HLAVA PRVNÍ
Předpoklady pro výkon advokacie
§ 4
Advokátem je ten, kdo je zapsán v seznamu advokátů vedeném Českou advokátní komorou (dále jen „Komora“).
§ 5
(1) Komora zapíše na žádost do seznamu advokátů každého,
a) kdo má plnou způsobilost k právním úkonům,
b) kdo získal vysokoškolské vzdělání v rámci magisterského studijního programu v oblasti práva studiem na vysoké škole v České republice,
1a)
c) kdo vykonával po dobu alespoň tří let právní praxi jako advokátní koncipient,
d) kdo je bezúhonný,
e) komu nebylo uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátů nebo na něhož se hledí, jako by mu toto kárné opatření nebylo uloženo,
f) kdo nebyl vyškrtnut ze seznamu advokátů podle
§ 7b odst. 1 písm. e) nebo
f), nebo uplynula-li od vyškrtnutí doba pěti let,
g) kdo není v pracovním nebo jiném obdobném poměru, s výjimkou pracovního poměru vysokoškolského učitele, ani nevykonává jinou činnost neslučitelnou s výkonem advokacie,
h) kdo složil advokátní zkoušku, a
i) kdo po splnění podmínek uvedených pod
písmeny a) až h) složil do rukou předsedy Komory tento slib: „Slibuji na svou čest a svědomí, že budu ctít právo a etiku povolání advokáta a chránit lidská práva. Slibuji, že budu dodržovat povinnost mlčenlivosti a dbát důstojnosti advokátního stavu.“
(2) Do seznamu advokátů zapíše Komora po složení slibu též toho, kdo splňuje podmínky uvedené v
odstavci 1 písm. a) a
d) až g) a
a) prokáže, že je oprávněn poskytovat právní služby způsobem uvedeným v
§ 3 v jiném státě za podmínek slučitelných s tímto zákonem, a
(3) Advokát, který byl zapsán do seznamu advokátů podle
odstavce 2, je oprávněn poskytovat právní služby pouze v oblasti práva státu, v němž získal oprávnění k poskytování právních služeb, a v oblasti práva mezinárodního.
(4) Komora po uhrazení poplatku ve výši stanovené Komorou a nepřevyšující částku 5 000 Kč vydá advokátovi osvědčení o zápisu do seznamu advokátů; v osvědčení Komora vyznačí omezení rozsahu poskytování právních služeb podle
odstavce 3.
§ 6
(1) Za advokátní zkoušku se pokládá též justiční zkouška, soudcovská zkouška, jednotná soudcovská zkouška, jednotná soudcovská a advokátní zkouška, prokurátorská zkouška, závěrečná zkouška státního zástupce, arbitrážní zkouška a notářská zkouška a exekutorská zkouška; Komora může uznat i jinou odbornou zkoušku v oblasti právní praxe za zkoušku advokátní.
(2) Za praxi advokátního koncipienta se pokládá též praxe soudce, prokurátora, státního zástupce, státního arbitra, státního notáře, notáře, justičního čekatele, právního čekatele prokuratury, arbitrážního čekatele, právního čekatele státního zastupitelství a notářského koncipienta, exekutora a exekutorského koncipienta, soudce Ústavního soudu, asistenta soudce Ústavního soudu nebo Nejvyššího soudu; Komora může uznat za právní praxi advokátního koncipienta i jinou právní praxi.
(3) Jinou odbornou zkoušku v oblasti právní praxe podle
odstavce 1 lze uznat za advokátní zkoušku pouze v souvislosti se žádostí o zápis do seznamu advokátů; jinou právní praxi podle
odstavce 2 lze uznat za právní praxi advokátního koncipienta pouze v souvislosti se žádostí o vykonání advokátní zkoušky nebo se žádostí o zápis do seznamu advokátů.
§ 7
(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, Komora umožní do devíti měsíců od doručení písemné žádosti vykonat advokátní zkoušku každému, kdo prokáže, že splňuje podmínky uvedené v
§ 5 odst. 1 písm. a) až d) a uhradil poplatek za zkoušku ve výši stanovené Komorou a nepřevyšující částku 5 000 Kč; ve stejné lhůtě po uhrazení poplatku za zkoušku umožní Komora vykonat uznávací zkoušku každému, kdo splňuje podmínky uvedené v
§ 5 odst. 1 písm. a) a
d) až g) a
§ 5 odst. 2 písm. a).
(2) Ten, kdo při advokátní zkoušce nebo uznávací zkoušce neuspěl, může do jednoho měsíce ode dne jejího konání písemně požádat Komoru, aby mu umožnila její opakování. Komora mu v takovém případě umožní opakování advokátní zkoušky nebo uznávací zkoušky, nejdříve však po uplynutí šesti měsíců ode dne konání zkoušky, při které žadatel neuspěl; zkoušku lze opakovat pouze dvakrát.
(3) Ten, kdo při advokátní nebo uznávací zkoušce neuspěl a nepodal ve lhůtě podle
odstavce 2 žádost o její opakování, nebo ten, kdo při zkoušce neuspěl ani při jejím druhém opakování, může podat novou žádost o vykonání advokátní nebo uznávací zkoušky až po uplynutí tří let ode dne konání zkoušky, při které naposled neuspěl. Ten, kdo takto žádá o vykonání advokátní zkoušky, musí dále prokázat, že v posledních třech letech před podáním žádosti vykonával alespoň po dobu dalších dvou let právní praxi advokátního koncipienta. Jinak platí ustanovení
odstavce 1 obdobně.
(4) Komora umožní do jednoho měsíce od doručení písemné žádosti o složení slibu a zápis do seznamu advokátů složení slibu každému, kdo prokáže, že splňuje podmínky uvedené v
§ 5 odst. 1 písm. a) až h) nebo v
§ 5 odst. 2. Komora zapíše žadatele do seznamu advokátů ke dni složení slibu nebo k pozdějšímu dni uvedenému v žádosti, nepřesahuje-li doba mezi složením slibu a tímto dnem tři měsíce; jinak Komora žádost zamítne s tím, že uznání jiné zkoušky nebo uznání jiné praxe podle
§ 6 pozbývají platnosti.
Vyškrtnutí ze seznamu advokátů
§ 7a
Oprávnění k výkonu advokacie zaniká vyškrtnutím ze seznamu advokátů:
a) nastane-li některá ze skutečností uvedených v
§ 7b,
b) rozhodne-li o tom Komora v případech uvedených v
§ 8 a
10.
§ 7b
(1) Ten,
a) kdo zemřel, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni úmrtí,
b) kdo byl prohlášen za mrtvého, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého,
c) kdo byl zbaven způsobilosti k právním úkonům, nebo ten, jehož způsobilost k právním úkonům byla omezena, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni právní moci rozhodnutí soudu, kterým byl způsobilosti k právním úkonům zbaven nebo kterým byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena,
d) komu bylo uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátů, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni právní moci rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření,
e) vůči komu byl prohlášen konkurs, povoleno vyrovnání nebo zamítnut návrh na prohlášení konkursu proto, že jeho majetek nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu, o povolení vyrovnání nebo o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu,
f) kdo je společníkem právnické osoby zřízené k výkonu advokacie (
§ 15), vůči níž byl prohlášen konkurs, povoleno vyrovnání nebo zamítnut návrh na prohlášení konkursu proto, že její majetek nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu, o povolení vyrovnání nebo o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu,
g) kdo podal Komoře písemnou žádost o vyškrtnutí ze seznamu advokátů, opatřenou úředně ověřeným podpisem, je vyškrtnut ze seznamu advokátů uplynutím kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla žádost o vyškrtnutí ze seznamu advokátů Komoře doručena.
(2) Vyškrtnutí ze seznamu advokátů podle
odstavce 1 zaznamená Komora v seznamu advokátů bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se o něm dozvěděla. O záznamu Komora písemně vyrozumí toho, jehož se záznam týká, jde-li o důvody vyškrtnutí uvedené v
odstavci 1 písm. d) až g); v ostatních případech vyrozumí Komora písemně o záznamu osoby jemu blízké, jsou-li jí známy.
§ 8
(1) Ze seznamu advokátů vyškrtne Komora toho,
a) kdo byl zapsán do seznamu advokátů, ačkoliv nesplňuje některou z podmínek v tomto zákoně uvedených,
b) kdo byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem advokacie,
c) kdo byl pravomocně odsouzen za jiný úmyslný trestný čin, než je uveden v
písmenu b), nebo kdo byl za trestný čin uvedený v
písmenu b) odsouzen k jinému trestu než nepodmíněnému trestu odnětí svobody, pokud tato trestná činnost ohrožuje důvěru v řádný výkon advokacie,
d) kdo je v prodlení se zaplacením příspěvku na činnost Komory delším než šest měsíců a příspěvek nezaplatil ani do jednoho měsíce poté, co byl k tomu Komorou vyzván s poučením o následcích nezaplacení,
e) jehož pozastavení výkonu advokacie podle
§ 9 odst. 1 trvá po dobu delší čtyř let. To neplatí, je-li důvodem k pozastavení výkonu advokacie výkon funkce člena vlády anebo výkon funkce člena orgánů územní samosprávy, poslance nebo senátora, popřípadě výkon jiné volené veřejné funkce.
(3) Vyškrtnutí ze seznamu advokátů zaznamená Komora v seznamu advokátů bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se rozhodnutí o vyškrtnutí stalo vykonatelným.
Pozastavení výkonu advokacie
§ 8a
K pozastavení výkonu advokacie dochází,
a) nastane-li některá ze skutečností uvedených v
§ 8b,
b) rozhodne-li o tom Komora v případech uvedených v
§ 9 a
10.
§ 8b
(1) Advokátovi,
a) vůči kterému byl prohlášen konkurs, povoleno vyrovnání nebo zamítnut návrh na prohlášení konkursu proto, že jeho majetek nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy nastaly účinky prohlášení konkursu nebo povolení vyrovnání, anebo dnem, kdy se stalo vykonatelným rozhodnutí o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu,
b) který je společníkem právnické osoby zřízené k výkonu advokacie (
§ 15), vůči níž byl prohlášen konkurs, povoleno vyrovnání nebo zamítnut návrh na prohlášení konkursu proto, že její majetek nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy nastaly účinky prohlášení konkursu nebo povolení vyrovnání, anebo dnem, kdy se stalo vykonatelným rozhodnutí o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu,
c) kterému bylo uloženo kárné opatření dočasného zákazu výkonu advokacie [
§ 32 odst. 3 písm. d)], je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření,
d) který byl vzat do vazby, je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy se stalo vykonatelným rozhodnutí o vzetí do vazby,
e) který nastoupil výkon trestu odnětí svobody, je pozastaven výkon advokacie dnem nástupu výkonu tohoto trestu. Ustanovení
§ 8 odst. 1 písm. b) a
c) tím není dotčeno,
f) kterému byl uložen trest zákazu činnosti
1b) spočívající v zákazu výkonu advokacie, je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, kterým byl tento trest uložen. Ustanovení
§ 8 odst. 1 písm. a) a
c) tím není dotčeno.
(2) Pozastavení výkonu advokacie podle
odstavce 1 zaznamená Komora v seznamu advokátů bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se o něm dozvěděla; o záznamu Komora advokáta písemně vyrozumí.
§ 9
(1) Komora pozastaví advokátovi výkon advokacie
a) vznikl-li mu pracovní nebo jiný obdobný poměr, s výjimkou pracovního poměru vysokoškolského učitele, anebo začal-li vykonávat jinou činnost neslučitelnou s výkonem advokacie,
b) brání-li mu ve vykonávání advokacie po dobu delší čtyř měsíců jiná překážka.
(2) Komora může pozastavit advokátovi výkon advokacie,
a) bylo-li proti němu zahájeno trestní řízení pro úmyslný trestný čin, a to nejdéle do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým se toto řízení končí,
b) bylo-li zahájeno řízení o jeho způsobilosti k právním úkonům, a to nejdéle do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým se toto řízení končí,
c) bylo-li proti němu nebo právnické osobě zřízené k výkonu advokacie (
§ 15), jíž je společníkem, zahájeno řízení o prohlášení konkurzu nebo povolení vyrovnání.
(3) Pozastavení výkonu advokacie zaznamená Komora v seznamu advokátů bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se rozhodnutí o pozastavení výkonu advokacie stalo vykonatelným.
§ 9a
(1) Po dobu pozastavení výkonu advokacie
a) advokát není oprávněn poskytovat právní služby,
b) advokát není oprávněn vykonávat další činnosti podle
§ 56, pokud podmínkou jejich výkonu je oprávnění vykonávat advokacii,
(2) Pozastavením výkonu advokacie
a) nezaniká účast advokáta ve sdružení podle
§ 14 nebo v právnické osobě zřízené k výkonu advokacie (
§ 15),
c) nezaniká povinnost advokáta provádět platby podle
§ 30 odst. 1,
d) není dotčena kárná odpovědnost advokáta, a to i pokud jde o kárné provinění, ke kterému došlo v době pozastavení výkonu advokacie.
§ 9b
(1) Pozastavení výkonu advokacie zaniká
a) dnem, kdy pominula okolnost, která byla důvodem k pozastavení výkonu advokacie, a v případech podle
§ 9 odst. 2 písm. a) nebo
b) dnem, kdy uplynula doba, po kterou byl výkon advokacie pozastaven,
b) dnem právní moci rozhodnutí, kterým bylo rozhodnutí o pozastavení výkonu advokacie zrušeno nebo změněno.
(2) Zánik pozastavení výkonu advokacie zaznamená Komora v seznamu advokátů bez prodlení, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se o něm dozvěděla; o záznamu Komora advokáta písemně vyrozumí.
§ 10
Dojde-li u advokáta zapsaného do seznamu advokátů podle
§ 5 odst. 2 k pozastavení či zániku oprávnění poskytovat právní služby v cizině, pozastaví mu Komora výkon advokacie podle tohoto zákona, popřípadě jej ze seznamu advokátů vyškrtne.
HLAVA DRUHÁ
Způsob výkonu advokacie
§ 11
(1) Advokát vykonává advokacii samostatně, ve sdružení (
§ 14) anebo jako společník ve veřejné obchodní společnosti (
§ 15).
(2) Komora vede seznam sdružení a veřejných obchodních společností vykonávajících advokacii; ustanovení zvláštních předpisů
2) tím nejsou dotčena.
§ 12
Při výkonu advokacie je advokát povinen používat označení „advokát“; za podmínek stanovených stavovským předpisem je advokát oprávněn používat i jiných označení nebo dodatků označujících jeho odborné zaměření.
§ 13
(1) Místem podnikání advokáta podle zvláštních předpisů
3) je jeho místo podnikání zapsané v seznamu advokátů (dále jen „sídlo“).
(2) Sídlo advokáta musí být na území České republiky.
Společný výkon advokacie
§ 14
Sdružení
(1) Vykonávají-li advokáti advokacii společně a nejde-li o výkon advokacie ve veřejné obchodní společnosti (
§ 15), upraví si vzájemné vztahy písemnou smlouvou podle zvláštních předpisů
4) (dále jen „sdružení“). Účastníky sdružení mohou být pouze advokáti a jsou povinni vykonávat advokacii pod společným jménem.
(2) Na používání společného jména se přiměřeně vztahuje
§ 12.
(3) Advokáti, kteří jsou účastníky sdružení, musí mít společné sídlo; dojde-li k porušení této povinnosti, nastávají účinky doručení i tehdy, když písemnost určená některému z účastníků sdružení je doručena kterémukoliv jinému účastníku sdružení.
(4) Advokát, který je účastníkem sdružení, nemůže současně vykonávat advokacii samostatně, jako společník veřejné obchodní společnosti (
§ 15) ani v jiném sdružení.
(5) Ustanovení předchozích odstavců se nepoužijí, dohodli-li se advokáti o dočasném společném poskytování právních služeb v jednom nebo více předem vymezených případech.
§ 15
Veřejná obchodní společnost
(1) Advokáti mohou vykonávat advokacii jako společníci veřejné obchodní společnosti, pokud předmětem jejího podnikání je pouze výkon advokacie a jejími společníky jsou pouze advokáti (dále jen „společnost“).
(2) Advokáti, kteří jsou společníky společnosti, vykonávají advokacii jménem společnosti a na její účet; pokud výkon advokacie jménem společnosti nepřipouštějí v jednotlivých případech zvláštní předpisy,
4a) vykonávají advokacii vlastním jménem a na účet společnosti. Jako účastník právních vztahů založených v souvislosti s poskytováním právních služeb ve společnosti vystupuje vůči klientovi, jakož i vůči třetím osobám vždy společnost; tyto právní vztahy se řídí, s výjimkami stanovenými tímto zákonem, zvláštními předpisy.
5)
(3) Nezaniká-li smrtí společníka společnost, může se dědic přihlásit o svoji účast ve společnosti za podmínek stanovených zvláštními předpisy,
6) jen je-li advokátem. Není-li dědic advokátem nebo se nepřihlásil o účast ve společnosti, má právo na vyplacení vypořádacího podílu podle zvláštního předpisu.
7)
(4) Ustanovení zvláštních předpisů o ručení společníků za závazky společnosti nejsou dotčena.
(5) Účinky doručení nastávají i tehdy, když písemnost určená advokátovi, který je společníkem společnosti, byla doručena společnosti.
(6) Advokát, který vykonává advokacii ve společnosti, nemůže současně vykonávat advokacii samostatně, ve sdružení ani jako společník jiné společnosti.
(7) Ustanovení
§ 16 až 18,
§ 19 písm. a) a
c),
§ 20,
§ 21 odst. 4,
§ 22 odst. 1,
§ 23,
§ 24 odst. 1 a
2,
§ 25,
§ 26 odst. 2,
§ 27,
28 a
§ 29 odst. 1 se použijí pro společnost přiměřeně.
HLAVA TŘETÍ
Práva a povinnosti advokátů
§ 16
(1) Advokát je povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Pokyny klienta však není vázán, jsou-li v rozporu se zákonem nebo stavovským předpisem; o tom je advokát povinen klienta přiměřeně poučit.
(2) Při výkonu advokacie je advokát povinen jednat čestně a svědomitě; je povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné.
§ 17
Advokát postupuje při výkonu advokacie tak, aby nesnižoval důstojnost advokátního stavu; za tím účelem je zejména povinen dodržovat pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže. Pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže stanoví stavovský předpis.
§ 18
(1) Advokát je oprávněn poskytnutí právních služeb odmítnout, pokud nebyl podle zvláštních předpisů ustanoven nebo Komorou k poskytnutí právních služeb podle
odstavce 2 určen; ustanovení
§ 19 tím není dotčeno.
(2) Nemůže-li se někdo poskytnutí právních služeb podle tohoto zákona domoci, je oprávněn požádat Komoru, aby mu advokáta určila. Nejsou-li dány důvody pro odmítnutí uvedené v
§ 19, je Komorou určený advokát povinen právní služby poskytnout za podmínek v určení stanovených.
§ 19
(1) Advokát je povinen poskytnutí právních služeb odmítnout, jestliže
a) v téže věci nebo ve věci související již poskytl právní služby jinému, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy toho, kdo o poskytnutí právních služeb žádá,
b) osobě, jejíž zájmy jsou v rozporu se zájmy toho, kdo o právní služby žádá, poskytl již v téže věci nebo věci související právní služby advokát, s nímž vykonává advokacii ve sdružení nebo společnosti,
c) by informace, kterou má o jiném klientovi nebo o bývalém klientovi, mohla toho, kdo o poskytnutí právních služeb žádá, neoprávněně zvýhodnit,
d) projednání věci se zúčastnil advokát, případně osoba advokátovi blízká,
8)
e) zájmy toho, kdo o poskytnutí právních služeb žádá, jsou v rozporu se zájmy advokáta nebo osoby advokátovi blízké.
§ 20
(1) Advokát je povinen od smlouvy o poskytování právních služeb odstoupit, popřípadě požádat o zrušení ustanovení či požádat Komoru o určení jiného advokáta (
§ 18 odst. 2), zjistí-li dodatečně skutečnosti uvedené v
§ 19.
(2) Advokát je oprávněn odstoupit od smlouvy o poskytování právních služeb, popřípadě požádat o zrušení ustanovení či požádat Komoru o určení jiného advokáta (
§ 18 odst. 2), dojde-li k narušení nezbytné důvěry mezi ním a klientem nebo neposkytuje-li klient potřebnou součinnost.
(3) Advokát je oprávněn odstoupit od smlouvy o poskytování právních služeb, nesložil-li klient přiměřenou zálohu na odměnu za poskytnutí právních služeb, ačkoliv byl o to advokátem požádán.
(4) Nedohodne-li se advokát s klientem jinak nebo neučiní-li klient jiné opatření, je advokát povinen po dobu 15 dnů ode dne, kdy podle
odstavců 1 až 3 odstoupil od smlouvy o poskytování právních služeb, činit veškeré neodkladné úkony tak, aby klient neutrpěl na svých právech nebo oprávněných zájmech újmu. To neplatí, pokud klient advokátovi sdělí, že na splnění této povinnosti netrvá.
§ 21
(1) Advokát je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s poskytováním právních služeb.
(2) Povinnosti mlčenlivosti může advokáta zprostit pouze klient a po jeho smrti či zániku právní nástupce; i poté je však advokát povinen zachovávat mlčenlivost, je-li z okolností případu zřejmé, že jej klient nebo jeho právní nástupce této povinnosti zprostil pod nátlakem nebo v tísni.
(3) Advokát nemá povinnost mlčenlivosti ve vztahu k osobě, kterou pověřuje provedením jednotlivých úkonů právních služeb, pokud je tato osoba povinna sama tuto povinnost zachovávat.
(4) Povinností mlčenlivosti není advokát vázán v rozsahu nezbytném pro řízení před soudem nebo jiným orgánem, je-li předmětem řízení spor mezi ním a klientem nebo jeho právním nástupcem; povinností mlčenlivosti není advokát vázán též v řízení podle
§ 55, v řízení o žalobě nebo o opravném prostředku proti rozhodnutí Komory (
§ 55a), jakož i v řízení ve věcech uvedených v
§ 55b, a to v rozsahu nezbytném pro ochranu jeho práv nebo právem chráněných zájmů jako advokáta.
(5) Povinností mlčenlivosti advokáta nejsou dotčeny povinnosti stanovené zvláštními předpisy o správě daní a poplatků;
9) i v tomto případě je však advokát povinen zachovávat mlčenlivost o povaze věci, ve které právní služby poskytl nebo poskytuje.
(6) Povinnosti mlčenlivosti se advokát nemůže dovolávat v kárném řízení, jakož i vůči advokátovi, který byl pověřen předsedou kontrolní rady provedením přípravných úkonů k prověření, zda došlo ke kárnému provinění (
§ 33 odst. 3).
(7) Povinností mlčenlivosti není dotčena zákonem uložená povinnost překazit spáchání trestného činu.
10)
(8) Povinnost mlčenlivosti trvá i po vyškrtnutí ze seznamu advokátů.
(9) Povinnost mlčenlivosti v rozsahu stanoveném v
odstavcích 1 až 8 se vztahuje obdobně i na
a) zaměstnance advokáta nebo společnosti, jakož i na jiné osoby, které se s advokátem nebo ve společnosti podílejí na poskytování právních služeb,
b) členy orgánů Komory a její zaměstnance, jakož i na všechny osoby, které se účastní kárného řízení, včetně advokátů pověřených předsedou kontrolní rady provedením přípravných úkonů k prověření, zda došlo ke kárnému provinění (
§ 33 odst. 3).
(10) Členové orgánů Komory, její zaměstnanci a advokáti pověření předsedou kontrolní rady provedením přípravných úkonů k prověření, zda došlo ke kárnému provinění, nejsou vázáni povinností mlčenlivosti podle
odstavce 9 v rozsahu nezbytném pro řízení před soudem ve věcech uvedených v
odstavci 4 části věty za středníkem. Členové orgánů Komory a její zaměstnanci nejsou dále vázáni povinností mlčenlivosti v rozsahu nezbytném k informování orgánu v cizím státě podle
§ 35d.
§ 22
(1) Advokacie se vykonává zpravidla za odměnu; od klienta lze žádat přiměřenou zálohu.
(2) Způsob určení odměny a náhrad advokáta, popřípadě i její výši stanoví Ministerstvo spravedlnosti právním předpisem.
§ 23
Byl-li advokát ustanoven, hradí jeho odměnu stát.
§ 24
(1) Advokát odpovídá klientovi za škodu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie. Advokát odpovídá za škodu způsobenou klientovi i tehdy, byla-li škoda způsobena v souvislosti s výkonem advokacie jeho zástupcem nebo jeho zaměstnancem; případná odpovědnost těchto osob podle zvláštních předpisů tím není dotčena.
(2) Advokát se odpovědnosti podle
odstavce 1 zprostí, prokáže-li, že škodě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm požadovat.
(3) Advokát musí být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou poskytováním právních služeb, a to v rozsahu, v jakém lze rozumně předpokládat, že by jej mohla taková odpovědnost postihnout; vykonává-li advokát advokacii ve společnosti, vztahuje se tato povinnost na společnost.
§ 25
(1) O poskytování právních služeb je advokát povinen vést přiměřenou dokumentaci.
(2) Ustanovením
odstavce 1 nejsou dotčeny zvláštní předpisy o účetnictví.
11)
§ 26
(1) Advokát se v rámci svého pověření může dát zastoupit jiným advokátem.
(2) Nestanoví-li zvláštní předpis jinak,
12) může advokáta při jednotlivých úkonech právní pomoci zastoupit i zaměstnanec advokáta nebo advokátní koncipient.
§ 27
(1) Brání-li advokátovi, který vykonává advokacii samostatně, jakákoliv překážka ve vykonávání advokacie a neučiní-li jiné opatření za účelem ochrany práv nebo právem chráněných zájmů svých klientů, je povinen ustanovit bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce ode dne, kdy taková překážka vznikla, jiného advokáta po dohodě s ním svým zástupcem (
§ 26 odst. 1) a klienty o tom bezodkladně písemně vyrozumět; ustanovení
§ 29 odst. 2 tím není dotčeno. Poruší-li advokát tuto povinnost, ustanoví zástupce Komora s tím, že podle okolností případu určí i výši náhrady, kterou je povinen advokát zástupci poskytnout.
(2) Nedohodne-li se zástupce advokáta, ustanovený Komorou podle
odstavce 1 věty druhé, s klientem do jednoho měsíce ode dne, kdy byl klient o ustanovení zástupce vyrozuměn, jinak nebo neučiní-li klient v této lhůtě jiné opatření, přecházejí na zástupce ve vztahu ke klientovi práva a povinnosti zastupovaného advokáta, vyplývající ze smlouvy o poskytování právních služeb, včetně práv a povinností vyplývajících ze zastupování klienta v řízení před soudy nebo jinými orgány a práv a povinností obhájce v trestním řízení. To platí i v případě, kdy byl vztah mezi klientem a advokátem založen určením podle
§ 18 odst. 2 nebo ustanovením podle zvláštních právních předpisů. Komora tento přechod práv a povinností na žádost zástupce osvědčí.
(3) Předmětem přechodu práv a povinností podle
odstavce 2 není povinnost zastupovaného advokáta k náhradě škody (
§ 24 odst. 1), jakož i povinnost k vrácení věcí, včetně peněžních prostředků poskytnutých klientem. Na zástupce nepřecházejí také další povinnosti a práva vyplývající z původního smluvního vztahu mezi advokátem a klientem, pokud by byl zástupce v důsledku jejich přechodu vůči tomuto advokátovi bezdůvodně zvýhodněn nebo znevýhodněn anebo pokud by splnění těchto povinností nebylo možno po zástupci spravedlivě požadovat.
(4) Pokud byl advokát, který vykonával advokacii samostatně, vyškrtnut ze seznamu advokátů a pokud je to vzhledem k okolnostem případu třeba, učiní Komora vhodná opatření k ochraně práv a právem chráněných zájmů jeho klientů, zejména může určit jiného advokáta nástupcem vyškrtnutého advokáta; Komora o přijatých opatřeních klienty bezodkladně písemně vyrozumí. Ustanovení
odstavců 2 a
3, upravující přechod práv a povinností mezi zastoupeným advokátem a jeho zástupcem, platí pro přechod práv mezi advokátem vyškrtnutým ze seznamu advokátů a jeho nástupcem obdobně.
(5) Zemřel-li advokát, který vykonával advokacii samostatně, soud podle zvláštního právního předpisu
12a) na návrh Komory ustanoví nástupce zemřelého advokáta, pokud s ustanovením souhlasí, správcem té části dědictví, kterou zemřelý advokát používal k výkonu advokacie.
§ 28
(1) Advokát nebo advokátní koncipient jsou v zájmu cti a vážnosti advokátního stavu povinni před tím, než proti jinému advokátovi nebo advokátnímu koncipientovi zahájí soudní nebo jiné řízení ve věci související s výkonem advokacie, využít smírčího řízení před orgány Komory; to neplatí, je-li alespoň jedním z účastníků sporu třetí osoba.
(2) Smírčí řízení je zpravidla vedeno před předsedou Komory nebo jiným členem jejího představenstva; jeho účelem je vést účastníky sporu k jeho vyřešení smírem.
(3) Podrobnosti o smírčím řízení stanoví stavovský předpis.
§ 29
(1) Advokát je povinen oznámit Komoře bez odkladu po zahájení výkonu advokacie své sídlo, způsob, jakým vykonává advokacii, jakož i další skutečnosti nezbytné pro vedení seznamu advokátů stanovené stavovským předpisem; advokát je povinen oznámit Komoře bez odkladu i změny těchto skutečností, a to do jednoho týdne poté, co nastaly.
(2) Advokát je povinen oznámit Komoře ve lhůtě uvedené v
odstavci 1 veškeré skutečnosti, které by mohly být důvodem k pozastavení výkonu advokacie nebo k vyškrtnutí ze seznamu advokátů.
§ 30
(1) Advokát je povinen platit příspěvky na činnost Komory a odvody do sociálního fondu Komory, popřípadě provádět další platby předvídané tímto zákonem [
§ 43 písm. c)].
(2) Splatné závazky vzniklé na základě povinností podle
odstavce 1 nezanikají vyškrtnutím ze seznamu advokátů; to neplatí, jde-li o vyškrtnutí z důvodů uvedených v
§ 7b odst. 1 písm. a) až c).
§ 31
Advokát nebo společnost, která zaměstnává advokátního koncipienta, jsou povinny vytvářet takové pracovní podmínky, které advokátnímu koncipientovi umožní řádnou přípravu na povolání advokáta; advokátnímu koncipientovi musí být zejména umožněna účast na školeních pořádaných Komorou, řádná příprava na advokátní zkoušku, jakož i účast u advokátní zkoušky.
HLAVA ČTVRTÁ
Kárná odpovědnost a kárné řízení
§ 32
(1) Advokát a advokátní koncipient jsou kárně odpovědni za kárné provinění.
(2) Kárným proviněním je závažné nebo opětovné zaviněné porušení povinností stanovených advokátovi nebo advokátnímu koncipientovi tímto zákonem nebo stavovským předpisem.
(3) Advokátovi lze za kárné provinění uložit některé z těchto kárných opatření:
a) napomenutí,
b) veřejné napomenutí,
c) pokutu až do výše stonásobku minimální měsíční mzdy stanovené zvláštním právním předpisem,
13)
d) dočasný zákaz výkonu advokacie uložený na dobu od šesti měsíců do tří let,
e) vyškrtnutí ze seznamu advokátů.
(4) Advokátnímu koncipientovi lze za kárné provinění uložit některé z těchto kárných opatření:
a) napomenutí,
b) veřejné napomenutí,
c) pokutu až do výše dvacetinásobku minimální měsíční mzdy stanovené zvláštním právním předpisem,
13)
d) vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů.
(5) Jedná-li se o méně závažné porušení povinností, lze od uložení kárného opatření advokátovi nebo advokátnímu koncipientovi upustit, pokud samotné projednání kárného provinění je možno považovat za postačující.
(6) Výnos pokut připadá Komoře.
§ 33
(1) O tom, zda se advokát nebo advokátní koncipient dopustil kárného provinění, a o uložení kárného opatření rozhoduje v kárném řízení zahájeném na základě kárné žaloby podané kárným žalobcem (
§ 46 odst. 3 a
§ 51 odst. 2) tříčlenný kárný senát složený ze členů kárné komise Komory. Účastníky kárného řízení jsou kárný žalobce a advokát nebo advokátní koncipient, proti němuž je kárné řízení zahájeno (dále jen „kárně obviněný“).
(2) Kárná žaloba musí být podána do šesti měsíců ode dne, kdy se kárný žalobce o kárném provinění dozvěděl, nejpozději však do dvou let ode dne, kdy ke kárnému provinění došlo. Do šestiměsíční lhůty se nezapočítává doba, po kterou byly činěny přípravné úkony k prověření, zda ke kárnému provinění došlo; tato doba nesmí být delší dvou měsíců.
(3) Má-li v kárném řízení vystupovat jako kárný žalobce předseda kontrolní rady, je oprávněn pověřit jiného advokáta po dohodě s ním provedením přípravných úkonů potřebných k prověření, zda došlo ke kárnému provinění; takto pověřený advokát má, pokud jde o písemnosti a jiné dokumenty advokátů, oprávnění člena kontrolní rady podle
§ 46 odst. 4 části věty za středníkem.
(4) Kárně obviněný může být v kárném řízení zastoupen advokátem. Kárně obviněnému, který není zastoupen, ustanoví kárný senát opatrovníka, jestliže to vyžaduje ochrana jeho zájmů, zejména byl-li stižen duševní poruchou nebo chorobou, která mu brání náležitě se hájit. Opatrovníkem ustanoví kárný senát jiného advokáta po dohodě s ním.
(5) Kárně obviněný má právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které jsou mu kladeny za vinu; má právo hájit se a navrhovat důkazy, které by měly být provedeny.
(6) V kárném řízení lze vyslýchat svědky, znalce nebo účastníky, jen když se dobrovolně dostaví a poskytnou výpověď. Také jiné důkazy lze provádět jen tehdy, jsou-li dobrovolně poskytnuty. Důkazy, které nelze takto provést, provede na dožádání Komory a na její náklady soud; soud je povinen dožádání vyhovět, nejde-li o provedení důkazu podle zákona nepřípustného. Soud přitom učiní veškerá rozhodnutí, která jsou k provedení dožádáním požadovaného důkazu potřebná.
§ 33a
(1) Náklady kárného řízení, které v kárném řízení vznikly účastníkovi kárného řízení, nese účastník. Komora nese náklady spojené s činností kárného senátu a odvolacího senátu, náklady na tlumočníka a náklady spojené s prováděním důkazů.
(2) Vyslovil-li kárný senát v rozhodnutí, kterým se kárné řízení končí, že kárně obviněný se dopustil kárného provinění, zaváže současně v rozhodnutí kárně obviněného k náhradě nákladů kárného řízení, které nese Komora podle
odstavce 1, a to jednorázovou částkou stanovenou v přiměřené výši stavovským předpisem.
(3) Komora nahradí svědkovi hotové výdaje a výdělek, který mu prokazatelně ušel. Nárok je třeba uplatnit u Komory do tří dnů od výslechu, jinak zaniká; o tom musí být svědek poučen.
(4) Náhrada hotových výdajů a poskytování odměn znalcům a tlumočníkům se řídí zvláštními právními předpisy.
13a)
§ 34
(1) Pro rozhodnutí v kárném řízení je rozhodující skutkový a právní stav v době, kdy ke kárnému provinění došlo; pozdější právní úpravy se použije, jestliže je to pro kárně obviněného příznivější.
(2) Písemné vyhotovení rozhodnutí, kterým se kárné řízení končí, musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o opravném prostředku, a musí být doručeno účastníkům; v případě uvedeném v
§ 33a odst. 2 obsahuje písemné vyhotovení rozhodnutí i výrok ukládající povinnost k náhradě nákladů kárného řízení.
(3) Doručené rozhodnutí, kterým se kárné řízení končí a proti kterému se nelze odvolat, je v právní moci a je vykonatelné, nejde-li o případ uvedený v
odstavci 4. Ostatní rozhodnutí nabývají právní moci jejich vyhlášením; není-li kárným řádem vyhlášení předepsáno, nabývají rozhodnutí právní moci jejich přijetím.
(4) Byla-li jako kárné opatření uložena pokuta, je třeba ji zaplatit do patnácti dnů od právní moci rozhodnutí, nestanoví-li rozhodnutí lhůtu delší nebo nestanoví-li rozhodnutí, že pokuta má být zaplacena ve splátkách. Rozhodnutí ukládající toto kárné opatření je vykonatelné, jakmile uplyne lhůta k plnění.
(5) Ustanovení
odstavce 4 se použije obdobně i pro rozhodnutí ukládající povinnost k náhradě nákladů řízení.
§ 35
(1) Proti rozhodnutí kárného senátu v kárném řízení, kterým se toto řízení před kárným senátem končí, může účastník kárného řízení podat do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení odvolání; odvolání má odkladný účinek.
(2) O odvolání rozhoduje tříčlenný senát ustanovený představenstvem Komory z členů, případně náhradníků představenstva (dále jen „odvolací senát“).
(3) Odvolací senát Komory v odvolacím řízení rozhodnutí zruší nebo odvolání zamítne a rozhodnutí potvrdí. Zruší-li odvolací senát Komory odvoláním napadené rozhodnutí, rozhodne ve věci samé nebo ji vrátí kárnému senátu k dalšímu řízení a rozhodnutí; kárný senát je v tomto případě vázán právním názorem odvolacího senátu.
§ 35a
(1) Rozhodnutí o uložení kárného opatření napomenutí, vyškrtnutí ze seznamu advokátů nebo vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů je vykonáno dnem, kdy nabylo právní moci.
(2) Rozhodnutí o uložení kárného opatření veřejného napomenutí vykoná předseda Komory jeho uveřejněním ve Věstníku České advokátní komory (dále jen „Věstník“); je vykonáno dnem, který je uveden v záhlaví příslušné částky Věstníku jako den jejího rozeslání. Rozhodnutí nelze vykonat, uplynula-li ode dne, kdy se stalo vykonatelným, doba delší šesti měsíců.
(3) Rozhodnutí ukládající kárné opatření dočasného zákazu výkonu advokacie je vykonáno dnem, kdy uplynula doba zákazu uvedená v rozhodnutí. Tato doba počíná běžet dnem, kdy se rozhodnutí stalo vykonatelným; byla-li vykonatelnost rozhodnutí odložena, její běh se přerušuje.
(4) Rozhodnutí o uložení kárného opatření pokuty je vykonáno dnem zaplacení pokuty Komoře ve výši stanovené v rozhodnutí; pokud má být pokuta zaplacena ve splátkách, je rozhodnutí vykonáno dnem zaplacení poslední splátky. Není-li pokuta zaplacena ve lhůtě podle tohoto zákona nebo ve lhůtě stanovené v rozhodnutí, provede výkon rozhodnutí o uložení kárného opatření pokuty na návrh Komory soud podle zvláštního právního předpisu.
14) Pokud má být pokuta zaplacena ve splátkách, je Komora oprávněna podat návrh na výkon rozhodnutí i v případě, že některá ze splátek nebyla včas zaplacena; výkon rozhodnutí se v takovém případě týká celé dosud nezaplacené částky pokuty. Toto oprávnění však může Komora použít nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.
(5) Rozhodnutí ukládající povinnost k náhradě nákladů kárného řízení je vykonáno dnem zaplacení částky nákladů řízení (
§ 33a odst. 2) Komoře. Nebyla-li povinnost k náhradě nákladů kárného řízení splněna ve lhůtě podle tohoto zákona nebo ve lhůtě stanovené v rozhodnutí, platí pro výkon rozhodnutí ukládajícího povinnost k náhradě nákladů kárného řízení ustanovení
odstavce 4 o výkonu rozhodnutí o uložení kárného opatření pokuty obdobně.
§ 35b
Na advokáta nebo advokátního koncipienta a na žadatele o zápis do seznamu advokátů nebo do seznamu advokátních koncipientů se hledí, jako by se nedopustil kárného provinění, popřípadě jako by mu nebylo uloženo kárné opatření
a) dnem právní moci rozhodnutí, kterým bylo od uložení kárného opatření upuštěno,
b) dnem, kdy rozhodnutí o uložení kárného opatření napomenutí nebo veřejného napomenutí bylo vykonáno, bylo-li mu uloženo kárné opatření napomenutí nebo veřejného napomenutí. Nebylo-li rozhodnutí o uložení kárného opatření veřejného napomenutí vykonáno ve lhůtě uvedené v
§ 35a odst. 2, hledí se dnem uplynutí této lhůty na toho, komu bylo uloženo, jako by se kárného provinění nedopustil,
c) uplynula-li ode dne, kdy rozhodnutí o uložení kárného opatření bylo vykonáno, doba jednoho roku, bylo-li mu uloženo kárné opatření pokuty nebo kárné opatření dočasného zákazu výkonu advokacie,
d) uplynula-li ode dne vyškrtnutí ze seznamu advokátů doba pěti let, bylo-li advokátovi uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátů,
e) uplynula-li ode dne vyškrtnutí doba tří let, bylo-li advokátnímu koncipientovi uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů.
§ 35c
(1) Skončilo-li kárné řízení rozhodnutím, které nabylo právní moci, lze v něm proti témuž kárně obviněnému a pro téže kárné provinění pokračovat, jen byla-li povolena obnova kárného řízení; obnovu kárného řízení nelze povolit, bylo-li pravomocným rozhodnutím kárné řízení zastaveno.
(2) Návrh na povolení obnovy kárného řízení může podat jeho účastník, vyjdou-li najevo nové skutečnosti nebo důkazy, které bez zavinění účastníka nemohly být v kárném řízení uplatněny, a které by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy, známými již dříve, vést k příznivějšímu rozhodnutí pro kárně obviněného.
(3) Návrh na obnovu kárného řízení lze podat do šesti měsíců ode dne, kdy se účastník kárného řízení, který obnovu kárného řízení navrhuje, dozvěděl o důvodu obnovy podle
odstavce 2, nebo ode dne, kdy jej mohl uplatnit; návrh není přípustný proti rozhodnutí, kterým nebylo rozhodnuto ve věci samé.
(4) O návrhu na povolení obnovy kárného řízení rozhoduje za tím účelem zvlášť ustavený kárný senát; kárný senát návrh na povolení obnovy kárného řízení buď zamítne, nebo obnovu kárného řízení povolí. Proti rozhodnutí o návrhu na povolení obnovy kárného řízení může jeho účastník podat odvolání (
§ 35).
(5) Jestliže rozhodnutí, kterým byla obnova kárného řízení povolena, nabylo právní moci, všechna dosavadní rozhodnutí v kárném řízení přijatá se zrušují a kárný senát, který obnovu kárného řízení povolil, věc v kárném řízení znovu projedná.
§ 35d
Komora informuje v potřebném rozsahu příslušný orgán v cizím státě o zahájení a výsledcích kárného řízení proti advokátovi, který byl zapsán do seznamu advokátů podle
§ 5 odst. 2, jakož i o pozastavení výkonu advokacie takovému advokátovi, nebo o jeho vyškrtnutí ze seznamu advokátů.
§ 35e
(1) Podrobnosti o kárném řízení stanoví kárný řád.
(2) Nestanoví-li tento zákon nebo kárný řád něco jiného nebo nevyplývá-li něco jiného z povahy věci, použijí se v kárném řízení přiměřeně ustanovení
trestního řádu.