o státní sociální podpoře

(1) Nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte má nezletilé dítě svěřené do pěstounské péče.

(2) Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte náležející podle odstavce 1 činí za kalendářní měsíc součin částky životního minima dítěte a koeficientu 1,40; jde-li o nezaopatřené dítě, použije se koeficient 2,30.

(3) Při stanovení výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte podle odstavce 2 se částka životního minima dítěte násobí, jde-li o dítě

(4) Příspěvek na úhradu potřeb dítěte nenáleží po dobu, po kterou je dítě v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež (§ 7 odst. 4 věta druhá) nebo v péči jiné osoby na základě rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů (§ 7 odst. 11) nebo v péči osoby uvedené v § 7 odst. 12.

(5) Příspěvek na úhradu potřeb dítěte náležející podle odstavce 1 se vyplácí pěstounovi.

(1) Nárok na odměnu za výkon pěstounské péče má pěstoun, kterému bylo svěřeno dítě do pěstounské péče, a to až do zletilosti dítěte a poté po dobu, po kterou má dítě svěřené do pěstounské péče nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Nárok na odměnu za výkon pěstounské péče má i pěstoun, jestliže dítě, které mu bylo svěřeno do pěstounské péče, nemá nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte jen proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, jehož výše je stejná nebo vyšší než uvedený příspěvek.

(2) Výše odměny pěstouna činí za kalendářní měsíc za každé dítě svěřené do pěstounské péče součin částky životního minima jednotlivce a koeficientu 1,00.

(1) Výše odměny pěstouna činí za kalendářní měsíc součin částky životního minima jednotlivce a koeficientu 5,50, pečuje-li pěstoun alespoň o 3 děti svěřené mu do pěstounské péče nebo pečuje-li pěstoun alespoň o jedno dítě svěřené mu do pěstounské péče, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost) podle zvláštního právního předpisu^47e). Uvedená odměna pěstouna se zvyšuje o součin částky životního minima jednotlivce a koeficientu 0,50 za péči o každé další dítě svěřené mu do pěstounské péče, a jde-li o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost) podle zvláštního právního předpisu^47e), zvyšuje se odměna pěstouna o součin částky životního minima jednotlivce a koeficientu 0,75 za péči o každé další takové dítě svěřené mu do pěstounské péče. Uvedená odměna pěstouna se pro účely zvláštních právních předpisů⁴⁸) posuzuje jako plat.

(2) Odměna pěstouna podle odstavce 1 náleží, jen jestliže pěstoun nebyl po celý kalendářní měsíc výdělečně činný a po celý kalendářní měsíc byly splněny podmínky uvedené v odstavci 1. Odměna pěstouna podle odstavce 1 náleží pěstounovi i po dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény pěstouna, nejdéle však po dobu jednoho kalendářního kalendářního měsíce jejího trvání.

(1) Vykonává-li pěstoun pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče a je mu proto poskytována odměna za výkon pěstounské péče podle zvláštních právních předpisů^49a), odměna pěstouna podle § 40 a 40a nenáleží.

(2) Je-li dítě svěřené pěstounovi v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež (§ 7 odst. 4 věta druhá) nebo v péči jiné osoby na základě rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů (§ 7 odst. 11 a 12), odměna pěstounovi za péči o tyto děti podle § 40 odst. 1 nenáleží a k těmto dětem se nepřihlíží při stanovení odměny podle § 40a.

(1) Nárok na příspěvek při převzetí dítěte má pěstoun, který převzal dítě do pěstounské péče; příspěvek při převzetí dítěte, jde-li o totéž dítě, náleží jen jednou.

(2) Výše příspěvku při převzetí dítěte činí, jde-li o dítě ve věku

(3) Příspěvek při převzetí dítěte se vyplatí jednorázově.

(1) Nárok na příspěvek na zakoupení motorového vozidla má pěstoun, který má v pěstounské péči nejméně čtyři děti nebo má nárok na odměnu pěstouna z důvodů péče o čtyři děti, včetně zletilých nezaopatřených dětí, jež zakládají pěstounovi nárok na odměnu pěstouna podle § 40, pokud zakoupil osobní motorové vozidlo nebo zajistil nezbytnou celkovou opravu osobního motorového vozidla a toto vozidlo nepoužívá pro výdělečnou činnost.

(2) Výše příspěvku na zakoupení motorového vozidla činí 70 % pořizovací ceny osobního motorového vozidla nebo prokázaných výdajů na opravy, nejvýše však 100 000 Kč. Součet těchto příspěvků poskytnutých pěstounovi v období posledních deseti kalendářních let přede dnem podání žádosti nesmí přesáhnout 200 000 Kč.

(3) Příspěvek na zakoupení motorového vozidla může být poskytnut v bezhotovostní formě i před zakoupením osobního motorového vozidla. Použití příspěvku na zakoupení motorového vozidla je pěstoun povinen prokázat; pokud tohoto příspěvku nepoužil k zakoupení osobního motorového vozidla, je povinen příspěvek vrátit.

