ze dne 20. prosince 1991
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST DRUHÁ
LICENCE
§ 4
(1) Žádost o licenci se předkládá České národní bance. Minimální výše základního kapitálu banky činí 500 000 000 Kč a minimálně v této výši musí být tvořen peněžitými vklady.
(2) O udělení licence rozhoduje Česká národní banka.
(3) Před vydáním rozhodnutí o žádosti o licenci požádá Česká národní banka o stanovisko orgán dohledu členského státu vykonávající dohled nad úvěrovými institucemi, investičními podniky nebo pojišťovnami, jestliže je osoba, které má být licence udělena, ovládaná
a) institucí,
b) osobou, která má povolení příslušného orgánu dohledu členského státu k poskytování investičních služeb,
c) pojišťovnou, která má povolení příslušného orgánu dohledu členského státu,
(4) Česká národní banka požádá, aby stanovisko podle
odstavce 3 obsahovalo zejména informace vhodné pro posouzení, zda jsou splněny podmínky uvedené v
odstavci 5 písm. d) a
e).
(5) Pro udělení licence musí být splněny tyto podmínky:
a) průhledný a nezávadný původ základního kapitálu a dalších finančních zdrojů banky, jejich dostatečnost a vyhovující skladba,
b) splacení základního kapitálu v plné výši,
c) důvěryhodnost a odborná způsobilost osoby, které má být licence udělena,
d) důvěryhodnost a způsobilost osob s kvalifikovanou účastí na bance nebo, nejsou-li takové osoby, 20 největších akcionářů banky podle podílu na hlasovacích právech k výkonu práv akcionáře při podnikání banky,
e) důvěryhodnost, odborná způsobilost a zkušenost členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady banky a splnění dalších požadavků na orgány banky a jejich členy podle
§ 8; statutárním orgánem, správní radou a dozorčí radou se pro účely tohoto zákona rozumí také jiný orgán, jemuž přísluší obdobná působnost, a to v závislosti na právní formě této osoby,
f) technické a organizační předpoklady pro výkon navrhovaných činností banky, účinný řídicí a kontrolní systém banky a organizační uspořádání banky včetně údajů o ovládajících osobách a finančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových osobách ve skupině,
g) obchodní plán vycházející z navrhované strategie činnosti banky je podložený reálnými ekonomickými kalkulacemi a jednoznačně z něj vyplývají činnosti, které má banka v úmyslu provozovat,
h) průhlednost skupiny osob s úzkým propojením s bankou,
i) úzké propojení v rámci skupiny podle
písmene h) nebrání výkonu dohledu,
j) ve státě, na jehož území má skupina podle
písmene h) úzké propojení, nejsou právní ani faktické zábrany k výkonu dohledu,
k) sídlo banky musí být na území České republiky,
l) banka má alespoň 3 zaměstnance nebo fyzické osoby, které uskutečňují svou činnost podle příkazu jiného (dále jen „pracovník“), kteří zastávají výkonnou řídicí funkci a jsou členy jejího statutárního orgánu nebo správní rady.
(6) Česká národní banka je oprávněna vyžádat si opis z rejstříku trestů týkající se fyzických osob, které jsou zakladateli banky nebo jsou navrhovány na člena statutárního orgánu, člena správní rady nebo člena dozorčí rady banky. Osoba v minulosti pravomocně odsouzená pro trestný čin majetkové povahy nebo pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s bankovními činnostmi, anebo pro úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s podnikáním nesmí působit jako člen statutárního orgánu, člen správní rady nebo člen dozorčí rady banky.
(7) Posuzuje-li Česká národní banka žádost podle
odstavce 1 spolu s žádostí o schválení podle
§ 28 nebo výjimku z povinnosti schválení podle
§ 29, konzultuje činnost v závislosti na daném případě s příslušným orgánem dohledu jiného členského státu určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě a s příslušným orgánem dohledu členského státu, v němž má osoba žádající podle
§ 28 nebo
29 sídlo. V takovém případě se lhůta pro vydání rozhodnutí o udělení licence podle
§ 40 odst. 3 staví až do dne nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti o schválení podle
§ 28 nebo o žádosti o výjimku z povinnosti schválení podle
§ 29. Neobdrží-li Česká národní banka vyjádření příslušného orgánu dohledu ve lhůtě pro vydání rozhodnutí o udělení licence, řízení se přerušuje na dobu 60 dnů za účelem zajištění vyjádření příslušného orgánu dohledu Českou národní bankou.
§ 4a
Licenci lze udělit též na žádost spořitelního a úvěrního družstva, pokud současně požádá i o souhlas se změnou právní formy spořitelního a úvěrního družstva na akciovou společnost. O obou žádostech se vede společné řízení podle zákona upravujícího správní řízení. Návrh na zápis změny právní formy spořitelního a úvěrního družstva na akciovou společnost do obchodního rejstříku lze podat poté, co nabylo právní moci udělení licence i souhlas se změnou právní formy spořitelního a úvěrního družstva na akciovou společnost. Právní účinky udělení licence nastávají ke dni zápisu změny právní formy spořitelního a úvěrního družstva na akciovou společnost do obchodního rejstříku.
§ 4b
(1) Osoba se skutečným sídlem v jiném než členském státě, která splňuje kritéria podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013, může na území České republiky vykonávat činnost poskytování úvěrů podle
§ 1 odst. 1 písm. b) nebo poskytování záruk a příslibů podle
§ 1 odst. 3 písm. e), bude-li činnost vykonávat prostřednictvím pobočky zřízené v České republice a Česká národní banka jí k této činnosti udělí licenci.
(2) Osoba se skutečným sídlem v jiném než členském státě může na území České republiky vykonávat činnost přijímání vkladů od veřejnosti podle
§ 1 odst. 1 písm. a), bude-li činnost vykonávat prostřednictvím pobočky zřízené v České republice a Česká národní banka jí k této činnosti udělí licenci.
(3) Osoba podle
odstavce 1 nebo
2 může na území České republiky vykonávat i další činnost podle
§ 1 odst. 3, má-li ji povolenu v licenci udělené jí Českou národní bankou podle
§ 4f a vykonává-li ji prostřednictvím pobočky zřízené v České republice.
§ 4c
(1) Osoba podle
§ 4b může na území České republiky vykonávat činnost podle
§ 1 odst. 1 a
§ 1 odst. 3 písm. e) bez licence udělené jí Českou národní bankou pouze tehdy, má-li protistrana sídlo v členském státě a je
b) úvěrovou institucí, nebo
c) osobou, která je součástí stejné skupiny jako osoba podle
§ 4b.
(2) Výkon činnosti nebo poskytnutí služby podle
§ 1 odst. 1 a
§ 1 odst. 3 písm. e) bez licence udělené Českou národní bankou na základě vlastního podnětu protistrany podle
odstavce 1 písm. a) opravňuje osobu podle
§ 4b pouze k výkonu činnosti nebo poskytnutí služby na základě vlastního podnětu protistrany a činnosti nebo služby, které jsou pro tento výkon činnosti nebo toto poskytnutí služby nutné, nebo s nimi úzce souvisejí.
(3) Pokud je protistrana nebo potenciální protistrana oslovena osobou podle
§ 4b nebo osobou, která má úzké propojení s osobou podle
§ 4b, nejedná se o činnost nebo službu poskytovanou výhradně na základě vlastního podnětu protistrany podle
odstavce 1 písm. a).
§ 4d
Pokud osoba podle
§ 4b na území České republiky vykonává činnost podle
§ 4b odst. 1 nebo
2 v přímé souvislosti s investiční službou podle
zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, tento zákon se nepoužije.
§ 4e
(1) Osoba podle
§ 4b podává žádost o udělení licence České národní bance.
(2) Žádost o udělení licence podle
odstavce 1 obsahuje vedle náležitostí stanovených správním řádem údaje o splnění podmínek pro udělení licence podle
§ 4f odst. 2. Žádost lze podat pouze elektronicky.
(3) Součástí žádosti o udělení licence podle
odstavce 1 je
a) plán činností, které prostřednictvím pobočky hodlá vykonávat,
b) informace o organizační struktuře pobočky a
c) popis řídicího a kontrolního systému k zajištění řádného a obezřetného řízení rizik pobočky.
(4) Podrobnosti náležitostí žádosti a příloh podle
odstavce 3, formát a další technické náležitosti stanoví Česká národní banka vyhláškou.
§ 4f
(1) O udělení licence podle
§ 4e odst. 1 rozhoduje Česká národní banka.
(2) Pro udělení licence musí být splněny tyto podmínky:
b) osobě podle
§ 4b bylo pro výkon činnosti, kterou hodlá vykonávat na území České republiky, uděleno povolení ve státě jejího sídla a je nad ní v souvislosti s touto činností ve státě jejího sídla vykonáván dohled,
c) osoba podle
§ 4b informovala o svém záměru vykonávat činnost na území České republiky prostřednictvím své pobočky orgán dohledu ve státě svého sídla a poskytla mu informace a dokumenty podle
§ 4e odst. 3,
d) příslušný orgán dohledu nad osobou podle
§ 4b zpřístupnil České národní bance všechny informace o této osobě, které jsou nezbytné pro účely výkonu dohledu nad její pobočkou,
e) právní řád státu sídla osoby podle
§ 4b nestanoví žádné překážky k tomu, aby Česká národní banka mohla účinně koordinovat svoji činnost v oblasti výkonu dohledu s činností příslušného orgánu dohledu nad touto osobou v jiném než členském státě, zejména v období krize nebo finančních potíží této osoby nebo skupiny, jejíž je součástí, anebo potíží finančního systému jiného než členského státu,
f) Finanční analytický úřad na základě své dozorové činnosti ani Česká národní banka nemají důvodné podezření, že by pobočka zřízená osobou podle
§ 4b v České republice byla použita k legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu,
g) hlavní osoba nebo její skupina splňují obezřetnostní požadavky, které se na ně použijí podle právních předpisů jiného než členského státu, a není důvodné podezření, že tyto požadavky nesplňují nebo je poruší ve 12 měsících následujících ode dne udělení licence.
(3) Česká národní banka si před udělením licence vyžádá od Finančního analytického úřadu stanovisko za účelem vyhodnocení splnění podmínky podle
odstavce 2 písm. f). Finanční analytický úřad vydá stanovisko ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení žádosti České národní banky. V odůvodnění stanoviska Finanční analytický úřad uvede pouze v obecné rovině skutečnosti, na základě kterých bylo stanovisko vydáno. Nevydá-li Finanční analytický úřad stanovisko ve stanovené lhůtě, má se za to, že Finanční analytický úřad nemá důvodné podezření, že by pobočka zřízená osobou podle
§ 4b v České republice byla použita k legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu.
(4) V rozhodnutí o udělení licence Česká národní banka stanoví, že zahraniční banka z jiného než členského státu může vykonávat povolené činnosti jen na území České republiky a nesmí vykonávat povolené činnosti v jiných členských státech na přeshraničním základě, s výjimkou
a) služeb poskytovaných výhradně na základě vlastního podnětu protistrany nebo
b) vnitroskupinového financování mezi pobočkami téže hlavní osoby.
§ 5
Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby přede dnem zahájení činnosti zahraniční banky z jiného než členského státu v České republice uzavřela s příslušným orgánem dohledu nad touto zahraniční bankou z jiného než členského státu dohodu o spolupráci v oblasti výkonu přeshraničního dohledu nad pobočkou. K tomu Česká národní banka využívá vzorových dohod o spolupráci vypracovaných Evropským orgánem pro bankovnictví
19) podle čl. 33 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
1093/2010.
§ 5a
(1) Zahraniční banky z členských států mohou vykonávat na území České republiky prostřednictvím svých poboček činnosti podle tohoto zákona bez licence, pokud oprávnění k jejich výkonu jim bylo uděleno v zemi jejich sídla a pokud zahraniční banka z členského státu dodržela postup podle
§ 5c až 5m. Zahraniční banky z členských států jsou dále za stejných podmínek oprávněny k provozování těchto činností i bez založení pobočky, pokud jejich provozování nemá charakter trvalé hospodářské činnosti.
(2) Ustanovení
odstavce 1 neplatí v případech, kdy jde o zahraniční banky, které nepožívají výhody jednotné licence podle práva Evropské unie, nebo o zahraniční banky se sídlem ve státě, který nepožívá výhody jednotné licence podle práva Evropské unie.
(3) Na činnost poboček zahraničních bank z členského státu se tento zákon nepoužije, s výjimkou
§ 3 odst. 3 písm. b),
§ 5a,
5n,
10,
§ 11 odst. 1 až 6 a
9,
§ 20b,
21,
§ 24 odst. 2 věta třetí,
§ 26bb,
37, povinnosti poskytnout údaje podle
§ 38 odst. 2 až 9, ustanovení týkajících se provádění měnové politiky a opravného zúčtování bank (
§ 20c),
§ 38a a
41m.
(4) Pokud se pobočka zahraniční banky z členského státu stane účastníkem platebního systému provozovaného Českou národní bankou, použijí se na zahraniční banku z členského státu právní předpisy upravující provoz tohoto systému. Pokud pobočka zahraniční banky z členského státu využije možnosti podle
§ 38a odst. 1, použije se na zahraniční banku z členského státu
§ 38a.
(5) Postup podle
§ 26 lze vůči zahraniční bance z členského státu uplatnit pouze
b) v případě porušení
§ 20c o opravném zúčtování bank,
c) v případě porušení
zákona upravujícího platební styk, pokud jde o provoz platebního systému provozovaného Českou národní bankou, pokud je pobočka zahraniční banky z členského státu účastníkem tohoto systému (
§ 20b),
e) tehdy, je-li to nutné pro zajištění ochrany finanční stability a společných zájmů klientů nebo investorů zahraniční banky z členského státu a tuto věc je třeba řešit bezodkladně (
§ 5k odst. 3), nebo
f) po předchozím informování orgánu dohledu země sídla zahraniční banky z členského státu a Evropského orgánu pro bankovnictví, je-li to nutné pro zajištění ochrany finanční stability a společných zájmů klientů nebo investorů zahraniční banky z členského státu z důvodu ohrožení její likvidity (
§ 5ka odst. 1).
(6) Česká národní banka může v pobočkách zahraničních bank z členského státu nebo v osobách ve skupině, jejímž členem je zahraniční banka z členského státu podle
odstavce 1, provést kontrolu na místě, je-li o to požádána orgánem dohledu země sídla zahraniční banky z členského státu. Orgán dohledu země sídla zahraniční banky z členského státu podle
odstavce 1 může po předchozím oznámení České národní bance provést na území České republiky kontrolu na místě v pobočce zahraniční banky z členského státu nebo ve finanční instituci splňující podmínky podle
§ 5e odst. 1.
(7) Česká národní banka může provádět kontroly na místě a vyžadovat informace o činnostech, které pobočka zahraniční banky z členského státu vykonává na území České republiky, pokud to považuje za důležité z hlediska finanční stability v České republice. Česká národní banka před zahájením kontroly na místě informuje orgán dohledu dotčeného státu o účelu kontroly a po jejím ukončení poskytne tomuto orgánu dohledu veškeré informace, které jsou významné pro hodnocení rizikovosti banky nebo pro finanční stabilitu v České republice.
§ 5b
Licence nesmí být udělena, jestliže by to bylo v rozporu s mezinárodní smlouvou.
Princip jednotné licence
§ 5c
(1) Banky se sídlem na území členského státu (dále jen „domovský stát“) mohou vykonávat na území jiného členského státu (dále jen „hostitelský stát“) prostřednictvím své pobočky činnosti vyjmenované v
§ 5d bez licence, pokud oprávnění k jejich výkonu bylo těmto bankám uděleno v domovském státě. Stejné oprávnění s výjimkou činnosti uvedené v
§ 5d písm. a) se vztahuje i na finanční instituce splňující podmínky uvedené v
§ 5e odst. 1 (dále jen „oprávněná finanční instituce“).
(2) Banky podle
odstavce 1 jsou dále oprávněny k provozování činností vyjmenovaných v
§ 5d i bez založení pobočky, pokud jejich provozování nemá charakter trvalé hospodářské činnosti. Totéž platí pro oprávněné finanční instituce podle
odstavce 1 s výjimkou činnosti uvedené v
§ 5d písm. a).
(3) Vykonávat na území hostitelského státu prostřednictvím své pobočky činnosti bez licence nemůže banka podle
odstavce 1 nebo finanční instituce, která nepožívá výhody jednotné licence podle práva Evropské unie, nebo zahraniční banka nebo finanční instituce se sídlem ve státě, který nepožívá výhody jednotné licence podle práva Evropské unie.
§ 5d
Banky podle
§ 5c odst. 1 nebo oprávněné finanční instituce mohou vykonávat na území hostitelského státu při splnění podmínek stanovených právem Evropské unie a uvedených v tomto zákoně tyto činnosti:
a) přijímání vkladů od veřejnosti,
b) poskytování úvěrů,
c) finanční pronájem (finanční leasing),
d) poskytování platebních služeb a vydávání elektronických peněz,
e) vydávání a správu platebních prostředků, jestliže se nejedná o poskytování platebních služeb nebo vydávání elektronických peněz podle
písmene d),
f) poskytování záruk a příslibů,
g) obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta
1. s nástroji peněžního trhu,
2. s peněžními prostředky v cizích měnách,
3. futures, opcemi a nástroji, jejichž hodnota se vztahuje k měnovým kursům, úrokové míře nebo úrokovému výnosu,
4. s investičními cennými papíry,
h) účast na vydávání cenných papírů a poskytování souvisejících služeb,
i) poradenství ve věcech kapitálové struktury, průmyslové strategie a v souvisejících otázkách a poradenství a služby v oblasti fúzí a koupí obchodních závodů,
j) peněžní makléřství,
k) obhospodařování cenných papírů klienta na jeho účet včetně poradenství,
l) uložení a správu cenných papírů,
m) poskytování bankovních informací,
n) úschovu cenností,
o) poskytování investičních služeb a činností podle zvláštního právního předpisu,
p) správu nevýkonného úvěru,
q) vydávání elektronických peněžních tokenů a tokenů vázaných na aktiva,
r) poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím trhy kryptoaktiv
47).
§ 5e
(1) Finanční instituce, která hodlá využívat výhody uvedené v
§ 5c, musí splňovat současně následující podmínky:
a) banka nebo banky podle
§ 5c odst. 1 musí disponovat nejméně 90 % hlasovacích práv a zároveň i základního kapitálu v této finanční instituci a musí se řídit právem stejného státu jako tato finanční instituce,
b) činnosti, které hodlá provozovat na území hostitelského státu, musí provozovat i na území svého domovského státu,
c) musí být zahrnuta do dohledu na konsolidovaném základě vykonávaného nad bankou nebo bankami podle
§ 5c odst. 1 v souladu s předpisy Evropské unie,
d) banka nebo banky podle
§ 5c odst. 1 společně a nerozdílně se souhlasem domovského orgánu dohledu ručí za její závazky,
e) banka nebo banky podle
§ 5c odst. 1 splňují požadavky domovského orgánu dohledu ohledně obezřetného řízení finanční instituce.
(2) Splnění podmínek podle
odstavce 1 musí být ověřeno orgánem dohledu domovského státu, který o tom vystaví potvrzení.
(3) V případě, že oprávněná finanční instituce přestane plnit některou z podmínek podle
odstavce 1, domovský orgán dohledu o tom okamžitě informuje hostitelský orgán dohledu a finanční instituce pozbývá výhody jednotné licence.
(4) Osoba ovládaná oprávněnou finanční institucí se sídlem v jiném členském státě může vykonávat na území České republiky prostřednictvím své pobočky činnost ve stejném rozsahu jako oprávněná finanční instituce.
§ 5f
Banka podle
§ 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituce, která hodlá založit svou pobočku na území hostitelského státu, o tom informuje orgán dohledu domovského státu a sdělí mu písemně následující informace:
a) na území kterého členského státu hodlá založit pobočku,
b) obchodní plán obsahující zejména výčet předpokládaných činností,
c) organizační strukturu pobočky,
d) adresu v hostitelském státě, na které bude možno získat dokumenty,
e) jména osob zodpovědných za řízení pobočky,
f) v případě oprávněné finanční instituce též podklady pro ověření skutečností uvedených v
§ 5e odst. 1.
§ 5g
(1) Orgán dohledu domovského státu, pokud nemá pochybnosti o organizační struktuře a finanční situaci banky podle
§ 5c odst. 1 nebo oprávněné finanční instituce ve vztahu k předpokládaným činnostem, předá do 3 měsíců ode dne obdržení informací podle
§ 5f tyto informace spolu s údaji o výši a složení kapitálu banky podle
§ 5c odst. 1 nebo oprávněné finanční instituce, s údaji o jejích kapitálových poměrech podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013, podrobnostmi o pojištění vkladů a potvrzením podle
§ 5e odst. 2, orgánu dohledu hostitelského státu, o čemž informuje i banku podle
§ 5c odst. 1 nebo oprávněnou finanční instituci.
(2) V případě, že existují pochybnosti uvedené v
odstavci 1, orgán dohledu domovského státu ve lhůtě uvedené v
odstavci 1 banku podle
§ 5c odst. 1 nebo oprávněnou finanční instituci informuje o tom, že její oznámení nebylo předáno orgánu dohledu hostitelského státu, a svůj postup odůvodní. V tomto případě a v případě, kdy není ve lhůtě podle
odstavce 1 banka podle
§ 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituce ze strany orgánu dohledu domovského státu informována, může se banka podle
§ 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituce domáhat nápravy u soudu.
§ 5h
(1) Orgán dohledu hostitelského státu se do 2 měsíců od obdržení informace podle
§ 5g odst. 1 připraví na dohled nad bankou podle
§ 5c odst. 1 nebo oprávněnou finanční institucí, a je-li to nutné, sdělí jí ustanovení právních předpisů hostitelského státu, která upravují podmínky výkonu jejich činnosti na území hostitelského státu na základě oprávnění uděleného jí orgánem dohledu domovského státu.
(2) Po obdržení informací podle
odstavce 1 nebo po marném uplynutí 2 měsíců může banka podle
§ 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituce začít podnikat na území hostitelského státu.
(3) Změny v údajích uvedených v
§ 5f a
§ 5g odst. 1 oznámí banka podle
§ 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituce s měsíčním předstihem orgánu dohledu domovského i hostitelského státu.
§ 5i
V případě, že banka podle
§ 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituce hodlá na území hostitelského státu provozovat činnosti podle
§ 5d bez založení pobočky, oznámí zamýšlené činnosti před prvním poskytnutím služby domovskému orgánu dohledu, který toto oznámení do jednoho měsíce zašle hostitelskému orgánu dohledu.
§ 5j
Dohled nad pobočkou banky z členského státu nebo oprávněné finanční instituce vykonává orgán dohledu domovského státu. Orgán dohledu hostitelského státu může od pobočky banky z členského státu nebo oprávněné finanční instituce požadovat pro statistické a informační účely a pro účely výkonu dohledu podle tohoto zákona pravidelné hlášení o jejích podnikatelských aktivitách na území hostitelského státu a požadovat údaje nezbytné pro rozhodnutí o označení pobočky za významnou podle
§ 5n.
§ 5k
(1) Pokud orgán dohledu hostitelského státu na základě informací od orgánu dohledu domovského státu podle
§ 38h zjistí, že banka podle
§ 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituce při poskytování služeb na jeho území porušuje tento zákon nebo přímo použitelný předpis Evropské unie upravující obezřetnostní požadavky nebo je-li důvodné podezření, že poruší tento zákon nebo přímo použitelný předpis Evropské unie upravující obezřetnostní požadavky, oznámí tuto skutečnost orgánu dohledu domovského státu. Orgán dohledu domovského státu bez zbytečného odkladu přijme vhodná opatření k nápravě podle
§ 26 směřující k odstranění porušování těchto předpisů nebo k odvrácení rizika vzniku takového porušování a neprodleně informuje o přijatých opatřeních orgán dohledu hostitelského státu.
(2) Pokud orgán dohledu domovského státu nepřijal opatření podle
odstavce 1, orgán dohledu hostitelského státu může na tuto skutečnost upozornit Evropský orgán pro bankovnictví a požádat jej o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví
28).
(3) Nesnese-li věc odkladu, může orgán dohledu hostitelského státu přijmout vhodná opatření podle
§ 26 nebo
§ 26bb pro zajištění ochrany finanční stability a společných zájmů klientů nebo investorů zahraniční banky z členského státu nebo oprávněné finanční instituce v hostitelském členském státě. O přijetí takových opatření informuje orgán dohledu domovského státu, Evropskou komisi, Evropský orgán pro bankovnictví a orgány dohledu dotčených států. Pokud orgán dohledu domovského nebo jiného dotčeného státu nesouhlasí s opatřeními přijatými orgánem dohledu hostitelského státu, může požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví
28).
(4) Opatření podle
odstavce 3 musí být přiměřená ochraně finanční stability a společných zájmů klientů nebo investorů zahraniční banky z členského státu nebo oprávněné finanční instituce v hostitelském členském státě a nesmí vést k upřednostnění klientů nebo investorů zahraniční banky z členského státu nebo oprávněné finanční instituce v hostitelském členském státě oproti klientům nebo investorům zahraniční banky z členského státu nebo oprávněné finanční instituce zahraniční banky v jiných členských státech. Orgán dohledu hostitelského státu může přijmout opatření podle
odstavce 3 pouze do doby, než jsou přijata opatření k řešení úpadku zahraniční banky z členského státu podle právní úpravy insolvence domovského členského státu. Přijetím těchto opatření pozbývají opatření podle
odstavce 3 účinnost.
(5) Orgán dohledu hostitelského státu opatření podle
odstavce 3 zruší, pokud podle jeho uvážení tato opatření nadále nejsou nutná vzhledem k opatřením přijatým orgánem dohledu domovského státu podle
odstavce 1.
(6) Orgány hostitelského státu mohou přijmout potřebná opatření k zamezení či potrestání jednání na území tohoto státu porušujícího právní předpisy tohoto státu v oblasti veřejného zájmu včetně opatření k ukončení činnosti zahraniční banky z členského státu nebo oprávněné finanční instituce na území tohoto státu. Ustanovení předchozích odstavců se v tomto případě nepoužijí.
§ 5ka
(1) Orgán dohledu hostitelského státu může po předchozím informování orgánu dohledu domovského státu a Evropského orgánu pro bankovnictví přijmout opatření pro zajištění ochrany společných zájmů klientů nebo investorů zahraniční banky z členského státu nebo finanční stability v hostitelském členském státě, pokud je ohrožena likvidita zahraniční banky z členského státu, jejíž pobočka vykonává činnost na území hostitelského státu, a orgán dohledu domovského státu nepřijal potřebná opatření.
(2) Orgán dohledu domovského státu se může obrátit na Evropský orgán pro bankovnictví, pokud nesouhlasí s opatřeními přijatými orgánem dohledu hostitelského státu, na jehož území zahraniční banka z členského státu vykonává činnost prostřednictvím pobočky, a požádat jej o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví
28).
§ 5l
(1) V případě odnětí licence bance podle
§ 5c odst. 1 nebo oprávněné finanční instituci informuje domovský orgán dohledu neprodleně hostitelský orgán dohledu. Hostitelský orgán dohledu přijme potřebná opatření k ukončení činnosti banky podle
§ 5c odst. 1 nebo oprávněné finanční instituce na svém území a k ochraně zájmů vkladatelů.
(2) Orgány dohledu informují Evropskou komisi o počtu a povaze případů, kdy odmítly postoupit orgánu hostitelského státu informaci o založení pobočky zahraniční banky z členského státu nebo kdy použily svého oprávnění k ukončení protiprávního stavu podle
§ 5k odst. 1 až 3.
§ 5m
Banky podle
§ 5c odst. 1 a oprávněné finanční instituce smějí volně inzerovat své služby v členských státech při respektování právních předpisů o reklamě přijatých příslušným státem.
§ 5n
(1) Pobočka banky nebo pobočka zahraniční banky z členského státu může být orgánem dohledu členského státu, na jehož území působí, označena v souladu s právem Evropské unie za významnou (dále jen „významná pobočka“).
(2) O svém záměru označit pobočku zahraniční banky z členského státu, která působí na území České republiky, za významnou informuje Česká národní banka příslušný orgán dohledu domovského státu úvěrové instituce, která působí v České republice prostřednictvím pobočky. Pokud je ta ovládána evropskou ovládající úvěrovou institucí, evropskou finanční holdingovou osobou, evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou nebo evropským ovládajícím investičním podnikem, informuje Česká národní banka o svém záměru označit pobočku této úvěrové instituce za významnou orgán určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základě. Zároveň Česká národní banka tomuto orgánu sdělí důvody, které ji vedou k záměru označit pobočku zahraniční banky z členského státu za významnou s ohledem na kritéria podle
odstavce 3.
(3) Při záměru označit pobočku zahraniční banky z členského státu za významnou přihlédne Česká národní banka zejména k
a) tržnímu podílu pobočky na vkladech v České republice a k tomu, zda tento podíl přesahuje 2 %,
b) pravděpodobnému dopadu pozastavení nebo ukončení činnosti zahraniční banky z členského státu, jejíž pobočka by mohla být označena za významnou, na likviditu na trhu nebo na činnost platebních nebo vypořádacích systémů v České republice,
c) velikosti pobočky zahraniční banky z členského státu a jejímu významu pro finanční systém České republiky z hlediska počtu jejích klientů.
(4) Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby jejího rozhodnutí o označení pobočky zahraniční banky z členského státu za významnou bylo dosaženo po dohodě s orgánem dohledu uvedeným v
odstavci 2, a to ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy Česká národní banka informovala tento orgán o svém záměru podle
odstavce 2. Nebylo-li dosaženo takové dohody, pak Česká národní banka rozhodne o označení pobočky zahraniční banky z členského státu za významnou do 4 měsíců ode dne, kdy o tomto záměru informovala orgán dohledu uvedený v
odstavci 2, nebo v téže lhůtě oznámí tomuto orgánu, že od tohoto záměru ustupuje. Přitom přihlíží ke stanovisku tohoto orgánu.
(5) Rozhodne-li Česká národní banka o označení pobočky zahraniční banky z členského státu za významnou, informuje o tom písemně bez zbytečného odkladu orgán dohledu uvedený v
odstavci 2. Česká národní banka tomuto orgánu zároveň sdělí důvody označení této pobočky za významnou.
(6) Česká národní banka se může obrátit na Evropský orgán pro bankovnictví a požádat jej o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví
28), jestliže
a) orgán dohledu domovského státu podle
odstavce 2 nekonzultuje s Českou národní bankou plán na obnovení likvidity zahraniční banky z členského státu, která působí na území České republiky prostřednictvím významné pobočky, nebo
b) Česká národní banka nesouhlasí s předloženým plánem na obnovení likvidity.
§ 5o
(1) Česká národní banka je příslušná k dohodě o označení pobočky banky za významnou, jestliže tato banka vykonává prostřednictvím této pobočky činnost v jiném členském státě a orgán dohledu hostitelského státu informoval Českou národní banku o záměru označit tuto pobočku za významnou a sdělil jí důvody, které jej vedou k tomuto záměru v souladu s právem Evropské unie. Ustanovení
§ 5n odst. 4 se použije obdobně.
(2) Pokud banka vykonává činnost na území jiného členského státu prostřednictvím významné pobočky, sdělí Česká národní banka orgánům dohledu tohoto členského státu údaje uvedené v
§ 38ha odst. 2 písm. c) a
d), výsledky procesu přezkumu a vyhodnocování podle
§ 25c, poskytne jim zprávy o posouzení rizik skupiny podle
§ 26k odst. 2 a ve spolupráci s orgány dohledu tohoto členského státu plní úkoly uvedené v
§ 26i odst. 1 písm. c). Česká národní banka dále sdělí orgánům dohledu tohoto členského státu rozhodnutí o opatření k nápravě, které bance uloží, pokud je rozhodnutí významné pro tuto pobočku.
(3) Pokud Česká národní banka zjistí nepříznivý vývoj v bance, která vykonává činnost prostřednictvím významné pobočky na území jiného členského státu, informuje bez zbytečného odkladu příslušné centrální banky Evropského systému centrálních bank za podmínek uvedených v
§ 25a odst. 4 písm. j) a orgány veřejné moci podle
§ 25a odst. 4 písm. l) v členských státech dotčených tímto vývojem.
(4) Pokud banka vykonává činnost na území jiného členského státu prostřednictvím významné pobočky, zřizuje Česká národní banka k plnění úkolů uvedených v
odstavcích 2 a
3 a v
§ 38h kolegium orgánů dohledu (dále jen „kolegium“). Zřízení a činnost kolegia jsou založeny na písemných ujednáních podle
§ 26e odst. 1, která připravuje Česká národní banka po projednání s orgány dohledu podle
odstavce 2. Členy kolegia jsou Česká národní banka a orgány dohledu hostitelských států, v nichž banka vykonává činnost prostřednictvím významné pobočky. Ustanovení
§ 26l odst. 5 a
6 se použije obdobně.
(5) Povinnosti uvedené v
odstavcích 2 až 4 vykonává Česká národní banka poté, kdy se dohodla o označení pobočky za významnou podle
odstavce 1, nebo poté, kdy byla o označení pobočky banky za významnou informována příslušným orgánem dohledu hostitelského státu.
(6) Pokud banka vykonává činnost na území jiného členského státu prostřednictvím významné pobočky, konzultuje Česká národní banka s orgánem dohledu tohoto členského státu plán na obnovení likvidity banky za podmínky, že existuje riziko likvidity, které by mohlo mít významný dopad na měnu hostitelského státu.
§ 5p
Zahraniční banka z členského státu nebo oprávněná finanční instituce může profesionálním zákazníkům podle
§ 2a zákona
o podnikání na kapitálovém trhu poskytovat i bez založení pobočky na území České republiky investiční služby, a to i trvale. Ustanovení
§ 5a odst. 1 a
§ 5c odst. 2 se pro poskytování investičních služeb podle předchozí věty nepoužijí v rozsahu, v jakém upravují trvalé provozování činnosti výhradně prostřednictvím pobočky.
§ 6
Licence se uděluje na dobu neurčitou a není převoditelná na jinou osobu.
§ 7
Česká národní banka vede seznam bank a poboček zahraničních bank a uveřejňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 7a
(1) Licence zaniká dnem,
a) kterým nabývá právní moci rozhodnutí o odnětí licence,
b) ke kterému se banka zrušuje, pokud se zrušuje s likvidací,
c) od kterého podle rozhodnutí valné hromady dosavadní banka nadále nebude vykonávat činnost, ke které je třeba licence,
d) výmazu banky z obchodního rejstříku, pokud zaniká bez likvidace,
e) ke kterému nabylo právní moci rozhodnutí o zákazu činnosti banky na území České republiky podle zvláštního právního předpisu.
(2) Licence udělená zahraniční bance z jiného než členského státu pro její pobočku zaniká rovněž dnem, ke kterému
a) zahraniční banka z jiného než členského státu ukončí činnost své pobočky na území České republiky,
b) zahraniční banka z jiného než členského státu pozbyla ve státě svého sídla oprávnění k činnosti.
(3) Ode dne zániku licence nesmí právnická osoba, které zanikla licence, nebo osoba podle
§ 4b přijímat vklady, poskytovat úvěry, záruky a přísliby a provozovat další činnosti, s výjimkou těch, které jsou nezbytné k vypořádání jejích pohledávek a závazků. Do doby, než právnická osoba, které zanikla licence, vypořádá své pohledávky a závazky nebo osoba podle
§ 4b vypořádá pohledávky a závazky týkající se její pobočky, se považuje za banku nebo pobočku zahraniční banky z jiného než členského státu podle tohoto zákona.
§ 7b
Speciální ustanovení o udělení licence ve vztahu k řešení krize
(1) Česká národní banka může z moci úřední na časově omezenou dobu udělit licenci překlenovací instituci podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, přestože tato instituce nesplňuje některou z podmínek pro udělení licence podle
§ 4.
(2) Předloží-li nabyvatel majetku nebo dluhů povinné osoby podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu žádost o udělení licence, Česká národní banka žádost bez zbytečného odkladu posoudí.
ČÁST TŘETÍ
ORGANIZACE BANKY
§ 8
(1) Představenstvo banky musí mít alespoň 3 členy. Správní rada banky musí mít alespoň 5 členů.
(2) Fyzická osoba, která je přímo podřízena statutárnímu orgánu banky a na kterou jako jedinou tento orgán delegoval obchodní vedení alespoň v rozsahu každodenního řízení banky jako celku, nesmí být současně předsedou správní rady banky.
(3) Banka zajistí, aby
a) člen jejího statutárního orgánu, člen její správní rady a člen její dozorčí rady byl osobou důvěryhodnou, dostatečně odborně způsobilou a zkušenou,
b) byly vyčleněny dostatečné personální a finanční zdroje pro průběžné odborné vzdělávání členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady, mimo jiné v oblasti environmentálních rizik, sociálních rizik a rizik správy a řízení a rizik v oblasti informačních a komunikačních technologií,
c) byla prováděna politika podporující rozmanitost, včetně vyváženého zastoupení žen a mužů při výběru členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady a
d) byly evidovány údaje o úvěrových obchodech s členem jejího statutárního orgánu, správní rady a dozorčí rady nebo osobou s takovým členem spřízněnou tak, aby tyto údaje mohly být bez zbytečného odkladu na vyžádání poskytnuty České národní bance; spřízněnou osobou se pro účely tohoto zákona rozumí manžel, registrovaný partner, dítě nebo rodič člena statutárního orgánu, správní nebo dozorčí rady nebo právnická osoba, ve které má člen statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí rady nebo jeho manžel, registrovaný partner, dítě nebo rodič kvalifikovanou účast nebo v ní může uplatňovat významný vliv nebo v této osobě zastává výkonnou řídicí funkci nebo je členem jejího statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí rady.
(4) Člen statutárního orgánu, člen správní rady a člen dozorčí rady banky po celou dobu výkonu své funkce
a) plní své povinnosti řádně, čestně a nezávisle a věnuje výkonu této své funkce dostatečnou časovou kapacitu,
b) může současně zastávat funkce v orgánech jiných právnických osob jen tehdy, pokud to neovlivní dostatečnost časové kapacity pro plnění povinností v orgánu banky vzhledem k povaze, rozsahu a složitosti jejích činností a s přihlédnutím k individuálním okolnostem,
c) v bance, která je významná vzhledem ke své velikosti, vnitřní organizaci, povaze, rozsahu a složitosti svých činností, nesmí současně zastávat funkce v orgánech jiných právnických osob většího rozsahu než
1. výkon jedné funkce výkonného člena se dvěma funkcemi nevýkonného člena, nebo
2. výkon čtyř funkcí nevýkonného člena.
(5) Česká národní banka může na základě odůvodněného návrhu banky povolit členovi statutárního orgánu, členovi správní rady nebo členovi dozorčí rady v bance, která je významná vzhledem ke své velikosti, vnitřní organizaci, povaze, rozsahu a složitosti svých činností, zastávat jednu další funkci nevýkonného člena v orgánu jiné právnické osoby, pokud to neovlivní řádné plnění povinností v orgánu banky.
(6) Aniž je dotčena povinnost člena statutárního orgánu, člena správní rady nebo člena dozorčí rady banky věnovat výkonu funkce dostatečnou časovou kapacitu, pro účely ustanovení
odstavce 4 písm. c) se nezohledňuje funkce člena v právnické osobě, která neslouží převážně výdělečným cílům, a dále se považuje za výkon jedné funkce výkon funkce výkonného a nevýkonného člena v rámci
a) skupiny,
b) stejného institucionálního systému ochrany podle čl. 113 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013, nebo osob, v nichž má tento institucionální systém ochrany kvalifikovanou účast,
c) obchodní korporace, ve které má banka kvalifikovanou účast.
(7) Výkonným členem se pro účely tohoto zákona rozumí člen orgánu, který v bance zastává výkonnou řídicí funkci.
(8) Působnost statutárního orgánu a správní rady nebo dozorčí rady musí být uvedena ve stanovách.
(9) Členem statutárního orgánu, členem správní rady a členem dozorčí rady banky může být pouze fyzická osoba.
(10)
Odstavce 2 až 9 se použijí obdobně na finanční holdingovou osobu nebo smíšenou finanční holdingovou osobu schválenou podle
§ 27 odst. 1.
(11)
Odstavce 4 až 7 se použijí obdobně i při posuzování osob ve vedení pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu.
§ 8a
(1) Členové statutárního orgánu banky nebo členové správní rady banky, kteří porušili své povinnosti vyplývající pro ně z výkonu funkce podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů nebo stanov, odpovídají společně a nerozdílně za škodu, která vznikne věřitelům banky tím, že v důsledku porušení těchto povinností banka není schopna plnit své splatné závazky.
(2)
Odstavec 1 se použije obdobně i na členy orgánu zahraniční banky z jiného než členského státu, který je obdobou statutárního orgánu, a na osoby ve vedení její pobočky.
§ 8aa
Posouzení vhodnosti osoby pro výkon funkce člena statutárního orgánu nebo dozorčí rady bankou
(1) Banka před povoláním osoby do funkce člena jejího statutárního orgánu nebo dozorčí rady posoudí, zda je tato osoba vhodná pro výkon této funkce. Osoba je vhodná pro výkon této funkce, pokud plní požadavky podle
§ 8 a
8b. Vhodnost osoby banka průběžně posuzuje i během výkonu této funkce.
(2) Vyplývá-li z posouzení podle
odstavce 1, že osoba není vhodná pro výkon funkce člena statutárního orgánu nebo dozorčí rady, banka
a) nesmí povolat tuto osobu do této funkce,
b) bez zbytečného odkladu odvolá tuto osobu z funkce člena svého statutárního orgánu nebo dozorčí rady, nebo
c) bez zbytečného odkladu přijme opatření k zajištění toho, aby tato osoba ve funkci člena jejího statutárního orgánu nebo dozorčí rady plnila požadavky podle
§ 8 a
8b.
§ 8ab
Oznamování změn ve složení statutárního orgánu a dozorčí rady banky
(1) Banka předem oznámí České národní bance návrh na změnu ve složení statutárního orgánu nebo dozorčí rady a současně jí poskytne informace nezbytné k posouzení, zda je osoba podle
§ 8aa odst. 1 vhodná pro výkon funkce člena statutárního orgánu nebo dozorčí rady.
(2) Oznámení podle
odstavce 1 obsahuje
a) základní identifikační údaje o oznamované osobě, a to jméno, příjmení, datum narození, trvalý nebo jiný pobyt, popřípadě státní občanství,
b) doklady osvědčující vhodnost osoby podle
§ 8aa odst. 1 a její strukturovaný životopis,
c) písemný záznam o posouzení vhodnosti osoby podle
§ 8aa odst. 1,
d) doklad obdobný výpisu z rejstříku trestů osoby podle
§ 8aa odst. 1 vydaný cizím státem, je-li to pro tuto osobu relevantní; nevydává-li cizí stát takový doklad, postačuje prohlášení osoby podle
§ 8aa odst. 1, a
(3) Je-li banka velkou institucí, oznámí České národní bance návrh změny podle
odstavce 1, jakmile existuje záměr povolat danou osobu do funkce člena statutárního orgánu nebo dozorčí rady, nejpozději však 30 pracovních dní před jejím povoláním do funkce.
§ 8ac
Řízení o vhodnosti osoby pro povolání do funkce člena statutárního orgánu nebo dozorčí rady
(1) Má-li Česká národní banka důvodné pochybnosti o tom, zda je osoba podle
§ 8aa odst. 1 vhodná pro povolání do funkce člena statutárního orgánu nebo dozorčí rady, zahájí řízení o vhodnosti této osoby pro povolání do funkce. Do pravomocného skončení tohoto řízení nesmí banka povolat osobu podle
§ 8aa odst. 1 do této funkce.
(2) Je-li osoba podle
§ 8aa odst. 1 vhodná pro výkon funkce člena statutárního orgánu nebo dozorčí rady, Česká národní banka rozhodne, že banka může tuto osobu povolat do této funkce; toto rozhodnutí nemusí obsahovat odůvodnění.
(3) Není-li osoba podle
§ 8aa odst. 1 vhodná pro výkon funkce člena statutárního orgánu nebo dozorčí rady, Česká národní banka zakáže bance povolat tuto osobu do této funkce.
§ 8ad
Společná ustanovení k posouzení vhodnosti člena statutárního orgánu nebo dozorčí rady banky
(1) Vyvstanou-li důvodné pochybnosti o vhodnosti člena statutárního orgánu nebo dozorčí rady banky pro výkon této funkce, banka bez zbytečného odkladu provede nové posouzení vhodnosti tohoto člena a oznámí výsledek tohoto posouzení České národní bance.
(2) Česká národní banka provede nové posouzení vhodnosti člena statutárního orgánu nebo dozorčí rady banky v případě podle
odstavce 1 nebo dozví-li se o změně okolnosti zakládající důvodné pochybnosti o vhodnosti člena statutárního orgánu nebo dozorčí rady banky pro výkon této funkce a v závislosti na jeho výsledku přijme příslušné opatření k nápravě podle
§ 26.
(3) Česká národní banka nemusí provést nové posouzení vhodnosti člena statutárního orgánu nebo dozorčí rady banky, navazuje-li bezprostředně nové funkční období tohoto člena na skončené funkční období a Česká národní banka nemá důvodné pochybnosti o jeho vhodnosti pro výkon této funkce.
(4) Česká národní banka může požádat o konzultaci Finanční analytický úřad nebo orgán z jiného členského státu odpovědný za dohled v oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu pro účely ověření informací týkajících se člena statutárního orgánu nebo dozorčí rady banky.
(5) Česká národní banka může požádat Orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU)
2024/162049) o přístup do centrální databáze boje proti praní peněz a financování terorismu podle tohoto nařízení pro účely ověření informací týkajících se člena statutárního orgánu nebo dozorčí rady banky.
§ 8ae
Posouzení vhodnosti osoby pro výkon funkce člena statutárního orgánu nebo dozorčí rady ve vztahu k finanční holdingové osobě a smíšené finanční holdingové osobě
(2) Ustanovení
§ 8ab odst. 3 se použije obdobně pro finanční holdingovou osobu nebo smíšenou finanční holdingovou osobu schválenou podle
§ 27 odst. 1, která
a) naplňuje kteroukoliv z podmínek podle čl. 4 odst. 1 bodu 146 písm. a) až d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013, nebo
b) nenaplňuje žádnou z podmínek podle čl. 4 odst. 1 bodu 146 písm. a) až d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013, avšak má ve své skupině velkou instituci.
(3) Je-li finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba schválená podle
§ 27 odst. 1 zahraniční osobou, ustanovení týkající se statutárního orgánu se použijí na orgán s obdobnou řídicí působností v závislosti na právní formě finanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby schválené podle
§ 27 odst. 1.
(4) Fyzická osoba, která je přímo podřízena orgánu s obdobnou řídicí působností jako je statutární orgán v závislosti na právní formě finanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby schválené podle
§ 27 odst. 1 a na kterou jako jedinou tento orgán delegoval obchodní vedení alespoň v rozsahu každodenního řízení finanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby schválené podle
§ 27 odst. 1 jako celku, se považuje pro účely
odstavců 1 až 3 a
§ 8aa až 8ad za člena tohoto orgánu.
(5) Nemá-li finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba schválená podle
§ 27 odst. 1 dozorčí radu, ustanovení týkající se dozorčí rady se použijí na orgán s obdobnou kontrolní působností v závislosti na právní formě dotčené finanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby schválené podle
§ 27 odst. 1.
§ 8af
Požadavky na osobu v klíčové funkci
Banka zajistí, aby její osoba v klíčové funkci byla důvěryhodná, dostatečně odborně způsobilá a zkušená a aby plnila své povinnosti řádně a čestně.
§ 8ag
Posouzení vhodnosti osoby v klíčové funkci bankou
(1) Banka předem posoudí, zda je osoba, která se má stát osobou v klíčové funkci, vhodná pro její výkon. Osoba je vhodná pro výkon klíčové funkce, pokud plní požadavky podle
§ 8af. Vhodnost osoby banka průběžně posuzuje i během výkonu této funkce.
(2) Vyplývá-li z posouzení podle
odstavce 1, že osoba není vhodná pro výkon klíčové funkce, banka
a) nesmí povolat tuto osobu do této funkce,
b) bez zbytečného odkladu odvolá tuto osobu z klíčové funkce, nebo
c) bez zbytečného odkladu přijme opatření k zajištění toho, aby tato osoba v klíčové funkci plnila požadavky podle
§ 8af.
§ 8ah
Oznamování změn v osobě ve funkci finančního ředitele nebo vedoucího vnitřní kontrolní funkce v bance, která je velkou institucí
(1) Je-li banka velkou institucí, předem oznámí České národní bance návrh na změnu v osobě, která má v této bance zastávat funkci finančního ředitele nebo vedoucího vnitřní kontrolní funkce, a současně jí poskytne informace nezbytné k posouzení, zda je tato osoba vhodná pro výkon této funkce.
(2) Oznámení podle
odstavce 1 obsahuje
a) základní identifikační údaje o oznamované osobě, a to jméno, příjmení, datum narození, trvalý nebo jiný pobyt, popřípadě státní občanství,
b) doklady osvědčující vhodnost osoby pro výkon funkce finančního ředitele nebo vedoucího vnitřní kontrolní funkce a jejich strukturovaný životopis,
c) písemný záznam o posouzení vhodnosti oznamované osoby,
d) doklad obdobný výpisu z rejstříku trestů oznamované osoby vydaný cizím státem, je-li to pro tuto osobu relevantní; nevydává-li cizí stát takový doklad, postačuje prohlášení této osoby, a
e) údaj o plánovaném datu povolání oznamované osoby do funkce a datu skutečného vzniku funkce této osoby.
§ 8ai
Řízení o vhodnosti osoby pro povolání do funkce finančního ředitele nebo vedoucího vnitřní kontrolní funkce banky, která je velkou institucí
(1) Má-li Česká národní banka důvodné pochybnosti o tom, zda je osoba podle
§ 8ah odst. 1 vhodná pro povolání do funkce finančního ředitele nebo vedoucího vnitřní kontrolní funkce, zahájí řízení o vhodnosti této osoby pro povolání do funkce. Do pravomocného skončení tohoto řízení nesmí banka, která je velkou institucí, povolat tuto osobu do funkce.
(2) Je-li osoba podle
odstavce 1 vhodná pro výkon funkce finančního ředitele nebo vedoucího vnitřní kontrolní funkce, Česká národní banka rozhodne, že banka, která je velkou institucí, může tuto osobu povolat do funkce finančního ředitele nebo vedoucího vnitřní kontrolní funkce; toto rozhodnutí nemusí obsahovat odůvodnění.
(3) Není-li osoba podle
odstavce 1 vhodná pro výkon funkce finančního ředitele nebo vedoucího vnitřní kontrolní funkce, Česká národní banka zakáže bance, která je velkou institucí, povolat tuto osobu do funkce finančního ředitele nebo vedoucího vnitřní kontrolní funkce.
§ 8aj
Společná ustanovení k posouzení vhodnosti osoby pro výkon funkce finančního ředitele nebo vedoucího vnitřní kontrolní funkce banky, která je velkou institucí
(1) Vyvstanou-li důvodné pochybnosti o vhodnosti osoby pro výkon funkce finančního ředitele nebo vedoucího vnitřní kontrolní funkce banky, která je velkou institucí, pro výkon této funkce, tato banka bez zbytečného odkladu provede nové posouzení vhodnosti této osoby a oznámí výsledek tohoto posouzení České národní bance.
(2) Česká národní banka provede nové posouzení vhodnosti osoby pro výkon funkce finančního ředitele nebo vedoucího vnitřní kontrolní funkce banky, která je velkou institucí, v případě podle
odstavce 1 nebo dozví-li se o změně okolnosti zakládající důvodné pochybnosti o vhodnosti této osoby pro výkon funkce finančního ředitele nebo vedoucího vnitřní kontrolní funkce a v závislosti na jeho výsledku přijme příslušné opatření k nápravě podle
§ 26.
(3) Česká národní banka nemusí provést nové posouzení vhodnosti osoby pro výkon funkce finančního ředitele nebo vedoucího vnitřní kontrolní funkce banky, která je velkou institucí, navazuje-li pracovněprávní nebo jiný obdobný vztah mezi finančním ředitelem nebo vedoucím vnitřní kontrolní funkce a bankou, která je velkou institucí, bezprostředně na předchozí totožný pracovněprávní nebo jiný obdobný vztah a Česká národní banka nemá důvodné pochybnosti o vhodnosti těchto osob pro výkon jejich funkcí.
(4) Česká národní banka může požádat o konzultaci Finanční analytický úřad nebo orgán z jiného členského státu odpovědný za dohled v oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu pro účely ověření informací týkajících se vhodnosti osoby pro výkon funkce finančního ředitele nebo vedoucího vnitřní kontrolní funkce banky, která je velkou institucí.
(5) Česká národní banka může požádat Orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU)
2024/162049) o přístup do centrální databáze boje proti praní peněz a financování terorismu podle tohoto nařízení pro účely ověření informací týkajících se vhodnosti osoby pro výkon funkce finančního ředitele nebo vedoucího vnitřní kontrolní funkce banky, která je velkou institucí.
§ 8ak
Posouzení vhodnosti osoby v klíčové funkci ve vztahu k finanční holdingové osobě a smíšené finanční holdingové osobě
(1) Ustanovení
§ 8af a
8ag se použijí obdobně pro finanční holdingovou osobu nebo smíšenou finanční holdingovou osobu schválenou podle
§ 27 odst. 1.
(2) Ustanovení
§ 8ah až 8aj se použijí obdobně pro finanční holdingovou osobu nebo smíšenou finanční holdingovou osobu schválenou podle
§ 27 odst. 1, která
a) naplňuje kteroukoliv z podmínek podle čl. 4 odst. 1 bodu 146 písm. a) až d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013, nebo
b) nenaplňuje žádnou z podmínek podle čl. 4 odst. 1 bodu 146 písm. a) až d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013, avšak má ve své skupině velkou instituci.
§ 8b
Řídicí a kontrolní systém
(1) Banka musí mít řídicí a kontrolní systém, který zahrnuje
a) předpoklady řádné správy a řízení společnosti, a to vždy
1. zásady a postupy řízení,
2. organizační uspořádání s řádným, průhledným a uceleným vymezením působnosti a rozhodovací pravomoci, v rámci kterého se současně vymezí funkce, jejichž výkon je neslučitelný, a postupy pro zamezení vzniku možného střetu zájmů,
3. řádné administrativní postupy a účetní postupy v souladu se zvláštními právními předpisy,
4. individuální popis činností a povinností člena statutárního orgánu banky, osoby ve vyšším vedení a osoby v klíčové funkci a přehled úkolů, včetně podrobností o hierarchických vztazích, odpovědnosti a přehledu osob, které jsou součástí řídicího a kontrolního systému, a jejich úkolech,
b) systém řízení rizik, který vždy zahrnuje
1. pravidla přístupu banky k rizikům, kterým banka je nebo může být vystavena, včetně rizik vyplývajících z vnějšího prostředí a rizika likvidity,
2. účinné postupy rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování rizik, včetně environmentálních rizik, sociálních rizik a rizik správy a řízení v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu,
3. účinné postupy přijímání opatření vedoucích k omezení případných rizik,
c) systém vnitřní kontroly, jehož součástí je vždy
1. vnitřní audit a
2. průběžná kontrola dodržování právních povinností a povinností plynoucích z vnitřních předpisů banky,
d) zajišťování důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a zkušenosti členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady,
e) zajišťování odborné způsobilosti a různorodé zkušenosti statutárního orgánu, správní rady a dozorčí rady jako celku, zajišťující porozumění činnostem banky, včetně dostatečného porozumění hlavním rizikům, kterým je banka vystavena, včetně environmentálního rizika, sociálního rizika a rizika správy a řízení, a dopadům, které v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu tato rizika mohou vytvářet,
f) zavedení a řízení sítí a informačních systémů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího digitální provozní odolnost finančního sektoru
48),
g) systém odměňování, který vždy zahrnuje zásady a postupy odměňování, které
1. přispívají k řádnému a účinnému řízení rizik a jsou s ním v souladu, přičemž je třeba zohlednit ochotu banky podstupovat environmentální rizika, sociální rizika a rizika správy a řízení,
2. jsou založeny na stejné odměně mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty a
3. v případě člena statutárního orgánu, člena správní rady, člena dozorčí rady a dalšího pracovníka, jehož pracovní činnosti mají významný vliv na rizikový profil banky (dále jen „osoba s rizikovým vlivem“), zahrnují také zvláštní pravidla pro určení a podmínky výplaty pevné a pohyblivé složky odměny osoby s rizikovým vlivem a pro přijímání rozhodnutí o odměňování této osoby,
h) zásady a plány zachování kontinuity činností informačních a komunikačních technologií a plány reakce a obnovy v oblasti informačních a komunikačních technologií pro technologie používané ke komunikaci informací; tyto plány reakce a obnovy jsou zavedeny, řízeny a testovány podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
2022/2554.
(2) Řídicí a kontrolní systém musí být účinný, ucelený a přiměřený povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s modelem podnikání a činností banky v jeho celku i částech.
(3) Banka ověřuje a pravidelně hodnotí účinnost, ucelenost a přiměřenost řídicího a kontrolního systému v jeho celku i částech a zjednává bez zbytečného odkladu odpovídající nápravu.
(4) Banka má povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém na individuálním základě, pokud jí nebyla Českou národní bankou udělena výjimka podle čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013; povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě má
a) evropská ovládající úvěrová instituce,
b) tuzemská ovládající banka,
c) finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba schválená podle
§ 27 odst. 1,
(5) Evropská ovládající úvěrová instituce, evropská finanční holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční holdingová osoba, které mají podle
odstavce 4 povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém na konsolidovaném základě, zajistí, aby jimi ovládaná osoba, jiná než instituce, zavedla na individuálním základě zásady, postupy, uspořádání a mechanismy podle
odstavce 1 nezbytné pro plnění povinnosti podle
odstavce 4. Z povinnosti stanovené v předchozí větě jim může Česká národní banka na základě jejich žádosti udělit v nezbytném rozsahu výjimku, pokud tato ovládající osoba prokáže, že zavedení takových zásad, postupů, uspořádání a mechanismů není v souladu s právními předpisy země sídla ovládané osoby v jiném než členském státě.
(6) Požadavky podle
odstavce 1 písm. f) bodu 3 a
§ 8c odst. 1 písm. c) se nevztahují na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě na osobu ovládanou osobou podle
odstavce 4, má-li sídlo v
a) členském státě a podléhá-li zvláštním požadavkům na odměňování podle práva Evropské unie, nebo
b) jiném než členském státě a podléhala by zvláštním požadavkům na odměňování podle práva Evropské unie, jestliže by měla sídlo v členském státě.
(7) Odstavec 6 se nepoužije na pracovníka ovládané osoby, pokud je tato ovládaná osoba společností spravující aktiva nebo osobou poskytující investiční služby podle
§ 4 odst. 2 písm. b) až d),
h) a
i) zákona o podnikání na kapitálovém trhu nebo osobou poskytující investiční služby podle práva jiného členského státu a činnosti vykonávané daným pracovníkem mají vliv na rizikový profil nebo činnosti institucí v dané skupině.
(8) Osoba, která má podle
odstavce 4 povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě, zajistí také, aby zásady, postupy, uspořádání a mechanismy podle
odstavce 1 používané ovládanými osobami byly vzájemně souladné a propojené a vyplývaly z nich veškeré informace potřebné pro účely výkonu dohledu.
(9) Česká národní banka stanoví vyhláškou podrobnější požadavky na řídicí a kontrolní systém na individuálním i konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě v mezích podle
odstavce 1, včetně působností, pravomocí, složení a fungování orgánů a výborů, jakož i požadavků na jejich členy, pokud toto není upraveno přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise.
§ 8c
(1) Banka, která je významná vzhledem ke své velikosti, vnitřní organizaci, povaze, rozsahu a složitosti svých činností, zřídí
a) výbor pro rizika,
b) výbor pro jmenování,
c) výbor pro odměňování.
(2) Výbor pro rizika, výbor pro jmenování a výbor pro odměňování jsou složeny z nevýkonných členů orgánů banky.
(3) Česká národní banka stanoví vyhláškou kritéria pro posouzení významnosti banky podle
odstavce 1.
§ 8d
(1) Česká národní banka
a) používá informace týkající se zásad odměňování uveřejněné v souladu s čl. 450 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013, jakož i informace poskytnuté bankou o rozdílech v odměňování mužů a žen, ke srovnání trendů a postupů odměňování,
b) sleduje, jestli banka s ohledem na charakter, rozsah a složitost svých činností nespoléhá pouze na vnější úvěrové hodnocení při posouzení úvěrové bonity subjektu nebo finančního nástroje,
c) sleduje rozsah objemu rizikově vážených expozic nebo kapitálových požadavků banky pro expozice nebo transakce ve srovnávacím portfoliu, které vyplývají z alternativního standardizovaného přístupu podle části třetí hlavy IV kapitoly 1a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013, standardizovaného přístupu podle části třetí hlavy II kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013 a interních přístupů banky,
d) alespoň se stejnou četností, s jakou Evropský orgán pro bankovnictví provádí srovnávací dohledovou analýzu, zhodnotí kvalitu alternativního standardizovaného přístupu podle části třetí hlavy IV kapitoly 1a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013, standardizovaného přístupu podle části třetí hlavy II kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013 a interních přístupů banky,
e) přijme opatření k nápravě, pokud alternativní standardizovaný přístup podle části třetí hlavy IV kapitoly 1a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013, standardizovaný přístup podle části třetí hlavy II kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013 nebo interní přístup vede k podhodnocení kapitálových požadavků banky, které není důsledkem existujících rozdílů v pozicích nebo expozicích; opatření k nápravě zachovává cíle příslušného přístupu,
f) sleduje vývoj v souvislosti s profily rizik likvidity,
g) přijme opatření, pokud vývoj podle
písmene f) může vést k nestabilitě banky nebo systémové nestabilitě,
h) používá informace týkající se politiky rozmanitosti v souladu s čl. 435 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ke srovnání politiky podporující rozmanitost výběru členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady banky.
(2) Česká národní banka sleduje a posuzuje přístup banky k řízení environmentálních rizik, sociálních rizik a rizik správy a řízení, včetně plánů zahrnujících kvantifikovatelné cíle a procesy pro sledování a omezení těchto rizik vznikajících v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu. Při tom Česká národní banka zohlední nabídku produktů banky v oblasti udržitelného rozvoje, její politiku financování přechodu na udržitelnou ekonomiku, související úvěrovou politiku a cíle a omezení související s udržitelností.
(3) Česká národní banka za účelem posouzení podle
odstavce 2 může spolupracovat se správním orgánem, kterému je svěřen výkon státního dozoru v oblasti životního prostředí podle jiného právního předpisu.
§ 9
(1) Banka je povinna ve stanovách upravit také
a) strukturu a organizaci banky;
b) pravomoc a odpovědnost členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady banky;
c) pravomoc a odpovědnost dalších pracovníků ústředí a poboček, popřípadě jiných organizačních jednotek banky, oprávněných k provádění bankovních obchodů;
d) organizační zajištění řídicího a kontrolního systému.
(2) Ověřené kopie stanov a jejich změn musí být uloženy u České národní banky.
§ 9a
Pohyblivá složka odměny u osob s rizikovým vlivem
(1) Výše pohyblivé složky odměny nesmí u osoby s rizikovým vlivem přesáhnout výši pevné složky odměny, ledaže valná hromada banky rozhodne podle
odstavce 2.
(2) Do působnosti valné hromady banky náleží rozhodnutí o tom, že výše pohyblivé složky odměny u osoby s rizikovým vlivem může být vyšší, nejvýše však ve výši dvojnásobku pevné složky odměny; valná hromada může rozhodnout pouze na základě odůvodněného návrhu předloženého valné hromadě v závislosti na vnitřní struktuře představenstvem nebo správní radou, který obsahuje alespoň
a) navrhovanou výši poměru pohyblivé složky odměny k pevné složce odměny v procentním vyjádření,
b) důvody pro schválení navrhovaného rozhodnutí a uvedení počtu osob s rizikovým vlivem, na které se rozhodnutí použije, a uvedení funkce těchto osob,
c) předpokládaný dopad rozhodnutí na dodržování požadavků na kapitál v objemu a struktuře podle tohoto zákona, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013
27), rozhodnutí České národní banky nebo jiného příslušného orgánu.
(3) K rozhodnutí valné hromady podle
odstavce 2 se vyžaduje souhlas
a) alespoň 66 % většiny hlasů přítomných společníků za podmínky, že na valné hromadě jsou přítomni společníci, kteří nakládají alespoň polovinou hlasovacích práv v bance, nebo
b) alespoň tříčtvrtinové většiny hlasů přítomných společníků, pokud nejsou přítomni společníci, kteří nakládají alespoň polovinou hlasovacích práv v bance.
(4) Osoby s rizikovým vlivem, jichž se uvedená vyšší úroveň poměru mezi pevnou a pohyblivou složkou odměny podle
odstavce 1 přímo týká, ani osoby jednající s nimi ve shodě, nesmějí vykonávat při rozhodování valné hromady podle
odstavce 2 hlasovací práva.
(5) Zruší-li valná hromada rozhodnutí přijaté podle
odstavce 2 nebo jej změní tak, že určí nižší výši poměru pohyblivé složky odměny k pevné složce odměny, uvede banka odměňování osob s rizikovým vlivem do souladu s novým rozhodnutím valné hromady do prvního dne roku následujícího po roce, v němž bylo přijato toto rozhodnutí.
(6) Vzniklo-li právo na pohyblivou složku odměny podle původního rozhodnutí valné hromady, zaniká právo na její výplatu v rozsahu, v jakém pohyblivá složka odměny přesahuje výši pohyblivé složky vyplývající z nového rozhodnutí valné hromady, a to dnem nabytí účinnosti nového rozhodnutí valné hromady.
(7) Banka neprodleně uvědomí Českou národní banku o svém doporučení společníkům i o navrhovaném vyšším maximálním poměru pevné a pohyblivé složky celkové odměny a jeho odůvodnění a na žádost České národní banky prokáže, že navrhovaný vyšší poměr není v rozporu s jejími povinnostmi podle tohoto zákona nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, s ohledem zejména na požadavky na kapitál.
(8) Banka může pro účely výpočtu výše pohyblivé složky odměny uplatnit diskontní sazbu až do 25 % celkového objemu pohyblivé složky odměny osoby s rizikovým vlivem za předpokladu, že je vyplacena prostřednictvím nástrojů, z nichž lze práva uplatnit nejdříve za 5 let.
§ 10
(1) Banka je povinna bez zbytečného odkladu uložit u České národní banky výpis z obchodního rejstříku, jakož i všechny jeho změny.
(2) Zahraniční banka z jiného než členského státu je povinna bez zbytečného odkladu uložit u České národní banky výpis z obchodního rejstříku, jakož i všechny jeho změny.
§ 10a
(1) Banka zavede postupy pro své pracovníky k internímu hlášení porušení nebo hrozícího porušení tohoto zákona, právních předpisů jej provádějících nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky prostřednictvím zvláštního, nezávislého a samostatného komunikačního kanálu.
(2) Česká národní banka zavede účinný mechanismus k hlášení porušení nebo hrozícího porušení tohoto zákona, právních předpisů jej provádějících nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky a informuje o něm způsobem umožňujícím dálkový přístup; tento mechanismus zahrnuje alespoň
a) postupy pro hlášení porušení nebo hrozícího porušení České národní bance a jejich vyhodnocování Českou národní bankou,
b) ochranu osoby, která ohlásí porušení nebo hrozící porušení; pokud se jedná o pracovníka banky, Česká národní banka a banka zajistí ochranu alespoň před diskriminací nebo dalšími druhy nespravedlivého zacházení,
c) ochranu osobních údajů osoby, která ohlásí porušení nebo hrozící porušení nebo která je údajně odpovědná za porušení nebo hrozící porušení, ledaže je uveřejnění vyžadováno vnitrostátním právem v souvislosti s dalším vyšetřováním nebo následným soudním řízením.
(3) Česká národní banka stanoví vyhláškou požadavky na postupy banky podle
odstavce 1 včetně zajištění stejné míry ochrany, jako je vyžadována podle
odstavce 2 písm. b) a
c).
(4) Postupy interního hlášení podle
odstavce 1 mohou být stanoveny na základě ujednání se sociálními partnery, prostřednictvím nebo s využitím komunikačních kanálů těchto partnerů, při zajištění stejné míry ochrany, jako je vyžadována podle
odstavce 2 písm. b) a
c).
ČÁST ČTVRTÁ
PROVOZNÍ POŽADAVKY
§ 11
(1) Banka informuje ve svých provozních prostorách nebo zahraniční banka v provozních prostorách své pobočky písemnou formou v českém jazyce o podmínkách pro přijímání vkladů, poskytování úvěrů a dalších bankovních obchodů a služeb a o své účasti v platebních systémech. Na vyžádání poskytuje informaci o pravidlech příslušného platebního systému.
(2) Banka nebo zahraniční banka informuje klienta o systému pojištění pohledávek z vkladů, kterého se účastní, a poskytne mu rovněž další informace o fungování příslušného systému pojištění pohledávek z vkladů v rozsahu informačního přehledu pro klienta podle
odstavce 6. Tyto informace se klientovi poskytují prokazatelným způsobem před uzavřením smlouvy o účtu nebo před přijetím vkladu, a to v českém jazyce nebo v jazyce, na kterém se banka nebo zahraniční banka s klientem dohodla. Banka nebo zahraniční banka zajistí písemné potvrzení klienta o tom, že tyto informace obdržel, a uchovává jej po celou dobu trvání vkladu.
(3) Pokud daná pohledávka z vkladu podléhá ochraně poskytované systémem pojištění pohledávek z vkladů, uvede to banka nebo zahraniční banka ve výpisu z účtu nebo v obdobném dokumentu určeném klientovi, a v takovém případě v něm dále uvede odkaz na informační přehled pro klienta podle
odstavce 6. Tento informační přehled poskytuje banka nebo zahraniční banka klientovi alespoň jednou ročně.
(4) Pokud klient využívá systém elektronického bankovnictví, může mu banka nebo zahraniční banka sdělit informace uvedené v
odstavcích 2 a
3 prostřednictvím tohoto systému. Na žádost klienta poskytne banka nebo zahraniční banka tyto informace v listinné podobě.
(5) Garanční systém finančního trhu (dále jen „Garanční systém“) uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup informace týkající se zejména podmínek pojištění pohledávek z vkladů, postupu jejich uplatnění a výplaty z Fondu pojištění vkladů (dále jen „Fond“).
(6) Informační přehled pro klienta obsahuje základní informace o limitu pojištění, lhůtě pro výplatu a měně, ve které bude náhrada za pohledávku z vkladu vyplacena, a o tom, kterému systému pojištění pohledávek z vkladů daný vklad podléhá, a další související informace potřebné pro klienta. Česká národní banka stanoví vyhláškou vzor tohoto informačního přehledu.
(7) Zahraniční banka z jiného než členského státu je povinna na žádost právnické osoby nebo fyzické osoby v souvislosti s jejím podnikáním poskytnout bez zbytečného odkladu písemné vysvětlení úvěrového hodnocení této osoby (rating) pro účely posuzování jí poskytnutého úvěru nebo její žádosti o úvěr.
(8) Banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu je povinna vést agendu každé smlouvy uzavírané s klientem takovým způsobem, aby na žádost České národní banky byla bez zbytečného odkladu schopna předložit příslušné doklady v ověřeném překladu do českého jazyka.
(9) Banka nebo zahraniční banka zavede účinný postup pro vyřizování stížností klientů a o tomto postupu srozumitelně, písemně a v úředním jazyce, popřípadě jazycích státu, na jehož území působí, informuje banka ve svých provozních prostorách nebo zahraniční banka v provozních prostorách své pobočky.
§ 11a
Uveřejňování informací zahraniční bankou z jiného než členského státu
(1) Za účelem poskytnutí úplného a pravdivého obrazu o všech podstupovaných rizicích a jejich míře uveřejňuje zahraniční banka z jiného než členského státu údaje o
a) sobě a své činnosti a
b) svojí pobočce a její činnosti.
(3) Česká národní banka stanoví vyhláškou
a) obsah údajů určených k uveřejnění podle
odstavce 1, jakož i formu, způsob, strukturu, periodicitu a lhůty uveřejňování údajů,
b) formu, způsob a lhůty uveřejňování údajů podle
odstavce 2.
(4) Zahraniční banka z jiného než členského státu zavede, udržuje a uplatňuje vnitřní postupy a zásady pobočky pro
a) plnění požadavků na uveřejnění stanovených tímto zákonem nebo na jeho základě,
b) hodnocení přiměřenosti uveřejňovaných údajů, jejich ověřování a frekvence uveřejňování a
c) posouzení, zda jí uveřejňované informace poskytují úplný a pravdivý obraz o všech podstupovaných rizicích a jejich míře.
§ 11b
Uveřejňování informací bankami a dalšími osobami
(1) Banka uveřejňuje základní údaje o sobě, o složení akcionářů, struktuře skupiny, jejíž je součástí, a o své činnosti a finanční situaci.
(2) Osoba, která má povinnost dodržovat požadavky na správu a řízení společnosti, statutární orgán, správní radu a dozorčí radu jako celek a jednotlivé členy statutárního orgánu, správní rady a dozorčí rady a systém odměňování na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě podle tohoto zákona nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky, uveřejňuje každoročně informace na konsolidovaném základě o
a) majetkoprávních vztazích v rámci skupiny, včetně informací o úzkém propojení,
c) dodržování požadavků, o nichž informuje podle
písmen a) a
b), ovládanými osobami ve skupině, na něž se tento zákon nepoužije.
(3) Povinnost podle
odstavce 2 je splněna i uveřejněním odkazu na místo, kde jsou tyto informace k dispozici.
(4) Česká národní banka může stanovit, aby banka uveřejňovala informace podle části osmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013 častěji než podle čl. 433 až 433c tohoto nařízení.
(5) Banka uveřejňuje ve své výroční zprávě mezi klíčovými ukazateli návratnost jejích aktiv, vyjádřenou jako podíl čistého zisku a celkové bilanční sumy.
(6) Banka uveřejňuje každoročně údaje o tom, jak dodržuje požadavky na správu a řízení společnosti, statutární orgán, správní radu a dozorčí radu jako celek a jednotlivé členy statutárního orgánu, správní rady a dozorčí rady, systém odměňování, výbor pro jmenování a výbor pro odměňování, uveřejňování informací podle jednotlivých zemí podle
§ 11c a uveřejňování informací o návratnosti aktiv podle
odstavce 5.
(7) Česká národní banka
a) stanoví vyhláškou obsah údajů určených k uveřejnění podle
odstavce 1, jakož i formu, způsob, strukturu a lhůty uveřejňování údajů, a periodicitu uveřejňování údajů podle
odstavce 1,
b) může vyhláškou stanovit periodicitu, s níž má banka uveřejňovat informace podle
odstavce 4, lhůty a způsob uveřejňování informací,
c) stanoví vyhláškou formu, způsob a lhůty uveřejňování údajů podle odstavců 2 a 6,
d) může vyhláškou stanovit lhůty, v nichž má banka, nesplňuje-li podmínky pro označení jako malá a nepříliš složitá instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 145 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013, předkládat informace podle
odstavce 4 Evropskému orgánu pro bankovnictví za účelem jejich uveřejnění na internetové stránce tohoto orgánu pro centralizované zpřístupňování informací.
§ 11c
(1) Banka každoročně uveřejňuje za bezprostředně předcházející účetní období s rozlišením podle jednotlivých členských států a jiných než členských států, ve kterých má ovládanou osobu nebo pobočku,
a) výčet činností, které vykonává, a jejich zeměpisné umístění,
b) obrat,
c) počet pracovníků přepočtený na ekvivalenty pracovníků na plný pracovní úvazek,
d) zisk nebo ztrátu před zdaněním,
e) daň z příjmů právnických osob nebo obdobnou daň placenou v zahraničí nebo ztrátu,
f) získané veřejné podpory.
(2) Údaje podle
odstavce 1 se uveřejňují v příloze roční účetní závěrky, nebo pokud se sestavuje konsolidovaná účetní závěrka, v příloze konsolidované účetní závěrky.
(3) Auditor v rámci své auditorské činnosti ověřuje rovněž údaje uvedené v
odstavci 1.
§ 12
(1) Banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu je povinna při výkonu své činnosti postupovat obezřetně, zejména provádět obchody způsobem, který nepoškozuje zájmy jejích vkladatelů z hlediska návratnosti jejich vkladů a neohrožuje bezpečnost a stabilitu banky.
(2) Banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu nesmí uzavírat smlouvy za podmínek, které jsou pro ni nápadně nevýhodné, zejména takové, které zavazují banku nebo zahraniční banku z jiného než členského státu k hospodářsky neodůvodněnému plnění nebo plnění zjevně neodpovídajícímu poskytované protihodnotě. Smlouvy uzavřené v rozporu s tímto ustanovením jsou neplatné.
(4) Česká národní banka stanoví vyhláškou pravidla postupu podle
odstavce 1.
Klasifikace poboček zahraničních bank z jiných než členských států
§ 12a
(1) Pobočkou třídy 1 je pobočka zahraniční banky z jiného než členského státu,
a) odpovídá-li celková hodnota aktiv vykázaná za tuto pobočku na konci bezprostředně předcházejícího účetního období alespoň částce 5 miliard EUR,
b) jejímž prostřednictvím jsou přijímány vklady od veřejnosti a objem těchto vkladů dosáhl alespoň 5 % celkových závazků pobočky nebo objem těchto vkladů přesáhl částku odpovídající 50 milionů EUR, nebo
(2) Pobočkou třídy 2 je způsobilá pobočka zahraniční banky z jiného než členského státu podle
§ 12aa, která nesplňuje podmínky podle
odstavce 1 písm. a) a
b).
(3) Pobočka třídy 1 se od okamžiku, kdy nadále nesplňuje ani jednu podmínku podle
odstavce 1, považuje za pobočku třídy 2. Pobočka třídy 2 se pobočkou třídy 1 stane po uplynutí 4 měsíců ode dne, kdy začala splňovat některou z podmínek podle
odstavce 1.
§ 12aa
(1) Pobočka zahraniční banky z jiného než členského státu je způsobilou pobočkou, pokud
a) hlavní osoba má sídlo ve státě, který v souladu se svým bankovním regulatorním rámcem uplatňuje obezřetnostní požadavky a požadavky na výkon dohledu, které jsou srovnatelné s požadavky podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky na úvěrové instituce,
b) příslušný orgán dohledu nad hlavní osobou podléhá požadavkům mlčenlivosti, jež jsou srovnatelné s požadavky podle
§ 25a, a
c) hlavní osoba má sídlo ve státě, který není uveden na seznamu vysoce rizikových států podle přímo použitelného předpisu Evropské unie vydaného podle čl. 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU)
2015/84950).
(2) Česká národní banka po přijetí žádosti o licenci podle
§ 4e posoudí podmínky způsobilosti podle
odstavce 1 a podmínky podle
§ 12a za účelem zjištění, zda jde o pobočku třídy 1, nebo pobočku třídy 2.
(3) Podmínky podle
odstavce 1 písm. a) a
b) jsou splněny, pokud je jiný než členský stát uveden na seznamu ve veřejném rejstříku třetích zemí a orgánů třetích zemí vedeném Evropským orgánem pro bankovnictví.
(4) Pokud stát, v němž má zahraniční banka z jiného než členského státu skutečné sídlo, není uveden ve veřejném rejstříku třetích zemí a orgánů třetích zemí podle
odstavce 3 a současně je splněna podmínka podle
odstavce 1 písm. c), požádá Česká národní banka Evropskou komisi, aby posoudila bankovní regulatorní rámec a požadavky mlčenlivosti dotčeného jiného než členského státu. Do rozhodnutí Evropské komise se pobočka zahraniční banky z jiného než členského státu považuje za pobočku třídy 1.
§ 12ab
Kapitálové vybavení pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu
(1) Zahraniční banka z jiného než členského státu ke dni udělení licence podle
§ 4f plní požadavek na kapitálové vybavení
a) pobočky třídy 1 alespoň ve výši 2,5 % hodnoty závazků přiřazených této pobočce, minimálně ve výši odpovídající částce 10 milionů EUR, nebo
b) pobočky třídy 2 alespoň ve výši 0,5 % hodnoty závazků přiřazených této pobočce, minimálně ve výši odpovídající částce 5 milionů EUR.
(2) Zahraniční banka z jiného než členského státu dodržuje průběžně požadavek na kapitálové vybavení
a) pobočky třídy 1 alespoň ve výši 2,5 % hodnoty průměrných závazků této pobočky vykázaných za 3 bezprostředně předcházející vykazovaná období, minimálně ve výši odpovídající částce 10 milionů EUR, nebo
b) pobočky třídy 2 alespoň ve výši 0,5 % hodnoty průměrných závazků této pobočky vykázaných za 3 bezprostředně předcházející vykazovaná období, minimálně ve výši odpovídající částce 5 milionů EUR.
(3) Zahraniční banka z jiného než členského státu plní požadavek na kapitálové vybavení podle
odstavců 1 a
2 prostřednictvím aktiv ve formě
a) hotovosti nebo hotovostních nástrojů podle čl. 4 odst. 1 bodu 60 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013,
b) dluhových cenných papírů vydaných ústředními vládami nebo centrálními bankami členských států, nebo
c) jakéhokoli jiného nástroje, který lze neprodleně a bez omezení použít ke krytí rizik pobočky nebo ztrát pobočky v okamžiku jejich vzniku.
(4) Zahraniční banka z jiného než členského státu zajistí, že aktiva, jejichž prostřednictvím plní požadavek na kapitálové vybavení pobočky, jsou na vázaném účtu u banky nebo pobočky zahraniční banky z členského státu v České republice, která není součástí téže skupiny jako hlavní osoba, nebo u České národní banky. Tato aktiva jsou na účtu vázána a mohou být využita v případě uložení opatření k řešení krize dotčené pobočky Českou národní bankou podle
zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu a pro účely vypořádání pohledávek a závazků vztahujících se k této pobočce. Vázaný účet nemůže být předmětem výkonu rozhodnutí nebo předběžného opatření.
§ 12ac
Požadavek krytí likvidity pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu
(1) Zahraniční banka z jiného než členského státu dodržuje průběžně požadavek krytí likvidity pobočky podle části šesté hlavy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013 a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61
51) v obdobném rozsahu, v jakém se tento požadavek použije na banky.
(2) Zahraniční banka z jiného než členského státu zajistí, aby likvidní aktiva, jejichž prostřednictvím plní požadavek krytí likvidity pobočky podle
odstavce 1, byla uložena na účtu u banky nebo pobočky zahraniční banky z členského státu v České republice, která není součástí téže skupiny jako hlavní osoba, nebo u České národní banky. Tato aktiva, která by nebyla použita na krytí odtoku likvidity, mohou být využita v případě uložení opatření k řešení krize této pobočky Českou národní bankou podle
zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu a pro účely vypořádání pohledávek a závazků vztahujících se k této pobočce.
(3) Česká národní banka může rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy stanovit, že povinnost podle
odstavce 1 se nevztahuje na zahraniční banku z jiného než členského státu, jde-li o požadavek na krytí likvidity její pobočky, která se považuje za způsobilou podle
§ 12aa odst. 1.
(4) Zahraniční banka z jiného než členského státu dodržuje v případě své pobočky pravidla pro posuzování aktiv. Česká národní banka stanoví vyhláškou pravidla pro posuzování aktiv zahrnující pravidla pro kategorizaci expozic, pravidla pro stanovení očekávaných úvěrových ztrát a jejich krytí opravnými položkami a rezervami a podmínky pro zohlednění zajištění při stanovení výše opravných položek a rezerv.
Řídicí a kontrolní systém pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu
§ 12ad
(1) Zahraniční banka z jiného než členského státu zajistí, aby ve vedení pobočky byly alespoň 2 osoby, které řídí její činnost, přičemž každá z těchto osob musí být osobou důvěryhodnou, dostatečně odborně způsobilou, zkušenou a výkonu své funkce je povinna věnovat dostatečnou časovou kapacitu.
(2) Zahraniční banka z jiného než členského státu se v případě pobočky třídy 1 řídí požadavky podle
§ 8b a
8c přiměřeně. Česká národní banka může požadovat, aby zahraniční banka z jiného než členského státu zřídila v pobočce třídy 1 místní řídicí výbor zajišťující řádnou správu a řízení této pobočky.
(3) Zahraniční banka z jiného než členského státu se v případě pobočky třídy 2 řídí požadavky podle
§ 8b a
8c přiměřeně. Česká národní banka může požadovat, aby zahraniční banka z jiného než členského státu v závislosti na velikosti, vnitřní organizaci a povaze, rozsahu a složitosti činnosti pobočky třídy 2 určila v této pobočce vedoucí vnitřních kontrolních funkcí.
§ 12ae
(1) Zahraniční banka z jiného než členského státu
a) zajistí vhodný způsob komunikace pro podávání zpráv o pobočce statutárnímu orgánu a dozorčí radě hlavní osoby, zejména o významných rizicích a řízení rizik pobočky, a
b) zavede pro pobočku odpovídající systémy v oblasti informačních a komunikačních technologií a kontrolní mechanismy zajišťující řádné řízení rizik.
(2) Zahraniční banka z jiného než členského státu sleduje a řídí vztahy s osobou, jejímž prostřednictvím pobočka vykonává činnost, způsobem, který zajišťuje přístup České národní banky ke všem informacím potřebným k výkonu dohledu nad pobočkou.
(3) Zahraniční banka z jiného než členského státu zajistí, aby při zapojení pobočky do vnitroskupinových operací nebo navazujících obchodů pobočka disponovala dostatečnými prostředky k identifikaci a řádnému řízení úvěrového rizika protistrany, na niž jsou převáděna významná rizika spojená s aktivy této pobočky.
(4) Vykonává-li zásadní nebo důležité činnosti za pobočku hlavní osoba, zahraniční banka z jiného než členského státu zajistí, aby
a) tyto činnosti byly vykonávány v souladu s vnitroskupinovými dohodami a
b) Česká národní banka měla přístup ke všem informacím potřebným k výkonu dohledu nad pobočkou.
§ 12af
(1) Zahraniční banka z jiného než členského státu zajistí ověření plnění požadavků na řídicí a kontrolní systém pobočky podle
§ 12ad a
12ae ověřovatelem vybraným podle
§ 22b. Ověření je dokončeno předložením zprávy o ověření České národní bance; zprávu o ověření předkládá zahraniční banka z jiného než členského státu.
(2) Zpráva o ověření obsahuje alespoň
a) informace o ověřovateli a standardech použitých ověřovatelem při provedení ověření,
b) popis ověřovaných oblastí,
c) porovnání souladu ověřovaných oblastí s právními předpisy a standardy,
d) identifikaci nedostatků v ověřovaných oblastech a zhodnocení jejich závažnosti a
e) celkové vyhodnocení ověřovaných oblastí.
(3) Česká národní banka stanoví vyhláškou podrobnosti náležitostí zprávy o ověření podle
odstavce 2, její strukturu, periodicitu jejího zpracování a způsob a lhůtu pro její předložení České národní bance.
§ 12ag
Vedení účetnictví a obchodní dokumentace pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu
(1) Zahraniční banka z jiného než členského státu zajistí vedení účetnictví za pobočku tak, aby
a) bylo možné sledovat všechna aktiva a závazky zaúčtované pobočkou nebo z ní pocházející a spravovat tato aktiva a závazky samostatně v rámci pobočky a vést o těchto aktivech a závazcích úplné a přesné záznamy a
b) účetnictví poskytovalo veškeré nezbytné a dostatečné informace o rizicích, kterým je nebo by mohla být pobočka vystavena, a o tom, jakým způsobem jsou tato rizika řízena.
(2) Zahraniční banka z jiného než členského státu zajistí, aby v rámci účetnictví vedeného za pobočku byly sledovány obchody na účet klienta odděleně od obchodů na účet zahraniční banky z jiného než členského státu.
(3) Zahraniční banka z jiného než členského státu uschová doklady o obchodech uskutečněných prostřednictvím pobočky nejméně po dobu 10 let.
(4) Zahraniční banka z jiného než členského státu zajistí vypracování zásad vedení účetnictví pobočky, které
a) podléhají pravidelnému přezkumu a aktualizaci,
b) jsou schváleny orgánem hlavní osoby, který je obdobou statutárního orgánu nebo dozorčí rady, a
c) odůvodňují způsob účtování a jeho soulad se strategií podnikání pobočky.
(5) Zahraniční banka z jiného než členského státu zajistí, aby ověřovatel vybraný podle
§ 22b
a) provedl ověření plnění požadavků na vedení účetnictví pobočky podle
odstavců 1 a
4 a
b) vypracoval zprávu o ověření plnění požadavků na vedení účetnictví podle
písmene a).
(6) Zahraniční banka z jiného než členského státu zajistí předložení zprávy podle
odstavce 5 písm. b) ve stanovené lhůtě České národní bance.
(7) Zpráva o ověření plnění požadavků na vedení účetnictví obsahuje alespoň
a) informace o ověřovateli a standardech použitých ověřovatelem při provedení ověření,
b) popis ověřovaných oblastí,
c) vyjádření ověřovatele, jak jsou požadavky podle
odstavců 1 a
4 plněny,
d) identifikaci nedostatků v ověřovaných oblastech a zhodnocení jejich závažnosti a
e) skutečnosti, které ověřovatel považuje za nezbytné uvést nebo na ně upozornit.
(8) Česká národní banka stanoví vyhláškou podrobnosti náležitostí zprávy o ověření podle
odstavce 7, její strukturu, periodicitu jejího zpracování a způsob a lhůtu pro její předložení České národní bance.
§ 12ah
Pravomoc požadovat zřízení ovládané osoby
(1) Česká národní banka může požadovat od zahraniční banky z jiného než členského státu zřízení ovládané osoby v České republice, která požádá o licenci podle
§ 4, pokud
a) prostřednictvím pobočky vykonávala nebo vykonává činnosti podle
§ 4b, s výjimkou činností podle
§ 4f odst. 4, s protistranou v jiném členském státě,
b) pobočka splňuje kritéria systémového významu podle
§ 12v odst. 3 nebo má systémový význam na základě posouzení podle
§ 12ai a přerušení její činnosti by mohlo ohrozit finanční stabilitu v členském státě nebo České republice, nebo
c) celková hodnota aktiv všech poboček osob se skutečným sídlem v jiném než členském státě vykonávajících v členském státě činnost obdobnou přijímání vkladů od veřejnosti podle
§ 1 odst. 1 písm. a) a osob se skutečným sídlem v jiném než členském státě splňujících kritéria podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013 vykonávajících v členském státě činnost obdobnou poskytování úvěrů podle
§ 1 odst. 1 písm. b) nebo poskytování záruk a příslibů podle
§ 1 odst. 3 písm. e), které jsou součástí stejné skupiny z jiného než členského státu, činí částku odpovídající alespoň 40 miliardám EUR nebo hodnota aktiv pobočky v České republice činí částku odpovídající alespoň 10 miliardám EUR.
(2) Česká národní banka může využít svou pravomoc podle
odstavce 1 po uplatnění opatření podle
§ 12ai odst. 5 nebo
§ 26 odst. 7 nebo pokud odůvodní, že by tato opatření nepostačovala k řešení významných obav České národní banky v oblasti dohledu.
(3) Uplatnění postupu podle
odstavce 1 konzultuje Česká národní banka předem s Evropským orgánem pro bankovnictví a s příslušnými orgány členských států, v nichž skupina z jiného než členského státu působí prostřednictvím dalších poboček zahraničních bank z jiného než členského státu nebo ovládaných institucí.
(4) Pro účely
odstavce 1 písm. b) a
c) vezme Česká národní banka v úvahu vhodná kritéria pro posouzení systémového významu pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu, a to zejména
a) velikost pobočky,
b) složitost struktury, organizace a modelu podnikání pobočky,
c) propojenost pobočky s finančním systémem členských států a České republiky,
d) zastupitelnost činností, služeb nebo operací vykonávaných pobočkou nebo zastupitelnost finanční infrastruktury poskytované pobočkou,
e) tržní podíl pobočky v členských státech a v České republice, pokud jde o celková bankovní aktiva, vykonávané činnosti, služby nebo operace,
f) pravděpodobný dopad pozastavení nebo ukončení působení nebo činnosti pobočky na platební, clearingové a vypořádací systémy v členských státech a v České republice a na likviditu finančního systému v České republice,
g) úlohu a význam pobočky pro činnosti, služby a operace skupiny z jiného než členského státu v členských státech a v České republice,
h) úlohu a význam pobočky v souvislosti s řešením krize nebo likvidací na základě informací České národní banky jako orgánu příslušného k řešení krize a
i) objem činnosti skupiny z jiného než členského státu vykonávané prostřednictvím poboček zahraničních bank z jiného než členského státu ve vztahu k objemu činnosti této skupiny vykonávané prostřednictvím ovládaných institucí v členských státech a v České republice.
§ 12ai
Systémová významnost pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu
(1) Česká národní banka při výkonu dohledu nad pobočkou zahraniční banky z jiného než členského státu posoudí, zda má tato pobočka systémový význam a představuje významné riziko pro finanční stabilitu členských států nebo České republiky. Za tímto účelem zejména zohlední kritéria systémového významu podle
§ 12ah odst. 4 a
§ 12v odst. 3.
(2) Pobočka zahraniční banky z jiného než členského státu podléhá posouzení České národní banky podle
odstavce 1, mají-li všechny pobočky osob se skutečným sídlem v jiném než členském státě vykonávajících v členském státě činnost obdobnou přijímání vkladů od veřejnosti podle
§ 1 odst. 1 písm. a) a osob se skutečným sídlem v jiném než členském státě splňujících kritéria podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013 vykonávajících v členském státě činnost obdobnou poskytování úvěrů podle
§ 1 odst. 1 písm. b) nebo poskytování záruk a příslibů podle
§ 1 odst. 3 písm. e), které jsou součástí stejné skupiny z jiného než členského státu, celkovou hodnotu aktiv v členských státech v částce odpovídající alespoň 40 miliardám EUR bez zahrnutí aktiv držených těmito pobočkami v souvislosti s operacemi prováděnými s centrálními bankami Evropského systému centrálních bank v
a) průměru za 3 bezprostředně předcházející roční vykazovaná období, nebo
b) absolutním vyjádření za alespoň 3 roční vykazovaná období během 5 bezprostředně předcházejících ročních vykazovaných období.
(3) V rámci posuzování podle
odstavce 1 konzultuje Česká národní banka svá zjištění s Evropským orgánem pro bankovnictví a s příslušným orgánem členského státu, v němž skupina z jiného než členského státu zřídila pobočku nebo ovládanou instituci, s cílem posoudit rizika pro finanční stabilitu, která pobočka zahraniční banky z jiného než členského státu představuje pro jiný členský stát, než je Česká republika. Česká národní banka poskytne své odůvodněné stanovisko k systémovému významu pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu pro členské státy nebo pro Českou republiku Evropskému orgánu pro bankovnictví a příslušnému orgánu členského státu, v němž skupina z jiného než členského státu zřídila pobočku nebo ovládanou instituci.
(4) Obdrží-li Česká národní banka v rámci konzultace podle
odstavce 3 námitku příslušného orgánu členského státu k posouzení systémového významu pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu, vyvine úsilí k tomu, aby s pomocí Evropského orgánu pro bankovnictví dosáhla dohody ohledně tohoto posouzení a ohledně požadavků podle
odstavce 5 nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy příslušný orgán členského státu vznesl námitku. Po uplynutí této lhůty Česká národní banka rozhodne o posouzení systémového významu pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu a o uložení požadavků podle
odstavce 5.
(5) Je-li to vhodné pro řešení zjištěných rizik, může Česká národní banka uložit zahraniční bance z jiného než členského státu
a) restrukturalizovat svá aktiva nebo činnosti tak, aby přestala být považována za systémově významnou podle
odstavce 1 nebo přestala představovat nepřiměřené riziko pro finanční stabilitu členských států nebo České republiky, nebo
b) další obezřetnostní požadavky vztahující se k pobočce zahraniční banky z jiného než členského státu.
(6) Má-li Česká národní banka za to, že pobočka zahraniční banky z jiného než členského státu má systémový význam, avšak rozhodne se požadavky podle
odstavce 5 písm. a) nebo
§ 12ah neuplatnit, poskytne Evropskému orgánu pro bankovnictví a příslušnému orgánu členského státu, v němž příslušná skupina z jiného než členského státu zřídila pobočku zahraniční banky z jiného než členského státu nebo ovládanou instituci, stanovisko odůvodňující, proč se rozhodla uvedené požadavky neuplatnit.
Předkládání informací o pobočce zahraniční banky z jiného než členského státu a hlavní osobě
§ 12aj
(1) Zahraniční banka z jiného než členského státu informuje Českou národní banku o
a) aktivech a závazcích vedených v účetnictví její pobočky podle
§ 12ag v členění na
1. největší evidovaná aktiva a závazky podle odvětví a typu protistrany včetně expozic vůči finančnímu sektoru,
2. významné expozice a koncentrace zdrojů financování podle typu protistrany,
3. významné vnitroskupinové transakce,
b) dodržování požadavků podle tohoto zákona, právního předpisu jej provádějícího, rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydaných podle tohoto zákona a přímo použitelných předpisů Evropské unie.
(2) Zahraniční banka z jiného než členského státu předkládá České národní bance
a) souhrnné informace o aktivech a závazcích ovládaných osob a poboček osob se skutečným sídlem v jiném než členském státě vykonávajících v členském státě činnost obdobnou přijímání vkladů od veřejnosti podle
§ 1 odst. 1 písm. a) a osob se skutečným sídlem v jiném než členském státě splňujících kritéria podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013 vykonávajících v členském státě činnost obdobnou poskytování úvěrů podle
§ 1 odst. 1 písm. b) nebo poskytování záruk a příslibů podle
§ 1 odst. 3 písm. e), které jsou součástí téže skupiny hlavní osoby a jsou v členských státech,
b) informace o dodržování obezřetnostních požadavků hlavní osobou na individuálním a konsolidovaném základě,
c) informace o přezkumu a vyhodnocování při výkonu dohledu prováděném v souvislosti hlavní osobou a o následném rozhodnutí v oblasti dohledu,
d) informace o ozdravném plánu hlavní osoby a konkrétních opatřeních, jež by mohla být přijata ve vztahu k její pobočce v souladu s tímto plánem, a veškerých následných aktualizacích a změnách tohoto plánu,
e) informace o strategii podnikání hlavní osoby ve vztahu k její pobočce a o změnách této strategie,
f) informace o službách poskytovaných hlavní osobou klientům z členských států na jejich vyžádání podle
§ 4c.
(3) Zahraniční banka z jiného než členského státu informuje Českou národní banku bez zbytečného odkladu o
a) každé změně v údajích a skutečnostech uvedených v žádosti o licenci předložené podle
§ 4e,
b) skutečnosti a rozhodnutí, které mají dopad na činnost pobočky nebo se jí přímo týkají, zejména o záměru zrušit pobočku nebo prodat část obchodního závodu, kterého je pobočka součástí,
c) změně svých stanov,
d) své nepříznivé finanční situaci, která by mohla ovlivnit činnost pobočky,
e) mimořádné situaci na finančním trhu státu svého sídla, včetně takového nepříznivého vývoje na tomto trhu, v jehož důsledku by mohlo dojít k ohrožení likvidity tohoto trhu nebo stability finančního systému tohoto státu.
(4) Povinnosti podávat informace podle
odstavců 1 až 3 nebrání České národní bance ukládat zahraniční bance z jiného než členského státu dodatečné požadavky na podávání zpráv, pokud považuje doplňující informace za nezbytné k získání úplného přehledu o činnosti, operacích nebo finanční situaci pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu nebo hlavní osoby, nebo k ověření toho, že hlavní osoba zajistí dodržování tohoto zákona, právního předpisu jej provádějícího, rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydaných podle tohoto zákona a přímo použitelných předpisů Evropské unie, včetně jejich dodržování pobočkou zahraniční banky z jiného než členského státu.
§ 12ak
(1) Zahraniční banka z jiného než členského státu zajistí předkládání informací podle
§ 12aj v případě pobočky třídy 1 České národní bance alespoň dvakrát ročně a v případě pobočky třídy 2 alespoň jednou ročně.
(2) Česká národní banka může v případě způsobilé pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu upustit od některých nebo od všech požadavků na předkládání informací o hlavní osobě podle
§ 12aj odst. 2, pokud může tyto informace získat přímo od orgánu dohledu jiného než členského státu.
§ 12al
Plán dohledových šetření poboček zahraničních bank z jiných než členských států
Česká národní banka zahrne pobočku zahraniční banky z jiného než členského státu do plánu dohledových šetření podle
§ 25e.
§ 12am
Proces přezkumu a vyhodnocování pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu
(1) Česká národní banka při výkonu dohledu přezkoumává a vyhodnocuje uspořádání, strategie, postupy a mechanismy pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu pro zajištění dodržování povinností zahraniční banky z jiného než členského státu podle tohoto zákona, právního předpisu jej provádějícího, rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydaných podle tohoto zákona a přímo použitelných předpisů Evropské unie.
(2) Česká národní banka na základě přezkumu podle
odstavce 1 vyhodnotí, zda uspořádání, strategie, postupy a mechanismy pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu, její kapitálové vybavení a likviditní aktiva zajišťují řádné řízení a pokrytí významných rizik a provozuschopnost této pobočky.
(3) Česká národní banka provede přezkum a vyhodnocování podle
odstavců 1 a
2 v souladu s kritérii pro uplatňování zásady přiměřenosti zveřejňovanými podle
§ 38j odst. 1 písm. c). Česká národní banka zejména stanoví úroveň četnosti a intenzity přezkumu podle
odstavce 1 úměrné tomu, zda jde o pobočku třídy 1 nebo pobočku třídy 2, a zohlední při tom další relevantní kritéria, jako je povaha, rozsah a složitost činnosti pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu.
(4) Má-li Česká národní banka na základě přezkumu a vyhodnocování podle
odstavců 1 a
2 zejména řídicího a kontrolního systému, modelu podnikání nebo činnosti pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu důvodné podezření, že v souvislosti s touto pobočkou dochází nebo došlo k legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo k financování terorismu podle
zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo k pokusu o ně, nebo že hrozí vyšší riziko takového jednání, uvědomí o tom bez zbytečného odkladu Evropský orgán pro bankovnictví a Finanční analytický úřad. V případě zvýšeného rizika legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu vyhodnotí Česká národní banka situaci společně s Finančním analytickým úřadem a bez zbytečného odkladu společně informují Evropský orgán pro bankovnictví o výsledku tohoto vyhodnocení. Česká národní banka přijme opatření v souladu s tímto zákonem, přičemž může odejmout licenci zahraniční bance z jiného než členského státu pro její pobočku podle
§ 34a odst. 4.
§ 12an
Spolupráce mezi příslušnými orgány z členských států a kolegii orgánů dohledu
(1) Při výkonu dohledu nad pobočkou zahraniční banky z jiného než členského státu Česká národní banka spolupracuje a vyměňuje si informace s příslušnými orgány z členských států vykonávajícími dohled nad ovládanými institucemi a pobočkami osob se skutečným sídlem v jiném než členském státě vykonávajících v členském státě činnost obdobnou přijímání vkladů od veřejnosti podle
§ 1 odst. 1 písm. a) a osob se skutečným sídlem v jiném než členském státě splňujících kritéria podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013 vykonávajících v členském státě činnost obdobnou poskytování úvěrů podle
§ 1 odst. 1 písm. b) nebo poskytování záruk a příslibů podle
§ 1 odst. 3 písm. e), které jsou součástí téže skupiny z jiného než členského státu. Česká národní banka uzavírá s dotčenými příslušnými orgány z členských států písemné dohody o koordinaci a spolupráci podle s
§ 26e.
(2) Vykonává-li Česká národní banka dohled nad pobočkou zahraniční banky z jiného než členského státu třídy 1, je členem kolegia, pokud
a) již bylo zřízeno kolegium ve vztahu k ovládaným institucím z téže skupiny z jiného než členského státu,
b) alespoň jedna pobočka z téže skupiny z jiného než členského státu, která byla klasifikována jako pobočka třídy 1, působí v dalším členském státě, nebo
c) součástí skupiny z jiného než členského státu jsou kromě pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu třídy 1 alespoň jedna nebo více ovládaných institucí v členských státech.
(3) Česká národní banka je vedoucím příslušným orgánem, pokud je v členských státech orgánem dohledu největší pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu z hlediska celkové hodnoty aktiv. Je-li Česká národní banka vedoucím příslušným orgánem pro účely
odstavce 2 písm. b) a
c), plní stejnou úlohu jako orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě podle
§ 26l.
(4) Je-li Česká národní banka vedoucím příslušným orgánem, zajistí, že vedle úkolů podle
§ 26l kolegium
a) vypracuje zprávu o struktuře a činnosti skupiny z jiného než členského státu v členských státech a tuto zprávu každoročně aktualizuje,
b) provádí výměnu informací o výsledcích procesu přezkumu a hodnocení v rámci dohledu podle
§ 12am a
c) usiluje o zajištění souladu mezi uplatňováním opatření a pravomocí v oblasti dohledu podle
§ 26.
(5) Je-li Česká národní banka vedoucím příslušným orgánem, zajišťuje koordinaci a spolupráci kolegia s orgány dohledu jiných než členských států.
(6) Je-li Česká národní banka členem kolegia, podílí se na plnění jeho úkolů podle
odstavců 1 až 5 a postupuje tak, aby toto kolegium zajišťovalo vhodnou koordinaci a spolupráci s orgány dohledu jiných než členských států.
§ 12c
(1) Banka přijme a uplatňuje spolehlivé, účinné a úplné strategie a postupy pro stanovení, průběžné posuzování a udržování vnitřně stanoveného kapitálu v takové výši, struktuře a rozložení, aby dostatečně pokrýval rizika, kterým je nebo by mohla být vystavena, i potenciální ztráty vyplývající ze zátěžových scénářů, včetně těch zjištěných zátěžovými testy podle
§ 25d odst. 2. Banka v rámci těchto strategií a postupů zohlední krátkodobý, střednědobý a dlouhodobý horizont pro krytí environmentálních rizik, sociálních rizik a rizik správy a řízení.
(2) Banka pravidelně prověřuje strategie a postupy uvedené v
odstavci 1 tak, aby bylo zajištěno, že jsou funkční, účinné a přiměřené charakteru, rozsahu a složitosti činností banky.
(3) Povinnosti podle
odstavců 1 a
2 má na individuálním základě banka, která
a) není ovládána tuzemskou ovládající bankou, tuzemskou finanční holdingovou osobou ani tuzemskou smíšenou finanční holdingovou osobou,
b) neovládá instituci, finanční instituci nebo podnik pomocných služeb, nebo
c) není zahrnuta do konsolidace podle čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013.
(4) Povinnosti podle
odstavců 1 a
2 na konsolidovaném základě v rozsahu a způsobem podle části první hlavy druhé kapitoly 2 oddílů 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013 má tuzemská ovládající banka, evropská ovládající úvěrová instituce a finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba schválená podle
§ 27 odst. 1, osoba určená podle
§ 29 odst. 2 písm. c) nebo dočasně označená osoba podle
§ 31 odst. 2.
(5) Povinnosti podle
odstavců 1 a
2 na subkonsolidovaném základě má banka, která je ovládající osobou, finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba, pokud ovládá osobu z jiného než členského státu, která je institucí nebo společností spravující aktiva ve smyslu čl. 2 bodu 5 směrnice
2002/87/ES38), nebo v ní drží účast.
§ 12m
Kombinovaná kapitálová rezerva
(1) Banka, tuzemská ovládající banka, evropská ovládající úvěrová instituce, finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba schválená podle
§ 27 odst. 1, osoba určená podle
§ 29 odst. 2 písm. c), nebo osoba dočasně označená podle
§ 31 odst. 2 průběžně udržuje kmenový kapitál tier 1 ve výši odpovídající kombinované kapitálové rezervě.
(2) Osoba podle
odstavce 1 udržuje kombinovanou kapitálovou rezervu nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92 odst. 1 písm. a) až c), čl. 92a a 92b nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013, požadavků na kapitál uložených jí v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování, prostřednictvím opatření k nápravě a pokynu k držení dodatečného kapitálu k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky a nad rámec rizikově založené složky minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.
(3) Kombinovanou kapitálovou rezervu tvoří
a) bezpečnostní kapitálová rezerva,
b) proticyklická kapitálová rezerva,
c) kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika,
d) kapitálová rezerva pro globální systémově významnou instituci,
e) kapitálová rezerva pro jinou systémově významnou instituci.
(4) Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, osoba podle
odstavce 1 nesmí rozdělit kmenový kapitál tier 1 v rozsahu, který by vedl k porušení povinnosti udržovat kombinovanou kapitálovou rezervu v požadované výši. Pokud osoba podle
odstavce 1 neudržuje kombinovanou kapitálovou rezervu v požadované výši, dodržuje pravidla omezující rozdělení kmenového kapitálu tier 1, a do 5 pracovních dnů ode dne, kdy dojde k poklesu kombinované kapitálové rezervy pod požadovanou výši, předloží České národní bance žádost o schválení plánu na obnovení kapitálu. Česká národní banka může tuto lhůtu prodloužit až na 10 pracovních dnů v závislosti na posouzení individuální situace banky s přihlédnutím k rozsahu a složitosti jejích činností.
(5) Česká národní banka plán na obnovení kapitálu podle
odstavce 4 schválí, jestliže lze očekávat, že na základě tohoto plánu osoba podle
odstavce 1 ve stanovené lhůtě splní kombinovanou kapitálovou rezervu. Pokud Česká národní banka plán na obnovení kapitálu neschválí, uloží opatření k nápravě podle
§ 26 odst. 2 písm. a) bodu 13 nebo
§ 26 odst. 2 písm. f).
(6) Česká národní banka stanoví vyhláškou
a) pravidla pro kombinovanou kapitálovou rezervu podle
odstavce 1 a
2 a kapitálové rezervy podle
odstavce 3,
b) omezení při nesplnění požadavku kombinované kapitálové rezervy a pravidla pro výpočet nejvyšší částky k možnému rozdělení podle
odstavce 4,
c) náležitosti plánu na obnovení kapitálu podle
odstavce 4.
§ 12n
Bezpečnostní kapitálová rezerva
Osoba podle
§ 12m odst. 1 průběžně udržuje bezpečnostní kapitálovou rezervu na individuálním a konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013 ve výši 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013.
Proticyklická kapitálová rezerva
§ 12o
(1) Osoba podle
§ 12m odst. 1 průběžně udržuje proticyklickou kapitálovou rezervu specifickou pro příslušnou osobu na individuálním a konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013.
(2) Česká národní banka čtvrtletně vypočte orientační ukazatel proticyklické kapitálové rezervy jako referenční hodnotu, kterou se řídí při stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy. Tento ukazatel je založen na odchylce poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu od dlouhodobého trendu.
(3) Česká národní banka při výpočtu orientačního ukazatele proticyklické kapitálové rezervy přihlíží zejména k
a) úvěrovému cyklu a růstu objemu poskytovaných úvěrů v České republice,
b) změnám poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu,
c) specifikům českého národního hospodářství,
d) doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika.
(4) Česká národní banka čtvrtletně vyhodnocuje míru cyklického systémového rizika, na jehož základě může stanovit nebo změnit sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku; při stanovení nebo změně sazby Česká národní banka přihlíží k
a) orientačnímu ukazateli proticyklické kapitálové rezervy vypočtenému podle
odstavců 2 a
3,
b) doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika,
c) ukazatelům, které mohou značit růst systémového rizika.
(5) Sazba proticyklické kapitálové rezervy podle
odstavce 4 se stanoví ve výši 0 % až 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013 v násobcích 0,25 procentního bodu. V případech, kdy to bude na základě skutečností uvedených v
odstavci 4 důvodné, může Česká národní banka stanovit tuto sazbu vyšší než 2,5 %.
(6) Česká národní banka stanoví opatřením obecné povahy
a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku podle
odstavce 4,
b) den, od kterého osoba podle
§ 12m odst. 1 použije sazbu podle
písmene a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy.
(7) Při prvním stanovení sazby podle
odstavce 6 písm. a) nebo při zvýšení této sazby může být den podle
odstavce 6 písm. b) stanoven nejdříve 1 rok po dni vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných případech může být tato lhůta kratší. To neplatí, pokud se sazba podle
odstavce 6 písm. a) sníží.
(8) Česká národní banka v opatření obecné povahy uvede
b) poměr objemu poskytnutých úvěrů k hrubému domácímu produktu České republiky a odchylku tohoto poměru od dlouhodobého trendu,
c) referenční sazbu proticyklické kapitálové rezervy podle
odstavců 2 a
3,
d) odůvodnění výše sazby podle
odstavce 6 písm. a), včetně uvedení všech faktorů, které Česká národní banka vzala v úvahu při stanovení této sazby,
e) důvody pro zkrácení lhůty, pokud je lhůta podle
odstavce 7 kratší než 1 rok,
f) nezávazně určené období, po které Česká národní banka očekává, že sazba podle
odstavce 6 písm. a) nebude zvýšena včetně odůvodnění délky tohoto období, pokud byla sazba proticyklické kapitálové rezervy snížena.
(9) Česká národní banka koordinuje termín vydání opatření obecné povahy s příslušnými orgány dohledu nebo určenými orgány jiných států.
§ 12p
(1) Osoba podle
§ 12m odst. 1 použije sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný členský stát ve výši, kterou stanovil příslušný orgán dohledu nebo určený orgán tohoto členského státu
29), pokud tato sazba byla stanovena do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013.
(2) Pokud příslušný orgán dohledu nebo určený orgán jiného členského státu stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy vyšší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013, Česká národní banka tuto sazbu uzná nebo stanoví sazbu ve výši 2,5 %. Osoba podle
§ 12m odst. 1 v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou.
(3) Česká národní banka stanoví opatřením obecné povahy
a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný členský stát podle
odstavce 2,
b) název státu, na nějž se vztahuje sazba podle
písmene a),
c) den, od kterého osoba podle
§ 12m odst. 1 použije sazbu podle
písmene a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy.
(4) Při prvním stanovení sazby podle
odstavce 3 písm. a) nebo při zvýšení této sazby může být den podle
odstavce 3 písm. c) stanoven nejdříve 1 rok po dni vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných případech může být tato lhůta kratší. To neplatí, pokud se sazba podle
odstavce 3 písm. a) sníží.
(5) Je-li lhůta podle
odstavce 4 kratší než 1 rok, Česká národní banka v opatření obecné povahy uvede důvody pro zkrácení lhůty.
§ 12q
(1) Osoba podle
§ 12m odst. 1 použije sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný než členský stát ve výši, kterou stanovil příslušný orgán dohledu tohoto státu, pokud tato sazba byla stanovena do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013.
(2) Pokud příslušný orgán dohledu jiného než členského státu stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy nižší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013, Česká národní banka může sazbu zvýšit až do výše 2,5 %, považuje-li to za potřebné z hlediska rizik spojených s objemem poskytovaných úvěrů v tomto státě. Osoba podle
§ 12m odst. 1 v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou.
(3) Pokud příslušný orgán dohledu jiného než členského státu stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy vyšší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013, Česká národní banka tuto sazbu uzná nebo stanoví sazbu ve výši 2,5 %. Osoba podle
§ 12m odst. 1 v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou.
(4) Pokud příslušný orgán dohledu jiného než členského státu sazbu proticyklické kapitálové rezervy nestanovil, Česká národní banka může tuto sazbu stanovit do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013. Osoba podle
§ 12m odst. 1 v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou.
(5) Česká národní banka při stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy podle
odstavců 2 až 4 přihlíží k doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika.
(6) Česká národní banka stanoví opatřením obecné povahy
a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný než členský stát podle
odstavců 2 až 4,
b) název státu, na nějž se vztahuje sazba podle
písmene a),
c) den, od kterého osoba podle
§ 12m odst. 1 použije sazbu podle
písmene a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy.
(7) Při prvním stanovení sazby podle
odstavce 6 písm. a) nebo při zvýšení této sazby může být den podle
odstavce 6 písm. c) stanoven nejdříve 1 rok po dni vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných případech může být tato lhůta kratší. To neplatí, pokud se sazba podle
odstavce 6 písm. a) sníží.
(8) Česká národní banka v opatření obecné povahy odůvodní výši sazby podle
odstavce 6 písm. a), a je-li lhůta podle
odstavce 7 kratší než 1 rok, Česká národní banka uvede důvody pro zkrácení lhůty.
Kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika
§ 12r
(1) Česká národní banka může za účelem omezení systémového nebo makroobezřetnostního rizika, včetně těchto rizik vyplývajících ze změny klimatu, která nejsou kryta požadavky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky a požadavky na proticyklickou kapitálovou rezervu a kapitálovou rezervu pro globální nebo jinou systémově významnou instituci, stanovit, aby osoby, skupina druhově určených osob nebo jednotlivá osoba podle
§ 12m odst. 1 průběžně udržovaly pro všechny expozice nebo podmnožinu expozic kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika na individuálním, konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013.
(2) Kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika se může vztahovat na
a) expozice umístěné v České republice,
b) podmnožinu expozic umístěných v České republice v členění na expozice vůči
1. fyzickým osobám zajištěné obytnými nemovitostmi, kterými se pro účely tohoto zákona rozumí obytné nemovitosti podle čl. 4 odst. 1 bodu 75 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013,
2. právnickým osobám zajištěné obchodními nemovitostmi, kterými se pro účely tohoto zákona rozumí jiné než obytné nemovitosti,
3. fyzickým osobám s výjimkou expozic podle
bodu 1,
4. právnickým osobám s výjimkou expozic podle
bodu 2,
d) expozice umístěné v jiných členských státech,
e) expozice v členění podle
písmene b) bodů 1 až 4 umístěné v jiném členském státě, pro který Česká národní banka uznala sazbu podle
§ 12t,
f) expozice umístěné v jiném než členském státě.
(3) Česká národní banka stanoví sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika pro všechny expozice nebo podmnožinu expozic v násobcích 0,5 procentního bodu. Česká národní banka při stanovení sazby přihlíží k tomu, aby výše sazby neměla nepříznivý dopad na finanční trh jako celek nebo jeho část v jiných členských státech Evropské unie nebo celé Evropské unii a nebyla překážkou pro fungování jednotného trhu. Česká národní banka přezkoumává důvody pro stanovení kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika alespoň jednou za 2 roky.
(4) Česká národní banka stanoví rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy
a) sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika,
b) údaje nutné k identifikaci osoby podle
§ 12m odst. 1, která je povinna udržovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika,
c) údaje nutné k identifikaci expozic, na které se sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vztahuje,
e) názvy států, na něž se vztahuje sazba podle
písmene a).
(5) Kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika se nepoužije pro krytí stejných rizik, která jsou kryta proticyklickou kapitálovou rezervou a kapitálovou rezervou pro globální nebo jinou systémově významnou instituci, a rizik, která jsou plně kryta požadavkem vypočteným podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013.
(6) Pokud se na osobu podle
odstavce 1 použije kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika pro celkovou rizikovou expozici a stane se pro ni závazným minimální výstupní práh podle
§ 25ga, přezkoumá Česká národní banka nejpozději ke dni, kdy má být proveden přezkum podle
odstavce 3, požadavek na kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika této osoby s cílem zachovat její přiměřenou kalibraci.
§ 12s
(1) Česká národní banka oznámí záměr stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika Evropské radě pro systémová rizika. Je-li osoba podle
§ 12m odst. 1 ovládána osobou se sídlem v jiném členském státě a na její expozice se vztahuje sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika, oznámí Česká národní banka záměr stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika příslušnému orgánu dohledu nebo určenému orgánu dotčeného členského státu.
(2) Oznámení podle
odstavce 1 obsahuje
a) sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika,
c) údaje nutné k identifikaci expozic, na které se sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vztahuje, včetně identifikace expozic umístěných v jiném než členském státě,
d) popis systémového nebo makroobezřetnostního rizika,
e) odůvodnění výše sazby podle
písmene a) vzhledem k míře systémového nebo makroobezřetnostního rizika a ohrožení stability finančního systému v České republice,
f) odůvodnění výše sazby podle
písmene a) z hlediska její účinnosti a přiměřenosti zmírnit systémové nebo makroobezřetnostní riziko,
g) vyhodnocení pravděpodobných kladných a záporných dopadů stanovení kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika na jednotný trh Evropské unie na základě informací dostupných České národní bance.
(3) Pokud hodlá Česká národní banka uložit osobě podle
§ 12m odst. 1 povinnost udržovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika pro všechny expozice, uvede v oznámení podle
odstavce 1 důvody, pro které nelze považovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika za duplicitní k fungování kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci.
(4) Pokud by stanovení nebo změna sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vedly k tomu, že kombinovaná sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika nepřevýší 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013 pro kteroukoli podmnožinu expozic, Česká národní banka oznámí záměr podle
odstavce 1 nejpozději 1 měsíc přede dnem vydání rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle
§ 12r odst. 4.
(5) Pokud by stanovení nebo změna sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vedly k tomu, že by kombinovaná sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika byla vyšší než 3 % a nepřevýšila 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013 pro kteroukoli podmnožinu expozic, Česká národní banka si vyžádá před vydáním rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle
§ 12r odst. 4 stanovisko Evropské komise. Pokud Česká národní banka stanovisku Evropské komise nevyhoví, sdělí jí důvody, které ji k tomu vedly.
(6) Pokud by stanovení nebo změna sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vedly k tomu, že by kombinovaná sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika byla vyšší než 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013 pro kteroukoli podmnožinu expozic, Česká národní banka oznámí záměr podle
odstavce 1, přičemž rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle
§ 12r odst. 4 vydá pouze v návaznosti na nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise.
(7) Je-li osoba podle
§ 12m odst. 1 ovládána osobou se sídlem v jiném členském státě a na její expozice se vztahuje kombinovaná sazba podle
odstavce 5, požádá Česká národní banka v oznámení podle
odstavce 1 Evropskou komisi a Evropskou radu pro systémová rizika o vydání doporučení. Neshodnou-li se Česká národní banka a příslušný orgán dohledu nebo určený orgán dotčeného členského státu nebo jsou-li doporučení Evropské komise a Evropské rady pro systémová rizika zamítavá, Česká národní banka může postoupit věc k rozhodnutí Evropskému orgánu pro bankovnictví podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví
19). Česká národní banka rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle
§ 12r odst. 4 nevydá, dokud ve věci nerozhodne Evropský orgán pro bankovnictví.
(8) Do kombinované sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika podle
odstavců 4 až 6 se nezapočte sazba stanovená Českou národní bankou podle
§ 12t.
(9) Pokud změna sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika nevede ke zvýšení dříve stanovené sazby, postup podle
odstavců 4 až 6 se nepoužije.
(10) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika pro expozice umístěné v jiných členských státech, musí být sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stejná pro všechny členské státy s výjimkou sazby podle
§ 12t.
(11) Česká národní banka může požádat Evropskou radu pro systémová rizika, aby pro příslušné orgány dohledu nebo určené orgány jiných členských států vydala doporučení uznat sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stanovenou Českou národní bankou pro Českou republiku.
§ 12t
(1) Pokud příslušný orgán dohledu nebo určený orgán jiného členského státu stanovil pro tento členský stát sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika, může Česká národní banka sazbu pro účely výpočtu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika uznat a rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy podle § 12r odst. 4 tuto sazbu stanovit.
(2) Pokud kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika vypočtená na základě sazby stanovené příslušným orgánem dohledu nebo určeným orgánem jiného členského státu pokrývá stejná rizika jako kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika stanovená podle § 12r, použije se vyšší z kapitálových rezerv.
(3) Česká národní banka před stanovením sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika přihlíží k informacím uvedeným v oznámení příslušného orgánu dohledu nebo určeného orgánu jiného členského státu.
(4) Česká národní banka oznámí uznání sazby podle odstavce 1 Evropské radě pro systémová rizika.
§ 12u
Kapitálová rezerva pro globální systémově významnou instituci
(1) Česká národní banka rozhodne o povinnosti globální systémově významné instituce průběžně udržovat kapitálovou rezervu pro globální systémově významnou instituci na konsolidovaném základě podle
části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013.
(2) Česká národní banka rozhodne o určení globální systémově významné instituce na konsolidovaném základě podle
části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013. Jako globální systémově významná instituce může být určena skupina, v jejímž čele je evropská ovládající úvěrová instituce, evropská finanční holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční holdingová osoba schválená podle
§ 27 odst. 1 nebo banka s výjimkou banky ovládané evropskou ovládající úvěrovou institucí, evropským ovládajícím investičním podnikem, evropskou finanční holdingovou osobou nebo evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou.
(3) Česká národní banka stanoví systémovou významnost globální systémově významné instituce na základě těchto kritérií:
a) velikost skupiny globální systémově významné instituce,
b) propojenost skupiny globální systémově významné instituce s finančním systémem,
c) nahraditelnost služeb poskytovaných skupinou globální systémově významné instituce,
d) složitost skupiny globální systémově významné instituce,
e) přeshraniční činnost skupiny globální systémově významné instituce.
(4) Česká národní banka rozhodne o zařazení globální systémově významné instituce do jedné z alespoň 5 kategorií na základě vyhodnocení systémové významnosti instituce podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího metodiku určování globálních systémově významných institucí a vymezení podkategorií globálních systémově významných institucí
39). Systémovou významností se rozumí očekávaný dopad, jaký by měla nepříznivá finanční situace globální systémově významné instituce na celosvětový finanční trh.
(5) Česká národní banka může v odůvodněných případech rozhodnout o zařazení
a) globální systémově významné instituce do kategorie s vyšší systémovou významností,
b) instituce, která nebyla určena jako systémově významná, do některé z kategorií systémové významnosti,
c) globální systémově významné instituce do kategorie s nižší systémovou významností s přihlédnutím k přeshraničním činnostem skupiny prováděným v rámci zúčastněných členských států podle čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
806/201440).
(6) Sazby kapitálové rezervy pro globální systémově významnou instituci pro jednotlivé kategorie systémové významnosti jsou stanoveny v násobcích 0,5 procentního bodu, přičemž pro instituce zařazené do kategorie s nejnižší úrovní systémové významnosti sazba činí 1 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013.
§ 12v
Kapitálová rezerva pro jinou systémově významnou instituci
(1) Česká národní banka může stanovit, aby jiná systémově významná instituce průběžně udržovala na individuálním, konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013 kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci.
(2) Česká národní banka rozhodne o určení jiné systémově významné instituce na individuálním, konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě podle
části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013. Jako jiná systémově významná instituce může být označena skupina, v jejímž čele je evropská ovládající úvěrová instituce, evropská finanční holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční holdingová osoba schválená podle
§ 27 odst. 1, skupina, v jejímž čele je tuzemská ovládající banka, tuzemská finanční holdingová osoba nebo tuzemská smíšená finanční holdingová osoba schválená podle
§ 27 odst. 1, nebo banka.
(3) Česká národní banka stanoví systémovou významnost jiné systémově významné instituce alespoň podle některého z těchto kritérií:
a) velikost instituce nebo skupiny jiné systémově významné instituce,
b) význam instituce nebo skupiny jiné systémově významné instituce pro hospodářství Evropské unie nebo České republiky,
c) význam přeshraničních činností instituce nebo skupiny jiné systémově významné instituce, nebo
d) propojenost instituce nebo skupiny jiné systémově významné instituce s finančním systémem.
(4) Česká národní banka může rozhodnout o stanovení sazby kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci do výše 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013 s přihlédnutím k systémové významnosti instituce podle
odstavce 3. Česká národní banka při stanovení sazby přihlíží k tomu, aby výše sazby neměla nepříznivý dopad na finanční trh jako celek nebo jeho část v jiných členských státech Evropské unie nebo celé Evropské unii a nebyla překážkou pro fungování jednotného trhu. Česká národní banka může rozhodnout o stanovení sazby kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci vyšší než 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013 pouze v návaznosti na nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise. Česká národní banka přezkoumává požadavek na kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci alespoň jednou ročně. Stane-li se minimální výstupní práh pro jinou systémově významnou instituci podle
§ 25ga závazným, přezkoumá Česká národní banka sazbu kapitálové rezervy této jiné systémově významné instituce nejpozději ke dni takového přezkumu s cílem zachovat její přiměřenou kalibraci.
(5) Česká národní banka oznámí záměr stanovit nebo změnit sazbu kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci Evropské radě pro systémová rizika nejpozději 1 měsíc přede dnem vydání rozhodnutí podle
odstavce 4, pokud jde o sazbu nepřevyšující 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013. Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci vyšší než 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013, oznámí záměr Evropské radě pro systémová rizika 3 měsíce přede dnem vydání rozhodnutí podle
odstavce 4.
(6) Oznámení podle
odstavce 5 obsahuje
a) sazbu kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci,
b) odůvodnění výše sazby podle
písmene a) z hlediska její účinnosti a přiměřenosti zmírnit riziko,
c) vyhodnocení pravděpodobných kladných a záporných dopadů stanovení kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci na jednotný trh Evropské unie na základě informací dostupných České národní bance.
(7) Pokud je jiná systémově významná instituce ovládána globální systémově významnou institucí nebo jinou systémově významnou institucí, která je institucí nebo skupinou, v jejímž čele je evropská ovládající úvěrová instituce, evropský ovládající investiční podnik, evropská finanční holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční holdingová osoba, a je povinna udržovat kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci na konsolidovaném základě, pak kapitálová rezerva pro tuto jinou systémově významnou instituci na individuálním nebo subkonsolidovaném základě nesmí přesáhnout nižší z těchto hodnot:
a) součet vyšší ze sazeb kapitálové rezervy pro globální systémově významnou instituci nebo jinou systémově významnou instituci uplatňovaných pro skupinu na konsolidovaném základě a 1 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013, nebo
b) 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013 nebo sazba uplatňovaná pro skupinu na konsolidovaném základě v návaznosti na nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise podle
odstavce 4.
§ 12va
Společná pravidla pro stanovení kapitálové rezervy pro globální nebo jinou systémově významnou instituci a kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika
(1) Pokud osoba podle
§ 12m odst. 1 podléhá kapitálové rezervě pro globální systémově významnou instituci, nebo kapitálové rezervě pro jinou systémově významnou instituci a zároveň podléhá kapitálové rezervě pro krytí systémového rizika a jejich součet by převýšil u jakékoli příslušné množiny nebo podmnožiny expozic 5 % z objemu rizikové expozice, Česká národní banka vydá rozhodnutí o sazbě kapitálové rezervy pro globální systémově významnou instituci, nebo o sazbě kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci pouze se souhlasem Evropské komise.
(2)
Odstavec 1 se nepoužije, pokud se sazba kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika nebo sazba kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci nebo pro globální systémově významnou instituci nezvyšuje.
§ 12w
(1) Česká národní banka sdělí Evropské radě pro systémová rizika názvy institucí označených jako globální systémově významné a jiné systémově významné včetně kategorií systémové významnosti, do kterých byly globální systémově významné instituce zařazeny, a uvede důvody, pro které tak činí.
(2) Česká národní banka přezkoumává určení globálních systémově významných institucí a jiných systémově významných institucí a zařazení globálních systémově významných institucí do kategorií systémové významnosti jednou ročně. Česká národní banka o výsledku přezkumu informuje dotčené systémově významné instituce a Evropskou radu pro systémová rizika.
(3) Česká národní banka uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup aktuální seznam institucí, které určila jako globální systémově významné nebo jako jiné systémově významné, a kategorii systémové významnosti, do které globální systémově významnou instituci zařadila.
(4) Seznam podle
odstavce 3 zpřístupní Česká národní banka v jednotném evropském přístupovém místě podle čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
2023/285950) ve formátu, ze kterého lze získat údaje, podle čl. 2 bodu 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
2023/2859 a opatří jej metadaty podle čl. 116a písm. b) směrnice
2013/36/EU.
§ 12x
(1) Při vydání opatření obecné povahy podle
§ 12o až 12r se
§ 172 a
§ 173 odst. 1 správního řádu nepoužije. Opatření obecné povahy oznámí Česká národní banka způsobem umožňujícím dálkový přístup. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění. Pokud by zveřejnění odůvodnění opatření obecné povahy vydaného podle
§ 12r odst. 3 ohrozilo stabilitu finančního systému dotčených států, Česká národní banka odůvodnění nezveřejní.
(2) Česká národní banka zveřejní pravomocné rozhodnutí podle
§ 12r odst. 3 způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pokud by zveřejnění odůvodnění rozhodnutí ohrozilo stabilitu finančního systému dotčených států, Česká národní banka odůvodnění nezveřejní.
§ 12y
Kapitálová rezerva k pákovému poměru pro globální systémově významnou instituci
(1) Globální systémově významná instituce podle
§ 12u odst. 2 není oprávněna rozdělit kmenový kapitál tier 1 v rozsahu, který by vedl k nesplnění povinnosti udržovat v požadované výši kapitálovou rezervu k pákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013.
(2) Pokud globální systémově významná instituce podle
§ 12u odst. 2 požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru neplní, dodržuje pravidla omezující rozdělení kmenového kapitálu tier 1 a do 5 pracovních dnů ode dne, kdy dojde k poklesu kapitálové rezervy k pákovému poměru pod požadovanou výši, předloží České národní bance žádost o schválení plánu na obnovení kapitálu. Česká národní banka může tuto lhůtu prodloužit až na 10 pracovních dnů v závislosti na posouzení individuální situace dané osoby s přihlédnutím k rozsahu a složitosti jejích činností.
(3) Česká národní banka plán na obnovení kapitálu podle
odstavce 3 schválí, jestliže lze očekávat, že na základě tohoto plánu globální systémově významná instituce podle
§ 12u odst. 2 požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru ve stanovené lhůtě splní. Pokud Česká národní banka plán na obnovení kapitálu neschválí, uloží opatření k nápravě podle
§ 26 odst. 2 písm. a) bodu 14 nebo
§ 26 odst. 2 písm. g).
(4) Česká národní banka stanoví vyhláškou
a) pravidla a omezení při nesplnění požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru, včetně pravidel pro výpočet nejvyšší částky k možnému rozdělení související s pákovým poměrem a
b) náležitosti plánu na obnovení kapitálu.
§ 14
(1) Banka je povinna dodržovat pravidla bezpečného provozu, která upravují
a) omezení a podmínky pro některé druhy úvěrů nebo investic, vkladů, záruk a závazků,
b) pravidla pro nabývání, financování a posuzování aktiv,
c) omezení a podmínky pro měnové pozice.
(2) Podrobnosti pravidel podle
odstavce 1 může Česká národní banka stanovit vyhláškou.
§ 16
(1) Banka musí mít předchozí souhlas České národní banky
a) k uzavření smlouvy, na jejímž základě dochází k jakékoliv dispozici s obchodním závodem nebo jeho částí,
b) k rozhodnutí valné hromady o zrušení banky,
c) k převodu jmění na banku jakožto společníka,
d) k rozhodnutí valné hromady o snížení základního kapitálu banky, nejedná-li se o snížení základního kapitálu banky k úhradě ztráty,
Na právní jednání valné hromady učiněná bez požadovaného předchozího souhlasu se hledí, jako by nebyla přijata. Účastníkem řízení o udělení předchozího souhlasu je pouze žádající banka; účastníky tohoto řízení jsou rovněž druhá smluvní strana při dispozici s obchodním závodem nebo jeho částí podle
písmene a), anebo přejímající společník při převodu jmění podle
písmene c).
(2) Banka je povinna informovat Českou národní banku
a) o zamýšlené změně stanov týkající se skutečností, které musí být ve stanovách uvedeny na základě požadavku zákona,
b) o záměru založit právnickou osobu v zahraničí nebo se na ní majetkově podílet.
(4) Nabýt obchodní závod banky nebo být jeho pachtýřem může pouze
a) jiná banka,
b) banka se sídlem na území členského státu, která vykonává činnost na území České republiky prostřednictvím své pobočky, nebo
c) zahraniční banka z jiného než členského státu vykonávající na území České republiky činnost prostřednictvím své pobočky na základě licence podle
§ 4f.
(5) Dnem nabytí účinnosti smlouvy o převodu obchodního závodu se banka, která obchodní závod převedla, zrušuje a vstupuje do likvidace.
(6) Česká národní banka neudělí předchozí souhlas podle
odstavce 1 písm. a) nebo
c), pokud jsou důvodné obavy, že dispozice s obchodním závodem nebo částí obchodního závodu banky, nebo převod jmění na banku jakožto společníka povede k ohrožení finanční stability a bezpečného fungování finančního systému České republiky, zejména s ohledem na organizační předpoklady, kapitálové vybavení a další předpoklady obezřetného podnikání banky nebo zahraniční banky zúčastněné na postupu podle
odstavce 1 písm. a) nebo
c). Přitom zváží i dopad na stabilitu finančního systému jiného členského státu Evropské unie, a to s přihlédnutím ke skutečnostem dostupným v době jeho vydání a zejména v případech, kdy nastane mimořádná situace, která by mohla fungování finančních systémů ovlivnit.
(7) Žádost o udělení souhlasu podle
odstavce 1 obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, informace o důvodech zamýšleného postupu, způsobu jeho provedení a osobách zúčastněných na tomto postupu. Žádost lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí žádosti, její formát a další technické náležitosti stanoví Česká národní banka vyhláškou.
(8) Poté, co nabude právní moci rozhodnutí o udělení souhlasu podle
odstavce 1 písm. a) nebo
c) nebo
§ 17m odst. 1 nebo
2 a alespoň 1 měsíc před nabytím účinnosti právního jednání, ke kterému byl souhlas udělen, banka uveřejní oznámení o tomto postupu na svých internetových stránkách. Vkladatelům, ve vztahu k jejichž pohledávce z vkladu se v důsledku postupu podle
odstavce 1 písm. a) nebo
c) nebo
§ 17m odst. 1 nebo
2 změnila osoba dlužníka, banka bez zbytečného odkladu po uveřejnění tohoto oznámení poskytne toto oznámení na trvalém nosiči dat. Uveřejnění tohoto oznámení se považuje za splnění povinnosti informovat vkladatele podle
§ 41s odst. 1.
(9) Oznámení podle
odstavce 8 obsahuje alespoň
b) zkrácený rozsah údajů o plnění pravidel obezřetného podnikání osob uvedených v písmeni a), které se uveřejňují podle
§ 11a a
11b a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky; tato povinnost může být splněna i uveřejněním odkazu na místo, kde jsou tyto údaje k dispozici,
c) informaci o sídle budoucí pobočky zahraniční banky na území České republiky, pokud se jedná o přeměnu banky na pobočku zahraniční banky,
g) informaci o příslušném zahraničním systému pojištění vkladů po uskutečnění postupu, ke kterému byl souhlas podle
odstavce 1 nebo
§ 17m odst. 1 nebo
2 udělen, a
(10) Oznámení podle
odstavce 8 banka zašle České národní bance. Pokud oznámení nemá předepsané náležitosti, není určité nebo srozumitelné, Česká národní banka ve lhůtě 30 dnů ode dne jeho doručení zahájí řízení o zákazu jeho uveřejnění. Oznámení lze uveřejnit až poté, co marně uplyne lhůta pro zahájení řízení o zákazu uveřejnění oznámení, nebo pokud bylo zahájeno řízení o zákazu uveřejnění oznámení a nebylo vydáno rozhodnutí o zákazu uveřejnění oznámení, až po skončení tohoto řízení.
(11) V případě, kdy v důsledku postupu podle
odstavce 1 písm. a) nebo
c) nebo
§ 17m odst. 1 nebo
2 dochází ke změně příslušného orgánu dohledu na zahraniční orgán dohledu ve vztahu k činnosti podle
§ 1 odst. 1 písm. a), má vkladatel, ve vztahu k jehož pohledávce z vkladu se změnila osoba dlužníka, ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy bylo oznámení podle
odstavce 8 uveřejněno na internetových stránkách banky, právo vybrat své pohledávky z vkladů nebo je převést, a to bezúplatně a bez sankce, jde-li o pohledávky z vkladů vyloučené z pojištění podle
§ 41c.
(12)
Odstavce 8 až 11 se nepoužijí, jestliže se postupuje podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu nebo v rámci jiných opatření k ozdravení banky se souhlasem České národní banky.
§ 16a
(1) Banka je povinna písemně informovat Českou národní banku o záměru zřídit pobočku nebo zastoupení v zahraničí, o záměru poskytovat služby v zahraničí bez založení pobočky a o případných diskriminačních opatřeních státu, na jehož území pobočka nebo zastoupení v zahraničí působí nebo mají působit nebo na jehož území jsou nebo mají být poskytovány služby bez založení pobočky.
(2) Banka postupuje v případě záměru zřídit pobočku nebo poskytovat služby bez založení pobočky v členském státě v souladu s
§ 5c až 5m. Totéž platí v případě záměru poskytovat služby podle
§ 5d prostřednictvím oprávněné finanční instituce splňující podmínky podle
§ 5e odst. 1, která služby bude poskytovat prostřednictvím své pobočky nebo bez založení pobočky. Pokud po obdržení oznámení o záměru zřídit pobočku banky nebo oprávněné finanční instituce v členském státě Česká národní banka shledá, že nebyly splněny podmínky podle
§ 5c až 5m, rozhodne o tom ve správním řízení ve lhůtě 3 měsíců ode dne obdržení informací podle
§ 5f.
(3) Jestliže Česká národní banka ve správním řízení rozhodne, že podmínky podle
§ 5c až 5m nejsou splněny, rozhodnutí je soudně přezkoumatelné.
(4) Česká národní banka při výkonu dohledu nad bankou, která vykonává činnost na území jiného členského státu prostřednictvím pobočky, zohlední při sestavování plánu dohledových šetření podle
§ 25e informace získané orgánem dohledu tohoto členského státu při kontrole na místě.
§ 17
(1) Banka může nabýt podíl v jiné právnické osobě, založit jinou právnickou osobu nebo podílet se na jejím založení, pokud
a) se nestane společníkem s neomezeným ručením,
b) nejde o osobu, která má na této bance kvalifikovanou účast, ledaže jde o účastnické cenné papíry této osoby držené krátkodobě za účelem obchodování a banka dodrží pravidla pro nabývání, financování a posuzování aktiv stanovené Českou národní bankou podle
§ 14 odst. 1 písm. b),
c) nejsou právní nebo jiné překážky pro poskytování informací touto osobou bance a pro poskytování těchto informací bankou pro účely dohledu nad činností banky a je zachována průhlednost skupiny, jejímž členem je banka, a úzké propojení v rámci skupiny nebrání výkonu dohledu nad činností banky, nebo
d) investice je v souladu s celkovou strategií banky a banka řídí rizika s touto investicí spojená zejména z hlediska případných závazků banky z toho plynoucích.
(2) Podílem se rozumí i nepřímý podíl nebo součet nepřímých podílů.
§ 17a
(1) Pro účely výpočtu kvalifikované účasti na bance se započítávají i podíly na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech,
a) kterými disponuje jiná osoba, která jedná ve shodě s osobou uvedenou v
§ 20 odst. 3,
b) se kterými má osoba uvedená v
§ 20 odst. 3 možnost dočasně disponovat za protiplnění,
c) které byly osobě uvedené v
§ 20 odst. 3 poskytnuty jako zajištění, pokud tato osoba uveřejní prohlášení, že bude tato hlasovací práva vykonávat,
d) ke kterým má osoba uvedená v
§ 20 odst. 3 doživotní užívací právo,
f) které osoba uvedená v
§ 20 odst. 3 spravuje, obhospodařuje nebo jsou u ní uloženy, jestliže jí nebyly vlastníkem uděleny zvláštní pokyny týkající se hlasování,
g) které má možnost svým jménem na účet osoby uvedené v
§ 20 odst. 3 vykonávat jiná osoba, nebo
h) která jsou vykonávána osobou uvedenou v
§ 20 odst. 3 na základě plné moci, může-li tato práva vykonávat podle svého uvážení a jestliže jí nebyly zmocnitelem uděleny žádné zvláštní pokyny týkající se hlasování.
(2) Do výpočtu kvalifikované účasti na bance se nezapočítají podíly na základním kapitálu nebo hlasovací práva z účastnických cenných papírů, která se vztahují k cenným papírům, která má instituce ve své moci v přímé souvislosti s upisováním nebo umisťováním cenných papírů
4b), pokud hlasovací práva nevykonává ani jiným způsobem nezasahuje do řízení emitenta těchto cenných papírů a jestliže tyto cenné papíry zcizí do 1 roku ode dne jejich nabytí.
(3) Tvůrce trhu podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu do podílu na hlasovacích právech plynoucích z majetkového podílu na bance nezapočítává hlasovací práva, která nepřesahují podíl ve výši 5 % na všech hlasovacích právech banky, pokud tato hlasovací práva nevykonává ani jiným způsobem nezasahuje do řízení banky.
(4) Osoba ovládající osobu, která má povolení k obhospodařování majetku zákazníků podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, nebo zahraniční osobu, která má povolení jiného členského státu k poskytování obdobné investiční služby, do podílu na hlasovacích právech plynoucích z majetkového podílu na bance nezapočítává podíly na hlasovacích právech, která se vztahují k majetku, který obhospodařuje ovládaná osoba, pokud
a) ovládaná osoba hlasovací práva vykonává pouze podle písemného příkazu zákazníka, nebo
b) ovládající osoba nezasahuje žádným způsobem do výkonu těchto hlasovacích práv.
(5) Ovládající osoba obhospodařovatele investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu do podílu na hlasovacích právech plynoucích z majetkového podílu na bance nezapočítává hlasovací práva, která jsou spojena s majetkem v investičních fondech a zahraničních investičních fondech, které obhospodařuje tato ovládaná osoba, pokud ovládající osoba nezasahuje žádným způsobem do výkonu těchto hlasovacích práv.
(6) Podmínky uvedené v
odstavci 4 nebo
5 platí pro ovládající osobu, pouze pokud zašle bez zbytečného odkladu České národní bance
a) údaje o ovládané osobě uvedené v
odstavci 4 nebo
5, s uvedením orgánů, jejichž dohledu podléhají,
b) prohlášení o splnění podmínek stanovených v
odstavci 4 nebo
5 a
(7) Ovládající osoba podle
odstavce 4 nebo
5 na vyžádání České národní banky bez zbytečného odkladu doloží, že
a) ovládající osoba a ovládaná osoba má organizační uspořádání umožňující, aby hlasovací práva byla vykonávána v souladu s
odstavcem 4 písm. b) nebo
odstavcem 5,
b) v případě, kdy je ovládající osoba zákazníkem jí ovládané osoby, z písemné dokumentace vyplývá, že je jejich vztah obvyklý styku s ostatními zákazníky.
§ 17b
Oznámení a žádost o souhlas k nabytí významné účasti
(1) Banka, finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba schválená nebo podléhající schválení podle
§ 27 odst. 1 předem oznámí svůj záměr a požádá Českou národní banku o souhlas k přímému nebo nepřímému nabytí významné účasti.
(2) Pro účely nabytí významné účasti bankou se výše významné účasti stanoví na individuálním základě a na základě konsolidované situace skupiny.
(3) Pro účely nabytí významné účasti finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou schválenou nebo podléhající schválení podle
§ 27 odst. 1 se výše významné účasti stanoví na konsolidovaném základě.
(4) Je-li osobou, na níž má dojít k nabytí významné účasti, banka, je žadatel povinen tento svůj záměr předem oznámit České národní bance a požádat ji o souhlas k nabytí kvalifikované účasti podle
§ 20 odst. 3. V takovém případě uplyne lhůta, v níž má Česká národní banka rozhodnout o žádosti podle
odstavce 1 a žádosti podle
§ 20 odst. 3, uplynutím pozdější z těchto lhůt.
§ 17c
Náležitosti žádosti o souhlas k nabytí významné účasti
(1) V žádosti podle
§ 17b odst. 1 žadatel uvede
a) údaje o osobě, na které má žadatel nabýt významnou účast,
b) údaje o osobě, která účast, jež je předmětem nabytí významné účasti, převádí, a
c) skutečnou výši významné účasti, kterou má nabýt.
(2) Součástí žádosti podle
§ 17b odst. 1 jsou doklady nezbytné pro posouzení splnění podmínek podle
§ 17f.
(3) Podrobnosti náležitostí žádosti podle
§ 17b odst. 1, její formát a další technické náležitosti může Česká národní banka stanovit vyhláškou.
§ 17d
Rozhodnutí o žádosti o souhlas k nabytí významné účasti
(1) Česká národní banka nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne podání úplné žádosti podle
§ 17b odst. 1 žadateli potvrdí její přijetí. Je-li žádost neúplná, Česká národní banka bez zbytečného odkladu vyzve žadatele k odstranění nedostatků žádosti. Česká národní banka bez zbytečného odkladu po podání úplné žádosti uvědomí žadatele o dni, na který připadá konec běhu lhůty pro vydání rozhodnutí o žádosti podle
§ 17b odst. 1.
(2) Česká národní banka vydá rozhodnutí o žádosti podle
§ 17b odst. 1 nejpozději do 60 pracovních dnů ode dne odeslání potvrzení o přijetí úplné žádosti podle
odstavce 1. Pokud Česká národní banka v této lhůtě rozhodnutí nevydá, platí, že souhlas byl udělen.
(3) Je-li to nezbytné pro rozhodnutí o žádosti, Česká národní banka nejpozději padesátý pracovní den běhu lhůty podle
odstavce 2 vyzve žadatele k předložení dalších informací, přičemž podání vyžádaných informací Česká národní banka žadateli potvrdí ve lhůtě podle
odstavce 1. Dnem odeslání této výzvy se běh lhůty podle
odstavce 2 staví, a to nejdéle na dobu 20 pracovních dnů. Stavit běh této lhůty je možné pouze jednou. Běh lhůty podle
odstavce 2 se staví až na dobu 30 pracovních dnů, pokud
a) osoba, na níž má dojít k nabytí významné účasti, má sídlo nebo místo podnikání v jiném než členském státě, nebo
b) je k rozhodnutí o žádosti podle
§ 17b odst. 1 nezbytná výměna informací s Finančním analytickým úřadem nebo orgánem z jiného členského státu odpovědným za dohled v oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a Česká národní banka o takovou výměnu informací požádala; lhůta se staví dnem, kdy Česká národní banka o výměnu informací požádala.
(4) Rozhoduje-li Česká národní banka o žádosti podle
§ 17b odst. 1 spolu s žádostí o schválení podle
§ 28 nebo žádostí o výjimku z povinnosti schválení podle
§ 29, staví se běh lhůty podle
odstavce 2 až do dne nabytí právní moci rozhodnutí o takové žádosti. V takovém případě Česká národní banka koordinuje svou činnost s příslušným orgánem dohledu z jiného členského státu určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, a je-li odlišný od příslušného orgánu státu sídla žadatele, i s příslušným orgánem dohledu členského státu, v němž má žadatel sídlo. Neobdrží-li Česká národní banka vyjádření příslušného orgánu dohledu ve lhůtě pro vydání rozhodnutí o udělení licence, řízení se přerušuje na dobu 60 dnů za účelem zajištění vyjádření příslušného orgánu dohledu.
(5) V rozhodnutí o žádosti podle
§ 17b odst. 1 může Česká národní banka určit lhůtu pro dokončení nabytí významné účasti a v odůvodněných případech tuto lhůtu prodloužit.
§ 17e
Výjimka z povinnosti rozhodnout o žádosti o souhlas k nabytí významné účasti
Česká národní banka nemusí rozhodovat o žádosti podle
§ 17b odst. 1, má-li k nabytí významné účasti dojít mezi osobami téže skupiny nebo mezi osobami náležejícími do téhož institucionálního systému ochrany podle čl. 113 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013. V takovém případě Česká národní banka řízení zastaví.
§ 17f
Podmínky pro schválení nabytí významné účasti
(1) Česká národní banka žádosti podle
§ 17b odst. 1 vyhoví, pokud s ohledem na zajištění řádného a obezřetného vedení žadatele nejsou důvodné obavy z možného negativního vlivu nabytí významné účasti na výkon jeho činnosti a pokud
a) žadatel bude i nadále schopen plnit pravidla obezřetného podnikání na individuálním i konsolidovaném základě a
(3) Česká národní banka v rámci konzultace podle
odstavce 2 požádá Finanční analytický úřad nebo orgán z jiného členského státu odpovědný za dohled v oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, aby jí do 30 pracovních dnů ode dne doručení žádosti poskytl stanovisko, zda je splněna podmínka podle
odstavce 1 písm. b).
(5) Česká národní banka při rozhodování o žádosti podle
§ 17b odst. 1 nepřihlíží k ekonomickým potřebám trhu.
§ 17g
Výměna informací a spolupráce při nabytí významné účasti
(1) Je-li osobou, na níž má dojít k nabytí významné účasti, osoba, která má povolení orgánu dohledu jiného členského státu působit jako úvěrová instituce, pojišťovna, zajišťovna, společnost spravující aktiva nebo investiční podnik, nebo je ovládající osobou takovéto osoby, požádá Česká národní banka po podání žádosti podle
§ 17b odst. 1 o stanovisko příslušný orgán dohledu jiného členského státu.
(2) Rozhoduje-li Česká národní banka o žádosti banky podle
§ 17b odst. 1, přičemž výše významné účasti byla překročena pouze na individuálním základě, a není-li současně orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, informuje Česká národní banka nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne podání úplné žádosti podle
§ 17b odst. 1 orgán určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základě o zahájení řízení o žádosti podle
§ 17b odst. 1. Rozhodnutí o žádosti podle
§ 17b odst. 1 Česká národní banka sdělí orgánu určenému k výkonu dohledu na konsolidovaném základě.
(3) Rozhoduje-li Česká národní banka o žádosti podle
§ 17b odst. 1 finanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby schválené nebo podléhající schválení podle
§ 27 odst. 1, informuje o zahájení řízení o žádosti podle
§ 17b odst. 1 nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne podání úplné žádosti podle
§ 17b odst. 1 příslušný orgán dohledu členského státu, v němž má finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba své sídlo. Rozhodnutí o žádosti podle
§ 17b odst. 1 Česká národní banka sdělí příslušnému orgánu dohledu členského státu, v němž má finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba své sídlo.
(4) Má-li podle žádosti banky podle
§ 17b odst. 1 dojít k překročení výše významné účasti na individuálním i konsolidovaném základě, spolupracuje Česká národní banka s příslušným orgánem dohledu jiného členského státu a vyměňuje si s ním informace pro účely koordinace rozhodnutí o žádosti podle
§ 17b odst. 1 a pro účely získání stanoviska příslušného orgánu dohledu jiného členského státu podle
odstavce 1.
§ 17h
Koordinovaná rozhodnutí o nabytí významné účasti
(1) Není-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad žadatelem, který je bankou, oznámí tento žadatel, u nějž byla výše významné účasti stanovena na konsolidovaném základě pro účely rozhodnutí o žádosti o nabytí významné účasti orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, záměr nabýt přímo nebo nepřímo významnou účast také tomuto orgánu.
(2) Česká národní banka spolupracuje a vyměňuje si informace s orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě pro účely koordinace posouzení žádosti podle
§ 17b odst. 1. Česká národní banka vyvíjí úsilí, aby ve spolupráci s orgánem dohledu na konsolidovaném základě bylo dosaženo shody, pokud jde o rozhodnutí o nabytí významné účasti, ve lhůtě do 2 měsíců ode dne, kdy od něj obdržela posouzení nabytí významné účasti.
(3) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě a žadatel má sídlo v jiném členském státě, vypracuje Česká národní banka posouzení nabytí významné účasti a toto posouzení předá příslušnému orgánu dohledu členského státu, ve kterém má žadatel sídlo. Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby ve spolupráci s příslušným orgánem dohledu jiného členského státu, ve kterém má žadatel sídlo, bylo dosaženo shody, pokud jde o rozhodnutí o nabytí významné účasti, ve lhůtě do 2 měsíců ode dne, kdy předložila příslušnému orgánu dohledu posouzení nabytí významné účasti.
(4) Nedosáhnou-li Česká národní banka s příslušným orgánem dohledu jiného členského státu, v němž má žadatel sídlo, shody ve lhůtě podle
odstavce 3, požádá Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
1093/2010. Pokud Česká národní banka nebo příslušný orgán dohledu jiného členského státu, v němž má žadatel sídlo, požádají o toto urovnání sporu, řízení podle
§ 17b odst. 1 se přerušuje až do vydání rozhodnutí Evropským orgánem pro bankovnictví.
§ 17i
Nabytí významné účasti bez souhlasu České národní banky
(1) Neoznámí-li žadatel České národní bance předem svůj záměr a nepožádá-li ji o souhlas podle
§ 17b odst. 1, je povinen ji neprodleně informovat o této skutečnosti a bez zbytečného odkladu ji o souhlas podle
§ 17b odst. 1 požádat.
(2) Souhlas podle
odstavce 1 může Česká národní banka udělit pouze v případech zvláštního zřetele hodných.
(3) Nabytí významné účasti bez souhlasu České národní banky nemá za následek zdánlivost ani neplatnost právního jednání, na základě kterého k nabytí významné účasti došlo, avšak hlasovací práva spojená s takovou významnou účastí nesmějí být vykonávána a k účasti takto hlasujících akcionářů se nepřihlíží, a to do doby udělení tohoto souhlasu. Došlo-li k výkonu hlasovacích práv spojených s významnou účastí, k jejímuž nabytí nebyl udělen souhlas České národní banky, považují se takto odevzdané hlasy za neplatné.
§ 17j
Oznámení o zcizení významné účasti
(1) Banka, finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba schválená podle
§ 27 odst. 1 předem písemně oznámí České národní bance svůj záměr zcizit přímou nebo nepřímou významnou účast na jiné osobě.
(2) Banka, finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba schválená podle
§ 27 odst. 1 uvede v oznámení podle
odstavce 1 skutečnou výši zcizované účasti na jiné osobě.
§ 17k
Oznámení o významném převodu aktiv nebo závazků
(1) Banka, finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba schválená podle
§ 27 odst. 1 předem oznámí České národní bance svůj záměr převést aktiva nebo závazky ve výši odpovídající alespoň
a) 10 % jejích celkových aktiv nebo závazků, nejedná-li se o převod v rámci skupiny nebo
b) 15 % jejích celkových aktiv nebo závazků, jedná-li se o převod v rámci skupiny.
(2) Při určování toho, zda jsou při převodu aktiv nebo závazků dosaženy limity podle
odstavce 1, se nezapočítává převod
a) aktiv splňujících podmínky pro nevýkonné expozice podle čl. 47a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013 v okamžiku jejich převodu,
c) aktiv, která jsou převáděna za účelem jejich následné sekuritizace, a
(3) Dochází-li k převodu aktiv nebo závazků podle
odstavce 1 písm. b), vztahuje se povinnost podle
odstavce 1 na všechny osoby, které jsou do takového převodu zapojeny.
(4) Převádí-li tuzemská finanční holdingová osoba nebo tuzemská smíšená finanční holdingová osoba schválená podle
§ 27 odst. 1 aktiva nebo závazky podle
odstavce 1, stanoví se pro účely oznámení podle
odstavce 1 výše takového převodu na základě jejich konsolidované situace.
(5) Česká národní banka nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne podání oznámení podle
odstavce 1 oznamovateli potvrdí jeho přijetí.
§ 17l
Vztah významného převodu aktiv nebo závazků a dispozice s obchodním závodem banky nebo jeho částí
Ustanovení
§ 17k se nepoužije, naplní-li významný převod aktiv nebo závazků znaky dispozice s obchodním závodem nebo jeho částí a byla-li v této věci již podána žádost o souhlas podle
§ 16 odst. 1 písm. a).
§ 17m
Oznámení a žádost o souhlas k provedení fúze nebo rozdělení
(3) Banka, finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba schválená podle
§ 27 odst. 1 po doručení rozhodnutí České národní banky, kterým bylo vyhověno žádosti podle
odstavce 1 nebo
2, zašle toto rozhodnutí, jedná-li se o přeshraniční přeměnu, bez zbytečného odkladu soudu, který podle jiného právního předpisu vede obchodní rejstřík.
§ 17n
Náležitosti žádosti o souhlas k provedení fúze nebo rozdělení
(1) V žádosti podle
§ 17m odst. 1 nebo
2 žadatel uvede údaje o
a) všech osobách zúčastněných na přeměně a
b) výši převodu jmění nebo jeho části, objemu cenných papírů nebo podílů, k jejichž výměně při přeměně dochází, a skutečné výši doplatku.
(2) Součástí žádosti podle
§ 17m odst. 1 nebo
2 jsou doklady nezbytné pro posouzení splnění podmínek podle
§ 17q.
(3) Podrobnosti náležitostí žádosti podle
§ 17m odst. 1 nebo
2, její formát a další technické náležitosti může Česká národní banka stanovit vyhláškou.
§ 17o
Rozhodnutí o žádosti o souhlas k provedení fúze nebo rozdělení
(1) Česká národní banka nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne podání úplné žádosti podle
§ 17m odst. 1 nebo
2 žadateli potvrdí její přijetí. Je-li žádost neúplná, Česká národní banka bez zbytečného odkladu vyzve žadatele k odstranění nedostatků žádosti. Česká národní banka bez zbytečného odkladu po podání úplné žádosti uvědomí žadatele o dni, na který připadá konec běhu lhůty pro vydání rozhodnutí o žádosti podle
§ 17m odst. 1 nebo
2.
(2) Má-li k fúzi nebo rozdělení dojít pouze mezi osobami ve skupině, vydá Česká národní banka rozhodnutí o žádosti podle
§ 17m odst. 1 nebo
2 nejpozději do 60 pracovních dnů ode dne odeslání potvrzení o přijetí úplné žádosti podle
odstavce 1. Pokud Česká národní banka v této lhůtě rozhodnutí nevydá, platí, že souhlas byl udělen.
(3) Je-li to nezbytné pro rozhodnutí o žádosti podle
§ 17m odst. 1 nebo
2 a má-li k fúzi nebo rozdělení dojít pouze mezi osobami ve skupině, Česká národní banka nejpozději padesátý pracovní den běhu lhůty podle
odstavce 2 vyzve žadatele k předložení dalších informací, přičemž přijetí vyžádaných informací Česká národní banka žadateli potvrdí ve lhůtě podle
odstavce 1. Dnem odeslání této výzvy se běh lhůty podle
odstavce 2 staví, a to nejdéle na dobu 20 pracovních dnů. Stavit běh této lhůty je možné pouze jednou. Běh lhůty podle
odstavce 2 se staví až na dobu 30 pracovních dnů, pokud
a) alespoň jedna osoba zúčastněná na fúzi nebo rozdělení má sídlo nebo místo podnikání v jiném než členském státě, nebo
b) je k rozhodnutí o žádosti podle
§ 17m odst. 1 nebo
2 nezbytná výměna informací s Finančním analytickým úřadem nebo orgánem z jiného členského státu odpovědným za dohled v oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a Česká národní banka o takovou výměnu informací požádala; lhůta se staví dnem, kdy Česká národní banka o výměnu informací požádala.
(4) V rozhodnutí o žádosti podle
§ 17m odst. 1 nebo
2 může Česká národní banka určit lhůtu pro dokončení fúze nebo rozdělení. Má-li k fúzi nebo rozdělení dojít mezi osobami, které nejsou součástí téže skupiny, použijí se
odstavce 2 a
3 přiměřeně, přičemž délku lhůt stanoví Česká národní banka na základě svého uvážení s přihlédnutím k okolnostem takové přeměny.
§ 17p
Výjimky z povinnosti rozhodnout o žádosti o souhlas k provedení fúze nebo rozdělení
(1) Česká národní banka nemusí rozhodovat o žádosti podle
§ 17m odst. 1, má-li k fúzi dojít pouze mezi osobami téže skupiny. V takovém případě Česká národní banka řízení zastaví a bez zbytečného odkladu o tom informuje žadatele.
(2) Česká národní banka nerozhoduje o žádosti podle
§ 17m odst. 1 nebo
2, pokud by provedení fúze nebo rozdělení vyžadovalo udělení licence podle
§ 4 nebo schválení podle
§ 28. Již zahájené řízení o souhlas k provedení fúze nebo rozdělení v takovém případě Česká národní banka zastaví.
§ 17q
Podmínky pro schválení fúze nebo rozdělení
(1) Česká národní banka žádosti podle
§ 17m odst. 1 nebo
2 vyhoví, pokud s ohledem na zajištění řádného a obezřetného vedení osob zúčastněných na fúzi nebo rozdělení nejsou důvodné obavy z možného vlivu fúze nebo rozdělení na výkon jejich činnosti, a to i v průběhu fúze nebo rozdělení, o nichž Česká národní banka rozhoduje, a pokud
a) osoby zúčastněné na fúzi nebo rozdělení jsou důvěryhodné,
b) je zajištěno finanční zdraví osob zúčastněných na fúzi nebo rozdělení a dostatečný objem, průhlednost původu a nezávadnost jejich finančních zdrojů ve vztahu k činnostem, které plánují vykonávat po fúzi nebo rozdělení,
c) osoby zúčastněné na fúzi nebo rozdělení budou i po fúzi nebo rozdělení schopny plnit pravidla obezřetného podnikání na individuálním i konsolidovaném základě,
d) projekt navrhované fúze nebo rozdělení je z obezřetnostního hlediska realistický a řádný, přičemž dodržování projektu Česká národní banka sleduje až do dokončení navrhované fúze nebo rozdělení, a
(3) Česká národní banka v rámci konzultace podle
odstavce 2 požádá Finanční analytický úřad nebo orgán z jiného členského státu odpovědný za dohled v oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, aby jí do 30 pracovních dnů ode dne doručení žádosti poskytl stanovisko, zda je splněna podmínka podle
odstavce 1 písm. e).
(5) Česká národní banka při rozhodování o žádosti podle
§ 17m odst. 1 nebo
2 nepřihlíží k ekonomickým potřebám trhu.
§ 17r
Výměna informací a spolupráce při posuzování fúze nebo rozdělení
(1) Je-li osobou zúčastněnou na fúzi nebo rozdělení osoba, která má povolení orgánu dohledu jiného členského státu působit jako úvěrová instituce, pojišťovna, zajišťovna, společnost spravující aktiva nebo investiční podnik, nebo je ovládající osobou takové osoby, požádá Česká národní banka po podání žádosti podle
§ 17m odst. 1 nebo
2 o stanovisko orgán dohledu jiného členského státu.
(2) Česká národní banka spolupracuje a vyměňuje si informace s orgánem dohledu jiného členského státu podle
odstavce 1 pro účely koordinace posouzení žádosti podle
§ 17m odst. 1 nebo
2 a zajištění konzistentnosti rozhodnutí.
§ 17s
Výjimka z povinnosti rozhodnout o žádosti o souhlas k provedení fúze nebo rozdělení podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu
§ 18
(1) Banka nesmí provádět s osobami, které k ní mají zvláštní vztah (
§ 19), obchody, které vzhledem ke své povaze, účelu nebo riziku by nebyly provedeny s ostatními klienty. Zahraniční banka z jiného než členského státu nesmí provádět s osobami, které k ní nebo k její pobočce mají zvláštní vztah (
§ 19), obchody, které by vzhledem ke své povaze, účelu nebo riziku nebyly provedeny s ostatními klienty.
(2) Banka provádí úvěrové obchody s osobami podle
odstavce 1, jen rozhodne-li o tom představenstvo nebo správní rada banky na základě rozboru příslušného bankovního obchodu a finanční situace žadatele. Zahraniční banka z jiného než členského státu provádí úvěrové obchody s osobami podle
odstavce 1, jen rozhodne-li o tom statutární orgán této zahraniční banky z jiného než členského státu nebo jiný orgán nebo osoba, které tento statutární orgán určil, na základě rozboru příslušného bankovního obchodu a finanční situace žadatele.
Odstavec 1 tím není dotčen.
§ 19
(1) Za osoby, které mají k bance zvláštní vztah, se pro účely tohoto zákona považují
a) členové statutárního orgánu banky;
b) členové správní rady a dozorčí rady banky a členové výboru pro audit
25), rizika, odměňování a jmenování;
c) osoby ovládající banku, osoby s kvalifikovanou účastí na těchto osobách a členové vedení těchto osob;
d) osoby blízké členům statutárního orgánu banky, členům správní rady a členům dozorčí rady banky, členům výboru pro audit, rizika, odměňování a jmenování a osobám ovládajícím banku;
e) právnické osoby, ve kterých některá z osob uvedených pod
písmeny a),
b) a
c) má kvalifikovanou účast;
f) osoby s kvalifikovanou účastí na bance a jakákoliv osoba jimi ovládaná;
g) členové bankovní rady České národní banky,
h) osoby, které banka ovládá.
(2) Na zahraniční banku z jiného než členského státu a její pobočku se použije
odstavec 1 přiměřeně. Za osobu mající k této pobočce zvláštní vztah se pro účely tohoto zákona považují i osoby ve vedení pobočky.
§ 19a
(1) Obchody s cennými papíry a obchody s právy spojenými s cennými papíry nebo odvozenými od cenných papírů na vlastní účet nebo ze svého majetku může banka provádět pouze za nejvýhodnějších podmínek pro banku, zejména za nejvýhodnější cenu, které je možno při vynaložení odborné péče dosáhnout.
(2) Vynaložení odborné péče prokazuje banka zejména tím, že
a) u jednotlivých prodejů, nákupů a ostatních obchodů porovnává nabídky cen, případně doloží nevhodnost či nemožnost posouzení více nabídek,
b) dokumentuje způsob provedení obchodu, kontroluje objektivnost evidovaných údajů a předchází riziku vlastních finančních ztrát,
c) provádí analýzu ekonomické výhodnosti obchodů z veřejně dostupných informací,
d) vypracuje investiční strategii a obchodní strategii, které jsou podkladem pro provádění jednotlivých operací.
(3) Vynaložení odborné péče bankou představuje zejména provádění obchodů v rámci automatizovaných obchodních systémů, popřípadě jiným způsobem, při kterém však musí být banka schopna doložit zejména důvody výhodnosti tohoto postupu pro banku a její klienty.
(4) Zahraniční banka z jiného než členského státu plní povinnosti podle
odstavců 1 až 3 prostřednictvím své pobočky.
§ 19b
(1) Banka je povinna zabránit při provádění obchodů s investičními nástroji využívání informací získaných v souvislosti s jejími úvěrovými obchody a naopak.
(2) Ke splnění povinností uvedených v
odstavci 1 je banka povinna zejména učinit ve svém organizačním, řídicím a kontrolním systému opatření zajišťující oddělení úvěrových obchodů a obchodů s investičními nástroji.
(3) Zahraniční banka z jiného než členského státu plní povinnosti podle
odstavců 1 a
2 prostřednictvím své pobočky.
§ 20
(1) Banka může vydávat akcie, s nimiž je spojeno hlasovací právo, pouze jako akcie zaknihované.
(2) Kromě akcií, s nimiž je spojeno hlasovací právo, mohou být bankou vydávány prioritní akcie. S těmito akciemi však není spojeno hlasovací právo, a to ani v případech, kdy zákon upravující právní poměry obchodních společností a družstev stanoví jinak.
(3) Osoba nebo osoby jednající ve shodě musejí předem oznámit svůj záměr a požádat Českou národní banku o souhlas
a) k nabytí kvalifikované účasti na bance,
b) ke zvýšení kvalifikované účasti na bance tak, že dosáhne nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 %, nebo
c) k tomu, aby se staly osobami ovládajícími banku,
a to i v případě, že tyto osoby hlasovací práva spojená s takto nabytou kvalifikovanou účastí na bance nevykonávají; nevykonáváním hlasovacích práv nedochází ke změně podílu na hlasovacích právech těchto ani jiných osob.
(4) Česká národní banka nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne doručení úplné žádosti o souhlas podle
odstavce 3 písemně žadateli potvrdí její přijetí; pokud je žádost neúplná, bez zbytečného odkladu vyzve žadatele k odstranění nedostatků žádosti. Česká národní banka bez zbytečného odkladu po doručení úplné žádosti uvědomí žadatele o dni, na který připadá konec běhu lhůty pro posouzení žádosti stanovené v
odstavci 7. Žádost obsahuje údaje o osobě nebo osobách hodlajících nabýt nebo zvýšit kvalifikovanou účast na bance nebo banku ovládnout, údaje o bance, na které má být tato kvalifikovaná účast nabyta, zvýšena nebo která má být ovládnuta, údaj o celkové výši podílu, který žadatel na této bance nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti dosáhne nebo ovládnutím získá, a údaje o osobě, která podíl na žadatele převádí. K žádosti žadatel přiloží doklady nezbytné pro posouzení žádosti z hlediska splnění podmínek uvedených v
odstavci 9. Žádost o udělení souhlasu lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v
odstavci 9. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví Česká národní banka vyhláškou.
(5) Česká národní banka požádá o stanovisko orgán dohledu jiného členského státu po přijetí žádosti o udělení souhlasu v případech uvedených v
odstavci 3, jestliže osobou s kvalifikovanou účastí na osobě, která o udělení souhlasu žádá, je osoba, která má povolení orgánu dohledu tohoto členského státu působit jako úvěrová instituce, pojišťovna, zajišťovna, investiční společnost nebo investiční podnik, nebo je ovládající osobou takovéto osoby.
(6) Je-li to nezbytné pro posouzení žádosti, Česká národní banka nejpozději 50. pracovní den běhu lhůty stanovené v
odstavci 7 písemně vyzve žadatele k předložení dalších informací, přičemž přijetí vyžádaných informací Česká národní banka žadateli písemně potvrdí ve lhůtě uvedené v
odstavci 4. Dnem odeslání této výzvy se běh lhůty stanovené v
odstavci 7 staví, a to nejdéle na dobu 20 pracovních dnů. Stavit běh této lhůty je možné pouze jednou. Běh lhůty stanovené v
odstavci 7 se staví až na dobu 30 pracovních dnů, pokud žadatel
a) má bydliště, sídlo nebo místo podnikání ve státě, který není členským státem, nebo
b) nepodléhá dohledu orgánu členského státu vykonávajícího dohled nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami, zajišťovnami, investičními podniky nebo obhospodařovateli zahraničních investičních fondů.
(7) Česká národní banka vydá rozhodnutí o žádosti nejpozději do 60 pracovních dnů ode dne odeslání písemného potvrzení o doručení úplné žádosti podle
odstavce 4. Pokud Česká národní banka v této lhůtě rozhodnutí nevydá, platí, že souhlas byl udělen. To neplatí v případě žádosti o souhlas podané podle
odstavce 12. Souvisí-li rozhodnutí o žádosti s přechodem činnosti na soukromého nabyvatele podle
zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, postupuje Česká národní banka tak, aby realizace přechodu této činnosti nebyla zpožděna a aby nebylo bráněno dosažení účelu řešení krize. Lhůta se staví až na dobu 30 pracovních dnů v případě, kdy je k posouzení žádosti podle
odstavce 3 nezbytná výměna informací s Finančním analytickým úřadem nebo orgánem z jiného členského státu odpovědným za dohled v oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a Česká národní banka o takovou výměnu informací požádala; lhůta se staví dnem, kdy Česká národní banka o výměnu informací požádala.
(8) Česká národní banka při posuzování žádosti zkoumá pouze splnění podmínek uvedených v
odstavci 9 a nepřihlíží při tom k ekonomickým potřebám trhu. Česká národní banka žádosti nevyhoví, jestliže nejsou splněny podmínky uvedené v
odstavci 9 nebo jestliže informace předložené žadatelem nejsou dostatečné pro posouzení žádosti. Česká národní banka nemusí žádosti vyhovět, obdržela-li k nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na bance negativní stanovisko Finančního analytického úřadu podle
odstavce 9 písm. f) bodu 1.
(9) Česká národní banka žádosti vyhoví, pokud s ohledem na zajištění řádného a obezřetného vedení banky nejsou důvodné obavy z možného vlivu na výkon její činnosti a pokud jsou splněny tyto podmínky:
a) osoby, které žádají o udělení souhlasu, jsou důvěryhodné,
b) osoby, které jsou v souvislosti s nabytím kvalifikované účasti navrhovány na členy statutárního orgánu a členy správní rady, které zastávají v bance výkonné řídicí funkce splňují bez zjevných pochybností podmínku důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a zkušeností,
c) finanční zdraví žadatele a dostatečný objem, průhlednost původu a nezávadnost jeho finančních zdrojů ve vztahu k vykonávaným a plánovaným činnostem v bance,
d) banka bude i nadále schopna plnit pravidla obezřetného podnikání na individuálním i konsolidovaném základě,
e) struktura skupiny, jejíž součástí má banka být, nebrání účinnému dohledu nad bankou a dohledu na konsolidovaném základě, účinné výměně informací mezi Českou národní bankou a orgánem dohledu jiného členského státu nebo neznesnadňuje výkon působnosti jednotlivých orgánů dohledu při dohledu na konsolidovaném základě a nad osobami v této skupině, a
(10) Česká národní banka může odůvodnění zamítavého rozhodnutí o žádosti o souhlas uveřejnit, a to na žádost žadatele nebo i bez této žádosti.
(11) Osoba, která bez předchozího souhlasu České národní banky nabude nebo zvýší kvalifikovanou účast na bance nebo ji ovládne, je povinna informovat neprodleně o této skutečnosti Českou národní banku a bez zbytečného odkladu ji požádat o souhlas podle
odstavce 3.
(12) Souhlas podle
odstavce 11 lze udělit pouze v případech zvláštního zřetele hodných.
(13) Nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na bance nebo její ovládnutí bez předchozího souhlasu České národní banky nemá za následek zdánlivost ani neplatnost právního jednání, na základě kterého k těmto změnám v majetkových podílech na bance došlo, avšak hlasovací práva spojená s takto nabytou kvalifikovanou účastí nesmějí být vykonávána a k účasti takto hlasujících akcionářů se nepřihlíží, a to do doby udělení tohoto souhlasu. Došlo-li k výkonu hlasovacích práv spojených s významnou účastí, k jejímuž nabytí nebyl udělen souhlas České národní banky, považují se takto odevzdané hlasy za neplatné.
(14) V rozhodnutí o žádosti Česká národní banka
a) může určit lhůtu pro nabytí kvalifikované účasti podle
odstavce 3 a v odůvodněných případech tuto lhůtu prodloužit,
b) uvede závěry vyplývající ze stanovisek, která obdržela postupem podle
odstavce 5 před vydáním rozhodnutí.
(15) Posuzuje-li Česká národní banka žádost podle
odstavce 3 spolu s žádostí o schválení podle
§ 28 nebo výjimku z povinnosti schválení podle
§ 29, konzultuje činnost v závislosti na daném případě s příslušným orgánem dohledu z jiného členského státu, určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, a je-li odlišný, s příslušným orgánem dohledu v členském státě, v němž má osoba žádající podle
§ 28 sídlo. V takovém případě se běh lhůty podle
odstavce 7 staví až do dne právní moci rozhodnutí o žádosti o schválení podle
§ 28 nebo o žádosti o výjimku z povinnosti schválení podle
§ 29.
(16) Osoba nebo osoby jednající ve shodě bez zbytečného odkladu oznámí České národní bance, že
a) snižují svoji kvalifikovanou účast na bance tak, že klesne pod 50 %, 30 % nebo 20 % nebo ji zcela pozbývají, nebo
b) snižují svoji kvalifikovanou účast na bance tak, že ji přestávají ovládat.
(17) Oznámení podle
odstavce 16 obsahuje údaje o osobě nebo osobách snižujících nebo pozbývajících svoji kvalifikovanou účast na bance nebo o osobě nebo osobách přestávajících ji ovládat, údaje o bance, na které je tato kvalifikovaná účast snížena nebo pozbyta nebo která přestane být ovládána, údaj o celkové výši podílu na této bance po jejím snížení a údaje o osobě nebo osobách, které podíl na bance nabývají nebo zvyšují.
(18) Banka je povinna písemně informovat Českou národní banku o všech změnách, pokud tyto změny podléhají postupu podle
odstavce 3 nebo
16, a to neprodleně po zjištění rozhodných skutečností.
(19) Banka, jejíž akcie jsou přijaté k obchodování na regulovaném trhu, oznámí alespoň jednou ročně České národní bance jména nebo názvy svých akcionářů držících kvalifikované účasti a výši těchto kvalifikovaných účastí.
§ 20a
(1) V případech, kdy účast na bance byla nabyta bez předchozího souhlasu České národní banky podle
§ 20 odst. 3 nebo po lhůtě podle
§ 20 odst. 14 a nebyl udělen souhlas podle
§ 20 odst. 12, a dále v případech, kdy osoba nesplní oznamovací povinnost podle
§ 20 odst. 11 nebo Česká národní banka zjistí, že působení osoby nebo osob s kvalifikovanou účastí na bance je na újmu řádnému a obezřetnému podnikání banky, popřípadě lze takové působení důvodně očekávat, Česká národní banka ve správním řízení pozastaví majiteli akcií, který má sám nebo jednáním ve shodě s jinou osobou kvalifikovanou účast na bance, výkon těchto akcionářských práv:
a) účastnit se a hlasovat na valné hromadě,
b) požádat o svolání valné hromady.
Pozastavit lze pouze výkon všech uvedených práv. Podání opravného prostředku proti rozhodnutí o pozastavení akcionářských práv nemá odkladný účinek.
(2) V případech, kdy je banka ovládána podle
§ 20 odst. 3 písm. c) bez předchozího souhlasu České národní banky nebo po lhůtě podle
§ 20 odst. 11 a nebyl udělen souhlas podle
§ 20 odst. 12, a dále v případech, kdy Česká národní banka zjistí, že působení řídící osoby je na újmu řádnému a obezřetnému podnikání banky, popřípadě lze takové působení důvodně očekávat, Česká národní banka ve správním řízení pozastaví účinnost smlouvy umožňující řízení banky jako řízené osoby řídící osobou a uloží bance ukončit vztah založený touto smlouvou v nejbližší možné době, kterou umožňuje tato smlouva,
občanský zákoník nebo zvláštní právní předpis. Ustanovení
§ 26aa odst. 2 platí obdobně. Rozhodnutí o pozastavení účinnosti ovládací smlouvy zveřejní Česká národní banka v obchodním věstníku.
(3) Česká národní banka může navrhnout, aby soud vyslovil za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem neplatnost usnesení valné hromady banky, pokud je v rozporu s právními předpisy nebo stanovami.
(4) V důsledku toho, že vlastníkovi akcií byla pozastavena akcionářská práva podle
odstavce 1, nedochází ke změně podílu na hlasovacích právech akcionáře ani jiných osob.
(5) Centrální depozitář je povinen kdykoliv na žádost poskytnout České národní bance výpis z emise akcií banky s uvedením všech vlastníků akcií banky, a to i tehdy, vede-li centrální depozitář tyto akcie na účtu zákazníků.
(6) Banka je povinna informovat Českou národní banku o konání valné hromady nejpozději v den jejího svolání.
§ 20b
(1) Česká národní banka vede bance, která je účastníkem platebního systému provozovaného Českou národní bankou, účet mezibankovního platebního styku v českých korunách. Účet mezibankovního platebního styku nemůže být předmětem výkonu rozhodnutí nebo předběžného opatření.
(2) Ustanovení
odstavce 1 se vztahuje i na zahraniční banku vykonávající činnost v České republice prostřednictvím pobočky.
§ 20c
(1) Jestliže banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo na území České republiky nezúčtovaly částku platební transakce v české měně nebo nepoužily číslo účtu nebo jiný jedinečný identifikátor v souladu s příkazem klienta a způsobily tím nesprávné provedení platební transakce, je banka, která vede účet neoprávněného příjemce, povinna na podnět banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, které nesprávné provedení platební transakce způsobily, odepsat z tohoto účtu nesprávně zúčtovanou částku a vydat ji bance nebo spořitelnímu a úvěrnímu družstvu, které nesprávné provedení platební transakce způsobily, k nápravě nesprávně provedené platební transakce v souladu se zákonem upravujícím platební styk, a dále je banka oprávněna uvést účet neoprávněného příjemce do stavu, v němž by byl, kdyby k nesprávnému provedení platební transakce nedošlo (dále jen „opravné zúčtování“).
(2) Podnět podle
odstavce 1 lze dát do 3 měsíců ode dne vzniku chyby, v jejímž důsledku došlo k nesprávnému provedení platební transakce.
(3) Opravné zúčtování k tíži účtů správců daní se nepřipouští; banka, která nesprávné provedení platební transakce způsobila, požádá o vrácení částky příslušného správce daně.
(4)
Odstavce 1 až 3 se použijí i na zahraniční banku a na opravné zúčtování v rámci téže banky.
§ 20d
(1) Česká národní banka může vydat opatření obecné povahy na základě a v mezích přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky nebo na základě přímo použitelných předpisů Evropské unie, kterými se provádí nebo v přenesené pravomoci doplňuje tento předpis Evropské unie nebo směrnice
2013/36/EU tam, kde tento předpis umožňuje příslušnému orgánu udělit výjimku nebo upravit použití stanovených pravidel skupině druhově určených osob, na něž se použijí požadavky tohoto přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky nebo směrnice
2013/36/EU.
(2) Návrh opatření obecné povahy zveřejní Česká národní banka způsobem umožňujícím dálkový přístup. Koná-li se veřejné projednání návrhu o opatření obecné povahy, oznámí Česká národní banka dobu a místo jeho konání způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3) Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění.
ČÁST ŠESTÁ
DOHLED A POVINNOST MLČENLIVOSTI
§ 25
(1) Činnost bank včetně jejich poboček působících na území cizího státu podléhá dohledu vykonávanému Českou národní bankou, včetně kontrol na místě. Činnost zahraničních bank podléhá dohledu vykonávanému orgánem dohledu země sídla zahraniční banky a v rozsahu stanoveném zákonem dohledu vykonávanému Českou národní bankou, včetně kontrol na místě.
(2) Česká národní banka může požádat o kontrolu na místě u jí dohlížených osob mimo území České republiky orgán dohledu příslušného státu. Česká národní banka může vyhovět žádosti orgánu dohledu země sídla zahraniční banky nebo oprávněné finanční instituce o provedení kontroly na místě u jím dohlížené osoby. Provádění kontrol na místě orgánem dohledu země sídla zahraniční banky nebo oprávněné finanční instituce Česká národní banka umožní na základě vzájemnosti. Orgán dohledu, který požádal o provedení kontroly na místě, je oprávněn zúčastnit se kontroly, pokud ji neprovádí sám. Česká národní banka za tímto účelem může uzavírat s orgánem dohledu země sídla zahraniční banky nebo oprávněné finanční instituce písemná ujednání o koordinaci a spolupráci.
(3) Česká národní banka se při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky podílí na činnosti kolegií orgánů dohledu v rámci Evropského systému finančního dohledu
7b).
(4) Česká národní banka se při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky podílí na činnosti Evropského orgánu pro bankovnictví.
(5) Česká národní banka při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky přihlíží ke sbližování nástrojů a postupů dohledu využívaných v členských státech; vychází přitom z pokynů, doporučení, standardů a jiných opatření přijatých Evropským orgánem pro bankovnictví, ledaže uvede důvody, pro které tak nečiní.
(6) Česká národní banka může požadovat pravidelné poskytování informací nutných k výkonu její působnosti a pro statistické účely od
a) banky,
b) finanční holdingové osoby,
c) smíšené finanční holdingové osoby,
d) smíšené holdingové osoby,
f) osoby, která byla osobami uvedenými v
písmenech a) až d) pověřena výkonem činnosti, včetně poskytovatelů služeb informačních a komunikačních technologií z řad třetích stran podle kapitoly V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
2022/2554.
(7) Česká národní banka může provést kontrolu u osob uvedených v
odstavci 6, pokud je to nezbytné k výkonu její působnosti; za tímto účelem může
a) vyžadovat předložení dokladů,
b) zkoumat knihy a záznamy a pořizovat z nich výpisy a opisy,
c) získávat písemná nebo ústní vysvětlení od osob uvedených v
odstavci 6, jejich zástupců a pracovníků,
d) získávat ústní vysvětlení od jiné osoby než je uvedena v
odstavci 6 za podmínky, že k tomu udělí souhlas.
(8) Česká národní banka může provést kontrolu na místě u osob uvedených v
odstavci 6 písm. b) až f) a všech osob, které podléhají dohledu na konsolidovaném základě, jestliže předem uvědomí dotčený orgán dohledu.
§ 25a
(1) Všechny osoby provádějící dohled jsou povinny zachovávat mlčenlivost o všech údajích získaných v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce. Mohou poskytovat třetím osobám pouze informace v souhrnné podobě, u nichž nelze identifikovat, o kterou konkrétní banku či osobu se jedná. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení povolání, zaměstnání nebo funkce.
(2) Informace získané při výkonu své pravomoci mohou osoby uvedené v
odstavci 1 použít pouze k plnění úkolů dohledu nebo v soudním řízení, vedeném v souvislosti s rozhodnutím nebo výkonem dohledu, nebo v obdobném řízení před mezinárodním orgánem.
(3) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se při dodržení zákonných podmínek nepovažuje
a) poskytnutí informací získaných v souvislosti s výkonem dohledu nebo doplňkového dohledu nad osobami ve finančním konglomerátu
6d) orgánu dohledu nad bankami, finančními institucemi nebo finančními trhy v jiném státě nebo orgánu příslušnému k řešení krize,
b) poskytnutí informací Ministerstvu financí pro účely výkonu kontroly dodržování podmínek pro poskytování příspěvku fyzickým osobám podle zákona upravujícího stavební spoření nebo pro účely řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu,
c) poskytnutí informace získané při výkonu dohledu pracovníkům České národní banky, kteří spolupůsobí při výkonu dohledu nad finančním trhem, na řešení krize nebo při výkonu správního dozoru nad plněním povinností podle zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, pro plnění jejich úkolů,
d) uveřejnění výsledku zátěžových testů provedených podle
§ 25d odst. 2 nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví a
(4) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se při dodržení zákonných podmínek nepovažuje poskytnutí informací získaných v souvislosti s výkonem dohledu veřejným orgánům a dalším osobám v České republice, jsou-li informace poskytovány pro plnění jejich funkce,
a) orgánů působících při likvidaci nebo úpadku u banky nebo finanční instituce,
c) auditora zákonem stanovené účetní závěrky banky nebo finanční instituce,
d) dohledu nad auditorem stanovené účetní závěrky banky nebo finanční instituce,
e) dohledu nad dodržováním práva obchodních společností,
f) boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu,
g) dohledu nad platebními nebo vypořádacími systémy,
h) provozovatele platebního nebo vypořádacího systému,
i) orgánu činného v trestním řízení,
j) České národní banky jako ústřední banky České republiky a orgánu vykonávajícímu dohled nad finančním trhem,
k) systémů pojištění pohledávek z vkladů, systémů pojištění a mechanismů financování řešení krize,
l) orgánu veřejné moci, do jehož působnosti náleží příprava právních předpisů týkajících se dohledu nad bankami a finančními institucemi, jakož i osob pověřených těmito orgány k výkonu kontrolní činnosti,
n) orgánu věcně příslušného podle jiného právního předpisu ke správě daní.
(5) Česká národní banka může informace podle odstavce 4 písm. e) poskytnout pouze po předchozím sdělení jména a přesného vymezení úkolů osoby, které mají být tyto informace předány.
(6)
Odstavce 4 a
5 se použijí obdobně pro poskytování informací
a) veřejným orgánům a dalším osobám v členských státech,
b) Evropské centrální bance, Evropskému orgánu pro bankovnictví a Evropské radě pro systémová rizika
22),
(7) Česká národní banka je oprávněna odmítnout poskytnutí informací podle
odstavce 4 písm. n) veřejným orgánům a dalším osobám v členských státech. Jde-li o poskytnutí informací pocházejících od orgánu dohledu jiného členského státu, je Česká národní banka oprávněna je poskytnout orgánu podle
odstavce 4 písm. n) pouze s výslovným souhlasem orgánu dohledu jiného členského státu, který jí je poskytl.
(8) Informace získané v souvislosti s výkonem dohledu mohou být poskytovány též orgánům Evropské unie, je-li to zapotřebí k naplnění mezinárodní smlouvy.
(9) Informace získané v souvislosti s výkonem dohledu mohou být poskytnuty též mezinárodním organizacím, působícím na úseku boje proti trestné činnosti, orgánům cizích států činným v trestním řízení pro plnění jejich funkce, a dále příslušným orgánům dohledu nebo subjektům odpovědným za uplatňování pravidel týkajících se strukturálního oddělení v rámci skupiny.
(10) Informace získané v souvislosti s výkonem dohledu mohou být na výslovnou žádost poskytovány též
a) Mezinárodnímu měnovému fondu a Světové bance pro účely hodnocení v rámci programu hodnocení finančního sektoru,
b) Bance pro mezinárodní platby pro účely kvantitativních studií dopadu,
c) Radě pro finanční stabilitu pro účely její dohledové funkce.
(11) Poskytnutí informací podle
odstavců 3 až 7,
9 a
10 je možné pouze za podmínky, že příslušný orgán nebo osoba chrání informace nejméně v rozsahu, jaký je požadován právem Evropské unie.
(12) Poskytnutí informací podle
odstavce 10 je dále možné, pouze pokud
a) mají souhrnnou, či anonymizovanou podobu, přičemž jiné informace je možné poskytnout jen v prostorách České národní banky,
b) je žádost dostatečně odůvodněna s ohledem na konkrétní úkoly žadatele v souladu s jeho mandátem stanoveným příslušnými mezinárodními smlouvami nebo úmluvami upravujícími jeho činnost,
c) je žádost dostatečně konkrétní, pokud jde o povahu, rozsah a formát požadovaných informací a způsob jejich sdělení nebo předání,
d) požadované informace jsou nezbytně nutné k plnění konkrétních úkolů žadatele a nepřesahují rámec úkolů, jež jsou mu stanoveny příslušnými mezinárodními smlouvami nebo úmluvami upravujícími jeho činnost, a
e) žadatel podle
odstavce 10 poskytne dostatečné záruky, že informace budou předány nebo sděleny výlučně osobám přímo zapojeným do plnění konkrétního úkolu a že tyto informace budou chráněny profesním tajemstvím nejméně v rozsahu povinnosti mlčenlivosti podle tohoto zákona.
(13) Informace získané od orgánů cizích států nemohou být použity k jinému účelu než k tomu, pro který byly poskytnuty, a nesmí být bez souhlasu poskytovatele poskytnuty nikomu dalšímu.
(14) Informace získané v rámci dohledu na místě na území jiného státu nesmí být bez souhlasu orgánu dohledu tohoto státu poskytnuty nikomu dalšímu.
§ 25b
Zjistí-li Česká národní banka při výkonu dohledu nad bankou mimořádnou situaci, včetně nepříznivého vývoje na finančních trzích, v jejímž důsledku by mohlo dojít k ohrožení likvidity trhu a stability finančního systému (dále jen „mimořádná situace“) v České republice, informuje bez zbytečného odkladu o této skutečnosti
a) centrální banky Evropského systému centrálních bank v členských státech dotčených touto situací za podmínek uvedených v
§ 25a odst. 4 písm. j) a
b) orgány veřejné moci uvedené v
§ 25a odst. 4 písm. l) v členských státech dotčených touto situací, jsou-li pro ně tyto informace významné.
§ 25c
Proces přezkumu a vyhodnocování
(1) Česká národní banka při výkonu dohledu zároveň přezkoumává a vyhodnocuje, zda uspořádání, strategie, postupy a mechanismy zavedené bankou za účelem splnění požadavků stanovených tímto zákonem, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise, kapitál a likvidita banky zajišťují bezpečný a spolehlivý provoz banky a řádné řízení a krytí rizik. Česká národní banka vždy vyhodnocuje rizika, kterým banka je nebo může být vystavena, rizika odhalená zátěžovými testy a rizika zjištěná testováním digitální provozní odolnosti podle kapitoly IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
2022/2554.
(2) Česká národní banka provádí přezkum a vyhodnocování v periodicitě a intenzitě přiměřené velikosti, významu a postavení banky na finančním trhu a charakteru, rozsahu a složitosti jejích činností, minimálně však jednou ročně, a v rozsahu bance stanovených požadavků podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise. Při provádění přezkumu a vyhodnocování uplatňuje Česká národní banka zásadu přiměřenosti v souladu s kritérii zveřejňovanými podle
§ 38j odst. 1 písm. c) a vezme v úvahu, zda banka
a) byla určena globální systémově významnou institucí, globální systémově významnou institucí mimo Evropskou unii nebo subjektem globální systémově významné instituce,
b) byla určena jako jiná systémově významná instituce,
c) je součástí skupiny, v níž instituce, která je ovládající osobou, a většina institucí, které jsou ovládanými osobami, jsou zahrnuty do konsolidované účetní závěrky a většina z ovládaných osob je považována za vzájemné instituce, družstva nebo spořitelny podle čl. 27 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013 a uplatní se na ně pravidla pro výpočet nejvyšší částky k možnému rozdělení a celková hodnota aktiv všech institucí, které jsou ovládanými osobami, na individuálním nebo subkonsolidovaném základě nepřesahuje částku odpovídající 30 miliardám EUR.
(3) Česká národní banka přezkoumává a vyhodnocuje úvěrové, tržní a operační riziko; přezkum a vyhodnocování musí být dále zaměřeny alespoň na
a) výsledky zátěžových testů prováděných bankou podle čl. 177 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013 při použití přístupu založeného na interním ratingu,
b) expozice vůči riziku koncentrace a jeho řízení bankou včetně dodržování požadavků podle
části čtvrté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise,
c) vhodnost, účinnost a odolnost zásad a postupů pro řízení zbytkového rizika spojeného s používáním uznatelných technik snižování úvěrového rizika, kterým se rozumí snižování úvěrového rizika podle čl. 4 odst. 1 bodu 57 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013, a správnost jejich uplatňování,
d) míru, v jaké kapitál udržovaný bankou vůči aktivům, která sekuritizovala, odpovídá ekonomické podstatě dané transakce, včetně dosaženého stupně převodu rizika,
e) expozice banky vůči riziku likvidity, měření a řízení rizika likvidity včetně vypracování analýz alternativních scénářů, řízení faktorů snižujících riziko a efektivity pohotovostních plánů,
f) dopady rozložení rizika a způsob, jakým jsou tyto dopady začleněny do systému měření rizika,
g) výsledky zátěžových testů prováděných bankou při používání interního modelu pro výpočet kapitálového požadavku k tržnímu riziku podle části třetí hlavy čtvrté kapitoly páté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013,
h) geografické umístění expozic banky,
i) model podnikání banky,
j) míru, do jaké banka zavedla vhodnou politiku a provozní opatření související s kvantifikovatelnými hlavními a dílčími cíli stanovenými v plánu banky pro sledování a řešení environmentálních rizik, sociálních rizik a rizik správy a řízení v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu.
(4) Česká národní banka dále přezkoumává a vyhodnocuje
a) celkové řízení rizika likvidity banky; přitom prosazuje rozvoj řádných vnitřních metodik a bere v úvahu postavení banky na finančních trzích a řádně zohlední v rozhodnutích učiněných v návaznosti na přezkum a vyhodnocování možný dopad na stabilitu finančního systému ve všech ostatních dotčených členských státech,
b) expozice banky vůči úrokovému riziku investičního portfolia, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí portfolio, do kterého se zařazují nástroje, které se nezařazují do obchodního portfolia; Česká národní banka uloží odpovídající opatření k nápravě podle
§ 26 odst. 2 nebo stanoví jiné modelovací a parametrické předpoklady, než jaké stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie vydaný podle čl. 98 odst. 5a směrnice
2013/36/EU, alespoň pokud
1. se v důsledku náhlé a neočekávané změny úrokových sazeb podle kteréhokoliv z 6 dohledových šokových scénářů pro úrokové sazby stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným podle čl. 98 odst. 5a směrnice
2013/36/EU sníží ekonomická hodnota kapitálu banky o více než 15 % kapitálu tier 1, nebo
2. u banky v důsledku náhlé a neočekávané změny úrokových sazeb podle jednoho ze 2 dohledových šokových scénářů pro úrokové sazby stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným podle čl. 98 odst. 5a směrnice
2013/36/EU dojde k velkému poklesu čistého úrokového výnosu investičního portfolia,
c) expozice banky vůči riziku nadměrné páky, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí páka podle čl. 4 odst. 1 bodu 93 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013, a které je identifikováno na základě ukazatelů nadměrné páky včetně pákového poměru určeného podle článku 429 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013; při vyhodnocování přiměřenosti pákového poměru a při vyhodnocování uspořádání, strategií, postupů a mechanismů zavedených bankou pro řízení rizika nadměrné páky, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí riziko nadměrné páky podle čl. 4 odst. 1 bodu 94 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013, přihlédne Česká národní banka k modelu podnikání banky,
d) řídicí a kontrolní systém banky, podnikovou kulturu a způsobilost členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady banky vykonávat své povinnosti; při přezkumu a vyhodnocování může Česká národní banka požadovat po bance program jednání statutárního orgánu, správní rady a dozorčí rady a jejich výborů včetně souvisejících podkladových dokumentů a výsledků vnitřního a vnějšího hodnocení činnosti statutárního orgánu, správní rady a dozorčí rady,
e) postupy banky v oblasti správy a řízení a řízení rizik za účelem řešení environmentálních rizik, sociálních rizik a rizik správy a řízení včetně expozice banky vůči těmto rizikům, které zahrnují posouzení plánu banky pro sledování a řešení environmentálních rizik, sociálních rizik a rizik správy a řízení v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu a jeho spolehlivosti, přičemž v rámci posouzení tohoto plánu Česká národní banka zohlední při určování přiměřenosti postupů a expozice banky model podnikání banky,
f) postupy banky v oblasti správy a řízení a řízení rizik týkajících se její expozice v kryptoaktivech a poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy.
(5) Česká národní banka nemusí uložit opatření k nápravě ani stanovit jiné modelovací a parametrické předpoklady podle
odstavce 4 písm. b), jestliže má na základě přezkumu a vyhodnocování za to, že řízení úrokového rizika vyplývajícího z investičního portfolia ze strany banky je přiměřené a že banka není úrokovému riziku vyplývajícímu z investičního portfolia vystavena nadměrně.
(6) Česká národní banka dále přezkoumává a vyhodnocuje,
a) zda banka poskytla skrytou podporu sekuritizaci, kterou se rozumí sekuritizace podle čl. 4 odst. 1 bodu 61 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013; zjistí-li, že banka poskytla skrytou podporu sekuritizaci ve více než jednom případě, přijme odpovídající opatření odrážející riziko, že banka v budoucnu poskytne podporu své sekuritizaci,
b) zda úpravy ocenění pozic nebo portfolií v obchodním portfoliu podle čl. 105 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise umožní bance prodat nebo krátkodobě zajistit své pozice, aniž by došlo za běžných tržních podmínek k významné ztrátě; obchodním portfoliem se pro účely tohoto zákona rozumí obchodní portfolio podle čl. 4 odst. 1 bodu 86 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013.
§ 25d
(1) Česká národní banka může u bank s podobným rizikovým profilem přizpůsobit metodiku provádění procesu přezkumu a vyhodnocování s ohledem na rizikově orientovaná kritéria a kvantitativní ukazatele.
(2) Na podporu procesu přezkumu a vyhodnocování podle
§ 25c provádí Česká národní banka alespoň jednou ročně zátěžové testy bank. Výsledek zátěžových testů může Česká národní banka uveřejnit.
(3) Banka a třetí strana, jedná-li vůči bance v souvislosti se zátěžovým testováním jako poradce, se zdrží činností, které mohou narušit zátěžový test, jako je srovnávání, vzájemná výměna informací, dohoda o společném postupu nebo optimalizace jimi podávaných informací v zátěžovém testu.
(4) Česká národní banka je oprávněna shromažďovat informace a provádět šetření, pokud jsou nezbytná pro odhalení činností způsobilých narušit zátěžový test podle
odstavce 3.
(5) Česká národní banka pravidelně alespoň jednou za 3 roky přezkoumává dodržování podmínek, za kterých bylo bance povoleno používání interních přístupů. Při tom se zaměřuje zejména na kvalitu a aktuálnost používaných metod a postupů, na změny v činnosti banky a na používání interních přístupů u nových produktů.
§ 25e
(1) Česká národní banka postupuje podle plánu dohledových šetření, který je sestaven alespoň jednou ročně s přihlédnutím k výsledkům procesu přezkumu a vyhodnocování podle
§ 25c.
(2) Česká národní banka sestaví plán dohledových šetření podle
odstavce 1 tak, aby nebránil orgánu dohledu jiného členského státu v provedení kontroly na místě v pobočce banky, která vykonává svou činnost na území tohoto jiného členského státu.
(3) Plán dohledových šetření České národní banky zahrnuje
a) seznam bank, které mají být předmětem zvýšeného dohledu v návaznosti na opatření podle
odstavce 4,
b) plán kontrol na místě v obchodních místech banky, včetně jejích poboček a ovládaných osob se sídlem v jiných členských státech,
c) informaci o plánovaném způsobu plnění daných úkolů a přidělení zdrojů na jejich zajištění,
d) seznam bank, u nichž výsledky zátěžových testů podle
§ 25c a
§ 25d odst. 2 nebo výsledek procesu přezkumu a vyhodnocování podle
§ 25c naznačují významná rizika pro finanční zdraví nebo porušení požadavků stanovených tímto zákonem, právním předpisem, který jej provádí, rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise,
e) seznam dalších bank, u kterých to Česká národní banka považuje za nezbytné.
(4) Česká národní banka přijme v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování podle
§ 25c, je-li to nezbytné, zejména tato opatření:
a) zvýšit počet kontrol na místě,
b) zajistit trvalou přítomnost zástupce České národní banky v bance,
c) vyžadovat podávání dodatečných nebo častějších informací bankou,
d) provádět dodatečný nebo častější přezkum provozních, strategických nebo obchodních plánů banky,
e) provádět kontroly zaměřené na sledování vybraných rizik, kterým by banka mohla být vystavena,
f) uložit, aby osoba podléhající jejímu dohledu udržovala kapitál nad minimální úrovní požadavků na kapitál podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013 za podmínek podle
§ 25f a
25g,
g) uložit zvláštní požadavky na likviditu, včetně omezení nesouladu splatnosti aktiv a závazků, s přihlédnutím ke konkrétnímu modelu podnikání banky, a k uspořádáním, postupům a mechanismům banky, zejména podle
§ 8b odst. 1 písm. b),
(5) Česká národní banka uloží osobě podléhající jejímu dohledu, která pro obchodní portfolio používá interní model tržního rizika, vhodná opatření k zajištění okamžitého zlepšení tohoto modelu nebo přezkoumá, zda jsou splněny podmínky, za nichž byl souhlas s používáním tohoto modelu udělen, pokud u daného modelu z výsledků zpětného testování nebo testu přiřazování zisků a ztrát vyplývá, že daný model přestal být dostatečně přesný.
Podmínky pro uložení požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování
§ 25f
(1) Česká národní banka uloží požadavek na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování, zjistí-li, že
a) banka je vystavena rizikům nebo prvkům rizik, které nejsou dostatečně pokryty kapitálovými požadavky podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402
41),
b) banka nesplňuje požadavky podle
§ 8b,
§ 12c odst. 1 a
2, právních předpisů provádějících tato ustanovení nebo podle čl. 393 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013 a není pravděpodobné, že by jiná opatření v oblasti dohledu stačila k zajištění souladu s uvedenými požadavky v odpovídajícím časovém rámci,
c) úpravy ocenění podle
§ 25c odst. 6 písm. b) jsou nedostatečné k tomu, aby bance umožnily v krátké době prodat nebo zajistit své pozice za běžných tržních podmínek bez významných ztrát,
d) neplnění požadavků na používání povoleného přístupu povede pravděpodobně k nedostatečným kapitálovým požadavkům,
e) banka opakovaně neudržuje dostatečnou výši dodatečného kapitálu ke splnění pokynu sděleného podle
§ 25h, nebo
f) jiná situace specifická pro banku je nebo by mohla být zdrojem významného rizika.
(2) Česká národní banka uloží požadavek na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování pouze za účelem pokrytí rizik podstupovaných bankou v důsledku její činnosti, včetně rizik, která odrážejí dopad hospodářského vývoje nebo vývoje na finančních trzích na rizikový profil banky.
(3) Pro účely
odstavce 1 písm. a) platí, že rizika nebo prvky rizik nejsou dostatečně pokryty kapitálovými požadavky podle
částí třetí,
čtvrté a
sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402
41) pouze v případě, že požadavky na objem, druh a strukturu kapitálu, který Česká národní banka považuje za přiměřený při zohlednění vnitřně stanoveného kapitálu podle
§ 12c, jsou přísnější než požadavky podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402
41).
(4) Pro účely
odstavce 3 posoudí Česká národní banka s ohledem na rizikový profil banky rizika, jimž je banka vystavena, včetně rizik a prvků rizik specifických pro banku,
a) jež jsou výslovně vyloučeny z kapitálových požadavků podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402
41) nebo nejsou těmito požadavky přímo pokryty, a
b) u nichž hrozí podcenění i přes dodržení příslušných požadavků podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402
41).
(5) Za rizika, u nichž i přes dodržení příslušných požadavků podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402
41) hrozí podcenění, se nepovažují rizika v rozsahu, v jakém se na ně vztahují dočasná opatření stanovená podle tohoto zákona nebo ustanovení o ochraně předchozího stavu obsažená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013.
(6) Kapitál považovaný za přiměřený pokrývá všechna rizika, která byla na základě posouzení podle
odstavce 4 označena za významná a která nejsou dostatečně pokryta kapitálovými požadavky podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402
41). Úrokové riziko vyplývající z investičních pozic je významné alespoň v případech podle
§ 25c odst. 4 písm. b), nedospěje-li Česká národní banka při provádění přezkumu a vyhodnocování k závěru, že je řízení úrokového rizika vyplývajícího z investičního portfolia ze strany banky přiměřené a že banka není úrokovému riziku vyplývajícímu z investičního portfolia vystavena nadměrně.
§ 25g
(1) Česká národní banka určí výši požadavku na kapitál podle
§ 25f v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování za účelem krytí
a) jiných rizik než rizika nadměrné páky jako rozdíl mezi kapitálem, který se považuje za přiměřený podle
§ 25f, a příslušnými kapitálovými požadavky podle částí třetí a čtvrté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402
41),
b) rizika nadměrné páky jako rozdíl mezi kapitálem, který se považuje za přiměřený podle
§ 25f, a příslušnými kapitálovými požadavky stanovenými v částech třetí a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013;
§ 25f odst. 6 věta druhá se pro tyto účely nepoužije.
(2) Banka plní požadavek na kapitál podle
odstavce 1 písm. a) určený Českou národní bankou kapitálem splňujícím tyto podmínky:
a) nejméně tři čtvrtiny tvoří kapitál tier 1 a
b) nejméně tři čtvrtiny požadavku podle
písmene a) tvoří kmenový kapitál tier 1.
(3) Banka plní požadavek na kapitál podle
odstavce 1 písm. b) určený Českou národní bankou kapitálem tier 1.
(4) Česká národní banka může, je-li to nezbytné a s ohledem na zvláštní situaci banky, stanovit, aby banka plnila požadavek na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování vyšším podílem kapitálu tier 1 nebo kmenového kapitálu tier 1, než jaký je požadován podle
odstavce 2 nebo
3.
(5) Banka udržuje kapitál ve výši požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování ke krytí jiných rizik než rizika nadměrné páky, a to nad rámec kapitálových požadavků podle čl. 92 odst. 1 písm. a) až c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013, požadavku kombinované kapitálové rezervy, pokynu k držení dodatečného kapitálu podle
§ 25h, pokud tento pokyn kryje jiná rizika než riziko nadměrné páky, a požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě nevztahujících se k pákovému poměru.
(6) Banka udržuje kapitál ve výši požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování ke krytí rizika nadměrné páky, a to nad rámec kapitálového požadavku podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013, požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013, pokynu k držení dodatečného kapitálu podle
§ 25h, pokud tento pokyn kryje riziko nadměrné páky, a požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě ve vztahu k pákovému poměru.
(7) Česká národní banka v odůvodnění rozhodnutí o uložení požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování uvede alespoň popis úplného posouzení všech prvků podle
§ 25f a
odstavců 1 až 5. Pokud Česká národní banka uloží požadavek na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování z důvodů podle
§ 25f odst. 1 písm. e), uvede v odůvodnění, proč uložení pokynu k držení dodatečného kapitálu není dostatečné.
§ 25ga
Minimální výstupní práh
(1) Pro účely kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika a kapitálové rezervy pro globální nebo jinou systémově významnou instituci a požadavku na kapitál podle
§ 25e odst. 4 písm. f) je minimální výstupní práh pro banku závazný, je-li celkový objem rizikové expozice banky vypočtený podle čl. 92 odst. 3 prvního pododstavce nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013 vyšší než její celkový objem rizikové expozice nepodléhající minimálnímu výstupnímu prahu vypočtený podle čl. 92 odst. 4 tohoto nařízení.
(2) Pokud se pro banku stane minimální výstupní práh závazný, Česká národní banka nezvýší požadavek na kapitál podle
§ 25e odst. 4 písm. f) pokrývající jiná rizika, než je riziko nadměrné páky.
(3) Česká národní banka prověří bez zbytečného odkladu nebo nejpozději v rámci nejbližšího procesu přezkumu a vyhodnocování požadavek podle
§ 25e odst. 4 písm. f) a odstraní všechny jeho části, jež by vedly k dvojímu započtení rizik, která jsou již plně kryta tím, že je banka vázána minimálním výstupním prahem.
(5) Česká národní banka může přezkoumat svůj předchozí pokyn týkající se držení dodatečného kapitálu podle
§ 25h s cílem zachovat jeho přiměřenou kalibraci po té, co se pro banku stal výstupní práh závazným.
(6) Česká národní banka neuloží požadavek na kapitál podle
§ 25f, který by vedl ke dvojímu započtení rizik, je-li pro banku minimální výstupní práh závazný.
§ 25h
Pokyn k držení dodatečného kapitálu
(1) Česká národní banka provádí v rámci přezkumu a vyhodnocování pravidelný přezkum úrovně vnitřně stanoveného kapitálu podle
§ 12c.
(2) Česká národní banka na základě přezkumu podle
odstavce 1 určí a sdělí bance pokyn k držení dodatečného kapitálu; na sdělení pokynu České národní banky se
části druhá a
třetí správního řádu nepoužijí. Tento pokyn zahrnuje kapitál nad rámec kapitálu požadovaného podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013 a kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402
41), požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování, požadavku na kombinovanou kapitálovou rezervu nebo nad rámec požadavku na kapitálovou rezervu k pákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a nařízení (EU) č.
575/2013, které jsou nezbytné k dosažení celkové úrovně kapitálu, kterou Česká národní banka považuje za vhodnou.
(3) Pokyn k držení kapitálu může pokrývat i rizika, která jsou řešena prostřednictvím požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování, ale pouze do té míry, v jaké tato rizika nejsou v požadavku zahrnuta.
(4) Kapitál použitý ke splnění pokynu k držení dodatečného kapitálu, který má pokrývat jiná rizika než riziko nadměrné páky, banka nepoužije ke splnění kapitálových požadavků podle čl. 92 odst. 1 písm. a) až c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013, požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování uloženého Českou národní bankou k pokrytí jiných rizik než rizika nadměrné páky, požadavku na kombinovanou kapitálovou rezervu ani požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě nevztahujících se k pákovému poměru.
(5) Kapitál použitý ke splnění pokynu k držení dodatečného kapitálu k řešení rizika nadměrné páky banka nepoužije ke splnění kapitálového požadavku podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013, požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování uloženého Českou národní bankou k řešení rizika nadměrné páky, ani požadavku na kapitálovou rezervu k pákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013 a ani požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě ve vztahu k pákovému poměru.
§ 25i
Česká národní banka zajistí úzkou spolupráci včetně výměny informací mezi všemi dotčenými útvary a útvarem vykonávajícím působnost orgánu příslušného k řešení krize, pokud uloží bance požadavek na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo pokud bance sdělí pokyn k držení dodatečného kapitálu podle
§ 25h.
§ 25j
Ustanovení
§ 25c až 25i se použijí obdobně na finanční holdingovou osobu nebo smíšenou finanční holdingovou osobu schválenou podle
§ 27 odst. 1, osobu určenou podle
§ 29 odst. 2 písm. c) nebo osobu dočasně označenou podle
§ 31 odst. 2.ČÁST OSMÁ
DOHLED NA KONSOLIDOVANÉM ZÁKLADĚ
§ 26c
Orgán určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základě
(1) Je-li banka tuzemskou ovládající bankou nebo evropskou ovládající úvěrovou institucí, je Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě.
(2) Jsou-li banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo ovládány tuzemskou finanční holdingovou osobou nebo tuzemskou smíšenou finanční holdingovou osobou, evropskou finanční holdingovou osobou nebo evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, je Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě.
(3) Ovládá-li tuzemská finanční holdingová osoba, tuzemská smíšená finanční holdingová osoba, evropská finanční holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční holdingová osoba více institucí z členských států, je Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, pokud
a) banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo je jedinou úvěrovou institucí z členského státu ve skupině, nebo
b) banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo má nejvyšší bilanční sumu z úvěrových institucí z členského státu ve skupině.
(4) Je-li podle čl. 18 odst. 3 nebo 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013 požadována konsolidace, je Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, pokud banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo má nejvyšší bilanční sumu z úvěrových institucí, které jsou ve skupině z členských států.
(5) Česká národní banka je orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, je-li součet bilančních sum bank a spořitelních a úvěrních družstev z členských států ve skupině vyšší než součet bilančních sum úvěrových institucí ve skupině, nad nimiž vykonává dohled na individuálním základě jiný příslušný orgán dohledu; v takovém případě se nepoužije
odstavec 3 písm. b) a
odstavce 4 a
8.
(6) Česká národní banka vykonává dohled na konsolidovaném základě, i když nejsou splněny podmínky podle
odstavce 1,
3,
4,
7 nebo
8, nebo upustí od výkonu dohledu na konsolidovaném základě, i když jsou splněny podmínky podle
odstavce 1,
3,
4,
7 nebo
8, jestliže se tak dohodne s příslušným orgánem dohledu, pokud považují použití kritéria podle
odstavce 1,
3,
4,
7 nebo
8 jako nevhodné s ohledem na dotčené instituce a relativní význam jejich činností v příslušných členských státech. V takovém případě si Česká národní banka před uzavřením dohody s příslušným orgánem dohledu vyžádá stanovisko evropské ovládající úvěrové instituce, evropské finanční holdingové osoby, evropské smíšené finanční holdingové osoby nebo instituce s nejvyšší bilanční sumou.
(7) Ovládá-li tuzemský ovládající obchodník s cennými papíry nebo evropský ovládající investiční podnik jednu nebo více úvěrových institucí, je Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, pokud banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo
a) je jedinou úvěrovou institucí z členského státu ve skupině, nebo
b) má nejvyšší bilanční sumu z úvěrových institucí, které jsou ve skupině, z členských států.
(8) Je-li banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo určenou úvěrovou institucí podle
§ 29 odst. 2 písm. c) nebo uloží-li Česká národní banka opatření podle
§ 31 odst. 2, je Česká národní banka určeným orgánem k výkonu dohledu na konsolidovaném základě.
§ 26d
Posouzení rovnocennosti dohledu na konsolidovaném základě v jiných než členských státech
(1) Pokud banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo, které jsou ovládány institucí, finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou se sídlem v jiném než členském státě, nepodléhají dohledu na konsolidovaném základě vykonávaném Českou národní bankou nebo jiným příslušným orgánem, pak Česká národní banka posoudí, zda tato banka nebo toto spořitelní a úvěrní družstvo podléhají ze strany orgánu dohledu z jiného než členského státu dohledu na konsolidovaném základě, který je rovnocenný dohledu na konsolidovaném základě podle tohoto zákona, a požadavkům části první hlavy druhé kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013.
(2) Česká národní banka provádí posouzení podle
odstavce 1, pokud by byla jinak orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě nebo na žádost ovládající osoby nebo na žádost osoby zahrnuté do doplňkového dohledu na základě zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty nebo obdobné zahraniční osoby z členského státu. Česká národní banka přitom konzultuje ostatní dotčené příslušné orgány dohledu.
(3) Při posouzení podle
odstavce 1 Česká národní banka přihlíží k obecným pokynům vydaným Evropským bankovním výborem
42) a konzultuje Evropský orgán pro bankovnictví.
(4) Pokud Česká národní banka na základě posouzení podle
odstavce 1 zjistí, že nad bankou nebo spořitelním a úvěrním družstvem není vykonáván rovnocenný dohled na konsolidovaném základě, použije na tuto banku nebo toto spořitelní a úvěrní družstvo obdobně ustanovení tohoto zákona, právního předpisu jej provádějícího nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013 nebo uplatní jiné přiměřené postupy dohledu, které zabezpečí cíle dohledu na konsolidovaném základě. Tyto postupy Česká národní banka přijme po konzultaci s ostatními dotčenými příslušnými orgány dohledu a poté je oznámí dotčeným příslušným orgánům dohledu, Evropskému orgánu pro bankovnictví a Evropské komisi.
(5) Přiměřené postupy dohledu podle
odstavce 4 mohou zejména zahrnovat povinnost zřídit finanční holdingovou osobu nebo smíšenou finanční holdingovou osobu se sídlem v členském státě a uplatňovat tento zákon, právní předpis jej provádějící nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013 o dohledu na konsolidovaném základě nad konsolidovanou situací této finanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby.
§ 26e
Dohody o koordinaci a spolupráci
(1) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, uzavírá písemná ujednání o koordinaci a spolupráci s ostatními příslušnými orgány dohledu za účelem usnadnění a zavedení účinného dohledu. Vykonává-li Česká národní banka dohled na individuálním základě nad členem skupiny, uzavírá písemná ujednání o koordinaci a spolupráci s orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad skupinou za účelem usnadnění a zavedení účinného dohledu.
(2) V rámci dohod podle
odstavce 1 lze orgánu určenému k výkonu dohledu na konsolidovaném základě svěřit další úkoly a upřesnit postupy pro rozhodování a spolupráci s ostatními příslušnými orgány dohledu.
(3) Česká národní banka je oprávněna vyjmout z dohledu banku nebo spořitelní a úvěrní družstvo a delegovat na základě dohody v souladu s čl. 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
1093/2010 výkon dohledu na orgán určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základě v jiném členském státě nad osobou ovládající tuto banku nebo spořitelní a úvěrní družstvo.
(4)
Odstavec 3 se použije obdobně v případě, kdy je Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad osobou ovládající zahraniční úvěrovou instituci a v souladu s čl. 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
1093/2010 přejímá výkon dohledu nad touto zahraniční úvěrovou institucí od příslušného orgánu dohledu v jiném členském státě.
(5) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě a finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba schválená podle
§ 27 odst. 1 má sídlo v jiném členském státě, uzavírá písemné ujednání o koordinaci a spolupráci uvedené v
odstavci 1 s příslušným orgánem v členském státě, v němž má dotčená finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba své sídlo.
(6) Česká národní banka uzavírá písemné ujednání o koordinaci a spolupráci podle
odstavce 5 s orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě v případě, že finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba má sídlo v České republice.
§ 26f
Ustanovení týkající se smíšených holdingových osob
(1) Ovládá-li smíšená holdingová osoba jednu nebo více bank nebo spořitelních a úvěrních družstev, je Česká národní banka oprávněna požadovat informace významné pro účely dohledu nad těmito osobami po smíšené holdingové osobě a jí ovládaných osobách.
(2) Česká národní banka je oprávněna provádět kontrolu na místě nebo nechat provádět kontrolu na místě pro účely ověření informací obdržených od osob podle
odstavce 1 třetí osobou. Pokud je smíšená holdingová osoba nebo jí ovládaná osoba pojišťovnou, lze postupovat obdobně podle
§ 26n odst. 3. Pokud smíšená holdingová osoba nebo jí ovládaná osoba se sídlem v jiném členském státě ovládá banku nebo spořitelní a úvěrní družstvo, pak se na kontrolu na místě pro účely ověření informací obdržených od osob podle
odstavce 1 použije
§ 25 odst. 2.
(3) Aniž je dotčena
část čtvrtá nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013, vykonává Česká národní banka dohled nad operacemi uvnitř skupiny mezi ovládanou bankou nebo spořitelním a úvěrním družstvem a smíšenou holdingovou osobou a jí ovládanými osobami, pokud smíšená holdingová osoba ovládá banku nebo spořitelní a úvěrní družstvo.
§ 26g
Další povinnosti osob při výkonu dohledu na konsolidovaném základě
(1) Osoby zahrnuté do skupiny jsou povinny pro účely dohledu na konsolidovaném základě poskytovat České národní bance informace a dokumenty, vytvořit odpovídající kontrolní mechanismy zajišťující správnost poskytovaných informací a pravost a úplnost poskytovaných dokumentů a umožnit provedení kontroly podle
§ 26n odst. 2.
(2) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, tuzemská ovládající banka, evropská ovládající úvěrová instituce, tuzemská finanční holdingová osoba, evropská finanční holdingová osoba, tuzemská smíšená finanční holdingová osoba a evropská smíšená finanční holdingová osoba předem oznámí České národní bance auditory, kteří budou provádět audit jí ovládaných osob.
(3) Finanční holdingová osoba a smíšená finanční holdingová osoba nepodléhající povinnosti schválení podle
§ 27 odst. 1 jsou povinny zajistit, aby jejich statutárním orgánem, členem jejich statutárního orgánu, členem správní rady nebo členem dozorčí rady byla osoba důvěryhodná, dostatečně odborně způsobilá a zkušená pro výkon své funkce a pro zajištění plnění požadavků vyplývajících pro finanční holdingovou osobu a smíšenou finanční holdingovou osobu z tohoto zákona. Podrobnější požadavky stanoví Česká národní banka vyhláškou.
(4) Finanční holdingová osoba a smíšená finanční holdingová osoba nepodléhající povinnosti schválení podle
§ 27 odst. 1 je povinna informovat Českou národní banku o návrzích personálních změn ve statutárním orgánu, správní radě a dozorčí radě, včetně předložení podkladů nezbytných pro posouzení odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti navrhovaných osob. Fyzická osoba, která je navrhovaná za člena orgánu, je povinna finanční holdingové osobě nebo smíšené finanční holdingové osobě poskytnout potřebné podklady a součinnost.
(5) Osoba, která se nově stane finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou nepodléhající povinnosti schválení podle
§ 27 odst. 1, je povinna splnit povinnost podle
odstavce 4 do 2 měsíců ode dne, kdy se stane finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou. Neučiní-li tak, má se za to, že jednotliví členové statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí rady této finanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby nesplňují stanovené předpoklady.
(6) Česká národní banka může požadovat po finanční holdingové osobě nebo smíšené finanční holdingové osobě nepodléhající povinnosti schválení podle
§ 27 odst. 1 výměnu osoby, která je členem statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí rady finanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby, jestliže tato osoba není dostatečně odborně způsobilá, zkušená nebo důvěryhodná.
(7) Není-li ovládaná osoba, která je bankou, spořitelním a úvěrním družstvem nebo obchodníkem s cennými papíry, zahrnuta do dohledu na konsolidovaném základě podle čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013, může Česká národní banka požádat ovládající osobu o informace, které jí mohou usnadnit dohled nad touto ovládanou osobou.
(8) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, může požádat osoby ovládané bankou, spořitelním a úvěrním družstvem, finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou, které nejsou zahrnuty do dohledu na konsolidovaném základě, o informace podle
§ 26f;
§ 26f se použije obdobně.
§ 26h
Opatření k nápravě ve vztahu k některým osobám zahrnutým do konsolidace
(1) Zjistí-li Česká národní banka nedostatky v činnosti osoby zahrnuté do skupiny, které mohou negativně ovlivnit hospodaření banky, spořitelního a úvěrního družstva nebo obchodníka s cennými papíry, který je součástí skupiny, je oprávněna ve vztahu k finanční holdingové osobě a smíšené finanční holdingové osobě schválené podle
§ 27 odst. 1, určené úvěrové instituci podle
§ 29 odst. 2 písm. c) nebo označené finanční holdingové osobě, smíšené finanční holdingové osobě nebo instituci podle
§ 31 odst. 2 a smíšené holdingové osobě podle povahy zjištěného nedostatku
a) vyžadovat, aby ve stanovené lhůtě zjednala nápravu,
b) nařídit zajištění mimořádného auditu u osoby, která je součástí skupiny, na náklady ovládající osoby,
c) zakázat nebo omezit provádění operací s osobami, které jsou součástí stejné skupiny.
(2) Nedostatkem v činnosti osoby zahrnuté do skupiny, která není bankou, spořitelním a úvěrním družstvem, obchodníkem s cennými papíry, finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou, se rozumí
a) porušení nebo obcházení tohoto zákona, zvláštních zákonů, obdobných zahraničních právních předpisů, právních předpisů vydaných Českou národní bankou a přímo použitelných předpisů Evropské unie,
b) provádění obchodů v rámci skupiny nebo navenek způsobem, který poškozuje zájmy vkladatelů banky, členů spořitelního a úvěrního družstva nebo zákazníků obchodníka s cennými papíry, který je součástí skupiny, nebo ohrožuje její bezpečnost a stabilitu.
(3) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, může uložit bance, která je ovládající osobou, ovládajícímu obchodníkovi s cennými papíry, finanční holdingové osobě nebo smíšené finanční holdingové osobě při zjištění nedostatku v činnosti této osoby opatření k nápravě podle
§ 26 odst. 2 písm. a) bodů 1,
13 a 14 a podle
§ 26 odst. 2 písm. c).
§ 26i
Koordinace činností dohledu při výkonu dohledu na konsolidovaném základě
(1) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, plní vedle úkolů stanovených tímto zákonem, jiným právním předpisem nebo nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013 rovněž tyto úkoly:
a) koordinuje ve vztahu k příslušným orgánům dohledu jiných členských států shromažďování a poskytování významných nebo nezbytných informací,
b) ve spolupráci s příslušnými orgány dohledu jiných členských států plánuje a koordinuje postup těchto orgánů v jiných než naléhavých situacích v rámci výkonu dohledu, včetně výkonu dohledu na konsolidovaném základě,
c) ve spolupráci s příslušnými orgány dohledu jiných členských států a s centrálními bankami Evropského systému centrálních bank plánuje a koordinuje postup těchto orgánů při přípravě na naléhavé situace a během nich, včetně nepříznivého vývoje v bance, spořitelním a úvěrním družstvu nebo na finančních trzích, a využívá pokud možno stávajících způsobů komunikace na podporu krizového řízení.
(2) Plánování a koordinace podle
odstavce 1 písm. c) zahrnuje přípravu společných hodnocení, zavedení plánů pro naléhavé situace, informování veřejnosti a ukládání závažných správních trestů a opatření k nápravě mimořádného významu podle
§ 38ha odst. 2 písm. d) a
§ 38i odst. 1 písm. b), ukládání závažných správních trestů a opatření k nápravě mimořádného významu podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev, ukládání závažných správních trestů a opatření k nápravě mimořádného významu podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a obdobných ustanovení zahraničních právních předpisů.
(3) Česká národní banka může upozornit Evropský orgán pro bankovnictví a požádat jej o urovnání sporu podle čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
1093/2010, pokud
a) příslušný orgán dohledu jiného členského státu s Českou národní bankou nespolupracuje v míře dostačující k řádnému plnění jejích úkolů podle
odstavce 1, nebo
b) orgán určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základě z jiného členského státu neplní úkoly podle čl. 112 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady
2013/36/EU.
§ 26j
Informační povinnost České národní banky při dohledu na konsolidovaném základě při naléhavých situacích
(1) Nastane-li naléhavá situace, včetně nepříznivého vývoje na finančních trzích, která může ohrozit likviditu trhu a stabilitu finančního systému v členském státě, v němž osoba, u níž je Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, vykonává činnost prostřednictvím významné pobočky nebo významné pobočky podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev, nebo v němž má sídlo osoba ovládaná osobou, u níž je Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, sdělí Česká národní banka bez zbytečného odkladu všechny nezbytné informace
a) Evropskému orgánu pro bankovnictví,
b) Evropské radě pro systémová rizika a centrálním bankám Evropského systému centrálních bank a
(2) Zjistí-li Česká národní banka, že nastala naléhavá situace, včetně nepříznivého vývoje na finančních trzích, která může ohrozit likviditu trhu a stabilitu finančního systému v členském státě, informuje bez zbytečného odkladu Evropský orgán pro bankovnictví a dotčené příslušné orgány.
(3) Požaduje-li Česká národní banka informace potřebné pro výkon dohledu na konsolidovaném základě, u kterých lze předpokládat, že již byly poskytnuty jinému příslušnému orgánu, přednostně požádá o takové informace tento orgán.
§ 26k
Opatření ke kapitálu a likviditě po dohodě s dotčenými příslušnými orgány dohledu
(1) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, je příslušná, po dohodě s příslušnými orgány dohledu jiných členských států vykonávajícími dohled nad osobami ovládanými evropskou ovládající úvěrovou institucí, evropskou finanční holdingovou osobou nebo evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, uložit opatření podle
§ 25e odst. 4 písm. f) a
g) nebo sdělit pokyn podle
§ 25h všem osobám v dotčené skupině a také na konsolidovaném základě.
(2) Česká národní banka předem informuje dotčené příslušné orgány o záměru uložit opatření či sdělit pokyn podle
odstavce 1 a současně jim předloží zprávy o posouzení krytí rizik kapitálem, držení dodatečného kapitálu a rizika likvidity. Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby bylo dosaženo dohody podle
odstavce 1 ve lhůtě do 4 měsíců ode dne, kdy předložila dotčeným příslušným orgánům dohledu zprávu o posouzení krytí rizik kapitálem, zprávu o držení dodatečného kapitálu a zprávu o posouzení rizika likvidity.
(3) Nebude-li dohody podle
odstavce 1 dosaženo ve lhůtě podle
odstavce 2, je Česká národní banka příslušná uložit opatření či sdělit pokyn podle
odstavce 1 členům dotčené skupiny, nad nimiž vykonává dohled, i bez dohody s příslušnými orgány vykonávajícími dohled nad členy dotčené skupiny; přitom přihlédne k posouzení rizik členů této skupiny vyjádřenému ve stanovisku příslušných orgánů vykonávajících dohled nad členy této skupiny a těmto orgánům zašle na vědomí stejnopis vydaného rozhodnutí.
(4) Nebylo-li dosaženo dohody mezi orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě a Českou národní bankou o uložení opatření nebo sdělení pokynu Českou národní bankou bance, která je členem jedné nebo více uvedených skupin, a to ve lhůtě 4 měsíců ode dne, kdy orgán určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad dotčenou skupinou předložil České národní bance zprávu o posouzení krytí rizik kapitálem této skupiny, zprávu o držení dodatečného kapitálu touto skupinou, nebo zprávu o posouzení rizika likvidity této skupiny, je Česká národní banka příslušná uvedené bance uložit samostatně na individuálním nebo subkonsolidovaném základě opatření podle
§ 25e odst. 4 písm. f) a
g) nebo sdělit pokyn podle
§ 25h; přitom přihlédne k posouzení rizik členů této skupiny vyjádřenému ve stanovisku příslušných orgánů vykonávajících dohled nad členy této skupiny a těmto orgánům zašle na vědomí stejnopis vydaného rozhodnutí.
(5) Česká národní banka může ve lhůtě 7 dnů před uplynutím lhůt podle
odstavců 3 a
4 požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
1093/2010. Pokud Česká národní banka nebo příslušné orgány vykonávající dohled nad členy dotčené skupiny podle
odstavce 1 požádají o toto urovnání sporu, přeruší Česká národní banka řízení o uložení opatření nebo sdělení pokynu do vydání rozhodnutí Evropským orgánem pro bankovnictví.
(6) Před vydáním rozhodnutí podle
odstavce 3 si Česká národní banka může vyžádat stanovisko Evropského orgánu pro bankovnictví. Česká národní banka si však toto stanovisko vyžádá vždy, jestliže o to požádá některý z příslušných orgánů vykonávajících dohled nad členy dotčené skupiny. Jestliže bylo před vydáním rozhodnutí podle
odstavce 3 nebo
4 vyžádáno stanovisko Evropského orgánu pro bankovnictví, Česká národní banka je vázána právním názorem v něm vysloveným, ledaže v odůvodnění rozhodnutí uvede důvody, pro které se od tohoto stanoviska odchyluje.
(7) Česká národní banka přezkoumává rozhodnutí podle
odstavce 1,
3 nebo
4 nejméně jednou za rok postupem podle
odstavců 1 až 5. Česká národní banka může tato rozhodnutí přezkoumat na základě odůvodněného písemného podnětu příslušného orgánu vykonávajícího dohled nad členem dotčené skupiny. V takovém případě lze rozhodnutí podle
odstavce 1,
3 nebo
4 přezkoumat také jen v rozsahu tohoto podnětu.
(8) Banka je povinna udržovat kapitál na individuálním nebo konsolidovaném základě nad minimální úrovní a plnit zvláštní požadavky na likviditu, je-li jí tato povinnost uložena rozhodnutím vydaným po dohodě s Českou národní bankou příslušným orgánem jiného členského státu určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě.
(9) Pokyn k držení dodatečného kapitálu určí a sdělí bance příslušný orgán jiného členského státu určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základě po dohodě s Českou národní bankou.
§ 26l
Kolegium nad skupinou
(1) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, zřizuje kolegium pro plnění úkolů podle
§ 26i,
§ 26j odst. 1 a
2 a
§ 26k. Zřízení a činnost kolegia jsou založeny na písemných ujednáních podle
§ 26e, která připravuje Česká národní banka po projednání s dotčenými příslušnými orgány dohledu. Je-li to účelné, Česká národní banka při dodržení povinnosti mlčenlivosti podle
§ 25a a dalších požadavků stanovených právem Evropské unie koordinuje spolupráci s příslušnými orgány dohledu jiných než členských států. Zřízením a činností kolegií nejsou dotčeny pravomoci a působnost příslušných orgánů dohledu stanovené právem Evropské unie.
(2) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, zřizuje kolegium pro plnění úkolů podle
§ 26e odst. 1 a
2,
§ 26i odst. 1 písm. a),
b) a
c) a
§ 26j odst. 1 a
2 i v případě, že všechny osoby ovládané evropskou ovládající úvěrovou institucí, evropskou finanční holdingovou osobou nebo evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou mají skutečné sídlo v jiném než členském státě za předpokladu, že příslušné orgány dohledu v jiném než členském státě podléhají požadavkům mlčenlivosti, jež jsou srovnatelné s požadavky podle
§ 25a.
Odstavec 1 věta druhá platí obdobně.
(3) Kolegium vytváří předpoklady pro spolupráci České národní banky, Evropského orgánu pro bankovnictví a ostatních dotčených příslušných orgánů dohledu při
a) výměně informací mezi nimi a Evropským orgánem pro bankovnictví v souladu s čl. 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
1093/2010,
b) uplatňování ujednání podle
§ 26e, je-li to účelné,
c) stanovení plánů kontrol vycházejících z hodnocení rizik dotčené skupiny podle
§ 25c,
d) zvyšování účinnosti dohledu omezováním zdvojených požadavků při výkonu dohledu včetně požadavku na poskytnutí informací podle
§ 26j odst. 3,
§ 38ha odst. 3 věty druhé a podle obdobných ustanovení zahraničních právních předpisů,
e) jednotném uplatňování pravidel obezřetného podnikání v rámci dotčené skupiny, aniž jsou dotčeny pravomoci příslušných orgánů dohledu stanovené právem Evropské unie,
f) plánování a koordinaci činností podle
§ 26i odst. 1 písm. c) a podle obdobných ustanovení zahraničních právních předpisů, s přihlédnutím k činnosti jiných orgánů, jsou-li pro tyto účely zřízeny.
(4) Členy kolegia jsou
a) Česká národní banka,
b) příslušný orgán dohledu členského státu, kde má evropská finanční holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční holdingová osoba schválená podle
§ 27 odst. 1 sídlo,
c) příslušné orgány vykonávající dohled nad osobami z dotčené skupiny,
d) příslušné orgány dohledu hostitelských států, v nichž osoby z dotčené skupiny vykonávají činnost prostřednictvím významné pobočky nebo významné pobočky podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev,
e) centrální banky Evropského systému centrálních bank, je-li to účelné,
f) příslušné orgány dohledu jiných než členských států, je-li to účelné a jestliže podle shodného posouzení všech dotčených příslušných orgánů dohledu chrání informace nejméně v rozsahu, jaký je požadován právem Evropské unie.
(5) Česká národní banka řídí jednání kolegia a určuje, kteří členové se účastní jednání nebo jiné činnosti kolegia. Přitom bere v úvahu význam těchto činností pro plnění svých povinností podle
§ 5o odst. 2 a
3, jakož i jejich význam pro členy kolegia. Na základě dostupných informací zejména přihlíží k možnému dopadu na stabilitu finančního systému v dotčených členských státech.
(6) Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby členové kolegia úzce spolupracovali. Česká národní banka informuje s dostatečným předstihem členy kolegia o jednání kolegia, pořadu jednání a plánovaných činnostech a bez zbytečného odkladu je informuje o závěrech přijatých na jednání nebo o jiné dohodnuté činnosti.
(7) Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o činnosti kolegia, a to i v případě, že nastane mimořádná situace, a poskytne mu veškeré informace, které jsou významné pro sbližování nástrojů a postupů dohledu. Ustanovení
§ 25a tím není dotčeno.
§ 26m
Výběr příslušné právní úpravy v případě smíšené finanční holdingové osoby
(1) Použijí-li se na smíšenou finanční holdingovou osobu srovnatelné požadavky, zejména pokud jde o rizikově orientovaný dohled, podle tohoto zákona a zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, může Česká národní banka, je-li orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, po konzultaci s příslušnými orgány dohledu vykonávajícími dohled nad osobami ovládanými smíšenou finanční holdingovou osobou, stanovit, že se při výkonu dohledu na konsolidovaném základě použijí pouze ustanovení zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty.
(2) Použijí-li se na smíšenou finanční holdingovou osobu srovnatelné požadavky, zejména pokud jde o rizikově orientovaný dohled, podle tohoto zákona a zákona upravujícího činnost pojišťoven, může Česká národní banka, je-li orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, po dohodě s příslušným orgánem dohledu nad skupinou v pojišťovnictví stanovit, že se při výkonu dohledu na konsolidovaném základě použijí pouze ustanovení, která se vztahují na nejvýznamnější sektor podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty.
(3) Česká národní banka je příslušná ke konzultaci o použití pouze zahraničních právních předpisů upravujících doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, vykonává-li dohled nad osobami ovládanými smíšenou finanční holdingovou osobou a je-li k této konzultaci vyzvána orgánem vykonávajícím doplňkový dohled nad finančním konglomerátem.
(4) Česká národní banka je příslušná k dohodě o použití pouze zahraničních právních předpisů vztahujících se na nejvýznamnější sektor podle právních předpisů upravujících doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, vykonává-li dohled nad skupinou v pojišťovnictví a je-li k této dohodě vyzvána orgánem vykonávajícím doplňkový dohled nad finančním konglomerátem.
§ 26n
Výměna informací, kontrola a spolupráce
(1) Pro účely dohledu na konsolidovaném základě je Česká národní banka oprávněna vyžadovat informace a dokumenty od osob podle
§ 26g odst. 1 a je oprávněna k výměně informací s příslušnými orgány dohledu v jiných členských státech.
(2) Česká národní banka může za účelem výkonu dohledu na konsolidovaném základě provést kontrolu na místě v osobách podle
§ 26g odst. 1 nebo požádat o její provedení příslušný orgán dohledu. Česká národní banka informuje o zahájení, účelu a výsledcích kontroly na místě příslušný orgán dohledu nad kontrolovanou osobou.
(3) Je-li banka, spořitelní a úvěrní družstvo, finanční holdingová osoba, smíšená finanční holdingová osoba nebo smíšená holdingová osoba osobou ovládající jednu nebo více ovládaných osob, které jsou pojišťovnami nebo jinými osobami poskytujícími investiční služby, ke kterým je třeba povolení, Česká národní banka spolupracuje a vyměňuje si informace pro účely výkonu dohledu s příslušnými orgány dohledu v jiných členských státech a orgány pověřenými dohledem nad pojišťovnami nebo jinými osobami poskytujícími investiční služby, ke kterým je třeba povolení.
(4) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě a součástí skupiny je smíšená finanční holdingová osoba, přičemž Česká národní banka není koordinátorem podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, spolupracuje s koordinátorem pro účely uplatňování tohoto zákona, právního předpisu jej provádějícího a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013 na konsolidovaném základě. Za účelem usnadnění a zavedení účinné spolupráce Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby s koordinátorem uzavřela písemnou dohodu o koordinaci a spolupráci.
(5) Nachází-li se ovládající osoba a jí ovládané instituce v různých členských státech, Česká národní banka si s příslušnými orgány dohledu těchto členských států vyměňuje veškeré významné informace k umožnění nebo usnadnění dohledu na konsolidovaném základě.
(6) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, může vyzvat příslušný orgán dohledu v jiném členském státě, v němž se nachází ovládající osoba, aby požádal tuto osobu o poskytnutí informací významných pro účely dohledu na konsolidovaném základě a předal je České národní bance.
(7) Má-li ovládající osoba sídlo nebo bydliště v České republice a Česká národní banka není orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, pak na základě žádosti příslušného orgánu dohledu z jiného členského státu určeného k výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad touto osobou, Česká národní banka požádá takovou ovládající osobu o poskytnutí informací významných pro účely dohledu na konsolidovaném základě a předá je žádajícímu příslušnému orgánu dohledu.
(8) Sběr ani držení informací vyměňovaných podle
odstavce 5 nezakládá příslušnost České národní banky k výkonu dohledu ve vztahu k samotným finančním holdingovým osobám, smíšeným holdingovým osobám, finančním institucím nebo podnikům pomocných služeb, kterých se takové informace týkají.
(9) Sběr ani držení informací vyměňovaných podle
§ 26f nezakládá příslušnost České národní banky k výkonu dohledu nad smíšenou holdingovou osobou a jí ovládanými osobami, které nejsou bankou, spořitelním a úvěrním družstvem nebo obchodníkem s cennými papíry, nebo nad ovládanými osobami podle
odstavce 5.
§ 26o
Zprostředkující ovládající osoba v členském státě
(1) Pokud osoba z jiného než členského státu, jejíž ovládanou osobou je banka, spořitelní a úvěrní družstvo nebo obchodník s cennými papíry, ovládá 2 a více institucí v jednom nebo více členských státech, má povinnost zřídit zprostředkující ovládající osobu v členském státě, ledaže celková hodnota aktiv skupiny připadající na členské státy je nižší než 40 miliard EUR.
(2) Česká národní banka povolí osobě z jiného než členského státu, jejíž ovládanou osobou je banka, spořitelní a úvěrní družstvo nebo obchodník s cennými papíry, aby měla za splnění podmínek v
odstavci 1 dvě zprostředkující ovládající osoby v členském státě, pokud by zřízení jediné zprostředkující osoby v členském státě
a) bylo neslučitelné s povinným požadavkem na oddělení činností, který ukládají pravidla nebo příslušné orgány dohledu z jiného než členského státu, kde má ovládající osoba, která není ovládána jinou osobou, skupiny z jiného než členského státu sídlo, nebo
b) vedlo podle posouzení České národní banky jako orgánu pro řešení krize zprostředkující ovládající osoby k tomu, že by způsobilost k řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu byla méně účinná než v případě dvou zprostředkujících ovládajících osob v členských státech.
(3) Zprostředkující ovládající osobou v členském státě může být pouze úvěrová instituce, finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba schválená podle
§ 27 odst. 1 nebo srovnatelného ustanovení právního předpisu jiného členského státu. Pokud žádná z institucí podle
odstavce 1 není úvěrovou institucí, nebo pokud v souvislosti s
odstavcem 2 písm. a) musí být zřízena druhá zprostředkující ovládající osoba v členském státě, může být zprostředkující ovládající osoba v členském státě investičním podnikem.
(4) Česká národní banka sdělí Evropskému orgánu pro bankovnictví název a
a) celkovou hodnotu aktiv institucí podléhajících dohledu České národní banky, které patří do skupiny z jiného než členského státu,
b) celkovou hodnotu aktiv poboček zahraničních bank z jiných než členských států a druhy činností, které mají tyto pobočky povoleny vykonávat, a
c) typ zprostředkujících ovládajících osob se sídlem v České republice a identifikaci skupiny z jiného než členského státu, které jsou součástí.
(5) Při výkonu dohledu nad zprostředkujícími ovládajícími osobami v členských státech Česká národní banka spolupracuje s příslušnými orgány dohledu nad institucemi a finančními institucemi v zahraničí a vyměňuje si s těmito orgány informace. Ustanovení
§ 25a tím není dotčeno.
(6) Pro účely
odstavce 1 se celkovou hodnotou aktiv skupiny připadající na členské státy rozumí součet celkové hodnoty aktiv
a) institucí ve skupině vyplývajících z jejich konsolidovaných rozvah nebo z individuálních rozvah, nejsou-li konsolidované rozvahy institucí sestavovány, a
b) poboček zahraničních bank z jiných než členských států ve skupině v členském státě povolených v souladu s právním předpisem dotčeného členského státu.
ČÁST TŘINÁCTÁ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 37
(1) Banky a zahraniční banky poskytují klientům služby na smluvním základě. Poskytnutí služeb se zachováním anonymity klienta může banka nebo zahraniční banka odmítnout.
(2) Banky a zahraniční banky jsou povinny pro účely bankovních obchodů zjišťovat a zpracovávat údaje o osobách včetně rodného čísla, pokud bylo přiděleno, vyjma citlivých údajů o fyzických osobách, potřebné k tomu, aby bylo možné bankovní obchod uskutečnit bez nepřiměřených právních a věcných rizik pro banku. Údaje musí být přiměřené právním a věcným rizikům bankovního obchodu se subjektem údajů a relevantní pro posouzení těchto rizik. Na takto získané a zpracovávané údaje se vztahují ustanovení o bankovním tajemství (
§ 38).
§ 38
(1) Na všechny bankovní obchody, peněžní služby bank, včetně stavů na účtech a depozit, se vztahuje bankovní tajemství. Tím není dotčena možnost podat zprávu o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, na základě jeho žádosti nebo s jeho souhlasem.
(2) Zprávu o všech záležitostech, které jsou předmětem bankovního tajemství, je banka povinna podat osobám pověřeným výkonem bankovního dohledu. Za porušení bankovního tajemství se nepovažuje výměna informací mezi Českou národní bankou a orgány bankovního dohledu a obdobnými orgány jiných států, jestliže předmětem výměny jsou informace o subjektech, které působí nebo hodlají působit na území příslušného státu. Porušením povinnosti dodržet bankovní tajemství rovněž není sdělení údajů o klientovi a jeho obchodech při podání trestního oznámení, při plnění oznamovací povinnosti podle zákona
o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo podle zákona
o provádění mezinárodních sankcí, při plnění povinnosti poskytovat údaje z evidence o přeshraničních platbách a jejich příjemcích podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty nebo při plnění povinnosti předávat údaje podle zákona o centrální evidenci účtů.
(3) Zprávu o záležitostech, které jsou předmětem bankovního tajemství, podá banka jen na písemné vyžádání
a) soudu pro účely občanského soudního řízení;
8)
b) orgánu činného v trestním řízení za podmínek, které stanoví zvláštní zákon;
9)
c) správcům daně za podmínek podle daňového řádu nebo pro účely plnění povinnosti poskytovat údaje z evidence o přeshraničních platbách a jejich příjemcích podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty,
d) finančnímu arbitrovi rozhodujícímu ve sporu podle zvláštního právního předpisu
9c),
f) orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které klient dluží, včetně dluhu na přirážce k pojistnému, penále a pokutách, orgánů nemocenského pojištění ve věci řízení o přeplatku na dávkách nemocenského pojištění, regresních náhradách a dluhu na pokutách, orgánů sociálního zabezpečení nebo obecních úřadů obcí s rozšířenou působností nebo pověřených obecních úřadů ve věci řízení o přeplatku na dávkách sociálního zabezpečení a dluhu na pokutách nebo orgánů státní sociální podpory ve věci řízení o přeplatku na dávkách státní sociální podpory nebo orgánů státní sociální pomoci ve věci řízení o přeplatku na dávkách státní sociální pomoci, který je klient povinen vrátit; to platí i pro vymáhání tohoto pojistného, příspěvku a přeplatku,
g) zdravotních pojišťoven ve věci řízení o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, které klient dluží; to platí i pro vymáhání tohoto pojistného,
h) soudního exekutora pověřeného provedením exekuce podle zvláštního zákona,
9b)
i) Úřadu práce České republiky ve věci řízení o vrácení finančních prostředků poskytnutých klientovi ze státního rozpočtu; to platí i pro vymáhání těchto prostředků,
j) zpravodajské služby za účelem plnění konkrétního úkolu v její působnosti podle zákona upravujícího činnost zpravodajských služeb České republiky se souhlasem soudce; pro vyžádání zprávy se použijí ustanovení zákona upravujícího činnost zpravodajských služeb České republiky,
k) Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí pro účely výkonu dohledu podle zákona upravujícího sdružování v politických stranách a politických hnutích a zákona upravujícího volební kampaně,
l) Národního bezpečnostního úřadu, zpravodajské služby nebo Ministerstva vnitra při provádění bezpečnostního řízení podle zvláštního zákona,
10c)
m) Policie České republiky pro účely pátrání po hledané nebo pohřešované osobě nebo předcházení a odhalování konkrétních hrozeb v oblasti terorismu podle zákona
o Policii České republiky,
n) Generální inspekce bezpečnostních sborů pro účely pátrání po hledané osobě podle zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů,
o) Ministerstvu financí za podmínek, které stanoví zákon o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, nebo zákon o koordinaci spolupráce s Evropským úřadem pro boj proti podvodům,
q) České advokátní komoře pro potřeby kontroly správy peněžních prostředků svěřených do advokátní úschovy,
r) Notářské komoře pro potřeby kontroly správy peněžních prostředků svěřených do notářské úschovy, nebo
s) Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost při prověřování rizik spojených s dodavatelem poskytovatele strategicky významné služby podle zákona
o kybernetické bezpečnosti.
Písemné vyžádání musí obsahovat údaje, podle nichž může banka příslušnou záležitost identifikovat.
(4) Banka je povinna sdělit i bez souhlasu klienta na písemné vyžádání orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o vrácení dávky připsané na účet klienta po dni, za který náležela poslední výplata dávky zemřelého oprávněného, včetně jejího vymáhání, identifikační údaje o svém klientovi, který je majitelem účtu, a osobách oprávněných nakládat s peněžními prostředky na tomto účtu a údaje o záležitostech týkajících se tohoto účtu. Banka je rovněž povinna po úmrtí klienta sdělit tyto údaje na písemné vyžádání Úřadu práce České republiky.
(5) Banka je povinna i bez souhlasu klienta poskytnout příslušnému orgánu podle zákona upravujícího ochranu spotřebitele
35) na písemné vyžádání a za podmínek stanovených zákonem upravujícím ochranu spotřebitele
35) číslo nebo jiný jedinečný identifikátor účtu, který vedla nebo vede, identifikační údaje o svém klientovi, který byl nebo je majitelem tohoto účtu, a údaje o zmocněnci, který byl nebo je oprávněn nakládat s peněžními prostředky na tomto účtu.
(6) Banka je povinna i bez souhlasu klienta poskytnout Státní zemědělské a potravinářské inspekci na písemné vyžádání za podmínek stanovených zákonem
o Státní zemědělské a potravinářské inspekci39) číslo nebo jiný jedinečný identifikátor účtu, který vede, a identifikační údaje o svém klientovi, který je majitelem tohoto účtu, a zmocněnci, který je oprávněn nakládat s peněžními prostředky na tomto účtu.
(8) Banka je povinna i bez souhlasu klienta sdělit osobě oprávněné za účelem výkonu rozhodnutí číslo účtu nebo jiný jedinečný identifikátor svého klienta a identifikační kód banky nebo pobočky zahraniční banky a identifikační údaje o svém klientovi, který je majitelem účtu. Stejná povinnost banky platí i ve vztahu k osobě, která prokáže, že v důsledku vlastní chybné dispozice bance nebo pobočce zahraniční banky utrpěla škodu a že se bez tohoto údaje nemůže domoci svého práva na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu
občanského zákoníku. Za podání informace náleží bance úhrada věcných nákladů.
(9) Jestliže se klient dostane do prodlení s peněžitým plněním bance na dobu delší než 60 dnů nebo poruší své povinnosti vůči bance sjednané ve smlouvě nebo stanovené zákonem, omezuje se povinnost banky zachovávat bankovní tajemství tak, že banka může nejdříve 30 dnů poté uveřejnit informaci o porušení povinnosti klientem, přičemž smí uvést jen identifikační údaje klienta podle
§ 41c odst. 3 a označení porušené povinnosti.
(10) Na zahraniční banku z členského státu se použijí
odstavce 2 až 9 obdobně a na zahraniční banku z jiného než členského státu se použijí
odstavce 1 až 9 a
12 obdobně.
(11) Zprávu o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, podá banka v souvislosti se svým podnikáním na území jiného státu i bez souhlasu klienta, pokud je to nutné ke splnění povinnosti uložené právním řádem státu, na jehož území podniká.
(12) Porušením bankovního tajemství není předání informací jinému poskytovateli platebních služeb, v rámci platebního systému nebo podnikateli zajišťujícímu mobilní veřejnou komunikační síť podle zákona upravujícího elektronické komunikace, pokud je to nezbytné z důvodu předcházení podvodům v oblasti platebního styku, jejich vyšetřování a odhalování.
(13) Porušením bankovního tajemství není předání informací třetím osobám, pokud je to nezbytné ke splnění povinností poskytovatele platebních služeb podle zákona o advokacii a podle notářského řádu.
§ 38a
(1) V rámci plnění povinnosti postupovat při výkonu své činnosti obezřetně se banky a zahraniční banky pro účely výkonu činnosti jejich poboček mohou vzájemně informovat o čísle účtu nebo jiném jedinečném identifikátoru, identifikačních údajích o majitelích účtů a o záležitostech, které vypovídají o bonitě a důvěryhodnosti jejich klientů, a to i prostřednictvím právnické osoby, která není bankou. Majetkový podíl na této právnické osobě mohou mít pouze banky, které jsou povinny zajistit, že tato právnická osoba bude zachovávat získané údaje v tajnosti a chránit je před zneužitím. Banka nebo zahraniční banka je povinna k získaným údajům o klientech jiné banky nebo zahraniční banky přistupovat tak, jako by šlo o údaje o jejích vlastních klientech.
(2) Česká národní banka vytváří z údajů získaných v rozsahu podle
odstavce 1 od bank, zahraničních bank
10a) a dalších osob, stanoví-li tak zvláštní zákon, informační databázi (dále jen „registr“). K informacím v registru mají přístup banky, zahraniční banky pro účely výkonu činnosti jejich poboček, Evropská centrální banka, Česká národní banka a další osoby, stanoví-li tak zvláštní zákon. Poskytnutí údajů do registru a z registru za podmínek stanovených zákonem není porušením bankovního tajemství a povinnosti mlčenlivosti. Banka nebo zahraniční banka je však povinna k údajům o klientech získaným z registru přistupovat tak, jako by šlo o údaje o jejích vlastních klientech.
(3) Česká národní banka je oprávněna na základě vzájemnosti umožnit přístup k informacím v registru podle
odstavce 2 též centrálním bankám a jiným orgánům členských států, které vytvářejí informační databáze srovnatelné s registrem za předpokladu, že podmínky přístupu k těmto údajům a způsob jejich ochrany v příslušném členském státě jsou na alespoň srovnatelné úrovni, jaká je požadována tímto zákonem. Požadavek srovnatelnosti je splněn i tehdy, pokud má k údajům v zahraniční databázi přístup širší okruh osob. Údaje z informačních databází získané Českou národní bankou na základě vzájemnosti se stávají součástí registru.
(4) Případy, ve kterých lze požadovat informace podle
odstavců 2 a
3, a bližší podmínky jejich poskytování stanoví Česká národní banka vyhláškou.
(5) Klient má právo, za úhradu nákladů, na výpis informací, které jsou o něm vedeny v registru.
(6) Oznámení banky nebo zahraniční banky o podezření, že byl spáchán trestný čin nebo přestupek, učiněné státnímu zástupci, policejním nebo jiným příslušným orgánům, nemůže být posuzováno jako porušení ustanovení
§ 38.
§ 38aa
(1) Banka nebo zahraniční banka v rámci výkonu činnosti své pobočky je oprávněna nabízet, poskytovat nebo zprostředkovávat identifikační služby a uzavírat smlouvy o nich též jménem a na účet poskytovatele identifikačních služeb.
(2) Poskytovatelem identifikačních služeb se v tomto zákoně rozumí osoba, která není bankou, je na základě jiného právního předpisu oprávněna poskytovat identifikační služby a ve které mají podíl pouze banky nebo zahraniční banky pro účely výkonu činnosti jejich poboček; tyto banky nebo zahraniční banky jsou povinny zajistit, že poskytovatel identifikačních služeb bude zachovávat získané údaje v tajnosti a chránit je před zneužitím.
§ 38ab
(1) Banka, zahraniční banka v rámci výkonu činnosti své pobočky nebo poskytovatel identifikačních služeb jsou v rámci poskytování identifikačních služeb podle
§ 1 odst. 4 písm. c) oprávněni umožnit používání prostředku pro elektronickou identifikaci
36) mimo rámec kvalifikovaného systému elektronické identifikace umožňujícího poskytnutí služby národního bodu pro identifikaci a autentizaci podle zákona
o elektronické identifikaci (dále jen „kvalifikovaný systém“), pouze pokud je tento prostředek pro elektronickou identifikaci vydán a je umožněno jeho používání také v rámci kvalifikovaného systému.
(2) Banka, zahraniční banka v rámci výkonu činnosti své pobočky nebo poskytovatel identifikačních služeb nemají povinnost umožňovat v rámci kvalifikovaného systému použití prostředku pro elektronickou identifikaci podle
odstavce 1, pokud
a) nastane změna právního předpisu nebo změna na základě právního předpisu, která zásadně ohrožuje plnění povinnosti banky nebo zahraniční banky v rámci výkonu činnosti své pobočky postupovat při výkonu své činnosti obezřetně, zejména povinnosti řídit rizika, v souvislosti s používáním tohoto prostředku v rámci kvalifikovaného systému a
b) po bance, zahraniční bance v rámci výkonu činnosti své pobočky nebo poskytovateli identifikačních služeb nelze spravedlivě požadovat, aby umožňovali používat tento prostředek v rámci kvalifikovaného systému.
(3) Pokud banka, zahraniční banka v rámci výkonu činnosti své pobočky nebo poskytovatel identifikačních služeb přestanou podle
odstavce 2 umožňovat používat prostředek pro elektronickou identifikaci podle
odstavce 1 v rámci kvalifikovaného systému,
a) oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu správci národního bodu pro identifikaci a autentizaci podle zákona
o elektronické identifikaci (dále jen „správce národního bodu“), Ministerstvu vnitra a České národní bance, pokud podléhají jejímu dohledu; součástí oznámení je jeho odůvodnění,
c) budou vyvíjet veškeré úsilí, které po nich lze spravedlivě požadovat, k tomu, aby obnovili možnost používat prostředek pro elektronickou identifikaci podle
odstavce 1 v rámci kvalifikovaného systému.
(4) Pokud pominou okolnosti podle
odstavce 2, banka, zahraniční banka v rámci výkonu činnosti své pobočky nebo poskytovatel identifikačních služeb oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu správci národního bodu, Ministerstvu vnitra a České národní bance, pokud podléhají jejímu dohledu.
§ 38ac
(1) Prostředek pro elektronickou identifikaci podle
§ 38ab odst. 1 lze rovněž použít pro účely prokázání totožnosti, které vyžaduje právní předpis nebo výkon působnosti, mimo rámec kvalifikovaného systému, pokud
a) splňuje technické specifikace, normy a postupy alespoň pro úroveň záruky značnou stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím minimální technické specifikace, normy a postupy pro úrovně záruky prostředků pro elektronickou identifikaci
37) a
b) banka, pobočka zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních služeb, kteří vydali tento prostředek pro elektronickou identifikaci, provedli identifikaci fyzické osoby, která je klientem, nebo fyzické osoby jednající za klienta, je-li klient právnickou osobou nebo svěřenským fondem, případně jiným právním uspořádáním bez právní osobnosti, postupem podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu
1. za fyzické přítomnosti identifikovaného,
2. s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci, který splňuje technické specifikace, normy a postupy pro úroveň záruky vysokou stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím minimální technické specifikace, normy a postupy pro úrovně záruky prostředků pro elektronickou identifikaci
37) a který je vydáván a používán v rámci kvalifikovaného systému, nebo jiného systému elektronické identifikace oznámeného podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího elektronickou identifikaci
35), nebo
3. s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci podle
§ 38ab odst. 1, který splňuje technické specifikace, normy a postupy podle
písmene a), pokud zároveň došlo k ověření totožnosti identifikovaného prostřednictvím národního bodu pro identifikaci a autentizaci nebo v informačním systému veřejné správy a banka, pobočka zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních služeb mají k dispozici údaj o tom, kdo provedl identifikaci podle
bodu 1 nebo
2.
(2) Podmínka podle
odstavce 1 písm. b) bodu 1 je splněna také v případě, kdy identifikaci fyzické osoby, která je klientem, nebo fyzické osoby jednající za klienta
a) provedla postupem podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu za fyzické přítomnosti identifikovaného
1. osoba, která jedná za banku, zahraniční banku, která prostřednictvím své pobočky vydala prostředek pro elektronickou identifikaci, nebo poskytovatele identifikačních služeb a je vázána jejich vnitřními předpisy, a banka, zahraniční banka, která prostřednictvím své pobočky vydala prostředek pro elektronickou identifikaci, nebo poskytovatel identifikačních služeb nesou odpovědnost za škodu způsobenou činností této osoby při identifikaci podle
zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
3. osoba, která jedná za úvěrovou instituci podle
bodu 2 a je vázána jejími vnitřními předpisy, a příslušná úvěrová instituce podle
bodu 2 nese odpovědnost za škodu způsobenou činností této osoby při identifikaci podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, a
b) informace získané při identifikaci klienta ve smyslu
zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, včetně kopií příslušných dokladů, pokud byly pořizovány, jsou uloženy u banky, zahraniční banky nebo poskytovatele identifikačních služeb předtím, než tato banka, zahraniční banka, která má prostřednictvím své pobočky prostředek pro elektronickou identifikaci vydat, nebo poskytovatel identifikačních služeb vydají příslušný prostředek pro elektronickou identifikaci.
(3) Elektronickou identifikaci prostřednictvím prostředku pro elektronickou identifikaci splňujícího požadavky podle
odstavce 1 vydaného bankou nebo zahraniční bankou prostřednictvím své pobočky je možné provést pouze u
a) banky nebo zahraniční banky prostřednictvím její pobočky, která tento prostředek vydala nebo
b) poskytovatele identifikačních služeb, pokud je totožnost poskytovateli identifikačních služeb potvrzena bankou nebo zahraniční bankou prostřednictvím její pobočky, která tento prostředek vydala.
§ 38ad
(1) Přístup do informačního systému veřejné správy nebo elektronické aplikace s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci splňujícího požadavky podle
§ 38ac odst. 1 se považuje za přístup se zaručenou identitou podle zákona
o informačních systémech veřejné správy.
(2) Státní orgán a orgán územního samosprávného celku jsou oprávněny použít prostředek pro elektronickou identifikaci vydaný bankou, zahraniční bankou prostřednictvím její pobočky nebo poskytovatelem identifikačních služeb pro účely prokázání totožnosti, které vyžaduje právní předpis nebo výkon působnosti, pouze prostřednictvím kvalifikovaného systému.
(3) Správce národního bodu poskytne službu národního bodu pro identifikaci a autentizaci při využití kvalifikovaného systému, jehož kvalifikovaným správcem podle zákona
o elektronické identifikaci je banka, zahraniční banka prostřednictvím své pobočky nebo poskytovatel identifikačních služeb, pouze kvalifikovanému poskytovateli podle zákona
o elektronické identifikaci, který je státním orgánem nebo orgánem územního samosprávného celku.
§ 38ae
(1) Banka, zahraniční banka pro účely výkonu činnosti její pobočky nebo poskytovatel identifikačních služeb jsou oprávněni zřídit a spravovat informační systém, který bance, zahraniční bance pro účely výkonu činnosti její pobočky nebo poskytovateli identifikačních služeb umožňuje využívat údaje vedené v informačním systému veřejné správy, včetně údajů vedených v základním registru (dále jen „systém pro využívání údajů“).
(2) Systém pro využívání údajů musí umožnit dálkové a nepřetržité vyhodnocování záznamů o poskytnutí a využití údajů pro potřeby evidenční ochrany údajů podle zvláštního právního předpisu
38).
§ 38af
(1) Banka, zahraniční banka pro účely výkonu činnosti její pobočky nebo poskytovatel identifikačních služeb jsou oprávněni k plnění svých povinností stanovených právním předpisem využívat prostřednictvím systému pro využívání údajů údaje
a) ze základního registru obyvatel,
b) z informačního systému evidence obyvatel,
c) z informačního systému cizinců,
d) z informačního systému evidence občanských průkazů,
e) z informačního systému evidence cestovních dokladů,
f) z registru oznámení o činnostech, oznámení o majetku a oznámení o příjmech a závazcích podle zákona upravujícího střet zájmů.
(2) Využívanými údaji podle
odstavce 1 písm. a) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení,
b) adresa místa pobytu,
c) datum, místo a okres narození, a u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
d) datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil,
e) státní občanství,
f) čísla a druhy identifikačních dokladů a
g) typ datové schránky a identifikátor datové schránky
46), je-li tato datová schránka zpřístupněna.
(3) Využívanými údaji podle
odstavce 1 písm. b) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) pohlaví,
d) místo a okres narození, a u subjektu údajů, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil,
e) rodné číslo,
f) státní občanství,
g) adresa místa trvalého pobytu,
h) datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o schválení smlouvy o nápomoci nebo zastoupení členem domácnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který smlouvu nebo zastoupení schválil, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který o omezení svéprávnosti rozhodl, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení omezení svéprávnosti, datum odvolání podpůrce soudem a datum zániku zastoupení členem domácnosti,
i) datum úmrtí a
j) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.
(4) Využívanými údaji podle
odstavce 1 písm. c) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) pohlaví,
d) místo a stát nebo okres narození,
e) rodné číslo,
f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
g) druh a adresa místa pobytu na území, je-li tímto místem sídlo správního orgánu, rovněž údaj o tom, že se jedná o adresu úřadu, popřípadě adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu,
h) datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který rozhodl o omezení svéprávnosti,
i) datum úmrtí a
j) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil,
k) číslo a platnost oprávnění k pobytu,
l) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu na území České republiky.
(5) Využívanými údaji podle
odstavce 1 písm. d) jsou
a) číslo občanského průkazu,
b) datum vydání občanského průkazu,
c) označení úřadu, který občanský průkaz vydal a
d) datum skončení platnosti občanského průkazu.
(6) Využívanými údaji podle
odstavce 1 písm. e) jsou
a) číslo a druh cestovního dokladu,
b) datum vydání cestovního dokladu,
c) datum skončení platnosti cestovního dokladu a
d) označení orgánu, který cestovní doklad vydal.
(7) Využívanými údaji podle
odstavce 1 písm. f) jsou údaje uvedené v oznámení o majetku a oznámení o příjmech a závazcích podle zákona upravujícího střet zájmů.
(8) Využíváním údajů podle
odstavce 1 není dotčeno oprávnění banky, zahraniční banky nebo poskytovatele identifikačních služeb využívat údaje z informačních systémů veřejné správy na základě souhlasu klienta podle zvláštních právních předpisů.
§ 38b
Údaje, které jsou jinak předmětem bankovního tajemství, může banka poskytovat, je-li to potřebné pro účely dohledu na konsolidovaném základě nebo doplňkového dohledu
6d) a pro účely plnění pravidel obezřetného podnikání.
§ 38c
(1) Česká národní banka plní konzultační a informační povinnost vůči orgánům dohledu jiných států, orgánům mezinárodních organizací a dalším osobám v rozsahu mezinárodní smlouvy. Výčet základních oznamovaných a konzultovaných skutečností je uveden v
§ 12ah a
12ai a v
§ 38d až 38i.
(2) Vykonává-li Česká národní banka dohled nad institucí nebo pobočkou zahraniční banky z jiného než členského státu, úzce spolupracuje s příslušnými orgány vykonávajícími dohled nad institucemi, jež jsou součástí téže skupiny z jiného než členského státu, a to za účelem
a) zajištění uceleného dohledu nad činnostmi takové skupiny z jiného než členského státu v Evropské unii,
b) zabránění obcházení požadavků tohoto zákona, zahraničních právních předpisů zapracovávajících směrnici Evropského parlamentu a Rady
2013/36/EU nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky, vztahujících se na skupiny z jiného než členského státu a
c) předcházení nepříznivému dopadu na finanční stabilitu Evropské unie.
§ 38d
(1) Česká národní banka informuje Evropskou komisi o
a) počtu a povaze případů, kdy odmítla umožnit bance nebo finanční instituci splňující podmínky podle
§ 5e odst. 1 se sídlem na území České republiky zřízení pobočky v jiném členském státě nebo kdy použila vůči pobočce zahraniční banky z členského státu postup podle
§ 26,
b) finančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových osobách zahrnutých do konsolidace podle části první hlavy druhé kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013 a
(2) Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o všech významných skutečnostech získaných při jí prováděném výkonu dohledu důležitých pro řádný výkon tohoto dohledu v rámci Evropské unie, zejména o
a) počtu a povaze případů, kdy odmítla umožnit bance nebo finanční instituci splňující podmínky podle
§ 5e odst. 1 se sídlem na území České republiky zřízení pobočky v jiném členském státě nebo kdy použila vůči pobočce podle
§ 5a odst. 1 postup podle
§ 26,
b) udělených a odňatých licencích; v informaci o udělené licenci vždy uvede, že pohledávky z vkladů u banky jsou pojištěny u Garančního systému,
d) údajích shromážděných za účelem srovnání systémů odměňování a postupů zavedených ostatními bankami o
1. počtu osob, jejichž příjmy dosahují nejméně částky odpovídající 1 000 000 EUR, v členění podle jejich pracovních povinností a oblastí činností banky,
2. hlavních složkách mezd, prémií, odměn založených na výkonnosti za delší časové období a zvláštních penzijních výhod osob podle
bodu 1,
e) finančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových osobách zahrnutých do konsolidace podle části první hlavy druhé kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013,
f) licencích k výkonu bankovních činností prostřednictvím pobočky udělených zahraniční bance z jiného než členského státu, včetně změn udělených licencí, a identifikaci skupiny, pokud je zahraniční banka se sídlem v jiném než členském státě součástí skupiny,
g) podmínkách, které je nutno splnit pro vydání licence podle tohoto zákona,
h) majetkoprávních vztazích mezi členy skupiny, o organizační struktuře a správě a řízení a o dalších významných skutečnostech týkajících se skupiny, pokud Česká národní banka vykonává dohled na konsolidovaném základě,
i) názvech orgánů nebo osob, kterým smějí být sdělovány informace podle
§ 25a,
j) fungování procesu přezkumu a vyhodnocování podle
§ 25c,
n) výsledcích přezkumu a vyhodnocování podle
§ 25c, jestliže výsledky naznačují hrozící systémové riziko podle čl. 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
1093/2010 ze strany banky; tyto informace poskytne Česká národní banka bez zbytečného odkladu,
o) údajích shromážděných za účelem srovnání trendů a postupů odměňování, jakož i informacích o rozdílech v odměňování mužů a žen,
r) údajích získaných od banky o rozhodnutí akcionářů, která se týkají odměňování,
s) opatřeních k nápravě uložených podle
§ 26 odst. 2 písm. a) bodu 11,
§ 26 odst. 5 písm. g) a
§ 26 odst. 6, donucovacích pokutách uložených podle
§ 26ac a pokutách uložených za přestupek podle
§ 36a odst. 1 písm. a) až f),
§ 36c odst. 1 písm. a) a
c) až g),
§ 36c odst. 6,
§ 36d odst. 3 a
5,
§ 36da,
§ 36e odst. 2 písm. a),
d),
f) až i) a
k) až m),
§ 36e odst. 3,
§ 36e odst. 4 písm. c),
§ 36e odst. 5 písm. l),
§ 36f a
§ 36h odst. 4, včetně údajů o rozkladu proti rozhodnutí, kterým byla tato opatření nebo správní tresty uloženy,
t) celkových aktivech a pasivech povolených poboček zahraničních bank z jiných než členských států podle pravidelných výkazů,
u) důvodném podezření z legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, pokusu o ně, nebo o významné hrozbě takového rizika, a to bez zbytečného odkladu; v případě významné hrozby takového rizika vyhodnotí Česká národní banka situaci společně s Finančním analytickým úřadem a bez zbytečného odkladu informuje Evropský orgán pro bankovnictví o výsledku tohoto společného vyhodnocení,
v) dohodách o spolupráci uzavřených s příslušnými orgány jiných než členských států podle
§ 5, a to bez zbytečného odkladu po uzavření takové dohody.
(3) Na vyžádání Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o všech skutečnostech nezbytných k plnění jeho úkolů stanovených příslušnými předpisy Evropské unie.
(4) Česká národní banka informuje Evropskou radu pro systémová rizika o sazbě proticyklické kapitálové rezervy podle
§ 12o odst. 4 a údajích uvedených v
§ 12o odst. 8.
(5) Česká národní banka informuje Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění
31) o postupech přijatých podle
§ 26m odst. 1,
2 a
4.
§ 38da
(1) Česká národní banka poskytne Evropskému orgánu pro bankovnictví součinnost ve všech případech, kdy Evropský orgán pro bankovnictví z vlastní iniciativy přispívá k řešení sporů mezi příslušnými orgány.
(2) Česká národní banka využívá údajů z databáze správních sankcí Evropského orgánu pro bankovnictví pro posouzení důvěryhodnosti členů orgánů banky.
§ 38e
(1) Česká národní banka informuje příslušný orgán dohledu členského státu o
a) všech skupinách, jejichž součástí je banka a zároveň i banka se sídlem na území členského státu nebo finanční instituce splňující podmínky podle
§ 5e odst. 1 se sídlem na území členského státu,
b) informaci banky nebo finanční instituce splňující podmínky podle
§ 5e odst. 1, že hodlá na území členského státu založit pobočku nebo zde poskytovat služby, a o změně v oznámených údajích,
c) skutečnosti, že finanční instituce přestala splňovat podmínky podle
§ 5e odst. 1,
d) použití postupu podle
§ 26 vůči zahraniční bance z členského státu v případě, kdy věc nesnese odkladu a je to nutné v zájmu vkladatelů,
e) použití postupu podle
§ 26bb vůči zahraniční bance z členského státu.
(2) Česká národní banka informuje příslušný orgán dohledu jiného než členského státu o použití postupu podle
§ 26bb vůči zahraniční bance z jiného než členského státu.
(3) Česká národní banka informuje příslušná kolegia orgánů dohledu o
a) složení kombinované kapitálové rezervy a dni, od kterého banky podléhají povinnosti kombinovanou kapitálovou rezervu v tomto složení udržovat,
b) uznání zkrácení přechodného období pro proticyklickou kapitálovou rezervu zavedeného jiným členským státem.
§ 38f
(1) Před rozhodnutím o změně nebo odnětí licence bance, která má pobočku na území členského státu, konzultuje Česká národní banka svůj záměr s orgánem dohledu tohoto státu. Nesnese-li věc odkladu, Česká národní banka orgán dohledu informuje o svém záměru licenci změnit nebo odebrat. Česká národní banka informuje o změně nebo odnětí licence neprodleně orgány dohledu států, v nichž má banka pobočku.
(2) Česká národní banka neprodleně informuje o vydání rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu na majetek banky nebo zahraniční banky z jiného než členského státu příslušný orgán dohledu členského státu, v němž mají tyto pobočku.
(3) Česká národní banka před rozhodnutím o změně nebo odnětí licence zahraniční bance z jiného než členského státu pro její pobočku usiluje o koordinaci svého postupu s orgány dohledu členských států, ve kterých má zahraniční banka z jiného než členského státu pobočky. Nesnese-li věc odkladu, Česká národní banka tyto orgány dohledu informuje o svém záměru licenci změnit nebo odebrat.
§ 38g
Česká národní banka může provést kontrolu na místě na území členského státu po předchozím informování orgánu dohledu tohoto státu nebo jej o provedení této kontroly požádat.
§ 38h
Výměna informací při dohledu nad pobočkami zahraničních bank z členských států
(1) V rámci výkonu dohledu Česká národní banka spolupracuje s orgány dohledu jiných členských států, zejména těch, na jejichž území má banka pobočku nebo na jejichž území má sídlo zahraniční banka, jejíž pobočka působí na území České republiky.
(2) Česká národní banka poskytuje orgánům dohledu podle
odstavce 1 veškeré informace o podílech na bance a o řízení této banky nebo zahraniční banky, která vykonává činnost prostřednictvím své pobočky, které mohou usnadnit ochranu finanční stability, dohled nad nimi nebo přezkum podmínek pro účely vydání licence nebo povolení. Česká národní banka dále poskytuje veškeré informace, které mohou usnadnit dohled nad bankou nebo zahraniční bankou, která vykonává činnost prostřednictvím své pobočky, zejména pak informace o likviditě, platební schopnosti, pojištění vkladů, kapitálovém poměru, omezení velkých expozic a dalších faktorech, které mohou mít vliv na míru systémového rizika představovaného bankou, správních a účetních postupech a mechanismech vnitřní kontroly.
(3) V rámci spolupráce podle
odstavce 1 Česká národní banka může požádat orgány dohledu jiných členských států o informace uvedené v
odstavci 2.
(4) Česká národní banka neprodleně poskytne orgánu dohledu jiného členského státu, na jehož území vykonává banka svou činnost prostřednictvím pobočky, veškeré informace související s dohledem nad dodržováním požadavků týkajících se likvidity podle
části šesté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise a s dohledem na konsolidovaném základě podle
části osmé tohoto zákona, pokud jsou tyto informace významné pro zajištění ochrany společných zájmů klientů nebo investorů banky nebo finanční stability v tomto členském státě. Česká národní banka neprodleně informuje příslušný orgán dohledu, pokud je ohrožena likvidita banky nebo je-li důvodné podezření, že bude ohrožena likvidita banky. V takovém případě sdělí Česká národní banka příslušnému orgánu dohledu informace o plánu na obnovení likvidity, způsobu jeho provedení a opatřeních, která v této souvislosti přijala. Česká národní banka sdělí na žádost orgánu dohledu jiného členského státu, na jehož území vykonává banka činnost prostřednictvím své pobočky, jak zohlednila informace, které od něj obdržela.
(5) Česká národní banka může informovat Evropský orgán pro bankovnictví, pokud orgán dohledu jiného členského státu odmítne žádost České národní banky o spolupráci, zejména o poskytnutí informací, nebo neposkytne požadovanou informaci v přiměřené lhůtě.
§ 38ha
Výměna informací při dohledu na konsolidovaném základě
(1) V rámci výkonu dohledu na konsolidovaném základě Česká národní banka spolupracuje s orgány dohledu jiných členských států.
(2) Česká národní banka poskytuje na vyžádání orgánům dohledu jiných členských států informace potřebné pro výkon jejich dohledu; z vlastního podnětu poskytuje Česká národní banka orgánům dohledu jiných členských států zásadní informace, které mají podstatný vliv na hodnocení finanční situace zahraniční banky, obchodníka s cennými papíry nebo finanční instituce v dotčeném členském státě, zejména informace o
a) majetkoprávních vztazích mezi členy skupiny, struktuře správy a řízení včetně organizační struktury skupiny, přičemž zahrnuty jsou všechny regulované i neregulované subjekty, neregulované ovládané osoby, významné pobočky a ovládající osoby a orgány dohledu nad regulovanými subjekty v této skupině,
b) postupech shromažďování informací od bank, spořitelních a úvěrních družstev nebo obchodníků s cennými papíry ve skupině a ověřování těchto informací,
c) vývoji v bance, spořitelním a úvěrním družstvu nebo obchodníku s cennými papíry nebo jiné osobě ve skupině, který může vážně ohrozit finanční situaci banky, spořitelního a úvěrního družstva nebo obchodníka s cennými papíry ve skupině,
d) závažných správních trestech a opatřeních k nápravě mimořádného významu uložených bance podle tohoto zákona, spořitelnímu a úvěrnímu družstvu podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev nebo obchodníku s cennými papíry podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, a to zejména o požadavku na zvýšení kapitálu, neudělení souhlasu s používáním interního přístupu nebo interního modelu k výpočtu kapitálového požadavku nebo neudělení souhlasu se změnou používaného interního přístupu nebo interního modelu,
e) finančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových osobách zahrnutých do konsolidace podle části první hlavy druhé kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013.
(3) O informace potřebné k výkonu dohledu na konsolidovaném základě Česká národní banka požádá orgán dohledu jiného členského státu určený k výkonu dohledu nad osobou, která je členem skupiny. Rovněž v případě evropské ovládající úvěrové instituce, evropského ovládajícího investičního podniku, evropské finanční holdingové osoby a evropské smíšené finanční holdingové osoby požádá orgán určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základě z jiného členského státu o informace týkající se přístupů a metod používaných při plnění pravidel obezřetného podnikání.
(4) Česká národní banka může informovat Evropský orgán pro bankovnictví nebo Evropský orgán pro cenné papíry a trhy
43), pokud orgán dohledu jiného členského státu odmítne žádost České národní banky o spolupráci, zejména o poskytnutí informací, nebo neposkytne požadovanou informaci v přiměřené lhůtě, nebo pokud orgán dohledu jiného členského státu neposkytne zásadní informaci z vlastního podnětu
32).
§ 38hb
Česká národní banka vyvíjí úsilí k zajištění účinné, vzájemné a úzké spolupráce s Finančním analytickým úřadem, příslušnými orgány dohledu členských států a finančními zpravodajskými jednotkami členských států, a to včetně výměny informací, jež jsou relevantní pro plnění povinností podle tohoto zákona, zahraničních právních předpisů zapracovávajících směrnici Evropského parlamentu a Rady
2013/36/EU, přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky, zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí a zahraničních právních předpisů zapracovávajících směrnici Evropského parlamentu a Rady
2015/84944), pokud tato spolupráce a výměna informací nezasahuje do probíhajících trestních či správních řízení.
§ 38hc
Česká národní banka vyvíjí úsilí k zajištění účinné, vzájemné a úzké spolupráce, včetně výměny informací, s příslušnými orgány dohledu členských států v souvislosti s řízením, které zahájila nebo se chystá zahájit vůči fyzické osobě s bydlištěm na území jiného členského státu nebo právnické osobě se sídlem na území jiného členského státu a které se týká
b) uložení donucovací pokuty podle
§ 26ac, nebo
c) podezření ze spáchání přestupku podle
§ 36a odst. 1 písm. a) až f),
§ 36c odst. 1 písm. a) a
c) až g),
§ 36c odst. 6,
§ 36d odst. 3 nebo
5,
§ 36da,
§ 36e odst. 2 písm. a),
d),
f) až i) a
k) až m),
§ 36e odst. 3,
§ 36e odst. 4 písm. c),
§ 36e odst. 5 písm. l),
§ 36f nebo
§ 36h odst. 4.
§ 38i
(1) Česká národní banka před
b) uložením závažného správního trestu nebo opatření k nápravě mimořádného významu bance, zejména požadavku na zvýšení kapitálu podle
§ 26 odst. 2 písm. a) bodu 1,
c) zamítnutím žádosti o udělení souhlasu s používáním interního přístupu nebo interního modelu k výpočtu kapitálového požadavku podle čl. 312 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013
konzultuje tuto skutečnost s orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě v případě skupiny, jejímž členem je dotčená banka, a s dalšími orgány, kterých se tato skutečnost rovněž týká.
(2) Česká národní banka nemusí konzultovat skutečnosti podle
odstavce 1, nesnese-li věc odkladu nebo by taková konzultace mohla ohrozit účel rozhodnutí. V takovém případě informuje uvedené orgány dohledu bez zbytečného odkladu.
§ 38j
(1) Česká národní banka uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup
a) platná znění zákonů a vyhlášek, upravujících pravidla obezřetného podnikání bank na individuálním a konsolidovaném základě, opatření obecné povahy podle
§ 26bb a úředních sdělení České národní banky k nim; tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů o způsobu vyhlašování právních předpisů a zveřejňování opatření obecné povahy podle
§ 26bb,
b) informace o způsobu využití možností volby nebo uvážení daných členským státům a jejich orgánům dohledu právem Evropské unie v právních předpisech podle
písmene a),
c) informace o přístupu a metodách České národní banky, včetně kritérií pro uplatňování zásady přiměřenosti, používaných při výkonu dohledu podle
§ 25c,
d) souhrnné statistické údaje o plnění pravidel obezřetného podnikání bankami v České republice, včetně počtu a povahy opatření k nápravě nebo pokut přijatých v souladu s tímto zákonem,
e) dohody o změně příslušného orgánu dohledu na konsolidovaném základě podle
§ 26c odst. 9 a informaci o změně příslušného orgánu dohledu nad bankou, spořitelním a úvěrním družstvem nebo obchodníkem s cennými papíry podle
§ 26e odst. 3,
f) informace o přístupu a metodách České národní banky používaných při výkonu dohledu nad dodržováním pravidel pro převod rizik podle čl. 405 až 409 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013,
g) roční zprávu o výsledku výkonu dohledu nad dodržováním pravidel pro převod rizik podle čl. 405 až 409 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013, včetně uložených opatření.
(2) Informace uvedené v
odstavci 1 Česká národní banka uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup tak, aby je bylo možné porovnat s informacemi stejného druhu uveřejněnými orgány dohledu v jiných členských státech, a pravidelně je aktualizuje.
§ 38k
Pokud Česká národní banka rozhoduje podle čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013, uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup
a) kritéria, která uplatňuje k určení toho, zda neexistují nebo se nepředpokládají závažné věcné nebo právní překážky bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení závazků,
b) počet ovládajících osob, které využívají možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013, a počet ovládajících osob, které zahrnují ovládané osoby v jiném než členském státě,
c) souhrnně za Českou republiku
1. celkovou výši kapitálu ovládajících osob na konsolidovaném základě využívajících možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě,
2. procentní podíl na celkovém kapitálu ovládajících osob na konsolidovaném základě využívajících možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě,
3. procentní podíl na celkovém kapitálu podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013 na konsolidovaném základě ovládajících osob využívajících možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě.
§ 38l
Pokud Česká národní banka rozhoduje podle čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013, uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup
a) kritéria, která uplatňuje k určení toho, zda neexistují nebo se nepředpokládají žádné závažné věcné nebo právní překážky bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení závazků,
b) počet ovládajících osob, které využívají možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013, a počet ovládajících osob, které zahrnují ovládané osoby v jiném než členském státě,
c) souhrnně za Českou republiku
1. celkovou výši kapitálu ovládajících osob využívajících možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě,
2. procentní podíl na celkovém kapitálu ovládaných osob využívajících možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě,
3. procentní podíl na celkovém kapitálu podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013 ovládajících osob využívajících možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě.
§ 39
(1) Pracovníci banky, členové statutárního orgánu banky, členové správní rady banky a členové dozorčí rady banky jsou povinni zachovávat mlčenlivost ve služebních věcech dotýkajících se zájmů banky a jejích klientů. Z důvodů uvedených v
§ 38 odst. 2 až 6 a
8 a
§ 38b je statutární orgán této povinnosti zprostí; jde-li o povinnost mlčenlivosti členů statutárního orgánu, má tuto působnost správní rada nebo dozorčí rada. Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost ve služebních věcech není poskytnutí údajů v případech a pro účely uvedené v
§ 41d odst. 4 a
5,
§ 41g odst. 5 a
§ 41n.
(2) Pracovníci banky, členové statutárního orgánu banky, členové správní rady banky a členové dozorčí rady banky jsou povinni zachovávat mlčenlivost o údajích, které jim byly poskytnuty za účelem vyřízení vyžádání zprávy o záležitostech klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, podle
§ 38 odst. 3 písm. j). Tuto povinnost jsou povinni zachovávat vůči klientovi i všem dalším osobám; porušením této povinnosti není poskytnutí údajů pracovníkovi, členovi statutárního orgánu, členovi správní rady nebo členovi dozorčí rady téže banky, pokud je to nutné pro výkon jeho funkce nebo pracovní činnosti.
(3) Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po skončení pracovněprávního vztahu nebo jiného obdobného vztahu.
§ 40
(1) Žádost o udělení licence, o její změnu nebo o udělení souhlasu podle tohoto zákona předkládá žadatel písemně České národní bance.
(2) O změně licence rozhoduje Česká národní banka.
(3) Česká národní banka vydá rozhodnutí o udělení licence, o změně licence nebo o zamítnutí žádosti o licenci či o změnu licence do 6 měsíců ode dne zahájení správního řízení a rozhodnutí do této lhůty doručí. V případě, že podaná žádost nebyla úplná a Česká národní banka si vyžádala její doplnění, vydá Česká národní banka rozhodnutí do 12 měsíců ode dne zahájení správního řízení a rozhodnutí do této lhůty doručí.
(4) O žádosti o udělení souhlasu podle tohoto zákona se rozhodne do 3 měsíců ode dne zahájení správního řízení, nestanoví-li tento zákon jinak.
(5) V řízení o udělení licence a v řízení o udělení souhlasu podle
§ 20 odst. 3 tohoto zákona si může Česká národní banka vyžádat potřebné informace o účastnících řízení od příslušných orgánů.
§ 41
(1) O rozkladu proti rozhodnutí České národní banky rozhoduje bankovní rada České národní banky. Podaný rozklad nemá odkladný účinek, nejedná-li se o rozhodnutí o uložení pokuty podle
části dvanácté nebo o odnětí licence. Ustanovení
správního řádu o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu
10) se nepoužije.
(2) Na řízení o žádostech a o odnětí licence podle tohoto zákona se vztahují předpisy o správním řízení,
11) pokud tento zákon nestanoví jinak.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
POJIŠTĚNÍ POHLEDÁVEK Z VKLADŮ
§ 41a
(1) Pojištění pohledávek z vkladů v České republice zajišťuje Garanční systém zřízený podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.
(2) Garanční systém spravuje část svého jmění ve Fondu.
(3) Banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu se účastní systému pojištění pohledávek z vkladů a přispívá do Fondu v rozsahu stanoveném tímto zákonem. Povinnost přispívat do Fondu se na banku nebo zahraniční banku z jiného než členského státu nevztahuje ode dne zániku licence podle
§ 7a.
(4) Zdrojem Fondu jsou příspěvky od bank a zahraničních bank z jiného než členského státu, peněžní prostředky, které si Garanční systém obstaral podle
§ 41i, dotace, návratné finanční výpomoci a úvěry poskytnuté Českou národní bankou podle zákona
o České národní bance. Zdrojem Fondu jsou i další příjmy, kterými jsou zejména výnosy z investování peněžních prostředků a výtěžky z ukončených insolvenčních a likvidačních řízení.
(5) Čerpat z Fondu lze jen na náhrady za pohledávky z vkladů oprávněným osobám, poskytované za podmínek stanovených tímto zákonem a na splátky dluhů. Náklady Garančního systému spojené se správou Fondu se hradí z výnosů z investování peněžních prostředků, z mimořádných provozních příspěvků podle
§ 41cg nebo z dotací nebo návratných finančních výpomocí podle
§ 41ch.
(6) Garanční systém při své činnosti spolupracuje s Českou národní bankou a Ministerstvem financí. Česká národní banka je povinna Garanční systém s předstihem upozornit na možnost postupu podle
§ 41d odst. 1.
§ 41b
Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu není poskytnutí údajů v případech a pro účely uvedené v
§ 38 odst. 2 až 6 a
8,
§ 41g odst. 1,
§ 41n,
§ 41o odst. 2,
§ 41p odst. 1 a
2 a
§ 41q odst. 2. Ustanovení
§ 38 odst. 7 a
§ 39 odst. 3 se použije obdobně.
§ 41c
(1) Pojištěny jsou veškeré pohledávky z vkladů včetně úroků vedených při splnění požadavků na identifikaci stanovených v
odstavci 3 a v zákoně upravujícím opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti v české měně nebo v cizí měně, evidovaných jako kreditní zůstatky na účtech či vkladních knížkách nebo potvrzených vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem, nejde-li o pohledávky uvedené v
odstavci 2.
(2) Pojištěny nejsou pohledávky z vkladů
a) banky, zahraniční banky z jiného členského státu spořitelního a úvěrního družstva, obchodníka s cennými papíry a zahraniční osoby s obdobnou náplní činnosti; to neplatí, jde-li o pohledávky z vkladů vložených těmito osobami ve prospěch třetí osoby, které by jinak náhrada náležela, za splnění podmínek podle
§ 41f,
b) finanční instituce a zahraniční osoby s obdobnou náplní činnosti; to neplatí, jde-li o pohledávky z vkladů platební instituce, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu vložených těmito osobami ve prospěch třetí osoby, které by jinak náhrada náležela, za splnění podmínek podle
§ 41f,
c) pojišťovny, zajišťovny a zahraniční osoby s obdobnou náplní činnosti,
d) zdravotní pojišťovny a zahraniční osoby s obdobnou náplní činnosti,
e) státu,
f) obce, kraje, městské části hlavního města Prahy a obdobné zahraniční osoby, není-li dále stanoveno jinak,
g) představující pohledávky, které je banka oprávněna zčásti zahrnout do svého kapitálu ve formě podřízeného dluhu, a
h) pocházející podle pravomocného rozsudku z úmyslně spáchaného trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti, nebyly-li zajištěny ve prospěch oběti trestné činnosti.
(3) Banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu je povinna zabezpečit identifikaci vkladatele při vedení jeho účtu nebo jiné formě přijetí jeho vkladu a identifikační údaje o vkladateli a údaje o výši a důvodu pojištěné pohledávky z vkladu vést ve své evidenci. Identifikačními údaji se rozumí
a) u fyzických osob jméno, příjmení, adresa, rodné číslo, a nebylo-li přiděleno, datum narození, popřípadě identifikační číslo,
b) u právnických osob obchodní firma nebo název právnické osoby, její sídlo a identifikační číslo nebo obdobné číslo přidělované v zahraničí, bylo-li přiděleno,
c) u svěřenských fondů nebo obdobných zařízení podle práva jiného státu zapisovaných do evidence podle zvláštního právního předpisu označení svěřenského fondu, identifikační číslo svěřenského fondu nebo obdobné číslo přidělované v zahraničí, bylo-li přiděleno, a identifikační údaje svěřenského správce podle
písmene a) nebo
b).
(4) Identifikační údaje podle
odstavce 3 musí být uvedeny ve smlouvě o účtu, ve vkladní knížce a na vkladovém certifikátu, vkladním listu či jiném obdobném dokumentu potvrzujícím přijetí vkladu.
(5) Systém pojištění pohledávek z vkladů se nevztahuje na směnky a jiné cenné papíry.
(6) Pohledávky z vkladů obce nebo kraje jsou pojištěny, pokud obci nebo kraji náleží výnosy z daní nebo podíly na nich podle
zákona upravujícího rozpočtové určení daní a obec nebo kraj doloží bance nebo zahraniční bance z jiného než členského státu, že výše skutečných daňových příjmů dané obce nebo kraje za období uvedené v
odstavci 8 nepřesáhla částku odpovídající 500 000 EUR. Částka pro účely určení výše daňových příjmů obce nebo kraje se přepočte na českou měnu podle kurzu vyhlášeného Českou národní bankou pro poslední den kalendářního roku, ke kterému se daňové příjmy vztahují.
(7) Pohledávky z vkladů obce nebo kraje jsou pojištěny od začátku kalendářního roku, v němž mají být pohledávky z vkladů pojištěny podle
odstavce 8, nebo ode dne, kdy banka vydá potvrzení podle
odstavce 9 o tom, že pohledávky z vkladů obce nebo kraje splňují podmínky pro jejich pojištění, a to podle toho, který okamžik nastane později, do konce kalendářního roku, v němž mají být pojištěny podle
odstavce 8. K doložení skutečných daňových příjmů po rozhodném dni podle
§ 41d odst. 2 se nepřihlíží.
(8) Obec nebo kraj dokládá bance nebo zahraniční bance z jiného než členského státu výši svých daňových příjmů podle
zákona upravujícího rozpočtové určení daní skutečnými daňovými příjmy za rok, který o 2 roky předchází roku, v němž mají být pojištěny pohledávky z vkladů dané obce nebo kraje.
(9) Banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu vydá bez zbytečného odkladu po doložení skutečných daňových příjmů podle
odstavce 8 obci nebo kraji potvrzení, zda a po které období jsou pohledávky z vkladů obce nebo kraje pojištěny.
(10) Banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu je povinna vést evidenci údajů podle
odstavce 3 a v případech stanovených tímto zákonem (
§ 41d odst. 4 a
5 a
§ 41n) poskytovat tyto údaje Garančnímu systému. Ministerstvo financí stanoví vyhláškou formu, strukturu a způsob vedení a poskytování údajů.
§ 41ca
(1) Garanční systém do 10. dubna každého roku sdělí České národní bance aktuální výši prostředků ve Fondu k 31. březnu příslušného roku.
(2) Česká národní banka stanoví do 31. května každého roku výši ročního příspěvku banky podle obecných pokynů Evropského orgánu pro bankovnictví upravujících metody výpočtu příspěvků do systémů pojištění vkladů tak, aby zohledňovala celkový objem krytých pohledávek z vkladů a míru rizika, které banka podstupuje. Česká národní banka uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup roční sazbu příspěvků a hodnotu koeficientu upravujícího celkovou výši ročních příspěvků.
(3) Česká národní banka zveřejní způsob výpočtu rizikových vah formou úředního sdělení České národní banky ve Věstníku České národní banky.
(4) Dosáhne-li objem prostředků ve Fondu hodnoty 0,8 % objemu pojištěných pohledávek z vkladů podle
§ 41c odst. 1, jejichž výše nepřevyšuje částku odpovídající 100 000 EUR pro jednu oprávněnou osobu u jedné banky nebo pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu (dále jen „krytá pohledávka z vkladu“), stanoví Česká národní banka roční sazbu příspěvků tak, aby celková výše ročních příspěvků stanovených v příslušném kalendářním roce odpovídala hodnotě 0,045 % objemu krytých pohledávek z vkladů.
(5) Poklesne-li objem prostředků ve Fondu pod hodnotu 0,8 % objemu krytých pohledávek z vkladů, stanoví Česká národní banka roční sazbu příspěvků a koeficient upravující celkovou výši ročních příspěvků tak, aby objemu prostředků ve Fondu ve výši 0,8 % objemu krytých pohledávek z vkladů bylo dosaženo v přiměřené době, nejpozději do 5 let od konce kalendářního roku, ve kterém k tomuto poklesu došlo, v závislosti na objemu chybějících prostředků ve Fondu. Pokud objem prostředků ve Fondu poklesne pod dvě třetiny z hodnoty 0,8 % objemu krytých pohledávek z vkladů, stanoví Česká národní banka roční sazbu příspěvků a koeficient upravující celkovou výši ročních příspěvků tak, aby objemu prostředků ve Fondu ve výši 0,8 % objemu krytých pohledávek z vkladů bylo dosaženo do 6 let od konce kalendářního roku, ve kterém došlo k tomuto poklesu.
§ 41cb
(1) Česká národní banka informuje do 31. května každého roku Garanční systém o výši ročního příspěvku stanoveného bance nebo zahraniční bance z jiného než členského státu.
(2) Garanční systém do 10. června každého roku oznámí způsobem umožňujícím dálkový přístup, zda a jaká část příspěvku v příslušném roce může mít formu neodvolatelného platebního příslibu tak, aby podíl neodvolatelných platebních příslibů nepřekročil hodnotu 30 % objemu prostředků ve Fondu; při tomto určení přihlédne k obecným pokynům Evropského orgánu pro bankovnictví upravujícím platební přísliby. V oznámení Garanční systém uvede podrobnosti uplatnění platebního příslibu a zejména podmínky pro rizikovost, likvidnost a diverzifikaci poskytovaného zajištění; podmínky lze stanovit odlišně v závislosti na výši ročního příspěvku.
(3) Garanční systém může přijmout platební příslib pouze, pokud je zajištěný aktivem s nízkým rizikem nezatíženým právy třetích stran a pokud získá právo s tímto aktivem volně nakládat. Aktivem s nízkým rizikem se rozumí dluhový cenný papír, který by podle standardizovaného přístupu pro úvěrové riziko podle čl. 336 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013 obdržel rizikovou váhu do výše 50 %
33).
(4) Banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu zaplatí stanovený roční příspěvek do 30. června příslušného kalendářního roku. Podání rozkladu proti rozhodnutí podle
§ 41ca odst. 2, jímž se stanovuje výše ročního příspěvku banky nebo zahraniční banky z jiného než členského státu, nemá odkladný účinek.
§ 41cc
(1) Nepostačují-li prostředky Fondu k vyplacení zákonem stanovených náhrad, Garanční systém o této skutečnosti informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku a sdělí jí předpokládanou výši chybějících prostředků.
(2) Česká národní banka stanoví bance nebo zahraniční bance z jiného než členského státu povinnost platit mimořádný příspěvek v jí stanovené výši obdobně podle
§ 41ca odst. 2. Sazbu mimořádného příspěvku přitom stanoví tak, aby celková výše stanoveného mimořádného příspěvku nepřekročila v kalendářním roce 0,5 % objemu krytých pohledávek z vkladů. Za výjimečných okolností může Česká národní banka stanovit i vyšší sazbu mimořádného příspěvku. Česká národní banka uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup sazbu mimořádného příspěvku.
(3) Řízení podle
odstavce 2 může být zahájeno vydáním rozhodnutí. Podání rozkladu proti rozhodnutí, jímž se stanovuje výše mimořádného příspěvku bance nebo zahraniční bance z jiného než členského státu, nemá odkladný účinek.
(4) Banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu zaplatí mimořádný příspěvek do 3 pracovních dnů ode dne doručení rozhodnutí o výši mimořádného příspěvku. Mimořádný příspěvek nemůže mít formu platebního příslibu.
(5) Česká národní banka může dočasně snížit výši mimořádného příspěvku nebo pozastavit povinnost banky nebo zahraniční banky z jiného než členského státu zaplatit mimořádný příspěvek, pokud by zaplacení ohrozilo likviditu nebo solventnost banky, a to i opakovaně až na dobu 6 měsíců. Část mimořádného příspěvku, která v důsledku takového snížení nebo pozastavení nebyla zaplacena řádně a včas, se stává splatnou uplynutím této doby. Česká národní banka informuje bez zbytečného odkladu Garanční systém o tomto rozhodnutí.
§ 41cd
Garanční systém bez zbytečného odkladu informuje Českou národní banku, zda a v jaké výši banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu zaplatily příspěvek. Je-li banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu v prodlení se zaplacením příspěvku, platí z dlužné částky úroky z prodlení stanovené
občanským zákoníkem. Zaplacení příspěvku a úroku z prodlení vymáhá Garanční systém.
§ 41ce
Příspěvek se stanovuje a platí v české měně.
§ 41cf
V případě rozdílu mezi výší ročního příspěvku podle
§ 41ca nebo mimořádného příspěvku podle
§ 41cc, která byla zaplacena, a výší ročního nebo mimořádného příspěvku, která měla být pro dané období správně stanovena, se ustanovení zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu upravující následky zrušení rozhodnutí o stanovení příspěvku
36) použijí obdobně.
§ 41cg
(1) Nepostačují-li prostředky Fondu získané z výnosů z investování peněžních prostředků k úhradě nákladů Garančního systému spojených se správou Fondu, navrhne Garanční systém České národní bance celkovou výši mimořádných provozních příspěvků k úhradě těchto nákladů. Garanční systém návrh na výběr mimořádných provozních příspěvků řádně odůvodní, včetně uvedení důvodů, pro které nelze uhradit náklady Garančního systému spojené se správou Fondu z výnosů z investování peněžních prostředků.
(2) Česká národní banka na základě návrhu Garančního systému rozhodne o výběru mimořádného provozního příspěvku a stanoví výši mimořádného provozního příspěvku banky nebo zahraniční banky z jiného než členského státu a termín jeho zaplacení. Výši mimořádného provozního příspěvku stanoví Česká národní banka tak, aby podíl mimořádného provozního příspěvku banky nebo zahraniční banky z jiného než členského státu na celkové výši mimořádných provozních příspěvků odpovídal podílu ročního příspěvku banky nebo zahraniční banky z jiného než členského státu na celkové výši ročních příspěvků podle
§ 41ca odst. 2.
(3) Česká národní banka stanoví termín pro platbu mimořádného provozního příspěvku tak, aby jeho placení proběhlo ve stejném termínu jako placení ročního příspěvku, není-li vzhledem k okolnostem nezbytné stanovit jiný termín.
(4) Banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu zaplatí mimořádný provozní příspěvek v termínu stanoveném Českou národní bankou. Podání rozkladu proti rozhodnutí, jímž se stanovuje výše mimořádného provozního příspěvku banky nebo zahraniční banky z jiného než členského státu, nemá odkladný účinek.
(5) Na výběr a platbu mimořádného provozního příspěvku se
§ 41cd a
41ce použijí obdobně.
§ 41ch
Pokud není vzhledem k okolnostem možné získat peněžní prostředky k úhradě nákladů Garančního systému spojených se správou Fondu výběrem mimořádných provozních příspěvků podle
§ 41cg, může mu být na jeho žádost poskytnuta dotace nebo návratná finanční výpomoc v potřebné výši ze státního rozpočtu.
§ 41d
(1) Náhrada za pojištěnou pohledávku z vkladu se oprávněné osobě z Fondu poskytne poté, kdy
a) Garanční systém obdržel písemné oznámení České národní banky o neschopnosti banky nebo zahraniční banky z jiného než členského státu dostát závazkům vůči oprávněným osobám za zákonných a smluvních podmínek; Česká národní banka vydá takové oznámení bez zbytečného odkladu, nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy zjistila, že banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu nevyplácí splatné vklady, nejeví se podle názoru České národní banky v době vydání oznámení dotčená banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu být schopna z důvodů přímo souvisejících s její finanční situací dostát svým závazkům vůči oprávněným osobám a nemá vyhlídky, že tak bude moci učinit, nebo
b) soud nebo zahraniční soud vydal rozhodnutí o úpadku nebo jiné rozhodnutí z důvodů přímo souvisejících s finanční situací banky nebo zahraniční banky z jiného než členského státu, jehož důsledkem je pozastavení práva vkladatelů nakládat s vklady, na které se vztahuje pojištění.
(3) Česká národní banka uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup informaci o tom, kdy rozhodný den podle
odstavce 2 nastal. Oznámení podle
odstavce 1 písm. a) a informaci, že došlo k vydání rozhodnutí podle
odstavce 1 písm. b) Česká národní banka sdělí bezodkladně dotčené bance nebo zahraniční bance z jiného než členského státu a Garančnímu systému.
(4) Banka, bývalá banka, zahraniční banka z jiného než členského státu, bývalá zahraniční banka z jiného než členského státu a likvidátor, správce, zástupce správce nebo insolvenční správce jsou povinni do 3 pracovních dnů od rozhodného dne poskytnout Garančnímu systému údaje vedené podle
§ 41c odst. 3 a informaci o vkladech podle
§ 41r odst. 2; to neplatí, jde-li o případ podle
odstavce 5.
(5) Banka, bývalá banka, zahraniční banka z jiného než členského státu, bývalá zahraniční banka z jiného než členského státu a likvidátor, správce, zástupce správce nebo insolvenční správce jsou povinni do 10 pracovních dnů od rozhodného dne poskytnout Garančnímu systému údaje vedené podle
§ 41c odst. 3 a informaci o vkladech podle
§ 41r odst. 2, které je bance, bývalé bance, zahraniční bance z jiného než členského státu, bývalé zahraniční bance z jiného než členského státu a likvidátorovi, správci, zástupci správce nebo insolvenčnímu správci povinna poskytnout osoba podle
§ 41f odst. 7 a
8.
(6) Garanční systém nejpozději do 6 pracovních dnů od rozhodného dne stanoví den zahájení, místo a způsob vyplácení náhrad podle
§ 41e odst. 2, vhodným způsobem je spolu s výzvou podle
§ 41e odst. 4 uveřejní a vyrozumí o tom Ministerstvo financí a Českou národní banku. Den zahájení výplaty náhrad podle
§ 41e odst. 2 stanoví Garanční systém tak, aby nastal nejpozději 7 pracovních dnů od rozhodného dne. To neplatí, jde-li o náhrady podle
odstavce 7.
(7) Garanční systém nejpozději do 14 pracovních dnů od rozhodného dne stanoví den zahájení, místo a způsob vyplácení náhrad podle
§ 41e odst. 2, které se poskytují osobám podle
§ 41f odst. 7 a
8, vhodným způsobem je uveřejní a vyrozumí o tom Ministerstvo financí a Českou národní banku. Den zahájení výplaty náhrad stanoví Garanční systém tak, aby nastal nejpozději 15 pracovních dnů od rozhodného dne.
(8) Nesplnění povinnosti stanovené v
odstavci 4 a
5 oznámí Garanční systém neprodleně České národní bance.
§ 41e
(1) Pro výpočet náhrady se sečtou všechny pojištěné pohledávky z vkladů oprávněné osoby u banky nebo pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu, včetně jejích podílů na účtech vedených pro 2 a více spolumajitelů, podle stavu k rozhodnému dni. Není-li bance nebo zahraniční bance z jiného než členského státu doloženo jinak, má se za to, že podíly spolumajitelů účtu jsou stejné. Banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu vyznačí jinou výši podílu ve své evidenci. K doložení jiné výše podílu po rozhodném dni se nepřihlíží. Výpočet náhrady se provádí v měně státu, v němž se nachází daný účet; u pohledávek z vkladů vedených v jiné měně než je měna státu, v němž se nachází daný účet, se přepočet na měnu státu, v němž se nachází daný účet, provádí podle kurzu vyhlášeného Českou národní bankou pro rozhodný den. Součástí pojištěné pohledávky z vkladu jsou i úroky vypočtené k rozhodnému dni. Náhrada se vyplácí v měně státu, v němž se nachází daný účet. Právo oprávněné osoby na plnění z Fondu je právem spojeným s pohledávkou z vkladu. Pro určení osoby oprávněné na plnění z Fondu je rozhodující stav k rozhodnému dni.
(2) Náhrada oprávněné osobě se poskytuje ve výši vypočtené podle
odstavce 1, nejvýše však ve výši odpovídající 100 000 EUR pro jednu oprávněnou osobu u jedné banky nebo pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu. Tím není dotčeno ustanovení
odstavce 3. Ekvivalent limitu v měně státu, v němž se nachází daný účet, se přepočte podle kurzu vyhlášeného Českou národní bankou pro rozhodný den.
(3) Pokud oprávněná osoba, která je fyzickou osobou, doloží podle
§ 41ea, že splňuje podmínky pro výplatu zvýšené náhrady za pojištěnou pohledávku z vkladu a požádá o ni podle
§ 41eb odst. 1, poskytne Garanční systém oprávněné osobě zvýšenou náhradu za tu část pohledávky z vkladu, u které doložila splnění podmínek podle
§ 41ea až do výše, o kterou částka vypočtená podle
odstavce 1 převyšuje částku stanovenou v
odstavci 2, nejvýše však ve výši odpovídající 100 000 EUR pro jednu oprávněnou osobu u jedné banky nebo pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu (dále jen „zvýšená náhrada“). Ekvivalent tohoto limitu v měně státu, v němž se nachází daný účet, se přepočte podle kurzu, vyhlášeného Českou národní bankou pro rozhodný den.
(4) Výzvou uveřejněnou způsobem umožňujícím dálkový přístup Garanční systém vyzve oprávněné fyzické osoby, aby doložily Garančnímu systému do 2 měsíců od rozhodného dne dokumenty podle
§ 41eb odst. 1 pro účely posouzení nároku na zvýšenou náhradu za pohledávku z vkladu podle
§ 41e odst. 3.
(5) Náhrada za pojištěné pohledávky z vkladů podle
§ 41f odst. 7 a
8 se poskytuje až poté, kdy byly plně nahrazeny všechny ostatní kryté pohledávky z vkladů oprávněné osoby, a to podle poměru výše pohledávek z vkladů připadajících na jednotlivé osoby podle
§ 41f odst. 7 a
8.
(6) Za pohledávky z vkladů podle
§ 41f se zvýšená náhrada podle
odstavce 3 neposkytne; to neplatí, pokud je pohledávka z vkladu částkou předanou do notářské úschovy podle
notářského řádu nebo jde o peníze přijaté advokátem do správy podle zákona
o advokacii nebo o peníze přijaté realitním zprostředkovatelem do úschovy podle zákona o realitním zprostředkování.
(7) Pokud má oprávněná osoba pojištěnou pohledávku z vkladu u banky i u pobočky téže banky podle
§ 5c odst. 1 v jiném členském státě, započítávají se jednotlivé pohledávky z vkladu pro účely výpočtu náhrady podle
odstavce 2 podle poměru výše pohledávek z vkladů připadajících na banku a pobočku téže banky v jiném členském státě.
§ 41ea
(1) Nárok na zvýšenou náhradu podle
§ 41e odst. 3 vznikne, po splnění podmínek stanovených v
§ 41e odst. 3 a
§ 41eb odst. 1, pokud rozhodný den nastal ve lhůtě 3 měsíců ode dne připsání částky na účet oprávněné osoby; připsáním částky na účet se rozumí okamžik, jímž se tato částka poprvé dostala do dispozice oprávněné osoby v důsledku platební transakce, která je
a) úhradou kupní ceny plynoucí z prodeje nemovité věci, která slouží k bydlení podle evidence v katastru nemovitostí, pokud byl tento prodej doložen návrhem na zahájení vkladového řízení do katastru nemovitostí, včetně příloh, a tento návrh byl podán před rozhodným dnem,
b) vyplacením vypořádání společného jmění manželů při rozvodu manželství, pokud bylo doloženo pravomocným rozsudkem o rozvodu manželství, jehož součástí je vypořádání společného jmění manželů nebo jiného majetku, nebo pravomocným rozsudkem o vypořádání manželů po rozvodu stran jejich společného jmění,
c) vyplacením pojistného plnění pro případ úrazu, nemoci, invalidity nebo smrti, pokud bylo doloženo potvrzením pojišťovny o vyplacení pojistného plnění,
d) vyplacením vypořádání dědictví, pokud bylo jeho nabytí doloženo pravomocným rozhodnutím soudu o dědictví,
e) vyplacením jednorázového vyrovnání z penzijního připojištění se státním příspěvkem nebo doplňkového penzijního spoření, pokud bylo doloženo potvrzením penzijní společnosti o vyplacení jednorázového vyrovnání,
f) vyplacením odstupného při výpovědi z pracovního poměru, při které náleží zaměstnanci odstupné podle
zákoníku práce, vyplacením odstupného při rozvázání pracovního poměru dohodou, při kterém náleží zaměstnanci odstupné podle
zákoníku práce, vyplacením odbytného nebo odchodného při skončení služebního poměru rozhodnutím služebního orgánu, při kterém má státní zaměstnanec nárok na výplatu odbytného nebo odchodného, a vyplacením odchodného při skončení služebního poměru fyzických osob, které v bezpečnostním sboru vykonávají službu, při kterém mají fyzické osoby, které v bezpečnostním sboru vykonávají službu, nárok na odchodné, pokud bylo doloženo potvrzením zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti a vyúčtováním mzdy,
g) vyplacením pojistného plnění pro případ újmy způsobené trestným činem, pokud bylo doloženo pravomocným rozhodnutím soudu o spáchaném trestném činu a potvrzením o vyplacení pojistného plnění,
h) vyplacením náhrady újmy způsobené trestným činem, nebo vydáním bezdůvodného obohacení získaného trestným činem, pokud bylo doloženo pravomocným rozhodnutím soudu o přiznání náhrady újmy způsobené trestným činem nebo o přiznání nároku na vydání bezdůvodného obohacení,
i) vyplacením náhrady škody způsobené rozhodnutím o vazbě, trestu nebo o ochranném opatření, pokud bylo doloženo pravomocným rozhodnutím soudu, rozhodnutím ministerstva, nebo jiného ústředního správního úřadu o přiznání náhrady škody způsobené rozhodnutím o vazbě, trestu nebo o ochranném opatření, nebo
j) vyplacením peněžité pomoci oběti trestného činu, pokud bylo doloženo rozhodnutím Ministerstva spravedlnosti nebo obdobným zahraničním potvrzením.
(2) Pokud není vkladatel, jeho zákonný zástupce nebo opatrovník v den připsání částky podle
odstavce 1 písm. a) až j) na účet oprávněn s touto částkou nakládat, lhůta podle
odstavce 1 neběží do dne předcházejícího dni, kterým vkladatel, jeho zákonný zástupce nebo opatrovník nabyde oprávnění s touto částkou poprvé nakládat. To neplatí, je-li možnost nakládat s touto částkou vyloučena smluvně.
(3) Pokud je pohledávka z vkladu částkou předanou do notářské úschovy podle
notářského řádu nebo jde o peníze přijaté advokátem do správy podle
zákona o advokacii a vkladatel, oprávněná osoba, její zákonný zástupce nebo opatrovník nejsou v den připsání částky podle
odstavce 1 na účet oprávněni s touto částkou nakládat podle protokolu o příslušné notářské úschově nebo smlouvy o správě peněžních prostředků, lhůta podle
odstavce 1 neběží do dne předcházejícího dni, kterým vkladatel, oprávněná osoba, její zákonný zástupce nebo opatrovník nabude oprávnění s touto částkou poprvé nakládat.
(4) Podmínky notářské nebo advokátní úschovy a datum, ke kterému osoba podle
odstavce 2 nebo
3 nabyla oprávnění s touto částkou poprvé nakládat, musejí být Garančnímu systému doloženy spolu s žádostí podle
§ 41eb odst. 1.
§ 41eb
(1) Oprávněná osoba, která požaduje vyplacení zvýšené náhrady, předloží Garančnímu systému do 2 měsíců od rozhodného dne, spolu s dokumenty dokládajícími její nárok na zvýšenou náhradu podle
§ 41e odst. 3, žádost o výplatu zvýšené náhrady za pohledávku z vkladu na předepsaném formuláři. Vzor formuláře uveřejní Garanční systém způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2) Garanční systém na základě dokumentů podle
odstavce 1 předložených oprávněnou osobou a informací, které mu pro účely posouzení nároku oprávněné osoby na výplatu zvýšené náhrady poskytne banka, bývalá banka, zahraniční banka z jiného než členského státu, bývalá zahraniční banka z jiného než členského státu a likvidátor, správce, zástupce správce nebo insolvenční správce anebo orgán sociálního zabezpečení, posoudí do 4 měsíců od rozhodného dne, zda má oprávněná osoba nárok na výplatu zvýšené náhrady za pohledávku z vkladu podle
§ 41e odst. 3.
(3) Banka, bývalá banka, zahraniční banka z jiného než členského státu, bývalá zahraniční banka z jiného než členského státu a likvidátor, správce, zástupce správce nebo insolvenční správce anebo orgán sociálního zabezpečení poskytne pro účely posouzení nároku oprávněné osoby na výplatu zvýšené náhrady za pohledávku z vkladu podle
odstavce 2 Garančnímu systému součinnost bez zbytečného odkladu po vyžádání Garančním systémem.
(4) Garanční systém do 4 měsíců od rozhodného dne, oznámí oprávněné osobě, jaká výše zvýšené náhrady za pohledávky z vkladů jí náleží, den zahájení, místo a způsob výplaty zvýšené náhrady za pohledávku z vkladu podle
§ 41e odst. 3. Den zahájení výplaty náhrad podle
§ 41e odst. 3 stanoví Garanční systém tak, aby nastal nejpozději 4 měsíce od rozhodného dne.
(5) Pokud oprávněná osoba v průběhu dvouměsíční lhůty k podání žádosti o zvýšenou náhradu podle
odstavce 1 zemře, je prohlášena za mrtvou nebo pokud je nárok na náhradu za pohledávku z vkladu v průběhu této lhůty předmětem řízení o pozůstalosti, je rozhodným dnem pro začátek běhu lhůty podle
odstavců 1,
2 a
4 a pro stanovení dne výplaty náhrady podle
odstavce 4 den skončení řízení o pozůstalosti.
(6) Nesplnění povinnosti stanovené v
odstavci 3 oznámí Garanční systém neprodleně České národní bance.
§ 41f
(1) Peněžní prostředky více osob evidované na jednom účtu představují pohledávku z vkladu se zvláštním režimem. Za pohledávku z vkladu se zvláštním režimem se nepovažuje, pokud jsou na účtu vedeném pro 2 a více spolumajitelů evidovány pouze peněžní prostředky těchto spolumajitelů.
(2) Při zakládání účtu podle
odstavce 1 nebo při nejbližší dispozici s tímto již existujícím účtem je majitel účtu povinen bance nebo zahraniční bance z jiného než členského státu písemně oznámit, že na účtu jsou evidovány peněžní prostředky představující pohledávku více osob, doložit podíl každé z nich, identifikovat tyto osoby v rozsahu stanoveném v
§ 41c odst. 3 a pravdivost údajů prokázat. Banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu nakládá s vkladem na tomto účtu jako s jakoukoli jinou pojištěnou pohledávkou z vkladu a zaznamená údaje o něm ve své evidenci.
(3) Pro účely výpočtu náhrady z Fondu za pohledávku z vkladu na účtu podle
odstavce 1 je banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu povinna předložit Garančnímu systému rozčlenění pohledávek z vkladů podle jednotlivých osob a částek připadajících na každou z nich a pravdivost údajů prokázat. Údaje předá Garančnímu systému.
(4) Náhrada za pohledávku z vkladu se zvláštním režimem se poskytne oprávněným osobám ve stejné výši, v jaké by se poskytla v případě, že by každá z uvedených osob měla peněžní prostředky evidované na vlastním účtu.
(5) Pokud je skutečný vlastník peněžní částky odlišný od majitele účtu, náhrada se poskytne skutečnému vlastníkovi. Majitel účtu má povinnost oznámit tuto skutečnost bance nebo zahraniční bance z jiného než členského státu při založení či nejbližší dispozici s účtem a identifikovat skutečného vlastníka peněžních prostředků v rozsahu stanoveném v
§ 41c odst. 3 a banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu zaznamená tyto údaje ve smlouvě o účtu či na jiném dokumentu, s jehož vydáním je spojeno přijetí vkladu, a ve své evidenci.
(6) K oznámení majitele účtu podle
odstavců 2 a
5 učiněném po rozhodném dni se nepřihlíží.
(7) Platební instituce, poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz nebo vydavatel elektronických peněz malého rozsahu, na jejichž účtu jsou evidovány peněžní prostředky, které jim uživatelé platebních služeb svěřili k provedení platební transakce
13) nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu písemně bance nebo zahraniční bance z jiného než členského státu; v takovém případě nemají povinnost stanovenou v
odstavci 2 větě první a v
odstavci 5 větě druhé. Pro účely výpočtu výše příspěvku do Fondu náhrady z Fondu se za skutečného vlastníka těchto peněžních prostředků považují uživatelé platebních služeb nebo držitelé elektronických peněz. Náhrada se poskytne platební instituci, poskytovateli platebních služeb malého rozsahu, instituci elektronických peněz nebo vydavateli elektronických peněz malého rozsahu. Při určení skutečného vlastníka podle
odstavce 5 se vychází z evidence platební instituce, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz nebo vydavatele elektronických peněz malého rozsahu k rozhodnému dni. Tyto osoby jsou povinny vést evidenci údajů podle
§ 41c odst. 3 a předat ji bance nebo zahraniční bance z jiného než členského státu na základě její žádosti do 5 pracovních dnů ode dne obdržení žádosti v případech stanovených v
§ 41d nebo
§ 41n. Banka s těmito osobami sjedná písemně způsob, jakým tyto osoby poskytují bance informace tak, aby banka dostála povinnostem stanoveným tímto zákonem v souvislosti se stanovením výše příspěvku do Fondu.
(8) Odstavec 7 platí obdobně pro obchodníka s cennými papíry, na jehož účtu jsou evidovány peněžní prostředky tvořící majetek zákazníka podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu
14), poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy podle čl. 59 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
2023/1114, na jehož účtu jsou evidovány peněžní prostředky klientů přijímané v souvislosti se službami souvisejícími s kryptoaktivy, poskytovatele služeb skupinového financování, na jehož účtu jsou evidovány peněžní prostředky klientů přijímané v souvislosti se službami skupinového financování, správce nevýkonného úvěru, na jehož účtu jsou evidovány peněžní prostředky, které jsou přijímány jako plnění dluhu vůči obchodníkovi s úvěry, a pro soudního exekutora, na jehož účtu jsou deponovány prostředky pro oprávněné a přihlášené věřitele podle
exekučního řádu.
(9) Údaje, které banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu získá od osoby uvedené v
odstavci 7 nebo
8, je banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu oprávněna použít pouze ke splnění svých povinností vůči Garančnímu systému podle této části zákona a v případech uvedených v
§ 38 odst. 2 až 6 a
8.
(10) Platební instituce, poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz a vydavatel elektronických peněz malého rozsahu jsou povinni sdělit uživateli platebních služeb nebo držiteli elektronických peněz na jeho žádost informace o tom, u které banky, spořitelního a úvěrního družstva nebo zahraniční banky je veden samostatný účet, na kterém jsou v souladu se zákonem upravujícím platební styk uloženy peněžní prostředky, které jim byly svěřeny k provedení platební transakce nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze.
§ 41g
(1) Garanční systém v rozsahu potřebném pro zabezpečení výplaty náhrad spolupracuje a vyměňuje si informace s osobami, prostřednictvím kterých zajišťuje výplatu náhrad.
(2) Garanční systém pozastaví výplatu náhrady přede dnem zahájení výplaty náhrad za ty pohledávky z vkladů, u kterých se od orgánů činných v trestním řízení nebo od osob uvedených v
odstavci 5 dozví, že by mohlo jít o pohledávky z vkladů, které mají původ v trestné činnosti, a že bylo zahájeno trestní stíhání pro tuto trestnou činnost.
(3) Garanční systém pozastaví přede dnem zahájení výplaty náhrad výplatu náhrady za pohledávky z vkladů, u kterých
a) zjistí, že není jisté, zda a kdo je oprávněn obdržet výplatu náhrady,
b) je Garančnímu systému doloženo, že je pojištěná pohledávka z vkladu předmětem právního sporu,
c) je Garančnímu systému doloženo, že pojištěná pohledávka z vkladu je předmětem opatření omezujícího nakládání s vkladem podle zvláštního právního předpisu nebo právního předpisu jiného státu, anebo stanoveného mezinárodní organizací,
d) má výplatu v souladu s ustanovením
§ 41p odst. 2 provést provozovatel zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů a potřebné prostředky nelze provozovateli zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů poskytnout do dne zahájení výplaty náhrad, nebo
e) banka, bývalá banka, zahraniční banka z jiného než členského státu, bývalá zahraniční banka z jiného než členského státu nebo likvidátor, správce, zástupce správce nebo insolvenční správce nepředá Garančnímu systému údaje vedené podle
§ 41c odst. 3 z důvodu popírání existence pohledávky z vkladu bankou, bývalou bankou, zahraniční bankou z jiného než členského státu, bývalou zahraniční bankou z jiného než členského státu nebo likvidátorem, správcem, zástupcem správce nebo insolvenčním správcem.
(4) Garanční systém obnoví výplatu náhrady pozastavenou podle
odstavců 2 a
3 písm. a) až c), pokud pominou okolnosti, pro které byla výplata pozastavena.
(5) Banka, bývalá banka, zahraniční banka z jiného než členského státu, bývalá zahraniční banka z jiného než členského státu, likvidátor, správce, zástupce správce nebo insolvenční správce poskytnou Garančnímu systému současně s údaji podle
§ 41d odst. 4 nebo
5 nebo
§ 41eb odst. 3 informace, na základě kterých lze pozastavit výplatu náhrad podle
odstavců 2 a
3, a následně Garanční systém informují, pokud se dozví o změně podstatných skutečností majících vliv na toto pozastavení.
(6) Pro účely výpočtu částky, která bude z Fondu vyplacena oprávněné osobě, nebude přihlíženo k přírůstkům pojištěných pohledávek z vkladů, ke kterým dojde na základě vnitrobankovního převodu mezi jednotlivými účty vedenými u téže banky nebo zahraniční banky z jiného než členského státu učiněného po rozhodném dni.
(7) Nesplnění povinnosti stanovené v
odstavci 5 oznámí Garanční systém České národní bance bez zbytečného odkladu poté, co se o nesplnění této povinnosti dozví.
§ 41h
(1) Ke dni zahájení výplaty náhrad podle
§ 41d odst. 6 a
7 a
§ 41eb odst. 4 a
5 se snižuje pohledávka oprávněné osoby vůči bance nebo zahraniční bance z jiného než členského státu o částku rovnající se jejímu právu na náhradu z Fondu.
(2) Garančnímu systému dnem podle
odstavce 1 vzniká pohledávka vůči bance nebo zahraniční bance z jiného než členského státu ve výši práv oprávněných osob na plnění z Fondu. Tato pohledávka je k okamžiku jejího vzniku splatná.
(3) Právo oprávněné osoby na plnění z Fondu se promlčí uplynutím 3 let ode dne stanoveného jako den zahájení výplaty náhrad podle
§ 41d odst. 6 a
7 a podle
§ 41eb odst. 4 a
5. Po dobu pozastavení výplaty náhrad podle
§ 41g odst. 2 a
3 tato promlčecí lhůta neběží.
§ 41i
(1) V případě, že prostředky Fondu získané z uhrazených příspěvků podle
§ 41cb nebo mimořádných příspěvků podle
§ 41cc nepostačují k vyplacení zákonem stanovených náhrad, obstará si Garanční systém potřebné peněžní prostředky na trhu. Garanční systém je povinen dbát, aby podmínky, za kterých jsou peněžní prostředky Fondu poskytnuty, byly pro něj co nejvýhodnější. Pokud není Garanční systém schopen obstarat si peněžní prostředky na finančním trhu do dne zahájení vyplácení náhrad podle
§ 41d, může mu být na jeho žádost poskytnuta dotace nebo návratná finanční výpomoc v potřebné výši ze státního rozpočtu.
(2) Garanční systém může požádat provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z členského státu o úvěr, pokud
a) není schopen dostát závazkům spojeným s výplatou tímto zákonem stanovených náhrad z důvodu nedostatku prostředků ve Fondu,
b) využil mimořádných příspěvků podle
§ 41cc,
c) se zaváže použít zapůjčené prostředky pro výplatu tímto zákonem stanovených náhrad,
d) není vázán povinností splatit ve stejné době úvěr jinému systému pojištění pohledávek z vkladů,
e) požaduje finanční prostředky v objemu, který nepřekročí 0,5 % objemu krytých pohledávek z vkladů,
f) informoval Evropský orgán pro bankovnictví o důvodech žádosti o úvěr, výši úvěru a době jeho trvání a o výši počáteční úrokové sazby a
g) zaváže se splatit úvěr nejpozději do 5 let ode dne jeho poskytnutí; úroky jsou splatné ke dni úplného splacení úvěru.
§ 41j
Garanční systém může, se souhlasem Ministerstva financí, poskytnout provozovateli zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z členského státu úvěr za účelem výplaty náhrad za pohledávky z vkladů, jehož úroková sazba se stanoví nejméně ve výši odpovídající sazbě mezní zápůjční facility Evropské centrální banky během doby trvání úvěru. Garanční systém může úvěr poskytnout pouze v případě, že provozovatel zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z členského státu splní podmínky podle
§ 41i odst. 2 obdobně.
§ 41k
(1) V případě, že si Garanční systém obstaral peněžní prostředky na trhu vydáním dluhových cenných papírů nebo byl Garančnímu systému poskytnut úvěr nebo návratná finanční výpomoc ze státního rozpočtu podle
§ 41i, Česká národní banka rozhodne o výběru mimořádných příspěvků podle
§ 41cc od kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém byly dluhové cenné papíry vydány nebo úvěr nebo návratná finanční výpomoc ze státního rozpočtu poskytnuty. V kalendářním roce bezprostředně následujícím po kalendářním roce, ve kterém byly závazky z dluhových cenných papírů, úvěr nebo návratná finanční výpomoc ze státního rozpočtu splaceny, rozhodne Česká národní banka o ukončení výběru mimořádných příspěvků.
(2) V případě, že Garančnímu systému byl poskytnut úvěr od provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z členského státu, Česká národní banka rozhodne o výběru mimořádných příspěvků podle
§ 41cc tak, aby Garanční systém úvěr splatil nejpozději do 5 let od jeho poskytnutí.
§ 41m
Banka a zahraniční banka z členského státu nesmí v reklamě využívat rozdílů pojištění pohledávek z vkladů mezi členskými státy ani zmiňovat neomezené pojištění pohledávek z vkladů. Banka a zahraniční banka z členského státu může v reklamě uvést pouze odkaz na příslušný systém pojištění pohledávek z vkladů a popis fungování tohoto systému.
§ 41n
(1) Garanční systém ověřuje pravidelně, nejméně jedenkrát ročně, funkčnost systému vyplácení náhrad. Při tom spolupracuje s Českou národní bankou, Ministerstvem financí, bankami a zahraničními bankami z jiného než členského státu, které jsou povinny Garančnímu systému na jeho požádání a ve lhůtě jím stanovené, která však nesmí být kratší než 3 pracovní dny, poskytnout údaje vedené podle
§ 41c odst. 3 a
§ 41f odst. 2 až 5, a ve lhůtě, která však nesmí být kratší než 10 pracovních dnů, poskytnout údaje vedené podle
§ 41f odst. 7 a
8. Zprávu o výsledcích ověření je Garanční systém povinen předložit bez zbytečného odkladu České národní bance a Ministerstvu financí.
(2) Garanční systém provede alespoň jedenkrát za 3 roky zátěžový test systému pojištění pohledávek z vkladů. Garanční systém může získávat údaje nutné k provedení tohoto zátěžového testu pouze za tímto účelem a uchovávat je jen po dobu nezbytně nutnou.
(3) Garanční systém do konce prvního kalendářního čtvrtletí každého roku oznámí Evropskému orgánu pro bankovnictví výši krytých pohledávek z vkladů a objem prostředků ve Fondu k poslednímu dni bezprostředně předcházejícího kalendářního roku.
§ 41o
(1) Garanční systém při své činnosti spolupracuje a vyměňuje si údaje vedené podle
§ 41c odst. 3, které jsou banka, bývalá banka, zahraniční banka z jiného než členského státu, bývalá zahraniční banka z jiného než členského státu, likvidátor, správce, zástupce správce nebo insolvenční správce povinni poskytnout Garančnímu systému podle
§ 41d odst. 4 za účelem výplaty náhrad pohledávek z vkladů vkladatelům, a údaje získané na základě provedených zátěžových testů podle
§ 41n odst. 2 s provozovateli zahraničních systémů pojištění pohledávek z vkladů z členských států, včetně osob zprostředkujících vzájemnou výměnu těchto informací mezi provozovateli zahraničních systémů pojištění vkladů z členských států. Garanční systém při své činnosti spolupracuje s Českou národní bankou a Evropským orgánem pro bankovnictví.
(2) Garanční systém uzavře s provozovatelem zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z členského státu písemnou dohodu o spolupráci zejména při výplatě náhrad za pohledávky z vkladů a poskytování úvěrů za účelem výplaty náhrad za pohledávky z vkladů podle
§ 41i odst. 2 a
§ 41j.
(3) Garanční systém informuje o uzavření a obsahu dohody podle
odstavce 2 Evropský orgán pro bankovnictví a Českou národní banku.
(4) Pokud uzavření dohody s provozovatelem zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů nelze dosáhnout nebo není shoda na výkladu uzavřené dohody, může Garanční systém požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví
28).
§ 41p
(1) V případě úpadku zahraniční banky z členského státu vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím své pobočky provede Garanční systém výplatu náhrad za pohledávky z vkladů oprávněným osobám jménem a na náklady příslušného provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z členského státu a v souladu s jeho pokyny. Garanční systém není odpovědný za jednání učiněné v souladu s těmito pokyny. Garanční systém nezahájí výplatu náhrad, dokud neobdrží potřebné peněžní prostředky od provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů. Garanční systém poskytuje oprávněným osobám informace a přijímá písemná podání jménem provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů.
(2) V případě úpadku banky se sídlem v České republice vykonávající činnost na území jiného členského státu prostřednictvím své pobočky vydá Garanční systém pokyn příslušnému provozovateli zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů v tomto jiném členském státu k provedení výplaty náhrad za pohledávky z vkladů oprávněným osobám jménem a na náklady Garančního systému. Garanční systém je odpovědný za jednání provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů, je-li takové jednání v souladu s pokyny Garančního systému. Garanční systém poskytne potřebné peněžní prostředky k výplatě náhrad provozovateli zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů tak, aby provozovatel zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů měl tyto peněžní prostředky k dispozici ke dni zahájení výplaty náhrad.
(3) Pokud dojde k převodu činnosti banky na zahraniční banku z jiného členského státu, převede Garanční systém částku odpovídající příspěvkům banky do Fondu, s výjimkou mimořádných příspěvků podle
§ 41cc, uhrazeným v kalendářním roce předcházejícím roku, ve kterém dojde k převodu činnosti banky na zahraniční banku z členského státu, příslušnému provozovateli zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů v poměru k výši převedených pohledávek z vkladů.
(4) Pokud banka hodlá provést převod své činnosti na zahraniční banku z jiného členského státu, informuje o tom alespoň 6 měsíců předem Garanční systém a příslušného provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů, kterého je tato zahraniční banka účastna.
§ 41q
(1) Garanční systém při své činnosti spolupracuje s provozovateli zahraničních systémů pojištění pohledávek z vkladů z jiných než členských států.
(2) Stanoví-li tak dohoda uzavřená mezi Garančním systémem a provozovatelem zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z jiného než členského státu, může být v případě úpadku
a) zahraniční banky z jiného než členského státu vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím své pobočky Garanční systém zapojen do výplaty náhrad ze zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z jiného než členského státu, jehož se zahraniční banka účastní,
b) banky se sídlem v České republice vykonávající činnost v zahraničí prostřednictvím své pobočky zapojen do výplaty náhrad za pohledávky z vkladů zahraniční systém pojištění pohledávek z vkladů z jiného než členského státu.
§ 41r
(1) Garanční systém při komunikaci s oprávněnými osobami použije
a) úřední jazyk členského státu, který banka nebo pobočka banky, vůči níž má oprávněná osoba pohledávku z vkladu, používá pro písemnou komunikaci s majitelem účtu, z něhož vznikla pohledávka z vkladu, nebo
b) úřední jazyk, nebo jazyky členského státu, ve kterém má sídlo banka, vůči níž má oprávněná osoba pohledávku z vkladu, nebo ve kterém je usazena pobočka banky podle
§ 5c odst. 1, vůči níž má oprávněná osoba pohledávku z vkladu.
(2) Pokud je účet, z něhož vznikla pohledávka z vkladu, veden u banky podle
§ 5c odst. 2, použije Garanční systém při komunikaci s oprávněnými osobami jazyk, který si majitel účtu zvolil při založení účtu. Tato banka je povinna poskytnout Garančnímu systému do 31. ledna každého roku informaci o vkladech, u kterých si majitel účtu zvolil jiný než český jazyk, s uvedením příslušného jazyka zvoleného majitelem účtu, a to podle stavu ke konci předcházejícího kalendářního roku.
§ 41s
(1) Banka nebo zahraniční banka informuje vkladatele o fúzi nebo rozdělení banky, přeměně banky na zahraniční banku, převodu jmění na banku jakožto společníka nebo jiných podobných skutečnostech alespoň 1 měsíc před nabytím účinnosti těchto právních jednání. Česká národní banka může povolit zkrácení této lhůty z důvodu ochrany obchodního tajemství nebo zachování finanční stability.
(2) Od doby, kdy byli vkladatelé informováni o skutečnostech podle
odstavce 1, mohou ve lhůtě 3 měsíců bez jakékoli sankce vybrat nebo převést své pohledávky z pojištěných vkladů včetně příslušných úroků, v rozsahu, v jakém v tomto okamžiku jejich pojištěné vklady přesahují výši náhrady stanovenou v
§ 41e odst. 2.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady
2001/24/ES ze dne 4. dubna 2001 o reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady
2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice
2001/34/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady
2008/22/ES,
2010/73/EU,
2010/78/EU,
2013/50/EU a (EU)
2023/2864.
Směrnice Komise
2007/14/ES ze dne 8. března 2007, kterou se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením směrnice
2004/109/ES o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady
2013/50/EU.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady
2009/111/ES ze dne 16. září 2009, kterou se mění směrnice
2006/48/ES,
2006/49/ES a
2007/64/ES, pokud jde o banky přidružené k ústředním institucím, některé položky kapitálu, velkou angažovanost, režimy dohledu a krizové řízení.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady
2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a o změně směrnice
2002/87/ES a zrušení směrnic
2006/48/ES a
2006/49/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady
2014/17/EU,
2014/59/EU, (EU)
2015/2366, (EU)
2018/843, (EU)
2019/878, (EU)
2019/2034, (EU)
2022/2556, (EU)
2023/2864 a (EU)
2024/1619 a nařízení (EU)
2023/1114.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady
2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU)
2019/879 ze dne 20. května 2019, kterou se mění směrnice
2014/59/EU, pokud jde o schopnost úvěrových institucí a investičních podniků absorbovat ztráty a schopnost rekapitalizace, a směrnice
98/26/ES.
27) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č.
648/2012, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
2017/2402 ze dne 12. prosince 2017, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice
2009/65/ES,
2009/138/ES,
2011/61/EU a nařízení (ES) č.
1060/2009 a (EU) č.
648/2012, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU)
2019/2088.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
2023/2859 ze dne 13. prosince 2023, kterým se zřizuje jednotné evropské přístupové místo poskytující centralizovaný přístup k veřejně dostupným informacím o finančních službách, kapitálových trzích a udržitelnosti, v platném znění.
Přímo použitelné předpisy Evropské unie, kterými se provádějí nebo v přenesené pravomoci doplňují předpisy Evropské unie uvedené v poznámce pod čarou č. 1, nebo kterými se provádějí nebo v přenesené pravomoci doplňují přímo použitelné předpisy Evropské unie uvedené v této poznámce pod čarou.
52) Prováděcí nařízení Komise (EU)
2021/451 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví prováděcí technické normy pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013, pokud jde o podávání zpráv institucí pro účely dohledu, a kterým se zrušuje prováděcí nařízení Komise (EU) č.
680/2014.
Prováděcí nařízení Komise (EU)
2024/3117 ze dne 29. listopadu 2024, kterým se stanoví prováděcí technické normy pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013, pokud jde o podávání zpráv institucí pro účely dohledu, a kterým se zrušuje prováděcí nařízení Komise (EU)
2021/451.