HLAVA VIII
POVINNOSTI
§ 103
Povinnosti cizince
Cizinec je mimo povinností stanovených v jiných ustanoveních tohoto zákona dále povinen
a) dostavit se první pracovní den následující po dni propuštění ze zabezpečovací detence, z vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody na policii, pokud není držitelem platného cestovního dokladu a víza, je-li podmínkou jeho pobytu na území,
b) předložit ubytovateli cestovní doklad, průkaz o povolení k pobytu, osvědčení o registraci, pobytovou kartu, průkaz trvalého pobytu nebo kartu trvalého pobytu a osobně vyplnit a podepsat přihlašovací tiskopis nebo podepsat listinný dokument obsahující údaje v rozsahu přihlašovacího tiskopisu; povinnost osobního vyplnění a podepsání přihlašovacího tiskopisu nebo listinného dokumentu obsahujícího údaje v rozsahu přihlašovacího tiskopisu se nevztahuje na cizince mladší 15 let věku,
c) uvádět v řízení podle tohoto zákona pravdivě a úplně všechny požadované údaje v rozsahu stanoveném tímto zákonem,
d) na požádání policie prokázat totožnost předložením cestovního dokladu, dokladu o povolení k pobytu nebo identifikačního průkazu vydaného Ministerstvem zahraničních věcí osobám požívajícím výsad a imunit podle mezinárodního práva, a ve lhůtě stanovené policií doložit, že splňuje podmínky pobytu na území; občan Evropské unie je povinen prokázat totožnost předložením cestovního dokladu nebo jiného dokladu prokazujícího totožnost, včetně občanství některého z jiných členských států Evropské unie, anebo předložením průkazu trvalého pobytu; rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, je povinen prokázat totožnost předložením cestovního dokladu, pobytové karty nebo karty trvalého pobytu, nemá-li tento doklad, může totožnost prokázat jiným dokladem, současně však musí prokázat, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie,
e) hlásit změnu příjmení, osobního stavu, změnu údajů v cestovním dokladu, změnu údajů v dokladu vydaném podle tohoto zákona; změnu je cizinec povinen ohlásit orgánu, který mu vydal doklad opravňující k pobytu na území, a to do 3 pracovních dnů ode dne, kdy změna nastala, a jde-li o občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka, ve lhůtě do 15 pracovních dnů,
f) chránit doklady vydané podle tohoto zákona před ztrátou, odcizením, poškozením nebo zneužitím a dbát, aby obsahovaly pravdivé údaje,
g) při změně podoby bez zbytečného odkladu požádat o vydání nového dokladu obsahujícího fotografii,
h) odevzdat bez zbytečného odkladu doklad vydaný podle tohoto zákona, který je neplatný nebo zaplněný úředními záznamy, a to i po zániku oprávnění k trvalému pobytu nebo zániku platnosti povolení k trvalému pobytu; doklad je cizinec povinen odevzdat orgánu, který mu tento doklad vydal,
i) odevzdat nejpozději 3 dny před ukončením pobytu na území doklad vydaný podle tohoto zákona, s výjimkou víza a cestovního průkazu totožnosti, byl-li vydán za účelem vycestování z území; doklad je cizinec povinen odevzdat orgánu, který mu tento doklad vydal,
j) ohlásit ztrátu, zničení, poškození nebo odcizení dokladu vydaného podle tohoto zákona do 3 pracovních dnů ode dne, kdy tato událost nastala; nastala-li tato událost na území, ohlásí ji cizinec orgánu, který mu tento doklad vydal, nastala-li tato událost v zahraničí, ohlásí ji cizinec zastupitelskému úřadu; obdobně je cizinec povinen ohlásit nález nebo získání dokladu, jehož ztrátu nebo odcizení dříve ohlásil,
k) strpět snímání daktyloskopických otisků a pořizování obrazových záznamů prováděné podle tohoto zákona v souvislosti s prohlášením víza za neplatné, řízením o povinnosti opustit území, řízením o správním vyhoštění, správním vyhoštěním, zajištěním za účelem správního vyhoštění, zjišťováním totožnosti, plněním závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy nebo z přímo použitelného předpisu Evropské unie a na požádání strpět snímání daktyloskopických otisků a pořizování obrazových záznamů při podání žádosti o udělení víza a při ověřování totožnosti držitele víza,
l) podrobit se v případech, kdy to odůvodňuje jeho zdravotní stav, lékařskému vyšetření a dalším opatřením k omezení vzniku a šíření přenosných onemocnění,
n) pobývat na území pouze s platným cestovním dokladem a oprávněním k pobytu, pokud tento zákon nestanoví jinak,
o) na požádání policie prokázat zajištění prostředků k pobytu; to neplatí, jde-li o občana Evropské unie
1b), jeho rodinného příslušníka podle
§ 15a odst. 1 nebo
2 s povoleným přechodným pobytem nebo o cizince, který na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany,
p) v případě, že na území ponechá cizince mladšího 15 let, jehož je zákonným zástupcem, požádat příslušný orgán policie nebo poskytovatele zdravotních služeb o vydání potvrzení podle
§ 92, a toto potvrzení předložit při vycestování z území při hraniční kontrole,
r) předložit při pobytové kontrole doklad o cestovním zdravotním pojištění podle
§ 180i nebo
§ 180j; to neplatí, jde-li o případy uvedené v
§ 180j odst. 4,
s) na požádání policie nebo ministerstva, je-li držitelem oprávnění k pobytu vydaného za účelem podnikání nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování, prokázat provozování živnosti nebo výkon jiné podnikatelské činnosti podle zvláštního právního předpisu,
t) strpět aktuální pořízení biometrických údajů zvláštním technickým zařízením za účelem ověření pravosti průkazu o povolení k pobytu nebo ověření totožnosti,
u) zajistit plnění povinností podle tohoto zákona vztahujících se k osobě cizince mladšího 15 let, jehož je zákonným zástupcem, který mu byl svěřen do péče nebo nad kterým mu byl po dobu jeho pobytu na území svěřen dohled, a dále zajistit, aby cizinec mladší 15 let, jehož je zákonným zástupcem, který mu byl svěřen do péče nebo nad kterým mu byl po dobu jeho pobytu na území svěřen dohled, pobýval na území oprávněně,
v) na požádání policii při pobytové kontrole prováděné v místě, kde vykonává práci, prokázat, že má oprávnění pro výkon pracovní činnosti.
§ 104
Povinnost dopravce
(1) Letecký dopravce nesmí z území státu, který není smluvním státem, na území dopravit cizince, který nemá cestovní doklad nebo vízum, je-li vzhledem k účelu a cíli cesty potřebné nebo je-li podmínkou pobytu v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území.
(2) Provozovatel vodní dopravy a provozovatel na pravidelných autobusových linkách nesmí z území státu, který není smluvním státem, na území dopravit cizince, který nemá cestovní doklad nebo vízum, je-li vzhledem k účelu a cíli cesty potřebné.
(3) Dopravce
15a) je povinen na základě pokynu policie zajistit v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie
15b) dopravu cizince do zahraničí, pokud byl cizinci odepřen vstup na území. Povinnost dopravit cizince do zahraničí se dále vztahuje na leteckého dopravce, který cizince
a) dopravil na území, jestliže cizinec nepředloží cestovní doklad nebo letištní průjezdní vízum, je-li podmínkou pobytu v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území,
b) dopravil na území a tento nebo jiný dopravce ho odmítl dopravit do cílového státu, nebo
c) přepravoval přes území, pokud byl cizinci odepřen vstup na území jiného státu.
Dopravu do zahraničí je dopravce povinen zajistit nejpozději ve lhůtě do 48 hodin od obdržení pokynu policie, jde-li o provozovatele vodní nebo pozemní dopravy, anebo ve lhůtě do 7 dnů, jde-li o leteckého dopravce; běh lhůty se staví po dobu řízení o udělení mezinárodní ochrany podle zvláštního právního předpisu
2) nebo po dobu pobytu cizince u poskytovatele zdravotních služeb podle
§ 10.
(4) Letecký dopravce, který cizince na území dopravil, je dále povinen na základě pokynu policie zajistit dopravu cizince do zahraničí,
a) byla-li cizinci zrušena platnost letištního průjezdního víza a cizinec odmítá pokračovat v cestě do jiného státu, nebo
b) jde-li o cizince pobývajícího v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, který odmítá pokračovat v cestě do jiného státu a jsou zjištěny důvody uvedené v
§ 9 odst. 1 písm. f),
g),
h) nebo
i).
(5) Dopravce je povinen nést náklady
15c) spojené s pobytem cizince na území nebo v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území do doby, než bude v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie
15b) dopraven do zahraničí.
(6) Povinnosti dopravce uvedené v
odstavcích 1 a
3 až 5 se vztahují rovněž na velitele letadla na vnějším letu
3b) jiném než prováděném provozovatelem obchodní letecké dopravy.
§ 105
Povinnost soudu, ústavu pro výkon zabezpečovací detence, vazební věznice a věznice
(1) Soud, který pravomocně rozhodl
a) o odsouzení cizince,
b) o omezení svéprávnosti cizince,
c) o prohlášení cizince za mrtvého nebo nezvěstného,
d) o rozvodu, zrušení registrovaného partnerství (dále jen „partnerství“) nebo neplatnosti či neexistenci manželství nebo partnerství v případech, kdy účastníkem řízení je cizinec,
e) o ustanovení poručníka nezletilému cizinci, kdy poručníkem nebo manželem poručníka je cizinec, nebo
f) o svěření nezletilého cizince do náhradní rodinné péče cizinci s oprávněním k pobytu na území nebo jeho manželu,
informuje o této skutečnosti útvar policie příslušný podle místa hlášeného pobytu cizince; v případě pochybností při určení příslušného útvaru policie informuje soud útvar policie příslušný podle sídla soudu.
(2) Ústav pro výkon zabezpečovací detence, vazební věznice nebo věznice informuje neprodleně útvar policie místně příslušný podle sídla ústavu pro výkon zabezpečovací detence, vazební věznice nebo věznice o rozhodnutí o propuštění cizince ze zabezpečovací detence, z vazby nebo o ukončení výkonu trestu odnětí svobody cizince.
(3) Policie informace obdržené podle
odstavce 1 nebo
2 neprodleně postoupí ministerstvu, týkají-li se cizince, kterému bylo uděleno dlouhodobé vízum nebo byl povolen dlouhodobý nebo trvalý pobyt, nebo občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka.
§ 106
Povinnosti orgánů státní správy
(1) Úřad práce České republiky – krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu jsou povinny neprodleně písemně oznámit ministerstvu
a) nenastoupení cizince na pracovní místo uvedené v povolení k zaměstnání nebo na pracovní místo obsaditelné držitelem zaměstnanecké karty anebo určené pro držitele modré karty,
b) ukončení zaměstnání cizince před uplynutím doby, na kterou bylo vydáno povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta nebo modrá karta; v případě, že zaměstnání bylo ukončeno výpovědí z některého z důvodů uvedených v
§ 52 písm. a) až e) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů anebo okamžitým zrušením podle
§ 56 zákoníku práce, i důvod ukončení zaměstnání,
c) skutečnost, že občan Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník přechodně pobývající na území se stal neodůvodnitelnou zátěží systému dávek pro osoby se zdravotním postižením nebo systému pomoci v hmotné nouzi, nebo
d) skutečnost, že držitel modré karty podal žádost o příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení nebo mimořádnou okamžitou pomoc,
a dále jsou povinny neprodleně zaslat ministerstvu kopii rozhodnutí o udělení, neudělení, prodloužení, neprodloužení nebo odejmutí povolení k zaměstnání.
(2) Živnostenský úřad neprodleně písemně oznámí ministerstvu přerušení, pozastavení, zánik anebo zrušení živnostenského oprávnění cizince, kterému bylo uděleno dlouhodobé vízum nebo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu.
(3) Orgán pomoci v hmotné nouzi
9o) je povinen neprodleně písemně oznámit ministerstvu, že úhrnný měsíční příjem rezidenta jiného členského státu Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka, kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu, a společně s ním posuzovaných osob [
§ 42c odst. 3 písm. c)], nedosahuje částky živobytí společně posuzovaných osob.
(4) Je-li cizinci vydána zaměstnanecká karta, jsou Úřad práce České republiky - generální ředitelství, případně další úřady, povinny neprodleně hlásit ministerstvu skutečnosti, které jsou jim známy a mohou být důvodem pro zrušení platnosti zaměstnanecké karty.
(5) Soud, který je určený k vedení obchodního rejstříku, nebo správní orgán, který je příslušný k vedení rejstříku, seznamu nebo evidence podnikajících fyzických osob podle zvláštního právního předpisu
30), neprodleně písemně oznámí ministerstvu změnu nebo výmaz zápisu cizince v tomto rejstříku, seznamu nebo evidenci; to neplatí, jde-li o občana Evropské unie.
(6) Okresní správa sociálního zabezpečení neprodleně písemně oznámí ministerstvu, že cizinec ohlásil přerušení nebo ukončení výkonu samostatné výdělečné činnosti; to neplatí, jde-li o občana Evropské unie.
(7) Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce neprodleně písemně oznámí ministerstvu zaměstnání cizince bez povolení k pobytu, bez povolení k zaměstnání, je-li podle zákona
o zaměstnanosti vyžadováno, nebo v rozporu se zaměstnaneckou kartou nebo modrou kartou; tuto skutečnost oznámí Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce neprodleně též odboru cizinecké policie krajského ředitelství policie příslušnému podle místa zaměstnání cizince.
§ 107
Povinnosti jiných osob
(1) Kdo nalezne či jinak získá cestovní doklad uvedený v
§ 108 odst. 1, průkaz o povolení k pobytu, osvědčení o registraci, průkaz trvalého pobytu, pobytovou kartu nebo kartu trvalého pobytu je povinen je neprodleně odevzdat policii.
(2) Kdo zajišťuje ubytování cizince, je povinen na jeho žádost vydat doklad o zajištění ubytování s uvedením doby, po kterou je ubytování zajištěno.
(3) Zvoucí osoba je povinna uhradit majetkovou i nemajetkovou újmu, která vznikne státu nedodržením závazků uvedených v pozvání ověřeném policií.
(4) Ten, kdo se zavázal podle
§ 15, je povinen neprodleně oznámit odstoupení od svého závazku policii. Od závazku podle
§ 15 nelze odstoupit v průběhu pobytu pozvaného cizince na území.
(5) Vysoká škola nebo vyšší odborná škola je povinna neprodleně písemně oznámit ministerstvu nezahájení, přerušení nebo ukončení studia držitele víza k pobytu nad 90 dnů za účelem studia nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia. Vysoká škola je dále povinna oznámit ministerstvu zahájení, přerušení nebo ukončení studia cizince, který je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie za účelem studia v rámci programu Evropské unie nebo mnohostranného programu zahrnujícího opatření v oblasti mobility anebo v rámci dohody mezi vysokoškolskou institucí v jiném členském státě Evropské unie a institucí, které bylo povoleno vykonávat činnost vysoké školy na území, a na území pobývá přechodně bez víza. Vysoká škola je povinna vydat cizinci doklad o úspěšném dokončení studia pro účely podání žádosti podle
§ 42 odst. 3.
(6) Výzkumná organizace, která s cizincem uzavřela dohodu o hostování,
9j) neprodleně písemně oznámí ministerstvu ukončení platnosti této dohody nebo sdělí skutečnosti, které brání dalšímu pokračování dohody o hostování. Výzkumná organizace je dále povinna oznámit ministerstvu zahájení nebo ukončení výzkumné činnosti prováděné držitelem povolení k dlouhodobému pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie za účelem vědeckého výzkumu, který na území pobývá přechodně bez víza. Výzkumná organizace je povinna vydat cizinci potvrzení o dokončení výzkumné činnosti pro účely podání žádosti podle
§ 42 odst. 3.
(7) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy neprodleně písemně oznámí ministerstvu vyřazení výzkumné organizace ze seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí vedeného podle zvláštního právního předpisu.
9j)
(8) Fyzická nebo právnická osoba, která zaměstnala cizince a pracovní poměr byl skončen z některého z důvodů uvedených v
§ 52 písm. a) až e) zákoníku práce anebo dohodou z týchž důvodů nebo okamžitým zrušením podle
§ 56 zákoníku práce před uplynutím doby, na kterou bylo cizinci vydáno povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta nebo modrá karta a z tohoto důvodu mu byla nebo má být zrušena platnost oprávnění k pobytu vydaného za účelem zaměstnání nebo došlo k zániku platnosti zaměstnanecké karty, je povinna uhradit náklady spojené s poskytnutím zdravotních služeb cizinci v období od skončení pracovního poměru do vycestování cizince z území, nejdéle však po dobu, na kterou bylo vydáno povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta nebo modrá karta; to neplatí, pokud úhrada těchto nákladů je zajištěna jiným způsobem.
(9) Fyzická nebo právnická osoba, která zaměstnala držitele zaměstnanecké karty nebo modré karty, je povinna ministerstvu neprodleně písemně oznámit předpokládanou změnu pracovního zařazení držitele zaměstnanecké karty nebo modré karty.
(10) Zaměstnavatel, který zajišťuje nebo zprostředkovává ubytování cizinci, kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání nebo krátkodobé vízum za tímto účelem, je povinen
a) zajistit, aby ubytování splňovalo podmínky uvedené v
§ 100 písm. d) a výše úplaty za ubytování nebyla nadměrná ve srovnání s dohodnutou výší mzdy, platu nebo odměny cizince a s úrovní ubytování; pro účely úhrady úplaty za ubytování cizincem není zaměstnavatel oprávněn provést srážky z příjmu tohoto cizince podle
§ 146 písm. b) zákoníku práce a
b) zajistit cizinci vystavení dokladu o zajištění ubytování podle
§ 32 odst. 3.
(11) Pokud je cizinci zrušena platnost víza k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání nebo krátkodobého víza za tímto účelem pouze v důsledku porušení povinnosti zaměstnavatele, je zaměstnavatel povinen cizinci nahradit škodu, která mu tím vznikla, zejména ušlou mzdu, plat nebo odměnu, na něž by měl nárok, pokud by mu nebyla zrušena platnost víza, náklady spojené s přicestováním cizince na území a náklady spojené s vycestováním cizince do státu, jehož je občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu jeho posledního trvalého bydliště, popřípadě do jiného státu, ve kterém má povolen pobyt, a správní poplatek za přijetí žádosti.
(12) Obchodní korporace, v níž nebo do níž byl převeden cizinec, který je držitelem karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie, je povinna ministerstvu oznámit změnu podmínek, na základě kterých byla cizinci tato karta vydána, ve lhůtě do 3 pracovních dnů ode dne, kdy k ní došlo.
(13) Obchodní korporace, v níž nebo do níž byl převeden cizinec, který je držitelem karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance, a který hodlá na základě převedení pobývat a pracovat na území jiného členského státu Evropské unie, je povinna tento úmysl cizince oznámit ministerstvu a příslušným orgánům jiného členského státu Evropské unie.
(14) Poskytovatel zdravotních služeb je povinen nejméně 24 hodin předem informovat policii o ukončení pobytu cizince ve zdravotnickém zařízení podle
§ 10 a
126b.
(15) Zákonný zástupce cizince mladšího 15 let, popřípadě osoba, které byl cizinec mladší 15 let svěřen do péče nebo které byl nad cizincem mladším 15 let po dobu jeho pobytu na území svěřen dohled, je povinen zajistit plnění povinností podle tohoto zákona vztahujících se k osobě cizince mladšího 15 let a dále zajistit, aby cizinec mladší 15 let pobýval na území oprávněně.
HLAVA IXa
PRŮKAZ O POVOLENÍ K POBYTU
§ 117a
Průkaz o povolení k pobytu
(1) Průkaz o povolení k pobytu je veřejnou listinou, vydávanou cizincům s povoleným dlouhodobým nebo trvalým pobytem na území.
(2) Průkaz o povolení k pobytu se vydává jako samostatný doklad obsahující nosič dat s biometrickými údaji, jimiž jsou údaje o zobrazení obličeje a údaje o otiscích prstů. Cizinci mladšímu 6 let, pokud přímo použitelný předpis Evropské unie
40) nestanoví odlišnou věkovou hranici, nebo cizinci, u něhož není možné pořídit otisky prstů rukou z důvodů anatomických nebo fyziologických změn, popřípadě zdravotního postižení prstů rukou, se vydá průkaz o povolení k pobytu, v němž jsou z biometrických údajů zpracovány pouze údaje o zobrazení obličeje. V nosiči dat je v tomto případě uveden údaj, že nosič dat neobsahuje otisky prstů rukou cizince.
(3) Průkaz o povolení k pobytu obsahuje údaje stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie
40) a dále
a) v případě povolení k dlouhodobému pobytu
1. účel pobytu,
2. rodné číslo,
3. záznam o omezení svéprávnosti,
7. digitální zpracování podpisu cizince,
b) v případě povolení k trvalému pobytu
1. rodné číslo,
2. místo hlášeného pobytu na území,
3. záznam o omezení svéprávnosti,
7. digitální zpracování podpisu cizince.
(4) Ministerstvo pořídí biometrické údaje cizince a jeho podpis, určený k dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud cizinci v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka. Současně zpracuje s využitím údajů, které jsou o cizinci vedené v informačním systému cizinců, protokol, který obsahuje údaje nezbytné pro vydání průkazu o povolení k pobytu.
(5) Ministerstvo před předáním průkazu o povolení k pobytu prověří jedinečnost vazby mezi cizincem a vydaným průkazem, a to s využitím biometrických údajů zpracovaných v nosiči dat průkazu o povolení k pobytu.
(6) Při předání průkazu o povolení k pobytu ministerstvo cizince prokazatelně poučí o podmínkách užívání průkazu tak, aby nedošlo k jeho poškození nebo zneužití. Při předání průkazu o povolení k pobytu ministerstvo ověří správnost osobních údajů uvedených ve vydávaném průkazu o povolení k pobytu, funkčnost nosiče dat s biometrickými údaji a správnost v něm zpracovávaných biometrických údajů. Funkčnost nosiče dat a správnost v něm zpracovaných biometrických údajů se ověřuje pomocí technického zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených biometrických údajů cizince s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči dat průkazu o povolení k pobytu. V případě zjištění nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji, popřípadě zjištění nesprávnosti v něm zpracovaných osobních údajů, nebo v případě zjištění nesprávnosti osobních údajů, zpracovaných v průkazu o povolení k pobytu, se cizinci vydá nový průkaz o povolení k pobytu.
(7) Držitel průkazu o povolení k pobytu je oprávněn požádat ministerstvo o ověření funkčnosti nosiče dat. V případě zjištění nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji se cizinci vydá nový průkaz o povolení k pobytu; vydání nového průkazu v tomto případě podléhá správnímu poplatku pouze tehdy, pokud nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji byla způsobena okolnostmi, o nichž cizinec prokazatelně věděl, že mohou způsobit poškození nebo nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji.
(8) Biometrické údaje lze využívat výlučně pro ověřování pravosti průkazu o povolení k pobytu a ověření totožnosti cizince, a to porovnáním biometrických údajů zpracovaných v nosiči dat s údaji vedenými v informačním systému cizinců nebo porovnáním biometrických údajů zpracovaných v nosiči dat s aktuálně zobrazenými biometrickými údaji cizince, pořízenými v průběhu prokazování totožnosti s pomocí technického zařízení. Pokud cizinec nemůže pro účely ověření totožnosti předložit průkaz o povolení k pobytu, jehož je držitelem, popřípadě pokud nosič dat s biometrickými údaji v průkazu o povolení k pobytu není funkční, provede se ověření totožnosti cizince pořízením otisků prstů cizince a jejich porovnáním s biometrickými údaji vedenými pro tyto účely v informačním systému cizinců.
§ 117b
Zapisování údajů do průkazu o povolení k pobytu
(1) Jméno, popřípadě jména, a příjmení cizince se v průkazu o povolení k pobytu uvedou podle tvaru uvedeného latinkou v cestovním dokladu. Pokud byl cizinci vydán matričním úřadem České republiky matriční doklad znějící na jméno, popřípadě jména, a příjmení v jiném tvaru, vyznačí ministerstvo tuto skutečnost formou záznamu v průkazu o povolení k pobytu včetně uvedení jména, popřípadě jmen, a příjmení ve tvaru uvedeném v matričním dokladu.
(2) V průkazu o povolení k pobytu ministerstvo vyznačí záznam „BÝVALÝ DRŽITEL MODRÉ KARTY EU“, pokud žadatel o povolení trvalého pobytu byl držitelem modré karty, který pro vydání tohoto povolení splňuje podmínky podle
§ 68 a
83.
(3) Údaj o omezení svéprávnosti cizince se vyznačí do průkazu o povolení k pobytu po nabytí právní moci rozhodnutí soudu.
(4) Ministerstvo vyznačí do průkazu o povolení k pobytu údaj o přístupu na trh práce; to neplatí, jde-li o držitele zaměstnanecké karty, modré karty, karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie.
(5) Ministerstvo v kartě vnitropodnikově převedeného zaměstnance v rubrice druh povolení vyznačí záznam „ICT“. Ministerstvo v kartě vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie v rubrice druh povolení vyznačí záznam „mobile ICT“.
(6) Ministerstvo v průkazu o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia vydaném podle
§ 42d vyznačí záznam „student“, pokud cizinec splňuje podmínky uvedené v
§ 64 písm. a) nebo
b), „žák“, pokud cizinec splňuje podmínky uvedené v
§ 64 písm. c), „stážista“, pokud cizinec splňuje podmínky uvedené v
§ 64 písm. e), nebo „dobrovolník“, pokud cizinec splňuje podmínky uvedené v
§ 64 písm. f).
(7) Ministerstvo v průkazu o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu vyznačí záznam „výzkumný pracovník“.
(8) V případě vědeckých pracovníků a studentů, kteří pobývají na území v rámci programu Evropské unie nebo mnohostranného programu zahrnujícího opatření v oblasti mobility nebo v rámci dohody mezi dvěma nebo více vysokoškolskými institucemi, vyznačí ministerstvo do průkazu odkaz na tento program nebo dohodu.
(9) Ministerstvo v rubrice druh povolení v průkazu o povolení k pobytu vydaném podle
a)
§ 87b odst. 4 písm. b) vyznačí záznam
1. „PŘECHODNÝ POBYT – RP“, jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unie podle
§ 15a odst. 1 nebo
2, nebo
2. „PŘECHODNÝ POBYT“, jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unie podle
§ 15a odst. 3,
(10) Ministerstvo v průkazu o povolení k pobytu vydaném občanu Spojeného království vyznačí záznam „článek 50 Smlouvy o EU“, jeho rodinnému příslušníkovi uvedenému v § 15b odst. 1 záznam „RP UK - článek 50 Smlouvy o EU“ a jeho rodinnému příslušníkovi uvedenému v § 15b odst. 2 záznam „ostatní - článek 50 Smlouvy o EU.
§ 117c
Doba platnosti průkazu o povolení k pobytu
(1) Průkaz o povolení k pobytu cizince s povoleným dlouhodobým pobytem se vydává na dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu podle
§ 44 odst. 4 až 7 nebo
§ 44a odst. 1 a
2.
(2) Průkaz o povolení k pobytu cizince s povoleným trvalým pobytem se vydává s dobou platnosti 10 let, a jde-li o cizince mladšího 15 let, s dobou platnosti 5 let.
§ 117d
Prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu cizince s povoleným trvalým pobytem
(1) Dobu platnosti průkazu o povolení k pobytu cizince s povoleným trvalým pobytem lze prodloužit, a to i opakovaně, o 10 let, a jde-li o cizince mladšího 15 let, o 5 let.
(2) Žádost o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k trvalému pobytu je cizinec povinen podat nejpozději před uplynutím platnosti průkazu, nejdříve však 90 dnů před uplynutím jeho platnosti; v odůvodněných případech může žádost podat i dříve. Důvody dřívějšího podání žádosti je cizinec povinen ministerstvu sdělit nejpozději při podání žádosti.
(3) V případě, že podání žádosti ve lhůtě podle
odstavce 2 zabrání důvody na vůli cizince nezávislé, je cizinec povinen tuto žádost podat do 3 pracovních dnů po zániku těchto důvodů.
(4) K žádosti o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu je cizinec povinen předložit cestovní doklad.
(5) Splňuje-li cizinec podmínky pro prodloužení platnosti průkazu o povolení k pobytu, je povinen se na výzvu osobně dostavit na ministerstvo ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů cizince a jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud cizinci v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka. Cizinec je povinen ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických údajů, dostavit se na ministerstvo k převzetí průkazu o povolení k pobytu.
(6) Uplyne-li doba platnosti průkazu o povolení k pobytu před rozhodnutím o žádosti o prodloužení platnosti tohoto průkazu, vyznačí se na požádání cizince do cestovního dokladu vízový štítek podle jednotného formátu stanoveného přímo použitelným předpisem Evropské unie
51), a to ve formě víza k pobytu nad 90 dnů s dobou platnosti odpovídající předpokládané délce řízení o této žádosti. Vízový štítek se do cestovního dokladu nevyznačí, jde-li o cizince zařazeného do informačního systému smluvních států. Platnost víza zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti o prodloužení platnosti průkazu o povolení k pobytu.
§ 117e
(1) Cizinec, který žádá o vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz ztracený, zničený, odcizený anebo poškozený nebo náhradou za průkaz o povolení k pobytu, jehož nosič dat s biometrickými údaji je nefunkční, je povinen předložit cestovní doklad a poškozený průkaz nebo průkaz s nefunkčním nosičem dat s biometrickými údaji. Obdobně se postupuje i v případě, že cizinec žádá o vydání průkazu o povolení k pobytu po skončení nebo zrušení jeho platnosti podle
§ 117f.
(2) Cizinec, který žádá o provedení změny v průkazu o povolení k pobytu, je povinen předložit cestovní doklad, průkaz o povolení k pobytu a doklad prokazující požadovanou změnu.
(3) Cizinec, který žádá o vydání průkazu o povolení k pobytu po skončení jeho platnosti z důvodu podle
§ 117f odst. 1 písm. g), je povinen předložit cestovní doklad, průkaz, jehož platnost skončila, a doklad o zajištění ubytování (
§ 71 odst. 2).
(4) Cizinec uvedený v
odstavcích 1 až 3 je povinen se pro účely vydání nového průkazu o povolení k pobytu na výzvu osobně dostavit na ministerstvo ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů cizince a jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud cizinci v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka. Cizinec je povinen ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických údajů, dostavit se na ministerstvo k převzetí průkazu o povolení k pobytu.
§ 117f
Skončení nebo zrušení platnosti průkazu o povolení k pobytu
(1) Platnost průkazu o povolení k pobytu skončí
a) uplynutím doby v něm uvedené,
b) ohlášením jeho ztráty, odcizení nebo zničení,
c) nabytím právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti cizince,
d) nabytím právní moci rozhodnutí o zrušení povolení k pobytu nebo zánikem jeho platnosti,
e) nabytím státního občanství České republiky,
f) úmrtím cizince nebo nabytím právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení cizince za mrtvého,
g) zrušením údaje o místu hlášeného pobytu cizince na území; to neplatí, jde-li o rezidenta na území (
§ 83), který z důvodu pobytu na území jiného členského státu Evropské unie zrušil ubytování na území, nebo
h) dnem vydání nového průkazu o povolení k pobytu na základě žádosti cizince o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu v případě, že doba platnosti dosavadního průkazu k tomuto dni neuplynula.
(2) Ministerstvo zruší platnost průkazu o povolení k pobytu, jestliže
a) je průkaz poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost,
b) průkaz obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny,
c) fotografie v průkazu neodpovídá skutečné podobě jeho držitele, nebo
d) průkaz obsahuje nefunkční nosič s biometrickými údaji.
(3) Je-li držitel průkazu o povolení k pobytu přítomen a plně uzná důvody pro zrušení platnosti průkazu, lze odůvodnění rozhodnutí nahradit vlastnoručně podepsaným prohlášením držitele průkazu, že se zrušením jeho platnosti souhlasí. Odvolání proti rozhodnutí není v tomto případě přípustné.
§ 117g
Vydávání průkazů o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji
(1) Ministerstvo může vydávat průkazy o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji, které neobsahují digitální zpracování podpisu cizince, jestliže
a) došlo k technické závadě na zařízení zabezpečujícím zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji anebo pořízení biometrických údajů a podpisu cizince určeného k dalšímu digitálnímu zpracování, nebo na zařízení zabezpečujícím přenos údajů nezbytných pro výrobu průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji anebo na výrobní technologii, pokud tato technická závada trvá déle než 7 kalendářních dnů, nebo
b) v důsledku katastrofy nebo jiné mimořádné události nelze vydávat průkazy o povolení k pobytu obsahující nosič dat s biometrickými údaji.
(2) Průkazy o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji se vydávají s dobou platnosti 6 měsíců, a to ve formě štítku, který se vyznačuje do cestovního dokladu cizince.
(3) Pokud skutečnosti uvedené v
odstavci 1 písm. a) a
b) nastaly poté, kdy pro vydání průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji již byly pořízeny biometrické údaje cizince a jeho podpis určený k digitálnímu zpracování, vedou se tyto údaje v provozním informačním systému podle
§ 158a odst. 4 a poté, kdy uvedené skutečnosti pominou, jsou neprodleně využity pro vydání tohoto průkazu o povolení k pobytu.
(4) Pokud byl cizinci vydán průkaz o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji, je povinen se na výzvu osobně dostavit na ministerstvo ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů cizince a jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; výzvu ministerstvo cizinci doručí neprodleně poté, kdy pominou důvody k vydání průkazu o povolení k pobytu podle
odstavce 1.
(5) Průkaz o povolení k pobytu obsahující nosič dat s biometrickými údaji je cizinci vydán nejpozději ke dni skončení platnosti průkazu o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji. Vydání průkazu o povolení k pobytu podle věty první nepodléhá správnímu poplatku.
(6) K převzetí průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji vydaného namísto průkazu o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji vyzve cizince ministerstvo neprodleně po jeho dodání výrobcem tohoto dokladu. Převzetím průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji podle věty první zaniká platnost průkazu o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji.
HLAVA X
SPRÁVNÍ VYHOŠTĚNÍ
§ 118
(1) Správním vyhoštěním se rozumí ukončení pobytu cizince na území, které je spojeno se stanovením doby k vycestování z území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace a doby, po kterou nelze umožnit cizinci vstup na území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace. Dobu, po kterou nelze umožnit cizinci vstup na území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace, stanoví policie v rozhodnutí o správním vyhoštění cizince. V odůvodněných případech lze rozhodnutím stanovit hraniční přechod pro vycestování z území.
(2) Správním vyhoštěním občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka se rozumí ukončení pobytu občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka na území, které je spojeno se stanovením doby k vycestování z území a doby, po kterou nelze umožnit cizinci vstup na území.
(3) Doba k vycestování se stanoví v rozmezí 7 až 30 dnů. Je-li rozhodnutí o správním vyhoštění vydáno podle
§ 119 odst. 1 písm. a), je policie oprávněna stanovit dobu k vycestování kratší než 7 dní. Pokud by podle rozhodnutí o správním vyhoštění měla doba k vycestování začít běžet v době trvání zajištění cizince, začíná tato doba běžet ode dne ukončení zajištění. Pokud v průběhu doby k vycestování je cizinec zajištěn, běh této doby se zajištěním přerušuje. Požádá-li cizinec během doby k vycestování o stanovení nové doby k vycestování zejména z důvodů podle
§ 174a odst. 2, policie, pokud shledá důvody pro stanovení nové doby k vycestování, vydá nové rozhodnutí podle
§ 101 správního řádu, ve kterém stanoví novou dobu k vycestování s ohledem na délku trvání uváděných důvodů; odvolání nemá odkladný účinek. Novou dobu k vycestování lze stanovit nejdéle na 180 dnů.
(4) Do doby, po kterou nelze umožnit cizinci vstup na území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace nebo občanovi Evropské unie anebo jeho rodinnému příslušníkovi umožnit vstup na území, se nezapočítává doba, po kterou není rozhodnutí o správním vyhoštění vykonatelné.
(5) Pro účely správního vyhoštění se za přechodný pobyt na území považuje i neoprávněné zdržování se cizince na území, setrvání na základě výjezdního příkazu nebo zdržování se cizince v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, setrvání nebo strpění na území podle zvláštního zákona
2) nebo pobyt do právní moci rozhodnutí ministerstva o udělení oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území
3a) nebo soudu o žalobě ve věci dočasné ochrany. Nebude-li v takovém případě rozhodnuto o správním vyhoštění, protože důsledkem tohoto rozhodnutí by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince, policie postupuje podle
§ 50a odst. 5. Cizinec je povinen vycestovat v době stanovené v rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace.
(6) Podá-li cizinec během řízení o správním vyhoštění, které bylo zahájeno z důvodů souvisejících s neoprávněným vstupem nebo pobytem na území, které nastaly před podáním žádosti o udělení mezinárodní ochrany, žádost o udělení mezinárodní ochrany podle
zákona o azylu, řízení o správním vyhoštění se dokončí. Policie může zahájit a dokončit řízení o správním vyhoštění, jde-li o důvody související s neoprávněným vstupem nebo pobytem na území, které nastaly před podáním žádosti o udělení mezinárodní ochrany, i pokud byla žádost o udělení mezinárodní ochrany podle
zákona o azylu podána před zahájením řízení o správním vyhoštění. Ustanovení
§ 119 odst. 7 se použije obdobně. Vedení řízení o správním vyhoštění z důvodů nesouvisejících s neoprávněným vstupem nebo pobytem na území, zejména jde-li o důvody podle
§ 119 odst. 1 písm. a) nebo
§ 119 odst. 1 písm. c) bodu 1, tímto ustanovením není dotčeno.
(7) Hromadné správní vyhoštění cizinců na základě jednoho rozhodnutí se zakazuje.
(8) Pro účely této hlavy se za rodinného příslušníka občana Evropské unie nepovažuje osoba uvedená v
§ 15a odst. 3, která pobývá na území přechodně.
§ 119
Správní vyhoštění z přechodného pobytu na území
(1) Policie vydá rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který pobývá na území přechodně, s dobou, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace, a zařadí cizince do informačního systému smluvních států,
a) až na 10 let,
1. je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území ohrozit bezpečnost státu užitím síly při prosazování politických cílů, prováděním činnosti ohrožující základy demokratického státu nebo směřující k narušení celistvosti území anebo jiným obdobným způsobem, nebo
2. je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území závažným způsobem narušit veřejný pořádek,
b) až na 5 let,
1. prokáže-li se cizinec policii dokladem, který je padělán, anebo dokladem jiné osoby jako dokladem vlastním,
2. prokáže-li se cizinec policii při vycestování z území cestovním dokladem, jenž je neplatný z důvodů uvedených v
§ 116 písm. a),
b),
c) nebo
d),
3. pobývá-li cizinec na území nebo na území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace, bez platného cestovního dokladu, ač k tomu není oprávněn,
4. pobývá-li cizinec na území nebo na území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace, bez platného oprávnění k pobytu, ač k tomu není oprávněn,
5. nepodrobí-li se cizinec na výzvu policie hraniční kontrole,
6. překročí-li cizinec státní hranice v úkrytu nebo se o takové jednání pokusí,
7. překročí-li cizinec státní hranice mimo hraniční přechod,
8. uvedl-li cizinec v řízení podle tohoto zákona nepravdivé informace s úmyslem ovlivnit rozhodování správního orgánu, nebo
9. porušuje-li cizinec opakovaně právní předpis, je-li vydání rozhodnutí o správním vyhoštění přiměřené porušení tímto předpisem stanovené povinnosti, nebo maří-li výkon soudních nebo správních rozhodnutí,
c) až na 3 roky,
1. je-li cizinec na území zaměstnán bez platného oprávnění k pobytu nebo povolení k zaměstnání, ačkoli je toto povolení podmínkou výkonu zaměstnání, na území provozuje dani podléhající výdělečnou činnost bez oprávnění podle zvláštního právního předpisu
16) nebo bez povolení k zaměstnání cizince zaměstnal nebo takové zaměstnání cizinci zprostředkoval,
2. neprokáže-li cizinec, že na území smluvních států pobývá po dobu, po kterou je na tomto území oprávněn pobývat přechodně bez víza nebo na krátkodobé vízum, nebo
3. je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území závažným způsobem ohrozit veřejné zdraví tím, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění.
(2) Rozhodnutí o správním vyhoštění občana Evropské unie
1b) nebo jeho rodinného příslušníka, který na území pobývá přechodně, lze vydat pouze v případě, že občan Evropské unie
1b) nebo jeho rodinný příslušník
a) ohrožuje bezpečnost státu,
b) závažným způsobem narušuje veřejný pořádek; to neplatí, jde-li o občana Evropské unie, který pobývá na území nepřetržitě po dobu nejméně 10 let; do této doby se nezapočítává doba výkonu trestu odnětí svobody, nebo
c) ohrožuje veřejné zdraví tím, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění, pokud k takovému onemocnění došlo do 3 měsíců po vstupu na území.
(3) Doba, po kterou nelze občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi umožnit vstup na území, se stanoví až na 10 let, jde-li o správní vyhoštění z důvodu uvedeného v
odstavci 2 písm. a) anebo
b), nebo až na 3 roky, jde-li o správní vyhoštění z důvodu uvedeného v
odstavci 2 písm. c).
(4) Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, studia nebo vědeckého výzkumu na území, lze vydat pouze v případě, že ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek anebo ohrožuje veřejné zdraví tím, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění, a s ohledem na závažnost jeho jednání nepostačuje zrušení platnosti tohoto povolení. Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince podle věty první z důvodu ochrany veřejného zdraví však nelze vydat, došlo-li k onemocnění cizince až po převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny nebo za účelem studia na území.
(5) Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie, lze vydat pouze v případě, že tento cizinec ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek, a s ohledem na závažnost jeho jednání nepostačuje zrušení platnosti tohoto povolení; souhlasí-li s takovým postupem příslušný orgán členského státu Evropské unie, který rezidentovi jiného členského státu Evropské unie toto právní postavení přiznal, policie cizince vyhostí mimo území států Evropské unie.
(6) Rozhoduje-li policie o správním vyhoštění cizince, který na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie, kterému jiný členský stát Evropské unie udělil mezinárodní ochranu, prověří u příslušného orgánu tohoto členského státu, zda je rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany nadále platné. Je-li rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany nadále platné, rozhodne policie o správním vyhoštění cizince z území. Mimo území členských států Evropské unie lze takového cizince vyhostit pouze v případě, že ohrožuje bezpečnost České republiky nebo byl pravomocně odsouzen za zvlášť závažný zločin a příslušný orgán jiného členského státu Evropské unie s takovým postupem souhlasí.
(7) Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který požádal Českou republiku o mezinárodní ochranu, je vykonatelné po nabytí právní moci rozhodnutí, jímž se
a) mezinárodní ochrana neuděluje,
b) žádost o udělení mezinárodní ochrany zamítá jako zjevně nedůvodná,
c) řízení o udělení mezinárodní ochrany zastavuje, nebo
d) azyl nebo doplňková ochrana odnímá,
jestliže marně uplynula lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany nebo jestliže podle zvláštního právního předpisu
2) podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany nemá odkladný účinek. Rozhodnutí o správním vyhoštění není vykonatelné, přizná-li soud na žádost cizince jeho žalobě odkladný účinek.
(8) Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který požádal o oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území podle zvláštního právního předpisu
3a), je vykonatelné po nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti nebo po nabytí právní moci rozhodnutí o zastavení řízení o této žádosti, jestliže marně uplynula lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci dočasné ochrany nebo soud nevyhověl jeho žádosti o přiznání odkladného účinku žaloby ve věci dočasné ochrany anebo soud přiznání odkladného účinku zrušil.
(9) Jde-li o nezletilého cizince bez doprovodu (
§ 180c) nebo o nezletilého cizince v obdobném postavení, ustanoví mu neprodleně policie pro řízení o správním vyhoštění opatrovníka. Policie o ustanovení opatrovníka nezletilého cizince vyrozumí a poučí jej o úkolech opatrovníka.
§ 119a
(1) Rozhodnutí o správním vyhoštění podle
§ 119 odst. 1 písm. b) bodů 6 a
7 se nevydá, jestliže cizinec žádající o mezinárodní ochranu podle zvláštního právního předpisu
2) na území přichází přímo ze státu, kde mu hrozí pronásledování nebo vážná újma
16a), a na území vstoupí nebo pobývá bez povolení a sám se bez prodlení přihlásí policii nebo ministerstvu a prokáže závažný důvod pro svůj neoprávněný vstup nebo pobyt.
(2) Rozhodnutí o správním vyhoštění podle
§ 119 nelze vydat, jestliže jeho důsledkem by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince.
(3) Rozhodnutí o správním vyhoštění nezletilého občana Evropské unie podle
§ 119 lze vydat pouze z důvodu ohrožení bezpečnosti státu, nebo je-li to v jeho zájmu v souladu s Úmluvou o právech dítěte.
(4) Rozhodnutí o správním vyhoštění podle
§ 119 nelze vykonat, jde-li o cizince, který požádal o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území nebo mu takové povolení bylo vydáno; řízení o správním vyhoštění, které nebylo ukončeno před vydáním povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, policie zastaví.
(5) Policie cizinci, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, zruší rozhodnutí o správním vyhoštění podle
§ 119, pokud jeho spolupráce s orgánem činným v trestním řízení přispěla k odhalení nebo odsouzení pachatele trestné činnosti anebo s ohledem na poskytnutou spolupráci by mohl být po vycestování z území ohrožen jeho život nebo zdraví. Policie dále zruší rozhodnutí o správním vyhoštění jeho rodinnému příslušníkovi, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území.
(6) Policie občanu Evropské unie, který požádal o vydání osvědčení o registraci nebo o povolení trvalého pobytu, zruší rozhodnutí o správním vyhoštění, pokud netrvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit veřejné zdraví. Obdobně policie postupuje, jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unie, který požádal o vydání povolení k přechodnému nebo trvalému pobytu.
(7) Rozhodnutí o správním vyhoštění se nevydává, jde-li o předání cizince podle mezinárodní smlouvy sjednané s jiným členským státem Evropské unie přede dnem 13. ledna 2009.
§ 120
Správní vyhoštění cizince s povolením k trvalému pobytu
(1) Policie vydá rozhodnutí o správním vyhoštění cizince s povolením k trvalému pobytu s dobou, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace, až na
a) 10 let, je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území ohrozit bezpečnost státu užitím síly při prosazování politických cílů, prováděním činnosti ohrožující základy demokratického státu nebo směřující k narušení celistvosti území anebo jiným obdobným způsobem,
b) 10 let, je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území závažným způsobem narušit veřejný pořádek, nebo
(2) Rozhodnutí o správním vyhoštění občana Evropské unie
1b) nebo jeho rodinného příslušníka, kterému bylo uděleno povolení k trvalému pobytu, lze vydat pouze v případě, že závažným způsobem ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek a s ohledem na závažnost jeho jednání nepostačuje odnětí oprávnění k pobytu. Rozhodnutí o správním vyhoštění nelze vydat, jde-li o
a) nezletilého občana Evropské unie, ledaže by správní vyhoštění bylo v jeho nejlepším zájmu, nebo
b) občana Evropské unie, který na území pobývá po dobu delší než 10 let, ledaže ohrožuje bezpečnost státu zvlášť závažným způsobem.
(3) Doba, po kterou nelze občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi umožnit vstup na území, se stanoví až na 10 let.
(4) Rozhodnutí o vyhoštění nelze vydat, jestliže jeho důsledkem by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince.
§ 120a
(1) Policie v rámci rozhodování o správním vyhoštění podle
§ 119 a
120 je povinna si vyžádat závazné stanovisko
9b) ministerstva, zda vycestování cizince je možné (
§ 179); to neplatí,
a) rozhoduje-li policie o správním vyhoštění při vycestování cizince na hraničním přechodu a cizinec výslovně uvede, že jeho vycestování je možné,
b) pochází-li cizinec z bezpečné země původu podle jiného právního předpisu a neuvedl-li skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být vystaven skutečnému nebezpečí podle
§ 179,
c) jde-li o občana Evropské unie, nebo
d) není-li podle policie vycestování cizince možné.
(2) Vzniknou-li důvody znemožňující vycestování cizince po dni nabytí právní moci rozhodnutí o vyhoštění, policie vydá nové rozhodnutí pouze ve věci, zda vycestování cizince je možné, podle zvláštního právního předpisu
5d) po vyžádání a na základě nového závazného stanoviska ministerstva
.
(3) Ministerstvo vydá závazné stanovisko bezodkladně.
(4) Není-li vycestování cizince podle
odstavce 1 nebo
2 možné, policie tuto skutečnost uvede v rozhodnutí o správním vyhoštění a ministerstvo cizinci udělí vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území (
§ 33 odst. 3).
(5) Policie nejméně jedenkrát ročně zkoumá, zda trvají důvody znemožňující cizinci vycestování. Pominou-li důvody znemožňující cizinci vycestování, policie vydá nové rozhodnutí pouze ve věci stanovení nové lhůty k vycestování podle zvláštního právního předpisu
5d) po vyžádání a na základě nového závazného stanoviska ministerstva. Dnem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí zaniká platnost víza uděleného podle
§ 33 odst. 3 nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území.
(6) Platnost rozhodnutí o správním vyhoštění zaniká, byl-li cizinci udělen azyl. Jde-li o rozhodnutí o správním vyhoštění podle
§ 119 odst. 1 písm. a), platnost rozhodnutí o správním vyhoštění zaniká, je-li rozhodnutí, kterým se uděluje azyl, platné po dobu rovnající se době stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštění pro omezení vstupu cizince na území.
(7) Platnost rozhodnutí o správním vyhoštění dále zaniká, je-li rozhodnutí, kterým byla udělena doplňková ochrana, bylo přiznáno postavení osoby bez státní příslušnosti nebo byl povolen dlouhodobý pobyt za účelem strpění pobytu na území, platné po dobu
(8) Platnost rozhodnutí o správním vyhoštění dále zaniká, není-li vycestování cizince možné a ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o správním vyhoštění uplynula doba rovnající se pětinásobku doby pro omezení vstupu na území stanovené v tomto rozhodnutí.
(9) Doba stanovená v
odstavci 6 a
7 počíná běžet dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu anebo doplňkové ochrany nebo o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území.
(10) Policie informuje cizince, který se na území zdržuje neoprávněně a se kterým bylo zahájeno řízení o správním vyhoštění z důvodu podle
§ 119 odst. 1 písm. c) bodu 1, o právu požadovat po zaměstnavateli nevyplacenou mzdu nebo plat, a to včetně případných nákladů na zaslání mzdy nebo platu do státu, jehož je cizinec občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu svého posledního trvalého bydliště, popřípadě do jiného státu, ve kterém má povolen pobyt. Dále cizinci sdělí, že má právo informovat příslušný orgán inspekce práce
41) o porušení právní povinnosti zaměstnavatelem.
§ 121
Vysloví-li jiný stát souhlas s přijetím osoby bez státního občanství, může být vyhoštěna na základě správního vyhoštění do tohoto státu.
§ 122
Podmínky k odstranění tvrdosti správního vyhoštění
(1) V době, po kterou nelze podle rozhodnutí o správním vyhoštění cizinci umožnit vstup na území, policie cizinci udělí vízum nebo povolí vstup na území, jestliže důsledkem neudělení víza nebo nepovolení vstupu by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince.
(2) V době, po kterou nelze podle rozhodnutí o správním vyhoštění cizinci umožnit vstup na území, policie udělí vízum nebo povolí vstup na území, pokud účelem pobytu na území je předvolání státního orgánu České republiky a nelze-li věc vyřídit z ciziny.
(3) Dobu pobytu podle
odstavců 1 a
2 lze stanovit nejdéle na 30 dnů.
(4) Po neudělení víza nebo nepovolení vstupu na území policie neprodleně sepíše záznam obsahující zdůvodnění tohoto rozhodnutí.
(5) Policie může na žádost cizince vydat nové rozhodnutí
5d), kterým zruší platnost rozhodnutí o správním vyhoštění nebo zkrátí dobu, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace, uvedenou v rozhodnutí o správním vyhoštění, a to nejméně o jednu třetinu této doby, jestliže
a) pominuly důvody jeho vydání a uplynula polovina doby, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území,
b) jde o cizince, který prokáže, že dobrovolně vycestoval z území v době stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštění, a zrušení platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění bude přiměřené vzhledem k důvodům, pro které bylo vydáno, nebo
c) se jedná o cizince svěřeného do náhradní výchovy (
§ 87), který dosáhl věku 18 let a podle vyjádření orgánu sociálně-právní ochrany dětí tento cizinec projevuje snahu o integraci na území.
(6) Policie může na žádost občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka vydat nové rozhodnutí
5d), kterým zruší platnost rozhodnutí o správním vyhoštění, jestliže
a) došlo k podstatné změně okolností, které byly důvodem vydání rozhodnutí o správním vyhoštění, nebo
b) se jedná o cizince svěřeného do náhradní výchovy (
§ 87), který dosáhl věku 18 let a podle vyjádření orgánu sociálně-právní ochrany dětí tento cizinec projevuje snahu o integraci na území.
(7) Policie vydá na žádost cizince, který se po nabytí právní moci rozhodnutí o správním vyhoštění stal občanem jiného členského státu Evropské unie, nové rozhodnutí
5d), kterým zruší rozhodnutí o správním vyhoštění, pokud nehrozí nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit veřejné zdraví. Obdobně policie postupuje v případě cizince, který se po pravomocném rozhodnutí o správním vyhoštění stal rodinným příslušníkem občana Evropské unie.
(8) Cizinec podávající žádost podle
odstavců 5 až 7 je povinen uvést veškeré rozhodné skutečnosti, kterých se dovolává, a označit důkazy. Policie cizince nevyzývá k odstranění vad žádosti. Policie umožní na žádost účastníka řízení vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí.
(9) Policie může z moci úřední na základě důvodných vlastních poznatků vydat nové rozhodnutí
5d), kterým zruší platnost rozhodnutí o správním vyhoštění nebo zkrátí platnost délky zákazu vstupu.
§ 123
Úhrada nákladů spojených se správním vyhoštěním
(1) Náklady spojené se správním vyhoštěním zahrnují náklady na ubytování a stravování, přepravní náklady a ostatní nutné peněžní náklady. Do nákladů spojených se správním vyhoštěním se dále zahrnují náklady podle věty první za cizince ubytovaného v zařízení společně s cizincem zajištěným za účelem správního vyhoštění.
(2) Jde-li o správní vyhoštění cizince, který byl na území zaměstnán bez povolení k zaměstnání, je-li podle zvláštního právního předpisu
8e) vyžadováno, nebo platného oprávnění k pobytu, je povinen náklady spojené se správním vyhoštěním podle
odstavce 1 uhradit ten, kdo cizince zaměstnal. Nelze-li náklady spojené se správním vyhoštěním takto uhradit, je povinen tyto náklady nebo jejich zbývající část uhradit ten, kdo uzavřel se zaměstnavatelem jako subdodavatelem dohodu, v rámci jejíhož plnění zaměstnavatel cizince zaměstnával, nebo každý, kdo na základě svých existujících obchodních smluvních vztahů věděl nebo vědět měl a mohl o zaměstnávání cizinců bez povolení k zaměstnání nebo platného oprávnění k pobytu u zaměstnavatele. Věta první a druhá se nepoužijí v případě
a) zaměstnavatele, který prokáže, že splnil povinnosti stanovené právními předpisy upravujícími zaměstnávání a pobyt cizinců a nevěděl, že povolení k pobytu předložené cizincem je padělkem,
b) toho, kdo uzavřel se zaměstnavatelem jako subdodavatelem dohodu podle věty druhé, který prokáže, že splnil povinnosti stanovené právními předpisy upravujícími zaměstnávání a pobyt cizinců a nevěděl, že povolení k pobytu předložené cizincem je padělkem.
(3) Nehradí-li náklady spojené se správním vyhoštěním osoba uvedená v
odstavci 2 a pokud tyto náklady nebyly uhrazeny z finanční záruky složené cizincem nebo složitelem podle
§ 123c, je povinen tyto náklady uhradit cizinec, který má být vyhoštěn na základě rozhodnutí o správním vyhoštění. Hradí-li náklady spojené se správním vyhoštěním cizinec podle věty první, je rozhodnutí o povinnosti uhradit náklady spojené se správním vyhoštěním prvním úkonem v řízení.
(4) Neuhradí-li cizinec ve stanovené lhůtě náklady spojené se správním vyhoštěním a nebyly-li náklady uhrazeny z finanční záruky, jsou povinni tyto náklady nebo jejich zbývající část uhradit postupně v pořadí
a) osoba, která se k tomu zavázala v pozvání ověřeném policií, nebo jde-li o výzkumného pracovníka, výzkumná organizace, která se k tomu písemně zavázala; výzkumná organizace uhradí náklady spojené se správním vyhoštěním vzniklé do 6 měsíců ode dne skončení platnosti dohody o hostování
9j),
b) ten, kdo cizinci zprostředkoval zaměstnání bez povolení k zaměstnání,
c) ten, kdo zaměstnal cizince a pracovní poměr byl skončen z některého z důvodů uvedených v
§ 52 písm. a) až e) zákoníku práce anebo dohodou z týchž důvodů nebo okamžitým zrušením podle
§ 56 zákoníku práce před uplynutím doby, na kterou bylo cizinci vydáno povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta nebo modrá karta, pokud tento cizinec po zrušení platnosti oprávnění k pobytu za účelem zaměstnání nebo po zániku platnosti zaměstnanecké karty podle
§ 63 z území nevycestoval; to neplatí, pokud cizinec z území nevycestoval a ten, kdo cizince zaměstnal, prokáže, že cizinci zajistil úhradu nákladů spojených s vycestováním do státu, jehož je občanem, nebo do státu, ve kterém má povolen pobyt,
d) ten, kdo cizinci zprostředkoval zaměstnání a pracovní poměr byl skončen z některého z důvodů uvedených v
§ 52 písm. a) až e) zákoníku práce anebo dohodou z týchž důvodů nebo okamžitým zrušením podle
§ 56 zákoníku práce před uplynutím doby, na kterou bylo cizinci vydáno povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta nebo modrá karta, pokud tento cizinec po zrušení platnosti oprávnění k pobytu za účelem zaměstnání nebo po zániku platnosti zaměstnanecké karty podle
§ 63 z území nevycestoval; to neplatí, pokud prokáže, že cizinci zajistil úhradu nákladů spojených s vycestováním do státu, jehož je občanem, nebo do státu, ve kterém má povolen pobyt,
e) dopravce, který nesplnil povinnost podle
§ 104.
(5) Policie nebo ministerstvo rozhodnutím stanoví, v jaké lhůtě a výši je osoba podle
odstavců 2 až 4 povinna náklady spojené se správním vyhoštěním nebo jejich zbývající část uhradit; úhradu těchto nákladů vybírá správní orgán, který ji uložil. Odvolání není proti tomuto rozhodnutí přípustné.
(6) Nebyly-li náklady spojené se správním vyhoštěním uhrazeny podle
odstavců 2 až 4, nese tyto náklady do doby jejich úhrady
a) policie, jde-li o cizince zajištěného podle zvláštního právního předpisu
42), nebo
b) ministerstvo v ostatních případech.
(7) Písemné vyhotovení rozhodnutí o povinnosti uhradit náklady spojené se správním vyhoštěním, které je prvním úkonem v řízení, ministerstvo cizinci předá při opuštění zařízení, nebrání-li tomu výjimečné okolnosti. Není-li možné zajistit přítomnost tlumočníka, ministerstvo současně s písemným vyhotovením rozhodnutí předá cizinci v jazyce, do kterého bylo cizinci tlumočeno v řízení o zajištění, informace o obsahu rozhodnutí, celkové výši nákladů a možnosti podat proti rozhodnutí žalobu k soudu.
§ 123a
Úhrada nákladů spojených s dobrovolným návratem
(1) Na základě písemné žádosti cizince podané ministerstvu nebo policii může ministerstvo zajistit úhradu nákladů spojených s dobrovolným návratem tohoto cizince do státu, jehož je občanem, nebo do jiného státu, který cizinci umožní vstup na své území, jde-li o cizince,
a) který je zajištěn podle tohoto zákona,
b) kterému byla rozhodnutím o správním vyhoštění nebo rozhodnutím o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace stanovena doba k vycestování,
c) který na území pobývá bez platného oprávnění k pobytu, pokud se osobně dostavil na policii, hodlá dobrovolně opustit území a bylo mu následně vydáno rozhodnutí o správním vyhoštění nebo rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace, nebo
d) u kterého došlo ke zrušení nebo uplynutí platnosti dlouhodobého víza, k zamítnutí žádosti o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu, ke zrušení nebo zániku platnosti povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu, ke zrušení přechodného pobytu občanu Evropské unie
1b) nebo ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, a který na území pobývá na základě výjezdního příkazu uděleného podle
§ 50 odst. 1 písm. b) nebo na základě lhůty k vycestování, vykonává trest odnětí svobody nebo mu byl uložen trest vyhoštění.
(2) Cizinec je povinen ministerstvu dodatečně uhradit přepravní náklady v poloviční výši.
(3) Ministerstvo může zajistit úhradu nákladů spojených s dobrovolným návratem cizince na základě jeho žádosti podle
odstavce 1
a) v době zajištění cizince v zařízení po nabytí právní moci rozhodnutí o správním vyhoštění nebo rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace,
b) po nabytí právní moci rozhodnutí o
1. správním vyhoštění za podmínky, že dosud neuplynula doba k vycestování, nebo
2. zamítnutí žádosti o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu nebo rozhodnutí o zrušení nebo ukončení oprávnění k pobytu uvedeného v
odstavci 1 písm. d) nebo po uplynutí platnosti nebo po zániku tohoto oprávnění k pobytu, za podmínky, že cizinec na území pobývá alespoň na základě výjezdního příkazu uděleného podle
§ 50 odst. 1 písm. b) nebo na základě lhůty k vycestování, nebo
c) po nabytí právní moci rozsudku, kterým se cizinci ukládá trest vyhoštění.
(4) O žádosti cizince o zajištění úhrady nákladů spojených s dobrovolným návratem ministerstvo rozhodne bez zbytečného odkladu.
(5) Ministerstvo zajišťuje cestovní a přepravní doklady, uděluje výjezdní příkaz, je-li to pro dobrovolný návrat nezbytné, a činí další úkony nezbytné pro zabezpečení dobrovolného návratu.
HLAVA XI
ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ ZA ÚČELEM VYCESTOVÁNÍ CIZINCE Z ÚZEMÍ NEBO Z ÚZEMÍ ČLENSKÝCH STÁTŮ EVROPSKÉ UNIE A ZAJIŠTĚNÍ CIZINCE
§ 123b
Zvláštní opatření za účelem vycestování cizince z území nebo z území členských států Evropské unie
(1) Zvláštním opatřením za účelem vycestování cizince z území nebo z území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace (dále jen „zvláštní opatření za účelem vycestování“) je
a) povinnost cizince oznámit policii adresu místa pobytu, zdržovat se tam, každou jeho změnu oznámit následující pracovní den policii a ve stanovené době se na adrese místa pobytu zdržovat za účelem provedení pobytové kontroly,
b) složení peněžních prostředků ve volně směnitelné měně ve výši předpokládaných nákladů spojených se správním vyhoštěním (dále jen „finanční záruka“) cizincem, kterému je zvláštní opatření za účelem vycestování uloženo; peněžní prostředky za cizince může složit státní občan České republiky nebo cizinec s povoleným dlouhodobým anebo trvalým pobytem na území (dále jen „složitel“),
c) povinnost cizince osobně se hlásit policii v době policií stanovené, nebo
d) povinnost cizince zdržovat se v místě určeném policií a ve stanovené době být v tomto místě přítomen za účelem provedení pobytové kontroly.
(2) Zvláštní opatření lze uložit, je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl mařit nebo ztěžovat průběh řízení, jehož předmětem je jeho vycestování, tím, že neprokáže svou totožnost nebo adresu místa pobytu, odmítá tyto údaje uvést nebo se nedostavil na předvolání policie.
(3) Zvláštní opatření za účelem vycestování lze dále uložit, je-li důvodné nebezpečí, že cizinec v době stanovené v rozhodnutí, jehož předmětem je jeho vycestování, nevycestuje.
(4) O druhu a způsobu výkonu zvláštního opatření za účelem vycestování rozhoduje policie. Při rozhodování o uložení zvláštního opatření policie zkoumá, zda jeho uložením neohrozí výkon správního vyhoštění, a přihlíží k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince.
(5) Policie zvláštní opatření za účelem vycestování neuloží, jde-li o nezletilého cizince bez doprovodu nebo o cizince, u nějž je zjevné, že má v úmyslu neoprávněně vstoupit na území jiného smluvního státu.
(6) Výrok o uložení zvláštního opatření za účelem vycestování je zpravidla součástí rozhodnutí o správním vyhoštění nebo rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace. Odvolání proti výroku o uložení zvláštního opatření za účelem vycestování nemá odkladný účinek.
(7) Cizinec je povinen splnit povinnost uloženou mu v rozhodnutí o uložení zvláštního opatření za účelem vycestování a vycestovat v době stanovené k vycestování.
(8) V případě, že cizinec závažným způsobem poruší povinnost uloženou mu rozhodnutím o uložení zvláštního opatření za účelem vycestování nebo v době k vycestování nevycestuje, policie takového cizince zajistí. V případě, že splnění povinnosti zabrání důvody na vůli cizince nezávislé, je cizinec povinen povinnost splnit neprodleně po zániku těchto důvodů.
§ 123c
Finanční záruka
(1) Finanční záruka se skládá na účet policie a je vratná po vycestování cizince z území nebo poté, co mu byl povolen dlouhodobý anebo trvalý pobyt nebo pobyt podle zvláštního právního předpisu
2), uděleno dlouhodobé vízum nebo vydáno povolení k přechodnému pobytu. Policie se s cizincem nebo složitelem dohodne na způsobu vrácení finanční záruky. Náklady na vrácení finanční záruky nese složitel nebo cizinec.
(2) Cizinec nebo složitel je po splnění podmínek stanovených v
odstavci 1 oprávněn do 5 let ode dne složení finanční záruky policii požádat o vrácení finanční záruky.
(3) V případě, že cizinec z území vycestoval, je povinen žádost podat osobně prostřednictvím zastupitelského úřadu ve státě, jehož je občanem, ve státě, ve kterém má povolen pobyt, nebo ve státě, který není členským státem Evropské unie nebo smluvním státem
5a). Složil-li finanční záruku složitel, je cizinec, za kterého byla finanční záruka složena, povinen se bez zbytečného odkladu po vycestování z území osobně ohlásit na zastupitelském úřadě ve státě, jehož je občanem, nebo ve státě, ve kterém má povolen pobyt; zastupitelský úřad policii potvrdí ohlášení se cizince na zastupitelském úřadě.
(4) Policie zamítne žádost o vrácení finanční záruky, jestliže
a) cizinec z území nevycestoval a nebyl mu povolen dlouhodobý anebo trvalý pobyt nebo pobyt podle zvláštního právního předpisu
2), 3a),
b) cizinec žádost nepodal osobně,
c) cizinec žádost nepodal prostřednictvím zastupitelského úřadu ve státě, jehož je občanem, nebo ve státě, ve kterém má povolen pobyt, nebo
d) cizinec se osobně neohlásil na zastupitelském úřadě ve státě, jehož je občanem, nebo ve státě, ve kterém má povolen pobyt, žádá-li o vrácení finanční záruky složitel.
(5) Policie je oprávněna finanční záruku použít na úhradu nákladů spojených se správním vyhoštěním cizince, jestliže cizinec nevycestuje ve stanovené době a pobývá na území neoprávněně.
(6) Finanční záruka připadne státu, jestliže cizinec nebo složitel ve lhůtě do 5 let ode dne složení finanční záruky nepožádal o její vrácení nebo nebyly v této době splněny podmínky pro její vrácení.
(7) O důvodech, pro které finanční záruka může být použita na úhradu nákladů spojených se správním vyhoštěním nebo připadnout státu, musí být cizinec nebo složitel poučen před jejím složením.
§ 124
Zajištění cizince za účelem správního vyhoštění
(1) Policie je oprávněna zajistit cizince staršího 15 let, jemuž bylo doručeno oznámení o zahájení řízení o správním vyhoštění anebo o jehož správním vyhoštění již bylo pravomocně rozhodnuto nebo mu byl uložen jiným členským státem Evropské unie zákaz vstupu platný pro území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace a nepostačuje uložení zvláštního opatření za účelem vycestování, pokud
a) je nebezpečí, že by cizinec mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek,
b) je nebezpečí, že by cizinec mohl mařit nebo ztěžovat výkon rozhodnutí o správním vyhoštění, zejména tím, že v řízení uvedl nepravdivé údaje o totožnosti, místě pobytu, odmítl tyto údaje uvést anebo vyjádřil úmysl území neopustit nebo pokud je takový úmysl zjevný z jeho jednání,
c) cizinec nevycestoval z území v době stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštění,
d) cizinec závažným způsobem porušil povinnost uloženou mu rozhodnutím o uložení zvláštního opatření za účelem vycestování, nebo
e) je cizinec evidován v informačním systému smluvních států.
(2) V řízení o zajištění cizince za účelem správního vyhoštění je vydání rozhodnutí prvním úkonem v řízení. Odvolání, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné.
(3) Policie v rozhodnutí o zajištění stanoví dobu trvání zajištění s přihlédnutím k předpokládané složitosti přípravy výkonu správního vyhoštění. Při stanovení doby trvání zajištění je policie povinna zohlednit případy nezletilých cizinců bez doprovodu a rodin či jiných osob s dětmi. Je-li to nezbytné k pokračování přípravy výkonu správního vyhoštění, je policie oprávněna dobu trvání zajištění prodloužit, a to i opakovaně. V řízení o prodloužení doby trvání zajištění cizince za účelem správního vyhoštění je vydání rozhodnutí prvním úkonem v řízení. Odvolání, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné.
(4) Policie vydá nové rozhodnutí o zajištění, nerozhodlo-li ministerstvo podle zákona
o azylu, jde-li o cizince zajištěného podle tohoto zákona, který požádal o udělení mezinárodní ochrany, a existují oprávněné důvody se domnívat, že ač mohl požádat o udělení mezinárodní ochrany dříve, podal žádost o udělení mezinárodní ochrany s cílem vyhnout se hrozícímu vyhoštění, vydání nebo předání k trestnímu stíhání do ciziny, nebo je pozdržet. Nové rozhodnutí o zajištění policie vydá do 3 dnů od doby, kdy mělo ministerstvo rozhodnout o zajištění.
(5) Je-li rozhodováno o zajištění nezletilého cizince bez doprovodu (
§ 180c) nebo nezletilého cizince v obdobném postavení, ustanoví mu policie neprodleně opatrovníka. Policie o ustanovení opatrovníka nezletilého cizince bez doprovodu vyrozumí a poučí jej o úkolech opatrovníka.
(6) Policie je oprávněna zajistit nezletilého cizince bez doprovodu, pouze je-li důvodné nebezpečí, že by mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, a je-li to v jeho zájmu v souladu s Úmluvou o právech dítěte. V případě důvodné pochybnosti, že jde o nezletilého cizince bez doprovodu, je policie oprávněna cizince zajistit z důvodů uvedených v
odstavci 1 do doby, než je zjištěn jeho skutečný věk. Policie zahájí úkony ke zjištění věku nezletilého cizince bez doprovodu bezodkladně po jeho zajištění. Odmítne-li nezletilý cizinec bez doprovodu provedení úkonů ke zjištění věku, hledí se na něj jako na zletilého cizince. Pokud výsledky zjišťování věku nejsou průkazné, hledí se na cizince jako na nezletilého cizince bez doprovodu.
(7) O možnosti provedení úkonů ke zjištění věku, o způsobu a důsledcích jejich provedení a následcích jejich odmítnutí informuje policie nezletilého cizince bez doprovodu v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět.
(8) Policie zajištěného cizince poučí o oprávnění podat policii žádost o propuštění ze zařízení, a dále o oprávnění podat ve správním soudnictví žalobu proti rozhodnutí o zajištění nebo prodloužení doby trvání zajištění. Jde-li o nezletilého cizince bez doprovodu nebo o nezletilého cizince v obdobném postavení, poučí policie o těchto oprávněních opatrovníka.
§ 124a
Nelze-li účinně uplatnit zvláštní opatření za účelem vycestování, policie je oprávněna za účelem správního vyhoštění zajistit cizince, který podal žádost o mezinárodní ochranu, jestliže již bylo o jeho vyhoštění pravomocně rozhodnuto nebo je řízení o správním vyhoštění zahájeno z důvodů podle
§ 119 odst. 1 písm. a), anebo
§ 119 odst. 1 písm. b) bodu 6 nebo
7.
§ 124b
Zajištění cizince za účelem vycestování
(1) Nelze-li účinně uplatnit zvláštní opatření za účelem vycestování, policie může zajistit na dobu nezbytně nutnou neoprávněně pobývajícího cizince staršího 15 let za účelem jeho vycestování, jestliže
a) bylo řízení o udělení mezinárodní ochrany zastaveno, protože cizinec neposkytl údaje k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany,
b) nevycestoval po pravomocném ukončení řízení ve věci mezinárodní ochrany nebo po ukončení poskytování mezinárodní ochrany z území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace ve lhůtě uvedené ve výjezdním příkazu nebo ve lhůtě do 30 dnů, nebyl-li cizinci výjezdní příkaz udělen, nebo
c) uplynula lhůta k dobrovolnému opuštění území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace uvedená v záznamu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
2018/1860 ze dne 28. listopadu 2018 o využívání Schengenského informačního systému při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí.
(2) O zajištění cizince za účelem vycestování policie neprodleně sepíše záznam obsahující údaje o totožnosti zajištěného cizince, datu, času a místu zajištění.
(3) Nelze-li vycestování cizince uskutečnit ve lhůtě do 48 hodin, policie v řízení o zajištění cizince za účelem vycestování vydá rozhodnutí, které je prvním úkonem v řízení. Odvolání, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné.
(4) Policie v rozhodnutí o zajištění stanoví dobu trvání zajištění s přihlédnutím k předpokládané složitosti přípravy vycestování cizince. Je-li to nezbytné k pokračování přípravy vycestování cizince, je policie oprávněna dobu trvání zajištění prodloužit, a to i opakovaně. V řízení o prodloužení doby trvání zajištění cizince za účelem vycestování je vydání rozhodnutí prvním úkonem v řízení. Odvolání, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné.
(5) Na zajištění za účelem vycestování se ustanovení
§ 123,
123a a hlavy XII použijí obdobně.
(6)
Odstavec 1 se nepoužije,
a) je-li důvod zajištění podle
odstavce 1 zjištěn na hraničním přechodu při vycestování cizince, nebo
b) má-li cizinec přepravní doklad pro vycestování z území (letenku, jízdenku), ale nemohl vycestovat ve lhůtě podle
odstavce 1 písm. b) z důvodů na jeho vůli nezávislých.
§ 125
(1) Doba zajištění nesmí překročit 180 dnů a počítá se od okamžiku omezení osobní svobody. V případě cizince mladšího 18 let nebo rodiny s nezletilými dětmi nesmí doba zajištění překročit 90 dnů.
(2) Policie je oprávněna prodlužovat dobu trvání zajištění podle
§ 124 až 124b i nad dobu stanovenou v
odstavci 1 větě první za podmínky, že vyhoštění cizince je uskutečnitelné v době trvání zajištění, pokud
a) cizinec v průběhu zajištění zmařil výkon správního vyhoštění nebo vycestování,
b) cizinec uvádí nepravdivé údaje, které jsou nezbytné pro zajištění náhradního cestovního dokladu, nebo je odmítá uvést, nebo
c) v průběhu získávání nezbytných dokladů pro výkon správního vyhoštění dochází i přes řádné úsilí policie ke zpoždění ze strany třetích zemí.
(3) Doba trvání zajištění podle
odstavce 2 písm. a) a
b) nesmí překročit v souhrnu 545 dnů, podle
odstavce 2 písm. c) 365 dnů a počítá se od okamžiku omezení osobní svobody. O prodloužení doby trvání zajištění vydá policie rozhodnutí, které je prvním úkonem v řízení. Odvolání, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné.
(4) O zajištění cizince za účelem správního vyhoštění policie neprodleně vyrozumí jeho příbuzného s povoleným pobytem na území; je-li zajištěným nezletilý cizinec bez doprovodu, vyrozumí policie orgán sociálně-právní ochrany dítěte. Policie vyrozumí o zajištění cizince za účelem správního vyhoštění též příslušnou diplomatickou misi nebo konzulární úřad cizího státu, pokud má sídlo na území a pokud o to cizinec nebo opatrovník jménem zajištěného nezletilého cizince bez doprovodu požádá, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva; to neplatí, jde-li o zajištění cizince, který požádal Českou republiku o mezinárodní ochranu podle zvláštního právního předpisu
2).
(5) Je-li rozhodnuto o zajištění cizince poté, co bylo ukončeno zajištění podle
§ 46a zákona
o azylu, k uplynulé době zajištění podle
§ 46a zákona
o azylu se nepřihlíží.
(6) Jsou-li v průběhu zajištění zjištěny nové skutečnosti odůvodňující zajištění z jiného důvodu, vydá policie nové rozhodnutí o zajištění. Oznámením nového rozhodnutí o zajištění nebo o prodloužení doby trvání zajištění cizince se dosavadní rozhodnutí o zajištění ruší; doba zajištění se počítá od okamžiku omezení osobní svobody. Oznámením rozhodnutí o zajištění podle
§ 46a zákona
o azylu se dosavadní rozhodnutí o zajištění podle tohoto zákona ruší.
§ 126
Policie je povinna
a) po celou dobu zajištění cizince zkoumat, zda důvody zajištění trvají,
b) neprodleně po zajištění poučit zajištěného cizince v jazyce, ve kterém je cizinec schopen se dorozumět, o možnosti podat policii žádost o propuštění ze zařízení a soudního přezkumu zákonnosti zajištění a rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění nebo rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení. Nelze-li tento jazyk zjistit a nelze-li toto seznámení provést ani jiným způsobem, policie cizince poučí předáním písemně vyhotoveného poučení v jazycích českém, anglickém, francouzském, německém, čínském, ruském, arabském, hindském a španělském o možnosti podat policii žádost o propuštění ze zařízení a soudního přezkumu zákonnosti zajištění a rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění nebo rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení. O předání písemně vyhotoveného poučení policie sepíše záznam.
§ 126a
(1) Policie na pokyn ministerstva bezodkladně přeruší zajištění, je-li důvodné nebezpečí, že
a) cizinec, kterému byla poskytnuta lhůta na rozhodnutí, zda bude spolupracovat s orgánem činným v trestním řízení, (
§ 42e odst. 2), nebo
b) cizinec, který podal žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území,
by mohl být při dalším pobytu v zařízení ohrožen na životě nebo zdraví v souvislosti se spoluprací s orgánem činným v trestním řízení.
(2) Po dobu přerušení zajištění se staví běh lhůty podle
§ 125 odst. 1.
(3) Je-li důvodné nebezpečí, že cizinec uprchne, nebo zneužívá-li přerušení zajištění, policie na pokyn ministerstva přerušení zajištění podle
odstavce 1 bezodkladně zruší.
(4) Proti rozhodnutí podle
odstavců 1 a
3 odvolání, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné.
§ 126b
(1) Je-li zajištěný cizinec přijat do zdravotnického zařízení lůžkové péče podle
§ 176 mimo zařízení, může policie upustit od střežení cizince po dobu umístění cizince do tohoto zdravotnického zařízení.
(2) Jde-li podle vyjádření ošetřujícího lékaře o poškození zdraví zajištěného cizince trvalého charakteru nebo z charakteru onemocnění cizince lze předpokládat, že jeho pobyt ve zdravotnickém zařízení podle
odstavce 1 za účelem poskytnutí zdravotních služeb bude delší než doba scházející do uplynutí 180 dnů ode dne zajištění, policie zajištění ukončí. Při ukončení zajištění policie cizinci udělí vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území z důvodu překážky na jeho vůli nezávislé, která brání jeho vycestování; platnost víza stanoví na dobu potřebnou k vycestování cizince z území, nejdéle na dobu 1 roku.
(3) Ustanovení
odstavců 1 a
2 se nepoužijí, pokud k poškození zdraví došlo vlastním úmyslným jednáním cizince.
§ 127
(1) Zajištění musí být bez zbytečného odkladu ukončeno
a) po zániku důvodu pro zajištění,
b) rozhodne-li soud ve správním soudnictví o zrušení rozhodnutí o zajištění cizince, o zrušení rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění nebo o zrušení rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení; povinnost propustit cizince vzniká vyhlášením zrušujícího rozsudku,
c) je-li vydáno rozhodnutí o propuštění ze zařízení,
d) je-li cizinci udělen azyl nebo doplňková ochrana,
2)
e) je-li cizinci povolen dlouhodobý pobyt za účelem ochrany na území, nebo
f) rozhodlo-li ministerstvo o zajištění žadatele o udělení mezinárodní ochrany podle
§ 46a zákona
o azylu.
(2) Podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany v průběhu zajištění není důvodem pro ukončení zajištění.
§ 128
(1) Zajištěného cizince, kterému má být na základě pravomocného rozhodnutí o správním vyhoštění ukončen pobyt na území, dopraví policie na hraniční přechod za účelem vycestování z území; to neplatí v případě, že zajištěný cizinec předloží potvrzení o podání žaloby. Policie rovněž dopraví na hraniční přechod zajištěného cizince po zamítnutí žaloby proti rozhodnutí o správním vyhoštění a cizince, který byl zajištěn za účelem vycestování podle
§ 124b.
(2) Policie je oprávněna ponechat cizince podle
odstavce 1 v zařízení po dobu nezbytně nutnou, než zajistí podmínky pro vycestování cizince z území.
(3) Jde-li o nezletilého cizince bez doprovodu, policie provede úkony podle
odstavců 1 a
2 teprve poté, co stát, kam bude nezletilý cizinec bez doprovodu vyhoštěn, sdělil, že nezletilému cizinci bez doprovodu bude zajištěno přijetí odpovídající jeho věku.
§ 129
Zajištění cizince za účelem jeho předání nebo průvozu
(1) Nelze-li účinně uplatnit zvláštní opatření za účelem vycestování, policie zajistí na dobu nezbytně nutnou cizince, který neoprávněně vstoupil nebo pobýval na území, za účelem jeho předání podle mezinárodní smlouvy sjednané s jiným členským státem Evropské unie přede dnem 13. ledna 2009 nebo přímo použitelného právního předpisu Evropské unie
37); policie na dobu nezbytně nutnou zajistí i prováženého cizince v případě, že jeho průvoz nelze z objektivních důvodů dokončit bez nutné přestávky.
(2) O zajištění policie neprodleně sepíše záznam obsahující údaje o totožnosti zajištěného cizince, datu, čase a místu zajištění a důvod předání nebo průvozu.
(3) Nelze-li předání cizince nebo dokončení jeho průvozu uskutečnit ve lhůtě do 48 hodin, a jde-li o průvoz leteckou cestou podle
§ 152 ve lhůtě do 72 hodin, policie v řízení o zajištění cizince za účelem jeho předání nebo průvozu vydá rozhodnutí, které je prvním úkonem v řízení. Odvolání, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné.
(4) Policie rozhodne o zajištění cizince za účelem jeho předání do státu vázaného přímo použitelným předpisem Evropské unie
37), pouze pokud existuje vážné nebezpečí útěku. Za vážné nebezpečí útěku se zejména považuje, pokud cizinec pobýval na území neoprávněně, vyhnul se již dříve předání do státu vázaného přímo použitelným předpisem Evropské unie
37), nebo se pokusil o útěk anebo vyjádřil úmysl nerespektovat pravomocné rozhodnutí o přemístění do státu vázaného přímo použitelným předpisem Evropské unie
37) nebo pokud je takový úmysl zjevný z jeho jednání. Za vážné nebezpečí útěku se dále považuje, pokud cizinec, který bude předán do státu vázaného přímo použitelným předpisem Evropské unie
37) přímo nesousedícího s Českou republikou, nemůže oprávněně samostatně do tohoto státu cestovat a nemůže uvést adresu místa pobytu na území.
(5) Policie je oprávněna zajistit nezletilého cizince bez doprovodu, pouze je-li důvodné nebezpečí, že by mohl ohrozit bezpečnost státu či závažným způsobem narušit veřejný pořádek, a je-li to v jeho zájmu v souladu s Úmluvou o právech dítěte. Policie je oprávněna v případě důvodné pochybnosti, že jde o nezletilého cizince bez doprovodu, takového cizince zajistit do doby, než je zjištěn jeho skutečný věk. Policie zahájí úkony ke zjištění věku nezletilého cizince bez doprovodu bezodkladně po jeho zajištění. Odmítne-li nezletilý cizinec bez doprovodu provedení úkonů ke zjištění věku, hledí se na něj jako na zletilého cizince. Pokud výsledky zjišťování věku nejsou průkazné, hledí se na cizince jako na nezletilého cizince bez doprovodu.
(6) O možnosti provedení úkonů ke zjištění věku, o způsobu a důsledcích jejich provedení a následcích jejich odmítnutí informuje policie nezletilého cizince bez doprovodu v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět.
(7) Policie v rozhodnutí o zajištění stanoví dobu trvání zajištění s přihlédnutím k předpokládané složitosti přípravy předání nebo průvozu cizince. Je-li to nezbytné k pokračování přípravy předání nebo průvozu, je policie oprávněna dobu trvání zajištění prodloužit, a to i opakovaně. V řízení o prodloužení doby trvání zajištění cizince za účelem předání nebo průvozu je vydání rozhodnutí prvním úkonem v řízení. Odvolání, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné.
(8) Policie je povinna jednat tak, aby byl cizinec předán nebo byl průvoz cizince územím dokončen v nejbližším možném termínu ode dne zajištění.
§ 129a
Žádost o propuštění ze zařízení
(1) Cizinec je oprávněn podat policii žádost o propuštění ze zařízení, ve které je povinen uvést veškeré rozhodné skutečnosti, kterých se dovolává a označit důkazy. Policie cizince nevyzývá k odstranění vad žádosti. Policie zkoumá, zda trvají důvody, pro které byl cizinec zajištěn, popřípadě pro které byla doba zajištění prodloužena, nebo zda jsou splněny podmínky pro uložení zvláštního opatření za účelem vycestování. O žádosti policie rozhodne bez zbytečného odkladu.
(2) Policie cizince poučí o oprávnění podat ve správním soudnictví žalobu proti rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení; jde-li o nezletilého cizince bez doprovodu, poučí o tom opatrovníka.
(3) Žádost o propuštění ze zařízení je cizinec oprávněn podat nejdříve po uplynutí 15 dnů ode dne nabytí právní moci posledního rozhodnutí policie nebo soudu k zajištění, podle toho, které rozhodnutí nabylo právní moci později; to platí i pro podání opakované žádosti o propuštění.
(4) Policie je oprávněna cizince vyslechnout, je-li to nezbytné pro zjištění skutečného stavu věci. Cizinec je povinen vypovídat. Policie cizince před výslechem poučí o důsledcích odmítnutí výpovědi a nepravdivé nebo neúplné výpovědi.
(5) O výslechu svědka policie cizince ani jeho zástupce předem nevyrozumívá. Cizinec ani jeho zástupce není oprávněn být přítomen výslechu svědka. Policie je oprávněna upustit od provedení výslechu cizince nebo výslechu svědka a předvolat je v jinou dobu, pokud byli za účelem zjištění skutečného stavu věci předvoláni na stejnou dobu a jeden z nich se k podání výpovědi nedostaví. Policie seznámí cizince s obsahem protokolu o výslechu svědka poté, co byl proveden výslech cizince; do doby provedení výslechu cizince je protokol o výslechu svědka vyloučen z nahlížení do spisu.
(6) Policie umožní cizinci na jeho žádost vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí.
(7) Odvolání, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné.
HLAVA XII
ZAŘÍZENÍ
§ 130
(1) Rozhodnutí o zajištění cizince se zpravidla vykonává v zařízení.
(2) Zařízení provozuje organizační složka státu zřízená ministerstvem (dále jen „provozovatel“).
(3) Zařízení se dělí na část s mírným režimem zajištění (dále jen „část s mírným režimem“) a část s přísným režimem zajištění (dále jen „část s přísným režimem“). Část s mírným režimem může být dále rozdělena na další části, do kterých je bez souhlasu provozovatele a bez doprovodu provozovatele nebo policie vstup cizincům zakázán.
(4) Policie neprodleně po nabytí právní moci rozhodnutí o zajištění dopraví zajištěného cizince do zařízení určeného provozovatelem.
§ 131
Provozovatel seznámí zajištěného cizince při jeho umístění do zařízení, nebo neprodleně po něm, s právy a povinnostmi, které se vztahují k pobytu cizince v zařízení, s možností přístupu k bezplatné právní pomoci v zařízení a s vnitřním řádem zařízení. Seznámení se provede v mateřském jazyce cizince nebo v jazyce, kterým je cizinec schopen se dorozumět. Seznámení se dále provede v případě změn práv a povinností, které se vztahují k pobytu cizince v zařízení, nebo vnitřního řádu zařízení. Informace o právech a povinnostech zajištěného cizince a vnitřní řád zařízení jsou umístěny tak, aby byly přístupny všem zajištěným cizincům.
§ 132
(1) Část s mírným režimem tvoří ubytovací místnost, společné sociální a kulturní zařízení a další prostor, v němž se mohou zajištění cizinci volně pohybovat, stanovený vnitřním řádem zařízení.
(2) Část s přísným režimem je oddělena od části s mírným režimem a tvoří ji ubytovací místnost a prostor určený pro vycházky.
§ 132a
Provozovatel je oprávněn v souladu s účelem zařízení a v zájmu zajištění bezpečnosti zajištěných cizinců a ostatních osob ubytovaných v zařízení instalovat prostředky audiovizuální techniky v prostorách tohoto zařízení, s výjimkou ubytovacích místností, sociálních zařízení a prostor, v nichž probíhají osobní prohlídky cizinců.
§ 133
(1) Ubytovací místnost v části s mírným režimem je vybavena lůžky, skříňkami na uložení osobních věcí, stolkem a židlemi v počtu odpovídajícímu počtu ubytovaných cizinců.
(2) Ubytovací místnost v části s přísným režimem je vybavena lůžky, stolkem, židlemi v počtu odpovídajícímu počtu ubytovaných cizinců, sanitárním zařízením odděleným od zbývajícího prostoru neprůhlednou zástěnou a signalizačním (přivolávacím) zařízením. Tato místnost je uzamykatelná pouze z vnější strany.
§ 134
(1) Provozovatel zajištěnému cizinci za podmínek stanovených tímto zákonem
a) poskytne lůžko, židli, skříňku na uložení osobních věcí, stravu a základní hygienické prostředky,
b) umožní přijímat a odesílat písemná sdělení bez omezení,
c) umožní přijímat návštěvy,
d) podle možností zajistí knihy, denní tisk a časopisy včetně zahraničních, pokud jsou distribuovány v České republice,
e) umožní podat žádost nebo jiný podnět státním orgánům České republiky nebo mezinárodním organizacím za účelem uplatnění jeho práv a tyto na své náklady neprodleně odešle, nemá-li cizinec dostatečné finanční prostředky,
f) na jeho žádost zajistí bez zbytečného odkladu rozmluvu s vedoucím zařízení nebo jeho zástupcem nebo s policií v zařízení,
g) umožní nepřetržitý osmihodinový spánek v době nočního klidu,
h) umožní volný pohyb v rámci části s mírným režimem a styk s ostatními cizinci umístěnými v této části.
(2) Provozovatel zajistí zdravotní prohlídku zajištěného cizince, další nezbytná diagnostická a laboratorní vyšetření a očkování a preventivní opatření stanovená orgánem ochrany veřejného zdraví.
(3) Provozovatel zajištěnému cizinci umístěnému v části s přísným režimem umožní v rámci určeného prostoru vycházku v trvání nejméně 1 hodiny denně, ke které ho doprovodí policie. Policie může vycházku ze závažného důvodu omezit nebo zrušit. O omezení nebo zrušení vycházky sepíše bez zbytečného odkladu záznam.
(4) Provozovatel může zajištěnému cizinci zajistit psychologické a sociální služby a další služby a věci nezbytné pro zajištění pobytu cizince v zařízení.
(5) Provozovatel zajistí se souhlasem cizince zajištěného podle tohoto zákona jeho přípravu na vycestování z území.
§ 135
(1) Policie umístí zajištěného cizince na návrh provozovatele nebo na základě vlastních poznatků do části s přísným režimem, pokud
a) je agresivní nebo vyžaduje zvýšený dohled z jiného závažného důvodu,
b) opakovaně závažným způsobem poruší vnitřní řád zařízení, nebo
c) opakovaně závažným způsobem poruší povinnost nebo zákaz podle tohoto zákona.
(2) Zajištěného cizince mladšího 18 let lze do části s přísným režimem umístit pouze z důvodu podle
odstavce 1 písm. a) nebo
c).
(3) Policie sepíše o umístění zajištěného cizince do části s přísným režimem neprodleně záznam a v něm uvede podrobnosti o důvodech tohoto umístění a poučení o možnosti proti umístění do části s přísným režimem podat stížnost ministerstvu (
§ 148 odst. 2). Policie zajištěného cizince se záznamem seznámí. Záznam podepsaný zajištěným cizincem, policistou a tlumočníkem, byl-li ustanoven, policie uloží do spisu zajištěného cizince. Odmítne-li cizinec záznam podepsat, policie to do záznamu poznamená.
(4) Je-li zajištěný cizinec umístěn v části s přísným režimem po dobu delší než 48 hodin, policie o tomto umístění vydá rozhodnutí. Odvolání, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné.
(5) Do části s přísným režimem lze cizince umístit na dobu nezbytnou, nejdéle však na 30 dnů. Policie v průběhu umístění zajištěného cizince v části s přísným režimem zkoumá trvání důvodu pro toto umístění. Dopustil-li se cizinec v době podle věty první jednání podle
odstavce 1 nebo trvá-li důvod pro zvýšený dohled, policie dobu umístění v části s přísným režimem rozhodnutím prodlouží o 30 dnů, jinak cizince neprodleně umístí do části s mírným režimem. Odvolání, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné.
§ 136
(1) Zajištěný cizinec je povinen
a) dodržovat vnitřní řád zařízení,
b) šetřit majetek zařízení,
c) řídit se pokynem policie nebo provozovatele vydaným při plnění úkolů v souvislosti se zajištěním,
d) vyvarovat se jednání, které by mařilo účel zajištění,
e) strpět omezení svých práv, zejména práva na soukromí a svobodu pohybu a pobytu, v rozsahu nezbytném pro dosažení účelu zajištění nebo pro ochranu veřejného zdraví,
f) dodržovat noční klid,
g) dodržovat zásady hygieny a podílet se v místnosti, kde je ubytován, na udržování hygienického standardu stanoveného vnitřním řádem.
(2) Zajištěný cizinec je dále povinen strpět zdravotní prohlídku v rozsahu určeném orgánem ochrany veřejného zdraví. Zdravotní prohlídka zajištěného cizince je prováděna bez přítomnosti policie nebo provozovatele, nerozhodne-li lékař jinak. Nelze-li úkon pro odpor zajištěného cizince provést, je policie oprávněna tento odpor překonat. Přitom nesmí bránícímu se zajištěnému cizinci způsobit újmu zjevně nepřiměřenou závažnosti protiprávního jednání.
(3) Zajištěný cizinec po dobu umístění do zařízení nesmí
a) vnášet, vyrábět, přechovávat nebo konzumovat alkohol a jiné návykové látky,
b) vnášet, vyrábět nebo přechovávat věci způsobilé vážně ohrozit zdraví nebo život člověka nebo poškodit majetek,
c) vnášet nebo přechovávat věci, které by svým množstvím nebo povahou mohly narušit pořádek nebo škodit zdraví, nebo elektronické komunikační zařízení,
d) opustit zařízení bez souhlasu policie.
(4) Za opuštění zařízení se nepovažuje opuštění za účelem účasti cizince na nařízeném jednání před orgánem veřejné moci, poskytnutí neodkladné zdravotní péče nebo provedení lékařského vyšetření.
§ 137
(1) Policie je oprávněna při umístění zajištěného cizince do zařízení provést jeho osobní prohlídku a prohlídku jeho věcí za účelem zjištění, zda u sebe nemá cestovní doklad, doklad totožnosti nebo písemnost potvrzující jeho totožnost nebo státní občanství, peněžní prostředky nebo věc, jejíž vnášení do zařízení, vyrábění nebo přechovávání v zařízení je zakázáno.
(2) Policie je oprávněna provést osobní prohlídku a prohlídku věcí zajištěného cizince také na žádost provozovatele nebo v případě důvodného podezření, že tento cizinec může mít u sebe cestovní doklad, doklad totožnosti nebo písemnost potvrzující jeho totožnost nebo státní občanství nebo věc, jejíž vnášení do zařízení, vyrábění nebo přechovávání v zařízení je zakázáno.
(3) Osobní prohlídku provádí osoba stejného pohlaví. O provedení prohlídky policie sepíše záznam.
(4) Policie cestovní doklad, doklad totožnosti, písemnost potvrzující jeho totožnost nebo státní občanství, peněžní prostředky a věci, jejichž vnášení do zařízení, vyrábění nebo přechovávání v zařízení je zakázáno, nalezené při osobní prohlídce, prohlídce věcí nebo jiným způsobem, zadrží.
(5) Policie zadržené věci předá, s výjimkou cestovního dokladu, dokladu totožnosti, písemnosti potvrzující jeho totožnost nebo státní občanství, zbraní podle zvláštního právního předpisu
18) a věcí
19), jejichž držení je v rozporu s právním řádem České republiky, spolu se seznamem těchto věcí k úschově provozovateli.
§ 138
(1) Provozovatel vydá vnitřní řád zařízení, ve kterém stanoví
a) pravidla poskytovaných zdravotních služeb a poskytované psychologické a sociální péče,
b) časový rozvrh poskytování stravy,
c) pravidla a nabídku kulturního a sportovního vyžití,
d) pravidla výdeje základních hygienických potřeb, obuvi, oděvů a prádla,
e) režim návštěv,
f) prostor vymezený pro vycházky,
g) prostory, kam je vstup cizincům bez doprovodu policie nebo pracovníka zařízení zakázán,
h) způsob realizace povinné školní docházky,
i) dobu, kdy je v části s mírným režimem zajištění přístupný prostor vymezený pro vycházky,
j) místa vyhrazená pro kouření,
k) pravidla pro zajištění nákupů věcí denní potřeby, knih, novin a časopisů,
l) další nezbytné organizačně technické podrobnosti.
(2) Ve vnitřním řádu zařízení, v němž pobývají rodiče s dětmi a nezletilí cizinci bez doprovodu, provozovatel stanoví také nabídku kulturního, sportovního a dalšího vyžití specificky pro různé věkové kategorie.
(3) Vnitřní řád zařízení je vydán v jazyce českém, anglickém, francouzském, ruském, španělském, čínském, arabském, vietnamském, hindském, popřípadě v dalším jazyce, je-li to pro informování zajištěných cizinců nezbytné.
§ 139
Rozdělení rodiny v rámci zařízení je možné v případě umístění některého člena rodiny v části s přísným režimem.
§ 140
(1) Provozovatel je oprávněn ubytovat v části s mírným režimem cizince, vůči kterému má zajištěný cizinec vyživovací povinnost nebo jej má v péči, nelze-li zajistit péči o něj jiným způsobem (dále jen „ubytovaný cizinec“). Ubytovanému cizinci poskytne stravu a další služby jako zajištěnému cizinci. Je-li ubytovaný cizinec schopen uvědomit si omezení spojená s pobytem v zařízení, přihlíží se k projevu jeho vůle.
(2) Ubytovaný cizinec může zařízení opustit, má-li zajištěnu péči jiným způsobem. Jde-li o nezletilého nebo osobu s omezenou svéprávností, může opustit zařízení jen po písemném souhlasu zákonného zástupce.
§ 141
(1) Při určení ubytovacích prostor provozovatel podle možností zařízení přihlíží k náboženským, etnickým či národnostním zvláštnostem, příbuzenským a rodinným vztahům, věku nebo zdravotnímu stavu nebo právnímu postavení cizince.
(2) Odděleně se umisťují
a) nezletilí cizinci bez doprovodu od cizinců zletilých,
b) muži od žen, s výjimkou osob blízkých
14), pokud s tím souhlasí.
(3) Cizinec mladší 18 let nebo cizinec s omezenou svéprávností je umístěn spolu s osobou blízkou nebo s osobou, které byl svěřen do péče.
§ 142
(1) Provozovatel je cizinci umístěnému v zařízení, který podléhá povinné školní docházce podle zvláštního zákona
19a), povinen umožnit plnění této povinnosti.
(2) Cizinec může opustit zařízení za účelem plnění povinné školní docházky, není-li zajištěna v zařízení, a za účelem dalších činností podporujících rozvoj jeho osobnosti. V odůvodněných případech dopravu zajišťuje provozovatel zařízení.
(3) Provozovatel hradí cizinci umístěnému v zařízení, který plní povinnou školní docházku, učebnice a školní potřeby, pokud nejsou hrazeny státem a není schopen si tyto uhradit jinak.
§ 143
(1) Zajištěnému cizinci se poskytuje strava odpovídající zásadám správné výživy a zdravotnímu stavu cizince třikrát denně, v případě dětí do 18 let pětkrát denně.
(2) Při výběru stravy se podle možností přihlíží k požadavkům kulturních a náboženských tradic zajištěného cizince.
§ 144
(1) Zajištěný cizinec má právo na přijetí návštěvy čtyřikrát týdně v trvání jedné hodiny a počtu nejvýše 4 osob současně přítomných. V odůvodněných případech může vedoucí zařízení nebo jeho zástupce, po dohodě s policií, povolit častější přijetí návštěvy nebo delší dobu jejího trvání; dovolují-li to kapacitní možnosti místností určených k přijímání návštěv, může být zvýšen i počet osob.
(2) Návštěvy probíhají v místnostech k tomu určených. Provozovatel je oprávněn návštěvu přerušit nebo ukončit, pokud zajištěný cizinec nebo návštěvník závažným způsobem naruší klid nebo pořádek v zařízení nebo pokud ohrozí život nebo zdraví osob v zařízení.
(3) Zajištěný cizinec má právo přijímat v zařízení návštěvy advokáta nebo zástupce právnické osoby, který prokáže, že předmětem její činnosti je oprávnění poskytovat právní pomoc cizincům. Za právnickou osobu jedná k tomu pověřený její zaměstnanec nebo člen, který má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních právních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie.
(4) Návštěva zajištěného cizince umístěného v přísném režimu probíhá za přítomnosti policie; to neplatí, jde-li o návštěvy podle odstavce 3.
§ 145
(1) Zajištěný cizinec může jednou za týden přijmout balíček s potravinami, knihami a věcmi osobní potřeby do hmotnosti 10 kg. Omezení se nevztahuje na balíčky s oblečením zasílaným za účelem jeho výměny. Balíčky určené zajištěnému cizinci přebírá provozovatel.
(2) Policie balíčky na žádost provozovatele zkontroluje. Policie vyjme a zadrží věci, jejichž vnášení do zařízení, vyrábění nebo přechovávání v zařízení je zakázáno. Zadržené věci, s výjimkou věcí
19), jejichž držení je v rozporu s právním řádem České republiky, spolu s jejich soupisem předá neprodleně provozovateli, který je odešle zpět odesílateli na jeho náklady, pokud vedoucí zařízení nerozhodne o jejich úschově a vydání zajištěnému cizinci při opuštění zařízení.
(3) Zajištěný cizinec může přijímat bez omezení peníze, které mu byly do zařízení poslány nebo předány jiným způsobem; peněžní prostředky je povinen uložit do úschovy provozovateli. Nepředá-li cizinec peněžní prostředky do úschovy provozovateli, policie tyto peníze cizinci zadrží a předá je do úschovy provozovateli s jejich soupisem. Provozovatel na žádost cizince může přijmout do úschovy další věci, zejména cennosti a dokumenty. Provozovatel pořídí soupis peněžních prostředků a věcí a zajistí jejich bezpečné uložení.
(4) Cizinec, který má u provozovatele uschované peněžní prostředky, je může čerpat na nákup věcí denní potřeby, knih, novin nebo časopisů, a to jedenkrát týdně částku do 300 Kč. Nákup zajistí provozovatel na základě písemné objednávky cizince v intervalech stanovených vnitřním řádem zařízení. Převzetí věcí a jejich vyúčtování cizinec potvrdí svým podpisem; provozovatel vynaloženou částku zaznamená v soupisu uschovaných peněžních prostředků.
§ 146
(1) Provozovatel je oprávněn použít uschované peněžní prostředky zajištěného cizince, jsou-li v české nebo jiné volně směnitelné měně, k úhradě, byť i částečné, výdajů spojených s jeho správním vyhoštěním. Při použití uschovaných peněžních prostředků postupuje provozovatel tak, aby cizinci při opuštění zařízení bylo z jeho uschovaných peněžních prostředků vydáno alespoň 400 Kč; má-li cizinec uschované peněžní prostředky v nižší částce, vydá se mu celá uschovaná částka a provozovatel cizinci poskytne peněžní prostředky v takové výši, aby součet vydaných uschovaných peněžních prostředků a provozovatelem poskytnutých peněžních prostředků odpovídal částce 400 Kč. Nemá-li cizinec uschované žádné peněžní prostředky, poskytne mu provozovatel při opuštění zařízení 400 Kč.
(2) Provozovatel vydá zajištěnému cizinci doklad o peněžních prostředcích použitých podle
odstavce 1.
(3)
Odstavec 1 věty druhá a třetí se nepoužije, je-li cizinec bezprostředně po opuštění zařízení předán do azylového zařízení nebo je dopraven policií na hraniční přechod za účelem vycestování z území.
§ 147
(1) Provozovatel při opuštění zařízení vydá zajištěnému cizinci peníze a jiné věci, které byly zadrženy nebo převzaty do úschovy, s výjimkou věcí, jejichž držení je v rozporu s právním řádem České republiky, a peněz, které byly v průběhu pobytu v zařízení cizinci vyplaceny v hotovosti nebo byly použity podle
§ 146. Finanční prostředky v jiné než volně směnitelné měně zajištěnému cizinci vydá v plné výši.
(2) Policie při opuštění zařízení vydá cizinci zadržený cestovní doklad, doklad totožnosti a písemnost potvrzující jeho totožnost nebo státní občanství; je-li cizinec po opuštění zařízení eskortován na hraniční přechod z důvodu správního vyhoštění nebo předání podle mezinárodní smlouvy, vydá mu policie cestovní doklad, doklad totožnosti a písemnost potvrzující jeho totožnost nebo státní občanství až na hraničním přechodu. Je-li nebezpečí, že by cizinec cestovní doklad, doklad totožnosti nebo písemnost potvrzující jeho totožnost nebo státní občanství zničil nebo se ho zbavil, aby tím znemožnil správní vyhoštění nebo předání podle mezinárodní smlouvy, předá policie cestovní doklad, doklad totožnosti a písemnost potvrzující jeho totožnost nebo státní občanství dopravci nebo orgánu státu, na jehož území cizince podle mezinárodní smlouvy vrací či předává.
(3) Neexistují-li důvodné obavy, že cizinec bude mařit nebo ztěžovat vycestování z území, je policie povinna informovat zajištěného cizince o datu, čase a důvodu opuštění zařízení, a to nejpozději 24 hodin předem; není-li v té době policii datum a čas opuštění znám, informuje cizince bez zbytečného odkladu poté, co se je dozví.
§ 148
(1) Dozor nad dodržováním ustanovení této hlavy ve vztahu k cizincům zajištěným v zařízení provádí ministerstvo. Dozorová pravomoc podle zvláštních právních předpisů není dotčena.
(2) Stížnost pro porušení ustanovení této hlavy podává cizinec ministerstvu. Ministerstvo stížnost vyřídí do 30 dnů ode dne jejího doručení. O způsobu vyřízení stížnosti musí být stěžovatel vyrozuměn. Proti způsobu vyřízení stížnosti lze podat ministru vnitra návrh na jeho přezkoumání.
§ 149
(1) O kontrole výkonu zajištění prováděné jiným orgánem než ministerstvem je třeba vyrozumět provozovatele a policii v zařízení.
(2) Zástupce mezinárodní nebo nevládní organizace zabývající se ochranou práv osob omezených na svobodě je na základě písemné žádosti podané provozovateli alespoň 3 pracovní dny předem oprávněn provést sledování, zda je zařízení užíváno pro zajištění cizinců v souladu s tímto zákonem; přitom je povinen dbát pokynů provozovatele. Provozovatel je oprávněn neumožnit sledování podle věty první z důvodu ohrožení řádného chodu a bezpečnosti zařízení.
§ 150
(1) Provozovatel pro zajištění vnitřního provozu zařízení, vedení soustavy jeho účetních záznamů a zajištění práv a právem chráněných zájmů cizinců umístěných v zařízení a cizinců v tomto zařízení ubytovaných vede provozní informační systém
43), jehož je správcem. V provozním informačním systému jsou vedeny osobní údaje identifikující cizince, včetně údajů citlivých, pokud je jejich zpracování nezbytné pro plnění povinností provozovatele k ochraně zdraví cizince a jeho základních práv, a dále údaje, jejichž zpracování je nezbytné pro plnění úkolů provozovatele souvisejících s plněním povinností a oprávnění, které má vůči cizinci podle tohoto zákona, a se zajištěním vnitřního provozu zařízení, jeho organizací a financováním. Provozní informační systém nevyužívá vazeb na informační systémy veřejné správy ani na informační systém cizinců.
(2) Údaje evidované podle
odstavce 1 se zlikvidují neprodleně po ukončení zajištění nebo ubytování cizince v zařízení, s výjimkou údajů, které jsou účetními záznamy podle zákona
o účetnictví, údajů o jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození cizince nezbytných pro identifikaci účetních záznamů, údajů o zahájení a ukončení doby pobytu cizince v zařízení, údajů o finančních prostředcích složených cizincem do úschovy v zařízení a účelu a rozsahu jejich užívání. Údaje, které se nezlikvidují neprodleně po ukončení pobytu cizince v zařízení, se uchovávají po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají, popřípadě plynoucích od data ukončení zajištění nebo ubytování cizince v zařízení; po uplynutí této doby se zlikvidují.
§ 151
Příspěvek obci
(1) Ministerstvo poskytuje obci příspěvek na úhradu nákladů obce vynaložených v souvislosti se zařízením na jejím území. O výši příspěvku obci rozhoduje vláda.
(2) Ministerstvo poskytuje dotaci na rozvoj obce, na jejímž území se nachází zařízení. O poskytnutí a výši dotace rozhoduje vláda.
HLAVA XVII
SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ A SOUDNÍ PŘEZKUM
Správní řízení
§ 168
(1) Ustanovení
částí druhé a
třetí správního řádu se nevztahují na řízení podle
§ 9 (s výjimkou řízení podle
§ 9 odst. 4),
§ 10,
§ 19 odst. 1,
§ 20,
30,
31a,
32,
33,
36,
§ 38 odst. 1,
§ 40,
41,
§ 42g odst. 7 až 11,
§ 49,
50,
52,
117,
§ 122 odst. 1 a
2,
§ 123a,
§ 135 odst. 3,
§ 148,
154,
§ 155 odst. 1,
§ 180,
180b,
180d,
180e a
180h.
(2) V řízení podle tohoto zákona v části vedené před zastupitelským úřadem je možno podání učinit pouze v listinné podobě.
(3) Rozhodnutí ministerstva vydané z důvodu uvedeného v
§ 37 odst. 1 písm. a),
§ 37a odst. 1 písm. d),
§ 37a odst. 2 písm. c),
§ 46a odst. 1 větě druhé,
§ 46a odst. 2 písm. c),
§ 46b odst. 1 větě druhé,
§ 46b odst. 2 písm. a),
§ 46d odst. 1 větě druhé,
§ 46d odst. 2 písm. b), § 46f odst. 2 písm. i),
§ 46f odst. 2 písm. b),
§ 46g odst. 1 písm. c),
§ 46g odst. 2 písm. d),
§ 56 odst. 1 písm. g), jde-li o skutečnosti uvedené v
§ 9 odst. 1 písm. h),
§ 56 odst. 2 písm. a),
§ 75 odst. 1 písm. e),
§ 75 odst. 2 písm. e) nebo
f),
§ 77 odst. 1 písm. h) nebo
i),
§ 77 odst. 2 písm. a) nebo
f),
§ 87d odst. 2 písm. c) nebo
d),
§ 87e odst. 1 písm. f) nebo
g),
§ 87f odst. 3 písm. e) nebo
f),
§ 87k odst. 1 písm. a) nebo
d) nebo
§ 87l odst. 1 písm. a),
e) nebo
f), a rozhodnutí ministerstva podle
§ 155b odst. 4 nabývají právní moci jejich oznámením a nelze proti nim podat odvolání.
(4) Ustanovení
§ 101 písm. b) správního řádu se v řízeních podle tohoto zákona nepoužije. Ustanovení správního řádu upravující přezkumné řízení se v případech podle odstavce 3 nepoužijí.
(6) V řízení o žádosti podle tohoto zákona je účastníkem řízení pouze žadatel. V řízení vedeném podle tohoto zákona z moci úřední je účastníkem řízení pouze ten, komu se odnímá právo nebo stanoví povinnost; to neplatí, jde-li o řízení podle
§ 98a, řízení o zajištění cizince a řízení o prodloužení doby trvání zajištění cizince.
§ 169
Jednací jazyk
(1) Zastupitelský úřad může v řízení vedeném podle tohoto zákona jednat vůči cizinci i v jiném než českém jazyce. Písemnosti se vždy vyhotovují v jazyce českém. V protokolu nebo záznamu o úkonu, při kterém nebylo jednáno v českém jazyce, zastupitelský úřad také uvede, v jakém jazyce bylo při úkonu jednáno. Zastupitelský úřad zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup jazyk jiný než český jazyk, ve kterém je možné vůči cizinci jednat.
(2) Pokud žadatel v řízení podle tohoto zákona předložil dokument vyhotovený v jiném než českém jazyce a ani na výzvu správního orgánu nedoložil úředně ověřený překlad tohoto dokumentu do jazyka českého, hledí se na tento dokument, jako by nebyl předložen.
(3) Jde-li o žádost o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu podanou na zastupitelském úřadu, žadatel prohlásil, že neovládá jazyk, jímž se vede jednání, a neobstaral si v přiměřené lhůtě stanovené zastupitelským úřadem na své náklady tlumočníka nebo osobu, která splňuje podmínky pro ustanovení tlumočníkem podle zákona
o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, ačkoli byl žadatel o této povinnosti zastupitelským úřadem poučen, zastupitelský úřad řízení usnesením zastaví.
§ 169a
Doručování na území
(1) Doručuje-li správní orgán prostřednictvím provozovatele poštovních služeb v řízení o žádosti podle tohoto zákona nebo v řízení o zrušení údaje o místu hlášeného pobytu cizince na území podle
§ 98a písemnost cizinci oprávněnému pobývat na území, doručuje cizinci pouze na adresu evidovanou v informačním systému cizinců podle
§ 158 odst. 3 nebo sdělenou podle
§ 19 odst. 3 správního řádu, a není-li údaj o této adrese veden, na adresu místa hlášeného pobytu cizince na území.
(2) Nedošlo-li při doručování podle
odstavce 1 k převzetí písemnosti cizincem nebo k jejímu doručení způsobem uvedeným v
§ 23 a
24 správního řádu, doručuje se veřejnou vyhláškou.
§ 169b
Doručování do ciziny
(1) Cizinci, který podal žádost o oprávnění k pobytu na zastupitelském úřadu, se doručuje na
a) adresu místa pobytu v cizině, nebo
b) jinou adresu sdělenou písemně správnímu orgánu pro účely doručování v řízení.
(2) Cizinci, který podal žádost o oprávnění k pobytu na zastupitelském úřadu, nebo jinému účastníku řízení, kterému má být doručováno do místa doručení v cizině, se písemnost doručuje zpravidla prostřednictvím zastupitelského úřadu.
(3) Nejde-li o písemnost vyhotovenou podle tohoto zákona zastupitelským úřadem, správní orgán, který písemnost vyhotovil, ji zašle příslušnému zastupitelskému úřadu zpravidla v elektronické podobě, je-li to technicky možné. Zastupitelský úřad provede z moci úřední autorizovanou konverzi dokumentu a doručuje dokument v listinné podobě, který je výstupem autorizované konverze dokumentu.
(4) Zastupitelský úřad doručující písemnost, kterou vyhotovil nebo která se doručuje jeho prostřednictvím podle
odstavce 2, může vyzvat adresáta, aby se v přiměřené lhůtě dostavil k převzetí písemnosti. Pokud se adresát na výzvu zastupitelského úřadu podle věty první k převzetí písemnosti nedostaví, doručuje zastupitelský úřad písemnost do místa doručení v cizině prostřednictvím osoby, která má v cizině obdobné postavení jako provozovatel poštovních služeb, nebo jiným způsobem v místě obvyklým. Pokud se do 4 měsíců ode dne odeslání písemnosti zastupitelským úřadem nevrátí zastupitelskému úřadu doručovaná písemnost nebo doklad stvrzující, že byla písemnost doručena, a nejde-li o řízení, v němž má být uložena povinnost nebo odňato právo, správní orgán, který písemnost vyhotovil, písemnost, popřípadě oznámení o možnosti převzít písemnost, zveřejní po dobu 15 dnů způsobem umožňujícím dálkový přístup a patnáctým dnem po zveřejnění se písemnost považuje za doručenou; jde-li o řízení, v němž má být uložena povinnost nebo odňato právo, postupuje se jako v případě, kdy se adresátovi nedaří doručovat. Věta třetí se použije obdobně, nedoručuje-li správní orgán dokument prostřednictvím zastupitelského úřadu, ale prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.
§ 169c
Doručování na elektronickou adresu
Požádá-li cizinec, který podal žádost o oprávnění k pobytu na zastupitelském úřadu, o doručování písemnosti na elektronickou adresu, nemusí být datová zpráva, kterou adresát potvrzuje převzetí doručované písemnosti, podepsána.
Osobní podání žádosti
§ 169d
(1) Žádost o udělení dlouhodobého víza, s výjimkou diplomatického nebo zvláštního víza, žádost o prodloužení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území a žádost o vydání povolení k dlouhodobému, přechodnému nebo trvalému pobytu je cizinec povinen podat osobně.
(2) Osobním podáním žádosti se rozumí úkon žadatele, při kterém se žadatel osobně dostaví ke správnímu orgánu, u kterého má být žádost podána, a osobě přímo se podílející na výkonu pravomoci správního orgánu určené k přijetí žádosti podá žádost v době určené pro jednotlivé druhy a účely pobytových oprávnění a ve formě a způsobem, který stanoví tento zákon. Povinnost osobního podání žádosti se vztahuje i na zákonného zástupce; zákonným zástupcem se rozumí i osoba, která osobně pečuje o nezletilého žadatele na území státu, jehož je nezletilý žadatel občanem. Podmínka osobního podání žádosti se považuje za splněnou v případě podání žádosti zastupitelskému úřadu prostřednictvím fyzické nebo právnické osoby, se kterou má Česká republika uzavřenou smlouvu o přijímání žádostí (dále jen „externí poskytovatel služeb“), jde-li o žádost takového druhu, jehož shromažďováním a předáváním je externí poskytovatel služeb pověřen.
(3) S výjimkou žádostí nepřijatelných podle
§ 169h odst. 1 písm. b) a
§ 169h odst. 3 může zastupitelský úřad v odůvodněných případech od povinnosti osobního podání žádosti upustit, pokud současně s doručením žádosti cizinec doloží důvody pro upuštění od povinnosti osobního podání žádosti. Řízení je v případě podle věty první zahájeno dnem, kdy žádost došla zastupitelskému úřadu. Neupustí-li zastupitelský úřad v případě podle věty první od povinnosti osobního podání žádosti, řízení o žádosti usnesením zastaví. Zastupitelský úřad může od povinnosti osobního podání žádosti upustit také bez uvedení důvodů cizincem, jsou-li mu důvody pro toto upuštění známy z jeho úřední činnosti, nebo může učinit na své úřední desce prohlášení, že od povinnosti osobního podání žádosti upouští pro určitý druh žádostí o pobytová oprávnění podaných v budoucnu, a to zejména v případech, pokud je cizinec nebo jeho zaměstnavatel účastníkem vládou schváleného programu.
(4) Ministerstvo může v odůvodněných případech od povinnosti osobního podání žádosti o udělení nebo o prodloužení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území upustit, pokud cizinec doloží důvody pro upuštění od povinnosti osobního podání žádosti současně s doručením žádosti. Řízení je v případě podle věty první zahájeno dnem, kdy žádost došla ministerstvu. Neupustí-li ministerstvo v případě podle věty první od povinnosti osobního podání žádosti, řízení o žádosti usnesením zastaví.
§ 169e
(1) Ministerstvo zahraničních věcí může uzavřít veřejnoprávní smlouvu s externím poskytovatelem služeb, kterou externího poskytovatele služeb pověří v územním obvodu určitého zastupitelského úřadu
a) shromažďováním žádostí o udělení dlouhodobého víza, s výjimkou diplomatického víza nebo zvláštního víza, nebo žádostí o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo trvalému pobytu, které mu žadatel osobně předloží, a jejich předáváním zastupitelskému úřadu,
b) zpracováním osobních údajů včetně biometrických identifikátorů a jejich předáváním zastupitelskému úřadu,
c) výběrem správních poplatků a jejich předáváním zastupitelskému úřadu,
d) poskytováním informací o vízovém procesu,
e) vyzvedáváním cestovních dokladů na zastupitelském úřadu a jejich vracením žadatelům,
f) shromažďováním objednávek pro sjednání termínu osobního podání žádosti o udělení dlouhodobého víza nebo žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo trvalému pobytu podle
§ 169f, nebo
g) prověřováním pravosti dokladů předložených k žádosti o udělení víza nebo žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo trvalému pobytu.
(2) Řízení o žádosti podle
odstavce 1 písm. a) je zahájeno sedmý den po předložení žádosti externímu poskytovateli služeb; to neplatí, jde-li o žádost nepřijatelnou z důvodu uvedeného v
§ 169h odst. 3.
(3) O možnosti podávat žádosti prostřednictvím externího poskytovatele služeb, druhu žádostí, kterých se tato možnost týká, a o podmínkách podání žádosti prostřednictvím externího poskytovatele služeb informuje příslušný zastupitelský úřad způsobem v místě obvyklým a způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4) Pověřit externího poskytovatele služeb prověřováním pravosti dokladů podle
odstavce 1 písm. g) lze, je-li to nezbytné pro posouzení jejich pravosti, zejména ve státech s vysokou mírou padělání dokladů a veřejných listin.
(5) Externí poskytovatel služeb je oprávněn vybírat od žadatele úhradu za služby, jejíž výši určí Ministerstvo zahraničních věcí tak, aby byla přiměřená nákladům, které externímu poskytovateli služeb vznikly.
§ 169f
Sjednání termínu osobního podání žádosti
(1) Zastupitelský úřad může stanovit, že žadatel je povinen si předem sjednat termín osobního podání žádosti o udělení dlouhodobého víza nebo žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo trvalému pobytu, a to pro účel pobytu, za kterým je tato žádost podávána, způsobem, který zastupitelský úřad zveřejní na své úřední desce a na svých internetových stránkách.
(2) Je-li to nezbytné za účelem zamezení zneužití systému sjednávání termínů osobního podání žádosti podle
odstavce 1 a podle místních podmínek, zastupitelský úřad může stanovit, že sjednání termínu osobního podání žádosti podle
odstavce 1 předchází povinné objednání. Způsob povinného objednání uveřejní zastupitelský úřad na své úřední desce a na svých internetových stránkách.
(3) V případě, že počet objednávek ke sjednání termínu osobního podání žádosti převýší počet termínů daných kapacitou zastupitelského úřadu, budou objednávky ke sjednání termínu osobního podání žádosti vybrány způsobem založeným na náhodném prvku.
(4) Pokud bylo cizinci vydáno rozhodnutí o povinnosti opustit území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace z důvodu, že by důsledkem rozhodnutí o správním vyhoštění byl nepřiměřený zásah do rodinného a soukromého života tohoto cizince, stanoví příslušný zastupitelský úřad termín podání žádosti o oprávnění k pobytu do 30 dnů ode dne objednání termínu osobního podání žádosti.
§ 169g
Příslušnost zastupitelského úřadu pro podání žádosti
(1) Pokud se žádost o udělení dlouhodobého víza a žádost o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu podává na zastupitelském úřadu, je cizinec oprávněn podat žádost pouze na zastupitelském úřadu ve státě, jehož je občanem, popřípadě ve státě, jenž vydal cestovní doklad, jehož je držitelem, nebo ve státě, ve kterém má povolen dlouhodobý nebo trvalý pobyt a ve kterém oprávněně pobývá nepřetržitě po dobu nejméně 2 let.
(2) Pokud má Česká republika ve státě podle
odstavce 1 více zastupitelských úřadů, je cizinec oprávněn podat žádost o udělení dlouhodobého víza a žádost o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu na zastupitelském úřadu, v jehož územním obvodu má poslední bydliště.
§ 169h
Nepřijatelnost žádosti
(1) Žádost o udělení dlouhodobého víza a žádost o prodloužení doby platnosti dlouhodobého víza a doby pobytu na území na toto vízum nebo žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo trvalému pobytu je nepřijatelná, jestliže
a) cizinec si předem nesjednal termín podání žádosti o udělení dlouhodobého víza nebo žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo trvalému pobytu, a to pro účel pobytu, za kterým je tato žádost podávána, způsobem stanoveným zastupitelským úřadem,
b) žádost byla podána zastupitelskému úřadu, který není příslušný podle
§ 169g, nebo
c) žádost nebyla podána osobně podle
§ 169d odst. 2, aniž zastupitelský úřad upustil od povinnosti osobního podání žádosti podle
§ 169d odst. 3.
(2) Žádost o udělení dlouhodobého víza a žádost o prodloužení doby platnosti dlouhodobého víza a doby pobytu na území na toto vízum je dále nepřijatelná, jestliže
a) nebyl zaplacen správní poplatek za přijetí žádosti,
b) k žádosti nebyly předloženy náležitosti podle tohoto zákona; to neplatí, jde-li o žádost cizince narozeného na území,
c) žádost nebyla podána na úředním tiskopisu,
d) cizinec odmítl pořízení otisků prstů nebo obrazového záznamu, nebo
e) jde o žádost podanou na zastupitelském úřadě a žadatel prohlásil, že neovládá jazyk, jímž se vede jednání, a neobstaral si v přiměřené lhůtě stanovené zastupitelským úřadem na své náklady tlumočníka nebo osobu, která splňuje podmínky pro ustanovení tlumočníkem podle zákona
o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, ačkoli byl o této povinnosti zastupitelským úřadem poučen.
(3) Žádost je dále nepřijatelná, pokud byl v příslušném kalendářním měsíci na příslušném zastupitelském úřadu podán maximální počet žádostí stanovený pro jednotlivé druhy oprávnění k pobytu zákonem nebo nařízením vlády vydaným podle
§ 31a nebo
§ 181b odst. 1. Do maximálního počtu žádostí se zahrnují i žádosti, které jsou nepřijatelné z důvodu uvedeného v
odstavci 1 nebo
2.
(4) V případě rozvržení maximálního počtu žádostí o víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání a o zaměstnaneckou kartu na maximální počet žádostí, které lze podat v rámci jednotlivých vládou schválených programů, a maximální počet ostatních žádostí, je žádost rovněž nepřijatelná, pokud byl v příslušném kalendářním měsíci na příslušném zastupitelském úřadu podán maximální počet žádostí stanovený nařízením vlády vydaným podle
§ 181b odst. 2 pro jednotlivé vládou schválené programy nebo pro ostatní žádosti.
(5) Nepřijatelnost žádosti zjišťuje u žádosti podané na zastupitelském úřadu zastupitelský úřad a u žádosti podané ministerstvu ministerstvo. Je-li žádost nepřijatelná, řízení není zahájeno a na žádost se hledí, jako by nebyla podána; tuto skutečnost ministerstvo nebo zastupitelský úřad cizinci písemně sdělí včetně důvodu nepřijatelnosti, učiní o ní usnesení do spisu a vrátí tiskopis žádosti, veškeré předložené doklady a správní poplatek, pokud byl uhrazen. Nepodá-li cizinec žádost osobně, ač je k tomu podle tohoto zákona povinen, postupuje se obdobně podle věty druhé.
§ 169i
Vady podání
(1) Byl-li žadatel vyzván správním orgánem k odstranění vad podání, lhůta pro vydání rozhodnutí neběží ode dne, kdy správní orgán učinil tuto výzvu, do dne, kdy byly odstraněny nedostatky podání, nebo do dne, kdy marně uplynula lhůta, která byla žadateli poskytnuta k odstranění nedostatků podání.
(2) V řízení o žádosti o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu podané na zastupitelském úřadu provede zastupitelský úřad kontrolu podání. Trpí-li podání vadami, které nemají za následek jeho nepřijatelnost, pomůže zastupitelský úřad žadateli nedostatky odstranit na místě nebo ho vyzve k jejich odstranění, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění nedostatků v této lhůtě;
odstavec 1 se použije obdobně.
(3) V řízení o žádosti o udělení dlouhodobého víza může zastupitelský úřad, a to i na požádání ministerstva, vyzvat žadatele k odstranění vad podání, které nemají za následek jeho nepřijatelnost, ústně, elektronicky bez podepsání, telefonem, telefaxem nebo jinými technickými prostředky. Neodstraní-li cizinec vady podání na základě výzvy podle věty první, zastupitelský úřad vyzve cizince písemně.
(4) Lhůta pro vydání rozhodnutí v řízení o zrušení platnosti modré karty neběží ode dne, kdy ministerstvo oznámilo jejímu držiteli skutečnost podle
§ 46f odst. 5 věty první, po dobu uvedenou v
§ 46f odst. 5 větě druhé.
§ 169j
Výslech prováděný na území
(1) Správní orgán může za účelem zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, vyslechnout účastníka řízení.
(2) Na výslech účastníka řízení se použijí obdobně ustanovení
správního řádu o důkazu svědeckou výpovědí, není-li dále stanoveno jinak.
(3) Je-li to nezbytné pro zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, zejména pro posouzení, zda se nejedná o obcházení tohoto zákona s cílem získat oprávnění k pobytu, může správní orgán provést související výslechy více účastníků řízení nebo účastníka řízení a svědka odděleně ve stejnou dobu nebo bezprostředně po sobě; jiný účastník řízení ani jeho zástupce není oprávněn být souvisejícímu výslechu přítomen. Bez zbytečného odkladu po provedení všech souvisejících výslechů správní orgán seznámí účastníka řízení s obsahem protokolů o souvisejících výsleších; do doby provedení všech souvisejících výslechů jsou protokoly o výsleších vyloučeny z nahlížení do spisu a správní orgán nepořizuje jejich kopie. Pokud byli účastník řízení nebo svědek předvoláni k souvisejícím výslechům a některý z nich se k výslechu nedostaví, správní orgán může upustit od provedení souvisejících výslechů a předvolat účastníky řízení nebo svědky na jinou dobu.
(4) Je-li při výslechu účastníka řízení přítomna jiná osoba než jeho zástupce nebo je-li při výslechu svědka přítomen účastník řízení, jeho zástupce nebo jiná osoba, nejsou tyto osoby oprávněny do průběhu výslechu zasahovat. Při výslechu účastníka řízení může jeho zástupce uplatnit pouze námitku podjatosti úřední osoby, námitku, že otázka nebyla položena jasně a srozumitelně bez předstírání klamavých a nepravdivých okolností nebo v ní bylo naznačeno, jak na ni odpovědět, popřípadě účastníku řízení doporučit, aby na položenou otázku neodpovídal. Po skončení výslechu účastníka řízení nebo svědka správní orgán umožní účastníku řízení nebo jeho zástupci vyjádřit se k jeho obsahu.
(5) Účastník řízení, svědek ani jiná osoba přítomná při výslechu nesmí pořizovat obrazový záznam výslechu. Obrazový záznam výslechu smí pořizovat pouze správní orgán.
(6) Výslech lze provést také při podání žádosti.
§ 169k
Pohovor a výslech prováděný zastupitelským úřadem
(1) V řízení o žádosti o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu podané na zastupitelském úřadu může zastupitelský úřad se žadatelem provést pohovor, a to i bez požádání ministerstva;
§ 57 odst. 2 věta druhá se použije obdobně. Skutečnosti zjištěné při pohovoru jsou podkladem pro vydání rozhodnutí.
(2) Zastupitelský úřad provede za účelem zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, na požádání ministerstva výslech účastníka řízení nebo svědka.
(3) Ustanovení
§ 169j odst. 2 až 6 se pro provádění pohovoru a výslechu zastupitelským úřadem použije obdobně.
§ 169l
Výslech za použití videokonferenčního zařízení
(1) Použije-li správní orgán k provedení výslechu účastníka řízení nebo svědka technické zařízení pro přenos obrazu a zvuku (dále jen „videokonferenční zařízení“), nesmí dojít ke zkrácení práv vyslýchaného účastníka řízení nebo svědka; zejména musí být umožněna přítomnost jeho zástupce na místě, kde se vyslýchaný účastník řízení nebo svědek nachází.
(2) Odmítnutí výslechu prováděného za použití videokonferenčního zařízení se považuje za odmítnutí výpovědi.
(3) V případě postupu podle
odstavce 1 ověří po dohodě s úřední osobou, která výslech vede, totožnost vyslýchaného účastníka řízení nebo svědka zaměstnanec správního orgánu nebo příslušník nebo zaměstnanec bezpečnostního sboru, pokud k tomu byl pověřen úřední osobou, ředitelem věznice nebo vedoucím příslušníkem bezpečnostního sboru. Tento zaměstnanec nebo příslušník je po celou dobu provádění výslechu za použití videokonferenčního zařízení přítomen na místě, kde se vyslýchaný účastník řízení nebo svědek nachází.
(4) Úřední osoba poučí před zahájením výslechu vyslýchaného účastníka řízení nebo svědka o způsobu provádění výslechu za použití videokonferenčního zařízení, jakož i o důsledcích odmítnutí výslechu prováděného za použití videokonferenčního zařízení.
(5) Kdykoli v průběhu provádění výslechu za použití videokonferenčního zařízení může vyslýchaný účastník řízení nebo svědek vznášet námitky proti kvalitě obrazového nebo zvukového přenosu. Je-li námitka důvodná, učiní úřední osoba kroky k nápravě, a není-li náprava možná, nebo je-li spojena se značnými obtížemi, výslech přeruší.
(6) O výslechu prováděném za použití videokonferenčního zařízení pořizuje správní orgán zvukový a obrazový záznam; s právem nahlížet do spisu není spojeno právo na to, aby správní orgán pořídil kopii tohoto záznamu. Protokol se nesepisuje.
(7) Pomocí videokonferenčního zařízení může být zajištěna i přítomnost tlumočníka při provádění výslechu podle tohoto zákona;
odstavce 2 až 6 se použijí přiměřeně.
§ 169m
Utajované informace v řízení podle tohoto zákona
(1) Písemnosti nebo záznamy, které obsahují utajované informace, se v řízení podle tohoto zákona uchovávají odděleně mimo spis a nestávají se jeho součástí.
(2) Jsou-li některé z podkladů rozhodnutí podle tohoto zákona utajovanými informacemi, uvede se v odůvodnění rozhodnutí pouze odkaz na podklady pro vydání rozhodnutí a jejich stupeň utajení. Úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení, a důvody vydání rozhodnutí se uvedou pouze v rozsahu, ve kterém nejsou utajovanými informacemi.
(3) Vyjde-li v řízení na základě informace nebo stanoviska policie nebo zpravodajské služby České republiky, které jsou utajovanou informací, najevo, že cizinec ohrožuje bezpečnost státu, jeho svrchovanost, územní celistvost, demokratické základy, životy nebo zdraví osob, nebo vede-li tato informace nebo toto stanovisko k důvodnému podezření, že by cizinec mohl při svém pobytu na území tyto hodnoty ohrozit, v informaci o důvodech neudělení dlouhodobého víza nebo v odůvodnění rozhodnutí podle tohoto zákona se pouze uvede, že důvodem neudělení víza nebo rozhodnutí je ohrožení bezpečnosti státu. Pokud je správní orgán v řízení podle tohoto zákona povinen posoudit přiměřenost dopadů rozhodnutí, v odůvodnění rozhodnutí podle věty první navíc uvede úvahy, kterými se při hodnocení přiměřenosti dopadů rozhodnutí, zejména ve vztahu k obsahu stanoviska, řídil; obsah stanoviska však v odůvodnění neuvádí.
§ 169n
Informace zastupitelského úřadu
Informace poskytovaná zastupitelským úřadem k žádosti o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu podané na zastupitelském úřadu se uchovává odděleně mimo spis a účastníku řízení ani jeho zástupci se nezpřístupňuje; tuto informaci nelze v řízení o žádosti o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu použít jako podklad pro vydání rozhodnutí.
§ 169o
Závazné stanovisko Úřadu práce České republiky
V rámci rozhodování o žádosti o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty si ministerstvo vyžádá závazné stanovisko Úřadu práce České republiky - krajské pobočky nebo pobočky pro hlavní město Prahu, zda další zaměstnávání cizince lze vzhledem k situaci na trhu práce povolit; to neplatí, jde-li o cizince, kterému bylo vydáno na danou pracovní pozici povolení k zaměstnání nebo který je uvedený v
§ 98 zákona
o zaměstnanosti. Závazné stanovisko si ministerstvo dále vyžádá v rámci rozhodování o žádosti o vydání zaměstnanecké karty podané cizincem uvedeným v
§ 42g odst. 6. Úřad práce České republiky - krajská pobočka nebo pobočka pro hlavní město Prahu závazné stanovisko k zaměstnání cizince doručí ministerstvu do 15 pracovních dnů ode dne obdržení žádosti o závazné stanovisko; neučiní-li tak v této lhůtě, má se za to, že se zaměstnáváním cizince souhlasí.
§ 169p
Nahlížení do spisu a vyjádření k podkladům rozhodnutí
(1) Pokud cizinec hodlá v řízení o žádosti o udělení dlouhodobého víza nebo o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu podané na zastupitelském úřadu uplatnit své právo na nahlížení do spisu, ministerstvo zašle zastupitelskému úřadu, u kterého byla žádost podána, kopii spisu nebo jeho části a zastupitelský úřad umožní žadateli do ní nahlédnout. V případě, že se cizinec nebo jeho zástupce nacházejí na území České republiky, nahlédnutí do spisu umožní žadateli nebo jeho zástupci také ministerstvo.
(2) Žadateli, který požádal o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu na zastupitelském úřadu, umožní ministerstvo vyjádřit se před vydáním rozhodnutí k podkladům rozhodnutí tím, že žadatele informuje o těchto podkladech a o jejich podstatném obsahu. K vyjádření stanoví ministerstvo žadateli přiměřenou lhůtu.
Odstavec 1 se použije obdobně.
§ 169q
Přerušení řízení
Vyjdou-li v řízení o žádosti o vydání nebo prodloužení oprávnění k pobytu na území nebo v řízení ve věci zrušení platnosti oprávnění k pobytu na území najevo skutečnosti, o nichž se lze důvodně domnívat, že by mohly být důvodem pro vydání rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, ministerstvo dá policii podnět k zahájení tohoto řízení. Pokud policie zahájí řízení o správním vyhoštění cizince, ministerstvo řízení podle věty první usnesením přeruší. Policie je povinna bez zbytečného odkladu ministerstvo vyrozumět o tom, zda bylo řízení o správním vyhoštění zahájeno, a bylo-li zahájeno, jak bylo ve věci rozhodnuto.
§ 169r
Zastavení řízení
(1) Usnesením se také zastaví řízení o žádosti, jestliže cizinec
a) který podal žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo prodloužení jeho platnosti, se ve lhůtě nebo na výzvu podle
§ 44 odst. 1 nebo
§ 44a odst. 13 nedostaví na ministerstvo ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu nebo ve lhůtě podle
§ 44 odst. 3 nebo
§ 44a odst. 14 nepřevezme průkaz o povolení k pobytu, pokud v této lhůtě nesdělí, že mu v tomto úkonu brání důvody na jeho vůli nezávislé,
b) který podal žádost o vydání povolení k trvalému pobytu, se ve lhůtě nebo na výzvu podle
§ 74 odst. 1 nebo
2 nedostaví na ministerstvo k převzetí rozhodnutí o vydání povolení k trvalému pobytu a ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu nebo, jde-li o občana Evropské unie nebo rodinného příslušníka občana Evropské unie, který požádal o vydání osvědčení o registraci, povolení k přechodnému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu, nepřevezme osvědčení o registraci, pobytovou kartu, průkaz trvalého pobytu nebo kartu trvalého pobytu ve lhůtě do 30 dnů ode dne doručení výzvy ministerstva, pokud v této lhůtě nesdělí, že mu v tomto úkonu brání důvody na jeho vůli nezávislé,
c) podal na území žádost o povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu, ač k podání žádosti na území není oprávněn,
d) podal žádost o prodloužení doby platnosti a doby pobytu na území na dlouhodobé vízum, žádost o povolení k dlouhodobému pobytu nebo žádost o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu v době, kdy k tomu není oprávněn; to neplatí, pokud je o dříve podané žádosti rozhodováno poté, co začala běžet lhůta, v níž byl cizinec oprávněn tuto žádost podat,
e) podal opakovaně žádost o vydání povolení k přechodnému, dlouhodobému nebo trvalému pobytu, aniž uvedl nové skutečnosti, které nebyly předmětem řízení o jím dříve podané žádosti,
f) podal žádost v době, kdy se na něj tento zákon nevztahoval nebo se na něj v průběhu řízení o žádosti vztahovat přestal,
g) podal žádost o vydání modré karty, ač k tomu není oprávněn podle
§ 42i odst. 1,
h) který podal žádost o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu na zastupitelském úřadu, se na jeho výzvu ve stanovené lhůtě nedostaví k vyznačení víza k pobytu nad 90 dnů podle
§ 30 odst. 2, k jehož udělení vydalo pokyn ministerstvo, pokud v této lhůtě nesdělí, že mu v tomto úkonu brání důvody na jeho vůli nezávislé,
i) který podal žádost o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu na zastupitelském úřadu, v době platnosti víza k pobytu nad 90 dnů podle
§ 30 odst. 4 nepřicestuje na území za účelem zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu a, podal-li žádost o povolení k trvalému pobytu, také za účelem převzetí rozhodnutí o vydání povolení k trvalému pobytu, pokud v době platnosti víza nesdělí, že mu v přicestování na území brání důvody na jeho vůli nezávislé,
k) který podal žádost o vydání cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle
§ 108 odst. 1 písm. f), se na výzvu správního orgánu ve stanovené lhůtě nedostaví ke zpracování údajů nezbytných pro vydání cestovního dokladu, jde-li o cestovní doklad obsahující nosič dat s biometrickými údaji, nebo k převzetí cestovního dokladu, pokud v této lhůtě nesdělí, že mu v tomto úkonu brání důvody na jeho vůli nezávislé,
l) prohlásil, že neovládá jazyk, jímž se vede jednání, a neobstaral si na své náklady ve lhůtě stanovené správním orgánem tlumočníka nebo osobu, která splňuje podmínky pro ustanovení tlumočníkem podle zákona
o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, ačkoli správní orgán o této povinnosti cizince prokazatelně poučil,
m) podal žádost o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance, ač k tomu není oprávněn podle
§ 42k odst. 6, nebo
n) v řízení o jeho žádosti odmítne vypovídat nebo se bez vážného důvodu nedostaví k výslechu.
(2) Řízení o žádosti je zastaveno dnem, kdy
a) nabude právní moci rozhodnutí o vydání povolení k trvalému pobytu nebo cizinci vznikne oprávnění k trvalému pobytu, jde-li o žádost o vydání nebo prodloužení jiného oprávnění k pobytu podle tohoto zákona,
b) nabyl právní moci rozsudek ukládající trest vyhoštění nebo vykonatelností rozhodnutí o správním vyhoštění, jde-li o žádost o vydání nebo prodloužení oprávnění k pobytu podle tohoto zákona,
c) žadatel nabyl státní občanství České republiky, nebo
d) žadatel nabyl občanství jiného členského státu Evropské unie, jde-li o žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo o prodloužení jeho platnosti nebo o vydání povolení k přechodnému pobytu.
(3) O skutečnosti, že řízení bylo zastaveno podle
odstavce 2, se vydá usnesení, které se pouze poznamená do spisu a vyrozumí se o něm žadatel.
(4) Zastupitelský úřad řízení o žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, o vydání osvědčení o registraci, o vydání povolení k přechodnému pobytu a o vydání povolení k trvalému pobytu vedle důvodů podle
§ 66 odst. 1 písm. a),
b),
e),
f) nebo
g) správního řádu dále zastaví, jestliže
a) žádost nebyla podána na úředním tiskopisu,
b) nebyl zaplacen správní poplatek za přijetí žádosti, jde-li o žádost o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu podanou na zastupitelském úřadu,
c) cizinec na písemnou výzvu podle
§ 169i odst. 2 ve lhůtě stanovené zastupitelským úřadem neodstraní vadu podání, nebo
d) jde o žádost o vydání osvědčení o registraci nebo o vydání povolení k přechodnému pobytu podanou na zastupitelském úřadu.
(5) Ministerstvo řízení o žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo prodloužení jeho platnosti, o vydání osvědčení o registraci, o vydání povolení k přechodnému pobytu a o vydání povolení k trvalému pobytu dále zastaví v případě, že žádost byla podána na území a nebyla podána na úředním tiskopisu; v případě takto podané žádosti se
§ 47 odst. 4 a
6 nepoužije.
§ 169s
Odložení věci
Řízení o žádosti podané podle
§ 42e, která není opatřena potvrzením orgánu činného v trestním řízení, není zahájeno a ministerstvo věc usnesením odloží. Usnesení se pouze poznamená do spisu.
§ 169t
Vydání rozhodnutí a lhůty pro jeho vydání
(1) O žádosti o udělení krátkodobého víza rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, rozhodne zastupitelský úřad ve lhůtě do 14 dnů ode dne podání žádosti. Pokud zastupitelský úřad ve lhůtě do 14 dnů ode dne podání žádosti nerozhodne, zašle žadateli písemnou informaci o prodloužení lhůty a o předpokládaném termínu rozhodnutí.
(2) O žádosti o udělení dlouhodobého víza ministerstvo rozhodne ve lhůtě do 90 dnů ode dne podání žádosti, ve zvlášť složitých případech ve lhůtě do 120 dnů ode dne podání žádosti. O žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem studia, pedagogické činnosti, výzkumu nebo sezónního zaměstnání rozhodne ministerstvo ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti.
(3) O žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle
§ 33 odst. 1 rozhodne ministerstvo ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti.
(4) O žádosti o prodloužení doby platnosti a doby pobytu na území na dlouhodobé vízum ministerstvo rozhodne ve lhůtě do 14 dnů ode dne podání žádosti. O žádosti o prodloužení doby platnosti víza nebo doby pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území rozhodne ministerstvo ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti.
(5) O žádosti o udělení diplomatického víza nebo zvláštního víza anebo víza k pobytu nad 90 dnů udělovaného cizinci za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí podle
§ 30 odst. 2 rozhodne Ministerstvo zahraničních věcí nebo zastupitelský úřad ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti.
(6) O žádosti ministerstvo rozhodne
a) v případě žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu
1. ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti, je-li žádost podána na území,
2. ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti, jde-li o žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia, vědeckého výzkumu nebo vydání povolení k dlouhodobému pobytu rodinnému příslušníkovi výzkumného pracovníka,
3. ve lhůtě do 90 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny s držitelem karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie,
4. ve lhůtě do 90 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny s držitelem modré karty na území nebo s držitelem povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování; v případě, že byly žádost o vydání modré karty a žádost o sloučení rodiny s žadatelem podány souběžně, vydá ministerstvo obě rozhodnutí současně, nejpozději do 90 dnů ode dne podání žádosti,
5. ve lhůtě do 120 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie a jeho rodinného příslušníka, nebo
6. ve lhůtě do 270 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území,
b) ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování, ve zvlášť složitých případech ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti,
c) ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny s držitelem modré karty vydané jiným členským státem Evropské unie, který požádal o vydání modré karty na území; rozhodnutí se vydává současně, pokud byly obě žádosti podány souběžně, nejpozději však do 30 dnů ode dne podání žádosti, ve zvlášť složitých případech ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti,
d) ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti o vydání zaměstnanecké karty; ve lhůtě 90 dnů ode dne podání žádosti o vydání zaměstnanecké karty ve zvlášť složitých případech, nebo pokud ministerstvo požádalo o vydání závazného stanoviska Úřad práce České republiky,
e) ve lhůtě do 90 dnů ode dne podání žádosti o vydání modré karty; v případě, kdy jde o cizince, který před podáním žádosti o vydání modré karty na území pobýval jako držitel modré karty v jiném členském státě Evropské unie, vydá ministerstvo rozhodnutí do 30 dnů ode dne podání žádosti, ve zvlášť složitých případech ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti,
f) ve lhůtě do 90 dnů ode dne podání žádosti o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie,
g) ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu,
h) v případě žádosti o vydání povolení k trvalému pobytu
1. ve lhůtě do 180 dnů ode dne podání žádosti,
2. ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti o povolení k trvalému pobytu podle
§ 69, je-li žádost podána na území, nebo
3. ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti o povolení k trvalému pobytu podle
§ 87g nebo
87h, nebo
i) v případě žádosti o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti.
(7) V případě vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo prodloužení jeho platnosti, vydání osvědčení o registraci nebo povolení k přechodnému nebo k trvalému pobytu se vydáním rozhodnutí rozumí převzetí
a) průkazu o povolení k pobytu, jde-li o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo prodloužení jeho platnosti,
b) osvědčení o registraci,
c) pobytové karty nebo průkazu o povolení k pobytu podle
§ 87b odst. 4, nebo
d) rozhodnutí o vydání povolení k trvalému pobytu podle
§ 74, průkazu trvalého pobytu nebo karty trvalého pobytu podle
§ 87r, jde-li o vydání povolení k trvalému pobytu.
(8) Hodlá-li ministerstvo žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo prodloužení jeho platnosti, vydání osvědčení o registraci nebo povolení k přechodnému nebo k trvalému pobytu vyhovět, učiní o tom záznam do spisu a vyzve žadatele
c) k převzetí osvědčení o registraci, pobytové karty, průkazu trvalého pobytu nebo karty trvalého pobytu.
(9) Lhůta pro vydání rozhodnutí neběží ode dne, kdy byl do spisu učiněn záznam podle
odstavce 8, do doby převzetí průkazu o povolení k pobytu nebo dokladu uvedeného v
odstavci 8 písm. c).
(10) Vyjdou-li po odeslání výzvy podle
odstavce 8 najevo nové skutečnosti, které jsou důvodem pro zamítnutí žádosti, sdělí ministerstvo žadateli, že se výzva stala bezpředmětnou, a pokračuje v řízení.
(11) O odvolání proti rozhodnutí ministerstva podle tohoto zákona se rozhodne ve lhůtě do 60 dnů ode dne, kdy ministerstvo předá spis nebo jeho část se svým stanoviskem nadřízenému správnímu orgánu.
(12) O odvolání proti rozhodnutí zastupitelského úřadu se rozhodne ve lhůtě do 60 dnů ode dne, kdy zastupitelský úřad předá spis nebo jeho část se svým stanoviskem Ministerstvu zahraničních věcí.
§ 169u
Vymáhání náhrady nákladů řízení
Je-li cizinci uložena náhrada nákladů řízení podle
§ 79 odst. 5 správního řádu, je příslušný k jejímu vymáhání celní úřad.
§ 170
Odvolací řízení
(1) Odvolání proti rozhodnutí o odepření vstupu na území, proti rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo proti rozhodnutí o odnětí cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle
§ 108 odst. 1 písm. f) anebo proti rozhodnutí o zrušení platnosti průkazu o povolení k pobytu, pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k pobytu pro cizince nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu nemá odkladný účinek.
(2) Proti rozhodnutí o správním vyhoštění lze podat odvolání do 10 dnů; jde-li o rozhodnutí o správním vyhoštění cizince mladšího 18 let, činí lhůta pro odvolání 15 dnů. Odvolání proti rozhodnutí o správním vyhoštění má vždy odkladný účinek.
(3) Proti rozhodnutí o povinnosti opustit území lze podat odvolání do 5 dnů; jde-li o rozhodnutí o povinnosti opustit území cizince mladšího 18 let, činí lhůta pro odvolání 15 dnů.
(4) Proti novému rozhodnutí
5d), kterým byla stanovena nová lhůta k vycestování podle
§ 50a odst. 3, lze podat odvolání do 7 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. Odvolání nemá odkladný účinek.
(5) Proti rozhodnutí o propadnutí finanční záruky podle
§ 123c odst. 3 lze podat odvolání do 5 dnů.
(6) Vyloučil-li správní orgán odkladný účinek odvolání proti rozhodnutí, které bylo vydáno na základě informace nebo stanoviska podle
§ 169m odst. 3, doručením rozhodnutí zaniká také oprávnění k pobytu podle
§ 47 odst. 4 nebo
6, podle
§ 60 odst. 4 nebo podle
§ 87y.
(7) V odvolacím řízení proti rozhodnutí o správním vyhoštění nebo proti rozhodnutí podle
§ 50a může odvolací orgán prostřednictvím informačního systému uložit se stanovením přiměřené lhůty orgánu, který napadené rozhodnutí vydal, provádět úkony směřující k doplnění podkladů pro rozhodnutí nebo k odstranění vad řízení; ustanovení
§ 17 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb. se nepoužije. V odvolacím řízení podle věty první se ustanovení
§ 90 odst. 3 správního řádu nepoužije.
§ 170a
(1) Zřizuje se Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců (dále jen „komise“). Komise je organizační součástí ministerstva, které zajišťuje její činnost. Komise je nadřízeným správním orgánem ministerstva ve věcech, v nichž ministerstvo rozhoduje v prvním stupni a v dalších případech stanovených zákonem.
(2) Nadřízeným správním orgánem komise je ministr vnitra.
(3) Předsedu a ostatní členy komise jmenuje a odvolává ministr vnitra. Členem komise může být ustanoven státní občan České republiky, který je bezúhonný a spolehlivý. Předpokladem pro ustanovení členem komise je dále vysokoškolské vzdělání právnického směru získané řádným ukončením studia v magisterském studijním programu.
(4) Podmínku bezúhonnosti nesplňuje ten,
a) kdo byl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin, nebo byl v posledních 5 letech pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jestliže by jednání, kterým spáchal trestný čin, mohlo ohrozit důvěru v rozhodování komise,
b) jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čin bylo na základě pravomocného rozhodnutí o schválení narovnání zastaveno, a od tohoto rozhodnutí ještě neuplynulo 5 let, jestliže by jednání, kterým spáchal trestný čin, mohlo ohrozit důvěru v rozhodování komise,
c) jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čin bylo pravomocně podmíněně zastaveno, a od uplynutí zkušební doby nebo lhůty, v níž může být rozhodnuto, že se osvědčil, neuplynulo ještě 5 let, nebo bylo v trestním řízení, které bylo proti němu vedeno, rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání a od tohoto rozhodnutí ještě neuplynulo 5 let, jestliže by jednání, kterým spáchal trestný čin, mohlo ohrozit důvěru v rozhodování komise, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen.
(5) Bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů. Ministr vnitra si vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(6) Podmínku spolehlivosti nesplňuje ten, kdo byl v posledních 3 letech opakovaně pravomocně uznán vinným z přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku
a) na úseku státní správy spáchaného tím, že úmyslně uvedl nesprávný nebo neúplný údaj správnímu orgánu anebo mu požadovaný údaj zatajil, ač měl povinnost takový údaj uvést, úmyslně uvedl nesprávný nebo neúplný údaj správnímu orgánu anebo mu požadovaný údaj zatajil za účelem získání neoprávněné výhody, úmyslně podal nepravdivou nebo neúplnou svědeckou výpověď ve správním řízení, úmyslně uvedl nepravdivý údaj v čestném prohlášení u správního orgánu nebo úmyslně neoprávněně vystupoval jako úřední osoba,
b) proti veřejnému pořádku,
c) proti občanskému soužití,
d) proti majetku,
e) podle zákona upravujícího zabezpečování státní politiky zaměstnanosti
44) spáchaného tím, že zprostředkoval zaměstnání bez povolení nebo umožnil výkon nelegální práce, nebo
f) podle tohoto zákona.
(7) Spolehlivost se prokazuje opisem z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů; ministerstvo si vyžádá opis z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů za účelem posouzení spolehlivosti fyzické osoby.
(8) Předseda rozhoduje o rozdělení věcí mezi senáty komise, zařazuje členy komise do senátů a jmenuje předsedy senátů.
(9) Komise schvaluje svůj jednací řád. Členové komise jsou ve svém rozhodování na ministerstvu nezávislí.
§ 170b
(1) Proti rozhodnutí ministerstva lze podat odvolání ke komisi.
(2) Komise jedná a rozhoduje v tříčlenných senátech; většina členů senátu musí být odborníci, kteří nejsou zařazeni v ministerstvu.
(3) Jednotlivými úkony v řízení, s výjimkou vydání rozhodnutí, mohou být pověřeny úřední osoby zaměstnané v ministerstvu, které nejsou členy komise.
(4) Rozhodnutí podepisuje předseda senátu.
§ 170c
Proti rozhodnutí zastupitelského úřadu lze podat odvolání, o kterém rozhoduje Ministerstvo zahraničních věcí.
Řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti
§ 170d
(1) Na řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti se nepoužijí ustanovení
správního řádu o doručování adresátům zdržujícím se v cizině, o úřední desce, o ustanovení opatrovníka osobám neznámého pobytu a osobám, které se zdržují v cizině, pokud se jim nedaří doručovat, a o ustanovení zástupce pro doručování, a dále ustanovení o umožnění nahlížení do spisu jiným osobám než účastníkům a jejich zástupcům, o ústním jednání, o vydání stejnopisu výroku rozhodnutí na požádání účastníka, o lhůtách pro vydání rozhodnutí, ustanovení o odvolacím řízení a řízení o rozkladu, ustanovení o přezkumném řízení, o obnově řízení a novém rozhodnutí.
(2) Na řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti se nepoužije
§ 169 až 170c s výjimkou
§ 169j a
169l.
(3) Podáním žádosti o udělení mezinárodní ochrany se řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti přerušuje po dobu vedení řízení o udělení mezinárodní ochrany; o tom ministerstvo učiní záznam do spisu a vyrozumí účastníka řízení.
(4) Je-li cizinec v době podání žádosti o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti nebo stane-li se během řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti držitelem jiného oprávnění k pobytu, s výjimkou víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území, a je-li v řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti zjištěno, že je osobou bez státní příslušnosti, vydá ministerstvo pouze osvědčení, že cizinec je osobou bez státní příslušnosti; tento cizinec nenabývá postavení osoby bez státní příslušnosti podle
§ 49a a řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti je zastaveno dnem vydání osvědčení účastníku řízení.
(5) Řízení o žádosti o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti se usnesením zastaví, jestliže se cizinec bez závažného důvodu nedostavil k pohovoru nebo neposkytuje informace nezbytné pro zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti.
§ 170e
(1) Ministerstvo může provést pohovor se žadatelem o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti.
(2) Žadatel o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti je povinen se dostavit k pohovoru v místě a čase určeném ministerstvem, a to na předvolání doručené žadateli nejméně 5 pracovních dní před konáním pohovoru. Nedostaví-li se žadatel o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti k pohovoru v místě a čase určeném ministerstvem, učiní se o tom záznam do spisu.
(3) Pokud je provedení pohovoru přítomen zmocněnec žadatele o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti nebo pověřený zástupce Úřadu Vysokého komisaře, není oprávněn do jeho průběhu zasahovat. Po skončení pohovoru ministerstvo zmocněnci žadatele o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti umožní vyjádřit se k jeho průběhu a obsahu.
(4) Ministerstvo žadateli o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti poskytne bezplatně tlumočníka na úkony, ke kterým byl ministerstvem předvolán nebo vyzván, je-li přítomnost tlumočníka nezbytná.
§ 170f
Rozhodnutí o žádosti o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti vydá ministerstvo do 6 měsíců od podání žádosti. Jde-li o věcně nebo právně složitý případ, lze rozhodnutí vydat do 12 měsíců od podání žádosti; o tom se cizinec písemně vyrozumí. O vydání rozhodnutí platí
§ 27 odst. 9 zákona o azylu obdobně.
§ 170g
(1) Písemnosti v řízení o žádosti o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti se doručují cizinci do vlastních rukou pouze na adresu pro doručování, nedoručuje-li ministerstvo na místě nebo prostřednictvím datové schránky.
(2) Pokud nebyl cizinec v místě doručení zastižen, doručovatel písemnost uloží v provozovně držitele poštovní licence. Nevyzvedne-li si adresát písemnost do 10 dnů ode dne, kdy byla písemnost uložena, poslední den této lhůty je dnem doručení.
(3) Stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí o žádosti o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti se cizinci doručí v místě a čase stanoveném v písemné výzvě k převzetí rozhodnutí. Dostaví-li se cizinec k převzetí rozhodnutí, ministerstvo mu zároveň udělí vízum podle
§ 33 odst. 3 věty druhé, pokud nemá jiné platné oprávnění k pobytu.
(4) Nedostaví-li se cizinec k převzetí rozhodnutí o žádosti o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti v den a čas ve výzvě uvedený, ač mu výzva byla doručena, je den k převzetí rozhodnutí ve výzvě uvedený považován za den, kdy je rozhodnutí doručeno. Ministerstvo zašle stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí na adresu pro doručování. Nezastihl-li doručovatel adresáta písemnosti, vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky.
(5) Proti rozhodnutí o žádosti o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti nelze podat odvolání.
Soudní přezkum
§ 171
(1) Z přezkoumání soudem jsou vyloučena
a) rozhodnutí o neudělení dlouhodobého víza a rozhodnutí o žádosti o nové posouzení důvodů neudělení dlouhodobého víza,
b) rozhodnutí o odepření vstupu a rozhodnutí o žádosti o nové posouzení důvodů odepření vstupu; to neplatí, jde-li o odepření vstupu občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi,
d) rozhodnutí o ukončení pobytu, pokud se cizinec před zahájením řízení o ukončení pobytu zdržoval na území nebo v tranzitním prostoru mezinárodního letiště neoprávněně.
(2) Pokud rozhodnutí o neudělení krátkodobého víza bylo vydáno na základě stanoviska policie, které obsahuje informace, že by žadatel mohl být považován za hrozbu pro veřejný pořádek, vnitřní bezpečnost nebo veřejné zdraví podle přímo použitelného předpisu Evropské unie
1) nebo pro mezinárodní vztahy jednoho nebo více členských států
27), jsou tyto důvody z přezkoumání soudem vyloučeny.
(3) Pokud rozhodnutí o neudělení krátkodobého víza bylo vydáno na základě záznamu pro účely odepření vstupu vloženém do informačního systému smluvních států
27), jsou tyto důvody z přezkoumání soudem vyloučeny.
§ 172
Žaloba
(1) Žaloba proti správnímu rozhodnutí
26) musí být podána do 30 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni nebo ode dne sdělení jiného rozhodnutí správního orgánu, pokud není dále stanoveno jinak. Zmeškání lhůty nelze prominout.
(2) Žaloba proti správnímu rozhodnutí o vyhoštění musí být podána do 10 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni. Zmeškání lhůty nelze prominout.
(3) Žaloba proti rozhodnutí o vyhoštění cizince má odkladný účinek na vykonatelnost rozhodnutí; to neplatí, pokud byl cizinec vyhoštěn z důvodu ohrožení bezpečnosti státu.
(4) Žaloba proti rozhodnutí o zajištění cizince nebo proti rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění cizince nebo proti rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení musí být podána do 15 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu a podává se prostřednictvím policie nebo u příslušného soudu. V případě, že je žaloba podána prostřednictvím policie, policie předloží soudu žalobu, vyjádření k žalobě a správní spis do 5 pracovních dnů ode dne doručení žaloby. V případě, že je žaloba podána u příslušného soudu, vyžádá si soud správní spis. Policie předloží soudu vyjádření k žalobě a správní spis do 5 pracovních dnů. Zároveň policie své vyjádření k žalobě doručí cizinci.
(5) O žalobě proti rozhodnutí o zajištění cizince a o žalobě proti rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění cizince nebo proti rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení soud rozhodne do 7 pracovních dní ode dne doručení správního spisu soudu. Soud nařídí k projednání věci jednání, navrhne-li to účastník řízení nejpozději do 5 dnů ode dne podání žaloby nebo je-li to nezbytné. O tom musí být cizinec v rozhodnutí policie poučen. Rozhodne-li soud o zrušení napadeného rozhodnutí, vyrozumí o tom policii bezprostředně po vyhlášení rozsudku.
(7) K řízení o žalobě proti správnímu rozhodnutí a o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu je cizinec v den podání žaloby hlášen k pobytu; jde-li o cizince, který nemusí hlásit pobyt, krajský soud, v jehož obvodu se převážně zdržuje, a v ostatních případech krajský soud, v jehož obvodu byl zjištěn pobyt cizince na území. Pobývá-li cizinec v zahraničí, je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu by měl cizinec po vstupu na území splnit ohlašovací povinnost. To neplatí, jde-li o rozhodnutí o správním vyhoštění, rozhodnutí o povinnosti uhradit náklady spojené se správním vyhoštěním, rozhodnutí o zajištění, rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění, rozhodnutí o umístění cizince do části s přísným režimem zajištění a rozhodnutí o přestupku.
(8) O žalobě proti rozhodnutí o správním vyhoštění soud rozhodne do 60 dnů.
(9) V řízení o žalobě proti rozhodnutí se
§ 45 odst. 4 soudního řádu správního nepoužije. Projednávání utajovaných informací, které byly podkladem pro rozhodnutí správního orgánu podle tohoto zákona, se mohou zúčastnit pouze osoby, kterým jsou tyto informace již známy, ostatní předseda senátu soudu pro určitou část jednání vyloučí.
(10) O žalobě proti rozhodnutí podle
§ 168 odst. 3 soud rozhodne do 90 dnů ode dne podání žaloby. Je-li podána kasační stížnost, Nejvyšší správní soud projedná a rozhodne věc přednostně a s nejvyšším urychlením, nejpozději do 90 dnů ode dne, kdy byla kasační stížnost podána.
(11) O žalobě proti rozhodnutí vydanému v řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti soud rozhodne přednostně.
§ 172a
(1) Přítomnost cizince nebo jiné osoby u jednání soudu v řízení o žalobě proti rozhodnutí vydanému podle tohoto zákona může být zajištěna také prostřednictvím videokonferenčního zařízení. Použitím videokonferenčního zařízení nesmí dojít ke zkrácení práv účastníků řízení ani jiných osob zúčastněných na řízení; zejména musí být umožněna přítomnost zástupce osoby, jejíž přítomnost u jednání soudu je zajišťována prostřednictvím videokonferenčního zařízení, na místě, kde se tato osoba nachází.
(2) V případě postupu podle
odstavce 1 ověří totožnost osoby uvedené v
odstavci 1
a) zaměstnanec soudu, nachází-li se tato osoba u jiného soudu,
b) příslušník nebo zaměstnanec Vězeňské služby České republiky, nachází-li se tato osoba ve věznici,
c) zaměstnanec ministerstva nebo provozovatele nebo příslušník nebo zaměstnanec policie, nachází-li se tato osoba v zařízení,
d) zaměstnanec zastupitelského úřadu, nachází-li se tato osoba mimo území na zastupitelském úřadu, nebo
e) příslušník nebo zaměstnanec policie, je-li využíváno videokonferenční zařízení policie,
pokud k tomu byl pověřen předsedou senátu soudu nebo svým vedoucím, vedoucím příslušníkem nebo představeným. Tento zaměstnanec nebo příslušník je po celou dobu, kdy je zajišťována přítomnost osoby, jejíž totožnost ověřil, u jednání soudu prostřednictvím videokonferenčního zařízení, přítomen na místě, kde se tato osoba nachází.
(3) Předseda senátu soudu poučí před zahájením jednání osobu, jejíž přítomnost u jednání soudu je zajišťována prostřednictvím videokonferenčního zařízení, jakož i ostatní účastníky řízení, o způsobu zajišťování účasti na jednání prostřednictvím videokonferenčního zařízení.
(4) Osoba, jejíž přítomnost u jednání soudu je zajišťována prostřednictvím videokonferenčního zařízení, může kdykoli vznášet námitky proti kvalitě obrazového nebo zvukového přenosu. Je-li námitka důvodná, učiní předseda senátu kroky k nápravě, a není-li náprava možná, nebo je-li spojena se značnými obtížemi, jednání odročí.
(5) O každém úkonu prováděném prostřednictvím videokonferenčního zařízení je pořizován zvukový a obrazový záznam.
(6) Pomocí videokonferenčního zařízení může být zajištěna i přítomnost tlumočníka u jednání soudu v řízení o žalobě proti rozhodnutí vydanému podle tohoto zákona;
odstavce 2 až 5 se použijí přiměřeně.
HLAVA XVIII
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 173
Cizinec, jemuž byla vydána pobytová karta, průkaz o povolení k pobytu, průkaz trvalého pobytu nebo karta trvalého pobytu, je oprávněn vstupovat na území, pobývat na něm a vycestovat z území bez víza.
§ 173a
(1) Dnem, od kterého se na cizince vztahují mezinárodní sankce podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí spočívající v zákazu vstupu nebo pobytu, zaniká vízum, oprávnění nebo povolení k pobytu na území České republiky; to neplatí, jde-li o dlouhodobé vízum, oprávnění nebo povolení k pobytu, podal-li cizinec do 60 dnů ode dne zápisu na vnitrostátní sankční seznam námitku podle sankčního zákona. Podal-li cizinec takovou námitku, zaniká vízum, oprávnění nebo povolení k pobytu na území České republiky marným uplynutím lhůty pro podání žaloby proti rozhodnutí o námitce podle sankčního zákona nebo v případě podání žaloby pravomocným rozhodnutím soudu, kterým nebylo žalobě vyhověno. Tento postup se použije obdobně pro kasační stížnost.
(2) Ode dne zániku víza, oprávnění nebo povolení k pobytu na území České republiky podle
odstavce 1 se na cizince pro účely zajištění hledí jako na cizince s vykonatelným rozhodnutím o správním vyhoštění.
§ 174
Trestní zachovalost
(1) Za trestně zachovalého se pro účely tohoto zákona považuje cizinec, který nemá
a) ve výpisu z evidence Rejstříku trestů záznam, že byl pravomocně odsouzen za spáchání trestného činu,
b) v dokladu cizího státu obdobném výpisu z evidence Rejstříku trestů záznam, že byl odsouzen za jednání, které naplňuje znaky trestného činu.
(2) Za účelem doložení trestní zachovalosti si příslušný orgán vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů
24a). Žádost a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3) Trestní zachovalost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů, který není starší 6 měsíců, nebo obdobnými doklady vydanými státem, jehož je cizinec občanem, jakož i státy, v nichž se cizinec zdržoval v posledních 3 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců; v případě, že stát takový doklad nevydává, lze jej nahradit čestným prohlášením.
§ 174a
Přiměřenost
(1) Při posuzování přiměřenosti dopadů rozhodnutí podle tohoto zákona správní orgán zohlední zejména závažnost nebo druh protiprávního jednání cizince, délku pobytu cizince na území, jeho věk, zdravotní stav, povahu a pevnost rodinných vztahů, ekonomické poměry, společenské a kulturní vazby navázané na území a intenzitu vazeb ke státu, jehož je cizinec státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, ke státu jeho posledního trvalého bydliště. Účastník řízení je povinen v rámci řízení poskytnout ministerstvu veškeré relevantní informace potřebné k posouzení přiměřenosti vydaného rozhodnutí.
(2) Policie v řízení o vydání nového rozhodnutí podle
§ 101 písm. c) správního řádu o správním vyhoštění nebo o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace vedeného na žádost cizince zohlední zejména dobu pobytu cizince na území, pobyt jeho nezletilých dětí plnících povinnou školní docházku na území a existenci jiných rodinných nebo společenských vazeb na území; to neplatí, pokud je cizinec zajištěn.
(3) Přiměřenost dopadů rozhodnutí podle tohoto zákona správní orgán posuzuje pouze v případech, kdy to tento zákon výslovně stanoví.
§ 175
Česká republika převezme na území cizince, kterému vydala modrou kartu, pokud jeho žádost o vydání modré karty k pobytu na území jiného členského státu Evropské unie byla zamítnuta, a to i přes skutečnost, že platnost modré karty vydané k pobytu na území skončila nebo byla zrušena. Obdobná povinnost se vztahuje i na rodinné příslušníky držitele modré karty, kterým bylo vydáno povolení k pobytu za účelem společného soužití rodiny na území.
§ 176
Zdravotní služby po dobu zajištění cizince
(1) Cizinci se po dobu zajištění na území poskytnou zdravotní služby
a) neodkladná péče při stavech, které
1. bezprostředně ohrožují život,
2. mohou vést prohlubováním chorobných změn k náhlému úmrtí,
3. způsobí bez rychlého poskytnutí zdravotních služeb trvalé chorobné změny,
4. působí náhlé utrpení a bolest,
5. způsobují změny chování a jednání postiženého, ohrožují jeho samého nebo jeho okolí, nebo
6. se týkají těhotenství a porodu, s výjimkou umělého přerušení těhotenství na žádost cizince,
b) v souvislosti s nařízenou karanténou nebo jiným opatřením v souvislosti s ochranou veřejného zdraví.
(2) Náklady na zdravotní služby poskytnuté podle
odstavce 1 nebo podle
§ 134 odst. 2 hradí stát, a to i tehdy, pokud bylo zajištění přerušeno.
(3) Nelze-li zdravotní služby poskytnout v zařízení, zajistí ministerstvo poskytnutí těchto služeb u poskytovatele zdravotních služeb mimo zařízení.
(4) Způsobil-li si cizinec v době zajištění újmu na zdraví svévolně, má povinnost uhradit náklady léčení, včetně skutečně vynaložených nákladů na ostrahu a dopravu k poskytovateli zdravotních služeb a zpět.
(5) V případě, kdy náklady poskytnutých zdravotních služeb hradí stát a nejedná se o žadatele o udělení mezinárodní ochrany, zajišťuje úhradu nákladů
a) ministerstvo za cizince zajištěného v zařízení,
b) policie v ostatních případech.
(6) Zdravotní služby se cizinci ve výkonu zabezpečovací detence, vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody nebo cizinci, který je dítětem, které má ve věznici u sebe jeho matka, poskytují v rozsahu uvedeném v
odstavci 1 a v
§ 134 odst. 2. Náklady za poskytnuté zdravotní služby podle věty první, které nejsou hrazeny podle zvláštního právního předpisu nebo mezinárodní smlouvy, hradí stát. Zdravotní služby poskytnuté cizinci na jeho žádost nad rámec vymezený ve větě první hradí cizinec z vlastních prostředků.
§ 176a
Zdravotní služby ve zvláštních případech
(1) Cizinci se v průběhu doby k vycestování z území stanovené podle
§ 50a nebo
§ 118 odst. 3 na území poskytnou zdravotní služby
a) neodkladná a základní související léčba při stavech, které
1. bezprostředně ohrožují život,
2. mohou vést prohlubováním chorobných změn k náhlému úmrtí,
3. způsobí bez rychlého poskytnutí zdravotních služeb trvalé chorobné změny,
4. ohrožují jeho samého nebo jeho okolí, nebo
5. se týkají těhotenství a porodu, s výjimkou umělého přerušení těhotenství na žádost cizince,
b) v souvislosti s nařízenou karanténou nebo jiným opatřením v souvislosti s ochranou veřejného zdraví.
(2) Náklady na zdravotní služby hradí stát, pokud potřeba zdravotních služeb vznikla po stanovení doby k vycestování z území podle
§ 50a nebo
§ 118 odst. 3.
(3) V případě, kdy náklady za poskytnuté zdravotní služby hradí stát a nejedná se o žadatele o udělení mezinárodní ochrany, zajišťuje úhradu nákladů ministerstvo.
§ 176b
Úhrada pobytu cizince v přijímacím středisku na mezinárodním letišti po pravomocném ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany
(1) Cizinec, který je v době nabytí právní moci rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu
2) umístěn v přijímacím středisku na mezinárodním letišti, si hradí náklady spojené s pobytem v tomto středisku až do vycestování mimo území z vlastních prostředků.
(2) Cizinci uvedenému v
odstavci 1 se poskytnou zdravotní služby v souvislosti s úrazem nebo náhlým onemocněním, nařízenou karanténou nebo jiným opatřením v souvislosti s ochranou veřejného zdraví. Náklady spojené s poskytnutím zdravotních služeb si hradí cizinec z vlastních prostředků.
(3) Nemůže-li cizinec náklady podle
odstavců 1 a
2 hradit, byť i částečně, z vlastních prostředků a není-li jejich úhrada zajištěna jinak, nese tyto náklady stát. Úhradu nákladů zajišťuje ministerstvo.
§ 176c
Úhrada nákladů spojených se zajištěním cizince za účelem předání nebo průvozu
(1) Při úhradě nákladů spojených se zajištěním cizince za účelem předání nebo průvozu podle mezinárodní smlouvy nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie anebo zajištěním cizince za účelem průvozu leteckou cestou (
§ 152 a
153) se postupuje obdobně jako při úhradě nákladů spojených se zajištěním cizince za účelem správního vyhoštění.
(2) Do nákladů spojených se zajištěním cizince za účelem předání podle mezinárodní smlouvy se započítávají náklady, které policii nebo ministerstvu vznikly od zajištění cizince do doby jeho předání příslušnému orgánu druhého státu. Do nákladů spojených se zajištěním cizince za účelem předání podle přímo použitelného předpisu Evropské unie se započítávají náklady, které policii nebo ministerstvu vznikly v souvislosti se zajištěním cizince v zařízení.
(3) Náklady spojené se zajištěním průvozu cizince na základě mezinárodní smlouvy nebo průvozu leteckou cestou podle
§ 152 a
153 se hradí pouze tehdy, jde-li o cizince, který na území pobývá a jehož návrat na území státu jeho občanství nebo na území jiného státu, který cizince převezme, vyžaduje zajištění jeho průvozu přes území jiného státu za asistence příslušných orgánů tohoto státu. V takovém případě se do nákladů zahrnou i náklady spojené s průvozem provedeným příslušnými orgány státu, jehož územím byl cizinec na žádost provážen.
§ 177
Totožnost
(1) Totožností se pro účely tohoto zákona rozumí prokázání jména, příjmení, dne, měsíce a roku narození a státního občanství nebo posledního trvalého bydliště mimo území.
(2) Pro účely vyhoštění lze prokázání totožnosti nahradit daktyloskopickými otisky, obrazovým záznamem cizince a údaji, které policie k cizinci zjistila.
(3) Cizinec může prokázat svou totožnost nebo další jím uváděné skutečnosti tím, že policii seznámí s informacemi včetně osobních údajů přístupnými pomocí elektronického komunikačního zařízení nebo uloženými na nosiči informací, které mu byly odňaty. Policie je oprávněna o takových informacích pořídit písemný nebo jiný záznam. Policie cizinci přístup k elektronickému komunikačnímu zařízení nebo nosiči informací neumožní, pokud by to ohrozilo účel řízení nebo vnitřní bezpečnost. O možnosti tohoto postupu policie cizince poučí nejpozději při přijetí cizince do zařízení.
§ 178
Procesní způsobilost
Za procesně způsobilého se pro účely tohoto zákona považuje cizinec starší 15 let, který je schopen projevit svou vůli a samostatně jednat.
§ 178a
(1) Osamělým cizincem se pro účely tohoto zákona rozumí cizinec svobodný, ovdovělý nebo rozvedený.
(2) Nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona
o státní sociální podpoře. Pro účely tohoto zákona se nezaopatřeným dítětem rozumí rovněž cizinec nejdéle do 26 let věku, který nepřetržitě studuje na střední nebo vysoké škole v cizině a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nevydalo rozhodnutí o tom, že toto studium je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice.
§ 178b
(1) Zaměstnáním se pro účely tohoto zákona rozumí výkon činnosti, ke které cizinec potřebuje povolení k zaměstnání
8e), zaměstnaneckou kartu nebo modrou kartu. Za zaměstnání se rovněž považuje plnění úkolů vyplývajících z předmětu činnosti právnické osoby zajišťovaných společníkem nebo členem statutárního nebo jiného orgánu obchodní společnosti pro obchodní společnost nebo členem družstva nebo členem statutárního nebo jiného orgánu družstva pro družstvo.
(2) Zaměstnavatelem se pro účely tohoto zákona rozumí právnická nebo fyzická osoba, která cizince zaměstnala, a cizinec pro výkon takové činnosti potřebuje povolení k zaměstnání
8e), zaměstnaneckou kartu nebo modrou kartu. Za zaměstnavatele se rovněž považuje právnická osoba, pro kterou cizinec v postavení společníka nebo člena statutárního orgánu nebo jiného orgánu obchodní společnosti nebo v postavení člena družstva nebo člena statutárního orgánu nebo jiného orgánu družstva plní úkoly vyplývající z předmětu činnosti této právnické osoby, pokud se k takovému plnění úkolů vyžaduje podle zvláštního právního předpisu
8e) povolení k zaměstnání.
(3) Povinnosti stanovené tímto zákonem podnikateli se na statutární orgán nebo člena statutárního orgánu obchodní společnosti nebo družstva vztahují obdobně.
(4) Za zaměstnání se pro účely tohoto zákona nepovažuje, jde-li o cizince vyslaného svým zahraničním zaměstnavatelem za účelem zvyšování dovedností a kvalifikace na základě smlouvy s českou právnickou nebo fyzickou osobou k výkonu jeho práce u tohoto zahraničního zaměstnavatele mimo území České republiky. Vláda rozhodne, kdy může být cizinec vyslán do české právnické nebo fyzické osoby za účelem podle věty první. Celková doba pobytu cizince podle věty první nesmí přesáhnout 6 měsíců
50).
§ 178c
Právní mocí rozhodnutí o povolení k trvalému pobytu zaniká platnost dříve vydaného pobytového oprávnění. Udělením pobytového oprávnění podle zvláštního právního předpisu
2), 3a) zaniká platnost oprávnění k pobytu vydaného podle tohoto zákona.
§ 178d
(1) Policie informuje Veřejného ochránce práv s přiměřeným předstihem o každém výkonu správního vyhoštění, předání nebo průvozu cizince a poskytuje pověřenému zaměstnanci Kanceláře Veřejného ochránce práv nezbytnou součinnost.
(2) Policie předává Veřejnému ochránci práv kopie rozhodnutí o správním vyhoštění, rozhodnutí o zajištění, rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění, rozhodnutí o přerušení zajištění, rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení, rozhodnutí o umístění zajištěného cizince do části s přísným režimem a rozhodnutí o prodloužení umístění zajištěného cizince do části s přísným režimem a informuje jej o rozhodnutích soudu o žalobách podaných proti těmto rozhodnutím.
§ 178e
Bezdlužnost
(1) Za bezdlužnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nemá evidován nedoplatek, s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky,
a) u orgánů Finanční správy České republiky,
b) u orgánů Celní správy České republiky,
c) na pojistném na veřejné zdravotní pojištění a na penále a
d) na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na penále.
(2) Bezdlužnost se prokazuje potvrzeními orgánů Finanční správy České republiky, orgánů Celní správy České republiky, okresní správy sociálního zabezpečení a příslušné zdravotní pojišťovny, která nesmí být ke dni podání žádosti starší 30 dnů.
§ 178f
Nespolehlivý zaměstnavatel
(1) Za nespolehlivého zaměstnavatele se pro účely tohoto zákona považuje zaměstnavatel,
a) který není bezdlužnou osobou podle
§ 178e,
b) kterému byla v období 4 měsíců předcházejících podání žádosti pravomocně uložena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce,
c) který nevyvíjí ekonomickou činnost v předmětu svého podnikání nebo se skutečnost, že vyvíjí ekonomickou činnost v předmětu svého podnikání, nepodařilo ověřit,
d) který za období posledního roku nesplnil povinnost přihlásit svého zaměstnance k účasti na pojistném na sociální zabezpečení nebo veřejném zdravotním pojištění,
e) který je v likvidaci, nebo
f) jehož sídlo uvedené ve veřejných rejstřících není skutečné; za skutečné sídlo se považuje sídlo, kde jsou přijímána zásadní rozhodnutí týkající se obchodního vedení zaměstnavatele, popřípadě místo, kde se schází vedení zaměstnavatele.
(2) Za nespolehlivého zaměstnavatele se při splnění podmínky uvedené v
odstavci 1 považuje i právnická nebo fyzická osoba, k níž je cizinec dočasně přidělen agenturou práce na základě dohody uzavřené mezi agenturou práce a uživatelem podle zvláštního právního předpisu.
§ 179
Důvody znemožňující vycestování
(1) Vycestování cizince není možné v případě důvodné obavy, že pokud by byl cizinec vrácen do státu, jehož je státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu svého posledního trvalého bydliště, by mu tam hrozilo skutečné nebezpečí.
(3) Ustanovení
odstavce 1 neplatí, je-li důvodné podezření, že cizinec
a) se dopustil trestného činu proti míru, válečného trestného činu nebo trestného činu proti lidskosti ve smyslu mezinárodních dokumentů obsahujících ustanovení o těchto trestných činech,
b) spáchal zvlášť závažný zločin,
c) se dopustil činů, které jsou v rozporu se zásadami a cíli Organizace spojených národů, nebo
d) představuje nebezpečí pro bezpečnost státu.
(4) Ustanovení
odstavce 1 dále neplatí, pokud cizinec
a) ke spáchání činů uvedených v
odstavci 3 podněcuje nebo se na jejich spáchání účastní, nebo
b) se mimo území dopustil jednoho či několika trestných činů odlišných od trestných činů uvedených v
odstavci 3, opustil-li stát, jehož je cizinec občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát jejího posledního trvalého bydliště s cílem vyhnout se trestnímu stíhání za ně, za předpokladu, že jde o skutky, za něž lze v České republice udělit trest odnětí svobody.
(5) V případě podle
odstavce 3 nebo
4 se umožní cizinci vyhledat si nejdéle do 60 dnů přijetí v jiném státě. Pokud cizinec doloží, že přijetí v jiném státě nezískal, umožní mu policie podat žádost o udělení víza [
§ 33 odst. 1 písm. a)].
§ 180
Ověření pozvání a odepření tohoto ověření
(1) Pozvání ověřuje policie na žádost plně svéprávné fyzické nebo právnické osoby. Pokud je osoba, která žádá o ověření pozvání, zastoupena na základě písemné plné moci, musí být její podpis na plné moci úředně ověřen.
(2) Zvoucí fyzickou osobou může být cizinec, který je držitelem potvrzení o přechodném pobytu na území, povolení k přechodnému pobytu na území nebo povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu na území, a dále státní občan České republiky, který je na území přihlášen k trvalému pobytu.
(3) Pozvání se podává na úředním tiskopise. Zvoucí fyzická osoba v pozvání uvede své jméno, příjmení, rodné číslo, den, měsíc a rok narození a místo pobytu na území. Zvoucí právnická osoba v pozvání uvede svůj název, sídlo a identifikační číslo osoby a pozvání opatří svým razítkem a jménem, příjmením a podpisem oprávněné osoby (statutárního orgánu). Zvoucí osoba v pozvání dále uvede údaje o zvaném cizinci v rozsahu jméno, příjmení a ostatní jména, den, měsíc a rok narození, státní příslušnost, bydliště v zahraničí, číslo cestovního dokladu, účel cesty a dobu, na kterou cizince zve na území.
(4) Policie pozvání ověří do 7 pracovních dnů ode dne podání žádosti o ověření pozvání.
(5) Zvoucí fyzická osoba je povinna dostavit se na policii sedmý pracovní den ode dne podání žádosti o ověření pozvání, po dohodě s policií i dříve, k vyzvednutí ověřeného pozvání. Obdobná povinnost platí i pro zástupce zvoucí právnické osoby.
(6) Policie odepře ověření pozvání
a) jestliže zvaný cizinec je evidován v evidenci nežádoucích osob,
b) jestliže zvoucí osoba nesplňuje podmínku uvedenou v
odstavci 1 nebo
2,
c) jestliže zvoucí osoba na požádání policie neprokáže schopnost splnit závazek, který stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie
27),
d) jestliže zvoucí osoba porušila závazek plynoucí z pozvání nebo povinnost podle
§ 100,
f) jestliže zvoucí osoba úřední tiskopis vyplnila nečitelně, neúplně nebo nepravdivě.
(7) Na požádání policie je zvoucí osoba povinna schopnost splnění závazku obsaženého v pozvání prokázat tím, že:
a) disponuje prostředky k pobytu zvaného cizince v rozsahu stanoveném v
§ 13,
b) disponuje prostředky ve výši 0,25 násobku částky existenčního minima
6) za každý den pobytu na území, pokud cizinec nebude ubytován u zvoucí osoby, nebo
c) disponuje prostředky pro úhradu nákladů spojených s vycestováním zvaného cizince z území ve výši odpovídající ceně letenky do státu, jehož cestovní doklad vlastní, nebo do státu jeho trvalého pobytu.
Prokázání schopnosti splnění závazku podle
písmen a) až c) nezbavuje zvoucí osobu povinnosti uhradit případné náklady v rozsahu závazku přijatého v pozvání v jejich skutečné výši. Prokázání schopnosti splnění závazku podle
písmen a) až c) prokáže zvoucí osoba způsobem uvedeným v
§ 13 odst. 2.
(8) Policie v případě odepření ověření pozvání tuto skutečnost zvoucí osobě sdělí při jejím dostavení se na policii. Na žádost zvoucí osoby tuto skutečnost bez uvedení důvodu pro odepření písemně potvrdí.
(9) Ověření policie vyznačí na pozvání.
§ 180a
Zastupitelský úřad ověřuje, zda osoba, která vydala doklad o cestovním zdravotním pojištění, je oprávněna takový doklad vydávat.
§ 180b
Identifikační průkaz vydávaný Ministerstvem zahraničních věcí
(1) Identifikační průkaz je veřejná listina, kterou členům zastupitelského úřadu cizího státu nebo zastoupení mezinárodní vládní organizace akreditovaných v České republice a jejich rodinným příslušníkům vydává Ministerstvo zahraničních věcí.
(2) Identifikační průkaz je dokladem totožnosti a dokladem, že držitel požívá na území České republiky výsad a imunit podle norem mezinárodního práva, a současně
a) povolením k dlouhodobému pobytu podle
§ 49,
(3) Dobu platnosti identifikačního průkazu lze opakovaně prodloužit na celkovou dobu pobytu nejvýše 10 let, s výjimkou doby pobytu vedoucích diplomatických misí, konzulárních úřadů a zastoupení mezinárodních vládních organizací akreditovaných v České republice, pokud mezinárodní smlouva nestanoví jinak.
(4) Identifikační průkaz prohlašuje za neplatný Ministerstvo zahraničních věcí.
§ 180c
Nezletilý cizinec bez doprovodu
Pro účely tohoto zákona se rozumí nezletilým cizincem bez doprovodu cizinec ve věku 15 až 18 let, který přicestuje na území bez doprovodu zletilé osoby odpovídající za něj podle právního řádu platného na území státu, jehož občanství tento cizinec má, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, na území státu jeho posledního bydliště, a to po takovou dobu, po kterou se skutečně nenachází v péči takovéto osoby; nezletilým cizincem bez doprovodu se rozumí i cizinec ve věku 15 až 18 let, který byl ponechán bez doprovodu poté, co přicestoval na území
9c).
§ 180d
Dodatečné potvrzení údaje o vstupu do cestovního dokladu cizince
Policie cizinci, který v cestovním dokladu nemá vyznačeno datum a místo vstupu na území, na požádání a za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie
1) tyto údaje dodatečně potvrdí.
§ 180e
Nové posouzení důvodů neudělení víza, prohlášení krátkodobého víza za neplatné nebo zrušení jeho platnosti a nové posouzení důvodů odepření vstupu cizince na území
(1) Cizinec je oprávněn požádat o nové posouzení důvodů
a) neudělení krátkodobého víza,
b) neudělení dlouhodobého víza,
c) odepření vstupu na území podle přímo použitelného předpisu Evropské unie
1), nebo
d) prohlášení krátkodobého víza za neplatné nebo zrušení jeho platnosti.
(2) Žádost o nové posouzení důvodů podle
odstavce 1 podává cizinec u správního orgánu, který rozhodnutí vydal, písemně ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení sdělení o neudělení víza, zrušení platnosti krátkodobého víza nebo prohlášení krátkodobého víza za neplatné nebo ode dne, kdy mu byl odepřen vstup na území; podání žádosti nemá odkladný účinek. Pokud sdělení nebylo možné cizinci doručit, počíná lhůta pro podání žádosti běžet dnem, který následuje po uplynutí 180 dní ode dne podání žádosti o vízum.
(3) Žádost o nové posouzení důvodů podle
odstavce 1 musí obsahovat údaje o tom, kdo ji podává, a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Důvodem žádosti nemohou být skutečnosti, které cizinec nedoložil nebo neuvedl v žádosti o udělení víza nebo v souvislosti s odepřením vstupu na území.
(4) Správní orgán, u kterého se žádost podává, ji postoupí ve lhůtě 5 dnů ode dne jejího doručení správnímu orgánu příslušnému k jejímu posouzení, neshledá-li důvod pro udělení krátkodobého víza nebo dlouhodobého víza, povolení vstupu nebo zachování platnosti krátkodobého víza. Správní orgán, u kterého se žádost podává, může dotčené rozhodnutí zrušit nebo změnit, pokud tím plně vyhoví žádosti o nové posouzení důvodů podle
odstavce 1.
(5) Žádost o nové posouzení důvodů podle
odstavce 1 posuzuje v rozsahu své působnosti Ministerstvo zahraničních věcí, ministerstvo a Ředitelství služby cizinecké policie.
(6) Ministerstvo zahraničních věcí posuzuje soulad důvodů neudělení krátkodobého víza, zrušení platnosti krátkodobého víza nebo prohlášení krátkodobého víza za neplatné, o kterých rozhodl zastupitelský úřad, s důvody stanovenými přímo použitelným právním předpisem Evropské unie. Ministerstvo zahraničních věcí dále posuzuje soulad důvodů zrušení platnosti krátkodobého víza uděleného cizinci, který na území požívá příslušných výsad a imunit, s důvody stanovenými přímo použitelným právním předpisem Evropské unie, a jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unie, s důvody uvedenými v
§ 20 odst. 5. V rámci nového posuzování souladu důvodů neudělení krátkodobého víza je Ministerstvo zahraničních věcí povinno vyžádat si závazné stanovisko policie v případech, kdy důvodem jeho nevydání bylo nesouhlasné stanovisko policie; policie vydá stanovisko bezodkladně.
(7) Ministerstvo posuzuje soulad důvodů neudělení krátkodobého víza na hraničním přechodu s důvody stanovenými přímo použitelným předpisem Evropské unie
6a), a jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unie, s důvody uvedenými v
§ 20 odst. 5, soulad důvodů odepření vstupu na území s důvody stanovenými v
§ 9 odst. 1 nebo
2 s výjimkou případů, kdy takové posouzení přísluší Ředitelství služby cizinecké policie. Komise zřízená podle
§ 170a posuzuje soulad důvodů neudělení dlouhodobého víza s důvody uvedenými v
§ 56.
(8) Ředitelství služby cizinecké policie posuzuje soulad důvodů zrušení platnosti krátkodobého víza, není-li stanovena působnost Ministerstva zahraničních věcí, s důvody stanovenými přímo použitelným předpisem Evropské unie
27) a v době platnosti rozhodnutí o zajišťování ochrany vnitřních hranic podle zvláštního právního předpisu
3b), rovněž posuzuje soulad důvodů neudělení krátkodobého víza na hraničním přechodu s důvody stanovenými přímo použitelným předpisem Evropské unie
6a), a jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unie, s důvody uvedenými v
§ 20 odst. 5, soulad důvodů odepření vstupu na území s důvody stanovenými v
§ 9 odst. 1 nebo
2.
(9) Příslušný orgán písemně informuje cizince o výsledku nového posouzení důvodů neudělení krátkodobého víza, prohlášení krátkodobého víza za neplatné anebo zrušení jeho platnosti nebo důvodů odepření vstupu na území ve lhůtě do 30 dnů ode dne doručení žádosti a o výsledku nového posouzení důvodů neudělení dlouhodobého víza nebo o výsledku nového posouzení důvodů v případě uvedeném v odstavci 6 větě první ve lhůtě do 60 dnů ode dne doručení žádosti.
§ 180f
Partnerství
(1) Pokud je v tomto zákoně uveden pojem „manžel“, „manželství“ nebo „dítě manžela“, rozumí se tím i partner, partnerství, dítě jednoho z partnerů nebo dítě svěřené do péče partnera.
(2) Za partnera se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která prokáže, že vstoupila do úředně potvrzeného trvalého společenství dvou osob stejného pohlaví.
(3) Partnerstvím se pro účely tohoto zákona rozumí úředně potvrzené trvalé společenství dvou osob stejného pohlaví podle
odstavce 2.
§ 180g
Zkouška z jazyka
(1) Zkoušku z jazyka je oprávněna uskutečňovat na základě ohlášení Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy právnická osoba zřízená krajem, která vykonává činnost jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky zapsané ve školském rejstříku podle
školského zákona, a veřejná vysoká škola, která má ve svém programu kurzy výuky češtiny pro cizince.
(2) Osoba nabývá oprávnění podle
odstavce 1 ohlášením Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Takové účinky nemá ohlášení učiněné v době 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí oprávnění podle
odstavce 5 písm. a),
b) nebo
c); k takovému ohlášení Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pouze sdělí, že není přípustné, a uvede zákonný důvod nepřípustnosti.
(3) Osoba s oprávněním podle
odstavce 1
a) uskutečňuje zkoušku z jazyka podle zadání určeného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy,
b) předkládá Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy pravidelný přehled o počtu zkoušených cizinců (dále jen „přehled o počtech zkoušených“).
(4) Česká školní inspekce provádí kontrolu dodržování právních předpisů vztahujících se k uskutečňování zkoušky z jazyka.
(5) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy právnické osobě oprávnění podle
odstavce 1 odejme, jestliže tato osoba
a) nejméně v 5 případech zkoušky z jazyka za dobu 6 měsíců hodnotila jako úspěšného cizince, který neuspěl při zkoušce vykonané po neuznání dokladu prokazujícího požadovanou znalost českého jazyka ministerstvem podle
§ 70 odst. 6 věty první,
b) nepředložila přehled o počtu zkoušených ve struktuře podle prováděcího právního předpisu v termínu stanoveném prováděcím právním předpisem ani v dodatečném termínu určeném Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy,
c) při uskutečňování zkoušky z jazyka závažným způsobem nebo opakovaně porušila právní předpis, nebo
d) o odnětí sama požádá; žádost podaná v době probíhajícího řízení podle
písmene a),
b) nebo
c) je nepřípustná.
(6) Řízení podle
odstavce 5 lze zahájit nejpozději do 12 měsíců, počítaných v případě podle
odstavce 5 písm. a) od uplynutí doby uvedené v tomto písmenu, v případě podle
odstavce 5 písm. b) od dodatečného termínu podle tohoto písmene a v případě podle
odstavce 5 písm. c) od kontrolního zjištění České školní inspekce, proti němuž nejsou přípustné námitky.
(7) Zkoušku z jazyka je na území oprávněna uskutečňovat také osoba, která jako plnoprávný člen Asociace jazykových zkušebních institucí v Evropě uskutečňuje touto asociací certifikovanou zkoušku z českého jazyka jako cizího jazyka. Na tuto osobu se použije obdobně
odstavec 3.
(8) Vykonání zkoušky z jazyka umožní uchazeči osoba s oprávněním podle
odstavce 1 nebo osoba podle
odstavce 7 za úplatu; nejvyšší možnou úplatu, splatnost úplaty a podmínky, kdy se úplata za zkoušku z jazyka nehradí, stanoví prováděcí právní předpis.
§ 180h
Ukončení pobytu v tranzitním prostoru mezinárodního letiště
(1) Pobyt cizince v tranzitním prostoru mezinárodního letiště policie ukončí, jsou-li zjištěny důvody uvedené v
§ 9 odst. 1 písm. f),
g),
h) nebo
i).
(2) Cizinec je povinen vycestovat zpět do zahraničí ve lhůtě stanovené výjezdním příkazem, není-li zahájeno řízení o vyhoštění cizince z území podle tohoto zákona.
§ 180i
Doklad o cestovním zdravotním pojištění při pobytu do 90 dnů
(2) Doklad o cestovním zdravotním pojištění podle
odstavce 1 se od cizince nevyžaduje, pokud je zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu
33), pokud jsou náklady spojené s poskytnutím zdravotních služeb hrazeny na základě mezinárodní smlouvy nebo pokud cizinec prokáže, že jsou tyto služby hrazeny jiným způsobem, a to na základě písemného závazku právnické osoby, je-li pobyt cizince na území přínosný pro rozvoj duchovních hodnot, ochranu lidských práv a nebo jiných humanitárních hodnot, ochranu přírodního prostředí, kulturních památek a tradic, rozvoj vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu, nebo na základě písemného závazku státního orgánu. Předložení dokladu o cestovním zdravotním pojištění se nevyžaduje od cizince, který si nemohl z důvodů na jeho vůli nezávislých zajistit takové pojištění na území státu svého pobytu nebo od cizince uvedeného v
§ 42b odst. 3; v takovém případě je cizinec povinen pojištění sjednat bez zbytečného odkladu za pobytu na území, nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne vstupu na území. Předložení dokladu o cestovním zdravotním pojištění se dále nevyžaduje, pokud zastupitelský úřad od jeho vyžádání při udělení diplomatického nebo zvláštního víza upustil, pobývá-li cizinec na území v zájmu České republiky nebo jde-li o občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka.
§ 180j
Doklad o cestovním zdravotním pojištění při pobytu nad 90 dnů
(1) Dokladem o cestovním zdravotním pojištění při pobytu nad 90 dnů se pro účely tohoto zákona rozumí doklad, kterým cizinec prokazuje pojištění kryjící náklady, které je povinen uhradit po dobu svého pobytu na území v případě poskytnutí nutné a neodkladné zdravotní péče, včetně nákladů spojených s převozem nebo, v případě jeho úmrtí spojených s převozem jeho tělesných ostatků, do státu, jehož cestovní doklad vlastní, popřípadě do jiného státu, ve kterém má povolen pobyt. Výše sjednaného limitu pojistného plnění na jednu pojistnou událost činí nejméně 60 000 EUR, a to bez spoluúčasti pojištěného na výše uvedených nákladech.
(2) Cestovní
zdravotní pojištění podle
odstavce 1 může být sjednáno:
a) u pojišťovny oprávněné provozovat toto pojištění na území
45),
b) u pojišťovny, která je oprávněna takové pojištění provozovat v ostatních členských státech Evropské unie anebo ve státě, který je vázán Smlouvou o Evropském hospodářském prostoru
1d), nebo ve státě, jehož cestovní doklad cizinec vlastní, popřípadě v jiném státě, ve kterém má cizinec povolen pobyt.
(3) V případě pojištění uzavřeného v zahraničí cizinec současně s dokladem o cestovním zdravotním pojištění podle
odstavce 1 předloží:
a) úředně ověřené překlady pojistné smlouvy a všeobecných pojistných podmínek do českého jazyka, prokazující uzavření cestovního zdravotního pojištění, především pak rozsahu pojištění, limitu pojistného plnění 60 000 EUR a skutečnosti, že pojištění je uzavřeno bez spoluúčasti pojištěného,
b) na požádání doklad o úhradě pojistného za pojištění na celou dobu požadovaného pobytu na území.
(4) Doklad o cestovním zdravotním pojištění podle
odstavce 1 se od cizince nevyžaduje, je-li zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu
33), jsou-li náklady spojené s poskytnutím zdravotních služeb hrazeny na základě mezinárodní smlouvy nebo pokud cizinec prokáže, že jsou tyto služby hrazeny jiným způsobem, a to na základě písemného závazku právnické osoby, je-li pobyt cizince na území přínosný pro rozvoj duchovních hodnot, ochranu lidských práv anebo jiných humanitárních hodnot, ochranu přírodního prostředí, kulturních památek a tradic, rozvoj vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu, na základě písemného závazku státního orgánu nebo na základě závazku obsaženého v policií ověřeném pozvání podle
§ 15.
(5) Vstupuje-li cizinec na území s dokladem o cestovním zdravotním pojištění podle
odstavce 1, je povinen nejpozději do 90 dnů ode dne vstupu na území uzavřít cestovní
zdravotní pojištění podle
odstavce 6.
(6) Cestovní
zdravotní pojištění v případě žádosti o vízum k pobytu nad 90 dnů, je-li o něj žádáno na území, nebo o prodloužení doby pobytu na území, může být sjednáno pouze u pojišťovny oprávněné provozovat toto pojištění na území
45) a jejímž jediným společníkem je zdravotní pojišťovna, a to pouze v rozsahu komplexní zdravotní péče ve smyslu
odstavců 8 až 10.
(7) Pojistná smlouva týkající se pojištění podle
odstavce 1 nesmí vylučovat poskytnutí pojistného plnění v případě úrazu, ke kterému došlo z důvodu úmyslného jednání, zavinění nebo spoluzavinění pojištěného ani v důsledku požití alkoholu, omamných nebo psychotropních látek pojištěným.
(8) Komplexní zdravotní péčí se rozumí zdravotní péče poskytnutá pojištěnému smluvními poskytovateli zdravotních služeb pojistitele bez přímé úhrady nákladů na léčení pojištěným s cílem zachovat jeho zdravotní stav z doby před uzavřením pojistné smlouvy. Z tohoto pojištění nesmí být vyloučena preventivní ani dispenzární zdravotní péče ani zdravotní péče související s těhotenstvím pojištěné matky a porodem jejího dítěte.
(9) Pojišťovna je povinna garantovat poskytnutí zdravotní péče podle
odstavce 8 prostřednictvím své sítě poskytovatelů zdravotních služeb, se kterými má uzavřené přímé individuální smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb, které jsou navázány na Metodiku vyúčtování vydávanou pověřenou zdravotní pojišťovnou a jež je tvořena Metodikou pro pořizování a předávání dokladů, Pravidly pro vyhodnocování dokladů a platného Datového rozhraní pro vyúčtování poskytnuté zdravotní péče. Za garanci zdravotní péče se považuje smlouva s minimálně 10 % poskytovatelů zdravotních služeb zapsaných do Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb zabezpečujících ambulantní péči a smlouva s minimálně 60 % poskytovatelů zdravotních služeb zapsaných do Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb zabezpečujících akutní lůžkovou péči.
(10) Odměna za zprostředkování pojištění v rozsahu komplexní zdravotní péče nesmí v jednom roce trvání pojištění přesáhnout 10 % ročního pojistného.
(11) Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou, doklady kterých pojišťoven z třetích zemí nelze uznávat jako doklady o cestovním zdravotním pojištění podle
odstavce 1 a zároveň seznam pojišťoven, které splňují podmínky smluvní sítě poskytovatelů zdravotních služeb podle
odstavce 9.
(13) Cestovní
zdravotní pojištění podle
odstavce 6 je po přechodnou dobu 5 let od nabytí účinnosti zákona oprávněna poskytovat výhradně Pojišťovna VZP, a.s.
§ 180k
Působnost stanovená podle tohoto zákona obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností a pověřenému obecnímu úřadu je přenesenou působností.