(4) Pokud pěstoun do pěti let ode dne, kdy mu byl příspěvek poskytnut, osobní motorové vozidlo, na jehož zakoupení nebo opravu byl příspěvek poskytnut, prodal, daroval, počal je používat pro výdělečnou činnost nebo přestal vykonávat pěstounskou péči, nejde-li o případ, kdy pěstoun přestal vykonávat pěstounskou péči z vážných zdravotních důvodů, je povinen vrátit poměrnou část příspěvku na zakoupení motorového vozidla odpovídající době z období pěti let, kdy uvedené podmínky nesplňoval.

(1) Při společné pěstounské péči manželů náleží dávky pěstounské péče jen jednomu z manželů. Ustanovení § 20 odst. 2 platí obdobně.

(2) Jestliže poručník o dítě osobně pečuje, náleží poručníkovi a dítěti dávky podle § 37 až 42.

(3) Bylo-li před rozhodnutím soudu o svěření dítěte do pěstounské péče dítě rozhodnutím příslušného orgánu dočasně svěřeno do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem,¹⁸) náleží ode dne uvedeného v rozhodnutí po dobu trvání takové péče dávky podle § 37 až 42. Dávky uvedené v § 37 až 42 náleží rovněž osobě, která má v osobní péči dítě, k němuž nemá vyživovací povinnost a tomuto dítěti, a to po dobu, po kterou probíhá soudní řízení o ustanovení této osoby poručníkem dítěte; jde-li o totéž dítě, náleží dávka pouze jednou.

(1) Nárok na dávku vzniká dnem splnění všech podmínek stanovených tímto zákonem.

(2) Nárok na výplatu dávky vzniká splněním podmínek stanovených tímto zákonem pro vznik nároku na dávku a na její výplatu a podáním žádosti o přiznání dávky.

(1) Pro nárok na výplatu přídavku na dítě se prokazuje výše rozhodných příjmů. Náleží-li výplata přídavku na dítě za září, náleží výplata této dávky za dobu po 30. září, jen jestliže do uvedeného data je prokázána výše rozhodných příjmů pro nárok na tuto dávku po 30. září. Nejsou-li prokázány rozhodné příjmy podle věty první, výplata přídavku na dítě se zastaví od splátky následující po splátce této dávky náležející za kalendářní měsíc, do jehož konce je třeba prokázat výši příjmů pro její výplatu na období po 30. září. Neprokáže-li se rozhodný příjem ani do 31. října bezprostředně následujícího po dni 30. září, do něhož měla být výše rozhodných příjmů prokázána, nárok na přídavek na dítě dnem 1. listopadu téhož roku zaniká. Prokáže-li se nárok na výplatu přídavku na dítě za dobu, za kterou výplata této dávky podle tohoto odstavce nenáležela, přídavek na dítě se doplatí zpětně za dobu, kdy se tato dávka nevyplácela. Prokáže-li se nárok na přídavek na dítě za dobu po zániku nároku na tuto dávku podle tohoto odstavce, nárok na přídavek na dítě opětovně vznikne zpětně za celou dobu, za niž byly podmínky pro nárok splněny. Zpětně lze přídavek na dítě podle věty páté a šesté přiznat nejdéle na dobu stanovenou v § 54 odst. 2 větě první.

(2) Sociální příplatek a příspěvek na bydlení se přiznávají na období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku nebo v rámci tohoto období na dobu kratší, jsou-li splněny podmínky nároku na tyto dávky jen po tuto kratší dobu. Dávky náležející podle věty první se v rámci uvedeného období vyplácejí vždy po období kalendářního čtvrtletí nebo v rámci tohoto kalendářního čtvrtletí po dobu kratší, trval-li nárok na dávku jen po kratší dobu, než je kalendářní čtvrtletí. Je-li sociální příplatek nebo příspěvek na bydlení vyplácen k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí, náleží jejich výplata v bezprostředně následujícím kalendářním čtvrtletí, jen jestliže nejpozději do konce prvního kalendářního měsíce tohoto následujícího kalendářního čtvrtletí se prokáže výše rozhodných příjmů za kalendářní čtvrtletí, k jehož poslednímu dni byla dávka vyplacena. Neprokáže-li se rozhodný příjem podle věty třetí, zastaví se výplata sociálního příplatku a příspěvku na bydlení od splátky náležející za kalendářní měsíc, do jehož konce je třeba prokázat výši příjmů pro výplatu sociálního příplatku a příspěvku na bydlení na následující kalendářní čtvrtletí. Neprokáže-li se rozhodný příjem ani do konce kalendářního čtvrtletí, za které by se měly uvedené dávky vyplácet, nárok na sociální příplatek a příspěvek na bydlení zaniká. Ustanovení věty třetí až páté neplatí, jde-li o sociální příplatek a příspěvek na bydlení vyplácený k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí končícího dnem 30. června. Jde-li o příspěvek na bydlení, ustanovení věty třetí až šesté se vztahuje také na prokazování nákladů na bydlení. Prokáže-li se nárok na výplatu sociálního příplatku a příspěvku na bydlení za dobu, za kterou výplata těchto dávek podle tohoto odstavce nenáležela, nebo prokáže-li se nárok na sociální příplatek a příspěvek na bydlení za dobu zániku nároku na tyto dávky podle tohoto odstavce, postupuje se obdobně podle odstavce 1 věty páté až sedmé.

(3) Splňuje-li oprávněná osoba po část kalendářního měsíce nárok na dávku podle tohoto zákona v nižší výměře a po část tohoto kalendářního měsíce nárok na tutéž dávku ve vyšší výměře, náleží za kalendářní měsíc dávka ve výši odpovídající vyšší výměře dávky.

(4) Splňuje-li oprávněná osoba podmínky nároku na dávky uvedené v § 2 písm. a), § 36 písm. a) nebo § 36 písm. b), s výjimkou odměny pěstouna podle § 40a, jen po část kalendářního měsíce, náleží tyto dávky ve výši, v jaké náleží za kalendářní měsíc.

(5) Nedosahují-li dávky za kalendářní měsíc částky 50 Kč, náležejí v této částce.

(1) Dávka neprávem

(2) Dávka neprávem

(3) Došlo-li podle § 52 k novému posouzení nároku na dávku nebo její výši, dávka se

(4) Dojde-li ke změně částky nebo částek uvedených v § 8, upraví se výše dávky ode dne této změny.

(1) Nárok na dávku nezaniká uplynutím času, není-li tímto zákonem stanoveno jinak.

(2) Nárok na výplatu dávky nebo její části, jde-li o dávky uvedené v § 2 písm. a), § 2 písm. b) v bodu 1 a v § 36 písm. a) a b), zaniká uplynutím tří měsíců ode dne, od kterého dávka nebo její část náleží; to neplatí, jde-li o případ uvedený v § 53 odst. 1. Lhůta podle předchozí věty neplyne po dobu řízení o dávce.

(3) Nárok na dávku uvedenou v § 2 písm. b) bodech 3 a 4 a § 36 písm. c) a d), zaniká, nebyl-li uplatněn do jednoho roku

(4) Je-li oprávněná osoba ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence, zaniká jí nárok na dávku ode dne následujícího po uplynutí prvního kalendářního měsíce vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody nebo výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence. Navazuje-li na dobu vazby doba výkonu trestu odnětí svobody nebo výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence, obě doby se pro stanovení kalendářního měsíce podle předchozí věty sčítají. Ustanovení věty první neplatí, jde-li o nároky za dobu přede dnem, od něhož podle věty první nárok na dávku zaniká nebo jde-li o nárok na rodičovský příspěvek odsouzené ženy po dobu, po kterou pečuje o dítě na základě povolení, které jí bylo vydáno na žádost, aby ve výkonu trestu měla u sebe a starala se o své dítě podle zvláštního právního předpisu^48b). Ustanovení věty první neplatí také, jde-li o nárok na rodičovský příspěvek ženy po dobu, po kterou tato ve výkonu vazby má u sebe své dítě a stará se o něj podle zvláštního právního předpisu^48d).

(1) Zemřela-li oprávněná osoba po uplatnění nároku na dávku, vstupují do dalšího řízení o dávce a nabývají nárok na částky splatné do dne smrti oprávněné osoby stejným dílem osoby, k nimž bylo přihlíženo při stanovení rozhodného příjmu podle § 7, jde-li o dávky poskytované v závislosti na výši příjmu, a v ostatních případech osoby uvedené v § 7 odst. 2.

(2) Byla-li dávka přiznána před smrtí oprávněné osoby, vyplatí se splatné částky, které nebyly vyplaceny do dne smrti oprávněné osoby, stejným dílem osobám uvedeným v odstavci 1.

(3) Nároky na dávky podle tohoto zákona nejsou předmětem dědictví.

(1) Dávky uvedené v § 2 písm. a), § 2 písm. b) v bodu 1, § 36 písm. a) a § 36 písm. b) se vyplácejí měsíčně, a to po uplynutí kalendářního měsíce, za který náležely, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto měsíci. Nedosahuje-li dávka částky 100 Kč měsíčně, vyplácí se po uplynutí kalendářního čtvrtletí, za které dávka náležela, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto kalendářním čtvrtletí. Úřad práce se může dohodnout s příjemcem dávky, že bude dávku, která nedosahuje částky 100 Kč měsíčně, vyplácet za delší období, než je uvedeno v předchozí větě; sjednané delší období nesmí přesáhnout dobu jednoho roku a dávka se v takovém případě vyplatí nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto období.

(2) Dávky uvedené v § 2 písm. b) bodech 3 a 4, § 36 písm. c) a § 36 písm. d) se vyplácejí nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla dávka přiznána.

(4) Výše dávky se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

(1) Dávky vyplácí úřad práce, který je příslušný k rozhodování o dávkách.

(2) Dojde-li v době, ve které je vyplácena dávka uvedená v § 2 písm. a), § 2 písm. b) bodu 1, § 36 písm. a) a § 36 písm. b) ke změně místa, kde je oprávněná osoba hlášena k trvalému pobytu, zastaví úřad práce, který byl před touto změnou k výplatě dávky příslušný, výplatu dávky, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se o změně trvalého pobytu oprávněné osoby dozvěděl. Úřad práce uvedený v předchozí větě předá úřadu práce příslušnému podle místa trvalého pobytu oprávněné osoby podklady, na jejichž základě byla dávka přiznána. Příslušný úřad práce vyplácí dávku od měsíční splátky následující po měsíci, v němž byla výplata dávky zastavena.

(3) Dávka se poukazuje na účet příjemce u banky v České republice nebo pobočky zahraniční banky vykonávající činnost na území České republiky nebo spořitelního a úvěrního družstva v České republice nebo se vyplácí v hotovosti. Oprávněná osoba je povinna v žádosti uvést, kterým z uvedených způsobů jí má být dávka vyplácena. Požádá-li příjemce dávky o změnu způsobu výplaty dávky, je úřad práce povinen provést změnu způsobu výplaty dávky od kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla žádost o změnu výplaty doručena.

(1) Příjemcem dávky je oprávněná osoba. Namísto oprávněné osoby je příjemcem dávky

(2) Úřad práce namísto příjemců dávky uvedených v odstavci 1 ustanoví zvláštního příjemce v případech, kdy by se výplatou dávky dosavadnímu příjemci zřejmě nedosáhlo účelu, kterému má dávka sloužit, nebo kdyby tím byly poškozeny zájmy osob, které je příjemce dávky povinen vyživovat, anebo nemůže-li oprávněná osoba výplatu přijímat. Souhlas oprávněné osoby s ustanovením zvláštního příjemce se vyžaduje jen v případě, že oprávněná osoba nemůže výplatu přijímat.

(3) V případě, že příjemci dávky státní sociální podpory, nejde-li o jednorázové dávky, je podle sdělení orgánu pomoci v hmotné nouzi^48e) vyplácen prostřednictvím zvláštního příjemce nebo formou poukázek podle zvláštního právního předpisu^48f) také příspěvek na živobytí nebo doplatek na bydlení^48g) alespoň po dobu 6 kalendářních měsíců po sobě jdoucích, je úřad práce povinen rozhodnout o ustanovení zvláštního příjemce pro přijímání dávek státní sociální podpory, jsou-li splněny podmínky, za nichž se ustavuje zvláštní příjemce podle odstavce 2. Pokud nebudou splněny podmínky uvedené v odstavci 2 pro ustanovení zvláštního příjemce podle věty první, úřad práce o tom vydá usnesení, které pouze poznamená do spisu. Pro stanovení podmínky 6 kalendářních měsíců po sobě jdoucích se doby poskytování uvedených dávek hmotné nouze prostřednictvím zvláštního příjemce nebo formou poukázek sčítají.

(4) Osoby a ústav (zařízení) uvedené v odstavci 1 písm. a) až d) a zvláštní příjemce jsou povinni dávku použít ve prospěch oprávněné osoby. Zvláštní příjemce ustanovený oprávněné osobě, která nemůže výplatu přijímat, používá dávku podle pokynů oprávněné osoby.

(5) Jde-li o příspěvek na bydlení, je zvláštní příjemce oprávněn dávku použít bez souhlasu oprávněné osoby k úhradě nedoplatku nájemného z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu.

(6) Úřad práce může ustanovit zvláštním příjemcem jen fyzickou nebo právnickou osobu, která s ustanovením souhlasí.

(1) Příjemce dávky je povinen písemně ohlásit příslušnému úřadu práce do osmi dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na dávku, její výši nebo výplatu.

(2) Byl-li příjemce dávky vyzván příslušným orgánem státní sociální podpory, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu, je povinen této výzvě vyhovět, a to ve lhůtě do osmi dnů ode dne doručení výzvy, neurčil-li orgán státní sociální podpory delší lhůtu; neučiní-li tak v určené lhůtě, může být výplata dávky zastavena, dávka může být odejmuta nebo nepřiznána, jestliže příjemce byl ve výzvě na tento následek prokazatelně upozorněn.

(3) Osoba společně posuzovaná je povinna v souvislosti s řízením o dávce

(4) Osoba společně posuzovaná je povinna splnit povinnosti uvedené v odstavci 3 písm. a) a c) na požádání oprávněné osoby. Pokud osoba společně posuzovaná odmítne splnit povinnosti uvedené v odstavci 3 písm. a) a c), je úřad práce povinen vyzvat společně posuzovanou osobu, aby tyto povinnosti splnila do osmi dnů ode dne vyzvání; úřad práce může s osobou společně posuzovanou dohodnout pro splnění uvedených povinností dobu delší než osm dnů. Povinnost uloženou v odstavci 3 písm. b) je osoba společně posuzovaná povinna splnit do osmi dnů ode dne, kdy ke změně skutečností došlo.

(5) Je-li dávka nebo její výše podmíněna nepříznivým zdravotním stavem oprávněné osoby nebo společně posuzované osoby, jsou oprávněná osoba nebo tato společně posuzovaná osoba povinny podrobit se vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření, jsou-li příslušným orgánem státní sociální podpory k tomu vyzvány, a to ve lhůtě stanovené orgánem, který uvedenou povinnost uložil. Výplata dávky může být zastavena nebo dávka může být odejmuta, jestliže se osoba, jejíž zdravotní stav je třeba zjistit, nepodrobí vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření a příjemce dávky byl ve výzvě na tento následek upozorněn.

(1) Příjemce dávky, který nesplnil některou jemu uloženou povinnost nebo přijal dávku nebo její část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce, než náležela, nebo jinak způsobil, že dávka byla vyplacena neprávem nebo v nesprávné výši, je povinen částky neprávem přijaté vrátit; to neplatí, jde-li o přeplatek na rodičovském příspěvku. Jestliže byl rodiči vyplacen rodičovský příspěvek a nebyly přitom splněny podmínky nároku na tento příspěvek, je rodič povinen vrátit úřadu práce vyplacené částky rodičovského příspěvku, které mu nenáležely.

(2) Jestliže osoba s oprávněnou osobou společně posuzovaná způsobila, že dávka byla vyplacena neprávem nebo v nesprávné výši, a v důsledku toho vznikl přeplatek na dávce, je tato osoba povinna jej nahradit.

(3) Jestliže oprávněná osoba i osoba společně s ní posuzovaná způsobily přeplatek na dávce, odpovídají za vrácení přeplatku na dávce společně a nerozdílně. Oprávněná osoba a osoba s ní společně posuzovaná se vzájemně vypořádají podle míry zavinění. Spory o vzájemném vypořádání mezi těmito osobami rozhodují soudy.^48d) Podle tohoto ustanovení se postupuje, nejde-li o případ uvedený v § 63a odst. 2.

(4) Nárok na vrácení dávky poskytnuté neprávem nebo v nesprávné výši zaniká uplynutím tří let ode dne, kdy byla dávka vyplacena. Tříletá lhůta neplyne po dobu řízení o opravném prostředku nebo o žalobě, po dobu řízení a provádění výkonu rozhodnutí, nebo kdy jsou na úhradu přeplatku prováděny srážky z dávky nebo příjmu nebo kdy jsou placeny splátky na základě dohody o uznání dluhu. Pro vrácení poměrné části příspěvku na zakoupení motorového vozidla platí lhůta uvedená v § 42 odst. 4.

(5) Povinnost vrátit přeplatek nevzniká, jestliže tento přeplatek nepřesahuje částku 100 Kč u jednoho druhu dávky.

(6) O povinnosti vrátit dávku nebo její část podle odstavců 1 až 3 rozhoduje úřad práce, který dávku vyplácí nebo naposledy vyplácel. Částky neprávem přijaté mohou být sráženy též z běžně vyplácené nebo později přiznané dávky, a to i v případě, že jde o jinou dávku podle tohoto zákona, než na jaké vznikl přeplatek; přitom platí obdobně předpisy o výkonu soudních rozhodnutí srážkou ze mzdy.^48h)

(1) Státní orgány, další právnické osoby a fyzické osoby, vyjma příjemců dávek, oprávněných osob a osob společně posuzovaných (§ 61), jsou povinny na výzvu příslušného orgánu státní sociální podpory, který o dávce rozhoduje nebo ji vyplácí nebo na požádání žadatele o dávku a osoby společně posuzované, sdělit bezplatně údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu; jde-li však o údaje týkající se zdravotního stavu vyžádané orgánem státní sociální podpory a nejde o případy uvedené v § 9, platí o úhradě zdravotních výkonů ve zdravotnickém zařízení zvláštní předpisy.¹⁹)

(2) Jestliže státní orgány a osoby uvedené v odstavci 1 mohou sdělit údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu jen za podmínky, že byly pro sdělení takových údajů zbaveny mlčenlivosti, má se za to, že jsou pro případ uvedených údajů mlčenlivosti zbaveny, jestliže jim úřad práce písemně sdělil, že osoba, jíž se takové údaje týkají, dala podle § 50 písemný souhlas k tomu, aby státní orgány a další právnické a fyzické osoby sdělily úřadu práce uvedené údaje.

(3) Ministerstvo práce a sociálních věcí je správcem informačního systému o dávkách státní sociální podpory a jejich výši, o poživatelích těchto dávek a žadatelích o tyto dávky a osobách s nimi společně posuzovaných. Údaje z tohoto informačního systému sděluje ostatním orgánům státní sociální podpory v souvislosti s řízením o dávkách státní sociální podpory, a to v rozsahu nezbytném pro provádění státní sociální podpory; Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy poskytuje údaje nezbytné pro přiznání stipendia v případě tíživé sociální situace studenta podle zvláštního předpisu^3a). Ministerstvo práce a sociálních věcí dále z tohoto informačního systému poskytuje v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup Rejstříku trestů údaje nezbytné pro ověření totožnosti osoby, která podle zvláštního právního předpisu^19a) žádá v elektronické podobě o vydání výpisu nebo o nahlédnutí do opisu z evidence Rejstříku trestů. Státní orgány a další právnické a fyzické osoby jsou povinny poskytovat Ministerstvu práce a sociálních věcí údaje ze svých informačních systémů, jedná-li se o údaje nezbytné pro vedení informačního systému o dávkách státní sociální podpory, a to způsobem a ve lhůtách určených Ministerstvem práce a sociálních věcí. Orgány státní sociální podpory jsou oprávněny zpracovávat údaje potřebné pro rozhodování o dávkách státní sociální podpory a jejich výplatu včetně osobních údajů, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup a zároveň zajišťujícím ochranu osobních údajů.

(4) Ministerstvo práce a sociálních věcí zajišťuje pro provádění zákona na vlastní náklady aplikační program automatizovaného zpracování údajů, potřebný pro rozhodování o dávkách, jejich výplatu a jejich kontrolu a poskytuje tento aplikační program orgánům státní sociální podpory. Orgány státní sociální podpory jsou povinny při řízení o dávkách, při jejich výplatě a kontrole tyto aplikační programy používat.

(5) Ministerstvo vnitra pro účely státní sociální podpory poskytuje Ministerstvu práce a sociálních věcí a orgánům státní sociální podpory údaje z informačního systému evidence obyvatel^19b) o

(6) Ministerstvo vnitra dále poskytuje Ministerstvu práce a sociálních věcí a orgánům státní sociální podpory z registru rodných čísel^19f) údaje o fyzických osobách, kterým bylo přiděleno rodné číslo, avšak nejsou uvedeny v odstavci 5, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(7) Poskytovanými údaji podle odstavců 5 a 6 jsou

(8) Ministerstvo práce a sociálních věcí a orgány státní sociální podpory jsou povinny zajistit uložení všech údajů z informačního systému, které byly získány na základě zpracování údajů o státní sociální podpoře (odstavec 3), a všech písemností a spisů týkajících se pravomocně ukončených správních řízení o dávkách státní sociální podpory po dobu 15 kalendářních let následujících po kalendářním roce, v němž došlo k pravomocnému ukončení takového správního řízení nebo k poslednímu uložení údajů do informačního systému. Pro účely tohoto zákona se písemností a spisem rozumí spis a písemnost podle zvláštního právního předpisu.^19g)

(1) Jestliže další fyzická nebo právnická osoba (§ 63 odst. 1) nepředložily na výzvu orgánu státní sociální podpory údaje potřebné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu nebo jestliže tyto údaje byly nesprávné, a v důsledku toho vznikl přeplatek na dávce, jsou další fyzické nebo právnické osoby povinny jej nahradit. Věta první se vztahuje i na státní orgány, jde-li o plnění jejich povinností podle § 63 jako zaměstnavatele osoby, jejíž údaje se pro nárok nebo výši dávky zjišťují. Ustanovení § 62 odst. 4 a 5 a odst. 6 věta první platí zde obdobně.

(2) Jestliže přeplatek na dávce způsobily osoby uvedené v odstavci 1 a osoby uvedené v § 61, odpovídají úřadu práce, který dávku vyplatil, za vrácení přeplatku na dávce společně a nerozdílně. Ustanovení § 62 odst. 3 věta druhá a třetí a odst. 4 a 5 platí zde obdobně.

(1) Zaměstnanci České republiky a zaměstnanci kraje zařazení do krajského úřadu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při provádění státní sociální podpory nebo v přímé souvislosti s ním, pokud se dále nestanoví jinak. Tato povinnost trvá i po skončení pracovněprávního vztahu. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být uvedení zaměstnanci zproštěni pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu.

(2) Údaje týkající se oprávněných osob nebo příjemců dávky, státních orgánů nebo jiných fyzických nebo právnických osob, které se orgány státní sociální podpory při své činnosti dozvědí, sdělují jiným subjektům, jen stanoví-li tak zvláštní zákon²⁰) nebo tento zákon; jinak mohou tyto údaje sdělit jiným subjektům jen se souhlasem oprávněné osoby nebo příjemce dávky, státního orgánu nebo jiných fyzických nebo právnických osob.

(3) Orgány státní sociální podpory jsou povinny na žádost poskytovat

(4) Orgány státní sociální podpory jsou povinny

(5) Úřady práce jsou povinny poskytovat informace a údaje uvedené v odstavci 4 písm. a) též příslušnému krajskému úřadu.

(6) Zobecněné informace a souhrnné údaje, které Ministerstvo práce a sociálních věcí a orgány státní sociální podpory získají při své činnosti, mohou být bez uvedení konkrétních jmenných údajů využívány zaměstnanci těchto orgánů při vědecké, publikační a pedagogické činnosti nebo Ministerstvo práce a sociálních věcí pro analytickou a koncepční činnost.

(7) Úřad práce, který je příslušný k rozhodování o dávce, je povinen na žádost fyzické nebo právnické osoby, která prokáže, že má vůči jiné osobě podle pravomocného a vykonatelného rozhodnutí splatnou pohledávku, sdělit písemně, zda tato jiná osoba je poživatelem dávky podle tohoto zákona a v jaké výši je tato dávka vyplácena.

(8) Příslušný úřad práce je povinen pro účely přiznání stipendia podle zvláštního právního předpisu^54a) na žádost oprávněné osoby, která pobírá přídavek na dítě, písemně sdělit, že příjem rozhodný pro přiznání přídavku na dítě nepřevýšil součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,50.

(1) Ministerstvo práce a sociálních věcí a orgány státní sociální podpory jsou oprávněny získávat a zpracovávat údaje potřebné pro rozhodování o dávkách státní sociální podpory v souvislosti s plněním úkolů vyplývajících pro ně z práva Evropských společenství,^54b) a to v rozsahu nezbytném pro plnění těchto úkolů. Orgány státní sociální podpory jsou povinny předat tyto údaje Ministerstvu práce a sociálních věcí, a to v rozsahu a termínech stanovených Ministerstvem práce a sociálních věcí.

(2) Pro povinnost státních orgánů a dalších právnických a fyzických osob sdělovat Ministerstvu práce a sociálních věcí údaje nezbytné pro plnění úkolů vyplývajících pro Ministerstvo práce a sociálních věcí z práva Evropských společenství,^54b) a to včetně údajů o dávkách obdobných dávkám státní sociální podpory poskytovaným z ciziny, platí § 63 odst. 3 věta čtvrtá obdobně.

(3) Údaje získané Ministerstvem práce a sociálních věcí podle odstavců 1 a 2 jsou součástí informačního systému uvedeného v § 63 odst. 3.

(4) Ministerstvo práce a sociálních věcí poskytuje

(1) Orgány státní sociální podpory, které o dávce rozhodují nebo ji vyplácí, popřípadě orgány státní sociální podpory příslušné rozhodovat, mají právo přezkoumat správnost a úplnost podkladů předložených právnickými a fyzickými osobami uvedenými v § 63 v řízení o dávce státní sociální podpory. Právo přezkoumat správnost a úplnost podkladů podle věty první se nevztahuje na podklady předložené jinými státními orgány, není-li dále stanoveno jinak.

(2) Zaměstnanci zařazení v orgánech státní sociální podpory uvedených v odstavci 1 větě první pověření provedením kontroly mají oprávnění kontrolovat u právnických nebo fyzických osob plnění povinností uložených v § 63; za tím účelem jsou právnické nebo fyzické osoby uvedené v § 63 povinny umožnit nahlížet do potřebných dokladů a poskytovat uvedeným zaměstnancům potřebnou součinnost. Jde-li o banky, týká se oprávnění kontrolovat podle věty první jen povinností, které banka plní podle § 63 jako zaměstnavatel osoby, jejíž údaje se pro nárok nebo výši dávky zjišťují. Věta druhá platí obdobně pro oprávnění kontrolovat státní orgán, který plní povinnosti podle § 63 jako zaměstnavatel osoby, jejíž údaje se pro nárok nebo výši dávky zjišťují.

(3) Zaměstnancům právnických nebo fyzických osob uvedených v § 63, kteří nesplní nebo poruší povinnosti uložené v odstavci 2, může zaměstnanec zařazený v orgánu státní sociální podpory uvedeném v odstavci 1 pověřený provedením kontroly uložit pořádkovou pokutu až do výše 2 000 Kč, a to i opětovně. Pořádkovou pokutu lze uložit ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy k nesplnění povinnosti došlo.

(4) Pořádkovou pokutu uloženou podle odstavce 3 vybírá a vymáhá orgán státní sociální podpory, jehož zaměstnanec pořádkovou pokutu uložil. Pokuty uložené úřady práce jsou příjmem státního rozpočtu, pokuty uložené krajskými úřady jsou příjmem rozpočtu toho kraje, který pokutu uložil.

(1) O dávkách rozhodují úřady práce.

(2) Místní příslušnost úřadu práce se řídí místem, kde je opravněná osoba hlášena k trvalému pobytu podle zvláštních předpisů, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 3).

(1) Řízení o přiznání dávky se zahajuje na základě písemné žádosti oprávněné osoby podané příslušnému úřadu práce na tiskopisu předepsaném Ministerstvem práce a sociálních věcí. Žádost lze podat nejdříve 60 dnů přede dnem, od kterého oprávněná osoba o dávku státní sociální podpory žádá.

(2) Řízení o změně výše již přiznané dávky nebo o jejím odnětí nebo o zastavení její výplaty se zahajuje na návrh oprávněné osoby nebo z moci úřední úřadem práce.

(3) Řízení o volbě nároku podle § 30 se zahajuje na základě písemné žádosti oprávněné osoby, pokud tato osoba o volbu nároku nepožádala v písemné žádosti o přiznání rodičovského příspěvku.

(4) Pokud není oprávněná osoba způsobilá k právním úkonům,⁵⁵) jednají za ni její zákonní zástupci, není-li dále stanoveno jinak. Je-li nezletilá oprávněná osoba svěřena na základě rozhodnutí příslušného orgánu do péče jiné osoby, zastupuje ji v řízení o dávkách namísto zákonného zástupce tato osoba. Je-li nezletilá oprávněná osoba v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, zastupuje tuto osobu v řízení o dávkách tento ústav (zařízení) v případě, že zákonný zástupce (osoba uvedená ve větě druhé) nepožádal o dávku nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy mu byla zaslána písemná výzva úřadu práce, aby o dávku pro nezletilou osobu požádal, nebo v případě, kdy pobyt zákonného zástupce (osoby uvedené ve větě druhé) není znám. Jde-li o rodičovský příspěvek nebo porodné, má právo jednat v řízení o tuto dávku i nezletilý rodič starší 16 let a může mu být tato dávka vyplácena.

(1) Žádost o dávku musí obsahovat

(2) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní rok, považuje se za doklad, kterým se příjmy prokazují,

(3) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí, považují se za doklad, kterým se příjmy prokazují,

(4) Pokud jsou některé z příjmů prokazovány způsobem uvedeným v odstavci 2 písm. b) a v odstavci 3 písm. b), může orgán státní sociální podpory rozhodující o dávce v případě pochybností požádat o potvrzení o takovém příjmu, nebrání-li tomu vážná překážka.

(5) Potvrzení o povinné školní docházce, jde-li o školní rok začínající v kalendářním roce, v němž dítě dovršilo patnáctý rok věku, a o roky povinné školní docházky po tomto roce následující, a potvrzení o přípravě na budoucí povolání pro prokázání nezaopatřenosti dítěte [odstavec 1 písm. f)] se předkládají každoročně vždy nejpozději do 30. září, pokud v jednotlivých případech úřad práce neumožní, že lze potvrzení předložit v pozdějším termínu.

(6) Veškerá písemná podání v řízení o dávkách se předkládají v češtině; listinné doklady v jiných jazycích musí být opatřeny úředním překladem do češtiny, pokud orgán o dávkách rozhodující v odůvodněných případech od tohoto překladu neupustí.

(7) Lze-li skutečnosti uvedené v odstavci 1 ověřit z rozhodnutí příslušných orgánů²¹) nebo z jiných dokladů, nevyžaduje se přiložení potvrzení.

(1) Písemné rozhodnutí se vydává jen v případě, že

(2) Proti rozhodnutí o prominutí podmínky trvalého pobytu podle § 3 odst. 3 se nelze odvolat ani je nelze přezkoumat mimo odvolací řízení.

(3) O změně péče o dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek podle § 30 odst. 4 rozhoduje úřad práce usnesením, které se poznamenává do spisu.

(1) Rozhoduje-li úřad práce o dávce v případech, kdy se nevydává rozhodnutí, je povinen žadateli doručit písemné oznámení o dávce a její výši, není-li dále stanoveno jinak. Písemné oznámení se nedoručuje, nenáleží-li výplata dávky podle § 51 odst. 1 věty třetí a odst. 2 věty čtvrté. Písemné oznámení o dávce se nedoručuje do vlastních rukou.

(2) Proti postupu uvedenému v odstavci 1 lze uplatnit námitky do 30 dnů ode dne výplaty první splátky

(3) Námitky se podávají písemně u příslušného úřadu práce, který dávku přiznal. Úřad práce vydá do 30 dnů ode dne, kdy mu námitky došly, rozhodnutí o dávce.

(4) Oznámení se nedoručuje, dojde-li ke změně dávky z důvodu zvýšení částek životního minima nebo u nezaopatřeného dítěte z důvodu dosažení věku stanoveného pro používání vyšší částky životního minima. Pro podání námitek platí odstavce 2 a 3 obdobně.

(1) Rozhodnutí vydaná podle tohoto zákona ve správním řízení úřady práce přezkoumává krajský úřad.

(2) Odvolání nemá odkladný účinek.

(1) Správní rozhodnutí vydaná orgány státní sociální podpory vykonávají tyto orgány, pokud není podán návrh na soudní výkon rozhodnutí; výkon rozhodnutí provádí ten orgán státní sociální podpory, který vydal rozhodnutí v prvním stupni řízení.

(2) Dávky státní sociální podpory, které nejsou vypláceny jednorázově, podléhají výkonu rozhodnutí^21b) jen podle předpisů upravujících výkon rozhodnutí srážkou ze mzdy^21c). Dávky státní sociální podpory, které jsou vypláceny jednorázově, nepodléhají výkonu rozhodnutí.