§ 5
(1) Za příjem se pro účely stanovení rozhodného příjmu považují
a) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona
o daních z příjmů3) a nejsou od této daně osvobozeny, tyto příjmy:
1. příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky uvedené v
§ 6 odst. 1 a
10 zákona
o daních z příjmů, s výjimkou částky, která se považuje za příjem z důvodu bezplatného používání motorového vozidla pro služební i soukromé účely podle
§ 6 odst. 6 zákona
o daních z příjmů a s výjimkou částky odpovídající příjmu, kterého dosáhlo nezaopatřené dítě za měsíce červenec a srpen, a to v rozsahu stanoveném v
odstavci 8,
2. příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti uvedené v
§ 7 odst. 1 a
2 zákona
o daních z příjmů, a jde-li o uvedené příjmy podléhající dani z příjmů stanovené paušální částkou, předpokládaný příjem, nejméně však částka stanovená v
odstavci 7; pokud podnikání nebo jinou výdělečnou činnost vykonávalo nezaopatřené dítě v měsících červenci a srpnu, nepovažuje se za příjem částka ve výši a za podmínek stanovených v
odstavci 8,
a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, přičemž jde-li o příjmy podléhající dani z příjmů stanovenou paušální částkou, považují se za výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení předpokládané výdaje, po odpočtu dalších výdajů, odpočítávaných z takových příjmů podle zákona
o daních z příjmů, po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pokud nebyly pojistné a příspěvek zahrnuty do těchto výdajů, a po odpočtu daně z příjmů připadající na tyto příjmy,
b) z příjmů, které jsou podle
§ 4 odst. 1 a
§ 6 odst. 9 zákona
o daních z příjmů osvobozeny od daně z příjmů, jsou to:
1. příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu a energetické využití bioplynu a dřevoplynu, zařízení na výrobu elektřiny nebo tepla z biomasy, zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek stanovených zvláštním právním předpisem, zařízení na využití geotermální energie, a to v rozsahu a za podmínek, za jakých jsou osvobozeny od daně z příjmů podle zákona
o daních z příjmů,
2. příjem přijatý v rámci plnění vyživovací povinnosti nebo náhrada za tento příjem podle zákona
o rodině nebo obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí,
3. služné a příplatky náležející za službu nebo výcvik za ztížených podmínek nebo ve ztížených a zdraví škodlivých podmínkách a náhrada příjmu při vojenském cvičení poskytované ozbrojenými silami vojákům v základní přípravě, žákům škol, kteří nejsou vojáky v činné službě, vojákům v záloze povolaným na cvičení a vojákům v aktivní záloze dobrovolné podle zvláštního právního předpisu
3a),
4. měsíční přídavek na bydlení, výsluhový příspěvek, odbytné a odchodné, poskytované vojáku z povolání podle zvláštního právního předpisu
3b),
5. odchodné a výsluhový příspěvek poskytované příslušníku bezpečnostních sborů podle zvláštního právního předpisu
3c),
6. příjmy z převodu členských práv družstva, z převodu majetkových podílů na transformovaném družstvu
3d), nejde-li o prodej cenných papírů, přesahuje-li doba mezi nabytím a převodem dobu pěti let, a to v rozsahu a za podmínek, za jakých jsou osvobozeny od daně z příjmů podle zákona
o daních z příjmů,
7. příjmy plynoucí jako náhrada za věcné břemeno vzniklé ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu podle zvláštního právního předpisu
3e),
8. náhrady za ztrátu na služebním příjmu (platu) poskytované příslušníkům ozbrojených sil a bezpečnostních sborů podle zvláštního právního předpisu
3f),
9. mzdové vyrovnání vyplácené podle zvláštních právních předpisů
3g) ve výši rozdílu mezi dávkami nemocenského pojištění,
10. náhrada za ztrátu na důchodu přiznaná podle
zákoníku práce za dobu před 1. lednem 1989 a vyplácená po 31. prosinci 1992,
11. zvláštní příplatek poskytovaný v cizí měně příslušníkům ozbrojených sil a bezpečnostních sborů vyslaných v rámci jednotek mírových sil OSN mimo území České republiky
3h) po dobu působení v zahraničí,
a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení a dalších výdajů odpočítávaných z takových příjmů podle zákona
o daních z příjmů, které se pro tento účel stanoví obdobně jako takové výdaje pro určení základu daně podle zákona
o daních z příjmů,
c) dávky nemocenského pojištění (péče) a důchodového pojištění,
d) podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci,
4)
e) příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v
písmenech a) až d) v částce, v jaké byly vyplaceny, popřípadě po odpočtu výdajů, daní, pojistného a příspěvku uvedených v
písmenech a) a
b), nebyly-li tyto příjmy už započteny podle
písmen a) až d),
f) rodičovský příspěvek a zaopatřovací příspěvek pro nárok na přídavek na dítě, sociální příplatek a příspěvek na bydlení,
g) přídavek na dítě pro nárok na sociální příplatek a příspěvek na bydlení,
(2) Do rozhodného příjmu se započítává každý z příjmů uvedených v
odstavci 1 samostatně, a žádný z takových příjmů nelze snížit o ztrátu z jiného druhu příjmů ani o ztrátu ze stejného druhu příjmů, k níž došlo za jiné období než za období, za něž se rozhodný příjem zjišťuje. Jestliže z dávek státní sociální podpory započitatelných do rozhodného příjmu [
odstavec 1 písm. f) a
g)] oprávněná osoba nebo osoba společně posuzovaná uhrazuje přeplatek na dávce (
§ 62) nebo uhrazuje částky, které jí byly poskytnuty na uvedených dávkách neprávem nebo proto, že uvedená dávka byla poskytnuta v nesprávné výši, snižuje se rozhodný příjem o částku této úhrady v tom rozhodném období, v němž k takové úhradě došlo. Byla-li poplatníkovi daně z příjmů zvýšena, popřípadě snížena daň z příjmů podle zákona
o daních z příjmů, příjem uvedený v
odstavci 1 se o toto zvýšení snižuje, popřípadě se o toto snížení zvyšuje v tom kalendářním roce, zjišťuje-li se rozhodný příjem za kalendářní rok, nebo v tom kalendářním čtvrtletí, zjišťuje-li se rozhodný příjem za kalendářní čtvrtletí, v němž došlo k takovému zaúčtování. Věta čtvrtá platí obdobně, jde-li o přeplatky nebo nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistném na veřejné zdravotní pojištění.
(3) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní rok [
§ 6 písm. a)], započítávají se příjmy uvedené v
odstavci 1
d) v
písmenu c), jde-li o dávky nemocenského pojištění (péče), v tom kalendářním roce, v němž byly plátcem zaúčtovány,
(4) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí [
§ 6 písm. b)], započítávají se příjmy uvedené
(5) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí [
§ 6 písm. b)] a v tomto rozhodném období osoba podle svého prohlášení vykonávala činnost, z níž má příjmy uvedené v
odstavci 1 písm. a) bodu 2, započítává se jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu částka odpovídající
a) měsíčnímu průměru stanovenému z příjmů z uvedené činnosti za kalendářní rok, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se dávka přiznává (
§ 51),
b) měsíčnímu průměru stanovenému z příjmů z uvedené činnosti za období zahrnuté do daňového přiznání za kalendářní rok, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se dávka přiznává (
§ 51), došlo-li ke změně účtování v kalendářním roce na účtování v hospodářském roce a naopak podle
§ 7 odst. 14 zákona
o daních z příjmů, nebo
c) jedné dvanáctině příjmů, jde-li o příjmy podléhající dani z příjmů stanovenou paušální částkou, ze kterých byla v kalendářním roce, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku (
§ 51), stanovena daň paušální částkou podle
§ 7a zákona
o daních z příjmů,
nejméně však částka uvedená v
odstavci 7; měsíční průměr podle
písmen a) a
b) se stanoví za kalendářní měsíce, v nichž osoba vykonávala alespoň po část kalendářního měsíce činnost, z níž měla příjmy uvedené v
odstavci 1 písm. a) bodu 2. Obdobně se postupuje, má-li osoba příjmy uvedené v
odstavci 1 písm. b) bodě 1.
(6) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí [
§ 6 písm. b)] a v tomto rozhodném období osoba podle svého prohlášení vykonávala činnost, z níž má příjmy uvedené v
odstavci 1 písm. a) bodu 2, avšak která podle svého prohlášení v kalendářním roce bezprostředně předcházejícím kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se dávka přiznává (
§ 51), činnost, z níž by měla příjem uvedený v
odstavci 1 písm. a) bodu 2, nevykonávala, započítává se jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu částka odpovídající 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za kalendářní rok předcházející období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se rozhodný příjem zjišťuje; pro stanovení částky průměrné mzdy v národním hospodářství platí
odstavec 7 věta druhá obdobně. Předchozí věta platí obdobně, má-li osoba příjmy uvedené v
odstavci 1 písm. b) bodě 1. Při stanovení rozhodného příjmu podle věty první se ke zvýšení nebo snížení daně z příjmů podle
odstavce 2 věty čtvrté nepřihlíží.
(7) Za příjem uvedený v
odstavci 1 písm. a) bodu 2 se považuje pro účely tohoto zákona, s výjimkou osob, které vykonávají činnost, která se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost podle zvláštního právního předpisu
38), a s výjimkou osob, jejichž činnost se nepovažuje podle zvláštního právního předpisu
38) za činnost osob samostatně výdělečně činných proto, že tuto činnost nevykonávají soustavně, měsíčně nejméně částka odpovídající 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za kalendářní rok,
a) za který se zjišťuje rozhodný příjem, je-li rozhodným obdobím kalendářní rok,
b) předcházející období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se sociální příplatek a příspěvek na bydlení přiznává; to platí i přiznávají-li se v rámci tohoto období na dobu kratší (
§ 51 odst. 2).
Částku uvedenou v předchozí větě vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením podle průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlášené Českým statistickým úřadem s tím, že tuto částku zaokrouhluje na celé stokoruny dolů.
(8) Pro stanovení rozhodného příjmu se nepovažuje za příjem
a) v případech uvedených v
odstavci 1 písm. a) bodu 1 příjem, který byl nezaopatřenému dítěti zaúčtován v měsících červenec a srpen, a to ve výši po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, po odpočtu daně z příjmů připadající na tyto příjmy a případně po odpočtu částky, která se považuje za příjem z důvodu bezplatného používání motorového vozidla pro služební i soukromé účely podle
§ 6 odst. 6 zákona
o daních z příjmů,
b) v případech uvedených v
odstavci 1 písm. a) bodu 2 za každý z měsíců červenec a srpen částka odpovídající jedné dvanáctině ročního příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti za kalendářní rok, za který se zjišťuje rozhodný příjem, nebo v případech uvedených v
odstavci 6 částka tam uvedená, jestliže podnikání a jiná samostatná výdělečná činnost trvala po celý takový měsíc.
(9) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní rok, započtou se příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v
odstavci 1, pokud byly předmětem daně z příjmů podle zákona
o daních z příjmů, v tom kalendářním roce, v němž byly předmětem této daně. V ostatních případech se příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v
odstavci 1 započtou v tom rozhodném období, v němž byly vyplaceny. Je-li příjem uvedený v
odstavci 1 vyplácen v cizí měně, přepočte se na českou měnu podle příslušného kurzu vyhlášeného Českou národní bankou
31) platného k prvnímu dni rozhodného období, za které se zjišťuje rozhodný příjem, není-li dále stanoveno jinak. Pro přepočet měn podle věty druhé, u nichž Česká národní banka nevyhlašuje příslušný kurz, se použije kurz této měny obvykle používaný bankami v České republice k prvnímu dni rozhodného období, za které se zjišťuje rozhodný příjem. Je-li příjem vyplacený v cizí měně předmětem daně z příjmů podle zákona
o daních z příjmů,
3) přepočte se na českou měnu způsobem platným pro účely daně z příjmů, a to v případech, kdy je rozhodným obdobím, za něž se rozhodný příjem zjišťuje, kalendářní rok.
§ 6
Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, je
a) u přídavku na dítě kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. října do 30. září následujícího kalendářního roku, v němž před počátkem uvedeného období je třeba podle
§ 51 prokázat rozhodný příjem,
b) u sociálního příplatku a příspěvku na bydlení období kalendářního čtvrtletí předcházejícího kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu dávky prokazuje, popřípadě nárok na dávku uplatňuje.
§ 7
(1) Za rodinu se pro účely tohoto zákona považuje, není-li dále stanoveno jinak, oprávněná osoba a společně s ní posuzované osoby, a není-li těchto osob, považuje se za rodinu sama oprávněná osoba.
(2) Společně posuzovanými osobami jsou, není-li dále stanoveno jinak,
a) nezaopatřené děti (
§ 11),
b) nezaopatřené děti (
§ 11) a rodiče těchto dětí; za rodiče se považují i osoby, jimž byly nezaopatřené děti svěřeny do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, manžel rodiče nebo uvedené osoby, vdovec nebo vdova po rodiči nebo uvedené osobě a druh (družka) rodiče nebo uvedené osoby,
c) manželé nebo druh a družka, nejde-li o rodiče posuzované podle
písmene b),
d) nezaopatřené děti, jejich rodiče, pokud jsou nezaopatřenými dětmi a jsou osamělí, a rodiče [
písmeno b)] těchto rodičů,
pokud s oprávněnou osobou spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.
7)
(3) Podmínka, že osoby spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby, se považuje vždy za splněnou, není-li dále stanoveno jinak, jde-li o
a) nezletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče [
odstavec 2 písm. b)]; pokud rodiče dítěte uvedení v
odstavci 2 písm. b) části věty před středníkem jsou rozvedeni, posuzuje se jako osoba společně posuzovaná s nezaopatřeným nezletilým dítětem rodič, s nímž dítě společně žije, a bylo-li uvedeným rodičům svěřeno dítě do společné nebo střídavé výchovy obou rodičů podle zvláštního právního předpisu,
7a) posuzuje se s nezaopatřeným nezletilým dítětem rodič určený na základě dohody těchto rodičů s tím, že tuto dohodu mohou rodiče změnit vždy jen k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí,
b) zletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče, jestliže rodiče a dítě jsou v témže bytě hlášeni k trvalému pobytu;
1c) ustanovení
písmene a) části věty za středníkem přitom platí obdobně,
c) manželé.
(4) Je-li nezaopatřené dítě v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, považuje se za rodinu samo toto dítě; za takové zařízení se považuje i zařízení uvedené v
§ 43a. Za plné přímé zaopatření se považuje zaopatření v ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, poskytuje-li tento ústav (zařízení) dětem stravování, ubytování a ošacení.
(5) Jde-li o sociální příplatek, nepřihlíží se kromě nezaopatřených dětí uvedených v
odstavci 4 jako ke společně posuzované osobě k nezaopatřenému dítěti svěřenému do pěstounské péče nebo svěřenému do péče uvedené v
§ 43 odst. 2, včetně nezaopatřeného dítěte, jemuž náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte po dosažení zletilosti (
§ 38), a nezaopatřeného dítěte, jemuž nenáleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, jehož výše je stejná nebo vyšší než uvedený příspěvek (
§ 40), a k dítěti svěřenému do péče uvedené v
§ 43 odst. 3. Za stejných podmínek jako ve větě první se nepřihlíží, jde-li o sociální příplatek, k dítěti, které je v osobní péči osoby, která nemá k dítěti vyživovací povinnost, jestliže probíhá soudní řízení o ustanovení této osoby poručníkem dítěte (
§ 43 odst. 3).
(6) Jde-li o příspěvek na bydlení, považují se za rodinu všechny osoby, s výjimkou osob uvedených v
odstavci 4, které jsou v témže bytě hlášeny k trvalému pobytu;
1a) podmínka, aby spolu trvale žily a společně uhrazovaly náklady na své potřeby, se však nevyžaduje.
(7) Úřad státní sociální podpory může při rozhodování o dávkách v případech, kdy osoby uvedené v
odstavci 3 písm. a) až c) spolu nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně nežijí, rozhodnout, že se neposuzují jako osoby společně posuzované, nebo jde-li o příspěvek na bydlení v případech, kdy některá ze společně posuzovaných osob nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně byt neužívá, rozhodnout, že se k ní při posouzení nároku na příspěvek na bydlení a jeho výši nepřihlíží, i když je v bytě hlášena k trvalému pobytu.
(8) Za osamělého rodiče se pro účely tohoto zákona považuje rodič, který je svobodný, ovdovělý nebo rozvedený, pokud nežije s druhem. K druhovi (družce) se jako ke společně posuzované osobě přihlíží, jen žije-li s oprávněnou osobou (
odstavec 1) nebo s osobou uvedenou v
odstavci 2 alespoň tři měsíce.
(9) Společně posuzovanými osobami podle
odstavců 2,
3 a
6 jsou i osoby, které se přechodně z důvodů soustavné přípravy na budoucí povolání (
§ 12), zdravotních nebo pracovních zdržují mimo místo, kde jsou hlášeny k trvalému pobytu.
(10) Osoba, která je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, se nepovažuje za osobu společně posuzovanou po uplynutí prvního kalendářního měsíce trvání vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody. Navazuje-li na dobu vazby doba výkonu trestu odnětí svobody, obě doby se pro stanovení kalendářního měsíce podle předchozí věty sčítají.
(11) Za rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů se pro účely tohoto zákona považuje
a) rozhodnutí soudu o svěření dítěte do výchovy jiného občana než rodiče,
32)
b) rozhodnutí soudu o osvojení dítěte,
33)
c) rozhodnutí orgánu vykonávajícího sociálně-právní ochranu dětí o péči budoucího osvojitele o dítě nejméně po dobu tří měsíců před rozhodnutím soudu o osvojení,
34)
d) rozhodnutí soudu o ustanovení občana poručníkem,
35)
e) rozhodnutí soudu o svěření dítěte do pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu,
36)
f) rozhodnutí orgánu vykonávajícího sociálně-právní ochranu dětí podle zvláštního právního předpisu
18) do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem,
g) rozhodnutí soudu o předběžném opatření o péči o dítě.
37)
(12) Stejně jako rozhodnutí příslušného orgánu podle
odstavce 11 se pro nárok na dávky státní sociální podpory posuzuje, až do rozhodnutí soudu, podání návrhu soudu na zahájení soudního řízení o ustanovení osoby poručníkem dítěte, jestliže tato osoba o dítě, k němuž nemá vyživovací povinnost, osobně pečuje.
§ 9
Nepříznivý zdravotní stav
(1) Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona považuje nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok.
(2) Jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu činí stupeň zdravotního postižení
a) od 20 % do 49 %, považuje se nezaopatřené dítě za dlouhodobě nemocné,
b) od 50 % do 79 %, považuje se osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou,
c) od 80 % do 100 %, považuje se osoba za dlouhodobě těžce zdravotně postiženou.
(3) Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví vyhláškou klasifikaci zdravotního postižení podle stupňů (
odstavec 2) a způsob jejich posuzování.
(4) Posuzování zdravotního stavu pro účely tohoto zákona podle
odstavců 1 a
2 upravuje zvláštní zákon.
9)
§ 11
Nezaopatřené dítě
(1) Za nezaopatřené dítě se pro účely tohoto zákona považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže
a) se soustavně připravuje na budoucí povolání (
§ 12 až 15), nebo
b) se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo
c) z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.
(2) Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.
(3) Za nezaopatřené dítě nelze však považovat dítě, které je poživatelem plného invalidního důchodu z důchodového pojištění.
§ 13
Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na střední škole
(1) Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na střední škole (
§ 12 odst. 2) začíná nejdříve od počátku školního roku prvního ročníku školy. Jestliže žák začal plnit studijní povinnosti před tímto dnem, začíná jeho soustavná příprava na budoucí povolání dnem, kdy začal tyto povinnosti plnit.
(2) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole se považuje také
a) doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku následujícího školního roku, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,
b) doba od úspěšného vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky, je-li tato zkouška konána v květnu nebo červnu, do konce období školního vyučování školního roku,
44) v němž byla taková zkouška konána; to platí též, bylo-li v květnu nebo červnu konáno absolutorium;
c) doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia
45) nebo dobu uvedenou v
písmenu b), není-li dále stanoveno jinak.
(3) Dobu školních prázdnin uvedenou v
odstavci 2 písm. c) nelze považovat za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole, jestliže
a) dítě vykonávalo po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost podle
§ 10,
b) dítě mělo po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,
4)
c) výdělečná činnost uvedená v
písmenu a) a nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci uvedený v
písmenu b) na sebe v průběhu kalendářního měsíce navazují tak, že trvají po celý kalendářní měsíc,
d) poslední ročník studia probíhal po dobu výkonu vojenské základní nebo náhradní služby nebo za trvání služebního poměru.
46)
Omezení uvedené v
písmenech a) až c) neplatí, stalo-li se dítě studentem vysoké školy v kalendářním roce, v němž ukončilo soustavnou přípravu na povolání na střední škole.
§ 14
Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na vysoké škole
(1) Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na vysoké škole (
§ 12 odst. 3) začíná nejdříve dnem, kdy se dítě stává studentem vysoké školy, a končí dnem, kdy dítě ukončilo vysokoškolské studium.
(2) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje také
a) doba od skončení studia na střední škole do dne, kdy se dítě stalo studentem vysoké školy, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,
b) kalendářní měsíc, v němž dítě ukončilo řádně
10b) studium na vysoké škole, a dále kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo řádně
10b) studium na vysoké škole, pokud dítě nevykonává po celý tento měsíc výdělečnou činnost podle
§ 10 ani nemá po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,
c) doba od ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se dítě stalo studentem téže nebo jiné vysoké školy, pokud studium na téže nebo jiné vysoké škole bezprostředně navazuje na ukončení studia na vysoké škole, nejdéle však doba tří kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole.