ze dne 26. září 2003
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství
1) a upravuje
a) podmínky zdaňování minerálních olejů, lihu, piva, vína a meziproduktů a tabákových výrobků (dále jen „vybrané výrobky“) spotřebními daněmi,
b) způsob značení a prodeje tabákových výrobků a způsob značení některých minerálních olejů.
(2) Spotřebními daněmi jsou
a) daň z minerálních olejů,
b) daň z lihu,
c) daň z piva,
d) daň z vína a meziproduktů a
e) daň z tabákových výrobků
(dále jen „daň“).
(3) Správu daní vykonávají celní úřady a celní ředitelství příslušné podle sídla nebo místa pobytu plátce daně (dále jen „plátce“), pokud tento zákon nestanoví jinak.
§ 2
Daňové území
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) daňovým územím České republiky území České republiky,
b) daňovým územím Evropského společenství území stanovené příslušným právním předpisem Evropských společenství,
1a)
c) členským státem členský stát Evropské unie,
d) třetí zemí země mimo daňové území Evropského společenství.
(2) Území Monackého knížectví se považuje za území Francouzské republiky, území Jungholzu a Mittelbergu (KleinesWalsertal) se považuje za území Spolkové republiky Německo, území ostrova Man se považuje za území Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a území San Marina se považuje za území Italské republiky.
§ 3
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
b) dovozem vstup vybraných výrobků na daňové území Evropského společenství; pokud jsou však vybrané výrobky v okamžiku vstupu na daňové území Evropského společenství propuštěny do některého z celních režimů s podmíněným osvobozením od cla
3a) nebo jsou umístěny ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu, považuje se dovoz za uskutečněný jejich propuštěním do režimu volného oběhu
2) nebo režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení
3),
c) vývozem propuštění vybraných výrobků do režimu vývozu
4) nebo do režimu pasivního zušlechťovacího styku
5) a výstup z daňového území Evropského společenství,
d) podmíněným osvobozením od daně odklad povinnosti přiznat, vyměřit a zaplatit daň do dne uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu,
e) osvobozením od daně uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu, aniž vznikne povinnost přiznat, vyměřit a zaplatit daň,
f) daňovým skladem prostorově ohraničené místo na daňovém území České republiky, ve kterém provozovatel daňového skladu za podmínek stanovených tímto zákonem vybrané výrobky vyrábí, zpracovává, skladuje, přijímá nebo odesílá, pokud tento zákon nestanoví jinak (
§ 59,
78,
89 a
99), přičemž hranice takového místa nesmějí být přerušeny s výjimkou případu, kdy tímto místem prochází veřejná komunikace; celní ředitelství může stanovit, že určité objekty a plochy tohoto místa nejsou jeho součástí,
g) provozovatelem daňového skladu právnická nebo fyzická osoba, které bylo uděleno povolení k provozování daňového skladu,
h) oprávněným příjemcem právnická nebo fyzická osoba, která není provozovatelem daňového skladu v místě, kde v rámci podnikatelské činnosti
6) na základě povolení jednorázově nebo opakovaně přijímá vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně z jiného členského státu; oprávněný příjemce nesmí vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně skladovat ani odesílat,
i) uživatelem vybraných výrobků osvobozených od daně (dále jen „uživatel“) právnická nebo fyzická osoba, která přijímá a užívá, případně podle
§ 53 prodává dalšímu uživateli, vybrané výrobky osvobozené od daně; uživatelé mají postavení daňových subjektů bez povinnosti se registrovat,
j) uvedením do volného daňového oběhu
1. každé, i protiprávní, vyjmutí vybraných výrobků z režimu podmíněného osvobození od daně,
2. každá, i protiprávní, výroba vybraných výrobků mimo režim podmíněného osvobození od daně,
3. každý, i protiprávní, dovoz vybraných výrobků mimo režim podmíněného osvobození od daně,
k) daňovou povinností výše daně připadající na vyrobené nebo dovezené vybrané výrobky, u kterých vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit podle
§ 9; u vybraných výrobků osvobozených od daně se daňovou povinností rozumí výše daně, u které by vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, kdyby tyto vybrané výrobky nebyly od daně osvobozeny,
m) kódem nomenklatury číselné označení vybraných výrobků uvedené v Nařízení Rady o tarifu, statistické nomenklatuře a Společném celním tarifu,
8) ve znění platném k 1. lednu 2002,
n) místem pobytu fyzické osoby adresa místa trvalého pobytu státního občana České republiky nebo adresa místa pobytu cizince; v případě, že fyzická osoba nemá místo pobytu na území České republiky, je povinna oznámit celnímu úřadu adresu pro doručování,
o) množstvím vybraného výrobku v jednotkách jiných než počet kusů množství vybraného výrobku vyjádřené v měřicích jednotkách
9) uvedených v
§ 47,
69,
84 nebo
95 a měřených způsobem podle zvláštního právního předpisu,
10)
p) pilotním projektem projekt technologického vývoje ekologicky příznivější palivové směsi na základě kvasného lihu bezvodého zvláštně denaturovaného schválený Ministerstvem životního prostředí nebo projekt technologického vývoje ekologicky příznivé palivové směsi těžkých plynových olejů s vodou schválený Ministerstvem životního prostředí,
q) daňovým zástupcem právnická nebo fyzická osoba se sídlem nebo místem pobytu na daňovém území České republiky, která je pověřena provozovatelem daňového skladu registrovaným k dani v jiném členském státě zabezpečovat jeho jménem, na základě povolení a za podmínek stanovených v
§ 23a, povinnosti spojené s přijímáním vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně a s jejich uváděním do volného daňového oběhu; daňový zástupce nesmí vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně skladovat ani odesílat; daňový zástupce nesmí být totožný s osobou, která od něj má vybrané výrobky jím uvedené do volného daňového oběhu nabýt,
r) daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků právnická nebo fyzická osoba se sídlem nebo místem pobytu na daňovém území České republiky, která na základě povolení vydaného celním úřadem zastupuje fyzickou nebo právnickou osobu, která zasílá fyzické osobě na daňové území České republiky z jiného členského státu vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu v tomto členském státě; daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků může být pouze osoba, která není totožná s fyzickou osobou, které jsou vybrané výrobky zasílány; daňový zástupce pro zasílání vybraných výrobků vykonává tuto činnost podle podmínek stanovených v
§ 33 a
33a,
s) výrobou proces, při kterém
1. vybraný výrobek vznikne,
2. z vybraného výrobku, který je předmětem daně, vznikne vybraný výrobek, který je jiným předmětem daně,
3. z minerálního oleje, který je uvedený pod jedním kódem nomenklatury, vznikne minerální olej, který je uveden pod jiným kódem nomenklatury,
t) bankovní zárukou podle tohoto zákona se rozumí záruka vydaná bankou nebo spořitelním a úvěrním družstvem.
§ 4
Plátce daně
(1) Plátcem je právnická nebo fyzická osoba,
a) která je provozovatelem daňového skladu, oprávněným příjemcem, daňovým zástupcem (
§ 23a) nebo výrobcem, jíž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit v souvislosti s uvedením vybraných výrobků do volného daňového oběhu (
§ 9 odst. 1), nebo v souvislosti se ztrátou nebo zničením anebo jiným znehodnocením (dále jen „znehodnocení“) vybraných výrobků dopravovaných v režimu podmíněného osvobození od daně [
§ 9 odst. 3 písm. a)],
b) jíž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit
2. v případě použití vybraných výrobků osvobozených od daně pro jiné účely, než na které se osvobození od daně vztahuje [
§ 9 odst. 3 písm. b)],
3. v případě použití vybraných výrobků, u nichž byla vrácena daň, pro jiné účely, než na které se vrácení daně vztahuje [
§ 9 odst. 3 písm. c)],
e) jíž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit při přijetí vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jiném členském státě pro účely podnikání nebo určených k plnění úkolů veřejnoprávního subjektu nebo při ukončení dopravy vybraných výrobků určených pro účely podnikání [
§ 9 odst. 3 písm. g)],
f) která skladuje nebo dopravuje vybrané výrobky ve větším množství, uvádí do volného daňového oběhu vybrané výrobky, aniž prokáže, že se jedná o vybrané výrobky zdaněné, nebo pokud neprokáže způsob jejich nabytí oprávněně bez daně,
g) které vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit při přechodu nebo převodu vlastnického práva k nezdaněným vybraným výrobkům a podobně (
§ 9 odst. 4), nebo
h) která je daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků z jiného členského státu na daňové území České republiky [
§ 9 odst. 3 písm. i) a
§ 33 odst. 4]; pokud právnická nebo fyzická osoba uvedená v
§ 33 odst. 3 neustanoví daňového zástupce, stává se plátcem daně tato osoba.
(2) Osoba s výjimkou osob uvedených v
odstavci 1 písm. b) bodech 1 a
3 a
písm. f) a v
§ 14 odst. 2 a
3 je povinna se registrovat jako plátce u celního úřadu nejpozději do dne vzniku první povinnosti daň přiznat a zaplatit. Osoba uplatňující nárok na vrácení daně je povinna se registrovat u celního úřadu nejpozději do dne, kdy poprvé uplatní nárok na vrácení daně, není-li již jako plátce daně registrována. Plátce je povinen se registrovat ke každé dani samostatně.
(3) Větším množstvím vybraných výrobků je pro účely
odstavce 1 písm. f) množství přesahující u
a) minerálních olejů s výjimkou zkapalněných ropných plynů dopravovaných v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně množství dopravované v běžných nádržích (
§ 63 odst. 2) zvýšené o 20 l,
b) zkapalněných ropných plynů v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně 5 tlakových nádob,
c) konzumního lihu a lihovin
11) 10 l konečných výrobků,
d) piva 110 l,
e) meziproduktů 20 l,
f) vína 90 l, z toho u šumivých vín 60 l,
g) cigaret 800 kusů,
h) cigarillos a doutníků o váze menší než 3 g/kus 400 kusů,
i) ostatních doutníků 200 kusů,
j) tabáku ke kouření 1 kg.
(4) Bližší vymezení plátců daně upravuje pro daň z minerálních olejů
§ 44, pro daň z lihu
§ 66, pro daň z piva
§ 80, pro daň z vína a meziproduktů
§ 92 a pro tabákové výrobky
§ 100c.
§ 5
Prokázání zdanění vybraných výrobků
(1) Na daňovém území České republiky se prokazuje zdanění vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu daňovým dokladem nebo dokladem o prodeji či dokladem o dopravě vybraných výrobků do volného daňového oběhu již uvedených, pokud tento zákon nestanoví jinak (
§ 6). Zdanění vybraných výrobků do volného daňového oběhu již uvedených se prokazuje pouze tehdy, jedná-li se o jejich větší množství (
§ 4 odst. 3).
(2) Daňový doklad podle
odstavce 1, který je plátce povinen při uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu bezodkladně vydat nabyvateli, popřípadě osobě, která pro nabyvatele nebo kupujícího výrobky podle
odstavce 1 přechodně nabývá, musí obsahovat tyto údaje:
a) obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo
12) plátce, je-li plátce právnickou osobou, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a daňové identifikační číslo plátce, je-li plátce fyzickou osobou,
b) obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo
12) nabyvatele, je-li nabyvatel právnickou osobou, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a daňové identifikační číslo nabyvatele, bylo-li přiděleno, je-li nabyvatel fyzickou osobou,
c) množství vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu, u nichž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, a jejich název, popřípadě obchodní označení,
d) výši spotřební daně celkem,
e) datum vystavení daňového dokladu,
f) číslo daňového dokladu.
(3) Doklad o prodeji podle
odstavce 1, který je prodávající povinen při prodeji vybraných výrobků bezodkladně vydat, musí obsahovat tyto údaje:
a) obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo
12) prodávajícího, je-li prodávající právnickou osobou, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a daňové identifikační číslo prodávajícího, bylo-li přiděleno, je-li prodávající fyzickou osobou,
b) obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo
12) kupujícího, je-li kupující právnickou osobou, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a daňové identifikační číslo kupujícího, bylo-li přiděleno, je-li kupující fyzickou osobou,
c) množství prodaných vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu, u nichž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, a jejich název, popřípadě obchodní označení,
d) výši spotřební daně celkem,
e) datum vystavení dokladu o prodeji,
f) číslo dokladu o prodeji.
(4) Doklad o dopravě podle
odstavce 1 vystavuje právnická nebo fyzická osoba, která vybrané výrobky již uvedené do volného daňového oběhu vydá pro dopravu, přičemž nejsou splněny podmínky, na jejichž základě je stanovena povinnost vydat daňový doklad podle
odstavce 2 nebo doklad o prodeji podle
odstavce 3. Doklad o dopravě musí obsahovat tyto údaje:
a) obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo
12) odesilatele, je-li odesilatel právnickou osobou, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a daňové identifikační číslo odesilatele, bylo-li přiděleno, je-li odesilatel fyzickou osobou,
b) místo určení,
c) množství dopravovaných vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu, u nichž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, a jejich název, popřípadě obchodní označení,
d) výši spotřební daně celkem,
e) datum vystavení dokladu o dopravě,
f) číslo dokladu o dopravě.
(5) Zdanění vybraných výrobků při dovozu se prokazuje rozhodnutím celního úřadu o propuštění vybraných výrobků do režimu volného oběhu nebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení nebo jiným rozhodnutím celního úřadu o vyměření daně.
(6) Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu lze dopravovat pouze s daňovým dokladem, s dokladem o prodeji, s dokladem o dopravě nebo s rozhodnutím celního úřadu podle
odstavce 5.
(7) Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu v jiném členském státě, které jsou zasílány fyzické osobě s místem pobytu na daňovém území České republiky (
§ 33), lze dopravovat pouze s dokladem, který potvrzuje, že tyto výrobky byly zdaněny v členském státě, ze kterého byly zaslány.
(8) Pro prokázání zdanění minerálních olejů, lihu, vybraných výrobků obsahujících líh a tabákových výrobků platí rovněž ustanovení
§ 51,
74 a
106.
§ 6
Prokázání oprávněného nabytí vybraných výrobků osvobozených od daně
(1) Oprávněné nabytí vybraných výrobků osvobozených od daně se prokazuje zvláštním povolením podle
§ 13 tohoto zákona, bylo-li vydáno, a dokladem o osvobození vybraných výrobků od daně. Toto ustanovení se nevztahuje na právnické nebo fyzické osoby uvedené v
§ 53 odst. 6.
(2) Doklad o osvobození od daně podle
odstavce 1, který je plátce, popřípadě uživatel povinen bezodkladně vydat při vydání vybraných výrobků osvobozených od daně, musí obsahovat tyto údaje:
a) obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo
12) odesílajícího plátce, popřípadě uživatele, je-li plátce, popřípadě uživatel právnickou osobou, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a daňové identifikační číslo odesílajícího plátce, popřípadě uživatele, je-li plátce, popřípadě uživatel fyzickou osobou,
b) obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo
12) přijímajícího uživatele, je-li uživatel právnickou osobou, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a daňové identifikační číslo přijímajícího uživatele, bylo-li přiděleno, je-li uživatel fyzickou osobou,
c) množství vybraných výrobků osvobozených od daně, u nichž vznikla daňová povinnost, a jejich název, popřípadě obchodní označení,
d) prohlášení, že v ceně vybraných výrobků není obsažena daň,
e) místo odeslání,
f) místo přijetí,
g) datum vystavení dokladu o osvobození od daně,
h) číslo dokladu o osvobození od daně.
(3) Oprávněné nabytí dovezených vybraných výrobků osvobozených od daně se prokazuje zvláštním povolením podle
§ 13, byla-li povinnost jej vystavit, a zároveň rozhodnutím celního úřadu o propuštění vybraných výrobků do režimu volného oběhu nebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení nebo jiným rozhodnutím celního úřadu o vyměření daně.
(4) Vybrané výrobky osvobozené od daně lze dopravovat pouze s dokladem o osvobození od daně, pokud tento zákon nestanoví jinak (
§ 50).
(5) Pro prokázání oprávněnosti nabytí minerálních olejů, lihu a vybraných výrobků obsahujících líh platí rovněž ustanovení
§ 52 a
75 tohoto zákona.
§ 7
Předmět daně
(2) Předmětem daně jsou vybrané výrobky na daňovém území Evropského společenství vyrobené nebo na daňové území Evropského společenství dovezené.
(3) Bližší vymezení předmětu daně upravuje u daně z minerálních olejů
§ 45, daně z lihu
§ 67, daně z piva
§ 81, daně z vína a z meziproduktů
§ 93 a daně z tabákových výrobků
§ 101.
§ 8
Vznik daňové povinnosti
(2) Daňová povinnost vzniká výrobou vybraných výrobků na daňovém území Evropského společenství nebo dovozem vybraných výrobků na daňové území Evropského společenství.
§ 9
Vznik povinnosti daň přiznat a zaplatit
(1) Povinnost daň ve stanovené lhůtě přiznat a zaplatit vzniká okamžikem uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky. To se netýká odpadních olejů uvedených v
§ 45 odst. 1 písm d).
(2) Při dovozu vybraných výrobků vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit dnem vzniku celního dluhu, pokud vybrané výrobky nebyly uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně. Nepodléhají-li vybrané výrobky clu, má se pro účely tohoto zákona za to, že celní dluh vznikl, jsou-li splněny ostatní podmínky pro jeho vznik, které stanoví zvláštní právní předpis.
13) Při dovozu vybraných výrobků, které byly uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně, vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit podle
odstavce 1.
(3) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také
a) u vybraných výrobků dopravovaných v režimu podmíněného osvobození od daně okamžikem jejich ztráty nebo znehodnocení, pokud ke ztrátě nebo znehodnocení nedošlo prokazatelně v důsledku nepředvíatelné a neodvratitelné události,
b) u vybraných výrobků osvobozených od daně okamžikem jejich použití pro jiné účely, než na které se osvobození od daně vztahuje,
c) u vybraných výrobků, u nichž byla vrácena daň, okamžikem jejich použití pro jiné účely, než na které se vrácení daně vztahuje,
d) dnem zúčtování ztráty nebo znehodnocení vybraných výrobků, nejpozději však do jednoho měsíce po zjištění ztráty nebo znehodnocení, pokud ke ztrátě nebo znehodnocení nedošlo v důsledku prokazatelně nepředvídatelné a neodvratitelné události; do ztrát a znehodnocení se nezahrnují ztráty a znehodnocení ve výši technicky zdůvodněných skutečných výrobních ztrát a ztrát při skladování,
e) dnem nabytí vybraných výrobků nebo dnem jejich prodeje plátci uvedenými v
§ 4 odst. 1 písm. f) nebo dnem zjištění vybraných výrobků u těchto plátců, a to tím dnem, který nastal dříve,
f) okamžikem porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy vybraných výrobků v tomto režimu (
§ 28),
g) dnem přijetí vybraných výrobků, které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státě a které jsou určeny pro účely podnikání na daňovém území České republiky nebo k plnění úkolů veřejnoprávního subjektu na daňovém území České republiky nebo dnem ukončení dopravy na daňovém území České republiky, pokud tyto výrobky byly přijaty plátcem uvedeným v
§ 4 odst. 1 písm. e) v jiném členském státě a jsou dopravovány na daňové území České republiky,
h) dnem zániku nebo odejmutí povolení pro provozování daňového skladu nebo zvláštního povolení na přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně; to se nevztahuje na vybrané výrobky, které se mohou užívat bez zvláštního povolení podle
§ 13 odst. 20 nebo na vybrané výrobky, pro které zvláštní povolení zaniklo podle
§ 13 odst. 21 písm. d) a které jsou dnem zániku zvláštního povolení uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně,
i) dnem přijetí vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jiném členském státě, které byly zaslány fyzické osobě na daňové území České republiky (
§ 33), nebo
j) dnem použití vybraných výrobků pro vlastní spotřebu.
(4) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také dnem přechodu nebo převodu vlastnického práva k nezdaněným vybraným výrobkům, které se nacházejí mimo režim podmíněného osvobození od daně a tvoří obchodní majetek,
14) při nájmu podniku nebo jeho části,
15) při prodeji podniku
16) nebo jeho vložení jako vklad do obchodní společnosti nebo družstva.
17)
(5) Další skutečnosti zakládající povinnost daň přiznat a zaplatit jsou stanoveny pro daň z minerálních olejů v
§ 46, pro daň z lihu v
§ 68, pro daň z piva v
§ 83, pro daň z vína a meziproduktů v
§ 94 a pro tabákové výrobky v
§ 101a.
§ 10
Sazby a výpočet daně
(1) Daň se vypočítá vynásobením základu daně sazbou daně stanovenou pro příslušný vybraný výrobek, pokud tento zákon nestanoví jinak.
§ 11
Osvobození od daně
(1) Od daně jsou osvobozeny vybrané výrobky
a) dovezené, pokud se na ně vztahuje osvobození od cla, s výjimkou vybraných výrobků, které se po vývozu vracejí zpět na daňové území České republiky a jsou propuštěny do volného oběhu,
b) nakoupené bez daně za stavu ohrožení státu a válečného stavu, pokud tak nařídí vláda podle
§ 137,
d) dovezené nebo dopravené z území jiného členského státu na daňové území České republiky pro ozbrojené síly členských států Organizace Severoatlantické smlouvy s výjimkou ozbrojených sil České republiky pro použití těchto výrobků těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími nebo k zásobování jejich jídelen; tyto výrobky mohou být dopravovány z jiného členského státu pouze s průvodními doklady podle
§ 26, které vystaví odesilatel, a s osvědčením o osvobození od spotřební daně vyhotoveným podle vzoru a způsobem uvedeným v příslušném předpisu Evropského společenství,
17a)
e) dopravené z území jiného členského státu osobám uvedeným v
§ 15 odst. 1; tyto výrobky mohou být dopravovány z jiného členského státu pouze s průvodními doklady podle
§ 26, které vystaví odesilatel, a s osvědčením o osvobození od spotřební daně vyhotoveným podle vzoru a způsobem uvedeným v příslušném předpisu Evropského společenství.
17a)
(2) Pokud právnická nebo fyzická osoba nakoupila zdaněné vybrané výrobky a použila je pro účely, na které se vztahuje osvobození od daně, pohlíží se pro účely tohoto zákona na tyto vybrané výrobky, jako by byly pořízeny za ceny bez daně.
(3) Pro příjímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně podle
odstavce 1 se nevyžaduje zvláštní povolení na přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně (
§ 13).
(4) Další skutečnosti zakládající nárok na osvobození vybraných výrobků od daně jsou stanoveny pro daň z minerálních olejů v
§ 49, pro daň z lihu v
§ 71 a
72, pro daň z piva v
§ 86, pro daň z vína a meziproduktů v
§ 97 a pro daň z tabákových výrobků v
§ 105 odst. 1.
§ 12
Uplatnění nároku na osvobození od daně
(1) Nárok na osvobození vybraného výrobku od daně, včetně odkazu na příslušné ustanovení tohoto zákona, podle něhož je nárok uplatňován, je uživatel povinen uplatnit u plátce nebo uživatele, a to nejpozději přede dnem jejich vydání, jinak nárok na vydání vybraných výrobků bez daně nevznikne.
(2) Jedná-li se o dovoz vybraných výrobků, uplatňuje nárok na osvobození vybraného výrobku od daně u příslušného celního úřadu uživatel, který musí být současně i deklarantem, a to při podání celního prohlášení, jímž navrhuje propuštění vybraných výrobků do režimu volného oběhu nebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení. Je-li stanovena povinnost podat celní prohlášení v písemné formě, uplatňuje se nárok na osvobození od daně rovněž písemně.
(3) Nárok na vydání vybraného výrobku za ceny bez daně uživatel prokazuje předložením zvláštního povolení na přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně, které mu bylo vydáno podle
§ 13, pokud tento zákon nestanoví jinak (
§ 11 odst. 3,
§ 32,
§ 53 odst. 3 až 7,
§ 73 odst. 2,
§ 87 a
98); neučiní-li tak, má se za to, že nárok na osvobození vybraných výrobků od daně nebyl uplatněn.
(4) Stanoví-li tento zákon jako podmínku pro vydání vybraného výrobku za cenu bez daně předložení zvláštního povolení na přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně, je plátce nebo uživatel oprávněn vydat vybraný výrobek pouze uživateli, který takové zvláštní povolení předloží k nahlédnutí.
(5) Uživatel je povinen bezodkladně umístit přijatý vybraný výrobek osvobozený od daně v místě, které je uvedeno ve zvláštním povolení.
§ 13
Zvláštní povolení na přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně
(1) S výjimkou případů podle
§ 11 odst. 3,
§ 32,
§ 53 odst. 3 až 7,
§ 73 odst. 2,
§ 87 a
98 lze vybrané výrobky přijímat a užívat pouze na základě zvláštního povolení na přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně (dále jen „zvláštní povolení“). O vydání zvláštního povolení rozhoduje celní ředitelství na návrh podaný prostřednictvím celního úřadu.
(2) V návrhu na vydání zvláštního povolení musí být uvedeny tyto náležitosti:
a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo
12) navrhovatele, je-li navrhovatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a datum narození navrhovatele, je-li navrhovatel fyzickou osobou,
b) popis místa uskladnění vybraných výrobků osvobozených od daně a popis způsobu jejich zabezpečení před neoprávněným použitím,
c) název, popřípadě obchodní označení vybraných výrobků,
d) účel použití a předpokládané množství roční spotřeby vybraných výrobků,
e) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo
12) dodavatele, bylo-li přiděleno, je-li dodavatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo dodavatele, je-li dodavatel fyzickou osobou, a místo vydání vybraných výrobků,
f) čestné prohlášení navrhovatele, že jsou splněny podmínky stanovené zvláštními právními předpisy pro ochranu života a zdraví osob a životního prostředí,
h) očekávaný původ přijímaných vybraných výrobků, zda pocházejí z České republiky, členských zemí nebo třetích zemí, a místo odeslání,
i) doklad o tom, zda a v jaké výši má navrhovatel v České republice nedoplatek evidovaný celním nebo finančním úřadem nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní,
j) čestné prohlášení navrhovatele, zda mu byla udělena pokuta za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů, je-li navrhovatel fyzickou osobou, nebo zda navrhovateli, jeho statutárním orgánům nebo členům statutárních orgánů byla uložena pokuta za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů, je-li navrhovatel právnickou osobou,
k) výpis z obchodního rejstříku nebo výpis z živnostenského rejstříku,
18) který nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní, nejedná-li se o uživatele, který se do těchto rejstříků nezapisuje,
l) výpis z evidence Rejstříku trestů,
19) je-li navrhovatelem fyzická osoba, nebo výpisy z evidence Rejstříku trestů statutárního orgánu nebo členů statutárních orgánů, je-li navrhovatelem právnická osoba, které nesmějí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní; pokud navrhovatel, statutární orgán navrhovatele nebo člen statutárního orgánu navrhovatele pobýval v posledních třech letech nepřetržitě 6 měsíců v jiném státě, předloží rovněž doklad tohoto státu obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů, a není-li tímto jiným státem takový doklad vydáván, předloží uvedené osoby místo dokladu čestné prohlášení,
m) evidenční číslo uživatele, pokud již bylo celním ředitelstvím navrhovateli přiděleno.
(3) Název vybraného výrobku podle
odstavce 2 písm. c) musí být uveden dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti vybraného výrobku tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena, kdyby nebyl osvobozen.
(4) Pokud navrhovatel, statutární orgán navrhovatele nebo člen statutárního orgánu navrhovatele není státním občanem České republiky, musí být výpis z evidence Rejstříku trestů
19) nahrazen obdobným dokladem státu, jehož je navrhovatel nebo člen statutárního orgánu navrhovatele občanem, jakož i států, ve kterých navrhovatel nebo člen statutárního orgánu navrhovatele pobýval v posledních třech letech nepřetržitě 6 měsíců. Pokud některý z dotčených států takový doklad nevydává, předloží uvedené osoby místo dokladu čestné prohlášení.
(5) Celní ředitelství rozhodne o vydání zvláštního povolení pouze navrhovateli, který není v likvidaci nebo v insolvenčním řízení podle zvláštního právního předpisu
20). Má-li navrhovatel nedoplatek na daních nebo clu nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, celní ředitelství vydá povolení pouze tehdy, je-li zajištěno uhrazení tohoto nedoplatku.
(6) Za závažné porušení celních nebo daňových předpisů se pro účely tohoto zákona považuje takové jejich porušení, za které byla uložena pokuta, úrok z prodlení nebo penále ve výši 250 000 Kč a vyšší; opakovaným porušením celních nebo daňových předpisů je jejich porušení, k němuž došlo více než pětkrát během 2 let předcházejících dni podání návrhu.
(7) Navrhovatel je povinen na výzvu celního úřadu nebo celního ředitelství uvést a doložit další údaje potřebné pro správu daní.
(8) Celní ředitelství prověří údaje uvedené v návrhu a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve navrhovatele, aby údaje blíže vysvětlil, změnil, doplnil a doložil, a zároveň určí lhůtu, v níž je navrhovatel povinen na výzvu odpovědět. Po marném uplynutí stanovené lhůty celní ředitelství návrh odloží.
(10) Celní ředitelství může ve zvláštním povolení stanovit další podmínky zabezpečení vybraných výrobků nebo uložit opatření potřebná k zabránění jejich neoprávněného použití.
(11) Celní ředitelství rozhodne o návrhu na vydání zvláštního povolení do 60 kalendářních dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže vyšší nadřízený orgán. Nemůže-li celní ředitelství rozhodnout do 60 kalendářních dní, popřípadě do 90 kalendářních dní, je povinno o tom navrhovatele s uvedením důvodu uvědomit.
(12) Rozhodnutí o vydání zvláštního povolení vyhotoví celní ředitelství ve čtyřech stejnopisech, z nichž jedno je určeno uživateli, druhé celnímu úřadu příslušnému pro uživatele, třetí dodavateli vybraných výrobků a čtvrté celnímu úřadu příslušnému pro dodavatele vybraných výrobků.
(13) Celní ředitelství v souvislosti s vydáním prvního zvláštního povolení přidělí uživateli evidenční číslo a vydá osvědčení o evidenci.
(14) V rozhodnutí o zvláštním povolení stanoví celní ředitelství dobu jeho platnosti, která počíná běžet dnem nabytí právní moci rozhodnutí. Zvláštní povolení platí nejméně do konce kalendářního roku, v němž nabylo rozhodnutí o jeho udělení právní moci, a nejdéle do konce třetího kalendářního roku od konce roku, v němž bylo rozhodnutí o jeho udělení vydáno, pokud tento zákon nestanoví jinak (
§ 73).
(15) Rozhodnutí, kterým se návrhu na vydání zvláštního povolení nevyhovuje, musí být odůvodněno.
(16) O vydání nového zvláštního povolení je uživatel povinen požádat nejpozději tři kalendářní měsíce před ukončením doby platnosti předchozího zvláštního povolení, pokud hodlá nepřerušeně přijímat vybrané výrobky osvobozené od daně.
(17) Uživatel je povinen oznámit celnímu ředitelství každou změnu údajů podle
odstavce 2 písm. a) nebo
b) do 15 kalendářních dní ode dne jejího vzniku a změnu údajů podle
odstavce 2 písm. c),
d),
e),
g) nebo
h) je uživatel povinen oznámit předem.
(18) Dojde-li ke změně
a) sídla nebo místa pobytu uživatele,
b) předpokládaného množství roční spotřeby vybraných výrobků,
c) sídla nebo místa pobytu dodavatele vybraných výrobků, nebo
d) místa vydání vybraných výrobků,
celní ředitelství vydá rozhodnutí o změně původního zvláštního povolení.
(19) Dojde-li ke změně ostatních skutečností a údajů uvedených ve zvláštním povolení, celní ředitelství rozhodne o vydání nového zvláštního povolení a o odejmutí zvláštního povolení předchozího. Zanikne-li původní zvláštní povolení uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, v případném rozhodnutí o vydání nového zvláštního povolení celní ředitelství rozhodne o odejmutí původního zvláštního povolení.
(20) Pokud zvláštní povolení zaniklo uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, a uživatel nepožádal o vydání nového zvláštního povolení podle
odstavce 16 a pokud tento uživatel ještě skladuje vybrané výrobky získané na základě tohoto zaniklého zvláštního povolení, může je užívat i po zániku platnosti tohoto povolení až do vyčerpání zásob za podmínky, že
a) provede bezodkladně za přítomnosti zaměstnance, který pracuje v celním úřadu, nejpozději do 5 kalendářních dní poté, co zvláštní povolení zaniklo, inventarizaci uvedených vybraných výrobků a její výsledek oznámí nejpozději následující pracovní den celnímu úřadu příslušnému místu, ve kterém jsou tyto vybrané výrobky osvobozené od daně na základě zaniklého zvláštního povolení umístěny,
b) uvedené vybrané výrobky budou užívány pouze pro účely a za podmínek, které byly uvedeny v zaniklém zvláštním povolení, na jehož základě byly uživatelem odebrány.
(21) Zvláštní povolení zaniká
a) uplynutím doby, na kterou bylo vydáno,
b) zánikem právnické osoby, je-li uživatel právnickou osobou,
c) úmrtím uživatele nebo nabytím právní moci rozsudku soudu o prohlášení uživatele za mrtvého,
d) dnem, kdy pro prostorově ohraničené místo [
§ 3 písm. f)], ve kterém jsou umístěny vybrané výrobky osvobozené od daně na základě zvláštního povolení, nabude právní moci rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu podle
§ 20,
e) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení konkursu na majetek uživatele, nebo
f) dnem zániku živnostenského oprávnění.
21)
(22) Celní ředitelství odejme zvláštní povolení, jestliže
a) vybraný výrobek byl použit na jiné účely, než které byly ve zvláštním povolení uvedeny, a uživatel z tohoto vybraného výrobku nezaplatil daň,
b) uživatel neplní podmínky stanovené zvláštním povolením nebo nevede řádně účetnictví nebo evidenci podle tohoto zákona (
§ 40),
c) pominuly důvody nebo se změnily podmínky, na jejichž základě bylo zvláštní povolení vydáno, a uživatel nepožádal o jeho změnu,
d) po dobu 12 měsíců ode dne doručení rozhodnutí o vydání zvláštního povolení nebyl uskutečněn nákup vybraných výrobků osvobozených od daně podle tohoto zvláštního povolení, nebo
e) uživatel o to požádá.
(23) Zanikne-li zvláštní povolení nebo je-li zvláštní povolení odejmuto, uživatel provede za přítomnosti zaměstnance, který pracuje v celním úřadu bezodkladně, nejpozději však do 5 kalendářních dní, inventarizaci zásob vybraných výrobků a nejpozději následující pracovní den po provedení inventarizace předloží daňové přiznání a zaplatí daň, pokud se nejedná o případ podle
odstavce 20. V případě podle
odstavce 21 písm. c) inventarizaci ve stejné lhůtě provede dědic nebo soudem stanovený správce; není-li inventarizace ve stanovené lhůtě dědicem nebo stanoveným správcem provedena, provede inventarizaci celní úřad. Inventarizace nemusí být provedena, zaniklo-li zvláštní povolení uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, nebo bylo-li podle
odstavce 19 odejmuto, pokud bylo téže osobě z těchto důvodů vydáno zvláštní povolení nové.
(24) Další podmínky týkající se zvláštního povolení upravuje
§ 53 pro minerální oleje,
§ 73 pro líh,
§ 87 pro pivo a
§ 98 pro víno.
§ 14
Vracení daně plátci
(1) U zdaněných vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu vzniká plátci nárok na vrácení daně dnem
a) jejich propuštění do režimu vývozu nebo do režimu pasivního zušlechťovacího styku, prokáže-li plátce výstup vybraných výrobků z daňového území Evropského společenství,
b) jejich opětovného uvedení do režimu podmíněného osvobození od daně; daň může být vrácena jenom provozovateli daňového skladu, jenž je uvedl do volného daňového oběhu a jemuž byly tyto vybrané výrobky vráceny jako nepřevzaté kupujícím nebo z důvodu vypořádání nároků z vad vybraných výrobků; daň může být vrácena pouze v případě, že provozovatel daňového skladu úplatu za tyto vybrané výrobky neobdržel nebo pokud tuto úplatu kupujícímu vrátil.
(2) Plátci, který předloží doklad o tom, že daň za vybrané výrobky byla zaplacena na daňovém území České republiky a tyto výrobky byly dopraveny do jiného členského státu pro účely podnikání nebo pro plnění úkolů veřejnoprávního subjektu, vzniká nárok na vrácení daně za podmínek, že
a) před odesláním vybraných výrobků celnímu úřadu oznámí, že uplatní nárok na vrácení daně; s tímto oznámením předloží doklad o tom, že daň za vybrané výrobky, které budou dopraveny do jiného členského státu, byla na daňovém území České republiky zaplacena,
b) vybrané výrobky jsou dopravovány se zjednodušeným průvodním dokladem (
§ 30),
c) předloží navrácené vyhotovení zjednodušeného průvodního dokladu řádně potvrzené příjemcem,
d) předloží doklad o zajištění daně v jiném členském státě nebo poskytne adresu příslušného správce daně v členském státě určení a prokáže den podání daňového přiznání tomuto správci daně a číslo jednací, pod nímž je toto daňové přiznání evidováno,
e) u zdaněných vybraných výrobků, které podléhají značení podle tohoto zákona a byly uvedeny do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky, předloží potvrzení od správce daně jiného členského státu, že značení podle tohoto zákona byla zničena nebo odstraněna.
Nárok na vrácení daně vzniká dnem splnění poslední podmínky ze všech podmínek uvedených v
písmenech a) až e).
(3) Plátci, který předloží doklad o tom, že daň za vybrané výrobky byla zaplacena na daňovém území České republiky a tyto výrobky byly zaslány fyzické osobě do jiného členského státu (
§ 33), a doklad o tom, že daň za vybrané výrobky byla přiznána v tomto jiném členském státě, vzniká nárok na vrácení daně dnem předložení těchto dokladů.
(4) U zdaněných vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu vzniká oprávněným příjemcům, daňovým zástupcům podle
§ 3 písm. q) nebo výrobcům, kteří nejsou provozovateli daňového skladu, pokud vybrané výrobky vlastní, nárok na vrácení daně, dojde-li ke zničení vybraných výrobků v důsledku nepředvídatelné a neodvratitelné události.
(5) Nárok na vrácení daně může plátce uplatnit v daňovém přiznání (
§ 18).
(6) Nárok na vrácení daně může plátce uplatnit pouze do výše skutečně zaplacené daně vypočtené sazbou daně platnou v den dovozu nebo v den uvedení vybraného výrobku do volného daňového oběhu.
(7) Přesahuje-li ve zdaňovacím období částka nároku na vrácení daně částku daňové povinnosti, postupuje se při vypořádání rozdílu mezi těmito částkami obdobně jako při vypořádání daňového přeplatku.
(8) Pokud plátce daně neuplatní nárok na vrácení daně, pohlíží se při dalším uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu na tyto výrobky tak, jako kdyby byl tento nárok uplatněn a přiznán.
(9) Nárok na vrácení daně upravuje rovněž
§ 28 odst. 10 tohoto zákona pro případy porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy,
§ 54 až 57 pro případy týkající se vrácení daně z minerálních olejů a
§ 78 odst. 6 pro případy týkající se vracení daně z lihu.
§ 15
Vracení daně osobám požívajícím výsad a imunit
(1) Pro účely tohoto zákona se osobou požívající výsad a imunit podle smluv, které jsou součástí českého právního řádu,
22) (dále jen „osoba požívající výsad a imunit“) rozumí:
a) diplomatická mise a konzulární úřad, s výjimkou konzulárních úřadů vedených honorárními konzulárními úředníky (dále jen „konzulární úřad“), akreditované pro Českou republiku jako orgány cizích států,
b) zvláštní mise,
c) zastupitelství mezinárodní organizace,
d) orgány Evropských společenství,
e) člen diplomatické mise
23) nebo konzulárního úřadu
24) se sídlem na daňovém území České republiky, s výjimkou člena služebního personálu a soukromé služebné osoby, který je akreditován pro Českou republiku a nemá místo pobytu na daňovém území České republiky,
f) úředník zastupitelství mezinárodní organizace, který nemá místo pobytu na daňovém území České republiky a není státním občanem České republiky, pokud je trvale přidělen k výkonu svých úředních funkcí na daňovém území České republiky, a státní příslušník cizího státu, který je členem zvláštní mise akreditované pro Českou republiku a který nemá místo pobytu na daňovém území České republiky,
g) rodinný příslušník osoby uvedené v
písmenu e) nebo
f), pokud s ní žije ve společné domácnosti na daňovém území České republiky, dosáhl věku 15 let, není státním občanem České republiky a je registrován Ministerstvem zahraničních věcí.
(2) Zaplacená daň se vrací
a) osobě uvedené v
odstavci 1 písm. a), která má sídlo na daňovém území České republiky, a jejímu členu uvedenému v
odstavci 1 písm. e), včetně jeho rodinných příslušníků podle
odstavce 1 písm. g) na základě principu vzájemnosti, maximálně v rozsahu, v jakém je vracena daň české osobě požívající výsad a imunit v cizím státu,
b) osobě uvedené v
odstavci 1 písm. a), která má sídlo na daňovém území České republiky, ale její vysílající stát neuplatňuje daně jako součást ceny zboží a služeb, maximálně do výše 2 000 000 Kč za kalendářní rok, členu diplomatické mise nebo konzulárního úřadu uvedenému v
odstavci 1 písm. e) maximálně do výše 100 000 Kč za kalendářní rok a jeho rodinným příslušníkům podle
odstavce 1 písm. g) maximálně do výše 50 000 Kč za kalendářní rok,
c) osobě uvedené v
odstavci 1 písm. a), která je akreditována pro Českou republiku, ale má sídlo mimo daňové území České republiky, maximálně do výše 250 000 Kč za kalendářní rok,
d) osobě uvedené v
odstavci 1 písm. e), která je akreditována pro Českou republiku, ale má místo pobytu mimo daňové území České republiky, maximálně do výše 10 000 Kč za kalendářní rok,
e) osobě uvedené v
odstavci 1 písm. b) a
c) maximálně do výše 500 000 Kč za kalendářní rok, pokud mezinárodní smlouva vyhlášená ve Sbírce mezinárodních smluv nestanoví jinak,
g) osobě uvedené v
odstavci 1 písm. f), včetně jejích rodinných příslušníků podle
odstavce 1 písm. g), maximálně do výše 100 000 Kč za kalendářní rok, pokud mezinárodní smlouva vyhlášená ve Sbírce mezinárodních smluv nestanoví jinak.
(3) Do limitu pro vrácení daně stanoveného v
odstavci 2 se započítává i výše daně připadající na vybrané výrobky osvobozené od daně podle
§ 11 odst. 1 písm. a) nebo
e) dopravené z jiného členského státu nebo dovezené osobám požívajícím výsad a imunit uplatňujícím nárok na vrácení daně ve stejném zdaňovacím období, kterého se uplatňovaný nárok týká.
(4) Ministerstvo zahraničních věcí potvrdí splnění principu vzájemnosti u osob podle
odstavce 2 písm. a) jak z hlediska osob, na které se vzájemnost při vracení daně vztahuje, tak i z hlediska věcného a hodnotového rozsahu vybraných výrobků v příloze vyplněného daňového přiznání, která je nedílnou součástí daňového přiznání.
(5) Možnost uplatnit nárok na vrácení zaplacené daně vzniká osobě požívající výsad a imunit podle
odstavce 1 nejdříve ve zdaňovacím období, kdy se uskutečnil nákup vybraných výrobků za ceny obsahující spotřební daň. Nárok na vrácení daně této osobě zaniká uplynutím 31. ledna kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, ve kterém se uskutečnil nákup vybraných výrobků; to se netýká osoby požívající výsad a imunit uvedené v
odstavci 1 písm. d). Osoba požívající výsad a imunit uvedená v
odstavci 1 písm. a) až d) má nárok na vrácení daně u vybraných výrobků zakoupených výlučně za účelem výkonu funkce těchto osob. Osoba požívající výsad a imunit uvedená v
odstavci 1 písm. e) až g) má nárok na vrácení daně u vybraných výrobků zakoupených výlučně pro vlastní potřebu a spotřebu.
(6) Osobě požívající výsad a imunit uvedené v
odstavci 2 písm. a) se vrací daň zaplacená v cenách vybraných výrobků, pokud cena za tyto vybrané výrobky včetně daně zaplacená jednomu prodávajícímu v jednom kalendářním dni uvedená na jednom dokladu o prodeji podle
odstavce 8 odpovídá principu vzájemnosti. Ostatním osobám požívajícím výsad a imunit uvedeným v
odstavci 1 se vrací daň zaplacená v cenách vybraných výrobků, pokud cena za tyto vybrané výrobky včetně daně zaplacená jednomu prodávajícímu v jednom kalendářním dni uvedená na jednom dokladu o prodeji podle
odstavce 8 je vyšší než 4 000 Kč. Toto omezení se nevztahuje na nákup minerálních olejů pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla.
(7) Nárok na vrácení daně se prokazuje daňovým dokladem nebo dokladem o prodeji podle
§ 5, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(8) Jestliže nakoupené množství vybraných výrobků je větší než množství uvedené v
§ 4 odst. 3, doklad o prodeji vybraných výrobků, který je na požádání prodávající povinen vystavit nejpozději následující pracovní den po dni vyžádání, obsahuje tyto údaje:
a) obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo
12) prodávajícího, je-li prodávající právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a daňové identifikační číslo prodávajícího, je-li prodávající fyzickou osobou,
b) název, popřípadě jméno a příjmení kupujícího,
c) název a množství vybraných výrobků,
d) datum vystavení dokladu,
e) datum uskutečnění prodeje,
f) sazbu daně,
g) výši daně,
h) výši ceny včetně daně.
(9) Osoba požívající výsad a imunit uplatní nárok na vrácení daně v daňovém přiznání, které se podává na tiskopise předepsaném Ministerstvem financí. Daňové přiznání se podává jednou za zdaňovací období, a to nejdříve první den po skončení prvního zdaňovacího období v kalendářním roce a nejpozději do 31. ledna následujícího kalendářního roku; to se netýká osoby požívající výsad a imunit uvedené v
odstavci 1 písm. d). Po tomto datu nelze již nárok na vrácení daně za předchozí období uplatnit, a to ani podáním dodatečného daňového přiznání. Osoba požívající výsad a imunit uvedená v
odstavci 1 písm. d) podává daňové přiznání nejdříve první den po skončení kalendářního roku, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Pokud osoba požívající výsad a imunit neuplatňuje ve zdaňovacím období nárok na vrácení daně, daňové přiznání za toto zdaňovací období nepodává.
(10) Osoby požívající výsad a imunit mají pro účely vracení daně postavení daňového subjektu bez povinnosti se registrovat.
(12) Pro účely vracení daně podává daňové přiznání osoba požívající výsad a imunit takto:
a) diplomatická mise nebo konzulární úřad podle
odstavce 1 písm. a) a zvláštní mise podle
odstavce 1 písm. b) se sídlem na daňovém území České republiky podávají daňové přiznání celnímu úřadu místně příslušnému podle jejich sídla na daňovém území České republiky,
b) člen diplomatické mise, zvláštní mise nebo konzulárního úřadu se sídlem na daňovém území České republiky, včetně jeho rodinných příslušníků, podává daňové přiznání celnímu úřadu místně příslušnému podle sídla osob uvedených v
písmenu a),
c) zastupitelství mezinárodní organizace uvedené v
odstavci 1 písm. c) podává daňové přiznání celnímu úřadu místně příslušnému podle jejich sídla na daňovém území České republiky,
d) orgán Evropských společenství se sídlem na daňovém území České republiky podává daňové přiznání prostřednictvím Ministerstva financí celnímu úřadu místně příslušnému podle jeho sídla na daňovém území České republiky,
e) úředník zastupitelství mezinárodní organizace uvedený v
odstavci 1 písm. f), včetně jeho rodinných příslušníků, podává daňové přiznání celnímu úřadu místně příslušnému podle jejich místa pobytu na daňovém území České republiky,
f) diplomatická mise nebo konzulární úřad podle
odstavce 1 písm. a), včetně jejich členů podle
odstavce 1 písm. e) se sídlem v jiném členském státu, podávají daňové přiznání celnímu úřadu, který má v územní působnosti městskou část Praha 1,
g) orgán Evropských společenství se sídlem v jiném členském státu podává daňové přiznání prostřednictvím Ministerstva financí celnímu úřadu, který má v územní působnosti městskou část Praha 1.
(13) Osobě požívající výsad a imunit s výjimkou osob uvedených v
odstavci 1 písm. d) se vrátí zaplacená daň do 30 dní ode dne, kdy byl nárok na vrácení daně vyměřen. Pokud je podané daňové přiznání neúplné nebo vzniknou pochybnosti o správnosti, pravdivosti nebo průkaznosti daňového přiznání, celní úřad vyzve osobu požívající výsad a imunit, aby ve lhůtě stanovené celním úřadem vady nebo pochybnosti odstranila. Daň celní úřad nevrátí, pokud nejsou odstraněny vady nebo pochybnosti týkající se podaného daňového přiznání.
(14) Osobě požívající výsad a imunit uvedené v
odstavci 1 písm. d) se vrátí zaplacená daň do 6 měsíců od posledního dne měsíce, ve kterém příslušný celní úřad žádost o vrácení daně obdržel.
(15) Osoba uvedená v
odstavci 1, která uplatnila nárok na vrácení daně podle tohoto ustanovení, nemůže uplatnit nárok na vrácení daně pro stejné vybrané výrobky podle
§ 14 a
54 až 57.
§ 16
Zánik nároku na vrácení daně
Nárok na vrácení daně zaniká, není-li uplatněn do 6 měsíců ode dne, kdy mohl být poprvé uplatněn, nestanoví-li tento zákon jinak. Jestliže před uplynutím této lhůty dojde k opětovnému uvedení téhož vybraného výrobku do volného daňového oběhu, aniž by byl nárok na vrácení daně uplatněn, nárok na vrácení daně dnem uvedení tohoto vybraného výrobku do volného daňového oběhu zaniká. Tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.
§ 17
Zdaňovací období
Zdaňovacím obdobím pro vybrané výrobky s výjimkou dovážených vybraných výrobků je kalendářní měsíc.
§ 18
Daňové přiznání a splatnost daně
(1) Plátci, kterým vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, jsou povinni předložit daňové přiznání samostatně za každou daň celnímu úřadu, a to do 25. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla, pokud tento zákon nestanoví jinak; ve stejné lhůtě a stejným způsobem jsou plátci oprávněni uplatnit nárok na vrácení daně, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) Při dovozu vybraných výrobků se za daňové přiznání považuje celní prohlášení, jímž je navrženo propuštění vybraných výrobků do příslušného celního režimu.
(3) Dodatečné daňové přiznání na snížení daně nebo na zvýšení uplatněného nároku na vrácení daně může plátce uplatnit nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy uplynula lhůta pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, jehož se dodatečné daňové přiznání týká, nebo ode dne, kdy nárok na vrácení daně mohl být naposledy uplatněn, pokud tento zákon nestanoví jinak (
§ 88 odst. 4 a
5). Tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. Dodatečné daňové přiznání nelze uplatnit u dovážených vybraných výrobků.
(4) Daňové přiznání, které se podává v průběhu insolvenčního řízení
20), je upraveno v
§ 136a.
(5) Daň je splatná do 40. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, pokud tento zákon nestanoví jinak. Daň vybíraná při dovozu vybraných výrobků je splatná ve lhůtě 10 kalendářních dní ode dne, kdy bylo povinné osobě doručeno rozhodnutí o vyměření cla, daní a poplatků, nebo ústně sdělena výše daně, popřípadě ve lhůtě stanovené celním úřadem, rozhodl-li o odkladu platby celního dluhu.
(6) Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit podle
§ 9 odst. 1 u vybraných výrobků, které po vzniku daňové povinnosti podle
§ 8 nebyly okamžitě uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně, daňové přiznání se podává a daň je splatná nejpozději první pracovní den po dni vzniku této povinnosti, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(7) Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit podle
§ 9 odst. 3 písm. a), daňové přiznání se podává a daň je splatná nejpozději první pracovní den po dni zjištění ztráty nebo znehodnocení vybraných výrobků.
(8) Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit podle
§ 9 odst. 3 písm. f), daňové přiznání se podává a daň je splatná nejpozději první pracovní den po dni vzniku této povinnosti.
(9) Daňové přiznání k dani z tabákových výrobků a splatnost daně jsou upraveny v
§ 116.
§ 19
Podmíněné osvobození od daně
(1) Vybraný výrobek je v režimu podmíněného osvobození od daně, jestliže je
b) dopravován za podmínek stanovených pro dopravu (
§ 24 a
25) a pro vývoz (
§ 27 a
35).
(2) Za daňový sklad se považuje
a) podnik na výrobu vybraných výrobků, ve kterém provozovatel daňového skladu za podmínek stanovených tímto zákonem vybrané výrobky vyrábí, zpracovává, skladuje, přijímá nebo odesílá, pokud tento zákon nestanoví jinak (
§ 59 a
§ 78 odst. 3), nebo
b) sklad vybraných výrobků, ve kterém provozovatel daňového skladu za podmínek stanovených tímto zákonem vybrané výrobky skladuje, zpracovává, přijímá nebo odesílá, pokud tento zákon nestanoví jinak (
§ 59,
89 a
99).
(4) V daňovém skladu mohou být vybrané výrobky umístěny pouze v režimu podmíněného osvobození od daně, pokud tento zákon nestanoví jinak (
odstavce 5 a
7 a
§ 59 odst. 3).
(5) V případě založení nového daňového skladu mohou být společně s vybranými výrobky, které jsou v režimu podmíněného osvobození od daně, umístěny i vybrané výrobky již uvedené do volného daňového oběhu, které byly umístěny v prostorově ohraničeném místě [
§ 3 písm. f)] v den, kdy nabylo rozhodnutí o povolení k provozování nového daňového skladu právní moci, a to nejdéle po dobu šesti kalendářních měsíců následujících po měsíci, ve kterém uvedené rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu nabylo právní moci. Tyto výrobky uvedené do volného daňového oběhu musí být skladovány a evidovány samostatně, pokud tento zákon nestanoví jinak (
§ 59 odst. 3).
(6) Vybrané výrobky,
a) které se nacházejí v režimu s podmíněným osvobozením od cla podle zvláštního právního předpisu
3a) nebo ve svobodném pásmu nebo ve svobodném skladu a které mají místo původu nebo místo určení na území mimo daňové území Evropského společenství
1a) nebo na území Normanských ostrovů (Spojené království Velké Británie a Severního Irska), nebo
b) které jsou dopravovány
1. mezi členskými státy přes země Evropského sdružení volného obchodu (dále jen „ESVO“) nebo mezi členským státem a zemí ESVO v režimu vnitřního tranzitu Společenství, nebo
2. mezi členskými státy přes jednu nebo více třetích zemí, které nejsou zeměmi ESVO, za použití karnetu TIR nebo karnetu ATA,
se považují za podmíněně osvobozené od daně.
(7) V daňovém skladu mohou být společně s vybranými výrobky, které jsou v režimu podmíněného osvobození od daně, umístěny i vybrané výrobky uvedené v
odstavci 6, které se považují za podmíněně osvobozené od daně.
(8) Pro dopravu vybraných výrobků uvedených v
odstavci 6, které se považují za podmíněně osvobozené od daně, se ustanovení
§ 24 až 27 a
§ 34 nepoužijí. Pokud se použije jednotného správního dokladu podle předpisu Evropských společenství
28), potom
a) v kolonce 33 jednotného správního dokladu se vyplní příslušný kód nomenklatury,
b) v kolonce 44 jednotného správního dokladu se zřetelně vyznačí, že se jedná o dopravu vybraných výrobků,
c) jeden opis vyhotovení číslo 1 jednotného správního dokladu si ponechá odesilatel,
d) řádně potvrzený opis vyhotovení číslo 5 jednotného správního dokladu odešle příjemce odesilateli.
(9) Podmíněné osvobození od daně dále upravují rovněž zvláštní ustanovení (
§ 59,
78,
89,
99 a
100a).
§ 20
Povolení k provozování daňového skladu
(1) Daňový sklad lze provozovat pouze na základě povolení, které vydává celní ředitelství na návrh podaný prostřednictvím celního úřadu.
(2) V návrhu na vydání povolení musí být uvedeny tyto náležitosti:
a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo
12) plátce, je-li navrhovatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo plátce, je-li navrhovatel fyzickou osobou,
b) seznam navrhovaných daňových skladů a seznam daňových skladů, k jejichž provozování již bylo povolení vydáno,
c) technická dokumentace, popis daňového skladu s připojeným náčrtem včetně uvedení druhu daňového skladu a jeho umístění, popis způsobu zabezpečení vybraných výrobků před neoprávněným použitím, popis měřicích zařízení a prohlášení o způsobu zajištění jejich ověřování nebo kalibrací, návrh dne založení daňového skladu,
d) technologický popis postupu výroby vybraných výrobků s uvedením zpracovávaných surovin, popis výrobků, které mají být vyrobeny, vlastností rozhodných pro jejich zdanění, vedlejších výrobků a případně odpadu a předpokládaný roční objem výroby, zpracování, skladování a prodeje vybraných výrobků, jedná-li se o podnik na výrobu vybraných výrobků, nebo popis a předpokládaný roční objem skladovaných vybraných výrobků, jejich zpracování a prodeje, jedná-li se o sklad vybraných výrobků,
e) čestné prohlášení navrhovatele, že jsou splněny podmínky stanovené zvláštními právními předpisy pro ochranu života a zdraví osob a životního prostředí,
g) předpokládaný původ přijímaných vybraných výrobků, zda pocházejí z České republiky, členských zemí nebo třetích zemí,
i) předpokládané určení prodávaných vybraných výrobků, zda budou dopravovány v režimu podmíněného osvobození od daně, uvedeny do volného daňového oběhu, nebo dodávány osvobozené od daně a zda jsou určeny pro dodání na daňové území České republiky, do členských zemí nebo do třetích zemí,
j) popis zvláštních operací v rámci zpracování vybraných výrobků, například aditivace, barvení a značkování,
k) způsob zajištění daně,
l) doklad o tom, zda a v jaké výši má navrhovatel v České republice nedoplatek evidovaný celním nebo finančním úřadem nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní,
m) čestné prohlášení navrhovatele, zda mu byla udělena pokuta za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů, je-li navrhovatel fyzickou osobou, nebo zda navrhovateli, jeho statutárním orgánům nebo členům statutárních orgánů byla uložena pokuta za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů, je-li navrhovatel právnickou osobou,
n) název, popřípadě obchodní označení vybraných výrobků vyráběných, zpracovávaných, skladovaných, přijímaných, odesílaných nebo užívaných pro vlastní spotřebu a účel užití,
o) výpis z obchodního rejstříku nebo výpis z živnostenského rejstříku,
18) který nesmí být starší více než 30 kalendářních dní,
p) výpis z evidence Rejstříku trestů,
19) je-li navrhovatelem fyzická osoba, nebo výpisy z evidence Rejstříku trestů statutárního orgánu nebo členů statutárních orgánů, je-li navrhovatelem právnická osoba, které nesmějí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní; pokud navrhovatel, statutární orgán navrhovatele nebo člen statutárního orgánu navrhovatele pobýval v posledních třech letech nepřetržitě 6 měsíců v jiném státě, předloží rovněž doklad tohoto státu obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů, a není-li tímto jiným státem takový doklad vydáván, předloží uvedené osoby místo dokladu čestné prohlášení.
(3) Název vybraného výrobku podle
odstavce 2 písm. n) musí být uveden dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti vybraného výrobku tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena.
(4) Pokud navrhovatel, statutární orgán navrhovatele nebo člen statutárního orgánu navrhovatele není státním občanem České republiky, musí být výpis z evidence Rejstříku trestů
19) nahrazen obdobným dokladem státu, jehož je navrhovatel nebo člen statutárního orgánu navrhovatele občanem, jakož i států, ve kterých navrhovatel nebo člen statutárního orgánu navrhovatele pobýval v posledních třech letech nepřetržitě 6 měsíců. Pokud některý z dotčených států takový doklad nevydává, předloží uvedené osoby místo dokladu čestné prohlášení.
(5) Celní ředitelství rozhodne o vydání povolení pouze tehdy, jestliže návrh na vydání povolení obsahuje náležitosti uvedené v
odstavci 2 a navrhovatel není v likvidaci nebo v insolvenčním řízení podle zvláštního právního předpisu. Má-li navrhovatel nedoplatek na daních nebo clu nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, celní ředitelství vydá povolení pouze tehdy, je-li zajištěno uhrazení tohoto nedoplatku.
(6) Navrhovatel je povinen na výzvu celního úřadu nebo celního ředitelství uvést a doložit další údaje potřebné pro správu daní.
(7) Celní ředitelství prověří údaje uvedené v návrhu a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve navrhovatele, aby údaje blíže vysvětlil, změnil, doplnil a doložil, a zároveň určí lhůtu, v níž je navrhovatel povinen na výzvu odpovědět. Po marném uplynutí stanovené lhůty celní ředitelství návrh odloží.
(8) Celní ředitelství stanoví pro každý daňový sklad výši zajištění daně a vydá povolení k provozování daňového skladu pouze tehdy, zajistí-li navrhovatel daň podle
§ 21.
(9) Celní ředitelství vydává samostatné povolení pro každý daňový sklad a uvádí v něm skutečnosti podle
odstavce 2 písm. a),
c),
d),
j) a
n), s výjimkou technické dokumentace a s výjimkou technologického popisu postupu výroby vybraných výrobků.
(10) Celní ředitelství může v povolení stanovit další podmínky pro zabezpečení vybraných výrobků nebo uložit opatření potřebná k zabránění jejich neoprávněného použití.
(11) Celní ředitelství při vydání povolení přidělí každému daňovému skladu evidenční číslo a vydá osvědčení o evidenci.
(12) Celní ředitelství rozhodne o návrhu na vydání povolení do 60 kalendářních dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže vyšší nadřízený orgán. Nemůže-li celní ředitelství rozhodnout do 60 kalendářních dní, popřípadě do 90 kalendářních dní, je povinno o tom navrhovatele s uvedením důvodu uvědomit.
(13) Rozhodnutí, kterým se návrhu na vydání povolení k provozování daňového skladu nevyhovuje, musí být odůvodněno.
(14) Provozovatel daňového skladu je povinen oznámit prostřednictvím celního úřadu místně příslušnému daňovému skladu celnímu ředitelství každou změnu skutečností a údajů uvedených v povolení, a to do 15 kalendářních dní od jejího vzniku. Celní úřad místně příslušný daňovému skladu změny prověří a o výsledku sepíše protokol, který s oznámením provozovatele daňového skladu postoupí celnímu ředitelství.
(15) Dojde-li ke změně sídla nebo místa pobytu provozovatele daňového skladu, údajů o provozovaných daňových skladech podle
odstavce 2 písm. b), měřicích zařízení, množství vyráběných nebo skladovaných vybraných výrobků, celní ředitelství rozhodne o změně původního povolení.
(16) Dojde-li ke změně ostatních údajů uvedených v povolení, celní ředitelství rozhodne o vydání nového povolení a o odejmutí povolení předchozího.
(17) Povolení k provozování daňového skladu zaniká
a) zánikem právnické osoby, je-li plátce právnickou osobou,
b) úmrtím plátce nebo nabytím právní moci rozsudku soudu o prohlášení provozovatele za mrtvého,
c) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení konkursu na majetek plátce, nebo
d) dnem zániku živnostenského oprávnění.
21)
(18) Celní ředitelství povolení k provozování daňového skladu odejme, jestliže
a) pominuly důvody, na jejichž základě bylo vydáno,
b) plátce po udělení povolení neplní povinnosti, které jsou podmínkou pro jeho vydání podle
odstavce 5, nebo nevede řádně účetnictví nebo evidenci podle tohoto zákona (
§ 37 a
38), nebo jinak porušuje povinnosti provozovatele daňového skladu a ani uložení pokuty nevedlo k nápravě nebo nejsou splněny podmínky zabezpečení vybraných výrobků před neoprávněným použitím uvedené v povolení,
c) plátce o odnětí povolení požádá,
d) plátce po dobu tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců bezdůvodně neprovozuje daňový sklad, nebo
e) plátce ani na výzvu celního úřadu ve stanovené lhůtě nedoplní zajištění daně.
(19) Pokud je plátci, který je provozovatelem dvou či více daňových skladů, odejmuto povolení k provozování některého daňového skladu podle
odstavce 18 písm. b), odejmou se mu také povolení k provozování ostatních daňových skladů.
(20) Bylo-li povolení k provozování daňového skladu odejmuto podle
odstavce 18 písm. b),
d),
e) nebo podle
odstavce 19, může být takovému provozovateli daňového skladu vydáno nové povolení k provozování daňového skladu nejdříve po dvou letech po nabytí právní moci rozhodnutí o odejmutí povolení k provozování daňového skladu.
(21) Zanikne-li povolení k provozování daňového skladu nebo je-li toto povolení odejmuto,
a) plátce provede za přítomnosti zaměstnance, který pracuje v celním úřadu místně příslušném daňovému skladu ve stejné lhůtě, nejpozději však do 5 kalendářních dní, inventarizaci zásob vybraných výrobků a nejpozději následující pracovní den po provedení inventarizace předloží daňové přiznání a zaplatí daň; v případě podle
odstavce 17 písm. b) inventarizaci ve stejné lhůtě provede dědic nebo soudem stanovený správce; celní úřad může v odůvodněných případech, zejména s přihlédnutím k rozsahu zásob, prodloužit lhůtu k provedení inventarizace zásob vybraných výrobků, nejdéle však na 10 kalendářních dní. Není-li inventarizace ve stanovené lhůtě dědicem nebo stanoveným správcem provedena, provede inventarizaci celní úřad. Inventarizace nemusí být provedena, bylo-li v souvislosti se změnou údajů podle
odstavce 16 vydáno povolení nové,
b) celní úřad použije zajištění daně na úhradu pohledávek týkajících se daně a případný zůstatek zajištění daně vrátí do 30 kalendářních dní od použití zajištění na úhradu pohledávek týkajících se daně včetně jejího příslušenství,
c) celní úřad v případě, že zajištění daně je poskytnuto formou ručení, požádá ručitele o úhradu pohledávek týkajících se daně včetně jejího příslušenství.
(22) Další náležitosti návrhu na vydání povolení k provozování daňového skladu jsou pro minerální oleje stanoveny v
§ 61 a pro tabákové výrobky v
§ 117.
§ 21
Zajištění daně
(1) Zajištění daně může být poskytnuto
a) složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem, přičemž složiteli nevzniká nárok na úrok ze složené částky,
b) bankovní zárukou, nebo
c) ručením, pokud osobu ručitele povolí celní ředitelství nebo celní úřad.
(2) Za zajištění daně rovnocenné složení hotovosti na depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem se považuje:
a) poskytnutí šeku, jehož proplacení je zaručeno bankou, nebo
b) předložení jiného dokumentu uznaného celním úřadem jako prostředek platby.
(3) Má-li být daň zajištěna ručením, ručitel v záruční listině podle vzoru a náležitostí stanovených v prováděcím právním předpisu musí prohlásit, že s dlužníkem splní zaručenou výši daně a jejího příslušenství do výše uvedené v záruční listině.
(4) Jestliže dlužník nezaplatí daň v zákonné lhůtě její splatnosti, celní úřad jej vyzve k jejímu zaplacení. Byla-li daň zajištěna ručením, zašle celní úřad tuto výzvu ručiteli na vědomí.
(5) Celní úřad použije zajištění daně na úhradu daně, pokud daň není zaplacena v zákonné lhůtě její splatnosti.
(6) Byla-li daň zajištěna ručením, celní úřad vyzve ručitele ke splnění ručitelského závazku, pokud není daň zaplacena v zákonné lhůtě její splatnosti a výzva dlužníkovi k zaplacení daně a jejího příslušenství, vydaná podle zvláštního právního předpisu upravujícího správu daní, byla marná.
(7) Ručitel může i bez udání důvodů své ručení vypovědět, účinky výpovědi jsou naplněny až 16. dnem po doručení výpovědi celnímu úřadu nebo celnímu ředitelství. Ručitel však ručí za všechny závazky k placení spotřební daně, které v období od okamžiku nabytí účinnosti povolení ručit do nabytí účinnosti výpovědi ručení vznikly nebo vzniknou.
(8) Pro každý daňový sklad musí zajištění daně odpovídat, pokud tento zákon nestanoví jinak (
§ 77 odst. 3),
a) výši daně, která připadá na vybrané výrobky, u nichž provozovatel daňového skladu předpokládá, že bude zahájena jejich doprava ve zdaňovacím období, ve kterém se zajištění daně poskytuje; minimální výše zajištění daně však musí odpovídat jedné dvanáctině výše daně, která připadala na vybrané výrobky, u nichž provozovatel daňového skladu zahájil dopravu v běžném roce bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém se zajištění daně poskytuje,
b) jedné dvanáctině výše daňové povinnosti, která provozovateli daňového skladu vznikla podle
§ 8 při výrobě vybraných výrobků v běžném roce bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém se zajištění daně poskytuje; to se týká jen těch vybraných výrobků, které jsou v tomto zdaňovacím období umístěny v daňovém skladu v režimu podmíněného osvobození od daně a u nichž daň již není zajištěna podle
písmene a),
c) jedné dvanáctině výše daně, která připadá na vybrané výrobky přijaté provozovatelem daňového skladu v běžném roce bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém se zajištění daně poskytuje; to se týká jen těch vybraných výrobků, které jsou v tomto zdaňovacím období umístěny v daňovém skladu v režimu podmíněného osvobození od daně a u nichž daň již není zajištěna podle
písmene a) nebo
b).
(9) V případě nově založeného daňového skladu musí zajištění daně odpovídat očekávané daňové povinnosti nebo výši daně podle
odstavce 8 za jednu dvanáctinu běžného roku bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, ve kterém byl daňový sklad založen. Za den založení daňového skladu se považuje den, kdy povolení k provozování daňového skladu nabylo právní moci.
(10) Provozovatel daňového skladu je povinen průběžně sledovat výši zajištění daně a předávat celnímu úřadu podle jeho požadavků evidenční údaje vztahující se k daňové povinnosti, která vznikla při výrobě vybraných výrobků.
(11) Provozovatel daňového skladu je povinen sledovat výši zajištění daně. Pokud součet skutečné výše daňové povinnosti a výše daně podle
odstavce 8 za tři po sobě jdoucí zdaňovací období je vyšší než součet tří dvanáctin výše daňové povinnosti, která vznikla při výrobě vybraných výrobků v běžném roce, a tří dvanáctin výše daně, která připadá na vybrané výrobky přijaté provozovatelem daňového skladu v běžném roce, je provozovatel daňového skladu povinen zvýšit zajištění daně ve lhůtě 10 dní ode dne zjištění rozdílu. To neplatí v případech, kdy bylo podle
odstavce 13 povoleno snížení výše zajištění daně nebo od zajištění daně bylo upuštěno.
(12) Pokud bude výše daňové povinnosti vzniklé podle
§ 8 při výrobě vybraných výrobků a daně připadající na vybrané výrobky přijaté provozovatelem daňového skladu, které nevstupují do výroby, nižší o 20 % než výše zajištění daně ve třech po sobě jdoucích zdaňovacích obdobích, provozovatel daňového skladu může prostřednictvím celního úřadu příslušného daňovému skladu požádat celní ředitelství o snížení zajištění daně. Celní ředitelství rozhodne o žádosti do 30 dnů ode dne, kdy mu byla doručena, pokud byla daň zajištěna složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem, celní úřad rozdíl na zajištění daně vrátí provozovateli daňového skladu do 10 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o snížení zajištění daně.
(13) Provozovatel daňového skladu může též požádat o snížení výše zajištění daně nebo o upuštění od zajištění daně. Celní ředitelství může povolit snížení zajištění daně nebo povolit upuštění od zajištění daně, pokud nejsou pochybnosti o daňové spolehlivosti žadatele, s tím, že žadatel vykazuje dlouhodobou finanční stabilitu, plní řádně a včas své platební povinnosti, je schopen plně dostát svým finančním závazkům a aktivně spolupracuje s celními orgány. Žadatel prokazuje svoji daňovou spolehlivost, dlouhodobou finanční stabilitu, plnění platebních povinností a schopnost dostát závazkům způsobem, který stanoví prováděcí právní předpis.
(14) Rozhodnutí, kterým celní ředitelství povolí snížení zajištění daně nebo upuštění od jeho poskytnutí, se vydává na dobu určitou, a to nejdéle na dobu jednoho roku ode dne vydání tohoto povolení. O vydání nového povolení je provozovatel daňového skladu nebo navrhovatel povinen požádat nejpozději tři kalendářní měsíce před ukončením doby platnosti předchozího povolení, pokud chce, aby mu bylo poskytnuto nepřerušeně snížení zajištění daně nebo upuštění od jeho poskytnutí. Celní ředitelství rozhodne o návrhu na snížení zajištění daně nebo upuštění od jeho poskytnutí do 60 kalendářních dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní. Nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže vyšší nadřízený orgán. Nemůže-li celní ředitelství rozhodnout do 60 kalendářních dní, popřípadě do 90 kalendářních dní, je povinno o tom navrhovatele s uvedením důvodů uvědomit.
(15) K nové žádosti podané před uplynutím tří měsíců od nabytí právní moci zamítavého rozhodnutí se nepřihlíží.
(16) Provozovatel daňového skladu je povinen oznámit celnímu úřadu každou změnu skutečností, na jejichž základě bylo vydáno rozhodnutí o snížení zajištění daně nebo o upuštění od jeho poskytnutí, a to do 15 kalendářních dní ode dne vzniku změny. Celní úřad u provozovatele daňového skladu změny prověří a o výsledku sepíše protokol, který s oznámením provozovatele daňového skladu postoupí celnímu ředitelství.
(17) Celní ředitelství může změnit nebo zrušit rozhodnutí o snížení zajištění daně nebo o upuštění od jeho poskytnutí, pokud by bylo ohroženo zaplacení daně nebo pokud se změní skutečnosti, na jejichž základě bylo zajištění daně sníženo nebo bylo od něj upuštěno.
(18) Zajištění daně dále upravují
§ 58,
77 a
90.
§ 21a
Povolení ručitele
(1) Ručitelem může být fyzická osoba s místem pobytu na území České republiky nebo právnická osoba, které bylo povoleno být ručitelem celním ředitelstvím nebo celním úřadem.
(2) Ručitelem nemůže být
a) dlužník nebo člen statutárního nebo dozorčího orgánu nebo společník dlužníka, zaměstnanec nebo zaměstnavatel dlužníka,
b) osoba, která vlastní, kontroluje nebo má přímo či nepřímo v držení 5 % nebo více hodnoty akcií nebo podílů s hlasovacím právem dlužníka,
c) příslušník rodiny dlužníka.
(3) Má-li být zajištění daně pro provozování daňového skladu poskytnuto ručením, o povolení ručitele rozhoduje celní ředitelství, které také rozhoduje o povolení k provozování daňového skladu. Povolení zajistit daň ručením je součástí povolení k provozování daňového skladu.
(4) Má-li být zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně poskytnuto ručením, o povolení ručitele rozhoduje celní úřad místně příslušný daňovému skladu odeslání, pokud zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků není poskytováno ze zajištění daně pro provozování daňového skladu.
(5) Povolení ručit lze vydat pouze takové osobě, jejíž finanční situace je taková, že může za osobu, které ručí, zaplatit daň včetně jejího příslušenství do výše zaručené částky uvedené v záruční listině.
(6) Celní ředitelství nebo celní úřad nevydá povolení ručit nebo takové povolení ručiteli odejme v případech, kdy má oprávněné pochybnosti o schopnosti ručitele plnit jeho ručitelské závazky.
(7) Celní ředitelství nebo celní úřad jsou oprávněny požadovat po žadateli o povolení ručitele informace týkající se ručitele obdobné jako v případě, kdy provozovatel daňového skladu podává žádost o snížení zajištění daně nebo o upuštění od poskytnutí zajištění daně.
(8) Je-li odejmuto povolení zajištění daně ručením při provozování daňového skladu, rozhodnutí celního ředitelství o odejmutí povolení se doručí provozovateli daňového skladu. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(9) Je-li odejmuto povolení zajištění daně ručením pro dopravu vybraných výrobků a daň nebyla zajištěna ze zajištění daně při provozování daňového skladu, rozhodnutí celního úřadu o odejmutí povolení se doručí osobě, která při dopravě vybraných výrobků má daň zajistit nebo daň zajistila. Odvolání proti rozhodnutí o odejmutí povolení nemá odkladný účinek.
(10) Zjistí-li kterýkoli orgán celní správy nebo územní finanční orgán skutečnosti svědčící o neschopnosti nebo nevůli plnit ručitelské závazky ručitelem, oznámí tyto skutečnosti nejpozději první pracovní den po zjištění celnímu orgánu, který vydal povolení k ručení.
§ 22
Oprávněný příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků
(1) Oprávněný příjemce může vybrané výrobky opakovaně přijímat v režimu podmíněného osvobození od daně jen na základě povolení vydaného celním ředitelstvím na návrh podaný prostřednictvím celního úřadu.
(2) V návrhu na vydání povolení musí být uvedeny tyto náležitosti:
a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo
12) plátce, je-li navrhovatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo plátce, je-li navrhovatel fyzickou osobou,
b) předpokládaný roční objem vybraných výrobků přijímaných v režimu podmíněného osvobození od daně,
c) název, popřípadě obchodní označení vybraných výrobků přijímaných v režimu podmíněného osvobození od daně,
d) čestné prohlášení navrhovatele, že neporušuje podmínky stanovené zvláštními právními předpisy pro ochranu života a zdraví osob a životního prostředí,
e) doklad o tom, zda a v jaké výši má navrhovatel v České republice nedoplatek evidovaný celním nebo finančním úřadem nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní,
f) čestné prohlášení navrhovatele, zda mu byla udělena pokuta za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů, je-li navrhovatel fyzickou osobou, nebo zda navrhovateli, jeho statutárním orgánům nebo členům statutárních orgánů byla uložena pokuta za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů, je-li navrhovatel právnickou osobou,
g) sdělení o způsobu zajištění daně,
h) výpis z obchodního rejstříku nebo výpis z živnostenského rejstříku,
18) který nesmí být starší více než 30 kalendářních dní,
i) výpis z evidence Rejstříku trestů,
19) je-li navrhovatelem fyzická osoba, nebo výpisy z evidence Rejstříku trestů statutárního orgánu nebo členů statutárních orgánů, je-li navrhovatelem právnická osoba, které nesmějí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní; pokud navrhovatel, statutární orgán navrhovatele nebo člen statutárního orgánu navrhovatele pobýval v posledních třech letech nepřetržitě 6 měsíců v jiném státě, předloží rovněž doklad tohoto státu obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů. Pokud některý z dotčených států takový doklad nevydává, předloží uvedené osoby místo dokladu čestné prohlášení.
(3) Název vybraného výrobku podle
odstavce 2 písm. c) musí být uveden dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti vybraného výrobku tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena.
(4) Pokud navrhovatel, statutární orgán navrhovatele nebo člen statutárního orgánu navrhovatele není státním občanem České republiky, musí být výpis z evidence Rejstříku trestů
19) nahrazen obdobným dokladem státu, jehož je navrhovatel nebo člen statutárního orgánu navrhovatele občanem, jakož i států, ve kterých navrhovatel nebo člen statutárního orgánu navrhovatele pobýval v posledních třech letech nepřetržitě 6 měsíců. Pokud některý z dotčených států takový doklad nevydává, předloží uvedené osoby místo dokladu čestné prohlášení.
(5) Celní ředitelství rozhodne o vydání povolení pouze tehdy, jestliže návrh na vydání povolení obsahuje náležitosti uvedené v
odstavci 2 a navrhovatel není v likvidaci nebo v insolvenčním řízení podle zvláštního právního předpisu. Má-li navrhovatel nedoplatek na daních nebo clu nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, celní ředitelství vydá povolení pouze tehdy, je-li zajištěno uhrazení tohoto nedoplatku.
(6) Navrhovatel je povinen na výzvu celního úřadu nebo celního ředitelství uvést a doložit další údaje potřebné pro správu daní.
(7) Celní ředitelství prověří údaje uvedené v návrhu a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve navrhovatele, aby údaje blíže vysvětlil, změnil, doplnil a doložil, a zároveň určí lhůtu, v níž je navrhovatel povinen na výzvu odpovědět. Po marném uplynutí stanovené lhůty celní ředitelství návrh odloží.
(8) Celní ředitelství stanoví výši zajištění daně a vydá povolení opakovaně přijímat vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně, zajistí-li navrhovatel daň. Ve věci zajištění daně platí ustanovení
§ 21 obdobně.
(10) Celní ředitelství může v povolení stanovit další podmínky pro zabezpečení vybraných výrobků nebo nařídit opatření potřebná k zabránění neoprávněného použití.
(11) Celní ředitelství při vydání povolení přidělí každému oprávněnému příjemci pro opakované přijímání vybraných výrobků evidenční číslo a vydá osvědčení o evidenci.
(12) Celní ředitelství rozhodne o návrhu na vydání povolení do 60 kalendářních dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže vyšší nadřízený orgán. Nemůže-li celní ředitelství rozhodnout do 60 kalendářních dní, popřípadě do 90 kalendářních dní, je povinno o tom navrhovatele s uvedením důvodu uvědomit.
(13) Rozhodnutí, kterým se návrhu na vydání povolení vybrané výrobky opakovaně přijímat v režimu podmíněného osvobození od daně nevyhovuje, musí být odůvodněno.
(14) Oprávněný příjemce je povinen oznámit prostřednictvím celního úřadu celnímu ředitelství každou změnu údajů uvedených v povolení do 15 kalendářních dní ode dne jejího vzniku. Celní úřad změny prověří a o výsledku sepíše protokol, který s oznámením oprávněného příjemce postoupí celnímu ředitelství.
(16) Dojde-li ke změně ostatních údajů uvedených v povolení, celní ředitelství rozhodne o vydání nového povolení a o odejmutí povolení předchozího.
(17) Povolení zaniká
a) zánikem právnické osoby, je-li oprávněný příjemce právnickou osobou,
b) úmrtím oprávněného příjemce nebo nabytím právní moci rozsudku soudu o prohlášení oprávněného příjemce za mrtvého,
c) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení konkursu na majetek oprávněného příjemce, nebo
d) dnem zániku živnostenského oprávnění.
21)
(18) Celní ředitelství odejme povolení oprávněnému příjemci, jestliže
a) pominuly důvody, na jejichž základě bylo vydáno,
b) oprávněný příjemce po vydání povolení neplní povinnosti, které jsou podmínkou pro jeho vydání podle
odstavce 5, nebo nevede řádně účetnictví nebo evidenci podle tohoto zákona (
§ 39), nebo jinak porušuje povinnosti oprávněného příjemce a ani uložení pokuty nevedlo k nápravě,
c) oprávněný příjemce o odnětí povolení požádá, nebo
d) oprávněný příjemce po dobu tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců bezdůvodně nepřijímá vybrané výrobky.
(19) Pokud je oprávněnému příjemci, kterému bylo vydáno více povolení oprávněného příjemce, odejmuto některé z těchto povolení podle
odstavce 18 písm. b), odejmou se mu také ostatní povolení oprávněného příjemce.
(20) Bylo-li povolení oprávněnému příjemci odejmuto podle
odstavce 18 písm. b) nebo
d), může být takovému oprávněnému příjemci vydáno nové povolení oprávněného příjemce nejdříve po dvou letech po nabytí právní moci rozhodnutí o uvedeném odejmutí povolení oprávněného příjemce. To se týká i odejmutí povolení oprávněného příjemce podle
odstavce 19.
(21) Zanikne-li povolení oprávněného příjemce nebo je-li toto povolení odejmuto,
a) celní úřad použije zajištění daně na úhradu pohledávek týkajících se daně a případný zůstatek zajištění daně vrátí do 30 kalendářních dní od použití zajištění na úhradu pohledávek týkajících se daně včetně jejího příslušenství,
b) celní úřad v případě, že zajištění daně je poskytnuto formou ručení, požádá ručitele o úhradu pohledávek týkajících se daně včetně jejího příslušenství.
(22) Další podmínky, které se týkají opakovaného přijímání tabákových výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně, jsou stanoveny v
§ 109.
(23) Další náležitosti návrhu na vydání povolení pro opakované přijímání minerálních olejů jsou stanoveny v
§ 62.
§ 23
Oprávněný příjemce pro jednorázové přijetí vybraných výrobků
(1) Vybrané výrobky lze jednorázově přijmout v režimu podmíněného osvobození od daně jen na základě povolení vydaného celním úřadem. V návrhu na vydání povolení jednorázově přijmout vybrané výrobky právnická nebo fyzická osoba uvede
a) obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo
12) plátce, je-li navrhovatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a daňové identifikační číslo plátce, je-li navrhovatel fyzickou osobou,
b) název, popřípadě obchodní označení, a množství vybraných výrobků v měřicích jednotkách, které mají být přijaty v režimu podmíněného osvobození od daně.
(2) Název vybraného výrobku podle
odstavce 1 písm. b) musí být uveden dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti vybraného výrobku tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena.
(3) K návrhu je navrhovatel povinen připojit ověřený stejnopis výpisu z obchodního rejstříku nebo výpisu z živnostenského rejstříku, který nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní.
(4) Celní úřad stanoví zajištění daně ve výši odpovídající výši daně, kterou je oprávněný příjemce přijímající vybrané výrobky jednorázově po uvedení do volného daňového oběhu povinen přiznat a zaplatit, a rozhodne o vydání povolení pouze tehdy, zajistí-li navrhovatel daň. Navrhovatel zajistí daň převodem nebo složením finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem, přičemž po dobu zajištění daně nevzniká nárok na úrok z částky složené na tomto depozitním účtu. Zajištěním daně se rozumí připsání příslušné částky na depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem. Se souhlasem navrhovatele může celní úřad poskytnutým zajištěním daně uhradit daň. Pokud tak neučiní, celní úřad rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní ode dne, kdy částka daně byla připsána na určený účet celního úřadu, v jehož územní působnosti má oprávněný příjemce sídlo nebo místo pobytu.
(5) Celní úřad použije zajištění daně na úhradu daně včetně jejího příslušenství, pokud není daň zaplacena ve lhůtě splatnosti daně stanovené tímto zákonem.
(6) Neobsahuje-li návrh navrhovatele vady, celní úřad rozhodne o vydání povolení jednorázově přijmout vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně nejpozději následující pracovní den po poskytnutí zajištění daně.
(7) Další podmínky, které se týkají jednorázového přijetí tabákových výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně jsou stanoveny v
§ 109.
§ 23a
Daňový zástupce
(1) Provozovatel daňového skladu registrovaný k dani v jiném členském státě se může nechat na daňovém území České republiky zastupovat svým daňovým zástupcem [
§ 3 písm. q)] jen na základě povolení vydaného celním ředitelstvím. Návrh na vydání povolení podává právnická nebo fyzická osoba, která má být ustanovena daňovým zástupcem, prostřednictvím místně příslušného celního úřadu. V návrhu na vydání povolení musí být uvedeny tyto náležitosti:
a) obchodní firma nebo název, sídlo nebo místo pobytu, údaje o registraci k dani provozovatele daňového skladu registrovaného k dani v jiném členském státě, potvrzené jemu příslušným správcem daně, a registrační číslo ke spotřebním daním
27a),
b) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo
12) navrhovatele, je-li navrhovatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo navrhovatele, bylo-li přiděleno, je-li navrhovatel fyzickou osobou,
c) plná moc k zastupování podle zvláštního právního předpisu upravujícího správu daní
27b) udělená provozovatelem daňového skladu registrovaného k dani v jiném členském státě navrhovateli a písemné prohlášení navrhovatele, že plnou moc přijímá; prohlášení navrhovatele, že plnou moc přijímá, musí být předloženo s úředně ověřeným podpisem navrhovatele,
d) předpokládaný roční objem vybraných výrobků přijímaných v režimu podmíněného osvobození od daně,
e) název, popřípadě obchodní označení vybraných výrobků přijímaných v režimu podmíněného osvobození od daně,
f) doklad o tom, zda a v jaké výši má navrhovatel v České republice nedoplatek evidovaný celním nebo finančním úřadem nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní,
g) čestné prohlášení navrhovatele, zda mu byla udělena pokuta za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů, je-li navrhovatel fyzickou osobou, nebo zda navrhovateli, jeho statutárním orgánům nebo členům statutárních orgánů byla uložena pokuta za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů, je-li navrhovatel právnickou osobou,
h) sdělení o způsobu zajištění daně,
i) výpis z obchodního rejstříku, pokud je v něm navrhovatel zapsán; výpis nesmí být starší více než 30 kalendářních dní.
(2) Název vybraného výrobku podle
odstavce 1 písm. e) musí být uveden dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti vybraného výrobku tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena.
(3) Celní ředitelství rozhodne o vydání povolení pouze tehdy, jestliže návrh na vydání povolení obsahuje náležitosti uvedené v
odstavci 1 a navrhovatel není v likvidaci nebo v insolvenčním řízení podle zvláštního právního předpisu
20). Má-li navrhovatel nedoplatek na daních nebo clu nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, celní ředitelství vydá povolení pouze tehdy, je-li zajištěno uhrazení tohoto nedoplatku.
(4) Navrhovatel je povinen na výzvu celního úřadu nebo celního ředitelství uvést a doložit další údaje potřebné pro správu daní.
(5) Celní ředitelství prověří údaje uvedené v návrhu a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve navrhovatele, aby údaje blíže vysvětlil, změnil, doplnil a doložil, a zároveň určí lhůtu, v níž je navrhovatel povinen na výzvu odpovědět. Po marném uplynutí stanovené lhůty celní ředitelství návrh odloží.
(6) Celní ředitelství vydá povolení, zajistí-li navrhovatel daň. Ve věci zajištění daně platí ustanovení
§ 21 a
21a obdobně.
(8) Celní ředitelství může v povolení stanovit další podmínky pro zabezpečení vybraných výrobků nebo nařídit opatření potřebná k zabránění neoprávněného použití.
(9) Celní ředitelství při vydání povolení přidělí každému daňovému zástupci evidenční číslo a vydá osvědčení o evidenci.
(10) Celní ředitelství rozhodne o návrhu na vydání povolení do 60 kalendářních dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže vyšší nadřízený orgán. Nemůže-li celní ředitelství rozhodnout do 60 kalendářních dní, popřípadě do 90 kalendářních dní, je povinno o tom navrhovatele s uvedením důvodu uvědomit.
(11) Rozhodnutí, kterým se návrhu na vydání povolení vybrané výrobky přijímat v režimu podmíněného osvobození od daně nevyhovuje, musí být odůvodněno.
(12) Daňový zástupce je povinen oznámit prostřednictvím celního úřadu celnímu ředitelství každou změnu údajů uvedených v povolení do 15 kalendářních dní ode dne jejího vzniku. Celní úřad změny prověří a o výsledku sepíše protokol, který s oznámením daňového zástupce postoupí celnímu ředitelství.
(13) Dojde-li ke změně sídla nebo místa pobytu podle
odstavce 1 písm. a) nebo
b), celní ředitelství rozhodne o změně původního povolení.
(14) Dojde-li ke změně ostatních údajů uvedených v povolení, celní ředitelství rozhodne o vydání nového povolení a o odejmutí povolení předchozího.
(15) Povolení zaniká
a) zánikem právnické osoby, je-li daňový zástupce právnickou osobou,
b) úmrtím daňového zástupce nebo nabytím právní moci rozsudku soudu o prohlášení daňového zástupce za mrtvého,
c) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení konkursu na majetek daňového zástupce,
d) dnem zániku živnostenského oprávnění
21),
e) odvoláním plné moci pro daňového zástupce provozovatelem daňového skladu registrovaného k dani v jiném členském státě, který tuto plnou moc udělil, nebo
f) vypovězením plné moci daňovým zástupcem.
(16) Celní ředitelství odejme povolení, jestliže
a) pominuly důvody, na jejichž základě bylo vydáno,
b) daňový zástupce po vydání povolení neplní povinnosti, které jsou podmínkou pro jeho vydání, nebo nevede řádně účetnictví nebo evidenci podle tohoto zákona (
§ 39a), nebo jinak porušuje povinnosti daňového zástupce a ani uložení pokuty nevedlo k nápravě,
c) daňový zástupce o odnětí povolení požádá, nebo
d) daňový zástupce po dobu tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců bezdůvodně nepřijímá vybrané výrobky.
(17) Pokud je daňovému zástupci, kterému bylo vydáno více povolení daňového zástupce, odejmuto některé z těchto povolení z důvodu uvedeného v
odstavci 16 písm. b), odejmou se mu také ostatní povolení daňového zástupce.
(18) Bylo-li povolení daňovému zástupci odejmuto podle
odstavce 16 písm. b) nebo
d), může být takovému daňovému zástupci vydáno nové povolení daňového zástupce nejdříve po dvou letech po nabytí právní moci rozhodnutí o uvedeném odejmutí povolení daňového zástupce. To se týká i odejmutí povolení daňového zástupce podle
odstavce 17.
(19) Zanikne-li povolení daňového zástupce nebo je-li toto povolení odejmuto,
a) celní úřad použije zajištění daně na úhradu pohledávek týkajících se daně a případný zůstatek zajištění daně vrátí do 30 kalendářních dní od použití zajištění na úhradu pohledávek týkajících se daně včetně jejího příslušenství, nebo
b) celní úřad v případě, že zajištění daně je poskytnuto formou ručení, požádá ručitele o úhradu pohledávek týkajících se daně včetně jejího příslušenství.
(20) Další podmínky, které se týkají přijímání tabákových výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně daňovým zástupcem, jsou stanoveny v
§ 109a.
(21) Další náležitosti návrhu na vydání povolení podle
§ 23a jsou pro minerální oleje stanoveny v
§ 62a.
§ 24
Doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky
(1) Vybrané výrobky lze v režimu podmíněného osvobození od daně dopravovat z daňového skladu do jiného daňového skladu pouze s průvodním dokladem (
§ 26), pokud tento zákon nestanoví jinak (
odstavec 4,
§ 58a odst. 2,
§ 59 odst. 4 a
§ 100).
(2) Vybrané výrobky lze dopravovat pouze tehdy, jestliže provozovatel odesílajícího daňového skladu poskytne zajištění daně na dopravované vybrané výrobky, pokud tento zákon nestanoví jinak (
§ 58 a
§ 77 odst. 4). Pokud bylo poskytnuto zajištění daně pro provozování odesílajícího daňového skladu, může být toto zajištění použito pro poskytnutí zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků. O použití zajištění daně pro provozování odesílajícího daňového skladu pro dopravu vybraných výrobků rozhodne celní úřad místně příslušný tomuto daňovému skladu. Pokud zajištění daně podle
§ 21 nepokrývá daň připadající na množství vybraných výrobků dopravovaných v režimu podmíněného osvobození od daně, je provozovatel odesílajícího daňového skladu povinen poskytnout další zajištění daně tak, aby odpovídalo výši daně připadající na množství dopravovaných vybraných výrobků. Celní úřad může na žádost provozovatele odesílajícího daňového skladu udělit souhlas s tím, aby zajištění daně poskytl dopravce, provozovatel přijímajícího daňového skladu nebo vlastník vybraných výrobků, pokud s tím dopravce, provozovatel přijímajícího daňového skladu nebo vlastník vybraných výrobků písemně souhlasí. V případě dovozu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně (
§ 34 odst. 2) poskytuje zajištění daně provozovatel přijímajícího daňového skladu.
(3) Provozovatel daňového skladu je povinen před zahájením dopravy vybraných výrobků uvědomit o tom celní úřad, který je místně příslušný daňovému skladu, ze kterého má být doprava zahájena; doprava vybraných výrobků může být zahájena jen se souhlasem tohoto celního úřadu. Celní úřad vydá souhlas s dopravou vybraných výrobků bezodkladně poté, co bude splněna podmínka zajištění daně podle
odstavce 2 a podmínka označení vybraných výrobků (
§ 41 odst. 7). Celní úřad může stanovit lhůtu, ve které mají být vybrané výrobky dopraveny do přijímajícího daňového skladu, a trasu, po které mají být vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně dopravovány.
