582
ZÁKON
České národní rady
ze dne 17. prosince 1991
o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
Předmět úpravy
§ 1
Tento zákon upravuje organizační uspořádání sociálního zabezpečení, působnost orgánů státní správy v sociálním zabezpečení a k výběru příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, úkoly občanů a organizací při provádění sociálního zabezpečení a řízení ve věcech nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení, včetně řízení ve věcech pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
§ 2
Sociální zabezpečení podle tohoto zákona zahrnuje:
a) nemocenské pojištění zaměstnanců a osob postavených jim v tomto pojištění naroveň,1) a nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných3) (dále jen „nemocenské pojištění“),
b) důchodové zabezpečení,4)
c) zabezpečení občanů konajících službu v ozbrojených silách nebo civilní službu a členů jejich rodin,5)
d) rodičovský příspěvek.6)
§ 3
Organizační uspořádání sociálního zabezpečení
(1) Sociální zabezpečení provádí orgány státní správy (dále jen „orgány sociálního zabezpečení“) a organizace.7)
(2) Na úseku sociálního zabezpečení vykonávají působnost též obce.
(3) Orgány sociálního zabezpečení jsou:
a) ministerstvo práce a sociálních věcí,
b) Česká správa sociálního zabezpečení,
c) okresní správy sociálního zabezpečení,
d) ministerstvo vnitra,
e) ministerstvo spravedlnosti,
f) ministerstvo obrany.
ČÁST DRUHÁ
ÚKOLY ORGÁNŮ SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A OBCÍ V SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ
§ 4
Ministerstvo práce a sociálních věcí
(1) Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“)
a) řídí a kontroluje výkon státní správy v sociálním zabezpečení,
b) řídí Českou správu sociálního zabezpečení,
c) zajišťuje úkoly vyplývající z mezinárodních smluv v sociálním zabezpečení,
d) zajišťuje úkoly související s dalším rozvojem sociálního zabezpečení.
(2) Ministerstvo posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového zabezpečení, pro účely odvolacího řízení správního, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku lékaře okresní správy sociálního zabezpečení, s výjimkou rozhodnutí podle § 8a odst. 4 a pro účely odvolacího řízení správního, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno o odkladu, přerušení nebo zproštění výkonu civilní služby ze zdravotních důvodů podle zvláštních předpisů46); za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Pro vydávání posudků podle předchozí věty se přiměřeně použijí ustanovení obecných předpisů o správním řízení.11)
(3) Ministr práce a sociálních věcí může odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení a může pověřit správy sociálního zabezpečení, aby odstraňovaly tvrdosti v jednotlivých případech.
(4) Ministerstvo povolí ve zřetelehodných případech výjimky z ustanovení § 58 odst. 1 a 2 a § 103 odst. 1 a 2 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve prospěch poživatelů důchodů.
§ 5
Česká správa sociálního zabezpečení
Česká správa sociálního zabezpečení
a) rozhoduje
1. o dávkách důchodového zabezpečení, pokud není v tomto zákoně nebo v zákoně o sociálním zabezpečení stanoveno, že o nich rozhoduje jiný orgán sociálního zabezpečení, a zařizuje výplaty těchto dávek,
2. o povinnosti občana vrátit dávku důchodového zabezpečení poskytnutou neprávem nebo v nesprávné výši, pokud je o této dávce oprávněna rozhodovat,
3. o povinnosti organizace nahradit neprávem vyplacené částky na dávce důchodového zabezpečení, pokud je o této dávce oprávněna rozhodovat,
4. o odvoláních ve věcech, v nichž v prvním stupni rozhodla okresní správa sociálního zabezpečení,
5. o odstranění tvrdostí, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení, pokud jí bylo v jednotlivých případech svěřeno,
b) vybírá pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti podle zvláštního zákona,30)
c) jedná před soudem v řízení o přezkoumání rozhodnutí ve věcech sociálního zabezpečení,
d) plní úkoly při výplatě dávek sociálního zabezpečení do ciziny,
e) řídí a kontroluje činnost okresních správ sociálního zabezpečení,
f) dává souhlas ke změně pobytu práce neschopného občana při jeho odjezdu do ciziny,
g) zajišťuje vydávání tiskopisů předepsaných podle tohoto zákona.
Okresní správy sociálního zabezpečení
§ 6
(1) Okresní správy sociálního zabezpečení se zřizují pro obvody, které jsou shodné s územními obvody okresních úřadů.
(2) Na území hlavního města Prahy vykonává působnost okresní správy sociálního zabezpečení Pražská správa sociálního zabezpečení.
(3) Okresní správy sociálního zabezpečení plní v rámci své působnosti úkoly stanovené tímto zákonem, pokud není jinými obecně závaznými předpisy8) stanoveno, že tyto úkoly plní jiný orgán.
(4) Okresní správy sociálního zabezpečení
a) rozhodují
1. ve sporných případech o vzniku a zániku nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení,
2. ve sporných případech o přiznání nebo nepřiznání dávky nemocenského pojištění, o jejím odnětí nebo snížení, o zastavení její výplaty a o jejím přiznání v menším než požadovaném rozsahu,
3. ve sporných případech o přiznání nebo nepřiznání rodičovského příspěvku, o jeho odnětí nebo snížení, o zastavení jeho výplaty a o jeho přiznání v menším než požadovaném rozsahu,
4. o rodičovském příspěvku osob, které nejsou výdělečně činné, nebo jsou výdělečně činné v takovém rozsahu, který nezakládá účast na nemocenském pojištění, a zařizují jeho výplatu,
5. o vrácení přeplatku na dávce nemocenského pojištění a rodičovském příspěvku,
6. o dobrovolných dávkách nemocenského pojištění,
7. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně záloh, o penále a o přirážce k pojistnému na sociální zabezpečení,
8. o tom, komu se mají vyplácet dávky nemocenského pojištění, jestliže výplatou do rukou dosavadního příjemce se nedosahuje účelu, pro který jsou určeny,
9. o odstranění tvrdostí, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení, pokud jim bylo v jednotlivých případech svěřeno, a navrhují odstranění tvrdostí v ostatních případech,
10. o pokutách za neplnění povinností organizací a osob samostatně výdělečně činných a spolupracujících osob v sociálním zabezpečení,
11. o sociálním důchodu, o jeho zvýšení pro bezmocnost, o výchovném k němu a o příplatku k výchovnému a zařizují jejich výplatu,
12. o povinnosti občana vrátit sociální důchod, včetně jeho zvýšení pro bezmocnost, výchovné k němu a příplatek k výchovnému, pokud byly poskytnuty neprávem nebo v nesprávné výši, a o povinnosti organizace nahradit neprávem vyplacené částky na těchto dávkách,
13. o zaopatřovacím příspěvku a zařizují jeho výplatu,
14. o příspěvku na úhradu za užívání bytu a zařizují jeho výplatu,
15. o náhradě příjmu při vojenském cvičení osob samostatně výdělečně činných a zařizují její výplatu,
16. o pohřebném při úmrtí nepracujícího důchodce, popřípadě jeho rodinného příslušníka a o podpoře při narození dítěte důchodkyni nebo manželce, popřípadě jiné rodinné příslušnici nepracujícího důchodce a zařizují jejich výplatu,
17. o započtení celého kalendářního roku do doby zaměstnání před 1. lednem 1976, jestliže člen jednotného zemědělského družstva nepracoval stanovený počet pracovních dnů, popřípadě jinak určený pracovní úvazek,
18. o invaliditě nebo částečné invaliditě při přechodu z pracovní neschopnosti do invalidity (částečné invalidity) v případech stanovených tímto zákonem,
19. o změněné pracovní schopnosti a změněné pracovní schopnosti s těžším zdravotním postižením, popřípadě o tom, že občan se nepovažuje za občana se změněnou pracovní schopností, jestliže se nepodrobil vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření a byl na tuto možnost upozorněn,
20. o ukončení dočasné pracovní neschopnosti v případech stanovených tímto zákonem.
b) poskytují dávky nemocenského pojištění a rodičovský příspěvek bývalým zaměstnancům organizací, které zanikly, pokud k jejich poskytování nebyl určen nikdo jiný, a zařizují jejich výplatu,
c) poskytují dávky, které podle předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců náleží osobám samostatně výdělečně činným a spolupracujícím osobám a uchazečům o zaměstnání a zařizují jejich výplatu,
e) poskytují pohřebné a podporu při narození dítěte občanům vykonávajícím základní vojenskou službu, kteří nejsou účastni nemocenského pojištění, a zařizují jejich výplatu,
f) poskytují pohřebné náležející občanům ve zvláštních případech podle předpisu o nemocenském pojištění,9) a zařizují jeho výplatu,
g) provádějí nemocenské pojištění
1. osob samostatně výdělečně činných,
2. zaměstnanců malých organizací,
3. občanů se změněnou pracovní schopností připravujících se pro pracovní uplatnění,
4. studentů a žáků, kteří studují na vysokých nebo středních školách v zahraničí, pokud k jeho provádění není příslušný jiný orgán,
5. dalších osob, jejichž nemocenské pojištění nelze provádět v žádné organizaci,
a poskytují těmto občanům dávky nemocenského pojištění po skončení jejich nemocenského pojištění v případech, kdy jsou ještě oprávněni uplatnit nárok na ně, a jejich rodinným příslušníkům, a zařizují jejich výplatu,
h) vedou potřebnou statistiku a účetní evidenci předepsanou v sociálním zabezpečení,
ch) vedou evidenci pro účely důchodového zabezpečení osob samostatně výdělečně činných a občanů pracovně činných v cizině, kteří si platí pojistné na důchodové zabezpečení,
i) sepisují žádosti o dávky důchodového zabezpečení v případech stanovených tímto zákonem,
j) opatřují a předkládají podklady pro rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o dávkách důchodového zabezpečení,
k) navrhují České správě sociálního zabezpečení zápočet dob zaměstnání a náhradních dob ve sporných případech a zápočet doby vojenské služby v jiných než spojeneckých armádách, kterou konali povinně občané v době nesvobody, včetně doby zajetí,
l) poskytují občanům a organizacím odbornou pomoc ve věcech sociálního zabezpečení,
m) řídí provádění nemocenského pojištění v organizacích, v nichž se vyplácejí dávky nemocenského pojištění; zjistí-li, že organizace poskytla dávku v rozporu s platnými právními předpisy, dají příkaz, aby další poskytování dávky bylo zastaveno,
n) dávají souhlas k uznání pracovní neschopnosti za delší období než tři dny přede dnem jejího zjištění ošetřujícím lékařem,
o) kontrolují
1. plnění povinností občanů a organizací (malých organizací) v sociálním zabezpečení a plnění povinností plátců pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
2. provádění nemocenského pojištění a hospodaření s jeho prostředky v organizacích, v nichž se vyplácejí dávky nemocenského pojištění,
p) předkládají České správě sociálního zabezpečení podklady potřebné k určení, popřípadě opravě rodných čísel občanů narozených do 31. prosince 1968,
q) posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost občanů v rozsahu stanoveném tímto zákonem (§ 8) a se zřetelem k účelnému vynakládání prostředků na sociální zabezpečení též kontrolují lékařské podklady pro rozhodování o nároku a výši dávek nemocenského pojištění (§ 8a) a dodržování léčebného režimu práce neschopnými občany (§ 8b),
r) vybírají pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti včetně záloh podle zvláštního zákona,32)
s) provádějí předstihové řízení pro účely důchodového zabezpečení pro občany v případech, kdy tuto povinnost nemůže plnit organizace, pokud je o to občan požádá,
t) vedou evidenci práce neschopných občanů,
u) mohou převzít plnění některých úkolů spojených s prováděním nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení zaměstnanců organizací, které neplní povinnosti při provádění nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení,
v) vydávají na žádost osob samostatně výdělečně činných a spolupracujících osob potvrzení o výši měsíčního vyměřovacího základu pro stanovení záloh na pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti pro účely posouzení nároku na státní vyrovnávací příspěvek43) nebo příspěvek na nájemné.44)
§ 7
Místní příslušnost
Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí
a) sídlem zaniklé organizace v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. b) a sídlem organizace pro účely důchodového zabezpečení v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. u),
b) místem trvalého pobytu občana v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. c), d), e), f), písm. g) č. 1, 3, 4 a 5, písm. ch), i), k), písm. o) č. 1, písm. p), r), s) a v),
c) sídlem malé organizace v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. g) č. 2, písm. o) č. 1 a písm. r) a pro účely důchodového zabezpečení, jde-li o fyzickou osobu a místní příslušnost nelze určit podle písmene d), též v případě uvedeném v § 6 odst. 4 písm. u); je-li malou organizací fyzická osoba, řídí se místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení místem trvalého pobytu fyzické osoby,
d) místem útvaru organizace, ve kterém je vedena evidence mezd, v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. m), o) a u),
e) místem výkonu práce ošetřujícího lékaře, který vede občana v evidenci práce neschopných, v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. t), nebo lékaře, který uznává občana práce neschopným, v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. n); ustanovení § 8 odst. 3 platí obdobně,
f) místem výkonu samostatné výdělečné činnosti v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. c), písm. g) č. 1, písm. ch), písm. o) č. 1, písm. r) a v), nemá-li osoba samostatně výdělečně činná místo trvalého pobytu na území České republiky; je-li několik míst výkonu samostatné výdělečné činnosti, je místně příslušná okresní správa sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu podle prohlášení fyzické osoby převažuje výkon samostatné výdělečné činnosti.
§ 8
Posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti občanů
(1) Okresní správy sociálního zabezpečení posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost občanů ve věcech sociálního zabezpečení a sociální péče při zjišťovacích a kontrolních lékařských prohlídkách; za tím účelem svými lékaři posuzují
a) invaliditu nebo částečnou invaliditu,
b) bezmocnost,
c) dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dítěte,
d) zda je dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžaduje mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou,
e) zda si občan může zvýšit vzhledem ke svému zdravotnímu stavu životní úroveň vlastní prací,
f) zda občan v krátké době po uplynutí podpůrčí doby pravděpodobně nabude opět pracovní schopnost, a to i k jinému zaměstnání,
g) zda jde o občana se změněnou pracovní schopností, popřípadě o občana se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením,
h) zda jde o občana těžce zdravotně postiženého a druh a stupeň tohoto postižení pro účely přiznání mimořádných výhod, příspěvku na úpravu bytu nebo bytu v rodinném domku, úhradu bezbariérového bytu nebo garáže, koupi, celkovou opravu a úpravu motorového vozidla a příspěvku na individuální dopravu.
(2) Okresní správa sociálního zabezpečení kontrolní lékařskou prohlídku uskuteční
a) v době určené při předchozím jednání lékaře okresní správy sociálního zabezpečení, nebo
b) zjistí-li posudkově významné skutečnosti, které odůvodňují provedení kontrolní lékařské prohlídky, nebo
c) z podnětu jiného orgánu sociálního zabezpečení.
(3) Stanou-li se lékaři příslušné okresní správy sociálního zabezpečení nezpůsobilí jednat z důvodu podjatosti, pověří Česká správa sociálního zabezpečení posouzením zdravotního stavu a pracovní schopnosti občana jinou okresní správu sociálního zabezpečení.
(4) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení v případech uvedených v odstavci 1 se řídí místem trvalého pobytu posuzovaného občana, pokud se dále nestanoví jinak.
(5) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí
a) místem pracoviště občana, jestliže posuzuje jeho invaliditu, částečnou invaliditu nebo změněnou pracovní schopnost a je-li na tomto pracovišti závodní ústav národního zdraví nebo zařízení Ústavu železničního zdravotnictví,
b) sídlem speciální školy, jestliže posuzuje změněnou pracovní schopnost žáka této školy,
c) sídlem nápravně výchovného ústavu, popřípadě ústavu pro výkon vazby, jde-li o posouzení zdravotního stavu občana v době výkonu trestu odnětí svobody, popřípadě vazby.
(6) Pro místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení při rozhodování v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. a) č. 19 platí odstavce 4 a 5 obdobně.
(7) Na žádost občana, jehož zdravotní stav a pracovní schopnost má být posouzena, nebo s jeho souhlasem může okresní správa sociálního zabezpečení příslušná podle odstavců 4 a 5 požádat o posouzení jeho zdravotního stavu a pracovní schopnosti okresní správu sociálního zabezpečení, v jejímž územním obvodu má občan přechodný pobyt nebo pracoviště, pokud s tím tato okresní správa sociálního zabezpečení souhlasí. V případě, že zdravotní stav občana vzledem k charakteru nemoci vyžaduje posouzení specializovaným zdravotnickým zařízením, může Česká správa sociálního zabezpečení na žádost občana nebo s jeho souhlasem pověřit posouzením jeho zdravotního stavu a pracovní schopnosti okresní správu sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu se nachází toto zdravotnické zařízení, a to odchylně od příslušnosti podle odstavců 4 a 5 nebo podle § 94; to platí obdobně, jde-li o občanského zaměstnance zpravodajských služeb, s tím, že žádost může podat též tato služba.
(8) Okresní správy sociálního zabezpečení podávají posudky o tom, zda zdravotní stav osob, jejichž důchodové zabezpečení provádějí orgány uvedené v § 9, odůvodňuje poskytnutí dávky důchodového zabezpečení anebo dávky nebo služby sociální péče. Při posuzování invalidity nebo částečné invalidity osob podle věty první se hodnotí zdravotní stav z hlediska jejich schopnosti k výkonu občanského povolání.
(9) Pro vydávání posudků podle odstavce 1 se přiměřeně použijí ustanovení obecných předpisů o správním řízení.11)
§ 8a
Kontrola posuzování dočasné pracovní neschopnosti
(1) Okresní správy sociálního zabezpečení svými lékaři provádějí kontrolu posuzování dočasné pracovní neschopnosti.
(2) Kontrola posuzování dočasné pracovní neschopnosti se provádí na pracovišti ošetřujícího lékaře nebo na jiném místě určeném lékařem okresní správy sociálního zabezpečení, a to zpravidla za osobní účasti posuzovaného občana. Lékař okresní správy sociálního zabezpečení může určit, ve kterých případech není přítomnost posuzovaného občana potřebná. Účast posuzovaného občana zajišťuje jeho ošetřující lékař.
(3) Ošetřující lékař odešle příslušné okresní správě sociálního zabezpečení doklady o vystavení dočasné pracovní neschopnosti a o jejím ukončení, a to nejpozději v pracovní den následující po dni, kdy byly vystaveny.
(4) Zjistí-li lékař okresní správy sociálního zabezpečení, že zdravotní stav posuzovaného občana nevyžaduje uznání nebo další trvání dočasné pracovní neschopnosti, vydá okresní správa sociálního zabezpečení rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti, pokud tak neučiní ošetřující lékař.
(5) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení v případech uvedených v odstavcích 1 až 4 se řídí místem výkonu práce ošetřujícího lékaře, který vede občana v evidenci práce neschopných. Ustanovení § 8 odst. 3 platí obdobně.
§ 8b
Kontrola dodržování léčebného režimu práce neschopnými občany
(1) Kontrola dodržování léčebného režimu práce neschopným občanem může být okresní správou sociálního zabezpečení provedena i z podnětu jeho ošetřujícího lékaře, organizace (malé organizace), která mu vyplácí nemocenské, nebo úřadu práce, který vede práce neschopného občana v evidenci uchazečů o zaměstnání.
(2) Výsledek kontroly dodržování léčebného režimu práce neschopným občanem oznamuje okresní správa sociálního zabezpečení práce neschopnému občanu, jestliže bylo zjištěno porušení léčebného režimu, a jeho ošetřujícímu lékaři, organizaci uvedené v odstavci 1 a úřadu práce uvedenému v odstavci 1, byla-li kontrola dodržování léčebného režimu provedena z jejich podnětu nebo bylo-li zjištěno porušení léčebného režimu.
(3) Zaměstnanci okresní správy sociálního zabezpečení provádějící kontrolu dodržování léčebného režimu práce neschopnými občany jsou povinni se prokázat oprávněním ke kontrole, práce neschopný občan je povinen předložit těmto zaměstnancům doklad o pracovní neschopnosti.
(4) Ošetřující lékař je povinen zaměstnancům okresní správy sociálního zabezpečení provádějícím kontrolu dodržování léčebného režimu práce neschopnými občany na požádání sdělit skutečnosti potřebné k provedení kontroly.
(5) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení v případech uvedených v odstavcích 1 až 4 se řídí místem trvalého pobytu práce neschopného občana nebo místem, kde se práce neschopný občan zdržuje se souhlasem ošetřujícího lékaře.
§ 9
Ministerstva obrany, vnitra a spravedlnosti
(1) V oboru své působnosti řídí, kontroluje a svými orgány provádí důchodové zabezpečení
a) vojáků z povolání a vojáků, kteří jsou po dobu činné služby hmotně zabezpečeni jako vojáci z povolání (dále jen „vojáci z povolání“), ministerstvo obrany,
b) příslušníků Policie České republiky a příslušníků ostatních ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostních služeb (dále jen „příslušníci Policie České republiky“) ministerstvo vnitra,
c) příslušníků Vězeňské služby České republiky ministerstvo spravedlnosti.
(2) Orgány ministerstva obrany, ministerstva vnitra a ministerstva spravedlnosti rozhodují v oboru své působnosti o dávkách důchodového zabezpečení vojáků z povolání, příslušníků Policie České republiky a příslušníků Vězeňské služby České republiky (dále jen „příslušník ozbrojených sil“) a provádějí jejich výplatu, jestliže
a) občan byl příslušníkem ozbrojených sil po dobu aspoň 20 let,
b) jde o
1. příslušníka ozbrojených sil, který v době služby splnil podmínky nároku na starobní důchod,
2. příslušníka ozbrojených sil, kterému ke dni 31. prosince 1992 trval služební poměr a k tomuto dni konal službu alespoň po dobu 15 let,
3. příslušníka ozbrojených sil, který v době služby nebo nejpozději do dvou roků od jejího skončení splnil podmínky nároku na invalidní nebo částečný invalidní důchod anebo se stal invalidním nebo částečně invalidním následkem úrazu nebo onemocnění vzniklých při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním,
4. vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod po příslušníkovi ozbrojených sil, který zemřel v době služby nebo splnil podmínku uvedenou v písmenu a) nebo po občanech uvedených v bodech 1 až 3,
5. o důchod manželky, o který žádá manželka příslušníka ozbrojených sil nebo občana uvedeného v bodech 1 až 3.
(3) Ministři obrany, vnitra a spravedlnosti mohou v oboru své působnosti odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení příslušníků ozbrojených sil.
(4) O tom, zda úraz nebo onemocnění vznikly při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním, rozhodují pro účely řízení o invalidním a částečném invalidním důchodu a o důchodech pozůstalých po příslušníkovi ozbrojených sil lékařské komise zřízené v oborech působnosti ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti.
(5) Ministři obrany, vnitra a spravedlnosti mohou v dohodě s ministrem práce a sociálních věcí zřídit v oborech své působnosti posudkové komise sociálního zabezpečení k posuzování zdravotního stavu oprávněných v případech, kdy toto posouzení vyžaduje zvláštní odborné znalosti. Podává-li tato komise posudek v odvolacím řízení, je složena z jiných členů, než byla složena při původním jednání.
(6) Ministerstvo vnitra může pověřit plněním některých úkolů při provádění důchodového zabezpečení příslušníků ostatních ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostních služeb [odstavec 1 písm. b)], tyto sbory nebo služby.
§ 10
Obce
(1) Obec rozhoduje o ustanovení zvláštního příjemce12) dávky důchodového zabezpečení s jeho souhlasem v případě, kdy by se výplatou dávky dosavadnímu příjemci zřejmě nedosáhlo účelu, kterému má dávka důchodového zabezpečení sloužit nebo kdyby tím byly poškozovány zájmy osob, které je důchodce povinen vyživovat, anebo nemůže-li oprávněný, popřípadě jeho zákonný zástupce, výplatu přijímat. Souhlas oprávněného, popřípadě jeho zákonného zástupce s ustanovením zvláštního příjemce se vyžaduje jen v případě, že oprávněný, popřípadě jeho zákonný zástupce, nemůže výplatu přijímat.
(2) Obec dohlíží, jak jí ustanovený zvláštní příjemce plní povinnosti stanovené mu zákonem o sociálním zabezpečení; neplní-li zvláštní příjemce své povinnosti, rozhodne obec o ustanovení jiného příjemce.
Společná ustanovení o orgánech sociálního zabezpečení
§ 11
Orgány sociálního zabezpečení jsou oprávněny v mezích své působnosti vyžadovat od státních orgánů, zdravotnických zařízení33), jakož i organizací pomoc a bezplatná sdělení potřebná pro provádění sociálního zabezpečení; státní orgány, zdravotnická zařízení33) a organizace jsou povinny v mezích své působnosti těmto žádostem vyhovět, a to do 30 dnů od vyžádání.
§ 12
Orgány sociálního zabezpečení mohou vyzvat
a) organizace, aby podaly hlášení a předložily záznamy o skutečnostech rozhodných pro nárok na dávky sociálního zabezpečení, jejich výši a výplatu;
b) příjemce dávky sociálního zabezpečení, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši a výplatu;
c) příjemce dávky sociálního zabezpečení podmíněné nepříznivým zdravotním stavem a žadatele o tuto dávku, aby se podrobil vyšetření zdravotního stavu, popřípadě jinému odbornému vyšetření;
d) občana se změněnou pracovní schopností a občana, který žádá o uznání změněné pracovní schopnosti, aby se podrobil vyšetření zdravotního stavu, popřípadě jinému odbornému vyšetření;
e) osobu samostatně výdělečně činnou, aby se za účelem provedení kontroly plnění jejích povinností v sociálním zabezpečení, včetně placení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dostavila v určeném termínu na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení, popřípadě na místo určené touto správou; osoba samostatně výdělečně činná je povinna této výzvě vyhovět, pokud se předem neomluvila. Ustanovení předchozí věty platí obdobně pro malou organizaci.
§ 13
(1) Orgány sociálního zabezpečení jsou oprávněny přezkoumat správnost a úplnost záznamů a hlášení, které jsou organizace pro účely provádění sociálního zabezpečení povinny vést, včasnost a způsob jejich předložení a podání.
(2) Orgány sociálního zabezpečení jsou oprávněny kontrolovat účetní a další podklady, které jsou rozhodné pro určení výše pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, popřípadě výše záloh; organizace a osoby samostatně výdělečně činné jsou povinny poskytnout jim potřebnou součinnost.
§ 14
Povinnost zachovávat mlčenlivost
(1) Zaměstnanci orgánů sociálního zabezpečení jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při plnění úkolů orgánů sociálního zabezpečení nebo v přímé souvislosti s nimi, pokud se dále nestanoví jinak. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního vztahu. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být zaměstnanci orgánů sociálního zabezpečení zproštěni pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu.
(2) Údaje týkající se jednotlivých občanů, organizací nebo malých organizací, které se orgány sociálního zabezpečení při své činnosti dozvědí, sdělují jiným subjektům, jen stanoví-li tak zvláštní zákon45) nebo tento zákon; jinak mohou tyto údaje sdělit jiným subjektům jen se souhlasem občana, organizace nebo malé organizace. V rozsahu potřebném pro řízení ve věcech sociálního zabezpečení poskytují orgány sociálního zabezpečení údaje týkající se jednotlivých občanů cizozemským nositelům pojištění na základě jejich žádosti, nestanoví-li mezinárodní smlouva jinak.
(3) Orgány sociálního zabezpečení jsou povinny na žádost poskytnout
a) informace získané při výběru pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jinému orgánu sociálního zabezpečení nebo soudu, projednávají-li tyto orgány opravný prostředek ve věci pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, dědictví po poplatníku tohoto pojistného (příspěvku) nebo návrh na výkon rozhodnutí ohledně pohledávky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo vedou-li tyto orgány řízení o konkurzu a vyrovnání plátce pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
b) správcům daně z příjmu seznam plátců pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob samostatně výdělečně činných a spolupracujících osob, které osoba samostatně výdělečně činná uvedla v přehledu podle zvláštního zákona,48) výši pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti zaplaceného jednotlivými osobami samostatně výdělečně činnými a výši přeplatků na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které byly vráceny jednotlivým osobám samostatně výdělečně činným; změny, k nimž došlo v poskytnutých údajích, sdělují orgány sociálního zabezpečení správcům daně bez žádosti,
c) zdravotním pojišťovnám49) seznam plátců pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob samostatně výdělečně činných a spolupracujících osob, které osoba samostatně výdělečně činná uvedla v přehledu podle zvláštního zákona,48) a výši vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jednotlivých organizací a malých organizací,
d) úřadům práce údaje o vyměřovacím základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jednotlivých osob samostatně výdělečně činných, spolupracujících osob a občanů, kteří jsou poplatníky pojistného na důchodové zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti z důvodu výkonu zaměstnání v cizině,50)
e) jiným orgánům sociálního zabezpečení informace v případech vyřizování stížností a zobecněné informace a souhrnné údaje, které orgány sociálního zabezpečení získají při své činnosti, bez uvedení konkrétních údajů, zejména jmenných,
f) orgánům oprávněným podle zvláštního zákona ke kontrole činnosti orgánů sociálního zabezpečení informace potřebné k provádění této kontroly,
g) Českému statistickému úřadu údaje pro vedení statistických registrů, nejde-li o údaje tajné.
(4) Zobecněné informace a souhrnné údaje, které orgány sociálního zabezpečení získají při své činnosti, mohou být bez uvedení konkrétních údajů, zejména jmenných, využívány zaměstnanci těchto orgánů při vědecké, publikační a pedagogické činnosti.
(5) Česká správa sociálního zabezpečení je povinna na žádost fyzické osoby, která prokáže, že má vůči jiné fyzické osobě podle pravomocného a vykonatelného rozhodnutí splatnou pohledávku, sdělit, zda tato jiná osoba je poživatelem dávky důchodového zabezpečení a vyplácená dávka dosahuje výše podléhající výkonu rozhodnutí a údaj o rodném čísle této jiné osoby.
§ 15
Pověření zaměstnanci orgánů sociálního zabezpečení jsou oprávněni vstupovat do organizací a kontrolovat plnění povinností uložených předpisy o sociálním zabezpečení; k odstranění zjištěných nedostatků jsou oprávněni vyžadovat přijetí opatření k nápravě. Organizace jsou povinny poskytnout pověřeným zaměstnancům potřebnou součinnost.
§ 16
Součinnost orgánů sociálního zabezpečení a zdravotnických zařízení
(1) Zdravotnická zařízení jsou povinna pro orgány sociálního zabezpečení provést za úplatu vyšetření zdravotního stavu občanů v řízení o dávkách sociálního zabezpečení, zapůjčovat lékařům orgánů sociálního zabezpečení potřebnou zdravotnickou dokumentaci a umožnit jim nahlížení do ní, vydávat výpisy z chorobopisů a podávat lékařské nálezy, posudky a zprávy o průběhu nemoci a potřebná hlášení a podklady, jichž je třeba k rozhodování o dávce sociálního zabezpečení a pro kontrolu posuzování dočasné pracovní neschopnosti, a to ve lhůtě stanovené tímto orgánem, a není-li určena, do osmi dnů od doručení výzvy.
(2) Zdravotnická služba Vězeňské služby spolupůsobí v řízení o invaliditě nebo částečné invaliditě odsouzeného.
ČÁST TŘETÍ
ÚKOLY ORGANIZACÍ V SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ
HLAVA PRVNÍ
ÚKOLY ORGANIZACÍ V NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ
Díl první
Základní pojmy
§ 17
(1) Organizací se pro účely nemocenského pojištění rozumí právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává více než 25 zaměstnanců, anebo sice méně, avšak evidenci mezd pro ni vede jiná právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává více než 25 zaměstnanců.
(2) Zaměstnancem se rozumí zaměstnanec v pracovním poměru a další osoba postavená mu v nemocenském pojištění naroveň.1)
(3) Právnické nebo fyzické osoby, které zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance a nejsou uvedeny v odstavci 1, se pro účely nemocenského pojištění považují za malé organizace.
(4) Pracovním vztahem se rozumí pracovněprávní vztah podle zákoníku práce, pracovní vztah mezi členem družstva a družstvem, jakož i obdobný vztah z pracovní činnosti vznikající mezi zaměstnancem uvedeným v odstavci 2 a organizací.
(5) Při změně počtu zaměstnanců nad počet uvedený v odstavci 1 nebo pod tento počet, pokládá se malá organizace za organizaci nebo organizace za malou organizaci až za období kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž taková změna nastala. Při takové změně na přechodnou dobu nepřesahující tři kalendářní měsíce může okresní správa sociálního zabezpečení příslušná podle sídla organizace, popřípadě malé organizace určit, kdo bude po tuto dobu provádět nemocenské pojištění zaměstnanců takové organizace, popřípadě malé organizace.
Díl druhý
Příslušnost organizací k provádění nemocenského pojištění
§ 18
(1) Nemocenské pojištění zaměstnanců se provádí v organizaci, k níž jsou v pracovním vztahu, ať pracují v organizaci nebo byli vysláni na práci mimo organizaci anebo nevykonávají práci pro nemoc nebo z jiného důvodu, pokud se dále nestanoví jinak.
(2) Nemocenské pojištění
b) studentů a žáků provádějí orgány, které provádějí nemocenské pojištění zaměstnanců školy, na které student nebo žák studuje,
c) studentů a žáků, kteří jsou českými občany a jsou vysláni ke studiu nebo studijnímu pobytu v zahraničí příslušným orgánem, provádí tento orgán, popřípadě organizace jím pověřená. Jde-li o studenta nebo žáka, který do zahraničí nebyl vyslán tímto orgánem, provádí jeho nemocenské pojištění příslušná okresní správa sociálního zabezpečení,
d) interních vědeckých aspirantů provádí organizace, jež vyřizuje osobní věci aspiranta, a jde-li o interního vědeckého aspiranta vyslaného ke stipendijnímu pobytu v zahraničí, provádí jeho nemocenské pojištění organizace, která aspiranta ke stipendijnímu pobytu vyslala,
e) členů obecních zastupitelstev vykonávajících funkci dlouhodobě uvolněných členů obecního zastupitelstva provádí orgán, který vyřizuje osobní věci zaměstnanců obecného úřadu,
f) poslanců zákonodárných sborů provádí kancelář příslušného zákonodárného sboru,
g) dobrovolných zaměstnanců pečovatelské služby provádí příslušný orgán, popřípadě organizace, která takovému zaměstnanci vyplácí odměnu za vykonané pečovatelské služby,
h) občanů vykonávajících civilní službu, kteří nejsou účastni nemocenského pojištění již z jiného důvodu, provádí organizace, v níž se civilní služba vykonává,
ch) zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti provádí organizace, která s takovým zaměstnancem uzavřela dohodu o pracovní činnosti,
i) odsouzených provádí nápravně výchovný ústav,
j) pěstounů vykonávajících pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních provádí okresní úřad, který pěstounům vyplácí odměnu za výkon pěstounské péče.
(3) Organizace též poskytuje dávky nemocenského pojištění svým bývalým zaměstnancům, pokud jsou ještě oprávněni uplatnit nárok na ně v organizaci, a jejich rodinným příslušníkům, jakož i rodinným příslušníkům zaměstnanců uvedených v odstavci 1, popřípadě osob uvedených v odstavci 2.
Díl třetí
Úkoly organizací při provádění nemocenského pojištění
§ 19
(1) Organizace obstarává na vlastní náklady administrativní práce spojené s prováděním nemocenského pojištění a s hospodařením s jeho prostředky, včetně výplaty dávek nemocenského pojištění.
(2) Při plnění svých úkolů podle odstavce 1 je organizace povina pečovat o prostředky nemocenského pojištění stejně jako o prostředky vlastní.
(3) Organizace je povinna nahradit na účet České správy sociálního zabezpečení škodu, kterou způsobila státu nesprávným postupem při provádění nemocenského pojištění.
(4) Organizace je ihned povinna provést příkaz okresní správy sociálního zabezpečení k zastavení další výplaty dávek nemocenského pojištění podle § 6 odst. 4 písm. m).
(5) Zanikne-li organizace, v níž se provádělo nemocenské pojištění, je její statutární zástupce, popřípadě právní nástupce nebo ten, kdo je pověřen likvidací organizace, povinen zařídit vše potřebné, aby zaměstnancům, kteří ke dni zániku organizace mají nárok na dávky nemocenského pojištění nebo rodičovský příspěvek, anebo kterým nárok na dávky nemocenského pojištění vznikne až později, avšak jsou ještě oprávněni uplatňovat nárok na ně v organizaci, mohly být tyto dávky (rodičovský příspěvek) vyplaceny nebo dále vypláceny. Nemůže-li sám zaslat neprodleně doklady a záznamy nutné k posouzení nároků na dávky nemocenského pojištění (rodičovský příspěvek), popřípadě pro další výplatu dávek (příspěvku) organizaci, která převezme provádění nemocenského pojištění bývalým zaměstnancům, předá je neprodleně k dalšímu opatření okresní správě sociálního zabezpečení příslušné podle dosavadního sídla organizace.
§ 20
(1) Organizace, jakož i její organizační složka, pokud vede evidenci mezd, je povinna se přihlásit na předepsaném tiskopise k zápisu do rejstříku organizací u okresní správy sociálního zabezpečení, v jejímž územním obvodu je sídlo organizace nebo její organizační složky, která vede evidenci mezd; přihlášku je organizace, popřípadě její organizační složka povinna podat nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy vznikla nebo kdy se stala organizací ve smyslu § 17 odst. 1, popřípadě kdy organizační složka začala vést evidenci mezd.
(2) Organizace, její právní nástupce nebo ten, kdo je pověřen její likvidací, jakož i její organizační složka, pokud vede evidenci mezd, jsou povinny odhlásit u okresní správy sociálního zabezpečení uvedené v odstavci 1 organizaci, popřípadě její organizační složku na předepsaném tiskopise z rejstříku organizací nejpozději do 8 dnů ode dne jejího zániku nebo ode dne, kdy přestala být organizací ve smyslu § 17 odst. 1, popřípadě kdy přestala vést evidenci mezd.
(3) Organizace, jakož i její organizační složka, pokud vede evidenci mezd, je dále povinna hlásit okresní správě sociálního zabezpečení uvedené v odstavci 1 do 8 dnů každou změnu svého názvu, sídla, změnu dne, který je v organizaci, popřípadě její organizační složce určen pro výplatu mezd, změnu sídla útvaru, ve kterém je vedena evidence mezd, popřípadě změnu oprávnění k plnění úkolů pro nemocenské pojištění. Organizace je rovněž povinna hlásit okresní správě sociálního zabezpečení uvedené v odstavci 1 rozhodnutí o likvidaci organizace, a to do 8 dnů po doručení (oznámení) tohoto rozhodnutí.
§ 21
(1) Při poskytování peněžitých dávek nemocenského pojištění a přídavků na děti (dále jen „dávky“) plní organizace, ve kterých se provádí nemocenské pojištění, tyto úkoly
a) přijímají žádosti o dávky a jiné návrhy, provádějí potřebná šetření, vyžadují od žadatelů o dávky stanovené doklady a vysvětlení, jsou jim nápomocny při obstarávání dokladů a průkazů, které sami obstarat nemohou, a poskytují jim odborné informace a jinou pomoc,
b) obstarávají administrativní práce a připravují podklady potřebné pro rozhodování o dávkách a pro jejich poskytování,
c) poskytují dávky v případech, ve kterých je na ně zákonný nárok a ve kterých všechny podmínky pro jejich poskytování nebo výši jsou nesporné; jinak předkládají neprodleně věc společně se všemi doklady okresní správě sociálního zabezpečení příslušné k rozhodování o dávkách,
d) upozorňují okresní správy sociálního zabezpečení, rozhodující o dávkách, na skutečnosti rozhodné pro poskytování dávek a pro změny v nárocích na ně,
e) upozorňují písemně příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, ošetřující lékaře i zaměstnance, jimž se dávka poskytuje, aspoň tři měsíce před vyčerpáním podpůrčí doby na tuto skutečnost, jakož i na jiné důvody skončení nároku na dávku,
f) vyplácejí pravidelně ve stanovených termínech dávky přiznané rozhodnutím příslušné okresní správy sociálního zabezpečení,
g) zabezpečují soustavnou kontrolu vyplácených dávek,
h) vedou evidenci spojenou s poskytováním a výplatou dávek (zejména evidenci o zaměstnancích, včetně evidence doby zaměstnání a evidence lhůt a podpůrčích dob a dalších podkladů pro poskytování a výplatu dávek, evidenci zaměstnanců neschopných práce, předepsanou účetní a statistickou evidenci o nemocenském pojištění) a kontrolují správnost této evidence,
ch) podávají předepsaná hlášení.
(2) Organizace je povinna vyhlásit, do kdy nejpozději před výplatním termínem mají být předloženy doklady pro poskytnutí dávky, aby mohla být v tento den vyplacena.
§ 22
Evidence, kterou organizace vede o zaměstnancích, musí pro účely nemocenského pojištění obsahovat také tyto údaje
a) jméno, příjmení, rodné číslo, datum a místo narození, stav, místo trvalého pobytu zaměstnance, vznik a skončení jeho pracovního vztahu a druh činnosti zakládající jeho účast na nemocenském pojištění,
b) příjem zaměstnance a odpracovanou dobu za jednotlivá mzdová (výplatní) období a jednotlivé složky započitatelného příjmu pro stanovení peněžitých dávek,
c) jméno, příjmení, rodné číslo, datum a místo narození, místo trvalého pobytu nezaopatřených dětí, na něž se zaměstnanci poskytují přídavky na děti,
d) dobu pracovní neschopnosti zaměstnance pro nemoc (úraz), dobu karantény, dobu ošetřování člena rodiny (péče o dítě ve věku do 10 let), dobu mateřské dovolené a další mateřské dovolené, dobu výkonu vojenské a civilní služby zaměstnance, dobu vazby a výkonu trestu odnětí svobody zaměstnance a další dny jeho omluvené nepřítomnosti v práci,
e) neomluvené pracovní dny (směny) zaměstnance, popřípadě jejich části,
f) vyplacené dávky a výši odvedeného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
g) záznam, zda zaměstnanec pobírá důchod, od kdy jej pobírá a jaký druh důchodu pobírá.
§ 24
Prostředků nemocenského pojištění je organizace povinna použít jen k účelům nemocenského pojištění.
§ 29
Organizace je povinna vydat zaměstnanci, jehož zaměstnání skončilo, potvrzení o skutečnostech rozhodných pro nárok na dávky, jejich poskytování a výplatu. Organizace je povinna vydat potvrzení při skončení zaměstnání; žádá-li o to zaměstnanec nebo nová organizace, v níž je zaměstnanec zaměstnán, popřípadě okresní správa sociálního zabezpečení, musí být potvrzení vydáno i později.
Díl čtvrtý
Úkoly okresních správ sociálního zabezpečení při provádění nemocenského pojištění a poskytování dávek nemocenského pojištění
§ 32
(1) Pokud okresní správa sociálního zabezpečení provádí nemocenské pojištění [§ 6 odst. 4 písm. g)] nebo poskytuje dávky nemocenského pojištění [§ 6 odst. 4 písm. b), c), d), e) a f)], plní přiměřeně také úkoly, které jinak mají při provádění nemocenského pojištění organizace (díl třetí).
(2) Dávky nemocenského pojištění vyplácejí okresní správy sociálního zabezpečení měsíčně pozadu, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, za který náleží, pokud nárok na ně byl uplatněn včas a předepsaným způsobem.
Díl pátý
Úkoly malých organizací při provádění nemocenského pojištění
§ 33
(1) Malá organizace je povinna přihlásit u okresní správy sociálního zabezpečení příslušné podle místa svého sídla na předepsaném tiskopise svého zaměstnance k pojištění do 8 dnů ode dne jeho vstupu do zaměstnání. Je-li malou organizací fyzická osoba, řídí se místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení místem trvalého pobytu fyzické osoby. Rovněž je povinna odhlásit u této okresní správy sociálního zabezpečení zaměstnance, s nímž byl skončen pracovní vztah, a to do 8 dnů ode dne skončení pracovního vztahu.
(2) Malá organizace nepodává přihlášky, odhlášky a hlášení změn do rejstříku organizací. Ustanovení § 20 odst. 3 platí obdobně.
§ 34
(1) Malá organizace podává okresní správě sociálního zabezpečení, příslušné k poskytování dávek jejím zaměstnancům, veškerá k tomu potřebná hlášení a podklady.
(2) Evidence, kterou malá organizace vede o svých zaměstnancích, slouží i nemocenskému pojištění; ustanovení § 22 platí obdobně.
(3) Malá organizace přijímá žádosti svých zaměstnanců o dávky a neprodleně je předává okresní správě sociálního zabezpečení, která je příslušná k poskytování těchto dávek.
§ 35
Oprávnění orgánů sociálního zabezpečení uvedená v § 11 části věty první před středníkem, § 13 odst. 1 a § 15 větě první platí obdobně i vůči malé organizaci. Ustanovení § 11 část věty první za středníkem, § 13 odst. 2 části věty za středníkem, § 15 věta druhá a § 19 odst. 3 platí obdobně i pro malou organizaci.
HLAVA DRUHÁ
ÚKOLY ORGANIZACÍ PŘI PROVÁDĚNÍ DŮCHODOVÉHO ZABEZPEČENÍ
§ 36
Příslušnost organizací k plnění úkolů při provádění důchodového zabezpečení
Úkoly v důchodovém zabezpečení plní
a) u zaměstnanců v pracovním poměru organizace, u níž je zaměstnanec zaměstnán,
b) u členů družstev, kteří nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, toto družstvo,
c) u společníků a jednatelů společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností, kteří nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, tato společnost,
d) u poslanců zákonodárných sborů kancelář zákonodárného sboru, o jehož poslance jde, a u členů obecních zastupitelstev, vykonávajících funkci dlouhodobě uvolněných členů obecního zastupitelstva, orgán, který vyřizuje osobní věci zaměstnanců obecního úřadu,
e) u žáků a studentů středních škol, odborných učilišť a vysokých škol škola,
f) u interních vědeckých aspirantů orgány, které jinak obstarávají věci nemocenského a důchodového zabezpečení svých zaměstnanců a studentů; u vědeckých aspirantů vyslaných ke studiu do ciziny ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, popřípadě organizace jím pověřená,
g) u osob samostatně výdělečně činných příslušná okresní správa sociálního zabezpečení,
h) u osob pracujících v cizině14) příslušná okresní správa sociálního zabezpečení,
i) u dobrovolných zaměstnanců pečovatelské služby příslušný orgán, popřípadě jeho zařízení, které vyplácí odměnu za výkon pečovatelské služby,
j) u občanů činných na základě dohody o pracovní činnosti organizace, která uzavřela s občanem tuto dohodu,
k) u občanů, kteří se připravují na vstup do náboženského řádu, příslušný náboženský řád,
l) u občanů vykonávajících civilní službu příslušný orgán, který vydal povolávací příkaz k nastoupení civilní služby,
m) u odsouzených ve výkonu trestu odnětí svobody nápravně výchovný ústav a u občanů ve vazbě ústav (věznice), v němž se vazba vykonává,
n) u občanů se změněnou pracovní schopností připravujících se na pracovní uplatnění organizace, u níž se příprava provádí, nebo výcvikové středisko (zařízení) pro občany se změněnou pracovní schopností, v němž se občan připravuje pro pracovní uplatnění,
o) u pěstounů vykonávajících pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních okresní úřad, který pěstounům vyplácí odměnu za výkon pěstounské péče,
p) u příslušníků ozbrojených sil útvary, v nichž tito příslušníci konají službu,
q) u soudců soud, k němuž je soudce přidělen k výkonu funkce,
r) u členů vlády ministerstvo nebo jiný úřad, jehož řízením je člen vlády pověřen,
s) u prezidenta, viceprezidenta a členů Nejvyššího kontrolního úřadu Nejvyšší kontrolní úřad.
§ 37
Vedení a předkládání záznamů
(1) Evidence, kterou organizace vede15) o občanech pro účely důchodového zabezpečení, musí obsahovat tyto údaje:
a) příjmení (včetně všech dřívějších příjmení), jméno, datum a místo narození, stav a místo trvalého pobytu,
b) rodné číslo,
c) vznik a skončení pracovního poměru nebo jiného pracovněprávního vztahu k organizaci,
d) hrubý výdělek občana za jednotlivá mzdová (výplatní) období a jeho složky,16)
e) kalendářní dobu, po kterou občan pobíral peněžité dávky nemocenského pojištění nahrazující pracovní příjem, dobu mateřské dovolené, po kterou se neposkytovala peněžitá pomoc v mateřství, dobu další mateřské dovolené, dobu ošetřování člena rodiny, po kterou se již neposkytovala podpora při ošetřování člena rodiny, dobu neplaceného pracovního volna poskytnutého organizací pro účely studia při zaměstnání nebo kombinovaného studia nebo pro účely odborného školení a dobu pracovního volna bez náhrady mzdy (odměny, příjmu) poskytnutého z jiných důvodů,
f) dobu, po kterou občan vykonával službu v ozbrojených silách nebo civilní službu,
g) záznam, zda občan pobírá důchod, druh důchodu a kdo jej vyplácí, byl-li důchod upraven jako jediný zdroj příjmu, též tento údaj, popřípadě číslo rozhodnutí o přiznání důchodu, jde-li o poživatele důchodu vypláceného orgány ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti.
(2) Organizace dále vede evidenci
a) o náhradách za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání) a vystavuje občanům potvrzení o době a důvodu poskytování těchto náhrad a o výši těchto náhrad vyplacených v jednotlivých kalendářních letech,
b) o zvláštním příspěvku horníkům a vystavuje potvrzení občanům o době poskytování příspěvku a o výši příspěvku vyplaceného v jednotlivých kalendářních letech.
(3) Občané předkládají potvrzení uvedená v odstavci 2 v souvislosti se žádostí o přiznání důchodu.
(4) Jde-li o žáky a studenty, je povinnost školy podle odstavce 1 splněna, pokud v záznamech školy jsou obsaženy údaje uvedené v odstavci 1 písm. a) a b), popřípadě písm. f) a dále počátek a konec studia; bylo-li studium přerušeno, předčasně skončeno nebo v něm opět pokračováno, též tyto údaje.
(5) Jde-li o výkonného letce, je organizace, u které je letec zaměstnán, povinna vést též záznamy o počtu letových hodin.
(6) Jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou (spolupracující osobu) a o osobu pracující v cizině, vede příslušná okresní správa sociálního zabezpečení v evidenci údaje potřebné pro provádění důchodového zabezpečení. Okresní správa sociálního zabezpečení je na žádost osoby samostatně výdělečně činné a osoby pracující v cizině povinna vydat jí potvrzení o době trvání účasti na důchodovém zabezpečení a o vyměřovacím základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a to nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy jí žádost této osoby byla doručena.
§ 38
Záznamy do evidenčního listu důchodového zabezpečení
Do evidenčního listu důchodového zabezpečení (dále jen „evidenční list“) se zapisují za každý kalendářní rok po účetní závěrce (závěrce mzdových listů) nejpozději do 30. dubna následujícího roku
a) doba trvání zaměstnání,
b) hrubý výdělek,16)
c) náhradní doby a další doby, které se při zjišťování hrubého výdělku a průměrného měsíčního výdělku vylučují.
§ 39
Předkládání evidenčního listu
(1) Evidenční listy se předkládají České správě sociálního zabezpečení prostřednictvím okresní správy sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu je útvar organizace, ve kterém je vedena evidence mezd. Jde-li o občana, jemuž vznikl nárok na důchod z důchodového zabezpečení příslušníků ozbrojených sil, předkládá se evidenční list orgánům ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti, podle toho, který orgán je příslušný k rozhodování o dávkách důchodového zabezpečení.
(2) Organizace je povinna předložit evidenční list do 8 dnů po konečném vyúčtování výdělků
a) při výstupu občana ze zaměstnání; jestliže je nepochybné, že občan v brzké době opět do tohoto zaměstnání vstoupí, lze pokračovat v záznamech na dřívějším evidenčním listu,
b) při zrušení organizace, popřípadě jejího útvaru.
(3) Při úmrtí občana se předkládá evidenční list
a) spolu se žádostí o vdovský nebo sirotčí důchod,
b) na vyžádání orgánu sociálního zabezpečení ve lhůtě jím určené,
c) do tří měsíců od úmrtí, nebyla-li do té doby podána žádost podle písmene a) a ani nebyl evidenční list vyžádán podle písmene b).
(4) Při uplatnění nároku na dávku důchodového zabezpečení se předkládá evidenční list spolu se žádostí okresní správě sociálního zabezpečení příslušné podle místa trvalého pobytu žadatele.
(5) Zůstane-li občan v zaměstnání i poté, co požádal o invalidní nebo částečný invalidní důchod, založí pro něj organizace nový evidenční list.
(6) Pokud jde o žáky a studenty, předkládá škola místo evidenčního listu potvrzení o studiu, a to jen v případech, bylo-li studium přerušeno nebo nedokončeno; v ostatních případech předkládá potvrzení škola na výzvu orgánu sociálního zabezpečení. Organizace, v níž probíhá praktické vyučování a odborná praxe podle učebních plánů, je povinna sdělit potřebné údaje škole.
(7) Organizace je povinna předkládat každoročně evidenční list občanovi k podpisu.
§ 40
Povinnosti v předstihovém řízení
(1) Organizace jsou povinny pro své zaměstnance (členy) požádat na předepsaném tiskopisu Českou správu sociálního zabezpečení o výpis dob zaměstnání, které má ve své evidenci.
(2) Žádost o výpis je organizace povinna odeslat nejdříve dva roky a nejpozději jeden rok před rokem, v němž občan dosáhne věku stanoveného v § 21 a 26 zákona o sociálním zabezpečení pro vznik nároku na starobní důchod.
(3) Česká správa sociálního zabezpečení zasílá občanovi výpis do tří měsíců po obdržení žádosti podle odstavce 2. Občan výpis předkládá při podání žádosti o důchod.
§ 41
Hlášení o zaměstnávání důchodců
(1) Hlášení o zaměstnávání důchodců musí obsahovat příjmení, jméno, rodné číslo, pod kterým je vyplácena dávka důchodového zabezpečení, místo trvalého pobytu občana, den, kdy došlo ke vstupu do zaměstnání, popřípadě kdy nastala jiná skutečnost zakládající ohlašovací povinnost, a výši předpokládaného hrubého výdělku a druh důchodu, popřípadě zda důchod byl upraven z důvodu jediného zdroje příjmu.
(2) U poživatelky vdovského důchodu, která nedosáhla věku 65 let nebo není poživatelkou starobního důchodu, a poživatele důchodu za výsluhu let je organizace pro účely krácení těchto důchodů podle § 44 a 48 zákona o sociálním zabezpečení povinna hlásit vždy po uplynutí 12 kalendářních měsíců výdělečné činnosti výši skutečně dosahovaného příjmu z výdělečné činnosti. Jde-li o poživatele vdoveckého důchodu, hlášení se nepodává.
(3) Jde-li o poživatele důchodu vypláceného orgány ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti, musí hlášení obsahovat též číslo rozhodnutí o přiznání důchodu.
(4) Organizace má povinnost odeslat hlášení orgánu, který je příslušný rozhodovat o dávce. Jde-li však o poživatele invalidního nebo částečného invalidního důchodu, zasílá organizace hlášení okresní správě sociálního zabezpečení příslušné podle místa trvalého pobytu poživatele důchodu do 8 dnů od vstupu do zaměstnání. Hlášení týkající se poživatelů důchodů vyplácených orgány ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti je organizace povinna odeslat tomu orgánu, který vyplácí důchod.
(5) Předložením evidenčního listu podle § 39 není splněna povinnost uložená organizaci v odstavcích 1 až 3.
(6) Organizace jsou povinny podávat hlášení na tiskopisech vydaných orgány sociálního zabezpečení.
§ 43
Nápravně výchovné ústavy vedou evidenční listy za odsouzené po celou dobu, po kterou jsou důchodově zabezpečeni. Pro vedení evidence a podávání hlášení o odsouzených platí obdobně ustanovení § 37 odst. 1, § 38 a 41. Nástup důchodce do výkonu trestu a propuštění jsou tyto ústavy povinny ohlásit plátci důchodu.
§ 44
Ústav, v němž se vykonává vazba, je povinen ohlásit plátci důchodu vzetí do vazby a propuštění z vazby obviněného, který je poživatelem dávky důchodového zabezpečení.
§ 45
Orgány ministerstva obrany, ministerstva vnitra, ministerstva spravedlnosti a orgány ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostních služeb, pro jejichž příslušníky ministerstvo vnitra provádí důchodové zabezpečení, oznamují České správě sociálního zabezpečení dobu služby a vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti příslušníka ozbrojených sil, pokud nejsou příslušné k přiznání důchodu tomuto příslušníkovi.
§ 46
§ 47
Úkoly zdravotnických organizací
(5) Ústavní zařízení léčebně preventivní péče jsou povinna podávat hlášení o přijetí a propuštění dlouhodobě těžce zdravotně postižených dětí, které vyžadují mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou. Hlášení o přijetí se podává, jestliže ústavní péče potrvá déle než šest měsíců, a to plátci výchovného na toto dítě ve lhůtě do 15 dnů před ukončením šestého měsíce pobytu dítěte, a hlášení o propuštění ve lhůtě do tří dnů ode dne propuštění dítěte.
ČÁST ČTVRTÁ
POVINNOSTI OBČANŮ PŘI PROVÁDĚNÍ SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ
HLAVA PRVNÍ
POVINNOSTI OSOB SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÝCH V SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ
§ 48
(1) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna přihlásit se k účasti na důchodovém zabezpečení osob samostatně výdělečně činných, a to ve lhůtě osmi dnů od vzniku této účasti, pokud se dále nestanoví jinak.
(2) Osoba samostatně výdělečně činná, která je podle § 6 odst. 1 písm. a) až e) zákona o sociálním zabezpečení účastna důchodového zabezpečení již z jiného důvodu nebo je poživatelem starobního nebo invalidního důchodu, se může přihlásit k účasti na důchodovém zabezpečení osob samostatně výdělečně činných až do konce kalendářního roku, v němž zahájila samostatnou výdělečnou činnost. Tato osoba je však povinna přihlásit se k účasti na důchodovém zabezpečení ve lhůtě osmi dnů po podání daňového přiznání za kalendářní rok, ve kterém vznikla její účast na důchodovém zabezpečení osob samostatně výdělečně činných, pokud se již nepřihlásila k této účasti podle věty první; nepodala-li daňové přiznání ve lhůtě stanovené zvláštním zákonem,37) běží lhůta k přihlášení se k účasti na důchodovém zabezpečení od posledního dne lhůty stanovené pro podání daňového přiznání, popřípadě není-li podle zvláštního zákona povinna podat daňové přiznání, je povinna se přihlásit k této účasti do 30. června kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém vznikla její účast.
(3) Osoba samostatně výdělečně činná, u které zanikla účast na důchodovém zabezpečení z důvodu nesplnění podmínky stanovené výše příjmu,38) je povinna přihlásit se k účasti na důchodovém zabezpečení do osmi dnů po podání daňového přiznání za kalendářní rok bezprostředně předcházející kalendářnímu roku, ve kterém její účast na důchodovém zabezpečení znovu vznikla;39) ustanovení odstavce 2 věty druhé části věty za středníkem platí zde obdobně.
(4) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna odhlásit se z účasti na důchodovém zabezpečení do osmi dnů od zániku této účasti, s výjimkou případů, kdy je zánik této účasti vázán na odhlášení.40) Odhlašuje-li se z účasti na důchodovém zabezpečení osoba samostatně výdělečně činná proto, že její příjem v předchozím kalendářním roce nedosáhl stanovené částky, je povinna předložit současně údaje o příjmu ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení za předchozí kalendářní rok.
(5) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna se přihlásit k účasti na důchodovém zabezpečení a odhlásit z této účasti u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení [§ 7 písm. b) a f)], a to na předepsaných tiskopisech.
(6) Osoba samostatně výdělečně činná se přihlašuje k nemocenskému pojištění a odhlašuje se z něho u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení na předepsaných tiskopisech. Osoba samostatně výdělečně činná se však neodhlašuje z nemocenského pojištění, zaniká-li nemocenské pojištění z důvodu zániku účasti na důchodovém zabezpečení nebo neplacení pojistného na nemocenské pojištění po dobu tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích.
(7) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně i pro spolupracující osoby s tím, že předepsaný tiskopis za ně podává a další povinnosti plní osoba samostatně výdělečně činná.
(8) Při úmrtí osoby samostatně výdělečně činné je její spolupracující osoba povinna oznámit úmrtí osoby samostatně výdělečně činné do jednoho měsíce příslušné správě sociálního zabezpečení a odhlásit se z účasti na důchodovém zabezpečení. Spolupracující osoba, která pokračuje v živnostenském podnikání,41) je povinna zároveň se přihlásit k účasti na důchodovém zabezpečení jako osoba samostatně výdělečně činná.
(9) Ustanovení § 49, § 50 odst. 1, § 51 a 53 platí pro osoby samostatně výdělečně činné i pro spolupracující osoby obdobně.
(10) Zaměstnává-li osoba samostatně výdělečně činná zaměstnance, je povinna plnit i úkoly uvedené v části třetí.
HLAVA DRUHÁ
POVINNOSTI ZAMĚSTNANCŮ A JINÝCH OPRÁVNĚNÝCH V NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ
§ 49
(1) Zaměstnanci, popřípadě jiní oprávnění, kteří žádají o dávku nebo jimž se dávka poskytuje, jsou povinni spolupůsobit k tomu, aby o dávce mohlo být rozhodnuto včas podle skutečného stavu a aby dávka byla poskytována v souladu s právními předpisy. Jsou zejména povinni
a) uplatňovat nárok na dávku způsobem, který je pro jednotlivé dávky stanoven, osvědčovat skutečnosti, na kterých závisí rozhodování o dávce, a předkládat stanovené doklady, podávat požadované vysvětlení a údaje,
b) hlásit včas všechny skutečnosti, které jsou nebo mohou být důvodem pro zánik nebo změnu nároku na dávku, pro trvání nároku, pro výši dávky nebo pro její výplatu, není-li lhůta jinak stanovena zvláštním předpisem, je zaměstnanec, popřípadě jiný oprávněný, povinen podat hlášení nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy se o skutečnosti dověděl; hlášení o vzniku a ukončení pracovní neschopnosti je povinen podat bez zbytečného průtahu,
c) umožnit zdravotnickým zaměstnancům, zástupcům organizace, popřípadě malé organizace, a okresní správy sociálního zabezpečení přezkoumání skutečností rozhodných pro vznik nebo trvání nároku.
(2) Ustanovení odstavce 1 s výjimkou ustanovení písmene c) platí také pro rodinné příslušníky a pozůstalé, kteří žádají o dávku nebo jimž se taková dávka poskytuje. Ustanovení odstavce 1 písm. b) platí i pro jiné příjemce dávky.
(3) Zaměstnanec, jiný oprávněný nebo příjemce dávky, který byl vyzván, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu, je povinen výzvě vyhovět, a to ve lhůtě 8 dnů, pokud nebyla stanovena lhůta delší.
(4) Zaměstnanec je povinen sdělit organizaci údaje potřebné k vedení evidence o zaměstnancích, popřípadě o nich předložit potřebné doklady.
HLAVA TŘETÍ
POVINNOSTI OBČANŮ V DŮCHODOVÉM ZABEZPEČENÍ
§ 50
(1) Oprávněný nebo jiný příjemce dávky důchodového zabezpečení je povinen písemně ohlásit plátci dávky do 8 dnů skutečnosti rozhodné pro trvání nároku na dávku, její výši a výplatu nebo poskytování.
(2) Povinnost příjemce dávky podat hlášení podle odstavce 1 se považuje za splněnou, jestliže příjemce spolupodepsal hlášení, které orgánu sociálního zabezpečení zaslala organizace.
§ 51
(1) V žádostech, hlášeních a dalších podáních adresovaných orgánům sociálního zabezpečení je občan povinen uvádět své rodné číslo, popřípadě rodné číslo žijícího rodiče, jde-li o sirotčí důchod jednostranně osiřelého dítěte nebo rodné číslo posledně zemřelého rodiče, jde-li o sirotčí důchod oboustranně osiřelého dítěte, pokud plátce důchodu nestanoví jinak. Zákonný zástupce a zvláštní příjemce uvádějí rodné číslo, které by byl povinen uvádět občan, jehož zastupují. V žádostech, hlášeních a dalších podáních adresovaných orgánům ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti je občan povinen uvádět i číslo rozhodnutí o přiznání důchodu.
(2) Občan je povinen sdělit organizaci plnící úkoly při provádění jeho důchodového zabezpečení na její výzvu skutečnosti rozhodné pro provádění tohoto zabezpečení.
§ 52
Dobrovolný zaměstnanec pečovatelské služby ohlásí úraz příslušnému orgánu, který ho pověřil výkonem pečovatelské služby.
§ 53
(1) Příjemce dávky důchodového zabezpečení, který byl orgánem sociálního zabezpečení podle § 12 vyzván, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku důchodového zabezpečení, její výši nebo výplatu, je povinen výzvě vyhovět, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne doručení výzvy, nestanovil-li orgán sociálního zabezpečení lhůtu delší.
(2) Příjemce dávky důchodového zabezpečení podmíněné nepříznivým zdravotním stavem, jakož i žadatel o tuto dávku a občan se změněnou pracovní schopností, popřípadě občan, který žádá o uznání změněné pracovní schopnosti, který byl vyzván orgánem sociálního zabezpečení podle § 12, aby se podrobil vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření, je povinen této výzvě vyhovět.
ČÁST PÁTÁ
POKUTY
§ 54
(1) Za nesplnění nebo porušení povinností stanovených v § 12 písm. e), v § 13 odst. 2 části věty za středníkem a v § 48 odst. 1 až 7 tohoto zákona a v § 46 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení uložit osobě samostatně výdělečně činné pokutu až do výše 10 000 Kč za každé jednotlivé nesplnění nebo porušení povinnosti. Za nesplnění nebo porušení povinností stanovených v § 48 odst. 8 může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení uložit spolupracující osobě pokutu až do výše 10 000 Kč za každé jednotlivé nesplnění nebo porušení povinnosti.
(2) Za nesplnění nebo porušení povinností stanovených v § 11 části věty za středníkem, § 12 písm. e), § 13 odst. 2 části věty za středníkem, § 15 větě druhé, § 20 až 22, 29, § 33 odst. 1 a 2 větě druhé a § 34 odst. 1, odst. 2 větě za středníkem a odst. 3 může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení uložit organizaci (malé organizaci) pokutu až do výše 10 000 Kč za každé jednotlivé nesplnění nebo porušení povinnosti.
(3) Za nesplnění nebo porušení povinností stanovených v § 8a odst. 3, § 8b odst. 4, § 16 odst. 1 může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení uložit zdravotnickému zařízení pokutu až do výše 10 000 Kčs a při opětovném nesplnění nebo porušení povinností, za jejichž nesplnění nebo porušení byla již pokuta uložena, pokutu až do výše 100 000 Kčs.
(4) Za nesplnění nebo porušení povinností stanovených v § 37 až 41, 43, 44 a 83 tohoto zákona a v § 108 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona ČNR č. 582/1991 Sb., může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení uložit organizaci pokutu až do výše 100 000 Kčs a při opětovném nesplnění nebo porušení povinností, za jejichž nesplnění nebo porušení byla již pokuta uložena, pokutu až do výše 500 000 Kčs.
(5) Pokutu lze uložit do dvou let ode dne, kdy se příslušná okresní správa sociálního zabezpečení dozvěděla o nesplnění nebo porušení povinnosti, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k nesplnění nebo porušení povinnosti došlo. Pokutu nelze uložit, byla-li organizaci za totéž nesplnění nebo porušení povinnosti uložena již pokuta nebo jiná majetková sankce jiným orgánem podle jiných právních předpisů, nebo jde-li o orgán, popřípadě útvar provádějící sociální zabezpečení příslušníků ozbrojených sil.
(6) Výnos pokut ukládaných orgány sociálního zabezpečení podle tohoto zákona je příjmem státního rozpočtu.
ČÁST ŠESTÁ
ŘÍZENÍ VE VĚCECH NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ, DŮCHODOVÉHO ZABEZPEČENÍ A POJISTNÉHO NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ A PŘÍSPĚVKU NA STÁTNÍ POLITIKU ZAMĚSTNANOSTI
HLAVA PRVNÍ
ŘÍZENÍ VE VĚCECH NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ
Díl první
Řízení ve věcech dávkových
Oddíl první
Řízení o peněžitých dávkách a o přídavcích na děti
§ 55
Předmět řízení
Předmětem dávkového řízení je rozhodování o nemocenském, podpoře při ošetřování člena rodiny, vyrovnávacím příspěvku v těhotenství a mateřství, peněžité pomoci v mateřství, podpoře při narození dítěte, pohřebném a o přídavcích na děti.
§ 56
Řízení v organizaci
(1) V případě, kdy je na dávku zákonný nárok a kdy splnění všech stanovených podmínek je nesporné, jakož i v případě, že je nesporné, že podmínky nároku na dávku již nejsou splněny, poskytuje dávku, popřípadě zastavuje její výplatu, snižuje nebo zvyšuje její výši organizace, která provádí nemocenské pojištění nebo která je příslušná k poskytování dávek.
(2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně pro okresní správu sociálního zabezpečení v případech, kdy tato správa plní úkoly organizace při provádění nemocenského pojištění nebo poskytování dávek.
(3) Na postup organizace a okresní správy sociálního zabezpečení podle odstavců 1 a 2 se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.11)
§ 57
Řízení na okresních správách sociálního zabezpečení
Okresní správa sociálního zabezpečení rozhoduje
a) vznikl-li spor o nárok na dávku nebo o její výši, o jejím snížení nebo odnětí, o zastavení její výplaty,
b) o vrácení přeplatku na dávce, způsobené zaviněním příjemce této dávky,
c) o dobrovolných dávkách,
d) o tom, komu se mají vyplácet dávky, jestliže výplatou do rukou dosavadního příjemce se nedosahuje účelu, pro který jsou určeny.
§ 58
Místní příslušnost
(1) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí místem trvalého pobytu účastníka řízení, pokud se dále nestanoví jinak.
(2) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí
a) místem útvaru organizace, ve kterém je vedena evidence mezd, popřípadě sídlem malé organizace, pokud rozhoduje o dávkách zaměstnancům, jejich rodinným příslušníkům, popřípadě jiným oprávněným; je-li malou organizací fyzická osoba, řídí se příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení místem trvalého pobytu fyzické osoby,
b) místem trvalého pobytu osoby samostatně výdělečně činné, pokud rozhoduje o dávkách jejím spolupracujícím osobám.
§ 59
Účastníci řízení
Účastníkem řízení o vrácení přeplatku na dávce způsobeném zaviněním příjemce dávky je vždy i organizace, která dávku vyplatila.
§ 60
Zahájení řízení
(1) Řízení o dávku se zahajuje na základě žádosti podané na předepsaném tiskopise nebo na návrh organizace anebo z podnětu správy sociálního zabezpečení. Řízení o dobrovolnou dávku se zahájí i na základě písemné žádosti, není-li tiskopis předepsán.
(2) Řízení o změně výše již přiznané dávky nebo o jejím odnětí nebo o zastavení její výplaty se zahajuje na návrh účastníka řízení nebo z podnětu okresní správy sociálního zabezpečení.
§ 61
Podávání žádosti o dávku
(1) Žádost o dávku nemocenského pojištění podávají
a) zaměstnanci u své organizace, popřípadě malé organizace; zaměstnanci, jejichž pracovní vztah trvá i po propuštění z výkonu trestu na svobodu a u kterých nastal důvod k poskytnutí některé dávky nemocenského pojištění před propuštěním na svobodu nebo sice po propuštění, ale dříve než opět nastoupil zaměstnání, u příslušného nápravně výchovného ústavu,
b) osoba samostatně výdělečně činná a spolupracující osoby u okresní správy sociálního zabezpečení,
c) uchazeči o zaměstnání u okresní správy sociálního zabezpečení,
d) občané se změněnou pracovní schopností připravující se pro pracovní uplatnění u okresní správy sociálního zabezpečení,
e) ostatní občané u organizace, která provádí jejich nemocenské pojištění (§ 18 odst. 2).
(2) Občané, kteří již nejsou účastni nemocenského pojištění, avšak jsou ještě oprávněni požadovat dávky nemocenského pojištění ze svého bývalého nemocenského pojištění, podávají žádost o dávku u organizace nebo okresní správy sociálního zabezpečení, která by pro ně byla podle odstavce 1 příslušná v době trvání jejich nemocenského pojištění.
(3) Pozůstalí po občanech uvedených v odstavcích 1 a 2 podávají žádost o dávku u organizace nebo okresní správy sociálního zabezpečení, která by podle odstavce 1 byla příslušná pro přijetí žádosti o dávku zemřelého občana.
(4) Občané, uvedení v odstavci 1 a 2, jsou oprávněni podávat žádost o dávku pro sebe i pro své rodinné příslušníky. Rodinný příslušník, popřípadě jiný oprávněný může podávat žádost o dávku, která mu přímo náleží.
(5) Žádost o dobrovolnou dávku se podává vždy okresní správě sociálního zabezpečení.
Způsob uplatnění nároku na dávky v jednotlivých případech
§ 62
Uplatnění nároku na nemocenské
(1) Nárok na nemocenské při pracovní neschopnosti se uplatňuje předložením předepsaného tiskopisu, který vystavuje příslušný lékař. Při karanténě se předloží potvrzení o nařízení karantény vydané na předepsaném tiskopisu příslušným lékařem nebo příslušným orgánem hygienické služby.
(2) Pro výplatu nemocenského za určité období je třeba osvědčit trvání pracovní neschopnosti v tomto období, a to předložením předepsaného tiskopisu, který vystavuje příslušný lékař.
§ 63
Uplatňování nároku na podporu při ošetřování člena rodiny
Nárok na podporu při ošetřování člena rodiny se uplatňuje předložením předepsaného tiskopisu, který vystavuje a potvrzuje příslušný lékař. Při uplatňování nároku na podporu z toho důvodu, že dětské výchovné zařízení, v jehož péči dítě jinak je, nebo škola, do které chodí, byly uzavřeny z nařízení příslušných orgánů, vystavuje a potvrzuje tiskopis dětské výchovné zařízení nebo škola.
§ 64
Uplatňování nároku na peněžitou pomoc v mateřství
Nárok na peněžitou pomoc v mateřství se uplatňuje předložením předepsaného tiskopisu, který vystavuje a potvrzuje příslušný lékař. Žena, která do své trvalé péče nahrazující péči mateřskou, převzala dítě, jež jí bylo svěřeno rozhodnutím příslušného orgánu, nebo dítě, jehož matka zemřela, neuplatňuje nárok na peněžitou pomoc v mateřství na základě tohoto tiskopisu, ale na základě písemné žádosti; totéž platí i v případě, že nárok na peněžitou pomoc uplatňuje muž.
§ 65
Uplatňování nároku na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
(1) Nárok na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se uplatňuje předložením předepsaného tiskopisu, který vystavuje příslušný lékař. Jestliže dosavadní práce ohrožuje těhotnou ženu nebo matku po porodu ze zdravotních příčin tkvících v její osobě, potvrdí to na tiskopise příslušný lékař určený ministerstvem zdravotnictví.
(2) Organizace, ve které je žena zaměstnaná, potvrdí na tiskopise, z kterého důvodu byla převedena na jinou práci, jakou práci před převedením konala, zejména, zda to byla práce, kterou nesmějí být zaměstnány těhotné ženy nebo matky do konce devátého měsíce po porodu. Dále potvrdí, k jaké práci byla převedena a od kterého dne.
§ 66
Uplatňování nároku na podporu při narození dítěte a pohřebné
Nárok na podporu při narození dítěte a na pohřebné se uplatňuje předložením předepsaných tiskopisů, které vystavují a potvrzují obecní úřady pověřené vedením matriky narozených nebo zemřelých.
§ 67
Uplatňování nároku na přídavky na děti
(1) Nárok na přídavky na děti se uplatňuje předložením předepsaných tiskopisů.
(2) Nárok na příplatek k přídavkům na děti se uplatňuje předložením předepsaného tiskopisu, který potvrzuje ošetřující lékař a lékař okresní správy sociálního zabezpečení.
§ 68
Rozhodnutí
(1) V rozhodnutí o povinnosti vrátit přeplatek na dávce se určí, že příjemce dávky je povinen jej uhradit tomu, kdo dávku vyplatil.
(2) Rozhodnutí o dávce se oznamuje též organizaci, která je provede.
Oddíl druhý
Řízení o lázeňské péči
Díl druhý
Řízení v jiných než dávkových věcech nemocenského pojištění
§ 73
Předmět řízení
Předmětem řízení v jiných než dávkových věcech nemocenského pojištění je rozhodování
a) ve sporných případech o vzniku, trvání nebo zániku nemocenského pojištění (pojistného poměru), o druhu pojistného poměru a o dalších otázkách pojistného poměru,
b) o ukončení dočasné pracovní neschopnosti v případech stanovených tímto zákonem,
c) o pokutách podle § 54.
§ 74
Místní příslušnost
(1) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí místem útvaru organizace, ve kterém je vedena evidence mezd, nebo sídlem malé organizace, pokud se dále nestanoví jinak. Je-li malou organizací fyzická osoba, řídí se místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení místem trvalého pobytu fyzické osoby.
(2) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí
a) místem trvalého pobytu osoby samostatně výdělečně činné, pokud je předmětem řízení rozhodování o pojistném poměru osoby samostatně výdělečně činné nebo spolupracující osoby, nebo o pokutě pro osobu samostatně výdělečně činnou nebo o pokutě pro spolupracující osobu,
b) místem výkonu práce ošetřujícího lékaře, který vede občana v evidenci práce neschopných, pokud je předmětem řízení rozhodování o ukončení dočasné pracovní neschopnosti,
c) sídlem zdravotnického zařízení, pokud je předmětem řízení rozhodování o pokutě pro zdravotnické zařízení.
§ 75
Rozhodnutí
O ukončení dočasné pracovní neschopnosti rozhoduje okresní správa sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu, který slouží k uplatnění nároku na nemocenské (§ 62 odst. 1).
§ 76
Odvolání
Odvolání proti rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti je třeba podat do 3 dnů ode dne doručení rozhodnutí.
§ 77
Vykonatelnost rozhodnutí
Rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti je vykonatelné dnem, který je v rozhodnutí uveden jako den ukončení dočasné pracovní neschopnosti, ne však dříve než dnem jeho doručení.
Díl třetí
Společná ustanovení o řízení v dávkových a v jiných než v dávkových věcech nemocenského pojištění
§ 78
(1) Odkladný účinek nemá odvolání podané proti rozhodnutí,jímž byla dávka snížena nebo odňata, nebo jímž byla zastavena její výplata a proti rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti.
(2) Proti rozhodnutí o povinnosti zaměstnance nebo jiného příjemce dávky vrátit přeplatek na dávce neprávem vyplacené, jakož i proti rozhodnutí v jiných než dávkových věcech nemocenského pojištění, která byla vydána v odvolacím řízení, lze podat opravný prostředek k soudu,21) s výjimkou rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti (§ 8a odst. 4).
§ 79
(1) Ostatní rozhodnutí, než která jsou uvedena v § 77, jsou vykonatelná, jestliže je již nelze napadnout odvoláním22) ani opravným prostředkem (§ 78 odst. 2).
(2) Rozhodnutí, proti kterému nelze podat odvolání ani opravný prostředek (§ 78 odst. 2), je v právní moci.22)
Díl čtvrtý
Výkon rozhodnutí
§ 80
(1) Vykonatelná rozhodnutí v dávkových a v jiných než dávkových věcech nemocenského pojištění, jakož i vykonatelné výkazy nedoplatků, jsou titulem pro soudní nebo správní výkon rozhodnutí. Vykonatelné výkazy nedoplatků jsou také dokladem k vydání příkazu k vybrání.
(2) Správní výkon rozhodnutí v dávkových i v jiných než dávkových věcech nemocenského pojištění provádí ten orgán sociálního zabezpečení, který rozhodnutí vydal v prvním stupni řízení.
HLAVA DRUHÁ
ŘÍZENÍ VE VĚCECH DŮCHODOVÉHO ZABEZPEČENÍ
§ 81
Zahájení řízení
(1) Řízení o dávku důchodového zabezpečení se zahajuje na základě písemné žádosti. Za den uplatnění nároku na tuto dávku se považuje den, kdy se oprávněný poprvé obrátil na příslušnou organizaci nebo na příslušný orgán se žádostí o její přiznání.
(2) Řízení o změně poskytování nebo výše již přiznané dávky důchodového zabezpečení se zahajuje na základě písemné žádosti nebo z podnětu orgánu, který je příslušný k rozhodnutí o této změně, není-li stanoveno jinak.
(3) Zahájení řízení o dávku důchodového zabezpečení brání tomu, aby v téže věci probíhalo jiné řízení. Zahájení řízení o invalidní důchod brání tomu, aby bylo zahájeno řízení o částečném invalidním důchodu; zahájení řízení o částečný invalidní důchod brání tomu, aby bylo zahájeno řízení o invalidním důchodu.
§ 82
Podávání žádosti o dávky důchodového zabezpečení
(1) Žádosti o přiznání dávky důchodového zabezpečení sepisují organizace a okresní správy sociálního zabezpečení, u nichž se žádost o dávku podává, s občany na tiskopisech vydaných orgány sociálního zabezpečení.
(2) Žádost o dávku důchodového zabezpečení podávají
a) zaměstnanci v pracovním poměru u organizace, k níž jsou v pracovním poměru; to neplatí, jde-li o občana, jehož zaměstnavatelem je jiný občan nebo organizace, kteří neprovádějí nemocenské pojištění svých zaměstnanců,
b) členové družstva, u nichž součástí členství je též pracovní vztah, u družstva, jehož jsou členy,
c) občané, kteří mají v důchodovém zabezpečení práva a povinnosti jako zaměstnanci v pracovním poměru, u organizace nebo orgánu, který pro ně vede záznamy a plní další povinnosti důchodového zabezpečení,
d) občané, jejichž zaměstnavatelem je jiný občan nebo organizace, kteří neprovádějí nemocenské pojištění svých zaměstnanců, u okresní správy sociálního zabezpečení,
e) ostatní občané, u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.
(3) Občané, kteří již nejsou v pracovním nebo jiném poměru k organizaci, avšak pobírají z tohoto poměru dávky nemocenského pojištění, podávají žádost o dávku důchodového zabezpečení u organizace, která by byla pro ně příslušná v době trvání jejich pracovního nebo jiného poměru.
(4) Pozůstalí po občanech uvedených v odstavci 2 a v odstavci 3 podávají žádost o dávku důchodového zabezpečení u organizací nebo orgánů, které by byly příslušné pro přijetí žádosti těchto občanů o dávku důchodového zabezpečení. Pozůstalí po nepracujících důchodcích podávají žádost o důchod u okresní správy sociálního zabezpečení.
(5) Je-li občan v době podání žádosti o dávku důchodového zabezpečení práce neschopen a má trvalý pobyt v jiném okrese, než ve kterém je sídlo organizace, nebo má-li pozůstalý po občanu trvalý pobyt v jiném okrese, než ve kterém je sídlo organizace, u níž byl občan zaměstnán, může být podána žádost o tuto dávku u okresní správy sociálního zabezpečení.
(6) Za občany, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemohou sami podávat žádost o dávku důchodového zabezpečení, mohou s jejich souhlasem a na základě potvrzení lékaře o zdravotním stavu těchto občanů podat tuto žádost jejich rodinní příslušníci. Za občany, kteří nemají rodinné příslušníky, může podat tuto žádost jiný občan na základě plné moci.
(7) Žádost o dávku důchodového zabezpečení, na niž vznikl nárok během výkonu trestu, podává odsouzený prostřednictvím nápravně výchovného ústavu nebo ústavu pro výkon vazby.
§ 83
(1) Organizace, popřípadě okresní správa sociálního zabezpečení, příslušná podle § 82 odst. 2 až 5, je povinna sepsat žádost o dávku důchodového zabezpečení; nesmí odmítnout sepsání žádosti, a to i když má za to, že občan nesplňuje podmínky stanovené pro nárok na dávku důchodového zabezpečení nebo není-li žádost občana doložena potřebnými doklady. Žádost se sepisuje na tiskopisech vydaných orgány sociálního zabezpečení.
(2) Organizace předkládá žádost do 8 dnů ode dne sepsání okresní správě sociálního zabezpečení příslušné podle místa trvalého pobytu žadatele.
§ 83a
Přerušení řízení
Jestliže se občan v řízení o důchod z důchodového zabezpečení podmíněný dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nebo v řízení o uznání změněné pracovní schopnosti nepodrobil vyšetření zdravotního stavu, ačkoliv byl k tomuto vyšetření vyzván, může být řízení přerušeno až do doby, kdy se občan tomuto vyšetření podrobí, pokud byl občan ve výzvě na tento následek upozorněn. Trvalo-li přerušení řízení podle předchozí věty aspoň 12 měsíců, lze řízení zastavit.
§ 84
Důkazní prostředky
V řízení ve věcech důchodového zabezpečení lze použít k důkazu tištěné nebo fotografické produkty výpočetní, mikrografické a jiné obdobné techniky místo originálu listiny, podle jehož obsahu byly pořízeny, pokud z povahy věci nevyplývá, že je třeba předložit originál nebo notářsky ověřený opis listiny.
§ 85
Prokazování některých dob zaměstnání a náhradních dob
V řízení ve věcech důchodového zabezpečení se prokazují
a) doba vojenské služby potvrzením vydaným příslušným orgánem,
b) doba odbojové činnosti a polní služby potvrzením vydaným příslušným vojenským orgánem,
c) doba pobytu v cizině, po kterou žena doprovázela svého manžela, který působil jako zaměstnanec v zahraničí nebo expert v zahraničí, potvrzením organizace, která vyslala manžela ženy do zahraničí,
d) doba výkonu civilní služby potvrzením orgánu státní správy, který vydal povolávací příkaz k nastoupení civilní služby,
e) doba nezaměstnanosti potvrzením orgánu státní správy, který občana vedl jako uchazeče o zaměstnání.
§ 86
Rozhodnutí
(1) Rozhodnutí o dávkách důchodového zabezpečení uvedených v § 7 písm. a) až c) zákona o sociálním zabezpečení se vydává písemně, pokud se dále nestanoví jinak. Při vyhotovení rozhodnutí s použitím automatizované výpočetní techniky může být rozhodnutí vydáno v mezinárodní abecedě s předtištěným razítkem orgánu sociálního zabezpečení a jménem, příjmením a funkcí zaměstnance odpovědného za vydání rozhodnutí.
(2) Písemné rozhodnutí se nevydává
a) jestliže jde o hromadné úpravy dávek uvedených v odstavci 1 podle zvláštního zákona o zvyšování důchodů; v těchto případech obdrží občan písemné oznámení,
b) o tom, že do ciziny se dávky uvedené v odstavci 1 nevyplácejí.
(3) Orgán rozhodující o invalidním důchodu nebo částečném invalidním důchodu rozhodne bez nové žádosti i o částečném invalidním důchodu nebo invalidním důchodu, jestliže v průběhu řízení zjistí, že občan je částečně invalidní nebo invalidní.
(4) V řízení o přiznání podpory při narození dítěte a pohřebného se vydává písemné rozhodnutí jen, jestliže se dávka nepřiznává vůbec nebo v požadovaném rozsahu.
§ 87
Podkladové rozhodnutí
(1) Rozhodnutí jiného orgánu než orgánu, který je příslušný rozhodovat o dávce důchodového zabezpečení, se považuje za podklad pro rozhodnutí orgánu příslušného rozhodovat o zákonném nároku na dávku důchodového zabezpečení, jestliže bylo vydáno po podání žádosti o takovou dávku.
(2) Rozhodnutí jiného orgánu než orgánu, který je příslušný rozhodovat o dávce důchodového zabezpečení, které je podkladem pro rozhodnutí orgánu, který je příslušný rozhodovat o dávce důchodového zabezpečení, je obsaženo v rozhodnutí o dávce.
§ 88
Námitky
(1) Proti postupu uvedenému v § 86 odst. 2 písm. a) lze uplatnit do 60 dnů po splátce dávky důchodového zabezpečení, od které byla provedena změna její výše, námitky.
(2) Námitky se podávají u okresní správy sociálního zabezpečení podle místa trvalého pobytu poživatele dávky důchodového zabezpečení. Okresní správa sociálního zabezpečení postoupí námitky do 8 dnů České správě sociálního zabezpečení.
(3) Česká správa sociálního zabezpečení vydá do 30 dnů ode dne, kdy jí námitky došly, rozhodnutí o úpravě dávky důchodového zabezpečení provedené podle § 86 odst. 2 písm. a).
§ 89
Opravné prostředky
(1) O opravném prostředku proti rozhodnutí o zákonném nároku na dávku důchodového zabezpečení uvedenou v § 7 písm. a) č. 1 až 8, písm. b) a c) zákona o sociálním zabezpečení rozhoduje orgán, o němž to stanoví zákon o sociálním zabezpečení.23)
(2) Zruší-li orgán uvedený v odstavci 1 rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, vydá Česká správa sociálního zabezpečení nové rozhodnutí.
(3) Opravný prostředek proti rozhodnutí o snížení nebo odnětí dávky důchodového zabezpečení nebo zastavení její výplaty a proti rozhodnutí vydanému podle § 106 odst. 4 zákona o sociálním zabezpečení nemá odkladný účinek.
§ 90
Doručování písemností
Do vlastních rukou se doručují
a) rozhodnutí, jimiž se dávka důchodového zabezpečení nepřiznává, odnímá, snižuje nebo se zastavuje její výplata a rozhodnutí, jimiž se ukládá povinnost vrátit neprávem vyplacené částky,
b) předvolání poživatele dávky důchodového zabezpečení podmíněné nepříznivým zdravotním stavem nebo občana se změněnou pracovní schopností k vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření.
HLAVA TŘETÍ
ŘÍZENÍ O PŘECHODU Z PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI DO INVALIDITY NEBO ČÁSTEČNÉ INVALIDITY
§ 91
Předmět řízení
Postup při přechodu z pracovní neschopnosti do invalidity nebo částečné invalidity zahrnuje
a) posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti,
b) zastavení výplaty nemocenského,
c) rozhodování o invaliditě nebo částečné invaliditě, jde-li o přechod podle § 94 až 98.
§ 92
Zaměstnanec, který je pro nemoc nebo úraz uznán dočasně neschopným k výkonu svého dosavadního zaměstnání (dále jen „zaměstnanec neschopný práce“), může být uznán invalidním nebo částečně invalidním
a) v řízení na základě jeho žádosti o invalidní nebo částečný invalidní důchod,24) nebo
b) v řízení podle § 94 až 98.
§ 93
(1) Požádal-li zaměstnanec neschopný práce o invalidní nebo částečný invalidní důchod dříve, než došlo k zahájení řízení podle § 94 a některý z těchto důchodů mu byl přiznán, zastaví se mu výplata nemocenského ode dne, k němuž byl stanoven počátek výplaty přiznaného důchodu, pokud podpůrčí doba plynoucí podle předpisů o nemocenském pojištění nebo nemocenském zabezpečení25) (dále jen „předpisy o nemocenském pojištění“) neskončila již dříve.
(2) Rozhodnutí o přiznání invalidního nebo částečného invalidního důchodu doručí Česká správa sociálního zabezpečení zaměstnanci neschopnému práce a okresní správě sociálního zabezpečení, jejímž prostřednictvím byla žádost o invalidní nebo částečný invalidní důchod předána České správě sociálního zabezpečení. Organizaci, popřípadě jinému plátci nemocenského, oznámí Česká správa sociálního zabezpečení den, od něhož byl tento důchod přiznán.
§ 94
(1) Jestliže zaměstnanec neschopný práce po dobu aspoň šesti měsíců, jemuž náleží nemocenské, nepožádal o invalidní nebo částečný invalidní důchod, anebo sice o některý z těchto důchodů požádal, ale takový důchod mu nebyl přiznán z jiných důvodů než proto, že zaměstnanec není ani invalidní, ani částečně invalidní, zahájí v případě zjištění dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu okresní správa sociálního zabezpečení řízení o uznání invalidity nebo částečné invalidity.
(2) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí místem trvalého pobytu zaměstnance neschopného práce, pokud se dále nestanoví jinak.
(3) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí
a) místem pracoviště zaměstnance neschopného práce, pokud je na tomto pracovišti závodní ústav národního zdraví nebo zařízení Ústavu železničního zdravotnictví,
b) sídlem nápravně výchovného ústavu, popřípadě ústavu pro výkon vazby, pokud jde o občana v době výkonu trestu odnětí svobody, popřípadě vazby.
§ 95
Lékař okresní správy sociálního zabezpečení posoudí, je-li zaměstnanec neschopný práce invalidní, částečně invalidní nebo není-li ani invalidní ani částečně invalidní. Na podkladě posudku podle věty první vydá okresní správa sociálního zabezpečení rozhodnutí. Toto rozhodnutí doručí zaměstnanci neschopnému práce, jeho ošetřujícímu lékaři. Výsledek řízení podle věty první oznámí okresní správa sociálního zabezpečení organizaci, popřípadě jinému plátci nemocenského.
§ 96
(1) Podá-li zaměstnanec neschopný práce odvolání proti rozhodnutí podle § 95, orgán, který o odvolání rozhodl, doručí své rozhodnutí zaměstnanci neschopnému práce, jeho ošetřujícímu lékaři. Výsledek řízení oznámí organizaci, popřípadě jinému plátci nemocenského.
(2) Odvolání proti rozhodnutí okresní správy sociálního zabezpečení, kterým se zaměstnanec neschopný práce domáhá jiného stupně invalidity, nebo kterým se domáhá stejného stupně invalidity, ale z jiného důvodu, nemá odkladný účinek pro rozhodování o další výplatě nemocenského.
§ 97
Rozhodnutí podle § 95 a § 96 odst. 1, kterými byla zjištěna invalidita nebo částečná invalidita zaměstnance neschopného práce, jsou podkladem pro rozhodování o výplatě nemocenského a pro rozhodování o další výplatě nemocenského a pro rozhodování o přiznání invalidního nebo částečného invalidního důchodu.
§ 98
(1) Na základě oznámení výsledku řízení podle § 95 o invaliditě zaměstnance neschopného práce zastaví organizace, popřípadě jiný plátce nemocenského, výplatu nemocenského po uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy mu byl oznámen výsledek řízení.
(2) Na základě oznámení výsledku řízení podle § 95 o částečné invaliditě zaměstnance neschopného práce zastaví organizace, popřípadě jiný plátce nemocenského výplatu nemocenského dnem skončení jeho pracovní neschopnosti, nejpozději však po uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy mu byl oznámen výsledek řízení.
(3) Nevyhoví-li orgán, který o odvolání rozhoduje, odvolání, které má odkladný účinek, zastaví organizace, popřípadě jiný plátce nemocenského výplatu nemocenského ode dne následujícího po dni, kdy mu byl oznámen výsledek řízení o odvolání, ne však dříve než uplynula doba uvedená v odstavci 1, popřípadě odstavci 2, pokud pracovní neschopnost trvá.
(4) Jestliže by podpůrčí doba plynoucí podle předpisů o nemocenském pojištění25) skončila dříve než doby uvedené v odstavcích 1 až 3, zastaví organizace, popřípadě jiný plátce nemocenského výplatu nemocenského ode dne následujícího po skončení podpůrčí doby.
§ 99
Náhrada nákladů řízení
(1) Orgán sociálního zabezpečení nahradí v rozsahu stanoveném tímto zákonem na žádost občana náklady, které mu vznikly tím, že byl vyzván, aby se dostavil k lékaři tohoto orgánu nebo se pro potřeby tohoto lékaře podvolil vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření (dále jen „vyšetření“), pokud jde o řízení o přechodu z pracovní neschopnosti do invalidity zahájené podle § 94.
(2) Za podmínek a v rozsahu uvedeném v odstavci 1 se nahradí i náklady odvolacího řízení správního, pokud bylo odvolání aspoň zčásti vyhověno.
(3) Náhrada nákladů náleží
a) rodinným příslušníkům a průvodcům občanů uvedených v odstavci 1, potvrdil-li ošetřující lékař, že tito občané potřebují průvodce na cestu k vyšetření nebo k jednání příslušného orgánu,
b) zákonným zástupcům těchto občanů, jestliže je doprovázejí na vyzvání k vyšetření nebo jednání příslušného orgánu,
pokud o náhradu nákladů řízení požádali. Náhradu nákladů řízení hradí orgán sociálního zabezpečení uvedený v odstavci 1.
§ 100
Náhrada jízdních výdajů
(1) Náhrada jízdních výdajů náleží při použití veřejných hromadných dopravních prostředků, s výjimkou místních dopravních prostředků, za cestu z místa pobytu do místa předvolání a zpět.
(2) Při jízdě vlakem se hradí jízdné za druhou vozovou třídu; příplatek na rychlík se hradí jen tehdy, jestliže vzdálenost místa pobytu od místa předvolání je delší než 100 km. Jízdními výdaji jsou výdaje za jízdenku, místenku, a bylo-li nezbytné použít lůžkového nebo lehátkového vozu, též výdaje s tím spojené.
(3) Mají-li osoby uvedené v § 99 odst. 1 a 3 možnost uplatnit nárok na slevu jízdného, náleží jim náhrada jen ve výši zlevněného jízdného; mají-li možnost používat volné jízdenky, náhrada jízdného nenáleží.
(4) Náhrada jízdného při použití vozidla taxislužby a náhrada jízdních výdajů při použití vlastního motorového vozidla se poskytne jen tehdy, uzná-li ošetřující lékař se zřetelem na zdravotní stav žadatele nutnost takové dopravy. Výše náhrady se řídí sazbami stanovenými obecnými předpisy. Při použití vlastního motorového vozidla se vyjádření ošetřujícího lékaře nevyžaduje, jestliže byl oprávněnému poskytnut příspěvek na zakoupení motorového vozidla.
§ 101
Náhrada ušlého výdělku
(1) Náhrada ušlého výdělku náleží za dobu, za kterou v souvislosti s vyšetřením nebo jednáním příslušného orgánu ušel osobám uvedeným v § 99 odst. 1 a 3 výdělek.
(2) Náhrada ušlého výdělku nenáleží za dobu, za kterou osobám uvedeným v § 99 odst. 1 a 3 náleží nemocenské nebo za kterou jim organizace poskytne náhradu mzdy, popřípadě pracovní odměny.
§ 102
Stravné a nocležné
(1) Stravné a nocležné se poskytuje ve výši podle předpisů o cestovních náhradách.26)
(2) Nocležné náleží, jestliže osoba uvedená v § 99 odst. 1 a 3 by se nemohla při použití veřejného hromadného dopravního prostředku vrátit do místa svého pobytu do 24. hodiny téhož dne, kdy skončilo vyšetření nebo jednání příslušného orgánu sociálního zabezpečení.
(3) Stravné a nocležné nenáleží za dobu pobytu v léčebném ústavu; rovněž nenáleží, je-li stravování a ubytování poskytnuto příslušným orgánem bezplatně.
§ 103
Náhrada jiných nutných výloh
Jiné nutné výlohy, které měly osoby uvedené v § 99 odst. 1 a 3, se nahrazují v prokázané výši.
§ 104
Uplatnění nároku na náhrady
Nárok na náhradu je třeba uplatnit do dvou měsíců ode dne vyšetření nebo jednání u orgánu sociálního zabezpečení, u něhož proběhlo jednání, nebo pro jehož potřeby se občan podrobil vyšetření, jinak zaniká. Žádost o náhradu je třeba doložit příslušnými doklady. Tento příslušný orgán rozhodne o náhradách a provede jejich výplatu.
HLAVA ČTVRTÁ
ŘÍZENÍ VE VĚCECH POJISTNÉHO NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ A PŘÍSPĚVKU NA STÁTNÍ POLITIKU ZAMĚSTNANOSTI
§ 104a
Předmět řízení
Předmětem řízení je rozhodování o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pojistné“) ve sporných případech, o zálohách na pojistné ve sporných případech a v případech stanovených zvláštním zákonem,42) o penále, o placení dlužného pojistného a penále ve splátkách,51) o přirážce k pojistnému na sociální zabezpečení a o pokutách.
§ 104b
Místní příslušnost
(1) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí místem útvaru organizace, ve kterém je vedena evidence mezd, popřípadě sídlem malé organizace, pokud není dále stanoveno jinak. Je-li malou organizací fyzická osoba, řídí se místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení místem trvalého pobytu fyzické osoby.
(2) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí
a) sídlem organizace nebo sídlem nižší složky této organizace, jestliže se řízení týká této nižší složky, pokud je předmětem řízení rozhodování o přirážce k pojistnému na sociální zabezpečení,
b) místem trvalého pobytu osoby samostatně výdělečně činné, pokud je předmětem řízení rozhodování o pojistném osoby samostatně výdělečně činné a spolupracující osoby, o penále a o pokutě pro osobu samostatně výdělečně činnou.
§ 104c
Rozhodování
(1) O pojistném, zálohách na pojistné, penále a o přirážce k pojistnému na sociální zabezpečení rozhoduje okresní správa sociálního zabezpečení formou platebního výměru, s výjimkou rozhodování o placení dlužného pojistného a penále ve splátkách, vrácení přeplatku na pojistném, přeplatku na zálohách na pojistné a o snížení záloh na pojistné. Platební výměr musí obsahovat též označení organizace (malé organizace), které se pojistné, penále nebo přirážka k pojistnému na sociální zabezpečení předepisuje, a poučení o vykonatelnosti. Platební výměr na pojistné nebo na zálohy na pojistné musí obsahovat též poučení o povinnosti platit penále.
(2) Pokud není v odstavci 1 stanoveno jinak, platí pro náležitosti platebního výměru obecné předpisy o správním řízení.11)
§ 104d
Oznámení rozhodnutí
Rozhodnutí o přirážce k pojistnému na sociální zabezpečení se doručuje též orgánu, který rozhodl o nedostatcích, z jejichž důvodu se přirážka k pojistnému na sociální zabezpečení ukládá.
§ 104e
Opravný prostředek
§ 104f
Právní moc a vykonatelnost rozhodnutí
(1) Rozhodnutí, proti kterému nelze podat odvolání ani opravný prostředek (§ 104e), je v právní moci.22)
(2) Platební výměr je vykonatelný bez ohledu na právní moc, jestliže od jeho doručení uplynulo 15 dnů. Rozhodnutí o placení dlužného pojistného a penále ve splátkách je vykonatelné bez ohledu na právní moc dnem, který je v něm stanoven jako den splatnosti první splátky dluhu. Ostatní rozhodnutí jsou vykonatelná, jestliže je nelze napadnout odvoláním ani opravným prostředkem k soudu.
§ 104g
(1) Dlužné částky na pojistném a penále může okresní správa sociálního zabezpečení předepsat k úhradě též výkazem nedoplatků. Výkaz nedoplatků musí obsahovat:
a) označení organizace (malé organizace), jíž se nedoplatky vykazují,
b) výši nedoplatků podle stavu účtu organizace (malé organizace) k určitému dni, vycházející z údajů vykázaných organizací (malou organizací), popřípadě též z částek, které jí byly platebním výměrem předepsány, z penále vypočteného ke dni vyhotovení výkazu nedoplatků a z příslušenství, jímž jsou náklady na vymáhání pojistného po odečtení vykonaných plateb,
c) den, ke kterému byla výše nedoplatků zjištěna,
d) poučení o vykonatelnosti,
e) označení orgánu, který výkaz nedoplatků vydal, a datum vydání; výkaz nedoplatků musí být opatřen úředním razítkem a podepsán s uvedením jména, příjmení a funkce oprávněné osoby.
(2) Výkaz nedoplatků je vykonatelný dnem doručení.
(3) Na vydání výkazu nedoplatků se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.
§ 104h
Výkon rozhodnutí
(1) Vykonatelná rozhodnutí ve věcech pojistného a vykonatelné výkazy nedoplatků jsou titulem pro soudní34) nebo správní výkon rozhodnutí. Vykonatelné platební výměry a vykonatelné výkazy nedoplatků jsou také dokladem k vydání příkazu k vybrání.
(2) Správní výkon rozhodnutí ve věcech pojistného provádí ten orgán, který rozhodnutí vydal v prvním stupni řízení; to platí obdobně pro výkazy nedoplatků.
§ 104ch
Prominutí penále
(1) Ministerstvo práce a sociálních věcí a v oboru své působnosti také Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti mohou zcela nebo částečně prominout z důvodu odstranění tvrdosti penále.
(2) Ministerstvo práce a sociálních věcí může vyhláškou zmocnit k provádění svého oprávnění uvedeného v odstavci 1 Českou správu sociálního zabezpečení nebo okresní správy sociálního zabezpečení. V tomto zmocnění vymezí bližší podmínky, zejména okruh důvodů a výši penále, která z těchto důvodů může být prominuta.
(3) Byla-li žádost o prominutí penále zamítnuta, lze novou žádost podat nejdříve po 60 dnech ode dne doručení zamítavého rozhodnutí. V této nové žádosti nemohou být uplatněny stejné důvody, které již obsahovala žádost původní. Při opakování již odmítnutých důvodů bude nová žádost bez posouzení odložena. O odložení musí být žadatel vyrozuměn.
(4) Rozhodnutí o žádosti o prominutí penále nemusí obsahovat odůvodnění a opravné prostředky proti němu se nepřipouštějí. Na řízení o prominutí penále se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.11)
HLAVA PÁTÁ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O ŘÍZENÍ VE VĚCECH NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ, DŮCHODOVÉHO ZABEZPEČENÍ A O PŘECHODU Z PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI DO INVALIDITY NEBO ČÁSTEČNÉ INVALIDITY
§ 105
Účastník řízení může samostatně v řízení jednat v tom rozsahu, v jakém má způsobilost vlastními úkony nabývat v sociálním zabezpečení práv a brát na sebe povinnosti.27)
§ 106
Opravný prostředek není přípustný proti rozhodnutí o žádosti o odstranění tvrdostí předpisů o sociálním zabezpečení.
§ 107
Rozhoduje-li orgán sociálního zabezpečení na základě posudku lékaře okresní správy sociálního zabezpečení nebo posudkové komise ministerstva, kterým byl zjištěn dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav účastníka řízení, vyznačí na rozhodnutí dobu jeho platnosti; to neplatí, jde-li o důchody podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a zvýšení důchodu pro bezmocnost.
§ 108
Platnost předpisů o správním řízení
Pokud tento zákon nestanoví jinak, platí pro řízení ve věcech nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení a pro řízení ve věcech pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti obecné předpisy o správním řízení.11)
§ 109
Pokud tento zákon nestanoví jinak, jsou k rozhodování v prvním stupni příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.
HLAVA ŠESTÁ
ŘÍZENÍ VE VĚCECH DŮCHODOVÉHO ZABEZPEČENÍ PŘÍSLUŠNÍKŮ OZBROJENÝCH SIL
§ 110
Žádost o dávku
(1) Příslušník Policie České republiky podává žádost o dávku důchodového zabezpečení u útvaru, v němž koná službu; pozůstalý po příslušníku Policie České republiky podává žádost o tuto dávku u útvaru, v němž zemřelý konal naposledy službu. Ostatní oprávnění podávají žádost o dávku důchodového zabezpečení u orgánu sociálního zabezpečení ministerstva vnitra.
(2) Příslušník Vězeňské služby podává žádost o dávku důchodového zabezpečení u útvaru, v němž koná službu; to platí též, jestliže žádost o tuto dávku podává pozůstalý po příslušníku Vězeňské služby. Ostatní oprávnění podávají žádost o dávku důchodového zabezpečení u orgánu sociálního zabezpečení ministerstva spravedlnosti České republiky.
(3) Voják z povolání podává žádost o dávku důchodového zabezpečení u Vojenského úřadu sociálního zabezpečení; to platí také tehdy, jestliže žádost o dávku důchodového zabezpečení podává občan, který byl vojákem z povolání Armády České republiky, nebo jiný oprávněný, jestliže k rozhodnutí o dávce je příslušný Vojenský úřad sociálního zabezpečení.
§ 111
Odvolací řízení
(1) Proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení ministerstva vnitra, ministerstva spravedlnosti nebo ministerstva obrany o dávce lze podat písemně odvolání do 15 dnů u orgánu, který je vydal; odvolání není přípustné proti rozhodnutí o odstranění tvrdosti.
(2) Orgán, který napadené rozhodnutí vydal, může odvolání sám plně vyhovět; neučiní-li tak, je povinen nejpozději do 30 dnů od podání odvolání předložit je orgánu příslušnému k rozhodnutí o odvolání.
(3) Odvolacím orgánem je služební orgán nejblíže nadřízený služebnímu orgánu, který rozhodnutí vydal.
(4) Odvolací orgán je povinen rozhodnout o odvolání bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 60 dnů ode dne podání odvolání; pokud nelze v této lhůtě o odvolání rozhodnout, musí být oprávněnému písemně sděleny důvody a doba, během níž se o odvolání rozhodne.
(5) Proti rozhodnutí o odvolání se nelze odvolat.
§ 112
Pro řízení ve věcech důchodového zabezpečení příslušníků ozbrojených sil ustanovení § 89 odst. 1 a 2 a § 108 neplatí.
ČÁST SEDMÁ
ZABEZPEČENÍ OBČANŮ KONAJÍCÍCH SLUŽBU V OZBROJENÝCH SILÁCH NEBO CIVILNÍ SLUŽBU A ČLENŮ JEJICH RODIN
§ 113
Podávání žádostí o dávky
(1) Žádost o zaopatřovací příspěvek podává člen rodiny občana konajícího službu v ozbrojených silách nebo civilní službu u okresní správy sociálního zabezpečení příslušné podle místa svého trvalého pobytu.
(2) Žádost o příspěvek na úhradu za užívání bytu podává občan konající službu v ozbrojených silách nebo civilní službu u okresní správy sociálního zabezpečení příslušné podle místa jeho trvalého pobytu před nástupem služby v ozbrojených silách (civilní služby).
(3) Žádost o náhradu výdělku při službě v ozbrojených silách nebo při civilní službě podává osoba samostatně výdělečně činná u okresní správy sociálního zabezpečení, příslušné podle místa svého trvalého pobytu.
§ 114
Způsob uplatnění nároku na dávky
Nárok na dávky uvedené v § 113 se uplatňuje předložením předepsaného tiskopisu.
ČÁST OSMÁ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 115
Přiznal-li orgán sociálního zabezpečení dávku důchodového zabezpečení, která vylučuje poskytování jiné dávky důchodového zabezpečení jím vyplácené, avšak přiznané jiným orgánem, rozhodne současně o odnětí této dávky. Jsou-li splněny podmínky pro nárok na výplatu důchodu starobního, invalidního, částečného invalidního nebo za výsluhu let a důchodu vdovského, vdoveckého nebo sirotčího, vyplácí oba důchody orgán, který vyplácí důchod starobní, invalidní, částečný invalidní nebo za výsluhu let. Jsou-li splněny podmínky pro nárok na výplatu důchodu vdovského nebo vdoveckého a důchodu sirotčího, vyplácí oba důchody orgán, který vyplácí důchod vdovský nebo vdovecký. Vyplácel-li sirotčí důchod spolu s vdovským důchodem orgán sociálního zabezpečení, který nebyl příslušný k rozhodování o jejich přiznání, ale který byl příslušný k výplatě důchodu starobního, invalidního, částečného invalidního nebo za výsluhu let vdovy, vyplácí sirotčí důchod nadále i po dalším sňatku vdovy; to platí obdobně při výplatě sirotčího důchodu spolu s vdoveckým důchodem.
§ 116
Lhůty pro výplatu dávek
(1) Dávky důchodového zabezpečení se vyplácejí dopředu v pravidelných měsíčních lhůtách určených plátcem dávky, nestanoví-li se dále jinak. Výchovné se vyplácí spolu s důchodem, k němuž náleží; při přiznání výchovného náleží tato dávka vždy za celý kalendářní měsíc. Zvýšení důchodu pro bezmocnost se vyplácí spolu s důchodem, k němuž náleží.
(2) Dávky důchodového zabezpečení, s výjimkou výchovného, mohou být vypláceny zálohou; zálohy se zúčtovávají za období nepřesahující 12 měsíců, nejde-li o zúčtování důchodu z ciziny. Dávky důchodového zabezpečení, jejichž výše nedosahuje 100 Kčs měsíčně, mohou být vypláceny v delších než měsíčních lhůtách, nejdéle však za období nepřesahující šest měsíců, a jestliže by měly být poskytovány jako záloha, mohou se vyplácet až při nejbližším vyúčtování.
(3) Dávky důchodového zabezpečení do ciziny se vyplácejí pozadu nejvýše v tříměsíčních lhůtách po předchozím zaslání potvrzení o žití oprávněného. Ustanovení odstavce 2 věty druhé platí zde obdobně.
§ 117
Dávky důchodového zabezpečení příslušníků ozbrojených sil se vyplácejí ve stanoveném výplatním termínu na běžný kalendářní měsíc. Termín a způsob výplaty dávek stanoví v oborech své působnosti ministři obrany, vnitra a spravedlnosti.
§ 118
Výplata dávky důchodového zabezpečení zvláštnímu příjemci
(1) Zvláštním příjemcem dávky důchodového zabezpečení je
a) občan určený rozhodnutím obce podle § 10,
b) občan, kterému byl sirotčí důchod vyplácen do dne nabytí způsobilosti dítěte k právním úkonům, a to od tohoto dne.
(2) Občan uvedený v odstavci 1 písm. b) nebo oprávněný může kdykoliv po nabytí způsobilosti k právním úkonům požádat plátce dávky důchodového zabezpečení, aby dávka byla již vyplácena do rukou oprávněného; neučiní-li tak, vyplácí se dávka i nadále dosavadnímu příjemci.
§ 119
Určení místní příslušnosti v některých případech
(1) V případech, kdy je malou organizací fyzická osoba, která nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, se místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení řídí místem jejího podnikání.
(2) Nelze-li místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení určit podle tohoto zákona, stanoví Česká správa sociálního zabezpečení okresní správu sociálního zabezpečení, která bude plnit úkoly stanovené v § 6 odst. 4 písm. b) až v) nebo která bude příslušná podle § 20.
§ 120
Způsob krácení vdovského důchodu a důchodu za výsluhu let pro souběh s příjmem z výdělečné činnosti
(1) Důchod se zkrátí od nejbližší měsíční splátky důchodu následující po skutečnosti zakládající krácení podle předpokládaného příjmu na podkladě oznámení organizace, pro kterou důchodce pracuje. Vždy po uplynutí 12 měsíců výdělečné činnosti důchodce se krácení důchodu pro další období upraví podle výše skutečně dosaženého příjmu z této činnosti. Jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou nebo spolupracující osobu, zkrátí se důchod vždy po uplynutí kalendářního roku.
(2) Důchody za výsluhu let a vdovské důchody vyplácené orgány ministerstva obrany, vnitra a spravedlnosti se krátí od splátky důchodu splatné v dubnu pro další období podle skutečně dosažených příjmů v předchozím kalendářním roce. Ustanovení § 120 odst. 1 věty první platí i zde.
§ 120a
Za den splnění oznamovací povinnosti se považuje den, ve kterém bylo podání předáno příslušnému orgánu sociálního zabezpečení nebo poštovní přepravě.
§ 120b
Část šestá hlava třetí platí přiměřeně i pro uchazeče o zaměstnání, který byl příslušným lékařem uznán práce neschopným.
§ 121
Osoby přizvané k jednání posudkových komisí ministerstva a lékařů okresních správ sociálního zabezpečení jsou povinny zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se v souvislosti s tímto jednáním dozvěděly.
§ 122
Zaměstnanci organizací jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při plnění úkolů v oblasti sociálního zabezpečení nebo v souvislosti s nimi. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního vztahu. Povinnosti mlčenlivosti může zbavit ten, v jehož zájmu má tuto povinnost.
§ 122a
(1) Fyzické osoby, které byly jakkoliv zúčastněny na řízení ve věcech nemocenského pojištění, důchodového zabezpečení a pojistného (část šestá), jsou povinny zachovávat mlčenlivost o tom, co se při takovém řízení nebo v souvislosti s ním dozvěděli. Povinnosti mlčenlivosti je může zbavit ten, v jehož zájmu mají tuto povinnost.
(2) Fyzickým osobám uvedeným v odstavci 1, které nejsou účastníky řízení ani zaměstnanci orgánu sociálního zabezpečení a poruší povinnost mlčenlivosti podle odstavce 1, lze uložit pokutu až do výše 250 000 Kč. O pokutě rozhoduje orgán sociálního zabezpečení, u něhož se toto řízení konalo. Pro řízení o pokutě platí obecné předpisy o správním řízení.
§ 123
Dávky nemocenského pojištění se vyplácejí podle příslušných dokladů. Doklady k výplatě dávek musí být podepsány pověřenými zaměstnanci organizace či okresní správy sociálního zabezpečení.
§ 123a
Česká správa sociálního zabezpečení a okresní správy sociálního zabezpečení upustí od vymáhání dlužného pojistného a penále, popřípadě dalších pohledávek, pokud jejich úhrn nedosahuje částky 100 Kč.
ČÁST DEVÁTÁ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
HLAVA PRVNÍ
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
§ 124
Okresní správy sociálního zabezpečení rozhodují o přerušení zaměstnání nebo pojištění z vážných důvodů a o skončení zaměstnání I. nebo II. pracovní kategorie ze zdravotních a jiných vážných důvodů pro posuzování důchodových nároků podle předpisů platných před 1. říjnem 1988.
§ 125
(1) Působnost orgánů sociálního zabezpečení při rozhodování o mateřském příspěvku28) se řídí právními předpisy platnými před 1. říjnem 1990.
(2) Působnost orgánů sociálního zabezpečení při rozhodování o vdoveckém příspěvku29) se řídí právními předpisy platnými před 1. lednem 1992.
§ 126
(1) V období do 31. prosince 1992 může Česká správa sociálního zabezpečení se souhlasem ministerstva zřizovat
a) místní správy sociálního zabezpečení pro obvody, které jsou shodné s územními obvody obcí, popřípadě několika obcí,
b) oblastní správy sociálního zabezpečení pro obvody vytvořené z několika územních obvodů okresních, popřípadě místních správ sociálního zabezpečení.
(2) Česká správa sociálního zabezpečení určí
a) které z úkolů, náležejících podle tohoto zákona do působnosti okresní správy sociálního zabezpečení, bude vykonávat místní správa sociálního zabezpečení,
b) které z úkolů, náležejících podle tohoto zákona do působnosti České správy sociálního zabezpečení, bude vykonávat oblastní správa sociálního zabezpečení.
HLAVA DRUHÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 127
Prováděcí předpisy
(1) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) po dohodě s ministerstvem zdravotnictví bližší podmínky posuzování dočasné pracovní neschopnosti pro účely sociálního zabezpečení,
b) bližší úpravu postupu při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti občanů ve věcech sociálního zabezpečení a sociální péče.
(2) Ministerstvo může stanovit po dohodě s ministerstvem zdravotnictví vyhláškou bližší podmínky provádění kontroly posuzování dočasné pracovní neschopnosti a kontroly dodržování léčebného režimu práce neschopnými občany.
§ 128
Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 16/1959 Sb., zákona č. 58/1964 Sb., zákona č. 65/1965 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., zákona č. 88/1968 Sb., zákonného opatření č. 8/1982 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 148/1983 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb. a zákona č. 306/1991 Sb., s působností pro Českou republiku se mění takto:
2. V § 15 odst. 5 se slova „posudkové komise sociálního zabezpečení“ nahrazují slovy „příslušného orgánu“.
§ 129
Vyhláška č. 91/1958 Sb., kterou se uveřejňuje opatření Ústřední rady odborů o organizaci a provádění nemocenského pojištění zaměstnanců, ve znění vyhlášky č. 191/1960 Sb., vyhlášky č. 6/1967 Sb., vyhlášky č. 178/1968 Sb., vyhlášky č. 123/1990 Sb. a vyhlášky č. 262/1990 Sb., se s působností pro Českou republiku mění a doplňuje takto:
1. § 1, 5, 6 a 11, § 12 odst. 1, 2, 3, 4, 6 a 7, § 13, 14, 15, 18, 24, § 25 odst. 1, 2, 3 věta druhá a odst. 4, § 26 odst. 1, 2, 3 a odst. 4 věta třetí, § 27 odst. 3 a 4, § 28 odst. 3 a 4, § 28a, 29, 30, 31, 32, 35 až 39, 43, 45 až 50, § 51 odst. 1 a 3, § 52 až 54 a 59 se vypouštějí.
2. V § 25 odst. 3 větě první se slova „předepíše mu příslušný orgán platebním výměrem4) nahrazují slovy „je povinen uhradit“.
§ 130
Zákon č. 103/1964 Sb., o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění zákona č. 141/1965 Sb., zákona č. 116/1967 Sb., zákona č. 53/1968 Sb., zákona č. 89/1968 Sb., zákona č. 143/1968 Sb., zákona č. 207/1968 Sb., zákona č. 2/1969 Sb., zákona č. 125/1970 Sb., zákona č. 126/1970 Sb., zákona č. 133/1970 Sb., zákona č. 99/1972 Sb., zákona č. 121/1975 Sb., zákonného opatření č. 8/1982 Sb., zákona č. 148/1983 Sb., zákona č. 57/1984 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona č. 103/1988 Sb., zákona č. 180/1990 Sb. a zákona č. 306/1991 Sb., se s působností pro Českou republiku mění takto:
2. V § 8 odst. 4 se slova „okresní posudkové komise sociálního zabezpečení“ nahrazují slovy „příslušného orgánu“.
§ 131
Vyhláška Ústřední rady odborů č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění, ve znění vyhlášky č. 178/1968 Sb., vyhlášky č. 113/1975 Sb., vyhlášky č. 165/1979 Sb., vyhlášky č. 79/1982 Sb., vyhlášky č. 154/1983 Sb., vyhlášky č. 80/1984 Sb., vyhlášky č. 134/1984 Sb., vyhlášky č. 239/1988 Sb. a vyhlášky č. 263/1990 Sb., se s působností pro Českou republiku mění takto:
1. § 36 odst. 1, § 37, 42, 46 a 54, § 60 odst. 1, § 63 odst. 2 věta druhá, § 72 odst. 2, § 75, 76, § 77 odst. 1 písm. a), b), c) a e) a odst. 2 a § 78 odst. 1 až 3 se vypouštějí.
2. V § 35 druhé větě se slova „rozhodne příslušný orgán nemocenského pojištění o“ nahrazují slovy „lze prodloužit“.
3. V § 35 třetí větě se slova „se podle zdravotních poměrů pracovníka rozhodne o případném dalším prodloužení“ nahrazují slovy „lze podle zdravotních poměrů pracovníka poskytování nemocenského případně dále prodloužit“.
4. V § 67 se ve větě druhé vypouští část věty za středníkem.
§ 132
Zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákona ČNR č. 125/1990 Sb., zákona ČNR č. 210/1990 Sb., zákona ČNR č. 425/1990 Sb., zákona ČNR č. 459/1990 Sb., zákona ČNR č. 9/1991 Sb. a zákona ČNR č. 144/1991 Sb., se mění takto:
1. § 1 odst. 1 písm. b), c) a e), § 1 odst. 3 písm. a), b) a d), § 2 odst. 1 písm. b) a c), § 2 odst. 2, 3 a 4, § 3, 4, 7, 8 a 9, § 52 odst. 1, § 54 odst. 1 písm. a), b) a c), § 54 odst. 3, § 56 odst. 1, 4 a 5, § 56a, § 57 odst. 1, § 58 písm. b), f), g) a h) se vypouštějí.
2. V § 53 písm. a) slova „dávky důchodového zabezpečení a“ se vypouštějí.
3. V § 54 odst. 5 se slova „a), c) a“ vypouštějí.
4. V § 55 se slova „nemocenského pojištění a“ vypouštějí.
5. V § 58 v předvětí se vypouštějí slova „v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány“.
§ 133
Zrušovací ustanovení
Zrušují se s působností pro Českou republiku:
1. § 12 a 13 vyhlášky Ústřední rady odborů a Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 141/1958 Ú. l., o nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení odsouzených, ve znění vyhlášky č. 102/1964 Sb., vyhlášky č. 143/1965 Sb., vyhlášky č. 95/1968 Sb., vyhlášky č. 155/1983 Sb. a vyhlášky č. 263/1990 Sb.
2. § 15 odst. 1, § 81, 82, 83 a 84, § 85 odst. 1, 2, 3 a odst. 4 věta první a druhá, § 86, 87 a 87a, § 88 odst. 2 věta druhá, § 90 a 91 vyhlášky Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění vyhlášky č. 142/1965 Sb., vyhlášky č. 117/1967 Sb., vyhlášky č. 92/1968 Sb., vyhlášky č. 180/1968 Sb., vyhlášky č. 76/1970 Sb., vyhlášky č. 128/1975 Sb., vyhlášky č. 54/1976 Sb., vyhlášky č. 164/1979 Sb., vyhlášky č. 80/1982 Sb., vyhlášky č. 153/1983 Sb., vyhlášky č. 74/1984 Sb., vyhlášky č. 133/1984 Sb., vyhlášky č. 58/1987 Sb., vyhlášky č. 150/1988 Sb., vyhlášky č. 237/1988 Sb. a vyhlášky č. 261/1990 Sb.
3. § 32 odst. 3 zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění zákona č. 99/1972 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 57/1984 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona č. 103/1988 Sb., zákona č. 180/1990 Sb. a zákona č. 306/1991 Sb.
4. § 15 odst. 2 a § 16 vyhlášky Ústřední rady odborů č. 95/1968 Sb., o poskytování přídavků na děti v nemocenském pojištění, ve znění vyhlášky č. 78/1984 Sb., vyhlášky č. 147/1988 Sb., a vyhlášky č. 263/1990 Sb.
5. § 5 a 6 vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí č. 182/1968 Sb., o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti uchazečům o zaměstnání, ve znění vyhlášky č. 132/1984 Sb., vyhlášky č. 58/1987 Sb. a vyhlášky č. 20/1991 Sb.
6. § 4 odst. 2 a § 5 odst. 2 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí a Ústřední rady odborů č. 51/1973 Sb., o úpravě některých poměrů pěstounů vykonávajících pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních.
7. § 145b a 145c vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 128/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 81/1979 Sb., vyhlášky č. 108/1979 Sb., vyhlášky č. 164/1979 Sb., vyhlášky č. 15/1982 Sb., vyhlášky č. 78/1982 Sb., vyhlášky č. 141/1983 Sb., vyhlášky č. 144/1983 Sb., vyhlášky č. 73/1984 Sb., vyhlášky č. 131/1984 Sb., vyhlášky č. 57/1987 Sb. a vyhlášky č. 149/1988 Sb.
8. § 34, 55, 62, 67, 79, 93, 102 a 102d, § 102f odst. 4, § 105 odst. 3 vyhlášky Ústřední rady odborů č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, ve znění vyhlášky č. 155/1983 Sb., vyhlášky č. 79/1984 Sb., vyhlášky č. 135/1984 Sb., vyhlášky č. 59/1987 Sb., vyhlášky č. 148/1988 Sb., vyhlášky č. 123/1990 Sb., vyhlášky č. 263/1990 Sb., vyhlášky č. 501/1990 Sb. a zákona č. 306/1991 Sb.
9. § 101 odst. 1 a 2, § 102 odst. 2, 5 a 6, § 103 odst. 2 věta druhá, § 107 odst. 2 věta první, § 108 odst. 3, § 109 odst. 2 věta první, § 111, 112, 113, 118, 119, 120, 121, § 122 odst. 2 písm. a) věta druhá a odst. 6, § 124, § 125 odst. 1 a 2, § 126, 137, § 142 odst. 2, 3, 4 písm. b) a c), odst. 5, § 143 odst. 2 a 3, § 144 odst. 1 a 3, § 145, § 145b odst. 3 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona č. 46/1991 Sb., zákona č. 246/1991 Sb. a zákona č. 306/1991 Sb., pokud upravují organizační uspořádání důchodového zabezpečení, nemocenského zabezpečení osob samostatně výdělečně činných, řízení ve věcech důchodového zabezpečení (nemocenského zabezpečení osob samostatně výdělečně činných) prováděného orgány sociálního zabezpečení České republiky, jakož i postup těchto orgánů a organizací při provádění důchodového zabezpečení (nemocenského zabezpečení osob samostatně výdělečně činných).
10. § 4 odst. 3, § 5 odst. 4, § 10 odst. 1 věta první, odst. 2 až 4, § 23 odst. 2, § 34 odst. 2, § 56a odst. 3 věta první, § 58 odst. 3 věta druhá, odst. 4 a odst. 5 věta druhá, § 60, § 63 odst. 5 a 6, § 66 odst. 3, § 143, 144, 145 a 147, § 148 odst. 1, § 150, 151 a 152, § 153 odst. 3, 4, 6 až 9, § 154, 156, 157, 160, 161, 162, 163, 164, 165, 166, 172, 173 a 174 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 123/1990 Sb., vyhlášky č. 260/1990 Sb., vyhlášky č. 313/1990 Sb., vyhlášky č. 501/1990 Sb., zákona č. 1/1991 Sb., vyhlášky č. 20/1991 Sb., vyhlášky č. 182/1991 Sb., vyhlášky č. 183/1991 Sb. a zákona č. 306/1991 Sb., pokud upravují organizační uspořádání důchodového zabezpečení, nemocenského zabezpečení osob samostatně výdělečně činných, řízení ve věcech důchodového zabezpečení (nemocenského zabezpečení osob samostatně výdělečně činných) prováděného orgány sociálního zabezpečení České republiky, jakož i postup těchto orgánů a organizací při provádění důchodového zabezpečení (nemocenského zabezpečení osob samostatně výdělečně činných).
11. § 8, 9 a 10 vyhlášky ministerstva zdravotnictví České republiky č. 463/1990 Sb., o poskytování lázeňské péče ve státních léčebných zařízeních.
§ 134
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
1) Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 16/1959 Sb., zákona č. 58/1964 Sb., zákoníku práce č. 65/1965 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., zákona č. 88/1969 Sb., zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 148/1983 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb. a zákona č. 306/1991 Sb.
Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění zákona č. 99/1972 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 57/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona č. 103/1988 Sb., zákona č. 180/1990 Sb. a zákona č. 306/1991 Sb.
Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění zákona č. 99/1972 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 57/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona č. 103/1988 Sb., zákona č. 180/1990 Sb. a zákona č. 306/1991 Sb.
3) § 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb.
8) Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění zákona č. 58/1964 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., zákona č. 109/1984 Sb. a zákona č. 180/1990 Sb.
9) Část druhá vyhlášky č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, ve znění vyhlášky č. 135/1984 Sb.
10) Např. § 11 vyhlášky Ústřední rady odborů č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění, ve znění vyhlášky č. 263/1990 Sb.
13) § 27 vyhlášky č. 91/1958 Sb., kterou se uveřejňuje opatření Ústřední rady odborů o organizaci a provádění nemocenského pojištění zaměstnanců.
18) Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění zákona č. 89/1990 Sb. (úplné znění č. 247/1990 Sb.).
19) § 6 odst. 2 písm. b) zákona č. 100/1988 Sb., ve znění zákona č. 110/1990 Sb. a zákona č. 306/1991 Sb.
30) § 9 a 10 zákona České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
31) § 50 odst. 3 a § 51 odst. 5 vyhlášky ÚRO č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, ve znění vyhlášky č. 135/1984 Sb., vyhlášky č. 59/1987 Sb. a vyhlášky č. 263/1990 Sb.
32) Zákon č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
33) § 11 odst. 1 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona České národní rady č. 548/1991 Sb. (úplné znění s působností pro Českou republiku č. 86/1992 Sb.).
35) Zákon ČNR č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech.
36) § 24 odst. 4 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.
40) § 145c odst. 2 a § 145d odst. 1 písm. e) zákona č. 100/1988 Sb., ve znění zákona č. 307/1993 Sb.
43) Zákonné opatření předsednictva FS ČSFR č. 206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku, ve znění pozdějších předpisů.
46) § 4 odst. 1 zákona č. 18/1992 Sb., o civilní službě.
§ 4 nařízení vlády ČR č. 372/1992 Sb., kterým se stanoví podrobnosti výkonu civilní služby, ve znění nařízení vlády č. 85/1993 Sb.
§ 4 nařízení vlády ČR č. 372/1992 Sb., kterým se stanoví podrobnosti výkonu civilní služby, ve znění nařízení vlády č. 85/1993 Sb.
48) § 15 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 160//1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb.
49) Zákon ČNR č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon ČNR č. 280/1992 Sb., o rezortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon ČNR č. 280/1992 Sb., o rezortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů.