní smlouva vždy stanoví podmínky, za kterých má Česká republika nárok na regresní úhradu vůči orgánu dohledu jiného členského státu nebo vůči členskému státu, na jehož území má tento orgán sídlo, jestliže nahradila škodu nebo nemajetkovou újmu, kterou tento orgán při výkonu dohledu způsobil nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. O této smlouvě informuje Česká národní banka Evropskou komisi. Při výkonu bankovního dohledu orgánem dohledu jiného členského státu se použije právní řád České republiky. Odpovědnost za škodu způsobenou orgánem dohledu jiného členského státu jeho rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem při výkonu bankovního dohledu se posuzuje podle zákona upravujícího odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci.
18)
(10) Namísto orgánu dohledu jiného členského státu vykonávajícího dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropské ovládající banky je Česká národní banka, vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropské ovládající banky nebo nad skupinou evropské finanční holdingové osoby, příslušná k výkonu dohledu v souladu s právem Evropské unie
17) nad členem této skupiny se sídlem v jiném členském státě, a to v rozsahu a za podmínek stanovených mezinárodní smlouvou. O této smlouvě informuje Česká národní banka Evropskou komisi.
§ 26d
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) konsolidačními celky skupina ovládající banky, skupina zahraniční ovládající banky, skupina finanční holdingové osoby anebo skupina smíšené holdingové osoby, přičemž konsolidační celek tvoří nejméně dvě osoby,
b) ovládající bankou banka, jejíž ovládaná osoba nebo přidružená osoba je bankou, zahraniční bankou, finanční institucí nebo podnikem pomocných služeb,
c) finanční holdingovou osobou ovládající osoba, která
1. je finanční institucí jinou než obchodníkem s cennými papíry, zahraniční osobou se sídlem v členském státě, která je v tomto státě oprávněna poskytovat investiční služby, pojišťovnou nebo zajišťovnou,
2. není smíšenou finanční holdingovou osobou podle zvláštního právního předpisu
6d) a
3. ovládá výlučně nebo převážně banky nebo finanční instituce, přičemž alespoň jedna ovládaná osoba je bankou,
d) smíšenou holdingovou osobou ovládající osoba, která není bankou, zahraniční bankou, finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou podle zvláštního právního předpisu,
6d) přičemž alespoň jedna jí ovládaná osoba je bankou,
e) skupinou ovládající banky skupina tvořená bankou a jí ovládanými osobami a přidruženými osobami,
f) skupinou finanční holdingové osoby skupina tvořená finanční holdingovou osobou a jí ovládanými osobami a přidruženými osobami,
g) skupinou smíšené holdingové osoby skupina tvořená smíšenou holdingovou osobou a jí ovládanými osobami a přidruženými osobami,
h) přidruženou osobou osoba, v níž jiná osoba vykonává podstatný vliv, kterým se rozumí takový významný vliv na řízení nebo provozování podniku této osoby, jenž není ovládáním, není pouze dočasný a jehož smyslem je podílet se na podnikání této osoby; přímý nebo nepřímý podíl posuzovaný samostatně nebo jejich součet představující alespoň 20 % na základním kapitálu nebo hlasovacích právech se vždy považuje za podstatný vliv, ledaže jde o ovládání,
i) zahraniční ovládající bankou zahraniční banka, jejíž ovládanou osobou je banka,
j) skupinou zahraniční ovládající banky skupina tvořená zahraniční ovládající bankou a jí ovládanými osobami a přidruženými osobami,
k) tuzemskou ovládající bankou ovládající banka, která současně není osobou ovládanou jinou bankou nebo finanční holdingovou osobou se sídlem v České republice,
l) evropskou ovládající bankou ovládající banka nebo zahraniční ovládající banka, které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v členském státě, a která není ovládána jinou bankou nebo zahraniční bankou, které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v jakémkoli členském státě, ani není ovládána finanční holdingovou osobou, která má sídlo v jakémkoli členském státě,
m) tuzemskou finanční holdingovou osobou finanční holdingová osoba se sídlem v České republice, která současně není ovládána bankou nebo finanční holdingovou osobou se sídlem v České republice,
n) evropskou finanční holdingovou osobou finanční holdingová osoba se sídlem v členském státě, která není ovládána bankou nebo zahraniční bankou, které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v jakémkoli členském státě, nebo jinou finanční holdingovou osobou, která má sídlo v jakémkoli členském státě,
o) odpovědnou bankou ve skupině finanční holdingové osoby banka ovládaná finanční holdingovou osobou se sídlem
1. v České republice,
2. v jiném členském státě, pokud tato finanční holdingová osoba zároveň neovládá zahraniční banku, které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v tomto členském státě, ani zahraniční banku s větší bilanční sumou, které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v jiném členském státě, nebo
3. v jiném než členském státě, pokud Česká národní banka neupustila podle
§ 26e odst. 5 od výkonu bankovního dohledu na konsolidovaném základě nad skupinou této finanční holdingové osoby,
4. je-li v konsolidačním celku podle
bodů 1 až 3 více bank, odpovědnou bankou ve skupině finanční holdingové osoby se rozumí banka s největší bilanční sumou,
p) odpovědnou bankou ve skupině zahraniční ovládající banky banka ovládaná zahraniční ovládající bankou, které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v jiném než členském státě, pokud Česká národní banka neupustila podle
§ 26e odst. 5 od výkonu bankovního dohledu na konsolidovaném základě nad skupinou této zahraniční ovládající banky; je-li v takovémto konsolidačním celku více bank, odpovědnou bankou ve skupině zahraniční ovládající banky se rozumí banka s největší bilanční sumou.
(2) V případě, kdy vazby v rámci konsolidačního celku jsou takového charakteru, že není možné jednoznačně určit ovládající osobu nebo její typ, je Česká národní banka oprávněna určit v dohodě s příslušným zahraničním orgánem dohledu nad bankami nebo finančními institucemi ovládající osobu konsolidačního celku nebo její typ.
(3) Česká národní banka stanoví vyhláškou kritéria pro vyjmutí osob z konsolidačního celku pro účely dodržování pravidel obezřetného podnikání na konsolidovaném základě.
§ 26e
(1) Česká národní banka vykonává bankovní dohled na konsolidovaném základě nad skupinou ovládající banky a nad skupinou zahraniční ovládající banky, jejímž členem je odpovědná banka ve skupině zahraniční ovládající banky. Skupina ovládající banky ovládané tuzemskou ovládající bankou nebo tuzemskou finanční holdingovou osobou podléhá bankovnímu dohledu na konsolidovaném základě, jen pokud je členem této skupiny zahraniční banka nebo finanční instituce, které mají sídlo v jiném než členském státě.
(2) Česká národní banka vykonává bankovní dohled na konsolidovaném základě nad skupinou finanční holdingové osoby, jejímž členem je odpovědná banka ve skupině finanční holdingové osoby. Skupina finanční holdingové osoby ovládané tuzemskou ovládající bankou nebo tuzemskou finanční holdingovou osobou podléhá bankovnímu dohledu na konsolidovaném základě, jen pokud je členem této skupiny zahraniční banka nebo finanční instituce, které mají sídlo v jiném než členském státě.
(3) Česká národní banka
a) vykonává dohled nad skupinou finanční holdingové osoby, která nesplňuje podmínky podle
odstavce 2 věty první, nebo
b) upustí od výkonu dohledu nad skupinou finanční holdingové osoby, která splňuje podmínky podle
odstavce 2 věty první,
jestliže se tak dohodne s příslušným orgánem dohledu členského státu a jestliže se jim jeví určení odpovědné banky ve skupině finanční holdingové osoby podle kritérií stanovených tímto zákonem [
§ 26d odst. 1 písm. o)] jako nevhodné, zejména s ohledem na význam bank nebo zahraničních bank, které jsou členy tohoto konsolidačního celku, pro finanční trh v dotčených členských státech. V takovém případě si však Česká národní banka nebo příslušný orgán dohledu předem vyžádají stanovisko odpovědné banky ve skupině finanční holdingové osoby nebo evropské finanční holdingové osoby, které jsou členy dotčeného konsolidačního celku. Pokud Česká národní banka postupuje podle písmene a), určí banku, která bude plnit povinnosti odpovědné banky ve skupině finanční holdingové osoby.
(4) Česká národní banka vykonává bankovní dohled na konsolidovaném základě nad skupinou smíšené holdingové osoby.
(5) Česká národní banka může upustit od výkonu bankovního dohledu na konsolidovaném základě nad konsolidačním celkem, má-li ovládající osoba sídlo ve státě, který není členským státem, pokud je nad tímto konsolidačním celkem vykonáván srovnatelný bankovní dohled na konsolidovaném základě. Před tímto rozhodnutím Česká národní banka požádá o stanovisko orgán dohledu nad zahraniční bankou se sídlem v jiném členském státě, která je členem stejného konsolidačního celku, a Evropský bankovní výbor. Není-li vykonáván srovnatelný bankovní dohled na konsolidovaném základě nad tímto konsolidačním celkem, Česká národní banka může požadovat po členovi konsolidačního celku založení finanční holdingové osoby na území České republiky nebo jiného členské státu. Postup podle věty třetí Česká národní banka oznámí orgánu dohledu nad bankou se sídlem v jiném členském státě, která je členem stejného konsolidačního celku, a Evropské komisi.
§ 26f
(1) Ovládající banka, odpovědná banka ve skupině finanční holdingové osoby, odpovědná banka ve skupině zahraniční ovládající banky a banka ve skupině smíšené holdingové osoby, jež jsou členy konsolidačního celku podléhajícího bankovnímu dohledu České národní banky, jsou povinny dodržovat na konsolidovaném základě
a) požadavky na řídicí a kontrolní systém (
§ 8b),
b) pravidla pro uveřejňování informací (
§ 11a),
c) pravidla pro stanovení kapitálu, pravidla pro stanovení kapitálových požadavků a kapitálové přiměřenosti (
§ 12a),
d) strategie a postupy pro vyhodnocování a změny vnitřně stanoveného kapitálu (
§ 12c),
e) pravidla angažovanosti (
§ 13),
f) omezení kvalifikovaných účastí (
§ 17),
g) požadavky na operace v rámci konsolidačního celku (
§ 26g odst. 4).
(2) Osoby zahrnuté do konsolidačního celku jsou povinny pravidelně nebo na vyžádání sdělovat České národní bance přímo nebo prostřednictvím banky uvedené v
odstavci 1 veškeré informace potřebné pro provádění dohledu na konsolidovaném základě. Způsob předávání pravidelných informací, rozsah, strukturu, periodicitu a lhůty stanoví Česká národní banka vyhláškou.
§ 26g
(1) Osoby zahrnuté do konsolidačního celku musejí vytvořit odpovídající kontrolní mechanismy zajišťující správnost poskytovaných informací pro účely bankovního dohledu na konsolidovaném základě.
(2) Tuzemská ovládající banka, odpovědná banka ve skupině finanční holdingové osoby a odpovědná banka ve skupině zahraniční ovládající banky předem oznámí České národní bance auditory, kteří budou provádět audit osob zahrnutých v konsolidačním celku podléhajícímu bankovnímu dohledu České národní banky.
(3) Tuzemská ovládající banka, odpovědná banka ve skupině finanční holdingové osoby, odpovědná banka ve skupině zahraniční ovládající banky a banka ve skupině smíšené holdingové osoby jsou povinny zajistit audit informací, které předávají pro účely bankovního dohledu na konsolidovaném základě, a to způsobem a v rozsahu stanoveném vyhláškou České národní banky.
(4) Banka je povinna řádně sledovat své operace se členy stejného konsolidačního celku, řídit rizika s nimi spojená a podrobit je odpovídajícím mechanismům vnitřní kontroly.
(5) Finanční holdingová osoba je povinna zajistit, aby jejím statutárním orgánem, členem jejího statutárního orgánu nebo jinou fyzickou osobou, která sama nebo společně s jinými osobami řídí činnost finanční holdingové osoby nebo právnické osoby, která je jejím statutárním orgánem nebo jeho členem, (dále jen „osoba ve vedení“) byla osoba důvěryhodná, dostatečně zkušená pro výkon své funkce a k zajištění požadavků vyplývajících pro finanční holdingovou osobu z tohoto zákona.
(6) Finanční holdingová osoba předem informuje Českou národní banku o navrhovaných změnách osob ve vedení a zároveň jí předloží podklady prokazující důvěryhodnost a zkušenost navrhovaných osob. Osoba, která se nově stane finanční holdingovou osobou, je povinna splnit tuto povinnost ohledně osob v jejím vedení do 2 měsíců ode dne, kdy se stane finanční holdingovou osobou, jinak se má za to, že osoby ve vedení této finanční holdingové osoby nesplňují stanovené předpoklady. Dotčená fyzická osoba je povinna finanční holdingové osobě poskytnout potřebné podklady a součinnost. Podklady prokazující důvěryhodnost a zkušenost osob ve vedení finanční holdingové osoby upraví Česká národní banka vyhláškou.
(7) Česká národní banka může požadovat po finanční holdingové osobě výměnu osoby ve vedení finanční holdingové osoby, jestliže tato osoba není dostatečně zkušená nebo důvěryhodná.
§ 26h
(1) Česká národní banka může ve správním řízení uložit osobě zahrnuté do konsolidačního celku, která není bankou, pokutu do výše 50 000 000 Kč v případech, kdy neposkytne požadované informace pro účely bankovního dohledu na konsolidovaném základě nebo poskytne informace neúplné, nepravdivé či zkreslené, popřípadě nedodrží lhůty pro jejich předložení.
(2) Zjistí-li Česká národní banka nedostatky v činnosti osoby zahrnuté do konsolidačního celku, které mohou negativně ovlivnit hospodaření banky, která je součástí konsolidačního celku, je oprávněna ve vztahu k ovládající bance, odpovědné bance ve skupině finanční holdingové osoby, finanční holdingové osobě, odpovědné bance ve skupině zahraniční ovládající banky, bance ve skupině smíšené holdingové osoby nebo smíšené holdingové osobě podle povahy zjištěného nedostatku
a) vyžadovat, aby ve stanovené lhůtě zjednala nápravu,
b) nařídit zajištění mimořádného auditu u osoby, která je součástí konsolidačního celku, na náklady ovládající osoby,
c) uložit pokutu do 50 000 000 Kč,
d) zakázat nebo omezit provádění operací s osobami, které jsou součástí stejného konsolidačního celku.
(3) Nedostatkem v činnosti osoby zahrnuté do konsolidačního celku, která není bankou, se rozumí
a) porušení nebo obcházení tohoto zákona, zvláštních zákonů, právních předpisů vydaných Českou národní bankou a právních předpisů podle § 5k,
b) provádění obchodů v rámci konsolidačního celku nebo navenek způsobem, který poškozuje zájmy vkladatelů banky, která je součástí konsolidačního celku, nebo ohrožuje její bezpečnost a stabilitu.
§ 26i
Vykonává-li Česká národní banka bankovní dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropské ovládající banky nebo skupinou evropské finanční holdingové osoby, plní kromě úkolů stanovených tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem
2) rovněž tyto úkoly:
a) koordinuje ve vztahu k orgánům dohledu jiných členských států shromažďování a poskytování významných nebo nezbytných informací,
b) ve spolupráci s příslušnými orgány dohledu plánuje a koordinuje postup těchto orgánů v rámci výkonu dohledu; tato činnost zahrnuje koordinaci a plánování výkonu dohledu nad činnostmi bank upravenými v
§ 8b odst. 1 písm. b),
§ 11a a v
§ 12c, výkonu dohledu prováděného podle
§ 25 odst. 3 a ukládání opatření podle
§ 26 odst. 1, včetně koordinace výkonu dohledu ve smyslu obdobných ustanovení právních předpisů jiného členského státu,
c) ve spolupráci s příslušnými orgány dohledu a v případě potřeby s centrálními bankami jiných členských států plánuje a koordinuje postup těchto orgánů při přípravě na nepříznivý vývoj v bance a na mimořádné situace, a postup těchto orgánů v průběhu nepříznivého vývoje v bance a za mimořádných situací; dále plánuje a koordinuje přípravu společných hodnocení, zavedení plánů pro mimořádné situace, informování veřejnosti a ukládání opatření k nápravě mimořádného významu ve smyslu
§ 38i odst. 1 písm. b) a obdobných ustanovení zahraničních právních předpisů,
d) poskytuje orgánům dohledu jiných členských států vykonávajícím dohled nad osobou, která je členem takového konsolidačního celku, informace potřebné k výkonu dohledu nad touto osobou, zejména s přihlédnutím k významu této osoby pro finanční trh daného státu (
§ 38h),
e) rozhoduje o společné žádosti o udělení předchozího souhlasu s používáním některého ze speciálních přístupů nebo o žádosti o změnu již používaného přístupu podle
§ 12a odst. 5 až 7.
§ 26j
(1) Vykonává-li Česká národní banka bankovní dohled nad skupinou evropské ovládající banky nebo skupinou evropské finanční holdingové osoby a nastane-li mimořádná situace v členském státě, v němž má sídlo člen této skupiny nebo v němž vykonává činnost prostřednictvím významné pobočky, významné pobočky podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev nebo významné organizační složky podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, Česká národní banka bez zbytečného odkladu sdělí
a) centrálním bankám Evropského systému centrálních bank v členských státech dotčených touto situací informace, a to za podmínek uvedených v
§ 25a odst. 4 písm. j), a
b) orgánům veřejné moci uvedeným v
§ 25a odst. 4 písm. l) v členských státech dotčených touto situací všechny informace, které jsou pro ně významné.
(2) Zjistí-li Česká národní banka mimořádnou situaci, jež může mít dopad v členském státě, informuje bez zbytečného odkladu orgán vykonávající bankovní dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropské ovládající banky nebo nad skupinou evropské finanční holdingové osoby, jejíž člen má sídlo v dotčeném členském státě nebo v tomto členském státě vykonává činnost prostřednictvím významné pobočky, významné pobočky podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev nebo významné organizační složky podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu.
§ 26k
(1) Vykonává-li Česká národní banka bankovní dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropské ovládající banky nebo skupinou evropské finanční holdingové osoby, je příslušná, po dohodě s ostatními orgány vykonávajícími dohled nad členy takových skupin, uložit členovi této skupiny
b) opatření k nápravě spočívající ve zvýšení kapitálu nad minimální úroveň podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev, jde-li o spořitelní a úvěrní družstvo, nebo
c) opatření k nápravě spočívající ve zvýšení kapitálu nad minimální úroveň podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, jde-li o obchodníka s cennými papíry, který není bankou, nebo o zahraničního obchodníka s cennými papíry podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu.
(2) Česká národní banka předem informuje ostatní orgány vykonávající dohled nad členy dotčené skupiny o záměru uložit opatření k nápravě podle
odstavce 1 a současně jim předloží zprávu o posouzení rizik této skupiny. Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby bylo dosaženo dohody podle
odstavce 1.
(3) Nebude-li dohody podle
odstavce 1 dosaženo do 4 měsíců ode dne, kdy Česká národní banka předložila ostatním orgánům vykonávajícím dohled nad členy dotčené skupiny zprávu podle
odstavce 2, je Česká národní banka příslušná uložit opatření k nápravě uvedená v
odstavci 1 členům dotčené skupiny, nad nimiž vykonává dohled, i bez dohody s ostatními orgány vykonávajícími dohled nad členy dotčené skupiny. Přitom Česká národní banka přihlédne k posouzení rizik členů této skupiny vyjádřenému ve stanovisku ostatních orgánů vykonávajících dohled nad členy této skupiny a těmto orgánům zašle na vědomí stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí.
(4) Bance, která je členem skupiny evropské ovládající banky, členem skupiny evropské finanční holdingové osoby nebo členem skupiny evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, je Česká národní banka příslušná uložit opatření k nápravě podle
§ 26 odst. 1 písm. h) samostatně, jestliže do 4 měsíců ode dne, kdy orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad dotčenou skupinou předložil České národní bance zprávu o posouzení rizik této skupiny, nebude dosaženo dohody mezi orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě nad dotčenou skupinou a ostatními orgány vykonávajícími dohled nad členy této skupiny. Přitom Česká národní banka přihlédne ke stanovisku orgánu vykonávajícího dohled na konsolidovaném základě nad dotčenou skupinou.
(5) Před vydáním rozhodnutí podle
odstavce 3 si Česká národní banka může vyžádat stanovisko Výboru. Česká národní banka si toto stanovisko vyžádá vždy, jestliže o to požádá některý z ostatních orgánů vykonávajících dohled nad členy dotčené skupiny. Jestliže bylo před vydáním rozhodnutí podle
odstavce 3 nebo
4 vyžádáno stanovisko Výboru, Česká národní banka z něho vychází, ledaže v odůvodnění rozhodnutí uvede důvody, pro které se od tohoto stanoviska odchyluje.
(6) Česká národní banka přezkoumává rozhodnutí podle
odstavce 1,
3 nebo
4 nejméně jednou za rok postupem uvedeným v
odstavcích 1 až 5. Česká národní banka může tato rozhodnutí přezkoumat na odůvodněný písemný návrh orgánu vykonávajícího dohled nad členem dotčené skupiny. V takovém případě lze rozhodnutí podle
odstavce 1,
3 nebo
4 přezkoumat také jen v rozsahu tohoto návrhu.
(7) Banka je povinna udržovat kapitál na individuálním nebo konsolidovaném základě nad minimální úrovní stanovenou
§ 12a, je-li jí tato povinnost uložena rozhodnutím vydaným, v dohodě s Českou národní bankou, orgánem jiného členského státu vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě.
§ 26l
(1) Vykonává-li Česká národní banka bankovní dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropské ovládající banky nebo skupinou evropské finanční holdingové osoby, zřizuje pro plnění úkolů uvedených v
§ 26i a
26j kolegium. Zřízení a činnost kolegia jsou založeny na písemných ujednáních podle
§ 26c odst. 8, která připravuje Česká národní banka po projednání s dotčenými orgány dohledu. Je-li to účelné, Česká národní banka při dodržení povinnosti mlčenlivosti a dalších požadavků stanovených právem Evropské unie koordinuje spolupráci s orgány dohledu jiných než členských států. Zřízením a činností kolegií nejsou dotčeny pravomoci a působnost orgánů dohledu stanovené právem Evropské unie.
(2) Kolegium vytváří předpoklady pro spolupráci České národní banky a ostatních dotčených orgánů dohledu při
a) výměně informací,
c) stanovení plánů kontrol vycházejících z hodnocení rizik dotčené skupiny podle
§ 25 odst. 3,
d) zvyšování účinnosti dohledu omezováním zdvojených požadavků při výkonu dohledu včetně požadavku na poskytnutí informací podle
§ 26c odst. 6,
§ 38h odst. 4 věty druhé a podle obdobných ustanovení zahraničních právních předpisů,
e) jednotném uplatňování pravidel obezřetného podnikání v rámci dotčené skupiny, aniž jsou dotčeny pravomoci orgánů dohledu stanovené právem Evropské unie,
f) plánování a koordinaci činností uvedených v
§ 26i písm. c) a v obdobných ustanoveních zahraničních právních předpisů, s přihlédnutím k činnosti jiných orgánů, jsou-li pro tyto účely zřízeny.
(3) Členy kolegia jsou
a) Česká národní banka,
b) orgány vykonávající dohled nad členy dotčené skupiny,
c) orgány dohledu hostitelských států, v nichž člen dotčené skupiny vykonává činnost prostřednictvím významné pobočky, významné pobočky podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev nebo významné organizační složky podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu,
d) centrální banky, je-li to účelné,
e) orgány dohledu jiných než členských států, je-li to účelné a jestliže podle názoru všech dotčených orgánů dohledu chrání informace nejméně v rozsahu, jaký je požadován právem Evropské unie.
(4) Česká národní banka řídí jednání kolegia a určuje, kteří členové se účastní jednání nebo jiné činnosti kolegia. Přitom bere v úvahu význam těchto činností pro plnění svých povinností uvedených v
§ 5o odst. 2 a
3, jakož i jejich význam pro členy kolegia. Na základě dostupných informací zejména přihlíží k možnému dopadu na stabilitu finančního systému v dotčených členských státech, především v mimořádných situacích.
(5) Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby členové kolegia úzce spolupracovali. Česká národní banka informuje s dostatečným předstihem členy kolegia o jednání kolegia, pořadu jednání a plánovaných činnostech a bez zbytečného odkladu je informuje o závěrech přijatých na jednání nebo o jiné dohodnuté činnosti.
(6) Česká národní banka informuje Výbor o činnosti kolegia, a to i v případě, že nastane mimořádná situace, a poskytne mu veškeré informace, které jsou významné pro sbližování nástrojů a postupů bankovního dohledu. Ustanovení
§ 25a tím není dotčeno.
ČÁST DEVÁTÁ
Nucená správa
§ 27
(1) Rozhodnutí, kterým se zavádí nucená správa, obsahuje:
a) důvody pro zavedení nucené správy,
b) jméno, příjmení a rodné číslo správce a jméno, příjmení a rodné číslo zástupce správce,
c) případné omezení nebo zákaz přijímání vkladů, poskytování úvěrů nebo jiných činností.
(2) Náklady spojené s výkonem nucené správy jsou placeny z majetku banky a jsou nákladem banky na dosažení, udržení a zajištění příjmů pro účely daně z příjmů právnických osob podle zvláštního zákona.
6c)
(3) Zástupce správce zastupuje správce v případě jeho nepřítomnosti v plném rozsahu. Ustanovení tohoto zákona týkající se správce platí obdobně i pro zástupce správce.
(4) Vyžaduje-li zákon, aby rozhodnutí valné hromady bylo osvědčeno notářským zápisem, musí mít rozhodnutí správce v takové věci formu notářského zápisu.
§ 28
(1) Správce je zaměstnancem České národní banky. Česká národní banka může odvolat správce nebo zástupce správce a jmenovat nového.
(2) Správce je oprávněn přibírat k výkonu nucené správy v bance další osoby s výjimkou osob, které mají zvláštní vztah k bance podle
§ 19 tohoto zákona. K výkonu nucené správy nesmí být přibrány osoby, které jsou v dlužnické pozici vůči bance nebo které jsou v zaměstnaneckém poměru k jiné bance. Přibrané osoby jsou oprávněny se seznamovat se záležitostmi, které jsou v příslušné bance předmětem bankovního tajemství. Jsou zároveň povinny zachovávat o těchto věcech mlčenlivost.
(3) Osoba, která byla vedoucím zaměstnancem banky ke dni zavedení nucené správy, nebo kdykoliv v období 2 let předcházejících tomuto dni, je povinna na vyžádání poskytnout správci součinnost. Za porušení této povinnosti jí Česká národní banka může uložit pokutu do výše 1 000 000 Kč, a to i opakovaně.
§ 29
(1) Okamžikem doručení písemného vyhotovení rozhodnutí o zavedení nucené správy se pozastavuje výkon funkce všech orgánů banky, vyjma podání opravných prostředků proti zavedení nucené správy. Okamžikem doručení je toto rozhodnutí účinné vůči každému. Postavení statutárního orgánu má správce. Správce předloží tomu, kdo je oprávněn podat opravný prostředek proti zavedení nucené správy, na jeho písemnou žádost v potřebném rozsahu kopie z dostupné dokumentace banky, a umožní pořizovat si z ní opisy a výpisy.
(2) Valná hromada banky se nekoná a o věcech v působnosti valné hromady rozhoduje správce. Pokud správce rozhoduje o zvýšení základního kapitálu banky, může vyloučit přednostní právo akcionářů na úpis nových akcií jen pokud banka nesplnila ve stanovené lhůtě uložené opatření k nápravě požadující zvýšení kapitálu banky.
(3) Jestliže to situace banky vyžaduje, může banka v nucené správě s předchozím souhlasem České národní banky částečně nebo úplně pozastavit nakládání vkladatelů s jejich vklady v bance.
(4) Banka v nucené správě může částečně nebo úplně pozastavit, a to nejvýše na dobu 6 měsíců, plnění vůči osobám se zvláštním vztahem k bance z právních titulů vzniklých před zavedením nucené správy. Tuto lhůtu může banka v nucené správě prodloužit pouze v případě plnění z právních titulů, které v této lhůtě správce napadl pro neplatnost, neúčinnost nebo nevymahatelnost u soudu nebo jiného příslušného orgánu. V takovém případě lze tuto lhůtu prodloužit, a to i opakovaně, až do dne, kdy rozhodnutí soudu nebo jiného příslušného orgánu ve věci nabude právní moci.
(5) Zjistí-li správce předlužení banky, oznámí tuto skutečnost neprodleně České národní bance a poskytne jí podklady osvědčující tuto skutečnost.
§ 29a
K uzavření smlouvy, na jejímž základě dojde k převzetí dluhů
6i) banky v nucené správě jinou bankou nebo pobočkou zahraniční banky,
a) se nevyžaduje souhlas věřitelů,
b) je třeba předchozí souhlas České národní banky; Česká národní banka souhlas udělí pouze za předpokladu, že osoba přebírající dluhy zabezpečí řádné a plynulé pokračování klientských vztahů souvisejících s převzatými dluhy.
§ 29b
(1) Prodává-li banka v nucené správě podnik banky, kupní cena musí být stanovena jako výsledek ocenění podniku a souvisejících práv a závazků, vypracovaného podle stavu ke dni nabytí účinnosti smlouvy o prodeji podniku (dále jen „ocenění“).
(2) Ocenění musí být zpracováno nestranně, úplně, bez zbytečného odkladu od zadání ocenění, s odbornou péčí a v souladu s obecně uznávanými způsoby oceňování podniků a jiného majetku.
(3) Při ocenění se nepřihlíží ke státním zárukám nebo jiným plošným zajištěním závazků banky v nucené správě, poskytnutým třetími osobami za účelem zachování její bezpečnosti a stability. Stejně tak se nepřihlíží k pojištění pohledávek z vkladů podle tohoto zákona a záručnímu systému vztahujícímu se na majetek zákazníků obchodníka s cennými papíry podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu. Jakékoliv úvěry poskytnuté Českou republikou nebo Českou národní bankou se považují pro účely ocenění za splatné.
(4) Ke kupní ceně se přičte úrok obvyklý za dobu ode dne nabytí účinnosti smlouvy o prodeji podniku do dne splatnosti kupní ceny. Pokud výsledkem ocenění není kladná hodnota, poskytne se prodávajícímu kupní cena ve výši 1 Kč.
(5) Banka v nucené správě, kupující a další osoby, které mají u sebe věci a dokumentaci nebo disponují informacemi potřebnými k řádnému vypracování ocenění, jsou povinni je za tím účelem osobě, která vypracuje ocenění podniku banky (dále jen „oceňovatel“), poskytnout. Za porušení této povinnosti může Česká národní banka uložit povinné osobě, která není bankou nebo pobočkou zahraniční banky, pokutu do výše 1 000 000 Kč, a to i opakovaně.
§ 29c
(1) Oceňovatele jmenuje Česká národní banka. Účastníky řízení o jmenování oceňovatele jsou osoba, která má být jmenována oceňovatelem, banka v nucené správě a nabyvatel podniku.
(2) Oceňovatelem může být jmenována osoba, která má zkušenosti a znalosti v oblasti oceňování podniků finančních institucí, má dostatečné předpoklady pro vypracování řádného a nezávislého ocenění podniku banky v nucené správě a se svým jmenováním souhlasí.
(3) Oceňovatelem nesmí být osoba, která má zvláštní vztah k bance, která je nebo v posledních 5 letech byla auditorem banky nebo která neskýtá záruky nestrannosti ocenění.
(4) Osoba, která má být jmenována oceňovatelem, je povinna upozornit Českou národní banku bez zbytečného odkladu na skutečnosti, které by podle jejího názoru mohly vést k pochybnostem o její nestrannosti. Tuto povinnost má též oceňovatel, zjistí-li tyto skutečnosti v průběhu výkonu funkce.
(5) Česká národní banka stanoví odměnu oceňovatele nebo způsob jejího určení, jakož i její splatnost. Odměna oceňovatele je nákladem spojeným s výkonem nucené správy podle
§ 27 odst. 2 a zahrnuje též nutné výdaje oceňovatele. Pokud majetek banky nepostačuje k uhrazení odměny nebo její části, poskytne oceňovateli odměnu nebo tuto její část Česká národní banka, které tím vzniká nárok vůči bance v nucené správě na její uhrazení.
(6) Česká národní banka může oceňovatele odvolat, pokud oceňovatel porušuje závažným způsobem povinnosti stanovené tímto zákonem, a jmenovat oceňovatele nového. Ze stejného důvodu může Česká národní banka snížit odměnu oceňovatele. Ze závažných důvodů může Česká národní banka oceňovatele odvolat též na jeho žádost. Podaný rozklad nemá odkladný účinek.
(7) Odvolaný oceňovatel je povinen poskytnout nově jmenovanému oceňovateli veškerou součinnost ke splnění jeho úkolu. Za porušení této povinnosti mu Česká národní banka může uložit pokutu do výše 1 000 000 Kč, a to i opakovaně.
(8) Ustanovení
§ 29b a
29c se použijí při prodeji části podniku obdobně.
§ 30
(1) Nucenou správu může Česká národní banka zavést za situace, kdy nedostatky v činnosti banky ohrožují stabilitu bankovního nebo finančního systému.
(2) Má-li být zavedena nucená správa v bance, která má pobočku na území hostitelského státu, informuje Česká národní banka orgán dohledu hostitelského státu o záměru zavést nucenou správu a o případném omezení nakládání s vklady a o případném omezení plnění vůči osobám se zvláštním vztahem k bance podle
§ 29 odst. 3 a
4; tuto informaci poskytne před vydáním rozhodnutí nebo bezprostředně poté, nesnese-li věc odkladu. Informace obsahuje i upozornění na možné důsledky zavedení nucené správy, popřípadě omezení nakládání s vklady.
(3) Správce vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území jiných členských států s výjimkou užití donucovacích prostředků či jiného užití síly a pravomoci závazně rozhodovat spory nebo jiná řízení, k nimž jsou příslušné soudy nebo správní orgány daného státu.
(4) Správce se prokazuje úředně ověřenou kopií rozhodnutí o zavedení nucené správy bez jejího vyššího ověření s překladem do úředního jazyka daného státu, pokud je vyžadován. Správce podle možností vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území třetích států.
(5) Při výkonu svých pravomocí na území členských států se správce řídí právním řádem daného státu, zejména ohledně postupů při prodeji majetku a při poskytování informací zaměstnancům. Jestliže je to podle právních předpisů daného státu potřebné k plnění účelu nucené správy, je správce povinen žádat, aby údaj o zavedení nucené správy byl zapsán v katastru nemovitostí, obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném rejstříku. Náklady provedení zápisu jdou k tíži banky.
§ 31
(1) Nucená správa se zapisuje do obchodního rejstříku.
7a) Návrhy na zápisy týkající se nucené správy podává Česká národní banka.
(2) Soud zapíše do obchodního rejstříku na návrh České národní banky zavedení nucené správy, skončení nucené správy a dále odvolání správce a jmenování nového správce.
(3) Soud je povinen rozhodnout do 3 dnů od doručení o návrzích správce na zápis do obchodního rejstříku.
§ 32
(1) Během nucené správy může Státní banka československá poskytnout bance finanční pomoc k odstranění dočasného nedostatku likvidity.
(2) Nárok na vrácení finanční pomoci poskytnuté podle
odstavce 1 má přednost před všemi ostatními závazky banky.
§ 33
(1) Nucená správa končí
a) doručením rozhodnutí České národní banky o skončení nucené správy,
b) jmenováním likvidátora,
c) prohlášením konkursu, nebo
d) uplynutím 24 měsíců od zavedení nucené správy.
(2) Nucená správa nekončí zánikem licence banky.
§ 33a
Ustanovení tohoto zákona upravující zavedení nucené správy banky nemají vliv na výkon práv a splnění povinností vyplývajících z ujednání o finančním zajištění za podmínek stanovených zákonem upravujícím finanční zajištění
15) nebo srovnatelných podmínek zahraničního právního předpisu, jestliže finanční zajištění bylo sjednáno a vzniklo před zavedením nucené správy. To platí i v případě, že finanční zajištění bylo sjednáno nebo vzniklo v den zavedení nucené správy, avšak až poté, co tato skutečnost nastala, ledaže příjemce finančního kolaterálu o takové skutečnosti věděl nebo vědět měl a mohl. Ustanovení tohoto zákona upravující zavedení nucené správy banky nemají vliv také na splnění závěrečného vyrovnání podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu
16), jestliže závěrečné vyrovnání bylo uzavřeno před zavedením nucené správy.
ČÁST DESÁTÁ
ODNĚTÍ LICENCE
§ 34
(1) Při přetrvávání závažných nedostatků v činnosti banky nebo pobočky zahraniční banky anebo při úpadku banky Česká národní banka licenci odejme; tomuto opatření nemusí předcházet zavedení nucené správy.
(2) Licence může být dále odňata, jestliže
a) banka nebo pobočka zahraniční banky nezahájila činnost do 12 měsíců ode dne udělení licence nebo jestliže po dobu 6 měsíců nepřijímá vklady od veřejnosti nebo neposkytuje úvěry,
b) licence byla získána na základě nepravdivých údajů uvedených v žádosti.
(3) Česká národní banka je povinna odejmout licenci, jestliže zjistí, že kapitál banky na individuálním základě je menší než jedna třetina součtu jejích jednotlivých kapitálových požadavků. Česká národní banka nemusí v tomto případě licenci odejmout, jde-li o banku v nucené správě nebo o banku zvláštního určení.
§ 35
(1) Rozhodnutí o odnětí licence se zveřejní v Obchodním věstníku, u pobočky zahraniční banky se navíc oznámí orgánu pověřenému bankovním dohledem v příslušném státě.
(2) Ode dne právní moci rozhodnutí o odnětí licence nesmí dotčená právnická osoba přijímat vklady a poskytovat úvěry a provozovat další činnosti, s výjimkou těch, které jsou nezbytné k vypořádání jejích pohledávek a závazků; do doby, než vypořádá své pohledávky a závazky, se považuje za banku podle tohoto zákona.
(3) Rozhodnutí o odnětí licence doručí Česká národní banka statutárnímu orgánu banky. Současně informuje o tomto rozhodnutí orgán bankovního dohledu států, ve kterých má banka pobočky.
(4) Rozhodnutí o odnětí licence udělené pro pobočku zahraniční banky doručí Česká národní banka osobě pověřené řízením pobočky.
ČÁST DVANÁCTÁ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 37
(1) Banky poskytují klientům služby na smluvním základě. Poskytnutí služeb se zachováním anonymity klienta může banka odmítnout.
(2) Banky a pobočky zahraničních bank jsou povinny pro účely bankovních obchodů zjišťovat a zpracovávat údaje o osobách včetně rodného čísla, pokud bylo přiděleno, vyjma citlivých údajů o fyzických osobách, potřebné k tomu, aby bylo možné bankovní obchod uskutečnit bez nepřiměřených právních a věcných rizik pro banku. Údaje musí být přiměřené právním a věcným rizikům bankovního obchodu se subjektem údajů a relevantní pro posouzení těchto rizik. Na takto získané a zpracovávané údaje se vztahují ustanovení o bankovním tajemství (
§ 38).
§ 38
(1) Na všechny bankovní obchody, peněžní služby bank, včetně stavů na účtech a depozit, se vztahuje bankovní tajemství.
(2) Zprávu o všech záležitostech, které jsou předmětem bankovního tajemství, je banka povinna podat osobám pověřeným výkonem bankovního dohledu. Za porušení bankovního tajemství se nepovažuje výměna informací mezi Českou národní bankou a orgány bankovního dohledu a obdobných institucí jiných států, jestliže předmětem výměny jsou informace o subjektech, které působí nebo hodlají působit na území příslušného státu. Porušením povinnosti dodržet bankovní tajemství rovněž není sdělení údajů o klientovi a jeho obchodech při podání trestního oznámení nebo při plnění oznamovací povinnosti podle zákona
o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo podle zákona
o provádění mezinárodních sankcí.
(3) Zprávu o záležitostech, týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, podá banka bez souhlasu klienta jen na písemné vyžádání
a) soudu pro účely občanského soudního řízení;
8)
b) orgánu činného v trestním řízení za podmínek, které stanoví zvláštní zákon;
9)
c) správcům daně za podmínek podle daňového řádu,
d) finančnímu arbitrovi rozhodujícímu podle zvláštního právního předpisu
9c) ve sporu navrhovatele proti instituci,
f) orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které klient dluží, včetně dluhu na přirážce k pojistnému, penále a pokutách, orgánů nemocenského pojištění ve věci řízení o přeplatku na dávkách nemocenského pojištění, regresních náhradách a dluhu na pokutách, orgánů sociálního zabezpečení nebo obecních úřadů obcí s rozšířenou působností nebo pověřených obecních úřadů ve věci řízení o přeplatku na dávkách sociálního zabezpečení a dluhu na pokutách nebo orgánů státní sociální podpory ve věci řízení o přeplatku na dávkách státní sociální podpory, který je klient povinen vrátit; to platí i pro vymáhání tohoto pojistného, příspěvku a přeplatku,
g) zdravotních pojišťoven ve věci řízení o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, které klient dluží; to platí i pro vymáhání tohoto pojistného,
h) soudního exekutora pověřeného provedením exekuce podle zvláštního zákona,
9b)
i) Úřadu práce České republiky ve věci řízení o vrácení finančních prostředků poskytnutých klientovi ze státního rozpočtu; to platí i pro vymáhání těchto prostředků,
l) Národního bezpečnostního úřadu, zpravodajské služby nebo Ministerstva vnitra při provádění bezpečnostního řízení podle zvláštního zákona.
10c)
Písemné vyžádání musí obsahovat údaje, podle nichž může banka příslušnou záležitost identifikovat.
(4) Banka je povinna sdělit i bez souhlasu klienta na písemné vyžádání orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o vrácení dávky připsané na účet klienta po dni, za který náležela poslední výplata dávky zemřelého oprávněného, včetně jejího vymáhání, identifikační údaje o svém klientovi, který je majitelem účtu, a osobách oprávněných nakládat s peněžními prostředky na tomto účtu a údaje o záležitostech týkajících se tohoto účtu. Banka je rovněž povinna po úmrtí klienta sdělit tyto údaje na písemné vyžádání Úřadu práce České republiky.
(6) Banka je povinna i bez souhlasu klienta sdělit osobě oprávněné za účelem výkonu rozhodnutí nebo daňové exekuce bankovní spojení svého klienta, tedy číslo účtu a identifikační kód banky nebo pobočky zahraniční banky a identifikační údaje o svém klientovi, který je majitelem účtu. Stejná povinnost banky platí i ve vztahu k osobě, která prokáže, že v důsledku vlastní chybné dispozice bance nebo pobočce zahraniční banky utrpěla škodu a že se bez tohoto údaje nemůže domoci svého práva na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu
občanského zákoníku. Za podání informace náleží bance úhrada věcných nákladů.
(7) Jestliže se klient dostane do prodlení s peněžitým plněním bance na dobu delší než 60 dnů nebo poruší své povinnosti vůči bance sjednané ve smlouvě nebo stanovené zákonem, omezuje se povinnost banky zachovávat bankovní tajemství tak, že banka může informovat jiné banky nebo třetí osoby nebo veřejnost o porušení smlouvy klientem, přičemž smí uvést jen název klienta a označení porušené povinnosti.
(8) Uplatnění tohoto práva banky může klient předejít tím, že do 30 dnů od porušení svých povinností vůči bance s bankou uzavře dohodu o nápravě. Banka není povinna na dohodu přistoupit. Pokud v této lhůtě dohodu neuzavře nebo uzavřenou dohodu následně nedodrží, může banka bez dalšího využít svého práva podle
odstavce 7. Klient může možnosti tohoto odstavce využít ze zákona jenom jednou v kalendářním roce.
(10) Zprávu o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, podá banka v souvislosti se svým podnikáním na území jiného státu i bez souhlasu klienta, pokud je to nutné ke splnění povinnosti uložené právním řádem státu, na jehož území podniká. Ustanovení zvláštního zákona
10b) tím nejsou dotčena.
(11) Porušením bankovního tajemství není předání informací jinému poskytovateli platebních služeb nebo v rámci platebního systému, pokud je to nezbytné z důvodu předcházení podvodům v oblasti platebního styku, jejich vyšetřování a odhalování.
§ 38a
(1) V rámci plnění povinnosti postupovat při výkonu své činnosti obezřetně se banky a pobočky zahraničních bank mohou vzájemně informovat o bankovním spojení, identifikačních údajích o majitelích účtů a o záležitostech, které vypovídají o bonitě a důvěryhodnosti jejich klientů, a to i prostřednictvím právnické osoby, která není bankou. Majetkový podíl na této právnické osobě mohou mít pouze banky, které jsou povinny zajistit, že tato právnická osoba bude zachovávat získané údaje v tajnosti a chránit je před zneužitím. Banka a pobočka zahraniční banky je povinna k získaným údajům o klientech jiné banky a pobočky zahraniční banky přistupovat tak, jako by šlo o údaje o jejích vlastních klientech.
(2) Česká národní banka vytváří z údajů získaných v rozsahu podle
odstavce 1 od bank, poboček zahraničních bank
10a) a dalších osob, stanoví-li tak zvláštní zákon, informační databázi (dále jen „registr“). K informacím v registru mají přístup banky, pobočky zahraničních bank, Česká národní banka pro účely dohledu nad finančním trhem a další osoby, stanoví-li tak zvláštní zákon. Poskytnutí údajů do registru a z registru za podmínek stanovených zákonem není porušením bankovního tajemství a povinnosti mlčenlivosti. Banka a pobočka zahraniční banky je však povinna k údajům o klientech získaným z registru přistupovat tak, jako by šlo o údaje o jejích vlastních klientech.
(3) Česká národní banka je oprávněna na základě vzájemnosti umožnit přístup k informacím v registru podle
odstavce 2 též centrálním bankám a jiným institucím členských států, které vytvářejí informační databáze srovnatelné s registrem za předpokladu, že podmínky přístupu k těmto údajům a způsob jejich ochrany v příslušném členském státě jsou na alespoň srovnatelné úrovni, jaká je požadována tímto zákonem. Požadavek srovnatelnosti je splněn i tehdy, pokud má k údajům v zahraniční databázi přístup širší okruh osob. Údaje z informačních databází získané Českou národní bankou na základě vzájemnosti se stávají součástí registru.
(4) Případy, ve kterých lze požadovat informace podle
odstavců 2 a
3, a bližší podmínky jejich poskytování stanoví Česká národní banka vyhláškou.
(5) Klient má právo, za úhradu věcných nákladů, na výpis informací, které jsou o něm vedeny v registru.
(6) Oznámení banky o podezření, že byl spáchán trestný čin nebo přestupek, učiněné státnímu zástupci, policejním nebo jiným příslušným orgánům, nemůže být posuzováno jako porušení ustanovení
§ 38.
§ 38b
Údaje, které jsou jinak předmětem bankovního tajemství, může banka poskytovat, je-li to potřebné pro účely dohledu na konsolidovaném základě nebo doplňkového dohledu
6d) a pro účely plnění pravidel obezřetného podnikání. Tím nejsou dotčena ustanovení zákona upravujícího ochranu osobních údajů.
10b)§ 38c
Česká národní banka plní konzultační a informační povinnost vůči orgánům bankovního dohledu jiných států, orgánům mezinárodních organizací a dalším osobám v rozsahu mezinárodní smlouvy. Výčet základních oznamovaných a konzultovaných skutečností je uveden v
§ 38d až 38i.
§ 38d
(1) Česká národní banka informuje Evropskou komisi zejména o
a) počtu a povaze případů, kdy odmítla umožnit bance nebo finanční instituci splňující podmínky podle
§ 5e odst. 1 se sídlem na území České republiky zřízení pobočky v jiném členském státě nebo kdy použila vůči pobočce uvedené v
§ 5a odst. 1 postup podle
§ 26,
b) udělených a odňatých licencích,
c) skutečnosti, že se banka stala osobou ovládanou osobou řídící se právem státu, který není členským státem, a o struktuře konsolidačního celku, jehož je tato banka součástí,
d) diskriminačních opatřeních, která jsou uplatňována vůči bankám při zakládání poboček ve státech, které nejsou členským státem,
e) finančních holdingových osobách,
g) použití postupu podle
§ 26 vůči pobočce uvedené v
§ 5a odst. 1 v případě, kdy věc nesnese odkladu a je to nutné v zájmu vkladatelů,
(2) Česká národní banka informuje Evropskou komisi na její žádost o žádosti
a) osoby ovládané osobou řídící se právem státu, který není členským státem, o licenci,
b) osoby řídící se právem státu, který není členským státem, nebo osoby ovládané osobou řídící se právem státu, který není členským státem, o nabytí takového podílu na bance, v jehož důsledku by se žadatel stal osobou ovládající banku.
(3) Česká národní banka předává Výboru informace shromážděné za účelem srovnání systémů odměňování a postupů zavedených ostatními bankami o
a) počtu osob, jejichž příjmy dosahují nejméně částky odpovídající 1 000 000 eur, v členění podle oblastí činností banky,
b) hlavních složkách mezd, prémií, odměn založených na výkonnosti za delší časové období a zvláštních penzijních výhod osob podle
písmene a).
§ 38e
Česká národní banka informuje příslušný orgán dohledu členského státu o
a) všech konsolidačních celcích, jejichž součástí je banka a zároveň i banka se sídlem na území členského státu nebo finanční instituce splňující podmínky podle
§ 5e odst. 1 se sídlem na území členského státu,
b) informaci banky nebo finanční instituce splňující podmínky podle
§ 5e odst. 1, že hodlá na území členského státu založit pobočku nebo zde poskytovat služby, a o změně v oznámených údajích,
c) skutečnosti, že finanční instituce přestala splňovat podmínky podle
§ 5e odst. 1,
d) použití postupu podle
§ 26 vůči pobočce uvedené v
§ 5a odst. 1 v případě, kdy věc nesnese odkladu a je to nutné v zájmu vkladatelů,
f) udělení souhlasu podle
§ 29 odst. 3 v případě, že dotčená banka má pobočku na území tohoto státu; tuto informaci poskytne příslušnému orgánu dohledu před udělením souhlasu nebo bezprostředně po jeho udělení, nesnese-li věc odkladu.
§ 38f
(1) Před rozhodnutím o změně nebo odnětí licence bance, která má pobočku na území členského státu, konzultuje Česká národní banka svůj záměr s orgánem bankovního dohledu tohoto státu. Nesnese-li věc odkladu, Česká národní banka orgán dohledu informuje o svém záměru licenci změnit nebo odebrat. Česká národní banka informuje o změně nebo odnětí licence neprodleně orgány bankovního dohledu států, v nichž má banka pobočku. Totéž platí v případě záměru odebrat licenci pobočce zahraniční banky se sídlem mimo území členských států, má-li tato zahraniční banka pobočku na jejich území; v tom případě Česká národní banka usiluje o koordinaci své činnosti s příslušnými orgány v členských státech.
(2) Česká národní banka neprodleně informuje o vydání rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu na majetek banky nebo pobočky zahraniční banky se sídlem mimo území členských států příslušný orgán dohledu členského státu, ve kterém má banka nebo zahraniční banka pobočku.
§ 38g
Česká národní banka může provést kontrolu na místě na území členského státu po předchozím informování orgánu bankovního dohledu tohoto státu nebo jej o provedení této kontroly požádat.
§ 38h
(1) V rámci výkonu bankovního dohledu Česká národní banka spolupracuje s orgány bankovního dohledu jiných států, zejména těch, na jejichž území má banka pobočku nebo na jejichž území má sídlo zahraniční banka, jejíž pobočka působí na území České republiky.
(2) Na vyžádání Česká národní banka poskytuje orgánům dohledu podle
odstavce 1 zejména informace
a) o podílech na bance nebo zahraniční bance,
b) o řízení banky nebo zahraniční banky,
c) o kapitálu bankou nebo zahraniční bankou ovládaných finančních institucí,
d) o ukazateli kapitálové přiměřenosti na individuálním a konsolidovaném základě,
e) o finančních holdingových osobách,
f) důležité pro dohled nad těmito bankami nebo zahraničními bankami, zejména v oblasti likvidity, platební schopnosti, pojištění vkladů, kapitálové přiměřenosti, konsolidovaného dohledu, účetnictví, vnitřní kontroly a monitorování rizik vzniklých z otevřených pozic na finančních trzích na území České republiky nebo na území státu, na jehož území banka tato rizika podstoupila.
(3) Na vyžádání nebo z vlastního podnětu Česká národní banka poskytuje orgánům dohledu jiných členských států též informace, které mají podstatný vliv na hodnocení finanční situace zahraniční banky nebo finanční instituce v dotčeném členském státě, zejména pak informace týkající se
a) určení struktury konsolidačního celku, všech významných bank v tomto konsolidačním celku a orgánů dohledu nad bankami v tomto konsolidačním celku,
b) postupů shromažďování informací od bank v konsolidačním celku a ověřování těchto informací,
c) vývoje v bance nebo jiné osobě v konsolidačním celku, který může vážně ohrozit finanční situaci banky v konsolidačním celku,
d) závažných sankcí a opatření k nápravě mimořádného významu uložených bance podle tohoto zákona, zejména požadavku na zvýšení kapitálu podle
§ 26 odst. 1 písm. h), a neudělení souhlasu s používáním speciálního přístupu k výpočtu kapitálového požadavku podle
§ 12a odst. 4 nebo
7 nebo neudělení souhlasu se změnou používaného speciálního přístupu.
(4) O informace uvedené v
odstavci 3 Česká národní banka požádá orgán dohledu jiného členského státu vykonávajícího dohled nad osobou, která je členem konsolidačního celku. Rovněž požádá orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad evropskou ovládající bankou o informace týkající se přístupů a metod používaných při plnění pravidel obezřetného podnikání.
§ 38i
(1) Česká národní banka před
b) uložením závažné sankce nebo opatření k nápravě mimořádného významu bance, zejména požadavku na zvýšení kapitálu podle
§ 26 odst. 1 písm. h),
c) zamítnutím žádosti o udělení souhlasu s používáním speciálního přístupu k výpočtu kapitálového požadavku podle
§ 12a odst. 4 nebo
7
konzultuje tuto skutečnost s orgánem dohledu vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě nad konsolidačním celkem, jehož členem je dotčená banka, a s dalšími orgány dohledu, kterých se tato skutečnost rovněž týká.
(2) Česká národní banka nemusí konzultovat skutečnosti podle
odstavce 1, nesnese-li věc odkladu nebo by taková konzultace mohla ohrozit účel rozhodnutí. V takovém případě informuje uvedené orgány dohledu bez zbytečného odkladu.
§ 38j
(1) Česká národní banka uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup
a) aktualizovaná znění zákonů, vyhlášek a opatření České národní banky, upravujících pravidla obezřetného podnikání bank na individuálním a konsolidovaném základě, a úředních sdělení České národní banky k nim; tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů o způsobu vyhlašování právních předpisů,
b) informace o způsobu využití možností volby nebo uvážení daných členským státům a jejich orgánům dohledu právem Evropské unie v právních předpisech podle
písmene a),
c) informace o přístupu a metodách České národní banky používaných při výkonu bankovního dohledu podle
§ 25 odst. 3,
d) souhrnné statistické údaje o plnění pravidel obezřetného podnikání bankami v České republice,
e) seznam agentur pro úvěrové hodnocení,
f) dohody o změně příslušného orgánu dohledu na konsolidovaném základě nad skupinou finanční holdingové osoby podle
§ 26e odst. 3 a informaci o změně příslušného orgánu dohledu nad členem skupiny evropské ovládající banky nebo nad členem skupiny evropské finanční holdingové osoby podle
§ 26c odst. 9 a
10,
g) informace o přístupu a metodách České národní banky používaných při výkonu dohledu nad dodržováním pravidel pro převod rizik podle
§ 12a,
h) roční zprávu o výsledku výkonu dohledu nad dodržováním pravidel pro převod rizik podle
§ 12a, včetně uložených opatření.
(2) Informace uvedené v
odstavci 1 Česká národní banka uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup tak, aby je bylo možné porovnat s informacemi stejného druhu uveřejněnými orgány bankovního dohledu v jiných členských státech, a pravidelně je aktualizuje.
§ 39
(1) Zaměstnanci banky a členové dozorčí rady jsou povinni zachovávat mlčenlivost ve služebních věcech dotýkajících se zájmů banky a jejích klientů. Z důvodů uvedených v
§ 38 odst. 2,
3,
4 a
6 a
§ 38b je statutární orgán této povinnosti zprostí. Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost ve služebních věcech není poskytnutí údajů v případech a pro účely uvedené v
§ 41d odst. 2 a
§ 41n.
(2) Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po skončení pracovněprávního vztahu nebo jiného obdobného vztahu.
§ 40
(1) Žádost o udělení licence, o její změnu nebo o udělení souhlasu podle tohoto zákona předkládá žadatel písemně České národní bance.
(2) O změně licence rozhoduje Česká národní banka.
(3) Česká národní banka vydá rozhodnutí o udělení licence, o změně licence nebo o zamítnutí žádosti o licenci či o změnu licence do 6 měsíců ode dne zahájení správního řízení a rozhodnutí do této lhůty doručí. V případě, že podaná žádost nebyla úplná a Česká národní banka si vyžádala její doplnění, vydá Česká národní banka rozhodnutí do 12 měsíců ode dne zahájení správního řízení a rozhodnutí do této lhůty doručí.
(4) V případě, že po vyžádání doplnění žádosti ze strany České národní banky je znovu předložena žádost neúplná nebo není-li dodržena ze strany žadatele lhůta poskytnutá Českou národní bankou pro její doplnění, je Česká národní banka oprávněna správní řízení o udělení licence zastavit.
(5) O žádosti o udělení souhlasu podle tohoto zákona se rozhodne do 3 měsíců ode dne zahájení správního řízení, nestanoví-li tento zákon jinak.
(6) Odmítnutí žádosti o udělení licence, o její změně či odmítnutí udělení souhlasu podle tohoto zákona musí být řádně zdůvodněno.
(7) V řízení o udělení licence a v řízení o udělení souhlasu podle
§ 20 odst. 3 tohoto zákona si může Česká národní banka vyžádat potřebné informace o účastnících řízení od příslušných orgánů.
§ 41
(1) O rozkladu proti rozhodnutí České národní banky rozhoduje bankovní rada České národní banky. Podaný rozklad nemá odkladný účinek. Ustanovení
správního řádu o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu
10) se nepoužije.
(2) Na řízení o žádostech a o odnětí licence podle tohoto zákona se vztahují předpisy o správním řízení,
11) pokud tento zákon nestanoví jinak.
ČÁST TŘINÁCTÁ
POJIŠTĚNÍ POHLEDÁVEK Z VKLADŮ
§ 41a
(1) Tímto zákonem se zřizuje Fond pojištění vkladů (dále jen „Fond“), který je právnickou osobou. Fond se zapisuje do obchodního rejstříku.
(2) Fond není státním fondem ve smyslu zvláštního zákona.
12) Na pojištění pohledávek z vkladů se nevztahují zvláštní předpisy o pojišťovnictví.
(3) Všechny banky a pobočky zahraničních bank (dále v této části jen „banky“) jsou povinny účastnit se systému pojištění pohledávek z vkladů a přispívat v rozsahu stanoveném tímto zákonem do Fondu. Ustanovení
§ 5a odst. 4 a
§ 41l tím není dotčeno.
(4) Zdrojem Fondu jsou příspěvky od bank a další příjmy, kterými jsou zejména výnosy z investování peněžních prostředků, peněžní prostředky, které si Fond obstaral podle
§ 41i, návratné finanční výpomoci, a výtěžky z ukončených insolvenčních a likvidačních řízení.
(5) Čerpat z Fondu lze jen na náhrady za pohledávky z vkladů oprávněným osobám, poskytované za podmínek stanovených tímto zákonem a na splátky dluhů. Náklady na činnost Fondu se hradí z výnosů z investování peněžních prostředků.
(6) Účetní závěrka Fondu musí být ověřena auditorem.
(7) Fond při své činnosti spolupracuje s Českou národní bankou a Ministerstvem financí. Česká národní banka je povinna Fond s předstihem upozornit na možnost postupu podle
§ 41d odst. 1.
§ 41b
(1) Fond je řízen pětičlennou správní radou.
(2) Předsedu, místopředsedu a ostatní členy správní rady Fondu jmenuje a odvolává ministr financí.
(3) Členové správní rady jsou jmenováni ministrem financí na období pěti let, a to i opakovaně. Každý rok je jmenován jeden člen. Za výkon funkce člena správní rady nenáleží odměna.
(4) Člen správní rady je povinen vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře. Při porušení této povinnosti člen správní rady odpovídá za škodu, kterou způsobil,
a) v případě úmyslného jednání v plné výši,
b) v případě nedbalosti až do celkové výše 600 000 Kč za jedno funkční období.
(5) Pokud některý z členů správní rady ukončí členství ve správní radě před uplynutím svého funkčního období, je na jeho místo jmenován nový člen správní rady, jehož funkční období skončí ke stejnému dni, ke kterému by skončilo funkční období jeho předchůdce.
(6) Nejméně jeden člen správní rady je jmenován z řad zaměstnanců České národní banky, a to na návrh České národní banky. Nejméně dva členové správní rady jsou jmenováni z řad členů představenstev bank. Člen správní rady má právo na náhradu nákladů vzniklých mu v souvislosti s výkonem jeho funkce.
(7) Podrobnosti o činnosti a působnosti Fondu upraví statut Fondu, který vydá správní rada po předchozím souhlasu Ministerstva financí. Souhlas Ministerstva financí se vyžaduje též ke změně statutu Fondu.
(8) Členové správní rady Fondu, zaměstnanci Fondu a další osoby pověřené výkonem činnosti související s výplatou náhrad z Fondu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech údajích získaných v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce. Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost není poskytnutí údajů v případech a pro účely uvedené v
§ 38 odst. 2 až 4 a
6,
§ 41g odst. 1,
§ 41n a
§ 41o odst. 2. Ustanovení
§ 38 odst. 5 a
§ 39 odst. 2 se použije obdobně.
§ 41c
(1) Pojištěny jsou veškeré pohledávky z vkladů včetně úroků vedených při splnění požadavků na identifikaci stanovených v
odstavci 3 v české měně nebo v cizí měně, evidovaných jako kreditní zůstatky na účtech či vkladních knížkách nebo potvrzených vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem, nejde-li o pohledávky uvedené v
odstavci 2.
(2) Pojištěny nejsou pohledávky z vkladů bank, zahraničních bank, finančních institucí, zdravotních pojišťoven a státních fondů. To neplatí, jde-li o případy uvedené v
§ 41f. Pojištěny nejsou pohledávky z vkladů, které je banka oprávněna zčásti zahrnout do svého kapitálu (podřízený dluh).
(3) Banka je povinna zabezpečit identifikaci vkladatele při vedení jeho účtu nebo jiné formě přijetí jeho vkladu a identifikační údaje o vkladateli a údaje o výši a důvodu pojištěné pohledávky z vkladu vést ve své evidenci. Identifikačními údaji se rozumí
a) u fyzických osob jméno, příjmení, adresa, rodné číslo, a nebylo-li přiděleno, datum narození, popřípadě identifikační číslo,
b) u právnických osob obchodní firma nebo název právnické osoby, její sídlo a u tuzemských právnických osob též identifikační číslo.
(4) Identifikační údaje podle
odstavce 3 musí být uvedeny ve smlouvě o účtu, ve vkladní knížce a na vkladovém certifikátu, vkladním listu či jiném obdobném dokumentu potvrzujícím přijetí vkladu.
(5) Systém pojištění pohledávek z vkladů se nevztahuje na směnky a jiné cenné papíry.
(6) Příspěvek banky do Fondu činí 0,04 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za příslušné kalendářní čtvrtletí. Průměrný objem pojištěných pohledávek z vkladů banka propočítává podle stavu pojištěných pohledávek z vkladů k poslednímu dni každého kalendářního měsíce v příslušném kalendářním čtvrtletí, a to včetně úroků, na jejichž připsání vznikl vkladateli nárok k témuž dni. Výpočet se provádí v české měně. U pohledávek z vkladů vedených v cizí měně se pro přepočet na českou měnu použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou ke dni, ke kterému je prováděn výpočet.
(7) Příspěvek stavební spořitelny do Fondu činí 0,02 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za příslušné kalendářní čtvrtletí. Průměrný objem pojištěných pohledávek z vkladů stavební spořitelna propočítává podle stavu pojištěných pohledávek z vkladů k poslednímu dni každého kalendářního měsíce v příslušném kalendářním čtvrtletí, a to včetně úroků, na jejichž připsání vznikl vkladateli nárok k témuž dni, bez započítání zálohy na státní podporu.
(8) Dosáhne-li objem prostředků Fondu 1,5 % celkového objemu pohledávek z vkladů pojištěných u Fondu, vydá o tom Fond oznámení, které uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. V takovém případě činí od kalendářního čtvrtletí následujícího po dni uveřejnění tohoto oznámení příspěvek bank 0,01 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů vypočtených podle
odstavce 6 a příspěvek stavebních spořitelen 0,005 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů vypočtených podle
odstavce 7.
(9) Poklesne-li objem prostředků Fondu pod 1,5 % celkového objemu pohledávek z vkladů pojištěných u Fondu a nejde-li o případy uvedené v
§ 41k, vydá o tom Fond oznámení, které uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. V takovém případě se od kalendářního čtvrtletí následujícího po dni uveřejnění tohoto oznámení pro účely výpočtu výše příspěvku
b) stavebních spořitelen použije sazba uvedená v
odstavci 7.
(10) Příspěvek do Fondu za příslušné kalendářní čtvrtletí je banka povinna zaplatit nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po skončení kalendářního čtvrtletí. Příspěvek se platí v českých korunách. O jeho nezaplacení informuje Fond neprodleně Českou národní banku. Je-li banka s placením příspěvků v prodlení, je povinna z dlužné částky platit Fondu úroky z prodlení určené předpisy práva občanského.
(11) Banka je povinna vést evidenci údajů podle
odstavce 3 a v případech stanovených tímto zákonem (
§ 41d odst. 2 a
§ 41n) poskytovat tyto údaje Fondu. Ministerstvo financí stanoví vyhláškou formu, strukturu a způsob vedení a poskytování údajů.
§ 41d
(1) Náhrada za pojištěnou pohledávku z vkladu se oprávněné osobě z Fondu poskytne poté, co Fond obdrží písemné oznámení České národní banky nebo, jedná-li se o pobočku zahraniční banky podle
§ 5a, připojištěnou podle
§ 41m, orgánu bankovního dohledu domovského státu o neschopnosti banky dostát závazkům vůči oprávněným osobám za zákonných a smluvních podmínek. Takové oznámení musí být vydáno nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne zjištění rozhodné skutečnosti a bance nebo bývalé bance musí být písemně sděleno. Den, kdy Fond toto oznámení obdrží, se považuje za rozhodný den. Česká národní banka uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup informaci o tom, kdy rozhodný den nastal.
(2) Banka nebo bývalá banka, likvidátor, správce nebo insolvenční správce jsou povinni do 8 pracovních dnů od rozhodného dne poskytnout Fondu údaje vedené podle
§ 41c odst. 3.
(3) Fond nejpozději do 12 pracovních dnů od rozhodného dne stanoví den zahájení, místo a způsob vyplácení náhrad, vhodným způsobem je uveřejní a vyrozumí o tom Ministerstvo financí a Českou národní banku. Fond musí být schopen vyplatit náhradu oprávněným osobám do 20 pracovních dnů od rozhodného dne. Po souhlasném vyjádření České národní banky a Ministerstva financí může Fond ve zcela mimořádných případech tuto lhůtu prodloužit o nejvýše 10 pracovních dnů.
(4) Nesplnění povinnosti stanovené v
odstavci 2 oznámí Fond neprodleně České národní bance.
(5) Likvidátor, správce nebo insolvenční správce se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost stanovenou v
odstavci 2. Za tento přestupek může Česká národní banka uložit pokutu do 500 000 Kč. Bance nebo bývalé bance, která poruší povinnost stanovenou v
odstavci 2, uloží Česká národní banka pokutu do 500 000 Kč.
§ 41e
(1) Pro výpočet náhrady se sečtou všechny pojištěné pohledávky z vkladů oprávněné osoby u banky, včetně jejích podílů na účtech vedených pro 2 a více spolumajitelů podle stavu k rozhodnému dni. Podíl spolumajitele účtu je roven zlomku, v jehož čitateli je celková částka na účtu a ve jmenovateli počet spolumajitelů, pokud oprávněné osoby při založení či dispozici s účtem nedoloží jinou výši podílu. Banka vyznačí jinou výši podílu ve své evidenci. K doložení jiné výše podílu po rozhodném dni se nepřihlíží. Výpočet se provádí v české měně, u pohledávek z vkladů vedených v cizí měně se přepočet na českou měnu provádí podle kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou k rozhodnému dni. Součástí pojištěné pohledávky z vkladu jsou i úroky vypočtené k rozhodnému dni. Náhrada se vyplácí v české měně. Právo oprávněné osoby na plnění z Fondu je právem spojeným s pohledávkou z vkladu.
(2) Náhrada oprávněné osobě se poskytuje v částce vypočtené podle
odstavce 1, nejvýše však v částce odpovídající 100 000 eur pro jednu oprávněnou osobu u jedné banky, pokud přímo použitelný předpis Evropské unie nestanoví jinak. Ekvivalent limitu v českých korunách se přepočte podle kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou k rozhodnému dni.
(3) Vláda může nařízením v návaznosti na příslušné předpisy Evropské unie
12a) zvýšit částku uvedenou v
odstavci 2.
§ 41f
(1) Peněžní prostředky více osob evidované na jednom účtu představují pohledávku z vkladu se zvláštním režimem.
(2) Při zakládání účtu podle
odstavce 1 nebo při nejbližší dispozici s tímto již existujícím účtem je majitel účtu povinen bance písemně oznámit, že na účtu jsou evidovány peněžní prostředky představující pohledávku více osob, doložit podíl každé z nich, identifikovat tyto osoby v rozsahu stanoveném v
§ 41c odst. 3 a pravdivost údajů prokázat. Banka nakládá s vkladem na tomto účtu jako s jakoukoli jinou pojištěnou pohledávkou z vkladu a zaznamená údaje o něm ve své evidenci.
(3) Pro účely výpočtu náhrady z Fondu za pohledávku z vkladu na účtu podle
odstavce 1 je banka povinna předložit Fondu rozčlenění pohledávek z vkladů podle jednotlivých osob a částek připadajících na každou z nich a pravdivost údajů prokázat. Údaje předá Fondu.
(4) Náhrada za pohledávku z vkladu se zvláštním režimem se poskytne oprávněným osobám ve stejné výši, v jaké by se poskytla v případě, že by každá z uvedených osob měla peněžní prostředky evidované na vlastním účtu.
(5) Pokud je skutečný vlastník peněžní částky odlišný od majitele účtu, náhrada se poskytne skutečnému vlastníkovi. Majitel účtu má povinnost oznámit tuto skutečnost bance při založení či nejbližší dispozici s účtem a identifikovat skutečného vlastníka peněžních prostředků v rozsahu stanoveném v
§ 41c odst. 3 a banka zaznamená tyto údaje ve smlouvě o účtu či na jiném dokumentu, s jehož vydáním je spojeno přijetí vkladu, a ve své evidenci.