(4) Celní úřad místně příslušný daňovému skladu je oprávněn rozhodnout o tom, že souhlas se zahájením dopravy může vydávat zaměstnanec provozovatele daňového skladu. V případě dopravy mezi dvěma daňovými sklady téhož provozovatele v působnosti celního úřadu místně příslušného pro tyto daňové sklady může uvedený celní úřad povolit dopravu bez průvodního dokladu.
(5) Doprava vybraných výrobků je ukončena jejich přijetím v přijímajícím daňovém skladu a jejich umístěním v tomto daňovém skladu. Vybrané výrobky dopravované v režimu podmíněného osvobození od daně musí být po ukončení dopravy bezodkladně umístěny v daňovém skladu. Pokud bylo poskytnuto zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků a doprava vybraných výrobků byla ukončena, celní úřad rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní po předložení potvrzeného průvodního dokladu nebo po oznámení ukončení dopravy celním úřadem místně příslušným pro daňový sklad, ve kterém byla doprava ukončena, a zajištění daně vrátí osobě, která zajištění daně poskytla.
(6) Pokud se změní během dopravy v režimu podmíněného osvobození od daně místo určení nebo provozovatel přijímajícího daňového skladu, je provozovatel odesílajícího daňového skladu povinen bezodkladně oznámit tuto změnu celnímu úřadu, který povolil zahájení dopravy. Provozovatel odesílajícího daňového skladu je povinen rovněž bezodkladně zajistit zaznamenání změny na zadní straně průvodního dokladu.
§ 25
Doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně mezi členskými státy
(1) Vybrané výrobky lze v režimu podmíněného osvobození od daně dopravovat mezi členskými státy pouze s průvodním dokladem, pokud vybrané výrobky jsou
a) dopravovány z daňového skladu umístěného v jiném členském státě provozovateli daňového skladu, oprávněnému příjemci nebo daňovému zástupci, jimž bylo vydáno povolení na daňovém území České republiky,
b) dopravovány z daňového skladu umístěného na daňovém území České republiky do daňového skladu, oprávněnému příjemci nebo daňovému zástupci do jiného členského státu, nebo
c) dopravovány z daňového skladu umístěného v jiném členském státě přes daňové území České republiky do daňového skladu, oprávněnému příjemci nebo daňovému zástupci do jiného členského státu.
Pokud jsou vybrané výrobky dopravovány oprávněnému příjemci pro jednorázové přijetí vybraných výrobků podle
§ 3 písm. h), musí provozovatel odesílajícího daňového skladu připojit k průvodnímu dokladu doklad o zajištění daně oprávněným příjemcem; tento doklad musí být potvrzen příslušným správcem daně.
(2) Jsou-li vybrané výrobky dopravovány z daňového skladu umístěného na daňovém území České republiky do daňového skladu, oprávněnému příjemci nebo daňovému zástupci v jiném členském státě, provozovatel odesílajícího daňového skladu je povinen poskytnout zajištění daně ve výši daně, kterou by byl povinen přiznat a zaplatit při uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu. Zajištění musí být platné pro všechny členské státy. Celní úřad může na žádost provozovatele daňového skladu udělit souhlas s tím, aby zajištění poskytl dopravce nebo vlastník vybraných výrobků, pokud s tím dopravce nebo vlastník vybraných výrobků písemně souhlasí. Ve věci zajištění daně pro dopravu se postupuje podle
§ 24 odst. 2.
(3) Provozovatel daňového skladu je povinen před zahájením dopravy vybraných výrobků uvědomit celní úřad, který je místně příslušný daňovému skladu, ze kterého má být doprava zahájena; doprava vybraných výrobků může být zahájena jen se souhlasem tohoto celního úřadu. Celní úřad vydá souhlas s dopravou vybraných výrobků bezodkladně poté, co je splněna podmínka zajištění daně podle
odstavce 2 a podmínka o označení vybraných výrobků (
§ 41 odst. 7). Celní úřad může stanovit lhůtu, ve které má být doprava v režimu podmíněného osvobození od daně ukončena, a trasu, po které mají být vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně dopravovány.
(4) Celní úřad místně příslušný daňovému skladu je oprávněn rozhodnout o tom, že souhlas se zahájením dopravy může vydávat zaměstnanec provozovatele daňového skladu.
(5) Vybrané výrobky musí být bezodkladně
a) dopraveny z odesílajícího daňového skladu na daňovém území České republiky do daňového skladu, oprávněnému příjemci nebo daňovému zástupci do jiného členského státu, nebo
b) přijaty do daňového skladu, oprávněným příjemcem nebo daňovým zástupcem na daňovém území České republiky.
(6) Přijetím dopravovaných vybraných výrobků v přijímajícím daňovém skladu a jejich umístěním v tomto daňovém skladu nebo přijetím dopravovaných vybraných výrobků oprávněným příjemcem nebo daňovým zástupcem je doprava mezi členskými státy ukončena. Pokud bylo poskytnuto zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků a doprava byla ukončena, celní úřad rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní po předložení potvrzeného průvodního dokladu nebo po oznámení o ukončení dopravy celním úřadem místně příslušným pro daňový sklad, jímž byly vybrané výrobky přijaty, nebo u oprávněného příjemce nebo daňového zástupce celním úřadem místně příslušným místu přijetí vybraných výrobků, a zajištění daně vrátí osobě, která zajištění daně poskytla.
(7) Pokud se změní během dopravy v režimu podmíněného osvobození od daně místo určení, přijímající provozovatel daňového skladu, oprávněný příjemce nebo daňový zástupce, postupuje se podle
§ 24 odst. 6.
§ 26
Průvodní doklad pro dopravu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně
(1) Vybrané výrobky mohou být dopravovány v režimu podmíněného osvobození od daně pouze s průvodním dokladem, nestanoví-li tento zákon jinak.
(2) Potvrzením přijetí vybraných výrobků na průvodním dokladu provozovatelem přijímajícího daňového skladu, oprávněným příjemcem nebo daňovým zástupcem přechází odpovědnost za porušení režimu podmíněného osvobození od daně na provozovatele přijímajícího daňového skladu, oprávněného příjemce nebo daňového zástupce.
(3) Místo průvodního dokladu může být použit
a) při dopravě přes nebo na území členských států jednotný doklad podle příslušného předpisu Evropských společenství,
28) nebo
b) při dopravě přes území jedné nebo více třetích zemí karnet TIR nebo karnet ATA.
(4) Ztráty a znehodnocení, ke kterým došlo během dopravy a nebyly způsobeny nepředvídatelnou a neodvratitelnou událostí a nejedná se o přirozené úbytky, celní úřad příslušný přijímajícímu daňovému skladu, oprávněnému příjemci nebo daňovému zástupci vyznačí na rubu vyhotovení průvodního dokladu, které se vrací odesílajícímu daňovému skladu.
(5) Provozovatel odesílajícího daňového skladu vyhotoví průvodní doklad v pěti vyhotoveních a jednotlivá vyhotovení označí číslicemi 1, 2, 3, 4 a 5. Vyhotovení č. 1 je určeno pro odesílající daňový sklad, vyhotovení č. 2, 3 a 4 odevzdá dopravci vybraných výrobků a vyhotovení č. 5 si ponechá celní úřad místně příslušný pro daňový sklad, z kterého je doprava zahájena.
(6) Neobsahuje-li průvodní doklad vady, celní úřad místně příslušný pro daňový sklad, z kterého je doprava zahájena, vyznačí bezodkladně na vyhotovení č. 1 souhlas se zahájením dopravy. Pokud celní úřad vydal rozhodnutí, že souhlas se zahájením dopravy je oprávněn vydávat zaměstnanec provozovatele daňového skladu, vydá určenému zaměstnanci služební razítko pro vydávání souhlasu se zahájením dopravy.
(7) Přijímající daňový sklad, oprávněný příjemce nebo daňový zástupce si ponechá vyhotovení č. 2 a na vyhotoveních č. 3 a 4 potvrdí příjem vybraných výrobků.
(8) Provozovatel přijímajícího daňového skladu odešle nejpozději následující pracovní den po dni ukončení dopravy potvrzené vyhotovení č. 3 a č. 4 celnímu úřadu místně příslušnému pro daňový sklad; oprávněný příjemce nebo daňový zástupce odešle nejpozději následující pracovní den po dni ukončení dopravy potvrzené vyhotovení č. 3 a č. 4 celnímu úřadu místně příslušnému místu přijetí vybraných výrobků. Celní úřad ověří správnost a platnost údajů na vyhotovení č. 3 a zašle jej zpět přijímajícímu daňovému skladu, oprávněnému příjemci nebo daňovému zástupci a zároveň uvědomí celní úřad místně příslušný daňovému skladu, ze kterého byla doprava zahájena, o dni ukončení dopravy vybraných výrobků. Provozovatel přijímajícího daňového skladu, oprávněný příjemce nebo daňový zástupce odešle nejpozději následující pracovní den po obdržení ověřeného vyhotovení č. 3 toto vyhotovení odesílajícímu daňovému skladu.
(9) Celní úřad místně příslušný pro daňový sklad, ve kterém byla doprava ukončena, oznámí ukončení dopravy vybraných výrobků celnímu úřadu místně příslušnému pro daňový sklad, z kterého byla doprava zahájena, a to nejpozději do 15 kalendářních dní po přijetí potvrzeného vyhotovení č. 4. V případě přijetí vybraných výrobků oprávněným příjemcem nebo daňovým zástupcem postupuje celní úřad místně příslušný místu přijetí vybraných výrobků obdobně.
(10) V případě, že je průvodní doklad vytvořen elektronickým nebo automatizovaným zpracováním dat, může celní úřad místně příslušný pro odesílající daňový sklad rozhodnout, aby provozovatel odesílajícího daňového skladu nahradil v poli č. 24 průvodního dokladu vlastnoruční podpis otiskem zvláštního razítka uvedeného v příloze II příslušného předpisu Evropských společenství
29). V návrhu na vydání tohoto rozhodnutí se provozovatel odesílajícího daňového skladu zaváže nést odpovědnost za všechna rizika spojená s dopravou vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území Evropského společenství za použití průvodního dokladu, který nese otisk zvláštního razítka.
(12) Vzor průvodního dokladu a jeho náležitosti jsou uvedeny v příslušném předpisu Evropských společenství.
29)
§ 27
Vývoz v režimu podmíněného osvobození od daně
(1) Vybrané výrobky lze vyvážet z daňových skladů v režimu podmíněného osvobození od daně z daňového území Evropského společenství. Vyváží-li se vybrané výrobky přes jiný členský stát, jedná se o dopravu v režimu podmíněného osvobození od daně mezi členskými státy (
§ 25).
(2) Vybrané výrobky lze vyvážet v režimu podmíněného osvobození od daně pouze s průvodním dokladem (
§ 26). Místo přijímajícího daňového skladu nebo oprávněného příjemce se uvede výstupní pohraniční celní úřad. Vývoz vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně je ukončen potvrzením průvodního dokladu výstupním pohraničním celním úřadem.
(3) Lhůtu k výstupu z daňového území Evropského společenství vybraných výrobků stanoví celní úřad při propuštění těchto výrobků do celního režimu vývozu.
§ 28
Porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy
(1) K porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy dojde, pokud tento zákon nestanoví jinak, jestliže vybrané výrobky nejsou ve stanovené lhůtě
a) dopraveny do daňového skladu a přijaty daňovým skladem, přijaty oprávněným příjemcem nebo daňovým zástupcem,
b) předloženy celnímu úřadu určení a není pro ně navrženo jiné celně schválené určení, nebo
c) vyvezeny.
(2) Pokud nebyly splněny podmínky uvedené v
odstavci 1 v důsledku nepředvídatelné a neodvratitelné události a celní úřad místně příslušný odesílajícímu daňovému skladu byl o této události bezodkladně informován, nepovažuje se nesplnění těchto podmínek za porušení režimu podmíněného osvobození od daně.
(3) Vybrané výrobky, u kterých k porušení režimu podmíněného osvobození od daně došlo, jsou považovány za vyjmuté z tohoto režimu, pokud tento zákon nestanoví jinak (
§ 28 odst. 8).
(4) Zjistí-li se, že k porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy došlo na daňovém území České republiky, povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká na daňovém území České republiky.
(5) Zjistí-li se na daňovém území České republiky, že došlo k porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy z daňového skladu umístěného v jiném členském státě a není možné určit, kde k porušení došlo, povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká na daňovém území České republiky.
(6) Celní úřad poskytne příslušnému daňovému orgánu členského státu, ve kterém se nachází odesílající daňový sklad, informaci o vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit na daňovém území České republiky.
(7) Byly-li vybrané výrobky odeslány z daňového skladu na daňovém území České republiky do daňového skladu, oprávněnému příjemci, daňovému zástupci nebo na výstupní pohraniční celní úřad v jiném členském státě a přijímající provozovatel daňového skladu, oprávněný příjemce nebo daňový zástupce neprokáže nebo výstupní pohraniční celní úřad nepotvrdí ve lhůtě 4 měsíců ode dne odeslání vybraných výrobků, že vybrané výrobky
a) byly dodány na místo určení,
b) byly zcela zničeny nebo znehodnoceny v důsledku nepředvídatelné a neodvratitelné události, nebo
c) nebyly dodány na místo určení z důvodu porušení režimu podmíněného osvobození od daně, ke kterému došlo při dopravě mimo daňové území České republiky,
považují se tyto vybrané výrobky za vyjmuté z režimu podmíněného osvobození od daně. O tom, že dosud nebylo potvrzeno, že u odeslaných vybraných výrobků došlo ke splnění podmínek uvedených v
písmenech a),
b) nebo
c), uvědomí odesílající provozovatel daňového skladu celní úřad místně příslušný daňovému skladu, ze kterého byla doprava zahájena, nejpozději do dvou měsíců ode dne zahájení dopravy.
(8) Pokud celní úřad ve lhůtě tří let ode dne odeslání vybraných výrobků zjistí, že došlo k porušení režimu podmíněného osvobození od daně při dopravě, oznámí tuto skutečnost provozovateli odesílajícího daňového skladu. Pokud provozovatel odesílajícího daňového skladu prokáže, že o porušení režimu podmíněného osvobození od daně nevěděl ani nemohl vědět, poskytne se mu lhůta 4 měsíců ode dne, kdy obdržel oznámení o porušení, aby prokázal, že došlo ke splnění podmínek stanovených v
odstavci 7 písm. a) až c), jinak se odeslané vybrané výrobky považují za vyjmuté z režimu podmíněného osvobození od daně.
(9) Povinnost daň přiznat a zaplatit má provozovatel odesílajícího daňového skladu. Společně a nerozdílně odpovídá za daň s provozovatelem odesílajícího daňového skladu provozovatel přijímajícího daňového skladu, oprávněný příjemce nebo daňový zástupce na daňovém území České republiky, pokud vybrané výrobky již před vznikem této povinnosti nabyl, a dopravce nebo vlastník vybraných výrobků, pokud poskytl na místo provozovatele odesílajícího daňového skladu zajištění daně. Osoba, která vyňala vybrané výrobky během dopravy z režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky, ručí společně a nerozdílně za daň.
(10) Zjistí-li se ve lhůtě tří let ode dne vydání průvodního dokladu, že nedošlo k porušení režimu podmíněného osvobození od daně a daň byla vybrána v jiném členském státě nebo že k porušení režimu podmíněného osvobození od daně došlo v jiném členském státě a v tomto členském státě byla daň vybrána, vzniká ode dne zjištění nárok na vrácení daně zaplacené na daňovém území České republiky. Nárok na vrácení daně se uplatňuje v daňovém přiznání podle
§ 14 odst. 6. K tomuto daňovému přiznání musí být přiložen doklad o zaplacení daně v jiném členském státě. Vznikne-li vyměřením nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí se bez žádosti do 30 kalendářních dní ode dne následujícího po jeho vzniku.
§ 29
Doprava vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jiném členském státě pro účely podnikání
(1) Právnická nebo fyzická osoba odebírající vybrané výrobky z jiného členského státu pro účely podnikání je povinna před odebráním těchto vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jiném členském státě se registrovat jako plátce daně a oznámit celnímu úřadu množství vybraných výrobků a poskytnout zajištění daně.
(2) Osoba uvedená v
odstavci 1 poskytuje zajištění daně ve výši, kterou by byla povinna přiznat a zaplatit, pokud by vybrané výrobky byly uvedeny do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky. Tato osoba zajistí daň převodem nebo složením finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem, přičemž po dobu zajištění daně nevzniká nárok na úrok z částky složené na tomto depozitním účtu pro zajištění daně. Se souhlasem osoby, která poskytla zajištění daně, může celní úřad poskytnutým zajištěním daně uhradit daň. Pokud tak neučiní, rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní ode dne, kdy částka daně byla připsána na určený účet celního úřadu, v jehož územní působnosti má osoba uvedená v
odstavci 1 sídlo nebo místo pobytu.
(3) Po odběru vybraných výrobků nebo po ukončení dopravy je právnická nebo fyzická osoba uvedená v
odstavci 1 povinna podat daňové přiznání a zaplatit daň. Pokud právnická nebo fyzická osoba nedodrží postup stanovený v
odstavci 1, je povinna podat daňové přiznání a zaplatit daň následující pracovní den po přijetí výrobků.
(4) Vybrané výrobky, které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státě a jsou přijímány veřejnoprávním subjektem, se považují za vybrané výrobky přijímané pro účely podnikání, přičemž veřejnoprávní subjekt postupuje podle
odstavců 1 a
2.
(5) Celní úřad použije zajištění daně na úhradu daně včetně jejího příslušenství, pokud není daň zaplacena ve lhůtě splatnosti daně stanovené tímto zákonem.
§ 30
Zjednodušený průvodní doklad
(1) Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu v jiném členském státě a dopravované na daňové území České republiky pro účely podnikání nebo určené k plnění úkolů veřejnoprávního subjektu lze dopravovat se zjednodušeným průvodním dokladem.
(2) Jsou-li vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu v jiném členském státě dopravovány přes daňové území České republiky do tohoto jiného členského státu pro účely podnikání často a pravidelně, lze je na základě sjednané dvoustranné dohody s tímto jiným členským státem dopravovat bez zjednodušeného průvodního dokladu.
(3) Plátce, který nabývá vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu v jiném členském státě pro účely podnikání, musí na žádost odesílajícího dodavatele bezodkladně po přijetí vybraných výrobků zaslat zpět potvrzené vyhotovení zjednodušeného průvodního dokladu. Celní úřad je povinen na žádost vydat potvrzení, že daň byla přiznána nebo zaplacena.
(4) Vzor zjednodušeného průvodního dokladu a jeho náležitosti jsou uvedeny v příslušném předpisu Evropských společenství.
30)
§ 31
Doprava vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky do jiného členského státu nebo přes území jiného členského státu pro účely podnikání
(1) Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky a dopravované do jiného členského státu pro účely podnikání lze dopravovat se zjednodušeným průvodním dokladem. Odesílatel je povinen písemně uvědomit před zahájením dopravy celní úřad.
(2) Odesílatel vyhotoví zjednodušený průvodní doklad ve třech vyhotoveních a jednotlivá vyhotovení označí číslicemi 1, 2 a 3. Vyhotovení č. 1 si ponechá odesílatel, vyhotovení č. 2 a 3 odevzdá dopravci. Odesílatel je povinen uchovávat potvrzené vyhotovení č. 3, které obdržel od příjemce, po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém byly tyto doklady vystaveny.
(3) Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky a dopravované přes jiný členský stát na daňové území České republiky pro účely podnikání lze dopravovat se zjednodušeným průvodním dokladem. Odesílatel je povinen písemně uvědomit před zahájením dopravy celní úřad.
(4) Odesílatel vyhotoví zjednodušený průvodní doklad ve třech vyhotoveních a jednotlivá vyhotovení označí číslicemi 1, 2 a 3. Vyhotovení č. 1 si ponechá odesílatel, vyhotovení č. 2 a 3 odevzdá dopravci. Příjemce si ponechá vyhotovení č. 2 a potvrdí příjem vybraných výrobků na vyhotovení č. 3, které odešle nejpozději první pracovní den po dni ukončení dopravy odesílateli.
(5) Jsou-li vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky dopravovány přes jiný členský stát na daňové území České republiky pro účely podnikání často a pravidelně, může příslušný celní úřad, za předpokladu sjednané dvoustranné dohody s tímto jiným členským státem, povolit zjednodušený postup odchylný od
odstavců 2 až 4.
§ 32
Doprava vybraných výrobků pro osobní spotřebu
(1) Vybrané výrobky, které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státě a které fyzické osoby nabyly v tomto členském státě pro osobní spotřebu a jsou jimi dopravované na daňové území České republiky, jsou osvobozeny od daně. Pro tyto výrobky se nevyžaduje zvláštní povolení podle
§ 13.
(2) Při posouzení, zda vybrané výrobky jsou určeny pro podnikání nebo pro osobní spotřebu, celní úřad nebo celní ředitelství vezme v úvahu
a) skutečnost, zda fyzická osoba je podnikatelem a z jakých důvodů vybrané výrobky nabyla,
b) místo, kde se vybrané výrobky nacházejí, nebo způsob dopravy,
c) doklady k vybraným výrobkům,
d) množství a povahu vybraných výrobků.
(3) Dá-li si fyzická osoba dopravit vybrané výrobky z jiného členského státu na daňové území České republiky, považují se tyto vybrané výrobky za vybrané výrobky nabyté pro účely podnikání s výjimkou drobných zásilek neobchodního charakteru zasílaných fyzickými osobami fyzickým osobám. Při posouzení, zda se jedná o drobnou zásilku neobchodního charakteru, se použije ustanovení
odstavce 2 a
§ 4 odst. 3 obdobně. Vybrané výrobky, které jsou obsahem drobné zásilky neobchodního charakteru, jsou osvobozeny od daně a pro jejich přijímání se nevyžaduje zvláštní povolení podle
§ 13.
(4) Množství vybraných výrobků pro osobní spotřebu je množství menší, než je uvedeno v
§ 4 odst. 3 tohoto zákona.
(5) Celní úřad může rozhodnout o tom, že za vybrané výrobky určené pro osobní spotřebu lze považovat i větší množství, než je uvedené v
odstavci 4, pokud to vyplyne z posouzení skutečností uvedených v
odstavci 2.
§ 33
Zasílání vybraných výrobků
(1) Jsou-li vybrané výrobky, které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státě, zasílány fyzické osobě s místem pobytu na daňovém území České republiky fyzickou nebo právnickou osobou nebo na její účet a tato osoba má v tomto jiném členském státě místo pobytu nebo sídlo, povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká na daňovém území České republiky.
(2) Za fyzické osoby, kterým jsou vybrané výrobky zasílány, se pro tento účel považují osoby, které nejsou registrovány jako plátce daně z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu
31a).
(3) Fyzická nebo právnická osoba, která vybrané výrobky zasílá z jiného členského státu na daňové území České republiky fyzické osobě podle
odstavce 2, ustanoví pro splnění této povinnosti daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků [
§ 3 písm. r)].
(4) Daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků může být pouze právnická nebo fyzická osoba se sídlem nebo místem pobytu na daňovém území České republiky, která není totožná s fyzickou osobou podle
odstavce 2.
(5) Daňový zástupce pro zasílání vybraných výrobků je povinen před každým odesláním vybraných výrobků z jiného členského státu oznámit místně příslušnému celnímu úřadu
a) název, popřípadě obchodní označení, druh a množství zasílaných vybraných výrobků v měřicích jednotkách; název vybraného výrobku musí být uveden dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti vybraného výrobku tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena,
b) jméno, příjmení, místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, fyzické osoby podle
odstavce 2.
Dále je povinen před každým odesláním vybraných výrobků poskytnout zajištění daně, které odpovídá výši daně za množství zasílaných vybraných výrobků, pokud by tyto vybrané výrobky byly uvedeny do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky. Zajištění daně se poskytuje složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem místně příslušným daňovému zástupci pro zasílání vybraných výrobků, přičemž po dobu zajištění daně nevzniká nárok na úrok z částky složené na tomto depozitním účtu.
(6) Pokud právnická nebo fyzická osoba uvedená v
odstavci 3 nesplní povinnost ustanovit daňového zástupce podle
odstavce 3, přechází na ni všechny jeho povinnosti.
(7) Daňový zástupce pro zasílání vybraných výrobků je povinen po přijetí vybraných výrobků fyzickou osobou podle
odstavce 2 na daňovém území České republiky daň přiznat a zaplatit [
§ 9 odst. 3 písm. i)].
(8) Se souhlasem daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků může celní úřad místně příslušný daňovému zástupci pro zasílání vybraných výrobků poskytnutým zajištěním daně uhradit daň. Pokud není tento souhlas udělen, celní úřad rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní ode dne, kdy částka daně byla připsána na určený účet celního úřadu místně příslušného daňovému zástupci pro zasílání vybraných výrobků.
(9) Celní úřad použije zajištění daně na úhradu daně včetně jejího příslušenství, pokud není daň zaplacena ve lhůtě splatnosti daně stanovené tímto zákonem.
(10) Daňový zástupce pro zasílání vybraných výrobků je povinen vést evidenci o přijatých vybraných výrobcích a o fyzických osobách, kterým byly vybrané výrobky zasílány. Evidence musí obsahovat údaje uvedené v
odstavci 5.
(11) Pokud se jedná o opakované zasílání vybraných výrobků, na návrh daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků může celní úřad povolit, aby vybrané výrobky přijaté v jednom zdaňovacím období byly zahrnuty do jednoho daňového přiznání (
§ 18).
(12) K daňovému přiznání podle
§ 18 je daňový zástupce pro zasílání vybraných výrobků povinen připojit doklad potvrzující, že daň za zasílané vybrané výrobky byla zaplacena v členském státě, ze kterého byly odeslány.
(13) Po zaplacení daně celní úřad na žádost daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků vydá potvrzení o zaplacení daně pro účely vrácení daně v členském státě, ze kterého byly vybrané výrobky odeslány.
(14) Fyzická nebo právnická osoba s místem pobytu nebo sídlem na daňovém území České republiky může zaslat vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky fyzické osobě s místem pobytu na území jiného členského státu, pokud to před odesláním vybraných výrobků písemně oznámí svému místně příslušnému celnímu úřadu a v oznámení uvede název a množství zasílaných vybraných výrobků a členský stát určení.
(15) Fyzická osoba nebo právnická osoba s místem pobytu nebo sídlem na daňovém území České republiky, zasílající vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky fyzické osobě s místem pobytu na území jiného členského státu, je povinna vést evidenci o zasílaných vybraných výrobcích a je povinna prokázat splnění podmínek pro zasílání vybraných výrobků do jiného členského státu stanovených tím státem, do kterého jsou vybrané výrobky zasílány.
(16) Ustanovení
§ 33 se nevztahují na vybrané výrobky, které jsou obsahem drobné zásilky neobchodního charakteru podle
§ 32 odst. 3.
§ 33a
Povolení k ustanovení daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků
(1) Právnická nebo fyzická osoba se sídlem nebo místem pobytu na daňovém území České republiky může být daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků jen na základě povolení. O vydání tohoto povolení rozhoduje celní úřad na návrh na vydání povolení k ustanovení daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků. Tento návrh podává fyzická nebo právnická osoba, která vybrané výrobky zasílá z jiného členského státu na daňové území České republiky.
(2) Návrh na vydání povolení k ustanovení daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků musí obsahovat tyto náležitosti:
a) obchodní firmu nebo název, sídlo a údaje o registraci k dani v jiném členském státě osoby odesílající vybrané výrobky z jiného členského státu, je-li právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a údaje o registraci k dani v jiném členském státě osoby odesílající vybrané výrobky z jiného členského státu, je-li fyzickou osobou; tyto údaje budou potvrzeny příslušným správcem daně,
b) obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo
12) osoby, která má být ustanovena daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků, je-li právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, osoby, která má být ustanovena daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků, je-li fyzickou osobou,
c) plnou moc k zastupování podle zvláštního právního předpisu upravujícího správu daní
27b) a prohlášení osoby, která má být ustanovena daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků, že se zastupováním souhlasí; prohlášení této osoby, že se zastupováním souhlasí, musí být předloženo s úředně ověřeným podpisem navrhovatele, pokud toto prohlášení není nedílnou součástí plné moci,
d) doklad o tom, zda osoba, která má být ustanovena daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků, má a v jaké výši v České republice nedoplatek evidovaný celním nebo finančním úřadem nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné
zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní.
(3) Celní úřad rozhodne o vydání povolení pouze tehdy, jestliže návrh na vydání povolení obsahuje náležitosti uvedené v
odstavci 2. Má-li osoba, která má být ustanovena daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků, nedoplatek na daních nebo clu nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné
zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, celní úřad vydá povolení pouze tehdy, je-li zajištěno uhrazení tohoto nedoplatku.
(4) Navrhovatel nebo osoba, která má být ustanovena daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků, je povinna na výzvu celního úřadu uvést a doložit další údaje potřebné pro správu daní.
(5) Neobsahuje-li návrh navrhovatele vady, celní úřad místně příslušný osobě, která má být ustanovena daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků, rozhodne o vydání povolení do 30 kalendářních dní od zahájení řízení; v rozhodnutí uvede údaje podle
odstavce 2 písm. a) až c).
(6) Rozhodnutí, kterým se návrhu na vydání povolení k ustanovení daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků nevyhovuje, musí být odůvodněno.
(7) Právnická nebo fyzická osoba, které bylo vydáno povolení k ustanovení daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků, je povinna oznámit celnímu úřadu místně příslušnému tomuto daňovému zástupci každou změnu údajů podle
odstavce 2 písm. a) uvedených v povolení, a to do 15 kalendářních dní ode dne jejího vzniku.
(8) Právnická nebo fyzická osoba, která byla ustanovena daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků, je povinna oznámit celnímu úřadu místně příslušnému tomuto daňovému zástupci každou změnu údajů podle
odstavce 2 písm. b) uvedených v povolení k ustanovení daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků, a to do 15 kalendářních dní ode dne jejího vzniku.
(9) Právnická nebo fyzická osoba, která vypověděla plnou moc podle
odstavce 2 písm. c), je povinna oznámit tuto skutečnost celnímu úřadu místně příslušnému tomuto daňovému zástupci, a to do 15 kalendářních dní ode dne jejího vzniku.
(10) Dojde-li ke změně sídla nebo místa pobytu podle
odstavce 2 písm. a) nebo
b), celní úřad rozhodne o změně původního povolení.
(11) Dojde-li ke změně ostatních údajů uvedených v povolení, celní úřad rozhodne o odejmutí povolení a o případném vydání povolení nového.
(12) Pro zánik povolení a jeho odejmutí se použije ustanovení
§ 23a odst. 15 nebo
16 obdobně.
§ 34
Dovoz vybraných výrobků
(1) Jsou-li vybrané výrobky dováženy na daňové území České republiky a nejsou-li uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně nebo nachází-li se v celním řízení nebo ve svobodném celním pásmu nebo ve svobodném celním skladu na daňovém území České republiky, daň je vybírána za podmínek stanovených celními předpisy.
(2) Vybrané výrobky lze po propuštění do režimu volného oběhu nebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení dopravovat v režimu podmíněného osvobození od daně do daňového skladu (
§ 24). Přijímající provozovatel daňového skladu vyhotoví průvodní doklad podle
§ 26, ve kterém místo odesílatele uvede celní úřad, který rozhodl o propuštění vybraných výrobků do režimu volného oběhu. V případě, že celní úřad, který rozhodl o propuštění vybraných výrobků do režimu volného oběhu, je současně místně příslušný pro přijímající daňový sklad, může rozhodnout o použití zajištění daně pro provozování přijímacího daňového skladu pro dopravu vybraných výrobků. Provozovatel přijímajícího daňového skladu zároveň poskytne zajištění daně podle
§ 24 odst. 2.
(3) Dovážené vybrané výrobky uvedené do režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky musí být bezodkladně umístěny v daňovém skladu.
(5) Další podmínky týkající se dovozu jsou pro minerální oleje stanoveny v
§ 63 a pro tabákové výrobky v
§ 108 tohoto zákona.
§ 36
Prodej za ceny bez daně
(1) Vybrané výrobky lze prodávat na základě povolení celního úřadu za ceny bez daně v tranzitním prostoru mezinárodních letišť a na palubách letadel fyzickým osobám při jejich bezprostředním výstupu z daňového území Evropského společenství. Tranzitní prostor vymezuje rozhodnutím celní úřad místně příslušný mezinárodnímu letišti.
(2) Vybrané výrobky lze dodávat do prostor podle
odstavce 1 a na paluby letadel pouze v režimu podmíněného osvobození od daně.
(3) Vybrané výrobky lze prodávat za ceny bez daně fyzickým osobám po ověření, že jejich bezprostřední cílová stanice je ve třetí zemi. Držitel povolení je povinen zajistit, aby při prodeji vybraných výrobků bylo na prodejním dokladu vyznačeno číslo letu, druh vybraných výrobků a cena.
(4) Povolení vydává celní úřad místně příslušný mezinárodnímu letišti, a to i v případě povolení k prodeji za ceny bez daně na palubách letadel.
(5) Návrh na povolení musí obsahovat tyto náležitosti:
a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo
12) navrhovatele, je-li navrhovatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, nebo datum narození navrhovatele, je-li navrhovatel fyzickou osobou,
b) označení prostor podle
odstavce 1, popřípadě uvedení leteckých linek, na kterých hodlá prodávat vybrané výrobky za ceny bez daně,
c) název, popřípadě označení prodávaných vybraných výrobků,
d) souhlas provozovatele letiště s prodejem za ceny bez daně v prostorách podle
odstavce 1, popřípadě souhlas provozovatele letiště s prodejem za ceny bez daně na palubách letadel,
e) výpis z obchodního rejstříku nebo výpis z živnostenského rejstříku,
18) který nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní,
f) doklad o tom, zda a v jaké výši má navrhovatel v České republice nedoplatek evidovaný celním nebo finančním úřadem nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní,
g) výpis z evidence Rejstříku trestů,
19) je-li navrhovatelem fyzická osoba, nebo výpisy z evidence Rejstříku trestů statutárního orgánu nebo členů statutárního orgánu, je-li navrhovatelem právnická osoba, které nesmějí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní.
(6) Celní úřad vydá povolení, pokud návrh na vydání povolení obsahuje náležitosti uvedené v
odstavci 5 a navrhovatel není v likvidaci nebo v insolvenčním řízení podle zvláštního právního předpisu
20).
(7) Celní úřad rozhodne o návrhu na vydání povolení do 60 kalendářních dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže vyšší nadřízený orgán. Nemůže-li celní úřad rozhodnout do 60 kalendářních dní, popřípadě do 90 kalendářních dní, je povinen o tom navrhovatele s uvedením důvodu uvědomit.
(8) V povolení k prodeji za ceny bez daně celní úřad stanoví druhy vybraných výrobků, které mohou být prodávány bez daně.
(9) Celní úřad je oprávněn v povolení stanovit podmínky pro zabezpečení vybraných výrobků v prostorách podle
odstavce 1 a na palubách letadel a prostorů, ve kterých jsou vybrané výrobky skladovány před jejich umístěním do prostor podle
odstavce 1 a na paluby letadel.
(10) Celní úřad při vydání povolení přidělí každému držiteli povolení evidenční číslo a vydá osvědčení o evidenci.
(11) Držitel povolení je povinen nejpozději do 15 kalendářních dní ode dne vzniku změny oznámit celnímu úřadu každou změnu skutečností a údajů uvedených v
odstavci 5. V případě změny sídla, popřípadě místa pobytu, označení prostor, popřípadě leteckých linek nebo druhů vybraných výrobků celní úřad rozhodne o změně povolení. V případě změny ostatních skutečností a údajů, které jsou uvedeny v povolení, celní úřad vydá nové povolení a odejme předchozí povolení. Doručené nebo sdělené nové rozhodnutí o vydání povolení musí současně ve výrokové části obsahovat rozhodnutí o odejmutí původního povolení.
(12) Povolení zaniká
a) zánikem právnické osoby, je-li držitel právnickou osobou,
b) úmrtím držitele nebo nabytím právní moci rozsudku soudu o prohlášení držitele za mrtvého,
c) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení konkursu na majetek držitele, nebo
d) dnem zániku živnostenského oprávnění.
21)
(13) Celní úřad povolení odejme, jestliže
a) se změnily podmínky, na jejichž základě bylo povolení vydáno a držitel nepožádal o jeho změnu,
b) držitel o to požádá, nebo
c) držitel nedodržuje podmínky týkající se prodeje vybraných výrobků za ceny bez daně stanovené tímto zákonem nebo jiným právním předpisem
13) nebo podmínky uvedené v povolení.
§ 37
Evidence v podniku na výrobu vybraných výrobků
(1) Provozovatel daňového skladu podle
§ 19 odst. 2 písm. a) je povinen vést evidenci vybraných výrobků
a) vyrobených nebo zpracovaných v podniku na výrobu vybraných výrobků,
b) převzatých do podniku na výrobu vybraných výrobků,
c) vydaných z podniku na výrobu vybraných výrobků,
d) použitých pro vlastní spotřebu.
(2) V evidenci podle
odstavce 1 musí být v členění podle jednotlivých druhů vybraných výrobků uvedeny
a) obchodní názvy vybraných výrobků, množství v měřicích jednotkách a datum výroby nebo zpracování vybraných výrobků,
b) obchodní názvy vybraných výrobků, množství v měřicích jednotkách a datum přijetí vybraných výrobků a identifikační údaje dodavatele; u vybraných výrobků dovezených též identifikační údaje deklaranta,
32) je-li deklarant jinou osobou než provozovatel daňového skladu, označení celního úřadu, kde proběhlo celní řízení, včetně data propuštění dovezených vybraných výrobků do režimu volného oběhu, nebo je-li u nich možné uplatnit nárok na vrácení daně podle
§ 14 odst. 1 písm. b),
§ 54 odst. 2 a
§ 78 odst. 6 a
7,
c) obchodní názvy vybraných výrobků, množství v měřicích jednotkách, datum a účel použití vybraných výrobků provozovatelem daňového skladu pro vlastní spotřebu, pro spotřebu členů jeho domácnosti
33) a osob jemu blízkých,
33) jeho zaměstnanců, členů, společníků a členů jejich domácností a osob jim blízkých,
d) obchodní názvy vybraných výrobků, množství v měřicích jednotkách a datum vydání vybraných výrobků a identifikační údaje příjemce; pokud vybrané výrobky převzal dopravce, který není příjemcem, musí být v evidenci uvedeny i identifikační údaje dopravce,
e) obchodní názvy vybraných výrobků a množství v měřicích jednotkách vybraných výrobků vyvezených, datum jejich propuštění do režimu vývozu, označení celního úřadu, kde proběhlo celní řízení, a identifikační údaje deklaranta,
f) údaje, které jsou uvedeny v průvodním dokladu (
§ 26).
(3) Zápis do evidence po výrobě, zpracování, vydání, převzetí nebo použití vybraných výrobků musí být učiněn ve lhůtě stanovené celním ředitelstvím.
(4) Evidence se uchovává po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém byla tato evidence vyhotovena.
§ 38
Evidence ve skladu vybraných výrobků
(1) Provozovatel daňového skladu podle
§ 19 odst. 2 písm. b) je povinen vést evidenci vybraných výrobků
a) převzatých do skladu vybraných výrobků,
b) zpracovaných nebo použitých pro vlastní spotřebu provozovatele daňového skladu,
c) vydaných ze skladu vybraných výrobků.
§ 39
Evidence vedená oprávněným příjemcem
(1) Oprávněný příjemce je povinen vést evidenci vybraných výrobků přijatých a vydaných.
§ 39a
Evidence vedená daňovým zástupcem
(1) Daňový zástupce uvedený v
§ 23a je povinen vést evidenci vybraných výrobků přijatých a vydaných.
§ 40
Evidence vedená uživatelem
(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak (
§ 53a), je uživatel povinen vést evidenci vybraných výrobků
a) převzatých,
b) použitých pro účely uvedené ve zvláštním povolení,
c) použitých pro jiné účely, než které jsou uvedeny ve zvláštním povolení,
d) odesílaných jinému uživateli,
e) vyrobených z převzatých vybraných výrobků.
§ 41
Oprávnění celních úřadů a celních ředitelství
(1) Celní úřad nebo celní ředitelství jsou oprávněny kontrolovat plnění podmínek povolení uvedených v
§ 13,
20,
21a,
22,
23,
23a,
33a,
36 a
60a.
(2) Celní úřad je oprávněn nařídit plátci nebo uživateli provedení inventarizace ve lhůtě stanovené celním úřadem. O výsledku inventarizace informuje plátce nebo uživatel celní úřad následující pracovní den po skončení inventury.
(3) Kterýkoliv celní úřad nebo celní ředitelství jsou oprávněny vstupovat do každé provozní budovy, místnosti nebo místa, kde jsou vyráběny, zpracovávány nebo skladovány vybrané výrobky. Celní úřad nebo celní ředitelství jsou také oprávněny vstupovat do prostor, o kterých je známo nebo se dá důvodně předpokládat, že se v nich vybrané výrobky vyrábějí, zpracovávají nebo skladují. Toto právo mají také, jde-li o byt, který je užíván pro účely podnikání.
(4) Kterýkoliv celní úřad nebo celní ředitelství jsou oprávněny zastavovat dopravní prostředky a provádět jejich kontrolu za účelem zjištění, zda druh a množství dopravovaných vybraných výrobků odpovídají druhu a množství vybraných výrobků uvedených v průvodních dokladech nebo v dokladech stanovených pro dopravu vybraných výrobků. Tuto kontrolu jsou celní úřad nebo celní ředitelství oprávněny provádět také u dopravovaných zásilek. Kontrolovaná osoba je povinna úkony vyplývající z tohoto oprávnění strpět a poskytnout celnímu úřadu nebo celnímu ředitelství potřebnou součinnost.
(5) Oprávnění celních úřadů nebo celních ředitelství podle
odstavce 4 platí i při kontrole dodržování povinností a zákazů při značkování a barvení vybraných minerálních olejů podle
§ 134e a při značkování některých dalších minerálních olejů podle
§ 134l.
(6) V rámci svých oprávnění podle
odstavců 3 až 5 jsou celní úřad nebo celní ředitelství oprávněny odebírat vzorky vyráběných, zpracovávaných, skladovaných i dopravovaných vybraných výrobků.
(7) Celní úřad, který vydává souhlas se zahájením dopravy podle
§ 24 a
25, je oprávněn nařídit před zahájením dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně nebo osvobozených od daně označení těchto výrobků.
(8) Plátci a uživatelé jsou povinni umožnit za účelem výkonu správy daně nepřetržitou přítomnost zaměstnanců, kteří pracují v celním úřadu, v prostorách určených k podnikatelské činnosti, pokud o to celní úřad nebo celní ředitelství požádá. Plátci a uživatelé jsou povinni poskytnout celnímu úřadu k výkonu správy daně potřebnou součinnost včetně bezúplatného poskytnutí kancelářských prostor.
(9) Nedotčeno zůstává oprávnění celních úřadů a celních ředitelství týkající se daně z minerálních olejů v
§ 65.
§ 42
Zajištění, propadnutí a zabrání vybraných výrobků a dopravních prostředků
(1) Zjistí-li celní úřad nebo celní ředitelství, že
a) vybrané výrobky jsou dopravovány bez dokladu uvedeného v
§ 6,
26,
30,
51,
100 a
100a, pokud tento zákon nestanoví jinak (
§ 24 a
50),
b) vybrané výrobky jsou dopravovány ve větším množství (
§ 4 odst. 3) bez dokladu uvedeného v
§ 5,
c) údaje uvedené na tomto dokladu jsou nesprávné nebo nepravdivé, nebo
d) tento doklad je nepravý, pozměněný nebo padělaný,
rozhodne o zajištění těchto vybraných výrobků, popřípadě i dopravního prostředku, který je dopravuje.
(2) Celní úřad nebo celní ředitelství rozhodne o zajištění vybraných výrobků rovněž tehdy, pokud právnická nebo fyzická osoba, která tyto výrobky skladuje ve větším množství (
§ 4 odst. 3), neprokáže, že se jedná o vybrané výrobky zdaněné, nebo pokud neprokáže způsob jejich oprávněného nabytí za ceny bez daně.
(3) Postup podle
odstavců 1 a
2 provede celní úřad nebo celní ředitelství, které zjistí důvody pro takové opatření jako první. Pokud o zajištění rozhodne celní úřad, je povinen o tom informovat bez zbytečných průtahů bezprostředně nadřízené celní ředitelství.
(4) Celní úřad nebo celní ředitelství ústně oznámí opatření o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku osobě, u které byly vybrané výrobky nebo dopravní prostředek zjištěny (dále jen „kontrolovaná osoba“), a bezodkladně vyhotoví protokol, ve kterém uvede i důvod zajištění, popis zajištěných vybraných výrobků, popřípadě popis zajištěného dopravního prostředku. Zaměstnanec, který pracuje v celním úřadu, nebo celním ředitelství, předá kopii protokolu kontrolované osobě. Rozhodnutí o zajištění musí být vydáno nejpozději následující pracovní den po dni vyhotovení protokolu.
(5) V rozhodnutí o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku se uvedou důvody, pro které se vybrané výrobky nebo dopravní prostředek zajišťují, a poučení o právech a povinnostech osoby, jíž se rozhodnutí týká. V rozhodnutí se též uvede upozornění, že u zajištěných vybraných výrobků nebo dopravního prostředku může být uloženo propadnutí nebo rozhodnuto o zabrání, jestliže se prokáží důvody rozhodné pro zajištění.
(6) Proti rozhodnutí o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku může kontrolovaná osoba podat odvolání nejpozději do 7 pracovních dní ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Toto odvolání nemá odkladný účinek. Odvolací orgán, kterým je nejblíže vyšší nadřízený orgán, rozhodne o odvolání bez zbytečných průtahů. Doručování upravuje zákon
o správě daní; proti rozhodnutí o odvolání lze podat jen mimořádné opravné prostředky nebo podnět k soudnímu přezkoumání.
(7) Celní úřad nebo celní ředitelství uskladní zajištěné vybrané výrobky nebo dopravní prostředek mimo dosah kontrolované osoby. Kontrolovaná osoba je povinna zajištěné vybrané výrobky nebo dopravní prostředek celnímu úřadu nebo celnímu ředitelství vydat. Odmítne-li vydání, vybrané výrobky nebo dopravní prostředek jsou jí odňaty. O vydání nebo odnětí zajištěné věci celní úřad nebo celní ředitelství vyhotoví úřední záznam. Náklady na skladování hradí kontrolovaná osoba.
(8) Celní úřad nebo celní ředitelství může místo postupu podle
odstavce 7 ponechat zajištěné vybrané výrobky nebo dopravní prostředek kontrolované osobě a uložit jí, že je nesmí používat, prodávat nebo s nimi jiným způsobem nakládat.
(9) Zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku trvá do doby, než je pravomocně rozhodnuto o jejich propadnutí nebo zabrání, případně do doby, kdy se prokáže, že s vybranými výrobky nebylo nakládáno způsoby uvedenými v
odstavcích 1 a
2 nebo že dopravní prostředek nedopravoval takové výrobky.
(10) Rozhodnutí o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku, pokud se prokáže, že s vybranými výrobky nebylo nakládáno způsoby uvedenými v
odstavcích 1 a
2 nebo že dopravní prostředek nedopravoval takové výrobky, musí být zrušeno písemným rozhodnutím a toto rozhodnutí musí být doručeno kontrolované osobě. Pokud rozhodnutí o zajištění bylo zrušeno, musí být kontrolované osobě zajištěné vybrané výrobky nebo dopravní prostředek bez zbytečných průtahů vráceny v neporušeném stavu. O vrácení se sepíše protokol.
(11) Celní ředitelství nebo celní úřad jsou oprávněny uložit propadnutí vybraných výrobků, u kterých se prokáže, že s nimi bylo nakládáno způsoby uvedenými v
odstavcích 1 a
2, nebo dopravního prostředku, který takové výrobky dopravoval, jestliže
a) tyto vybrané výrobky nebo dopravní prostředek vlastní kontrolovaná osoba, nebo
b) osoba, která tyto vybrané výrobky nebo dopravní prostředek vlastní, je celnímu ředitelství nebo celnímu úřadu známa.
(12) Celní ředitelství nebo celní úřad jsou oprávněny rozhodnout o zabrání vybraných výrobků, u kterých se prokáže, že s nimi bylo nakládáno způsoby uvedenými v
odstavcích 1 a
2, nebo dopravního prostředku, který takové výrobky dopravoval, jestliže osoba, která tyto vybrané výrobky nebo dopravní prostředek vlastní, není celnímu ředitelství nebo celnímu úřadu známa.
(13) Proti uloženému propadnutí vybraných výrobků nebo dopravního prostředku lze podat odvolání do 30 kalendářních dní ode dne, který následuje po doručení rozhodnutí o uložení propadnutí, a to u celního ředitelství nebo celního úřadu, které o uložení propadnutí rozhodly. Proti rozhodnutí o odvolání se již další odvolání nepřipouští.
(14) Vlastníkem propadnutých nebo zabraných vybraných výrobků nebo dopravního prostředku se stává stát.
(15) Vybrané výrobky s výjimkou tabákových výrobků, u kterých bylo uloženo jejich propadnutí nebo rozhodnuto o jejich zabrání, celní úřad nebo celní ředitelství prodá k přepracování v dražbě. Jestliže tyto vybrané výrobky nelze přepracovat s ohledem na jejich charakter, zničí se. Tabákové výrobky, u kterých bylo uloženo jejich propadnutí nebo rozhodnuto o jejich zabrání, se zničí vždy.
(16) Propadlé nebo zabrané vybrané výrobky se zničí na náklad vlastníka vybraných výrobků nebo, není-li znám, na náklad fyzické nebo právnické osoby, která tyto vybrané výrobky dopravovala, skladovala nebo prodávala.
§ 43
Pokuty
(1) Použije-li celní úřad zajištění daně na úhradu daně, uloží provozovateli daňového skladu, oprávněnému příjemci podle
§ 22, daňovému zástupci podle
§ 23a, daňovému zástupci pro zasílání vybraných výrobků podle
§ 33 nebo uživateli pokutu ve výši 10 % z částky zajištění daně použité na úhradu daně. Pokud celní úřad použije zajištění daně na úhradu daně podle
§ 23 odst. 4,
§ 29 odst. 2 a
§ 33 odst. 8, pokuta se neukládá.
(2) Rozhodnutí o uložení pokuty musí být odůvodněno.
Zaorálek v. r.
Klaus v. r.
v z. Gross v. r.
1) Směrnice Rady
92/12/EHS ze dne 25. února 1992 o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani, ve znění směrnice Rady
92/108/EHS ze dne 14. prosince 1992, kterou se mění směrnice
92/12/EHS o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani a směrnice
92/81/EHS, směrnice Rady
94/74/ES ze dne 22. prosince 1994, kterou se mění směrnice
92/12/EHS o obecné úpravě, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani, směrnice
92/81/EHS o harmonizaci struktury spotřebních daní z minerálních olejů a směrnice
92/82/EHS o sbližování sazeb spotřebních daní z minerálních olejů, směrnice Rady
96/99/ES ze dne 30. prosince 1996, kterou se mění směrnice
92/12/EHS o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani, směrnice Rady
2000/44/ES ze dne 30. června 2000, kterou se mění směrnice
92/12/EHS, pokud jde o dočasná množstevní omezení u výrobků podléhajících spotřební dani, které se dovážejí do Švédska z jiných členských států, směrnice Rady
2000/47/ES ze dne 20. července 2000, kterou se mění směrnice
69/169/EHS a
92/12/EHS, pokud jde o dočasná množstevní omezení při dovozu piva do Finska, nařízení Rady (ES) č.
807/2003 ze dne 14. dubna 2003 o přizpůsobení ustanovení týkajících se výborů, které jsou nápomocny Komisi při výkonu jejích prováděcích pravomocí, stanovených v právních aktech Rady přijatých konzultačním postupem (jednomyslnost), ustanovením rozhodnutí
1999/468/ES a směrnice Rady
2004/106/ES ze dne 16. listopadu 2004, kterou se mění směrnice
77/799/EHS o vzájemné pomoci mezi příslušnými orgány členských států v oblasti přímých daní, některých spotřebních daní a daní z pojistného a 92/12/EHS o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani.
Směrnice Rady
95/59/ES ze dne 27. listopadu 1995 o daních jiných než daních z obratu, které ovlivňují spotřebu tabákových výrobků, ve znění směrnice Rady
1999/81/ES ze dne 29. července 1999, kterou se mění směrnice
92/79/EHS o sbližování daní z cigaret, směrnice
92/80/EHS o sbližování daní z jiných tabákových výrobků než cigaret a směrnice
95/59/ES o daních jiných než daních z obratu, které ovlivňují spotřebu tabákových výrobků a směrnice Rady
2002/10/ES ze dne 12. února 2002, kterou se mění směrnice
92/79/EHS,
92/80/EHS a
95/59/ES, pokud jde o strukturu a sazby spotřební daně z tabákových výrobků.
Směrnice Rady
92/79/EHS ze dne 19. října 1992 o sbližování daní z cigaret, ve znění směrnice Rady
1999/81/ES ze dne 29. července 1999, kterou se mění směrnice
92/79/EHS o sbližování daní z cigaret, směrnice
92/80/EHS o sbližování daní z jiných tabákových výrobků než cigaret a směrnice
95/59/ES o daních jiných než daních z obratu, které ovlivňují spotřebu tabákových výrobků, směrnice Rady
2002/10/ES ze dne 12. února 2002, kterou se mění směrnice
92/79/EHS,
92/80/EHS a
95/59/ES, pokud jde o strukturu a sazby spotřební daně z tabákových výrobků a směrnice Rady
2003/117/ES ze dne 5. prosince 2003, kterou se mění směrnice
92/79/EHS a
92/80/EHS, s cílem povolit Francouzské republice prodloužené uplatňování nižších sazeb spotřební daně na tabákové výrobky uvolněné ke spotřebě na Korsice.
Směrnice Rady
92/80/EHS ze dne 19. října 1992 o sbližování daní z jiných tabákových výrobků než cigaret, ve znění směrnice Rady
1999/81/ES ze dne 29. července 1999, kterou se mění směrnice
92/79/EHS o sbližování daní z cigaret, směrnice
92/80/EHS o sbližování daní z jiných tabákových výrobků než cigaret a směrnice
95/59/ES o daních jiných než daních z obratu, které ovlivňují spotřebu tabákových výrobků, směrnice Rady
2002/10/ES ze dne 12. února 2002, kterou se mění směrnice
92/79/EHS,
92/80/EHS a
95/59/ES, pokud jde o strukturu a sazby spotřební daně z tabákových výrobků a směrnice Rady
2003/117/ES ze dne 5. prosince 2003, kterou se mění směrnice
92/79/EHS a
92/80/EHS, s cílem povolit Francouzské republice prodloužené uplatňování nižších sazeb spotřební daně na tabákové výrobky uvolněné ke spotřebě na Korsice.
Směrnice Rady
92/83/EHS ze dne 19. října 1992 o harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů.
Směrnice Rady
92/84/EHS ze dne 19. října 1992 o sbližování sazeb spotřební daně z alkoholu a alkoholických nápojů.
Směrnice Rady
95/60/ES ze dne 27. listopadu 1995 o daňovém značení plynových olejů a petroleje.
Směrnice Rady
2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny, ve znění směrnice Rady
2004/74/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se mění směrnice
2003/96/ES, pokud jde o možnost některých členských států uplatňovat u energetických produktů a elektřiny dočasné osvobození od daně nebo sníženou úroveň zdanění a směrnice Rady
2004/75/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se mění směrnice
2003/96/ES, pokud jde o možnost Kypru uplatňovat u energetických produktů a elektřiny dočasné osvobození od daně nebo sníženou úroveň zdanění.
60d) Nařízení Rady (ES) č.
1493/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s vínem, ve znění nařízení Komise (ES) č.
1227/2000, nařízení Komise (ES) č.
1607/2000, nařízení Komise (ES) č.
1622/2000, nařízení Komise (ES) č.
1623/2000, nařízení Rady (ES) č.
2826/2000, nařízení Rady (ES) č.
1037/2001, nařízení Rady (ES) č.
2585/2001, nařízení Rady (ES) č.
527/2003, nařízení Rady (ES) č.
806/2003, nařízení Komise (ES) č.
1687/2003, nařízení Komise (ES) č.
1793/2003, nařízení Komise (ES) č.
1795/2003 a nařízení Komise (ES) č.
709/2004.
Nařízení Komise (ES) č.
1227/2000 ze dne 31. května 2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č.
1493/1999 o společné organizaci trhu s vínem, jež se týkají produkčního potenciálu, ve znění nařízení Komise (ES) č.
784/2001, nařízení Komise (ES) č.
1253/2001, nařízení Komise (ES) č.
1342/2002, nařízení Komise (ES) č.
315/2003, nařízení Komise (ES) č.
1203/2003 a nařízení Komise (ES) č.
1841/2003.
Nařízení Komise (ES) č.
1623/2000 ze dne 25. července 2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č.
1493/1999 o společné organizaci trhu s vínem, jež se týkají mechanismů trhu, ve znění nařízení Komise (ES) č.
2409/2000, nařízení Komise (ES) č.
2786/2000, nařízení Komise (ES) č.
545/2001, nařízení Komise (ES) č.
1282/2001, nařízení Komise (ES) č.
1660/2001, nařízení Komise (ES) č.
2022/2001, nařízení Komise (ES) č.
2047/2001, nařízení Komise (ES) č.
2429/2001, nařízení Komise (ES) č.
2464/2001, nařízení Komise (ES) č.
1315/2002, nařízení Komise (ES) č.
1795/2002, nařízení Komise (ES) č.
2224/2002, nařízení Komise (ES) č.
625/2003, nařízení Komise (ES) č.
1183/2003, nařízení Komise (ES) č.
1411/2003 a nařízení Komise (ES) č.
1710/2003.