o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

(1) Pojistné jsou povinni platit tito poplatníci:

(2) Osoby samostatně výdělečně činné jsou povinny platit pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pokud jsou účastny důchodového zabezpečení podle předpisů o sociálním zabezpečení, a pojistné na nemocenské pojištění, pokud jsou účastny nemocenského pojištění podle předpisů o sociálním zabezpečení; jsou-li důchodového zabezpečení, popřípadě nemocenského pojištění účastny podle předpisů o sociálním zabezpečení spolupracující osoby, plní za ně tuto povinnost osoby samostatně výdělečně činné.²)

(3) Občané, kteří vykonávají v cizině zaměstnání uvedená v § 8 odst. 1 písm. a) až d) a g) zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, a mají trvalý pobyt na území České republiky, mohou platit za dobu takového zaměstnání pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti; přitom však nelze platit jen pojistné na důchodové zabezpečení nebo jen příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

(1) Vyměřovacím základem

(2) Vyměřovací základ pro pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti nemůže být nižší než šestinásobek minimální mzdy; to neplatí, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou, která aspoň po polovinu doby výkonu samostatné výdělečné činnosti v rozhodném období (§ 6 odst. 2 věta první) je účastna důchodového zabezpečení již podle § 6 odst. 1 písm. a) až e) zákona o sociálním zabezpečení³⁵) nebo je poživatelem starobního nebo invalidního důchodu. Vyměřovací základ podle předchozí věty se sníží o částku rovnající se polovině minimální mzdy za každý kalendářní měsíc v rozhodném období, v němž po celý kalendářní měsíc netrvala účast na důchodovém zabezpečení osob samostatně výdělečně činných nebo po celý kalendářní měsíc osoba samostatně výdělečně činná měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, popřípadě pobírala takové nemocenské, vykonávala službu v ozbrojených silách (civilní službu) nebo pobírala peněžitou pomoc v mateřství (peněžitou pomoc) z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných. Vyměřovací základ může činit nejvýše 486 000 Kč; tato částka se sníží o částku 40 500 Kč za každý kalendářní měsíc uvedený v předchozí větě. Minimální mzdou se zde rozumí částka minimální mzdy pro pracovníky v pracovním poměru odměňované měsíční mzdou,²⁶) která platí k 1. lednu kalendářního roku, ve kterém je splatný doplatek pojistného (§ 14a odst. 5). Ustanovení předchozích vět platí obdobně pro vyměřovací základ spolupracující osoby.

(3) Pro určení vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti podle odstavce 1 písm. c) a d) a odstavce 2 se v kalendářním roce, v němž zaniklo důchodové zabezpečení osoby samostatně výdělečně činné nebo spolupracující osoby z důvodu nesplnění podmínky příjmu požadovaného zákonem o sociálním zabezpečení pro účast na důchodovém zabezpečení,³⁶) přihlíží jen k té části příjmu ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení, která odpovídá období, v němž byla osoba samostatně výdělečně činná nebo spolupracující osoba účastna důchodového zabezpečení osob samostatně výdělečně činných.

(4) Vyměřovacím základem pro pojistné na nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných a spolupracujících osob je měsíční vyměřovací základ pro stanovení zálohy na pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (§ 14 odst. 2, 4 a 5).

(1) Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ, je kalendářní měsíc, za který se pojistné platí, pokud se dále nestanoví jinak.

(2) U osoby samostatně výdělečně činné a u spolupracující osoby je rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ pro pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, kalendářní rok, za který se toto pojistné a příspěvek platí. Provozuje-li tato osoba zemědělskou výrobu, hospodaření v lesích a na vodních plochách, anebo vykonává-li uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě zákona o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon)¹⁶) nebo vykonává-li činnost restaurátora kulturních památek a sbírkových předmětů, je rozhodným obdobím období, po které takovou činnost vykonávala, nejvýše však období posledních tří kalendářních roků, včetně kalendářního roku, za který se pojistné platí. Podmínkou je, že o to požádá nejpozději při předložení přehledu podle § 15 odst. 1 za kalendářní rok, za který se pojistné platí.

(1) Sazby pojistného z vyměřovacího základu činí:

(2) Přesáhne-li skutečný přírůstek průměrné nominální mzdy za všechny podnikatelské subjekty přírůstek cen o více než 5 %, činí u organizace nebo malé organizace, která své zaměstnance odměňuje podle zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, sazba pojistného z vyměřovacího základu podle odstavce 1 písm. a) 30 %, z toho na státní politiku zaměstnanosti 6 %. Přírůstek průměrné nominální mzdy i přírůstek cen je přírůstkem zjišťovaným čtvrtletně Českým statistickým úřadem proti stejnému období minulého roku.

(3) Vláda stanoví nařízením, od kterého kalendářního měsíce a po jakou dobu organizace nebo malá organizace uvedená v odstavci 2 platí pojistné ve výši podle odstavce 2.

(4) Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

(1) Organizace a malá organizace je povinna odvádět i pojistné, které je povinen platit zaměstnanec. Pojistné odvedené za zaměstnance srazí organizace nebo malá organizace z jeho příjmů zúčtovaných mu v souvislosti s výkonem zaměstnání.

(2) Organizace a malá organizace je povinna sama vypočítat pojistné, které je povinna odvádět.

(1) Organizace odečte úhrn zúčtovaných dávek nemocenského pojištění a rodičovského příspěvku od pojistného, které je povinna odvádět, a rozdíl odvede na účet České správy sociálního zabezpečení.

(2) Částka pojistného podle odstavce 1 se platí za jednotlivé kalendářní měsíce a je splatná v den, který je v organizaci určen pro výplatu mezd a platů za příslušný měsíc. V organizacích, kde je výplata mezd a platů rozložena na různé dny, je dnem splatnosti pojistného poslední den této výplaty za uplynulý kalendářní měsíc. Není-li tento den určen, je pojistné splatné nejpozději do osmi dnů po uplynutí kalendářního měsíce, za nějž se odvádí.

(3) Ve lhůtě uvedené v odstavci 2 předloží organizace České správě sociálního zabezpečení přehled o zúčtovaných dávkách nemocenského pojištění a rodičovském příspěvku, o výši vyměřovacího základu, o výši pojistného, které je povinna odvádět, a o rozdílu mezi pojistným a zúčtovanými dávkami nemocenského pojištění a rodičovským příspěvkem s uvedením dne platby tohoto rozdílu a čísla účtu, z něhož byla platba rozdílu provedena.

(4) Je-li úhrn zúčtovaných dávek nemocenského pojištění a rodičovského příspěvku vyšší než pojistné, které je organizace povinna odvést, požádá organizace Českou správu sociálního zabezpečení o úhradu rozdílu. Česká správa sociálního zabezpečení je povinna uhradit rozdíl do osmi dnů od obdržení žádosti o úhradu a přehledu údajů podle odstavce 3.

(1) Na právního nástupce organizace nebo malé organizace přechází povinnost platit pojistné za dobu nejvýše 10 roků nazpět ode dne, kdy se stal právním nástupcem. Příslušná okresní správa sociálního zabezpečení¹⁸) je povinna na žádost takového právního nástupce vykázat evidovanou výši dlužného pojistného.

(2) Zemře-li osoba samostatně výdělečně činná, může dlužné pojistné zaplatit osoba, která uplatňuje nárok na dávku sociálního zabezpečení nebo pohřebné z důvodu úmrtí osoby samostatně výdělečně činné; spolupracující osoba může při úmrtí osoby samostatně výdělečně činné zaplatit dlužné pojistné vždy.

(1) Osoba samostatně výdělečně činná platí pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pojistné na důchodové zabezpečení“) formou záloh na pojistné na důchodové zabezpečení a doplatku pojistného na důchodové zabezpečení, pokud se dále nestanoví jinak. Kde se v dalších ustanoveních hovoří o pojistném na důchodové zabezpečení, rozumějí se tím podle povahy věci též zálohy na pojistné na důchodové zabezpečení a doplatek pojistného na důchodové zabezpečení.

(2) Zálohy na pojistné na důchodové zabezpečení se platí na jednotlivé celé kalendářní měsíce. Výše zálohy na pojistné na důchodové zabezpečení se stanoví procentní sazbou uvedenou v § 7 odst. 1 písm. c) z měsíčního vyměřovacího základu. Výši měsíčního vyměřovacího základu určí osoba samostatně výdělečně činná sama; vykonávala-li samostatnou výdělečnou činnost v předcházejícím kalendářním roce, činí výše měsíčního vyměřovacího základu nejméně průměr, který z vyměřovacího základu určeného podle § 5 odst. 1 písm. c) nebo d) a odst. 2 pro stanovení pojistného na důchodové zabezpečení za předcházející kalendářní rok připadá na jeden kalendářní měsíc s tím, že se přihlíží jen k těm kalendářním měsícům, v nichž byla samostatná výdělečná činnost vykonávána aspoň po část tohoto měsíce.

(3) Po dni, kdy byl nebo měl být předložen přehled podle § 15 odst. 1, se záloha na pojistné na důchodové zabezpečení ve výši odpovídající vyměřovacímu základu stanovenému podle odstavce 2, popřípadě podle odstavců 4 a 5 platí do dne, kdy byl nebo měl být takový přehled předložen v dalším kalendářním roce.

(4) Na základě žádosti osoby samostatně výdělečně činné příslušná okresní správa sociálního zabezpečení¹⁹) poměrně sníží na dobu nejdéle tří měsíců měsíční vyměřovací základ, pokud její příjem ze samostatné výdělečné činnosti nebo příjem spolupracující osoby po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení¹³) připadající v průměru na jeden kalendářní měsíc v období od 1. ledna kalendářního roku do konce kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém byla podána žádost o snížení, nejméně však v období tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích, je nejméně o jednu třetinu nižší než takový příjem připadající v předcházejícím kalendářním roce v průměru na jeden kalendářní měsíc, v němž aspoň po část měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost.

(5) Měsíční vyměřovací základ stanovený podle předchozích odstavců nesmí činit méně než polovinu minimální mzdy pro pracovníky v pracovním poměru odměňované měsíční mzdou,²⁶) která platí k prvému dni kalendářního měsíce, ve kterém se záloha na pojistné na důchodové zabezpečení platí.

(6) Měsíční vyměřovací základ, který osoba samostatně výdělečně činná stanovila v souladu s tímto zákonem a odvedla z něho zálohu na pojistné na důchodové zabezpečení, nelze dodatečně měnit, s výjimkou případů uvedených v § 15 odst. 2.

(7) Zálohy na pojistné na důchodové zabezpečení se neplatí za kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc osoba samostatně výdělečně činná měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, popřípadě pobírala takové nemocenské, vykonávala službu v ozbrojených silách (civilní službu) nebo pobírala peněžitou pomoc v mateřství (peněžitou pomoc) z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných. Ustanovení předchozí věty platí obdobně, i pokud jde o zálohy na pojistné na důchodové zabezpečení za spolupracující osoby.

(8) Dlužné zálohy na pojistné na důchodové zabezpečení se stanoví ve výši odpovídající minimální částce měsíčního vyměřovacího základu stanoveného podle odstavce 2, popřípadě podle odstavců 4 a 5.

(9) Je-li úhrn záloh na pojistné na důchodové zabezpečení zaplacených za rozhodné období vyšší než pojistné na důchodové zabezpečení stanovené podle § 4, jedná se o přeplatek na pojistném na důchodové zabezpečení (§ 17).

(10) Doplatek pojistného na důchodové zabezpečení se stanoví ve výši rozdílu mezi výší pojistného na důchodové zabezpečení stanoveného podle § 4 a výší záloh na pojistné na důchodové zabezpečení zaplacených za rozhodné období.

(1) Záloha na pojistné na důchodové zabezpečení je splatná od prvního dne kalendářního měsíce, na který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce.

(2) Vznikla-li podle § 145b odst. 2 písm. a) zákona o sociálním zabezpečení³⁷) účast na důchodovém zabezpečení osob samostatně výdělečně činných osobě samostatně výdělečně činné nebo spolupracující osobě, které jsou účastny důchodového zabezpečení již podle § 6 odst. 1 písm. a) až e) zákona o sociálním zabezpečení³⁵) nebo jsou poživateli starobního nebo invalidního důchodu, je osoba samostatně výdělečně činná povinna zaplatit zálohy na pojistné na důchodové zabezpečení za období od vzniku této účasti do měsíce, v němž se přihlásila k této účasti, a to včetně tohoto měsíce; tyto zálohy je povinna zaplatit nejpozději do osmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se přihlásila k účasti na důchodovém zabezpečení osob samostatně výdělečně činných.

(3) Zanikla-li účast na důchodovém zabezpečení osoby samostatně výdělečně činné nebo spolupracující osoby z důvodu nesplnění podmínky příjmu požadovaného zákonem o sociálním zabezpečení pro účast na důchodovém zabezpečení,³⁶) je osoba samostatně výdělečně činná při opětovném vzniku účasti na důchodovém zabezpečení povinna zaplatit zálohy na pojistné na důchodové zabezpečení za období od 1. ledna toho kalendářního roku, v němž opětovně vznikla účast na důchodovém zabezpečení osob samostatně výdělečně činných, do měsíce, v němž se přihlásila k této účasti, a to včetně tohoto měsíce; tyto zálohy je povinna zaplatit nejpozději do osmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se měla přihlásit k účasti na důchodovém zabezpečení osob samostatně výdělečně činných.²⁷)

(4) Osoba samostatně výdělečně činná může po projednání s příslušnou okresní správou sociálního zabezpečení¹⁹) platit zálohy na pojistné na důchodové zabezpečení na delší než měsíční období, avšak vždy jen do budoucna a nejdéle do konce kalendářního roku.

(5) Doplatek pojistného na důchodové zabezpečení je splatný nejpozději do osmi dnů po podání daňového přiznání za kalendářní rok, za který se pojistné na důchodové zabezpečení platí. Nebylo-li daňové přiznání podáno ve lhůtě stanovené zvláštním zákonem,²⁹) je tento doplatek splatný nejpozději do osmi dnů po uplynutí této lhůty. V případech, kdy účast na důchodovém zabezpečení osoby samostatně výdělečně činné nebo spolupracující osoby, které jsou účastny důchodového zabezpečení již podle § 6 odst. 1 písm. a) až e) zákona o sociálním zabezpečení³⁵) nebo jsou poživateli starobního nebo invalidního důchodu, vznikla podle § 145b odst. 2 písm. b) zákona o sociálním zabezpečení,³⁷) jsou ve lhůtách uvedených v předchozích větách splatné pojistné na důchodové zabezpečení za kalendářní rok, v němž vznikla účast na důchodovém zabezpečení, a zálohy na pojistné na důchodové zabezpečení v následujícím kalendářním roce, za období od 1. ledna tohoto kalendářního roku do konce kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, v němž byl nebo měl být podán přehled podle § 15 odst. 1; tyto lhůty splatnosti platí obdobně v případě, vznikne-li spolupracující osobě účast na důchodovém zabezpečení v důsledku vzniku účasti osoby samostatně výdělečně činné podle § 145b odst. 2 písm. b) zákona o sociálním zabezpečení.³⁷)

(1) Osoba samostatně výdělečně činná platí pojistné na nemocenské pojištění na jednotlivé celé kalendářní měsíce, a to spolu se zálohou na pojistné na důchodové zabezpečení podle § 14a odst. 1, 3 a 4; vzniklo-li nemocenské pojištění v období, na které již byly zaplaceny zálohy na pojistné na důchodové zabezpečení podle § 14a odst. 4, platí pro splatnost pojistného na nemocenské pojištění § 14a odst. 1 obdobně.

(2) Pojistné na nemocenské pojištění se neplatí za kalendářní měsíce, za které se neplatí záloha na pojistné na důchodové zabezpečení.

(3) Částka zaplacená na kalendářní měsíc se považuje za pojistné na nemocenské pojištění, jen pokud byla na tento měsíc zaplacena záloha na pojistné na důchodové zabezpečení aspoň ve výši odpovídající minimální částce měsíčního vyměřovacího základu stanoveného podle § 14 odst. 2, 4 a 5.

(1) Osoba samostatně výdělečně činná, která byla účastna důchodového zabezpečení osob samostatně výdělečně činných aspoň po část kalendářního roku, je povinna předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení¹⁹) nejpozději do osmi dnů po podání daňového přiznání za tento kalendářní rok přehled o úhrnu záloh na pojistné na důchodové zabezpečení zaplacených za rozhodné období, příjmech ze samostatné výdělečné činnosti a výdajích vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení,¹³) podílu spolupracujících osob na společných příjmech a výdajích, vyměřovacím základu stanoveném z příjmů ze samostatné výdělečné činnosti podle § 5 odst. 1 písm. c) a d) a odst. 2, pojistném na důchodové zabezpečení vypočteném z tohoto vyměřovacího základu, nejnižším měsíčním vyměřovacím základu pro placení záloh na pojistné na důchodové zabezpečení podle § 14 odst. 2 a doklad o dni podání daňového přiznání, a to zvlášť za sebe a zvlášť za každou spolupracující osobu, která byla aspoň po část kalendářního roku účastna důchodového zabezpečení osob samostatně výdělečně činných. Nebylo-li daňové přiznání podáno ve lhůtě stanovené zvláštním předpisem,²⁹) je osoba samostatně výdělečně činná povinna předložit údaje uvedené v předchozí větě nejpozději do osmi dnů po uplynutí této lhůty. Údaj o určeném vyměřovacím základu, který osoba samostatně výdělečně činná uvedla podle věty první v přehledu, nemůže být dodatečně měněn, s výjimkou změny údajů o příjmech nebo výdajích, které osoba samostatně výdělečně činná uvedla v tomto přehledu.

(2) Změní-li se dodatečně údaje uvedené v odstavci 1, je osoba samostatně výdělečně činná povinna tyto změny ohlásit do osmi dnů a případné dlužné pojistné na důchodové zabezpečení doplatit do 30 dnů ode dne, kdy se o těchto změnách dověděla.

(3) Povinnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 má i osoba samostatně výdělečně činná, která v předchozím kalendářním roce vykonávala činnost uvedenou v § 2 odst. 3 písm. a), b), c) nebo e) zákona o sociálním zabezpečení,³⁰) i když v něm nebyla účastna důchodového zabezpečení osob samostatně výdělečně činných; jde-li o činnost uvedenou v § 2 odst. 4 zákona o sociálním zabezpečení,³⁰) má tuto povinnost osoba samostatně výdělečně činná.

(4) Povinnosti uvedené v předchozích odstavcích se týkají též osob, které samostatnou výdělečnou činnost ukončily v kalendářním roce, v němž podávají daňové přiznání, nebo v předcházejícím kalendářním roce.

(1) Přeplatek na pojistném se vrací plátci pojistného nebo jeho právnímu nástupci do pěti let po uplynutí kalendářního roku, v němž vznikl, pokud není jiného splatného závazku vůči okresní správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního zabezpečení. Je-li takový závazek, použije se přeplatku na pojistném k jeho úhradě.

(2) Česká správa sociálního zabezpečení nebo příslušná okresní správa sociálního zabezpečení¹⁹) je povinna vrátit přeplatek na pojistném do jednoho měsíce ode dne, kdytento přeplatek zjistila. Požádal-li plátce pojistného nebo jeho právní nástupce o vrácení přeplatku na pojistném a příslušná správa sociálního zabezpečení vrátila přeplatek na pojistném po uplynutí lhůty stanovené pro rozhodnutí o přeplatku na pojistném,³⁸) je povinna zaplatit úrok z přeplatku za dobu po uplynutí této lhůty ve výši 140 % diskontní úrokové sazby České národní banky platné první den kalendářního čtvrtletí; pro den platby přeplatku na pojistném platí obdobně § 19 odst. 2. Za žádost o vrácení přeplatku na pojistném se považuje vždy podání přehledu podle § 15 odst. 1, vyplývá-li z něho přeplatek na pojistném.

(1) Právo předepsat dlužné pojistné se promlčuje za 10 let ode dne splatnosti. Byl-li proveden úkon ke zjištění výše pojistného nebo jeho vyměření, plyne nová promlčecí lhůta ode dne, kdy se o tom plátce pojistného dozvěděl.

(2) Právo vymáhat pojistné se promlčuje za 10 let od právní moci platebního výměru, jímž bylo vyměřeno.

(1) Pojistné se platí v československé měně

(2) Za den platby pojistného se považuje

(3) Banky a pošty jsou povinny převést platby na příslušné účty příslušných správ sociálního zabezpečení (§ 9, 10), vždy nejpozději následující pracovní den poté, kdy platba z účtu plátce pojistného byla uskutečněna nebo kdy byla ve prospěch účtu příslušné správy sociálního zabezpečení v hotovosti přijata. Pokud je účet příslušné správy sociálního zabezpečení u jiné banky než účet plátce pojistného, z něhož je platba převedena, je banka, která platbu uskutečňuje, povinna převést uhrazovanou částku té bance, u které je veden účet příslušné správy sociálního zabezpečení, ve lhůtě uvedené v předchozí větě. Stejným způsobem se postupuje u plateb přijímaných ve prospěch účtu příslušné správy sociálního zabezpečení v hotovosti. Banka, u které je veden účet příslušné správy sociálního zabezpečení, připíše v jeho prospěch takto převedené platby nejdéle následující pracovní den poté, co k těmto peněžním prostředkům získala dispoziční právo. Současně jsou banky a pošty povinny sdělit příslušným správám sociálního zabezpečení den, kdy došlo k odepsání platby z účtu plátce pojistného. V případě nedodržení těchto lhůt jsou povinny uhradit příslušné správě sociálního zabezpečení úrok ve výši běžné diskontní sazby Státní banky československé z částky včas nepřevedené.

(1) Nebylo-li pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě anebo bylo-li zaplaceno v nižší částce, než ve které mělo být zaplaceno, je plátce pojistného povinen platit penále. Penále činí 0,3 % dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém některá z těchto skutečností trvala. Pro výši zálohy na pojistné platí obdobně ustanovení § 14 odst. 8.

(2) Pokud jde o splatnost penále, způsob jeho placení, jeho vymáhání, promlčení a vracení přeplatku na penále, postupuje se stejně jako u pojistného.

(1) Přirážku k pojistnému na sociální zabezpečení (dále jen „přirážka k pojistnému“) uloží příslušná okresní správa sociálního zabezpečení²⁰) organizaci nebo malé organizaci, jestliže

(2) Výše přirážky k pojistnému může činit až 5% z vyměřovacího základu [§ 5 odst. 1 písm. b)] za jednotlivé měsíce, za které se přirážka k pojistnému platí. Jestliže se zjištěné nedostatky týkají jen nižší složky organizace nebo malé organizace, stanoví se přirážka k pojistnému jen z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců v této nižší složce.

(3) Přirážku k pojistnému je organizace nebo malá organizace povinna platit od prvního dne kalendářního měsíce, v němž nabylo právní moci rozhodnutí uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo b), anebo v němž došlo ke zjištění uvedenému v odstavci 1 písm. c), a to až do konce kalendářního měsíce, v němž byly zjištěné nedostatky odstraněny. Byla-li stanovena lhůta k odstránění nedostatků, je organizace nebo malá organizace povinna platit přirážku k pojistnému až od prvního dne kalendářního měsíce, v němž tato lhůta prošla a nedostatky trvají dál.

(4) Pokud jde o splatnost přirážky k pojistnému, způsob jejího placení, její vymáhání, promlčení a vracení přeplatku k přirážce na pojistném, postupuje se stejně jako u pojistného.

(1) Za nesplnění nebo porušení povinností stanovených v § 9 odst. 3, § 10 větě čtvrté, 11 a § 24 větě druhé může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení²¹) uložit organizaci nebo malé organizaci pokutu až do výše 10 000 Kč za každé jednotlivé nesplnění nebo porušení povinnosti.

(2) Za nesplnění nebo porušení povinností stanovených v § 15 a § 24 větě druhé může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení²²) uložit osobě samostatně výdělečně činné pokutu až do výše 10 000 Kč za každé jednotlivé nesplnění či porušení povinnosti.

(3) Pokutu lze uložit do dvou let ode dne, kdy se příslušná okresní správa sociálního zabezpečení dozvěděla o nesplnění nebo porušení povinnosti, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k nesplnění nebo porušení povinnosti došlo.

(4) Pokud jde o způsob placení a vymáhání pokuty, postupuje se stejně jako u pojistného.

(1) Lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek.

(2) Poslední den lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná. Není-li takový den v měsíci, připadne poslední den lhůty na poslední den v měsíci.

(3) Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

(1) Ustanovení § 2 až 24 se použijí i pro příslušníky Vězeňské služby České republiky a Policie České republiky s těmito odchylkami:

(2) Ustanovení § 2 až 24 se použijí i pro příslušníky ostatních ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostních služeb a pro příslušníky ozbrojených sil s místem služebního působiště (zařazení) na území České republiky, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, s těmito odchylkami:

(3) Pro stanovení vyměřovacího základu jsou nezapočitatelnými příjmy též odchodné³⁹) a zvláštní příplatek příslušníků ozbrojených sil vyslaných v rámci jednotky mírových sil mimo území České republiky.

(1) Pojistné podle tohoto zákona, placené zaměstnanci, organizacemi a malými organizacemi se poprvé platí za měsíc leden 1993.

(2) Pro odvod pojistného²³) za rok 1992 a předchozí léta a z příjmů zúčtovaných do prosince 1992 včetně se použijí dosavadní předpisy.

(3) Pojistné zaplacené na leden 1993 v souladu s předpisy platnými před účinností tohoto zákona osobou samostatně výdělečně činnou, která vykonávala samostatnou výdělečnou činnost před 1. lednem 1993, se považuje za pojistné zaplacené podle tohoto zákona.

(4) Pojistné, které je osoba samostatně výdělečně činná, která vykonávala samostatnou výdělečnou činnost před 1. lednem 1993, povinna platit podle tohoto zákona, se na měsíce únor až červenec 1993 stanoví z vyměřovacího základu, který odpovídá 45 % rozdílu mezi předpokládanými příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, dosaženými v roce 1992, a předpokládanými výdaji, vynaloženými na jejich dosažení, zajištění a udržení, a který připadá v průměru na jeden kalendářní měsíc z kalendářních měsíců, v nichž v roce 1992 byla účastna nemocenského a důchodového zabezpečení anebo v nichž sice nemocenského a důchodového zabezpečení účastna nebyla, avšak vykonávala samostatnou výdělečnou činnost. Vyměřovací základ za kalendářní měsíc však nesmí být nižší než polovina částky minimální mzdy pracovníků v pracovním poměru odměňovaných měsíční mzdou, která platí k prvnímu dni kalendářního měsíce, ve kterém se pojistné platí. Pokud takto stanovený vyměřovací základ je nižší než vyměřovací základ stanovený podle § 5 odst. 1 písm. c), upraví se v souladu s citovaným ustanovením a dlužné pojistné se doplatí do 31. července 1993.

(5) U osoby samostatně výdělečně činné, která provozuje zemědělskou výrobu, hospodaření v lesích a na vodních plochách, anebo vykonává uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě zákona o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon),¹⁶) anebo vykonává činnost restaurátora kulturních památek a sbírkových předmětů, se postupuje obdobně podle odstavce 4 s tím rozdílem, že pokud o to požádá, vychází se při stanovení pojistného na měsíce únor až červenec 1993 z období, po které takovou činnost před 1. lednem 1993 vykonávala, nejvýše však z období tří kalendářních roků po sobě jdoucích.

(6) Při stanovení pojistného,²⁴) které osoba samostatně výdělečně činná dluží za období před 1. lednem 1993, se postupuje podle předpisů platných před 1. lednem 1993.

(7) Osoba samostatně výdělečně činná, která před 1. lednem 1993 zaplatila pojistné v souladu s předpisy platnými před 1. lednem 1993 i na období po 31. prosinci 1992, je povinna doplatit za měsíce únor 1993 a následující měsíce případné dlužné pojistné podle tohoto zákona nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, na který bylo pojistné ještě takto zaplaceno.

(8) Ustanovení odstavců 3 až 7 platí obdobně pro pojistné za spolupracující osoby.

(9) Pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti placené občanem pracujícím v cizině za dobu takového zaměstnání před 1. lednem 1993 se platí ve výši stanovené tímto zákonem.