(6) K oznámení majitele účtu podle
odstavců 2 a
5 učiněném po rozhodném dni se nepřihlíží.
(7) Platební instituce, poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz nebo vydavatel elektronických peněz malého rozsahu, na jejichž účtu jsou evidovány peněžní prostředky, které jim uživatelé platebních služeb svěřili k provedení platební transakce
13) nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu písemně bance; v takovém případě nemají povinnost stanovenou v
odstavci 2 větě první a v
odstavci 5 větě druhé. Pro účely výpočtu náhrady z Fondu se za skutečného vlastníka těchto peněžních prostředků považují uživatelé platebních služeb nebo držitelé elektronických peněz. Náhrada se poskytne platební instituci, poskytovateli platebních služeb malého rozsahu, instituci elektronických peněz nebo vydavateli elektronických peněz malého rozsahu. Při určení skutečného vlastníka podle
odstavce 5 se vychází z evidence platební instituce, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz nebo vydavatele elektronických peněz malého rozsahu k rozhodnému dni. Tyto osoby jsou povinny vést evidenci údajů podle
§ 41c odst. 3 a předat ji bance na její požádání bez zbytečného odkladu v případech stanovených v
§ 41d nebo
§ 41n.
(8)
Odstavec 7 platí obdobně pro obchodníka s cennými papíry, na jehož účtu jsou evidovány peněžní prostředky tvořící majetek zákazníka podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu
14).
(9) Údaje, které banka získá od osoby uvedené v
odstavci 7 nebo
8, je banka oprávněna použít pouze ke splnění svých povinností vůči Fondu podle této části zákona a v případech uvedených v
§ 38 odst. 2 až 4 a
6.
(10) Platební instituce, poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz a vydavatel elektronických peněz malého rozsahu jsou povinni sdělit uživateli platebních služeb nebo držiteli elektronických peněz na jeho žádost informace o tom, u které banky, spořitelního a úvěrního družstva nebo zahraniční banky je veden samostatný účet, na kterém jsou v souladu se zákonem upravujícím platební styk uloženy peněžní prostředky, které jim byly svěřeny k provedení platební transakce nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze.
§ 41g
(1) Fond v rozsahu potřebném pro zabezpečení výplaty náhrad spolupracuje a vyměňuje si informace s osobami, prostřednictvím kterých zajišťuje výplatu náhrad.
(2) Na poskytnutí náhrady z Fondu nemají nárok
a) osoby, které mají k dotčené bance zvláštní vztah, s výjimkou osob uvedených v
§ 19 písm. e),
b) osoby jinak oprávněné, jestliže byl pravomocným rozsudkem prokázán původ vkladu v trestné činnosti.
(3) Fond pozastaví výplatu náhrad za ty pohledávky z vkladů, o kterých je z průběhu trestního řízení zřejmé, že jde o pohledávky z vkladů ve smyslu
odstavce 2 písm. b).
(4) Povinnost odvádět příspěvek do Fondu z pohledávek z vkladů osob uvedených v
odstavci 2 zůstává nedotčena.
(5) Pro účely výpočtu částky, která bude z Fondu vyplacena oprávněné osobě, nebude přihlíženo k přírůstkům pojištěných pohledávek z vkladů, ke kterým dojde
a) na základě vnitrobankovního převodu mezi jednotlivými účty vedenými u téže banky učiněného po rozhodném dni,
b) v důsledku postoupení pohledávky z vkladu učiněného po rozhodném dni.
§ 41h
(1) Ke dni zahájení plateb se snižuje pohledávka oprávněné osoby vůči bance o částku rovnající se jejímu právu na náhradu z Fondu.
(2) Fond se dnem podle
odstavce 1 stává věřitelem banky ve výši práv oprávněných osob banky na plnění z Fondu.
(3) Právo oprávněné osoby na plnění z Fondu se promlčí uplynutím 3 let ode dne stanoveného jako den zahájení plateb.
§ 41i
V případě, že prostředky Fondu nepostačují k vyplacení zákonem stanovených náhrad, obstará si Fond potřebné peněžní prostředky na trhu. Fond je povinen dbát, aby podmínky, za kterých jsou peněžní prostředky Fondu poskytnuty, byly pro něj co nejvýhodnější. Pokud není Fond schopen obstarat si peněžní prostředky na finančním trhu do dne zahájení vyplácení náhrad podle
§ 41d, může mu být na jeho žádost poskytnuta dotace nebo návratná finanční výpomoc v potřebné výši ze státního rozpočtu.
§ 41j
Fond může investovat peněžní prostředky pouze bezpečným způsobem v souladu se svým statutem.
§ 41k
V případě, že Fondu byl poskytnut úvěr nebo jiná forma návratné finanční výpomoci (
§ 41i), zvyšuje se příspěvek bank do Fondu od kalendářního čtvrtletí následujícího po poskytnutí úvěru nebo jiné formy návratné finanční výpomoci na dvojnásobek procentní sazby uvedené v
§ 41c odst. 6 a
7. V kalendářním čtvrtletí následujícím po splacení úvěru nebo jiné formy návratné finanční výpomoci se příspěvek snižuje na procentní sazbu uvedenou v
§ 41c odst. 6 a
7.§ 41l
(1) Pobočky zahraničních bank se nemusí účastnit systému pojištění pohledávek z vkladů, pokud svůj záměr oznámí České národní bance a současně jí prokáží, že systém pojištění pohledávek z vkladů, na kterém jsou účastny, zaručuje oprávněným osobám nejméně stejný stupeň ochrany jaký je požadován právem Evropské unie.
(2) Povinnost pobočky zahraniční banky zaplatit příspěvek do Fondu za příslušnou část kalendářního čtvrtletí, ve kterém učinila oznámení podle
odstavce 1, tím není dotčena.
§ 41m
(1) Pobočky zahraničních bank mohou pohledávky z vkladů připojistit na základě smlouvy u Fondu. Připojištění musí být sjednáno tak, aby částka, do jejíž výše jsou pohledávky z vkladů celkově pojištěny, včetně připojištění, nepřesahovala částku odpovídající 100 000 eur. Příspěvek do Fondu je roven příspěvku podle
§ 41c vynásobenému zlomkem, v jehož čitateli je rozdíl mezi částkou, do jejíž výše jsou pohledávky z vkladů celkově pojištěny, včetně připojištění, a limitem pro maximální náhradu podle systému pojištění pohledávek z vkladů, jehož je pobočka zahraniční banky účastna, a ve jmenovateli částka, do jejíž výše jsou pohledávky z vkladů celkově pojištěny, včetně připojištění.
(2) Připojištění podle
odstavce 1 zaniká dohodou nebo výpovědí smlouvy s tříměsíční výpovědní lhůtou, která počíná běžet prvním dnem kalendářního čtvrtletí následujícího poté, kdy byla výpověď doručena. Fond může vypovědět smlouvu pouze při neplnění povinností pobočkou zahraniční banky vůči Fondu, v případě pobočky zahraniční banky podle
§ 5a však pouze v případě, bylo-li postupováno v souladu s
§ 5a odst. 6. Pobočka zahraniční banky může vypovědět smlouvu bez udání důvodů. O těchto skutečnostech je pobočka zahraniční banky povinna informovat klienty ve svých provozních prostorách.
(3) Banky nesmějí v reklamě využívat rozdílů pojištění pohledávek z vkladů mezi členskými státy.
§ 41n
Fond ověřuje pravidelně nejméně jedenkrát ročně funkčnost systému vyplácení náhrad. Při tom spolupracuje s Českou národní bankou, Ministerstvem financí a bankami, které jsou povinny Fondu na jeho požádání a ve lhůtě jím stanovené poskytnout údaje vedené podle
§ 41c odst. 3. Zprávu o výsledcích ověření je Fond povinen předložit bez zbytečného odkladu České národní bance a Ministerstvu financí.
§ 41o
(1) Fond při své činnosti spolupracuje s provozovateli zahraničních systémů pojištění pohledávek z vkladů.
(2) Stanoví-li tak dohoda uzavřená mezi Fondem a provozovatelem zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů, může být v případě úpadku
a) zahraniční banky podnikající na území České republiky prostřednictvím pobočky Fond zapojen do výplaty náhrad ze zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů, jehož se zahraniční banka účastní,
b) banky se sídlem v České republice podnikající v zahraničí prostřednictvím pobočky zapojen do výplaty náhrad z Fondu zahraniční systém pojištění pohledávek z vkladů.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady
94/19/ES ze dne 30. května 1994 o systémech pojištění vkladů, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady
2005/1/ES a
2009/14/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady
2001/24/ES ze dne 4. dubna 2001 o reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady
2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (přepracované znění), ve znění směrnice Komise
2007/18/ES a směrnic Evropského parlamentu a Rady
2007/44/ES,
2007/64/ES,
2008/24/ES,
2009/83/ES,
2009/110/ES,
2009/111/ES a
2010/16/EU.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady
2006/49/ES ze dne 14. června 2006 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí (přepracované znění), ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady
2008/23/ES,
2009/27/ES a
2009/111/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady
2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice
2001/34/ES.
Směrnice Komise
2007/14/ES ze dne 8. března 2007, kterou se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením směrnice
2004/109/ES o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady
2007/44/ES ze dne 5. září 2007, kterou se mění směrnice Rady
92/49/EHS a směrnice
2002/83/ES,
2004/39/ES,
2005/68/ES a
2006/48/ES, pokud jde o procesní pravidla a hodnotící kritéria pro obezřetnostní posuzování nabývání a zvyšování účastí ve finančním sektoru.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady
2009/111/ES ze dne 16. září 2009, kterou se mění směrnice
2006/48/ES,
2006/49/ES a
2007/64/ES, pokud jde o banky přidružené k ústředním institucím, některé položky kapitálu, velkou angažovanost, režimy dohledu a krizové řízení.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady
2010/76/EU ze dne 24. listopadu 2010, kterou se mění směrnice
2006/48/ES a
2006/49/ES, pokud jde o kapitálové požadavky na obchodní portfolio a resekuritizace a o dohled nad zásadami odměňování.
3c) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.
1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách.
6d)
Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech), ve znění pozdějších předpisů.
12a) Čl. 7 odst. 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady
94/19/ES ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady
2009/14/ES.
17) Čl. 131 směrnice č.
2006/48/ES o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu.