o dráhách

(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie¹), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie^1a) a upravuje

(2) Zákon se nevztahuje na dráhy důlní, průmyslové a přenosné.

(1) Dráhou je cesta určená k pohybu drážních vozidel včetně pevných zařízení potřebných pro zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy.

(2) Provozuschopností dráhy je technický stav dráhy zaručující její bezpečné a plynulé provozování.

(3) Provozováním dráhy jsou činnosti, kterými se zabezpečuje a obsluhuje dráha a organizuje drážní doprava.

(4) Provozováním drážní dopravy je činnost, při níž mezi provozovatelem této dopravy (dále jen „dopravce“) a osobou, jejíž přepravní potřeba se uspokojuje, vzniká právní vztah, jehož předmětem je přeprava osob, věcí, zvířat anebo činnost, kterou se zajišťuje podnikání podle zvláštních předpisů.^1b)

(5) Veřejným zájmem v oblasti kombinované dopravy se rozumí zájem na podpoře ekologicky šetrnějšího způsobu dopravy. Podporou kombinované dopravy ve veřejném zájmu se rozumí sleva na dani podle zvláštního právního předpisu.^1c)

(6) Kombinovanou dopravou se rozumí nákladní přeprava využívající při jedné jízdě kromě železniční dopravy i silniční nebo vodní dopravu.

(7) Tarif je sazebník cen za jednotlivé přepravní výkony při poskytování přepravních služeb a podmínky jejich použití.

(8) Osobou usazenou na území České republiky je osoba oprávněná podnikat na území České republiky, která je zapsána v obchodním rejstříku nebo má na území České republiky odštěpný závod.

(9) Zařízením služeb se rozumí železniční stanice, zastávka, odstavné koleje, čerpací stanice a jiná technická zařízení, která jsou jejich provozovatelem zvláště určena k poskytování služeb bezprostředně souvisejících s provozováním drážní dopravy na dráze celostátní nebo regionální anebo na veřejně přístupné vlečce.

(10) Kapacitou dráhy se rozumí její využitelná průjezdnost umožňující rozvržení požadovaných tras vlaků na určitém úseku dráhy v určitém období.

(11) Přidělením kapacity dráhy se rozumí jednání umožňující využití takového dílu z celkové kapacity dráhy, kterého je zapotřebí pro požadovanou trasu vlaku.

(12) Hlavními činnostmi se rozumí činnosti související se sjednáním a výpočtem ceny a s výběrem platby za užití dráhy, s přidělením kapacity dráhy a v případě dráhy celostátní nebo regionální rovněž se zpracováním prohlášení o dráze.

(13) Členským státem se rozumí členský stát Evropské unie a jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru.

(14) Technickou specifikací pro interoperabilitu se rozumí přímo použitelný předpis Evropské unie, který upravuje konkrétní požadavky za účelem dosažení technické a provozní propojenosti drah v Evropské unii a na nich provozovaných drážních vozidel a je jako technická specifikace pro interoperabilitu označen.

(15) Prvkem interoperability se rozumí součást subsystému, na které závisí dosažení technické a provozní propojenosti dráhy celostátní, drah regionálních a vybraných drah jiných členských států a drážních vozidel na nich provozovaných a která je jako prvek interoperability označena v technické specifikaci pro interoperabilitu.

(16) Subsystémem se rozumí součást dráhy nebo drážního vozidla, na které závisí dosažení technické a provozní propojenosti dráhy celostátní, drah regionálních a vybraných drah jiných členských států a drážních vozidel na nich provozovaných a která je jako subsystém označena v technické specifikaci pro interoperabilitu.

(17) Výrobcem se rozumí osoba, která vyrábí nebo nechává si navrhnout nebo vyrobit prvek interoperability, subsystém nebo drážní vozidlo a uvádí prvek interoperability, subsystém nebo drážní vozidlo na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou.

(18) Držitelem drážního vozidla se rozumí osoba, která

(1) Železniční dráhy se z hlediska významu, účelu a technických podmínek, stanovených prováděcím předpisem, člení do jednotlivých kategorií. Kategoriemi železničních drah jsou:

(2) O zařazení železniční dráhy do příslušné kategorie dráhy a o změnách tohoto zařazení rozhoduje drážní správní úřad.

(1) Obvod dráhy je území určené rozhodnutím o povolení záměru pro umístění stavby dráhy.

(2) Obvod dráhy u celostátní dráhy a u regionální dráhy je vymezen svislými plochami vedenými hranicemi pozemků, které jsou určeny pro umístění dráhy a její údržbu.

(3) Obvod dráhy u ostatních drah je vymezen svislými plochami vedenými 3 m od osy krajní koleje, krajního nosného nebo dopravního lana, krajního vodiče trakčního vedení, nebo hranicemi pozemku, určeného k umístění dráhy a její údržby, nejméně však 1,5 m od vnějšího okraje stavby dráhy, pokud není dopravní cesta dráhy vedena po pozemní komunikaci.

(1) Nikdo nesmí bez souhlas provozovatele dráhy vykonávat v obvodu dráhy činnosti, které se považují za podnikání, vstupovat na dráhu a v obvodu dráhy na místa, která nejsou veřejnosti přístupná, pokud zvláštní právní předpis^1d) nestanoví jinak.

(2) Všechna místa na dráze a v obvodu dráhy jsou veřejnosti nepřístupná s výjimkou

(3) Úrovňové přístupové cesty k nástupišti jsou veřejnosti přístupné, s výjimkou přechodu kolejí, když:

(1) Stavbou dráhy je stavba cesty určené k pohybu drážních vozidel a stavba, která rozšiřuje, doplňuje, mění nebo zabezpečuje dráhu bez ohledu, zda je v obvodu dráhy či nikoliv. Stavba dráhy není součástí pozemku. Stavba dráhy celostátní, regionální, tramvajové, trolejbusové nebo dráhy speciální je veřejně prospěšná.

(2) Podle zákona o vyvlastnění lze k uskutečnění stavby dráhy odejmout nebo omezit vlastnické právo k pozemku nebo ke stavbě nebo právo odpovídající věcnému břemeni k pozemku nebo ke stavbě.

(3) Pokud se vlastnické právo k pozemku nebo stavbě potřebným k uskutečnění stavby dráhy celostátní nebo regionální omezuje smlouvou, sjednává se výše úplaty ve výši 10 000 Kč. Nesouhlasí-li vyvlastňovaný s částkou podle předchozí věty, sjednává se úplata ve výši odpovídající ocenění tohoto omezení stanovené znaleckým posudkem.

(4) Stavbou na dráze jsou všechny stavby a zařízení^1e) v obvodu dráhy, které nejsou stavbou dráhy, bez ohledu na účel, jemuž slouží.

(5) Stavba dráhy a stavba na dráze musí splňovat technické podmínky²) a požadavky bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy. Technické podmínky a požadavky jednotlivých druhů drah stanoví prováděcí předpis.

(6) Dráhu jako cestu určenou k pohybu drážních vozidel lze zrušit jen na návrh vlastníka. O zrušení dráhy rozhoduje drážní správní úřad.

(1) Z důvodů veřejného zájmu se dráha a stavba dráhy může křížit nebo stýkat s energetickými, vodovodními, stokovými, telekomunikačními, popřípadě jinými sítěmi technického vybavení, které neslouží k provozování drah a drážní dopravě na dráhách, (dále jen „sítě technického vybavení“) tak, aby práva a povinnosti vlastníků a provozovatelů těchto zařízení byly zabezpečeny ve shodě s právy a povinnostmi vlastníků a provozovatelů drah a drážní dopravy na dráze.

(2) Sítě technického vybavení mohou být umísťovány v obvodu železniční dráhy jen na základě písemné smlouvy o zřízení věcného břemene, uzavřené mezi vlastníkem dráhy a vlastníkem sítě technického vybavení, a to za úhradu. Nedojde-li k uzavření smlouvy, lze vlastnická práva omezit jen rozhodnutím stavebního úřadu. V řízení o omezení vlastnických práv postupuje stavební úřad zákona o vyvlastnění.

(3) Při havárii sítě technického vybavení umístěné v obvodu dráhy je vlastník sítě technického vybavení povinen neprodleně oznámit provozovateli dráhy tuto havárii a rozsah nezbytných prací k jejímu odstranění. Vlastník sítě technického vybavení je povinen ve věcech týkajících se dráhy postupovat podle pokynů provozovatele dráhy a zajistit následné uvedení dotčeného úseku dráhy do původního stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího původnímu účelu nebo užití dotčeného úseku dráhy.

(4) Při změně stavby dráhy nebo stavbě nové dráhy stavebník hradí náklady spojené se změnami sítí technického vybavení vyvolané stavbou nebo její změnou uvedené v rozhodnutí stavebního úřadu.

(5) Vlastník sítí technického vybavení, které jsou umístěny v obvodu dráhy nebo v ochranném pásmu dráhy a jsou v pásmu vlivů zpětných trakčních proudů z používání napájecích systémů dráhy stejnosměrné nebo střídavé trakční proudové soustavy, je povinen zajistit jejich provoz, údržbu a opravy tak, aby se nestaly příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob.

(1) Pokud se železniční dráha kříží s pozemními komunikacemi v úrovni kolejí, musí být křížení označeno a zabezpečeno. Způsob označení křížení stanoví prováděcí předpis.

(2) O rozsahu a způsobu zabezpečení křížení železniční dráhy s pozemními komunikacemi v úrovni kolejí a jeho změně rozhoduje drážní správní úřad po předchozím vyjádření příslušného orgánu Policie České republiky. Rozhodnutí o rozsahu a způsobu zabezpečení křížení nenahrazuje povolení vydávaná správními úřady podle zvláštních právních předpisů.^2b) Technické způsoby zabezpečení křížení stanoví prováděcí předpis.

(3) Při křížení železniční dráhy s pozemními komunikacemi v úrovni kolejí má drážní doprava přednost před provozem na pozemních komunikacích.

(1) Způsobilost stavby dráhy k užívání musí být před kolaudací ověřena technicko bezpečnostní zkouškou. U staveb, které svým charakterem a účelem ovlivňují podmínky bezpečného a plynulého provozování dráhy a drážní dopravy, stanoví Dopravní a energetický stavební úřad v rozhodnutí o povolení záměru též zavedení zkušebního provozu. Podmínkou pro vydání kolaudačního souhlasu k užívání stavby dráhy celostátní nebo regionální je vydání průkazu způsobilosti dráhy, je-li tento průkaz podle § 49d nebo 49f vyžadován. Zkušební provoz stavby dráhy jiné než celostátní nebo regionální může stavebník zahájit nejdříve po vydání průkazu způsobilosti určeného technického zařízení, je-li tento průkaz podle § 47 vyžadován. Stavebník průkaz způsobilosti dráhy nebo určeného technického zařízení přiloží k žádosti o vydání kolaudačního souhlasu k užívání stavby dráhy nebo lyžařského vleku, není-li k vydání kolaudačního souhlasu příslušný Drážní úřad. Rozsah a podmínky technicko bezpečnostní zkoušky a zkušebního provozu stanoví prováděcí předpis.

(2) V rozhodnutí o povolení záměru a v kolaudačním rozhodnutí stanoví stavební úřad podmínky pro zajištění bezpečného a plynulého provozu dráhy a její ochrany. Pokud by stavbou mohl být znemožněn či narušen bezpečný a plynulý provoz dráhy a její ochrana a ani stanovením podmínek podle věty první není možné toto riziko odstranit, stavební úřad žádost o povolení záměru nebo žádost o vydání kolaudačního rozhodnutí zamítne.

(1) Ochranné pásmo dráhy tvoří prostor po obou stranách dráhy, jehož hranice jsou vymezeny svislou plochou vedenou

(2) Pro dráhu vedenou po pozemních komunikacích a vlečku v uzavřeném prostoru provozovny nebo v obvodu přístavu se ochranné pásmo nezřizuje.

(1) V ochranném pásmu dráhy lze provádět hornickou činnost a činnost prováděnou hornickým způsobem, provozovat střelnici, skladovat výbušniny, nebezpečné odpady a zřizovat světelné zdroje a barevné plochy zaměnitelné s návěstními znaky jen se souhlasem drážního správního úřadu a za podmínek jím stanovených.

(2) V ochranném pásmu dráhy lze provádět stavby a nestavební záměry pouze na základě povolení příslušného stavebního úřadu²⁰). Povolení se nevyžaduje pro drobné stavby podle stavebního zákona a pro stavby, které nevyžadují povolení záměru podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury. Stavby podle věty druhé, s výjimkou staveb uvedených v odstavci 1 písm. d) až f) přílohy č. 1 ke stavebnímu zákonu, umístěné do vzdálenosti 15 m od hranic obvodu dráhy celostátní nebo dráhy regionální, a které zasahují do ochranného pásma zařízení technické infrastruktury vlastníka dráhy, lze umístit pouze s jeho písemným souhlasem. Vlastník dráhy udělí souhlas podle věty třetí na žádost stavebníka. Souhlas může obsahovat podmínky pro provedení a užívání drobné stavby. Vlastník dráhy písemný souhlas neudělí, pouze pokud by byl stavbou ohrožen bezpečný a plynulý provoz dráhy a její ochrana. Neudělí-li vlastník dráhy souhlas, může se stavebník obrátit na příslušný drážní úřad k přezkoumání důvodů odmítnutí tohoto souhlasu. Drážní úřad vyzve vlastníka dráhy k vyjádření k důvodům odmítnutí souhlasu a posoudí, zda důvody odmítnutí udělení souhlasu odpovídají podmínkám stanoveným tímto zákonem. Drážní úřad při přezkumu souhlasu postupuje přiměřeně podle správního řádu.

(3) Vlastník dráhy vyzve stavebníka k odstranění stavby nebo stavebním úpravám stavby podle odstavce 2 a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu, pokud stavebník

(4) Provozovatel dráhy a dopravce je oprávněn v ochranném pásmu dráhy vstupovat na cizí pozemky, popřípadě na stavby na nich stojící, za účelem oprav, údržby a provozování dráhy, odstraňování následků nehod nebo poškození dráhy a za účelem odstraňování jiných překážek omezujících provozování drážní dopravy. Přitom je povinen dbát toho, aby užívání pozemků, popřípadě staveb na nich stojících, bylo co nejméně rušeno a aby vstupem a činnostmi nevznikly škody, kterým je možno zabránit. Výkon těchto oprávnění musí být omezen na nezbytnou dobu a nezbytnou míru. Tímto ustanovením není dotčeno právo na náhradu škody podle občanského zákoníku.

(5) Provozovatel dráhy a dopravce je oprávněn ve stavu nouze nebo v naléhavém veřejném zájmu na provozování dráhy nebo na provozování drážní dopravy na nezbytnou dobu v nezbytné míře a za náhradu použít nemovitou věc vlastníka v ochranném pásmu dráhy, nelze-li dosáhnout účelu jinak.

(6) Vlastník nemovité věci přilehlé k dráze tramvajové nebo dráze trolejbusové je v nezbytně nutných případech na nezbytnou dobu povinen za jednorázovou úhradu strpět omezení vlastnického práva ke své nemovité věci spočívající v umístění a provozování pevných trakčních, signalizačních nebo zabezpečovacích zařízení. Rozhodnutí o omezení vlastnického práva a o výši úhrady vydává na návrh provozovatele dráhy tramvajové nebo trolejbusové drážní správní úřad. Provozovatel dráhy je povinen při umístění a odstranění tohoto zařízení na cizí nemovité věci uvést nemovitou věc při ukončení prací do původního stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího původnímu účelu nebo užití dotčené nemovité věci.

(1) Vlastníci nemovité věci v sousedství dráhy jsou povinni strpět, aby na jejich pozemcích byla provedena nezbytná opatření k zabránění sesuvů půdy, padání kamenů a lavin, vznikne-li toto nebezpečí výstavbou nebo provozem dráhy nebo přírodními vlivy; vznikne-li toto nebezpečí z jednání těchto vlastníků, jsou povinni učinit nezbytná opatření na svůj náklad. O rozsahu a způsobu provedení nezbytných opatření a o tom, kdo je provede, rozhodne drážní správní úřad.

(2) Drážní správní úřad zjišťuje zdroje ohrožování dráhy a zdroje rušení drážního provozu na nich. Zjistí-li zdroj ohrožení jiný, než je uveden v odstavci 1, nařídí drážní správní úřad jeho provozovateli nebo vlastníku odstranění zdroje tohoto ohrožení. Nevyhoví-li provozovatel nebo vlastník zdroje ohrožení, drážní správní úřad rozhodne o odstranění zdroje ohrožení na jeho náklady.

(3) Provozovatel dráhy má právo odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty ohrožující bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy anebo provozuschopnost dráhy v případě, kdy tak po předchozím upozornění provozovatele dráhy neučinil jejich vlastník v přiměřené lhůtě a v rozsahu, které jsou stanoveny v tomto upozornění. Stromoví a jiné porosty, které při svém pádu mohou zasáhnout do průjezdného průřezu dráhy, jsou stromovím ohrožujícím bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy nebo provozuschopnost dráhy.

(4) Provozovatel dráhy je povinen při výkonu jeho práva podle odstavce 3 co nejvíce šetřit práv vlastníků a uživatelů dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitosti jim předem oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitost do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího jejímu předchozímu účelu nebo způsobu užívání. Provozovatel dráhy je rovněž povinen na žádost vlastníka dotčené nemovitosti na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.

(5) Byl-li vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práva provozovatele dráhy podle odstavce 3 omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo vznikla-li mu škoda, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu; toto právo lze uplatnit u provozovatele dráhy do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo vzniku škody došlo, jinak právo zaniká.

(1) Drážní správní úřad na žádost vlastníka dráhy celostátní, regionální nebo místní nebo vlečky anebo jejich části povolí přerušení její provozuschopnosti a jejího provozování, aniž by došlo k jejímu zrušení, nebyla-li taková dráha nebo její část po dobu 2 let po sobě jdoucích před podáním žádosti užita v minimálním rozsahu. Minimálním rozsahem užití dráhy nebo její části se rozumí její užití v rozsahu alespoň 300 jízd ročně za účelem přepravy cestujících nebo alespoň 12 jízd ročně za účelem přepravy věcí. O dobu, po kterou bylo provozování dráhy nebo její části omezeno jejím provozovatelem, se doba podle vět první a druhé prodlužuje; to neplatí, nebyla-li taková dráha nebo její část po dobu alespoň 10 let po sobě jdoucích před podáním žádosti užita za účelem přepravy cestujících ani věcí.

(2) Vlastník dráhy nebo její části, který hodlá požádat o přerušení její provozuschopnosti a jejího provozování, zveřejní na svých internetových stránkách alespoň 3 měsíce před podáním žádosti údaje o rozsahu jejího užívání po dobu 2 let po sobě jdoucích před tímto zveřejněním, případně po tuto dobu prodlouženou podle odstavce 1 věty třetí. Nezveřejní-li vlastník dráhy nebo její části tyto údaje, drážní správní úřad přerušení její provozuschopnosti a jejího provozování nepovolí. Zveřejněné údaje musí zahrnovat

(3) Žádost obsahuje vedle obecných náležitostí podle správního řádu označení dráhy nebo její části a její popis, včetně určení začátku a konce dráhy nebo její části, místa styku vzájemně zaústěných drah a stavební délku dráhy nebo její části. K žádosti se přiloží doklad prokazující splnění podmínky pro povolení přerušení provozuschopnosti a provozování dráhy nebo její části nebo, jde-li o dráhu místní nebo veřejně nepřístupnou vlečku nebo jejich část, čestné prohlášení žadatele o tom, že je tato podmínka splněna.

(4) Drážní správní úřad si v řízení o povolení přerušení provozuschopnosti a provozování dráhy nebo její části vyžádá závazné stanovisko Ministerstva obrany a, jde-li o dráhu celostátní, regionální nebo místní nebo její část, rovněž závazné stanovisko kraje a obce, v jejichž územním obvodu se dráha nebo její část nachází.

(5) Nesouhlasné stanovisko Ministerstva obrany může být vydáno pouze tehdy, byla-li by přerušením provozuschopnosti a provozování dráhy nebo její části ohrožena obrana státu.

(6) Nesouhlasné stanovisko kraje nebo obce může být vydáno pouze tehdy, vyplývá-li z jejich plánu dopravní obslužnosti území platného ke dni podání žádosti o povolení přerušení provozuschopnosti a provozování dráhy nebo její části, že kraj nebo obec na této dráze nebo její části hodlá zajišťovat dopravní obslužnost v rozsahu alespoň 300 jízd ročně za účelem přepravy cestujících, a vyjádří-li kraj nebo obec v závazném stanovisku zájem o zajišťování dopravní obslužnosti v tomto rozsahu po dobu 5 let. Nesouhlasné stanovisko kraje nebo obce nemůže být vydáno, bylo-li takové stanovisko týkající se téže dráhy nebo její části vydáno tímto krajem nebo touto obcí v již ukončeném řízení o povolení přerušení provozuschopnosti a provozování dráhy nebo její části a v období 3 let přede dnem podání nové žádosti o povolení přerušení provozuschopnosti a provozování dráhy nebo její části nebyla zajištěna dopravní obslužnost užitím dráhy v rozsahu alespoň 300 jízd ročně za účelem přepravy cestujících nejméně po dobu 1 roku; to neplatí, uplynula-li ode dne vydání původního závazného stanoviska doba delší než 10 let.

(7) Novou žádost o povolení přerušení provozuschopnosti a provozování dráhy nebo její části lze podat nejdříve po uplynutí 3 let ode dne právní moci rozhodnutí, jímž byla zamítnuta žádost o povolení přerušení provozuschopnosti a provozování dráhy nebo její části týkající se téže dráhy nebo její části z důvodu vydání nesouhlasného stanoviska kraje nebo obce.

(1) Vlastník dráhy nebo její části, jejíž provozuschopnost a provozování byly přerušeny,

(2) Na dráze nebo její části, jejíž provozuschopnost a provozování byly přerušeny, nelze provozovat drážní dopravu. Jde-li o dráhu celostátní nebo regionální nebo veřejně přístupnou vlečku anebo jejich část,

(3) Jde-li o dráhu nebo její část, jejíž provozuschopnost a provozování byly přerušeny,

(4) Vlastník dráhy nebo její části zveřejní na svých internetových stránkách seznam drah nebo jejich částí, jejichž provozuschopnost a provozování byly přerušeny, a údaje v něm uvedené bez zbytečného odkladu aktualizuje.

(1) Podnět k obnovení provozuschopnosti a provozování dráhy ve vlastnictví státu nebo její části, jejíž provozuschopnost a provozování byly přerušeny, může podat Ministerstvu dopravy

(2) Podnět musí obsahovat

(3) Ministerstvo dopravy vyzve bez zbytečného odkladu ode dne doručení podnětu státní organizaci Správa železnic, aby mu ve lhůtě 6 měsíců ode dne doručení výzvy předložila písemné vyhodnocení předpokládaných dopadů zamýšleného obnovení provozuschopnosti a provozování dráhy nebo její části, které musí obsahovat alespoň

(4) Ministerstvo dopravy do 1 měsíce ode dne obdržení písemného vyhodnocení předpokládaných dopadů zamýšleného obnovení provozuschopnosti a provozování dráhy nebo její části obdržený podnět a toto vyhodnocení předloží vládě k projednání. Souhlasí-li vláda s obnovením provozuschopnosti a provozování dráhy nebo její části, uloží ministru dopravy zajistit, aby státní organizace Správa železnic podala žádost o obnovení její provozuschopnosti a jejího provozování a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu.

(5) Nový podnět k obnovení provozuschopnosti a provozování dráhy nebo její části lze podat nejdříve po uplynutí 5 let ode dne, kdy vláda vyslovila svůj nesouhlas s obnovením provozuschopnosti a provozování dráhy nebo její části týkající se téže dráhy nebo její části.

(1) Drážní správní úřad rozhodne na žádost vlastníka dráhy nebo její části o obnovení její provozuschopnosti a jejího provozování, je-li dráha nebo její část způsobilá k užívání. K žádosti se přiloží doklad o provedení technicko bezpečnostní zkoušky osvědčující splnění této podmínky.

(2) V rozhodnutí o obnovení provozuschopnosti a provozování dráhy nebo její části drážní správní úřad uloží vlastníku dráhy nebo její části povinnost obnovit její provozuschopnost v plném rozsahu a její provozování a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu.

(1) Provozovat dráhu může právnická nebo fyzická osoba na základě úředního povolení, a jedná-li se o provozování dráhy celostátní nebo regionální, i na základě osvědčení provozovatele dráhy celostátní a regionální (dále jen „osvědčení provozovatele dráhy“), je-li zapsána v obchodním rejstříku.^5a)

(2) Úřední povolení a osvědčení provozovatele dráhy vydává drážní správní úřad.

(1) Finanční způsobilostí k provozování dráhy celostátní nebo dráhy regionální se rozumí schopnost provozovatele dráhy finančně zabezpečit zahájení a řádné provozování dráhy pro potřeby plynulé a bezpečné drážní dopravy.

(2) Finanční způsobilost se prokazuje

(3) Podrobnější členění údajů podle odstavce 2 a způsob jejich výpočtu stanoví prováděcí předpis.

(1) Žádost o vydání úředního povolení musí obsahovat:

(2) Žádost o vydání úředního povolení musí být doložena:

(1) Drážní správní úřad rozhodne o vydání úředního povolení ve lhůtě 60 dnů od doručení žádosti o vydání úředního povolení.

(2) Drážní správní úřad v rozhodnutí o vydání úředního povolení stanoví podmínky provozování dráhy týkající se zajištění řádného a bezpečného provozování dráhy. Drážní správní úřad v rozhodnutí o vydání úředního povolení pro zkušební dráhu podle § 3 odst. 1 písm. e) stanoví podmínky, za jakých lze na této dráze provozovat zkušební provoz drážních vozidel nebo zkoušky pro schválení typu nebo změny typu drážních vozidel a drážní infrastruktury.

(3) Úřední povolení je nepřenosné.

(4) Na vydání úředního povolení není právní nárok.

(1) V rozhodnutí o vydání úředního povolení drážní správní úřad uvede:

(2) Provozovatel dráhy je povinen oznámit drážnímu správnímu úřadu všechny změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o vydání úředního povolení podle § 15 a předložit o nich doklady do 30 dnů od vzniku změn. Drážní správní úřad podle okolností případu rozhodne o změně úředního povolení nebo rozhodne o zrušení úředního povolení.

(3) Drážní správní úřad na základě odůvodněné žádosti provozovatele dráhy rozhodne o změně úředního povolení, došlo-li ke změně skutečností, na základě kterých bylo rozhodováno o vydání úředního povolení. Drážní správní úřad rovněž rozhodne o změně úředního povolení vydaného provozovateli dráhy z moci úřední, pokud

(1) V případě, že provozovatel dráhy nechce provozovat dráhu, je povinen o této skutečnosti vyrozumět příslušný drážní správní úřad ve lhůtě jednoho roku před podáním návrhu na zrušení úředního povolení k provozování dráhy. Současně též je povinen ve stejné lhůtě vyrozumět vlastníka dráhy.

(2) Úřední povolení k provozování dráhy zaniká

(1) Žádost o vydání osvědčení provozovatele dráhy se podává u drážního správního úřadu. K žádosti se přiloží doklady prokazující zavedení systému zajišťování bezpečnosti provozování dráhy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společné bezpečnostní metody týkající se požadavků na systém zajišťování bezpečnosti²¹) a přijetí opatření k jeho dodržování.

(2) Nelze-li o žádosti o vydání osvědčení provozovatele dráhy rozhodnout bezodkladně, rozhodne o ní drážní správní úřad nejpozději do 4 měsíců od zahájení řízení.

(3) Drážní správní úřad vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí osvědčení provozovatele dráhy,

(4) Při rozhodování o žádosti o vydání osvědčení provozovatele dráhy se zohlední zjištění získaná při výkonu státního dozoru, provozoval-li žadatel již před podáním žádosti dráhu celostátní nebo regionální. Drážní správní úřad v osvědčení provozovatele dráhy může stanovit podmínky k zajištění bezpečné výstavby, modernizace, údržby a opravy dráhy. Proti rozhodnutí o žádosti o vydání osvědčení provozovatele dráhy se nelze odvolat a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení.

(5) Osvědčení provozovatele dráhy je platné po dobu 5 let.

(6) Jde-li o dráhu přesahující státní hranici České republiky, drážní správní úřad spolupracuje v řízení o vydání osvědčení provozovatele dráhy s příslušným orgánem dotčeného členského státu.

(7) Vzor osvědčení provozovatele dráhy stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Přestane-li být zavedený systém zajišťování bezpečnosti provozování dráhy dostatečný z důvodu podstatné změny právního předpisu upravujícího požadavky na bezpečné provozování dráhy, uloží drážní správní úřad provozovateli dráhy povinnost tento systém upravit a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. Neupraví-li provozovatel dráhy ve stanovené lhůtě systém zajišťování bezpečnosti provozování dráhy tak, aby byl dostatečný, drážní správní úřad podle povahy a rozsahu zjištěných nedostatků oprávnění provozovatele dráhy provozovat dráhu omezí nebo odejme; proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení.

(2) Přestal-li provozovatel dráhy splňovat podmínky pro vydání osvědčení provozovatele dráhy, drážní správní úřad podle povahy a rozsahu zjištěných nedostatků oprávnění provozovatele dráhy provozovat dráhu omezí nebo odejme. Proti rozhodnutí o omezení nebo odnětí oprávnění provozovatele dráhy provozovat dráhu se nelze odvolat a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení.

(3) Rozhodl-li drážní správní úřad o omezení oprávnění provozovatele dráhy provozovat dráhu, vydá nové osvědčení provozovatele dráhy se změněným rozsahem provozované dráhy a s dobou platnosti odpovídající době platnosti původního osvědčení. Provozovatel dráhy odevzdá původní osvědčení provozovatele dráhy drážnímu správnímu úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.

(1) Vlastník dráhy je povinen zajistit údržbu a opravu dráhy v rozsahu nezbytném pro její provozuschopnost a umožnit styk dráhy s jinými dráhami.

(2) Vlastník dráhy celostátní a dráhy regionální je dále povinen pečovat o rozvoj a modernizaci dráhy v rozsahu nezbytném pro zajištění dopravních potřeb státu a dopravní obslužnosti území kraje.

(3) Pokud není vlastníkem dráhy celostátní nebo dráhy regionální stát a vlastník dráhy není schopen zajistit její provozuschopnost, je povinen dráhu nabídnout státu k jejímu odkoupení. Jménem státu jedná Ministerstvo dopravy.

(4) Technické podmínky provozuschopnosti dráhy a technické podmínky styku drah stanoví prováděcí předpis.

(1) Vlastník dráhy je povinen zajistit provozování dráhy. Není-li vlastník dráhy celostátní nebo regionální současně jejím provozovatelem, je povinen umožnit provozování dráhy jinou oprávněnou osobou.

(2) Nemůže-li vlastník dráhy zajistit provozování dráhy, je povinen nabídnout dráhu k zajištění jejího provozování:

(1) Provozovatel dráhy je povinen

(2) Provozovatel dráhy celostátní nebo dráhy regionální je dále povinen

(3) Provozovatel dráhy je oprávněn

(4) Osoby nacházející se v obvodu dráhy jsou povinny dbát o svoji bezpečnost, dbát pokynů provozovatele dráhy k zajištění bezpečnosti osob a bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy a pokynů k zajištění ochrany majetku a veřejného pořádku a jsou povinny zdržet se všeho, co by mohlo rušit nebo ohrozit provozování dráhy a drážní dopravy nebo mít za následek vznik škody na součástech dráhy nebo na drážním vozidle nebo narušit veřejný pořádek.

(5) Pravidla pro provozování dráhy a obsah výroční zprávy o bezpečnosti provozování dráhy stanoví prováděcí předpis.

(1) Vlečka je veřejně nepřístupná, pokud

(2) Vlečka je veřejně přístupná, pokud

(3) Provozovatel veřejně nepřístupné vlečky umožní dopravci nediskriminačním způsobem za cenu sjednanou podle cenových předpisů užít tuto vlečku nebo její část za účelem přístupu k

(4) Užitím veřejně nepřístupné vlečky způsobem podle odstavce 3 se taková vlečka nestává veřejně přístupnou.

(5) Stane-li se vlečka veřejně přístupnou, sdělí její provozovatel tuto skutečnost Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) do 10 pracovních dnů ode dne, kdy nastala. Je-li provozovatel veřejně nepřístupné vlečky povinen umožnit její užití způsobem podle odstavce 3, sdělí tuto skutečnost Úřadu do 10 pracovních dnů ode dne, kdy nastala. Provozovatel vlečky sdělí Úřadu změnu skutečnosti podle věty první nebo druhé do 10 pracovních dnů ode dne, kdy tato změna nastala.

(6) Úřad zveřejní na svých internetových stránkách seznam veřejně přístupných vleček a seznam veřejně nepřístupných vleček, jejichž užití jsou jejich provozovatelé povinni umožnit způsobem podle odstavce 3. Úřad na svých internetových stránkách rovněž zveřejní údaje o provozovatelích těchto vleček, jimiž se rozumí jejich obchodní firma, název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení a adresa sídla.

(1) Provozovatel dráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné vlečky vydá vnitřní předpis, kterým stanoví opatření k vyloučení diskriminačního jednání a střetu zájmů členů statutárního orgánu a kontrolního orgánu, byl-li zřízen, a vedoucích zaměstnanců provozovatele dráhy ve vztahu k dopravcům odlišným od tohoto provozovatele dráhy, a zajistí jeho dodržování.

(2) Členem statutárního orgánu provozovatele dráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné vlečky nesmí být osoba, která je členem statutárního orgánu dopravce odlišného od tohoto provozovatele dráhy. Členem kontrolního orgánu provozovatele dráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné vlečky nesmí být osoba, která je členem kontrolního orgánu dopravce odlišného od tohoto provozovatele dráhy.

(3) Provozovatel dráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné vlečky smí příjmy z provozování dráhy a finanční prostředky poskytnuté z veřejných rozpočtů k provozování dráhy použít pouze k financování vlastního podnikání a k rozdělení zisku; ustanovení § 42b odst. 1 tím není dotčeno.

(4) Provozovatel dráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné vlečky a dopravce nesmí mezi sebou uzavřít smlouvu o úvěru nebo zápůjčce nebo učinit jiné obdobné právní jednání.

(1) Provozovatel dráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné vlečky je dále povinen

(2) Provozovatel dráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné vlečky přijme plán obchodní činnosti obsahující alespoň údaje o

(3) Provozovatel dráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné vlečky zveřejní před přijetím plánu obchodní činnosti údaje podle odstavce 2 písm. b) a c) a údaje o plánovaném rozvoji provozované dráhy způsobem umožňujícím dálkový přístup. Každý může k těmto údajům uplatnit odůvodněné připomínky. Za tím účelem provozovatel dráhy stanoví přiměřenou lhůtu, kterou oznámí spolu se zpřístupněním údajů.

(4) Smlouva o provozování drážní dopravy na dráze celostátní nebo regionální anebo na veřejně přístupné vlečce musí obsahovat ujednání o

(5) Byla-li dráha nebo její část prohlášena za přetíženou, zpracuje provozovatel dráhy do 6 měsíců ode dne tohoto prohlášení analýzu kapacity dotčené dráhy, ve které uvede zjištěné příčiny přetížení dráhy a navrhne opatření ke zmírnění nebo odstranění přetížení. Při zpracování analýzy provozovatel dráhy zohlední alespoň technické a provozní vlastnosti přetížené dráhy a druh a intenzitu provozované drážní dopravy. Opatření ke zmírnění nebo odstranění přetížení odpovídají zjištěným příčinám přetížení a zahrnují zejména návrhy na změnu jízdního řádu, změnu rychlosti jízdy na dráze nebo uskutečnění stavby dráhy.

(6) Provozovatel dráhy přijme do 6 měsíců ode dne zpracování analýzy kapacity dráhy na jejím základě plán na zmírnění nebo odstranění přetížení dráhy. Návrh plánu projedná s dopravci provozujícími drážní dopravu na dotčené dráze a rovněž, je-li na dotčené dráze provozována drážní doprava na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících, s kraji, v jejichž územním obvodu se dráha nachází, a s Ministerstvem dopravy. Je-li plán přijat, není provozovatel dráhy povinen provádět další analýzu při opětovném prohlášení dotčené dráhy nebo její části za přetíženou. Provozovatel dráhy zpracuje analýzu kapacity dráhy a přijme plán na jejím základě rovněž v případě, že přetížení dráhy nebo její části bezprostředně hrozí.

(7) Provozovatel dráhy, která byla prohlášena za přetíženou, vyzve v souladu s pravidly obsaženými v prohlášení o dráze dopravce užívajícího tuto dráhu nebo její část ke vzdání se přidělené kapacity dráhy, pokud

(8) Kategorie příčin narušení provozování drážní dopravy, minimální rozsah údajů předávaných při jeho vykazování mezi stranami smlouvy o provozování drážní dopravy na dráze celostátní nebo regionální anebo na veřejně přístupné vlečce a obsahové náležitosti plánu na odstranění příčin přetížení dráhy stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Provozovatel dráhy je oprávněn omezit provozování dráhy nebo její části na dobu nezbytně nutnou a v nezbytně nutném rozsahu z důvodu

(2) Je-li to možné s ohledem na účel činností podle odstavce 1 a na charakter dráhy, provádí provozovatel dráhy tyto činnosti takovým způsobem, aby provozování drážní dopravy na dráze

(3) Provozovatel dráhy zpracuje návrh plánu omezení provozování dráhy nebo její části z důvodu provádění činností spojených s údržbou nebo opravou dráhy a činností spojených s uskutečňováním stavby dráhy nebo na dráze nebo jiných činností ohrožujících bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy na dráze, pokud je vydáno pro stavbu dráhy nebo na dráze stavební povolení a v ostatních případech, překračuje-li předpokládaná doba omezení 24 hodin. Návrh plánu obsahuje alespoň vymezení časového období, na které je plán zpracován, počtu, umístění a předpokládané doby trvání jednotlivých omezení provozování dráhy a jejich důvodů a předpokládaného rozsahu omezení provozování drážní dopravy na dráze.

(4) Návrh plánu omezení provozování dráhy nebo její části projedná provozovatel dráhy s vlastníkem dráhy a s dopravci, kteří na dotčené dráze provozují drážní dopravu. Je-li na dráze přidělována kapacita dráhy, provozovatel dráhy návrh plánu projedná rovněž s osobou, která kapacitu přiděluje, je-li odlišná od tohoto provozovatele dráhy, a s žadateli o přidělení kapacity na této dráze. S krajem, na jehož území se dráha nebo její část dotčená omezením nachází, a s Ministerstvem dopravy projedná provozovatel dráhy návrh plánu s ohledem na jeho dopady na dopravu provozovanou na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících. Provozovatel dráhy je povinen umožnit účast při projednávání návrhu plánu zástupci Úřadu, jde-li o dráhu celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupnou vlečku, nebo drážního správního úřadu u ostatních drah.

(5) Nepodaří-li se provozovateli dráhy při projednávání návrhu plánu omezení provozování dráhy nebo její části dohodnout se všemi dotčenými dopravci na rozsahu změn a omezení provozované drážní dopravy na dráze, navrhne rozsah změn a omezení i bez dohody provozovatel dráhy. Postupuje při tom takovým způsobem, aby nepříznivé dopady změn a omezení drážní dopravy u jednotlivých dopravců nepřesahovaly přiměřenou míru, a tento návrh odůvodní. Za tímto účelem je provozovatel dráhy oprávněn navrhnout spojení vlaků více dopravců, je-li to technicky možné.

(1) Návrh plánu omezení provozování dráhy nebo její části schvaluje po jeho projednání na žádost provozovatele dráhy Úřad, jde-li o dráhu celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupnou vlečku, nebo drážní správní úřad u ostatních drah. K žádosti provozovatel dráhy přiloží návrh plánu omezení provozování dráhy nebo její části, dohody s jednotlivými dopravci, byly-li uzavřeny.

(2) Úřad nebo drážní správní úřad návrh plánu omezení provozování dráhy nebo její části schválí, jsou-li splněny požadavky podle § 23b. Splňuje-li návrh plánu požadavky podle § 23b pouze ve vztahu k některým plánovaným omezením, schválí jej Úřad nebo drážní správní úřad pouze v části týkající se těchto omezení.

(3) Omezit provozování dráhy nebo její části z důvodu provádění činností, které nejsou zahrnuty do schváleného plánu omezení, může provozovatel pouze, jde-li o činnosti spojené s

(4) Provozovatel dráhy o omezení podle odstavce 3 bez zbytečného odkladu vyrozumí dotčené dopravce, vlastníka dráhy, provozovatele drah, jejichž provoz je omezením dotčen, a Úřad, jde-li o dráhu celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupnou vlečku, nebo drážní správní úřad u ostatních drah. Ve vyrozumění uvede důvody a předpokládanou dobu omezení. Nejsou-li dodrženy podmínky podle odstavce 3, uloží správní úřad podle věty první provozovateli dráhy obnovení provozování dráhy a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu.

(5) Provozovatelé drah, jejichž provoz je omezením podle odstavce 3 dotčen, vzájemně spolupracují za účelem obnovení provozování dráhy.

(6) Na změny plánu omezení provozování dráhy nebo její části se odstavce 1 a 2 a § 23b použijí obdobně. Odstavce 1 až 5 a § 23b odst. 2 až 5 se nepoužijí na veřejně nepřístupnou vlečku. Na veřejně nepřístupnou vlečku, jejíž provozovatel není povinen umožnit její užití způsobem podle § 22a odst. 3, se nepoužije ani § 23b odst. 1.

(7) Provozovatel dráhy celostátní nebo regionální nebo veřejně přístupné vlečky anebo jejich části, který hodlá omezit jejich provozování, postupuje rovněž v souladu s předpisem Evropské unie upravujícím podrobnosti časového rozvrhu přidělování⁴³).

(1) Provozovatel zařízení služeb poskytuje dopravcům prostřednictvím tohoto zařízení služby bezprostředně související s provozováním drážní dopravy nediskriminačním způsobem za cenu sjednanou podle cenových předpisů. Cena za služby bezprostředně související s provozováním drážní dopravy nesmí být diskriminační; jde-li o dodávky trakční elektrické energie, zohlední provozovatel zařízení služeb při návrhu ceny rovněž způsob provozování drážní dopravy, zejména rychlost jízdy a četnost zastavení drážních vozidel.

(2) Provozovatel zařízení služeb zpřístupní osobě, která na dotčené dráze přiděluje kapacitu, nebo jejímu provozovateli, jde-li o veřejně přístupnou vlečku, alespoň 60 dnů přede dnem zveřejnění prohlášení o dráze

(3) Provozovatel zařízení služeb poskytuje tyto služby bez zbytečného odkladu a v čase odpovídajícím jejich povaze a cíli. Provozovatel zařízení služeb smí poskytnutí těchto služeb odepřít jen tehdy,

(4) Úřad na žádost toho, komu provozovatel zařízení služeb poskytnutí těchto služeb zcela nebo zčásti odepřel v rozporu s tímto zákonem, uloží provozovateli zařízení služeb uzavřít s žadatelem smlouvu umožňující tyto služby poskytnout alespoň v omezeném rozsahu nebo v jiném než požadovaném čase. Žádost lze podat ve lhůtě 30 dnů ode dne, v němž bylo poskytnutí služeb odepřeno.

(5) Členění zařízení služeb a jejich provozní součásti stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Dopravce, který má dominantní postavení na trhu osobní nebo nákladní železniční dopravy a který je současně provozovatelem železniční stanice, odstavné koleje, čerpací stanice nebo technického zařízení v přístavu nebo provozovatele takového zařízení služeb ovládá, zajistí, aby k poskytování služeb prostřednictvím tohoto zařízení služeb docházelo v rámci pobočky. Odepře-li takový provozovatel zařízení služeb jejich poskytnutí, oznámí to písemně zájemci s uvedením důvodů, popřípadě označí provozovatele, který může zájemci poskytnout tutéž službu za podmínek stanovených tímto zákonem.

(2) Dopravce, který má dominantní postavení na trhu osobní nebo nákladní železniční dopravy a který je současně provozovatelem zařízení služeb nebo takového provozovatele ovládá, zajistí, aby o poskytování služeb prostřednictvím tohoto zařízení bylo vedeno oddělené účtování.

(1) Ustanovení § 23d odst. 3 a 4, § 23e a 23f se nepoužijí na poskytování doplňkových a pomocných služeb. Ustanovení § 23d odst. 1 a 2 se nepoužije na poskytování pomocných služeb, využívá-li jich provozovatel zařízení služeb výlučně pro svoji potřebu.

(2) Doplňkovými službami jsou

(3) Pomocnými službami jsou

(1) Drážní doprava může být provozována veřejně nebo neveřejně.

(2) Veřejná drážní doprava je doprava provozovaná dopravcem k uspokojování obecných přepravních potřeb podle předem vyhlášených přepravních podmínek, zveřejněného jízdního řádu a tarifu.

(3) Neveřejná drážní doprava je doprava provozovaná dopravcem k uspokojování individuálních přepravních potřeb podle smluvních podmínek.

(1) Provozovat drážní dopravu na dráze celostátní nebo regionální může dopravce, který

(2) Provozovat drážní dopravu na dráze místní, speciální, tramvajové nebo trolejbusové nebo vlečce může dopravce, který

(3) Provozovat drážní dopravu na dráze speciální, tramvajové, trolejbusové nebo lanové může provozovatel této dráhy.

(4) Provozovat drážní dopravu na dráze místní nebo vlečce může i držitel platné licence pro provozování drážní dopravy na dráze celostátní nebo regionální. Provozovat drážní dopravu na dráze celostátní nebo regionální může i držitel platné licence pro provozování drážní dopravy na dráze místní nebo vlečce nebo dopravce, který není držitelem osvědčení dopravce, jde-li o místo styku vzájemně zaústěných drah.

(5) Platnou licencí pro provozování drážní dopravy na dráze celostátní a regionální se rozumí i platná licence vydaná příslušným orgánem jiného členského státu v souladu s předpisem Evropské unie o vytvoření jednotného železničního prostoru¹³).

(1) Drážní správní úřad udělí na žádost oprávnění k provozování drážní dopravy na dráze celostátní a regionální, pokud žadatel

(2) Drážní správní úřad udělí na žádost oprávnění k provozování drážní dopravy na dráze místní, speciální, tramvajové nebo trolejbusové anebo na vlečce, splňuje-li žadatel podmínky podle odstavce 1 písm. a) až c), g) a h). Je-li žadatel o udělení oprávnění k provozování drážní dopravy na dráze speciální, tramvajové nebo trolejbusové provozovatelem této dráhy, považují se tyto podmínky za splněné.

(3) V žádosti podle odstavce 1 nebo 2 žadatel uvede

(4) Je-li žadatel cizincem nebo právnickou osobou se sídlem mimo území České republiky, přiloží k žádosti doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů státu, jehož je státním příslušníkem nebo na jehož území má sídlo, nebo výpis z evidence Rejstříku trestů, v jehož příloze jsou tyto informace obsaženy. Nevydává-li takový stát doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů, přiloží žadatel čestné prohlášení o bezúhonnosti. Tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce.

(5) Splňuje-li žadatel podmínky podle odstavce 1, vydá drážní správní úřad namísto písemného vyhotovení rozhodnutí licenci pro provozování drážní dopravy na dráze celostátní a regionální. Splňuje-li žadatel podmínky podle odstavce 2, vydá drážní správní úřad namísto písemného vyhotovení rozhodnutí licenci pro provozování drážní dopravy na dráze místní, speciální, tramvajové nebo trolejbusové anebo na vlečce.

(6) Licence pro provozování drážní dopravy obsahuje údaje podle odstavce 3. Vzor licence pro provozování drážní dopravy stanoví prováděcí právní předpis.

(7) Drážní správní úřad si pro ověření splnění podmínek podle odstavce 1 písm. e) a f) vyžádá stanovisko oblastního inspektorátu práce a orgánu celní správy příslušného podle místa usazení žadatele.

(1) Pro účely řízení o udělení oprávnění k provozování drážní dopravy se za bezúhonného nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin nebo za trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s provozováním drážní dopravy, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen. Za bezúhonnou se rovněž nepovažuje právnická osoba, byl-li člen jejího statutárního orgánu pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin nebo za trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s provozováním drážní dopravy, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.

(2) Pro účely ověření bezúhonnosti si drážní správní úřad vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pro účely ověření bezúhonnosti je drážní správní úřad rovněž oprávněn vyžádat si od soudu stejnopis pravomocného rozhodnutí.

(1) Pro účely řízení o udělení oprávnění k provozování drážní dopravy se za odborně způsobilého považuje ten, kdo

(2) Za odborně způsobilou se rovněž považuje právnická osoba, je-li alespoň jeden člen jejího statutárního orgánu odborně způsobilý podle odstavce 1.

(3) Obory související s drážní dopravou stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Pro účely řízení o udělení oprávnění k provozování drážní dopravy se za finančně způsobilého považuje ten, kdo je schopen finančně zabezpečit zahájení a řádné provozování drážní dopravy po dobu alespoň 12 měsíců.

(2) Za finančně způsobilého se nepovažuje ten,

(3) Finanční způsobilost se prokazuje zejména prostřednictvím roční účetní závěrky nebo zahajovací rozvahy, nevede-li žadatel doposud účetnictví.

(1) Požádá-li držitel licence o změnu druhu drážní dopravy, pro který bylo oprávnění k provozování drážní dopravy uděleno, drážní správní úřad žádosti vyhoví, splňuje-li žadatel podmínky podle § 25. Drážní správní úřad v takovém případě namísto písemného vyhotovení rozhodnutí zaznamená změnu do již vydané licence; není-li to možné, vydá licenci novou.

(2) Držitel licence je povinen oznámit drážnímu správnímu úřadu změnu údajů uvedených v licenci do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo. Drážní správní úřad v takovém případě zaznamená změnu do již vydané licence, a není-li to možné, vydá licenci novou.

(1) Drážní správní úřad rozhodne o zrušení oprávnění k provozování drážní dopravy, pokud držitel licence

(2) Stal-li se držitel licence finančně nezpůsobilým z důvodu povolení reorganizace a tato skutečnost neohrožuje bezpečnost provozování drážní dopravy, omezí drážní správní úřad dobu oprávnění k provozování drážní dopravy na dobu přiměřenou k opětovnému získání finanční způsobilosti, která nesmí být delší než 6 měsíců. Tuto dobu drážní správní úřad vyznačí v licenci. Drážní správní úřad na žádost držitele licence toto omezení zruší, prokáže-li žadatel, že je finančně způsobilý. Žádost lze podat přede dnem uplynutí doby omezení oprávnění k provozování drážní dopravy; je-li žádost podána, oprávnění k provozování drážní dopravy trvá do doby rozhodnutí ve věci.

(3) Licence pozbývá platnosti dnem zrušení oprávnění k provozování drážní dopravy nebo zánikem oprávnění k provozování drážní dopravy uplynutím doby, na kterou bylo podle odstavce 2 omezeno. Držitel neplatné licence ji odevzdá drážnímu správnímu úřadu, který rozhodl o zrušení oprávnění k provozování drážní dopravy nebo dobu tohoto oprávnění omezil, do 10 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí nebo uplynutí doby, na kterou bylo oprávnění omezeno.

(1) Zjistí-li drážní správní úřad, že držitel licence vydané příslušným orgánem jiného členského státu v souladu s předpisem Evropské unie o vytvoření jednotného železničního prostoru¹³) nesplňuje podmínky způsobilosti k provozování drážní dopravy na dráze celostátní a regionální, oznámí to bezodkladně tomuto orgánu.

(2) Drážní správní úřad bezodkladně oznámí vydání, změnu a pozbytí platnosti licence pro provozování drážní dopravy na dráze celostátní a regionální Agentuře Evropské unie pro železnice.

(1) Hodlá-li žadatel provozovat drážní dopravu pouze na území České republiky nebo na území jiného členského státu na úseku dráhy v blízkosti státní hranice České republiky, podá žádost o vydání osvědčení dopravce u drážního správního úřadu nebo Agentury Evropské unie pro železnice. Hodlá-li žadatel provozovat drážní dopravu rovněž v jiném členském státě, nejde-li pouze o úsek dráhy podle věty první, podá žádost o vydání osvědčení dopravce u Agentury Evropské unie pro železnice.

(2) Žádost o vydání osvědčení dopravce obsahuje

(3) K žádosti o vydání osvědčení dopravce se přiloží doklady podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího praktická pravidla pro vydávání jednotných osvědčení o bezpečnosti železničním podnikům²⁴).

(4) Postup žadatele před podáním žádosti o vydání osvědčení dopravce a postup v řízení o vydání osvědčení dopravce stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie upravující praktická pravidla pro vydávání jednotných osvědčení o bezpečnosti železničním podnikům²⁴). Je-li to nezbytné pro vyřízení žádosti, umožní žadatel zaměstnanci Agentury Evropské unie pro železnice vstupovat do staveb, drážních vozidel, na pozemky a do dalších prostor, jež vlastní nebo užívá, s výjimkou obydlí, a poskytne mu další potřebnou součinnost.

(5) Osvědčení dopravce obsahuje náležitosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího praktická pravidla pro vydávání jednotných osvědčení o bezpečnosti železničním podnikům²⁴) a údaje o druhu, oblasti a rozsahu provozu.

(6) Odvolání proti rozhodnutí o žádosti o vydání osvědčení dopravce lze podat u orgánu, který rozhodnutí vydal. Odvolací lhůta činí 1 měsíc. Drážní správní úřad, který napadené rozhodnutí vydal, je na základě podaného odvolání do 2 měsíců ode dne jeho doručení přezkoumá, a jsou-li pro to důvody, napadené rozhodnutí zruší a osvědčení dopravce vydá. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. Neshledá-li drážní správní úřad důvody pro zrušení napadeného rozhodnutí, v téže lhůtě předá spis spolu se svým stanoviskem odvolacímu správnímu orgánu.

(1) Dopravce může na základě vydaného osvědčení dopravce provozovat drážní dopravu jiného než v něm uvedeného druhu nebo v jiném než v něm uvedeném rozsahu pouze tehdy, nejde-li o podstatnou změnu.

(2) Hodlá-li dopravce provozovat drážní dopravu jiného než v osvědčení dopravce uvedeného druhu nebo v jiném než v něm uvedeném rozsahu, požádá orgán, který osvědčení dopravce vydal, aby rozhodl, zda zamýšlená změna je podstatná, a je-li tomu tak, aby vydal nové osvědčení. Hodlá-li dopravce rozšířit oblast provozu, požádá o vydání nového osvědčení dopravce

(3) Žádost o vydání nového osvědčení dopravce obsahuje náležitosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího praktická pravidla pro vydávání jednotných osvědčení o bezpečnosti železničním podnikům²⁴). K žádosti se přiloží doklady podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího praktická pravidla pro vydávání jednotných osvědčení o bezpečnosti železničním podnikům²⁴). Je-li to nezbytné k vyřízení žádosti, umožní žadatel zaměstnanci Agentury Evropské unie pro železnice vstupovat do staveb, drážních vozidel, na pozemky a do dalších prostor, jež vlastní nebo užívá, s výjimkou obydlí, a poskytne mu další potřebnou součinnost.

(4) Shledá-li drážní správní úřad, že zamýšlená změna druhu nebo rozsahu provozu

(5) Shledá-li drážní správní úřad, že ve vztahu k rozšiřované oblasti provozu jsou splněny podmínky pro vydání osvědčení dopravce podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího praktická pravidla pro vydávání jednotných osvědčení o bezpečnosti železničním podnikům²⁴), vydá nové osvědčení dopravce.

(6) Proti rozhodnutí vydanému podle odstavce 4 nebo 5 se nelze odvolat a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení.

(7) Rozhodl-li drážní správní úřad o vydání nového osvědčení dopravce podle odstavce 4 nebo 5, odevzdá dopravce původní osvědčení drážnímu správnímu úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.

(8) Dopravce provozující drážní dopravu na dráze celostátní nebo regionální oznámí změnu údaje obsaženého v osvědčení dopravce drážnímu správnímu úřadu do 1 měsíce ode dne, kdy k ní došlo, a zároveň předloží doklady změnu prokazující; to neplatí pro změnu údaje o druhu, rozsahu nebo oblasti provozu. Drážní správní úřad vydá nové osvědčení dopravce se změněnými údaji a s dobou platnosti odpovídající době platnosti původního osvědčení. Dopravce odevzdá původní osvědčení dopravce do 15 dnů ode dne vydání nového osvědčení.

(1) Přestane-li být zavedený systém zajišťování bezpečnosti drážní dopravy dostatečným z důvodu podstatné změny právního předpisu upravujícího požadavky na bezpečné provozování drážní dopravy, uloží drážní správní úřad dopravci povinnost tento systém upravit a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. Neupraví-li dopravce ve stanovené lhůtě systém zajišťování bezpečnosti drážní dopravy tak, aby byl dostatečný, drážní správní úřad podle povahy a rozsahu zjištěných nedostatků oprávnění dopravce provozovat drážní dopravu omezí nebo odejme; proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení.

(2) Přestal-li dopravce splňovat podmínky pro vydání osvědčení dopravce podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího praktická pravidla pro vydávání jednotných osvědčení o bezpečnosti železničním podnikům²⁴), drážní správní úřad

(3) Rozhodl-li drážní správní úřad o omezení oprávnění dopravce provozovat drážní dopravu, vydá nové osvědčení dopravce se změněnými údaji o druhu, oblasti nebo rozsahu provozu a s dobou platnosti odpovídající době platnosti původního osvědčení. Dopravce odevzdá původní osvědčení dopravce drážnímu správnímu úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.

(4) Zjistí-li drážní správní úřad při výkonu státního dozoru nedostatky závažně ohrožující bezpečné provozování drážní dopravy, uloží dopravci povinnost k jejich odstranění a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. V rozhodnutí drážní správní úřad může do doby odstranění zjištěných nedostatků zakázat provozování drážní dopravy nebo omezit druh, oblast nebo rozsah provozu. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení. O svém rozhodnutí drážní správní úřad informuje Agenturu Evropské unie pro železnice, vydala-li osvědčení dopravce, a poskytne jí rovněž podklady pro jeho vydání; neodstranil-li dopravce zjištěné nedostatky do 3 měsíců ode dne vydání rozhodnutí, drážní správní úřad o tom informuje Agenturu Evropské unie pro železnice.

(1) Kapacita dráhy se přiděluje na dráze celostátní a regionální a na veřejně přístupné vlečce.

(2) Kapacita dráhy se přiděluje na dobu platnosti jízdního řádu.

(3) Kapacitu dráhy přiděluje provozovatel dotčené dráhy. Je-li dráha ve vlastnictví státu, přiděluje kapacitu dráhy státní organizace Správa železnic. Jde-li o úsek dráhy ve vlastnictví státu od státní hranice České republiky po nejbližší železniční stanici na území České republiky, použije se věta první. Provozuje-li provozovatel dráhy na určité dráze drážní dopravu, která neslouží výhradně k zajištění provozování této dráhy, obstarává za něj výkon hlavních činností osoba, která drážní dopravu na této dráze neprovozuje a je způsobilá výkon těchto činností obstarat nestranně (dále jen „nezávislý přídělce“); to neplatí, pokud jde o dráhu ve vlastnictví státu a zároveň nejde o úsek dráhy podle věty třetí. Přídělcem se pro účely tohoto zákona rozumí

(4) Přídělci vzájemně spolupracují za účelem koordinace přidělování kapacity dráhy pro trasy vlaků, které překračují dráhu provozovanou jedním z nich, společného zveřejňování informací souvisejících s přidělováním kapacity dráhy, zejména prohlášení o dráze, a koordinace sjednávání a výpočtu ceny a výběru platby za užití dráhy a použití sankčních plateb za narušení provozování drážní dopravy. Za účelem koordinace přidělování kapacity dráhy pro trasy vlaků, při nichž vlak překročí státní hranici České republiky, (dále jen „mezinárodní trasa vlaků“) a návrhů těchto tras, sjednávání a výpočtu ceny a výběru platby za užití dráhy a použití sankčních plateb za narušení provozování drážní dopravy spolupracují též s přídělci z jiných členských států. Přídělci si k těmto účelům zřídí společný koordinační orgán. Návrhy mezinárodních tras vlaků projedná společný koordinační orgán nejpozději 11 měsíců před nabytím platnosti jízdního řádu.

(5) Datum, místo a program jednání společného koordinačního orgánu se v dostatečném předstihu sdělí Evropské komisi a Úřadu; zástupce Evropské komise a Úřadu je oprávněn účastnit se jednání koordinačního orgánu. Byla-li předmětem jednání koordinace přidělování kapacity dráhy pro mezinárodní trasy vlaků a návrhů těchto tras, sdělí přídělce písemně do 60 dnů ode dne jednání společného koordinačního orgánu výsledky jednání Evropské komisi a Úřadu.

(6) Přídělce zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup základní údaje o spolupráci podle odstavce 4, zejména o přídělcích, s nimiž spolupracuje, a o způsobu spolupráce.

(1) Přídělce nepřihlíží k pokynům dopravce nebo jiného podnikatele týkajícím se výkonu hlavních činností a neumožní ani jiný významný zásah těchto osob do rozhodování o hlavních činnostech.

(2) Zaměstnancem přídělce vykonávajícím hlavní činnosti nesmí být osoba, která je členem statutárního orgánu dopravce.

(3) Členem statutárního orgánu přídělce vykonávajícím hlavní činnosti nesmí být osoba, která v posledních 6 měsících před ustavením do funkce

(4) Osoba, která je členem statutárního orgánu nebo zaměstnancem přídělce a vykonává hlavní činnosti, se zdrží výkonu činností uvedených v odstavci 3 písm. a) až d). Osoba, která byla členem statutárního orgánu přídělce, se po dobu 6 měsíců od zániku funkce zdrží výkonu činností uvedených v odstavci 3 písm. a) až d).

(5) Nezávislý přídělce vydá vnitřní předpis, kterým stanoví opatření k vyloučení diskriminačního jednání a střetu zájmů členů statutárního orgánu a kontrolního orgánu, byl-li zřízen, a vedoucích zaměstnanců nezávislého přídělce ve vztahu k dopravcům, a zajistí jeho dodržování.

(6) Členem statutárního orgánu nezávislého přídělce nesmí být osoba, která je členem statutárního orgánu dopravce. Členem kontrolního orgánu nezávislého přídělce nesmí být osoba, která je členem kontrolního orgánu dopravce.

(7) Nezávislý přídělce sjednává cenu za užití dráhy a za přidělení její kapacity nediskriminačním způsobem podle cenových předpisů.

(1) Přídělce zpracuje prohlášení o dráze, ve kterém stanoví nediskriminační pravidla pro přidělování a odnímání kapacity dráhy, pro přístup na dráhu, její užití a pro výpočet ceny za toto užití, a zveřejní je nejpozději 12 měsíců přede dnem nabytí platnosti jízdního řádu způsobem umožňujícím dálkový přístup. Přídělce alespoň 30 dnů přede dnem zveřejnění prohlášení o dráze umožní osobám, které o to mají zájem, aby se vyjádřily k jeho obsahu. Přídělce prohlášení o dráze zveřejní v českém jazyce a v překladu do alespoň jednoho jazyka jiného členského státu. V případě rozporu mezi českým a cizojazyčným zněním prohlášení o dráze je rozhodující české znění.

(2) Není-li přídělce současně provozovatelem dráhy, na níž kapacitu přiděluje, poskytne mu tento provozovatel na výzvu a v přiměřené lhůtě informace potřebné pro zpracování prohlášení o dráze.

(3) Prohlášení o dráze obsahuje alespoň

(4) Pravidla pro přidělování a odnímání kapacity dráhy zahrnují alespoň

(5) Dojde-li ke změně údajů obsažených v prohlášení o dráze, přídělce v něm změnu bezodkladně zaznamená a prohlášení o dráze opětovně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup a vyznačí v něm provedené změny. Odstavec 1 věty třetí a čtvrtá se použijí obdobně.

(6) Údaje podle odstavce 3 písm. h) a l) lze nahradit odkazem na místo, kde se s nimi lze seznámit způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(7) Při uzavírání smlouvy o provozování drážní dopravy na dráze celostátní, regionální nebo na veřejně přístupné vlečce nebo její změně se od obsahu prohlášení o dráze nelze odchýlit.

(8) Jde-li o veřejně přístupnou vlečku, prohlášení o dráze zpracuje, projedná, zveřejní a jeho případné změny provede podle odstavců 1 až 7 její provozovatel.

(1) O přidělení kapacity dráhy žádá žadatel přídělce na dobu platnosti příslušného jízdního řádu. Žádost o přidělení kapacity dráhy pro trasu vlaku vyžadující přidělení kapacity více přídělci může žadatel podat prostřednictvím kteréhokoliv dotčeného přídělce nebo společného koordinačního orgánu.

(2) Není-li žadatel držitelem platné licence pro provozování drážní dopravy na příslušné dráze, předloží přídělci před přidělením kapacity dráhy písemné prohlášení držitele licence o tom, že v případě přidělení kapacity dráhy tuto kapacitu skutečně využije. Takové prohlášení může pro určitý díl kapacity dráhy učinit jen jeden držitel licence. Nepředloží-li žadatel toto prohlášení, přídělce mu kapacitu dráhy nepřidělí.

(3) Přídělce přiděluje kapacitu dráhy nediskriminačním způsobem.

(4) Přídělce požadovaný díl kapacity dráhy přidělí, je-li tento díl dostupný a jsou-li splněny podmínky pro jeho přidělení podle prohlášení o dráze.

(5) Je-li dostupná trasa vlaků mezi 2 totožnými místy na dráze při využití jiné dráhy se srovnatelnými provozně technickými vlastnostmi, může přídělce určit dráhu nebo její část, na níž bude přednostně přidělovat kapacitu dráhy za účelem provozování osobní drážní dopravy nebo nákladní drážní dopravy; její určení přídělce předem projedná s dopravci provozujícími drážní dopravu na této dráze a objednateli, kteří jsou stranou smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících, jejímž předmětem je zajišťování dopravní obslužnosti na této dráze.

(6) Přidělenou kapacitu dráhy smí využít jen žadatel, kterému byla kapacita přidělena a který je držitelem licence, nebo držitel licence, který učinil prohlášení podle odstavce 2. Převedl-li žadatel za úplatu přidělenou kapacitu dráhy na jinou osobu, přídělce tuto kapacitu odejme; v následujících 12 měsících ode dne odnětí kapacity dráhy nelze tomuto žadateli další kapacitu dráhy přidělit.

(7) Podmínky, za nichž je trasa vlaků považována za dostupnou, a provozně technické vlastnosti drah z hlediska jejich srovnatelnosti stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Před přidělením kapacity dráhy žadatelům, kteří podali žádost ve lhůtě počínající dnem zveřejnění prohlášení o dráze a končící ne dříve než 8 měsíců přede dnem nabytí platnosti jízdního řádu, zpracuje přídělce návrh jízdního řádu pro nákladní a osobní drážní dopravu.

(2) Návrh jízdního řádu pro nákladní a neveřejnou osobní drážní dopravu zpřístupní přídělce všem žadatelům nejpozději 4 měsíce po uplynutí lhůty pro podávání žádostí o přidělení kapacity dráhy. Žadatelé mohou k návrhu jízdního řádu uplatnit odůvodněné připomínky ve lhůtě nejméně 1 měsíce ode dne jeho zpřístupnění. Přídělce uplatněné připomínky s žadateli projedná. Návrh jízdního řádu upravený podle výsledků projednání zpřístupní přídělce bez zbytečného odkladu všem žadatelům.

(3) Návrh jízdního řádu pro veřejnou osobní drážní dopravu zpřístupní přídělce všem žadatelům, Ministerstvu dopravy a krajům, v jejichž územním obvodu se dráha nachází, nejpozději 2 měsíce po uplynutí lhůty pro podávání žádostí o přidělení kapacity dráhy. Žadatelé, Ministerstvo dopravy a kraje mohou k návrhu jízdního řádu uplatnit odůvodněné připomínky ve lhůtě nejméně 1 měsíce ode dne jeho zpřístupnění. Přídělce s nimi uplatněné připomínky projedná. Postupuje přitom tak, aby projednání dokončil zpravidla 4 měsíce přede dnem nabytí platnosti jízdního řádu. Návrh jízdního řádu upravený podle výsledků projednání zpřístupní přídělce bez zbytečného odkladu všem žadatelům, Ministerstvu dopravy a krajům, na jejichž území se dráha nachází.

(4) Požádá-li více žadatelů o přidělení téhož dílu kapacity dráhy, rozvrhne přídělce její přidělení tak, aby mohl vyhovět každému žadateli, a tento rozvrh s dotčenými žadateli projedná. Požádá-li více žadatelů o přidělení téhož dílu kapacity dráhy v případě dráhy nebo její části, která byla určena k přednostnímu přidělování kapacity dráhy za účelem provozování osobní nebo nákladní drážní dopravy, rozvrhne přídělce její přidělení tak, aby mohl vyhovět každé žádosti o přidělení kapacity dráhy za účelem provozování příslušného druhu drážní dopravy, a poté, zbývá-li dostupná kapacita dráhy, ostatním žádostem; tento rozvrh s žadateli projedná. Přídělce se smí v nezbytné míře odchýlit od požadovaného dílu kapacity dráhy; přitom dbá na zachování mezinárodních tras vlaků, je-li to možné. Přídělce poskytne v dostatečném předstihu před projednáním rozvrhu dotčeným žadatelům potřebné informace, zejména údaje o žádostech o přidělení téhož dílu kapacity dráhy, údaje o ostatních žádostech o přidělení kapacity na dotčené dráze a údaje o rozvrženém přidělení kapacity dráhy. Identifikační údaje žadatele přídělce poskytne pouze s jeho souhlasem.

(5) Nepodaří-li se postupem podle odstavce 4 vyhovět všem požadavkům na přidělení kapacity dráhy, prohlásí přídělce dotčenou dráhu nebo její část za přetíženou. Na přetížené dráze nebo její části vyhoví přídělce přednostně žádostem o přidělení kapacity dráhy za účelem provozování drážní dopravy na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících, kombinované dopravy a nákladní drážní dopravy, při níž vlak překračuje státní hranici České republiky. Přednostní přidělení kapacity dráhy přídělce s příslušnými žadateli projedná; v případě potřeby se přiměřeně použije postup podle odstavce 4. Nepodaří-li se ani po projednání vyhovět všem přednostním žádostem, přídělce přidělí kapacitu dráhy nejprve za účelem provozování drážní dopravy na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících, poté kombinované dopravy a poté nákladní drážní dopravy, při níž vlak překračuje státní hranici České republiky, zbývá-li dostupná kapacita dráhy. V rámci drážní dopravy na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících přídělce přidělí kapacitu dráhy nejprve za účelem provozování drážní dopravy při zajišťování dopravní obslužnosti státu, poté drážní dopravy při zajišťování dopravní obslužnosti kraje a poté drážní dopravy při zajišťování dopravní obslužnosti obce.

(6) Nepodaří-li se v případě dráhy nebo její části, která byla určena k přednostnímu přidělování kapacity dráhy za účelem provozování osobní nebo nákladní drážní dopravy, postupem podle odstavce 4 vyhovět všem požadavkům na přidělení kapacity dráhy za účelem provozování příslušného druhu drážní dopravy, prohlásí přídělce dotčenou dráhu nebo její část za přetíženou; odstavec 5 se v takovém případě nepoužije.

(7) Na přetížené dráze nebo její části, která byla určena k přednostnímu přidělování kapacity dráhy za účelem provozování osobní drážní dopravy, vyhoví přídělce přednostně žádostem o přidělení kapacity dráhy za účelem provozování drážní dopravy na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících. Přednostní přidělení kapacity dráhy přídělce s příslušnými žadateli projedná; v případě potřeby se přiměřeně použije postup podle odstavce 4. Nepodaří-li se ani po projednání vyhovět všem přednostním žádostem, přídělce přidělí kapacitu dráhy nejprve za účelem provozování drážní dopravy při zajišťování dopravní obslužnosti státu, poté drážní dopravy při zajišťování dopravní obslužnosti kraje a poté drážní dopravy při zajišťování dopravní obslužnosti obce, zbývá-li dostupná kapacita dráhy.

(8) Na přetížené dráze nebo její části, která byla určena k přednostnímu přidělování kapacity dráhy za účelem provozování nákladní drážní dopravy, vyhoví přídělce přednostně žádostem o přidělení kapacity dráhy za účelem provozování kombinované dopravy a nákladní drážní dopravy, při níž vlak překračuje státní hranici České republiky. Přednostní přidělení kapacity dráhy přídělce s příslušnými žadateli projedná; v případě potřeby se přiměřeně použije postup podle odstavce 4. Nepodaří-li se ani po projednání vyhovět všem přednostním žádostem, přídělce přidělí kapacitu dráhy nejprve za účelem provozování kombinované dopravy a poté nákladní drážní dopravy, při níž vlak překračuje státní hranici České republiky, zbývá-li dostupná kapacita dráhy.

(9) Je-li žádost o přidělení kapacity dráhy podána po uplynutí lhůty podle odstavce 1, ale před přidělením kapacity dráhy žadatelům, kteří podali žádost v této lhůtě, (dále jen „pozdní žádost“) přídělce pozdní žádost zohlední při přidělování kapacity a zpracování návrhu jízdního řádu, je-li to možné. Na základě pozdní žádosti lze přidělit pouze kapacitu dráhy zbývající po uspokojení žádostí podaných ve lhůtě podle odstavce 1. Směřuje-li více pozdních žádostí k přidělení téhož dílu kapacity dráhy, přídělce přidělí kapacitu podle jejich pořadí. Při souběhu pozdních žádostí se odstavec 4 použije obdobně.

(10) Přídělce stanoví alespoň jeden termín pravidelné změny platného jízdního řádu a lhůtu pro podávání žádostí o změnu kapacity dráhy přidělené podle odstavců 1 až 9, která nesmí být kratší než 15 dnů. Návrh změny platného jízdního řádu pro nákladní a neveřejnou osobní drážní dopravu zpřístupní přídělce všem žadatelům a projedná s nimi jejich připomínky. Návrh změny platného jízdního řádu pro veřejnou osobní drážní dopravu zpřístupní přídělce všem žadatelům, dopravcům provozujícím tuto dopravu na příslušné dráze, Ministerstvu dopravy a krajům, v jejichž územním obvodu se příslušná dráha nachází, a projedná s nimi jejich připomínky. Lhůta pro uplatnění připomínek a jejich projednání činí nejméně 15 dnů. Při pravidelné změně lze přidělit pouze zbývající dostupnou kapacitu dráhy a kapacitu, která je dostupná v důsledku požadovaných změn; odstavce 4 až 9 se použijí obdobně.

(1) Nejde-li o pravidelnou změnu jízdního řádu podle § 34a odst. 10, přiděluje přídělce po nabytí platnosti jízdního řádu zbývající dostupnou kapacitu dráhy na základě žádostí doručených po dni nabytí platnosti jízdního řádu a pozdních žádostí, které nebylo možné vyřídit postupem podle § 34a. Přídělce přiděluje kapacitu dráhy podle pořadí, ve kterém mu byly žádosti doručeny. Při souběhu žádostí se § 34a odst. 4 použije obdobně. Přijetí žádosti přídělce potvrdí žadateli do 5 pracovních dnů od jejího doručení.

(2) Přídělce poskytne na žádost údaje o zbývající dostupné kapacitě dráhy do 5 pracovních dnů ode dne doručení žádosti o poskytnutí těchto údajů.

(1) Přídělce a žadatel o přidělení kapacity dráhy mohou uzavřít rámcovou dohodu vymezující vlastnosti a rozsah kapacity dráhy požadované na časové období přesahující jedno období platnosti jízdního řádu. Uzavřít rámcovou dohodu lze na dobu nejvýše 5 let a o stejnou dobu lze její platnost prodloužit. Uzavřít rámcovou dohodu nebo prodloužit její platnost na dobu delší než 5 let je možné, pokud žadatel má po tuto dobu povinnost zabezpečovat přepravu na základě uzavřené smlouvy nebo vynaložil investice velkého rozsahu do drážních vozidel na zajištění přepravy.

(2) Rámcová dohoda nesmí vyloučit přidělení kapacity dráhy jiným žadatelům nebo obsahovat ujednání, které by vyloučilo změnu dohody.

(1) Osoba, která hodlá podat žádost o přidělení kapacity dráhy pro účely provozování osobní drážní dopravy bez smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího test hospodářské vyváženosti¹⁵), oznámí tuto skutečnost nejpozději 18 měsíců přede dnem nabytí platnosti jízdního řádu Úřadu a přídělci kapacity dotčené dráhy. Přídělce kapacitu dráhy pro účely provozování osobní drážní dopravy bez smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících nepřidělí, pokud žadatel svůj záměr neoznámí podle věty první. Přídělce kapacitu dráhy rovněž nepřidělí do doby nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, byla-li podána žádost podle odstavce 2.

(2) Rozhodnutí o tom, zda hospodářská vyváženost osobní drážní dopravy provozované na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících může být na určitém úseku dráhy ohrožena osobní drážní dopravou provozovanou bez takovéto smlouvy, vydá Úřad postupem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího test hospodářské vyváženosti¹⁵) na žádost

(3) Žádost podle odstavce 2 lze podat ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy byla osoba oprávněná k jejímu podání Úřadem vyrozuměna o záměru provozovat osobní drážní dopravu bez smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího test hospodářské vyváženosti¹⁵).

(4) Rozhodl-li Úřad postupem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího test hospodářské vyváženosti¹⁵) o tom, že hospodářská vyváženost osobní drážní dopravy provozované na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících je na určitém úseku dráhy ohrožena osobní drážní dopravou provozovanou bez takovéto smlouvy, přídělce kapacitu dráhy přidělí pouze tehdy, jsou-li splněny podmínky pro přidělení kapacity dráhy stanovené tímto zákonem a rozhodnutím Úřadu.

(5) Lhůta pro podání rozkladu proti rozhodnutí Úřadu o tom, zda může být hospodářská vyváženost osobní drážní dopravy provozované na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících na určitém úseku dráhy ohrožena osobní drážní dopravou provozovanou bez takovéto smlouvy, činí 1 měsíc ode dne oznámení rozhodnutí.

(1) Úřad na návrh žadatele o přidělení kapacity dráhy nebo z moci úřední rozhodne, zda některá z částí zveřejněného prohlášení o dráze není v rozporu s tímto zákonem. Bylo-li prohlášení o dráze zveřejněno z důvodu změn údajů v něm obsažených, návrh lze podat jen ohledně těchto změn.

(2) Návrh musí obsahovat údaje o tom, která část prohlášení o dráze je v rozporu s tímto zákonem, v čem je tento rozpor spatřován, a označení důkazů potřebných k jeho prokázání.

(3) Rozhodne-li Úřad, že některá z částí prohlášení o dráze je v rozporu s tímto zákonem, stanoví v rozhodnutí přiměřenou lhůtu, po jejímž uplynutí nelze takovou část použít. Přídělce nebo provozovatel dráhy, jde-li o veřejně přístupnou vlečku, část, která je v rozporu s tímto zákonem, nahradí částí novou, kterou zaznamená do prohlášení o dráze a prohlášení o dráze opětovně zveřejní.

(4) Úřad je povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 40 dnů ode dne zahájení řízení.

(1) Úřad na návrh žadatele o přidělení kapacity dráhy nebo z moci úřední rozhodne, zda rozsah přidělené kapacity nebo postup při jejím přidělení není v rozporu s tímto zákonem.

(2) Návrh musí obsahovat údaje o tom, v čem je rozpor rozsahu přidělené kapacity dráhy nebo postupu při jejím přidělení s tímto zákonem spatřován, a označení důkazů potřebných k jeho prokázání.

(3) Jde-li o řízení na návrh, jsou jeho účastníky pouze žadatel o přidělení kapacity dráhy a přídělce.

(4) Rozhodne-li Úřad, že rozsah přidělené kapacity dráhy je v rozporu s tímto zákonem, uloží přídělci nově přidělit kapacitu dráhy a stanoví mu způsob tohoto přidělení.

(5) Úřad je povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 40 dnů ode dne zahájení řízení.

(1) Úřad na návrh některé ze smluvních stran smlouvy o provozování drážní dopravy na dráze celostátní, regionální nebo na veřejně přístupné vlečce nebo z moci úřední rozhodne, zda taková smlouva není v rozporu s tímto zákonem.

(2) Návrh musí obsahovat údaje o tom, která část smlouvy je v rozporu s tímto zákonem, v čem je tento rozpor spatřován a označení důkazů potřebných k jeho prokázání.

(3) Účastníky řízení jsou pouze smluvní strany dotčené smlouvy.

(4) Rozhodne-li Úřad, že některá z částí smlouvy je v rozporu s tímto zákonem, stanoví v rozhodnutí přiměřenou lhůtu, po jejímž uplynutí nelze takovou část použít.

(5) Úřad je povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 40 dnů ode dne zahájení řízení.

(6) Úřad na návrh některé ze stran, která se účastní jednání o uzavření smlouvy o provozování drážní dopravy na dráze celostátní nebo regionální anebo na veřejně přístupné vlečce, nebo z moci úřední posoudí, zda návrh na uzavření smlouvy není v rozporu s tímto zákonem. Odstavce 2 a 4 se použijí obdobně. Byl-li Úřadu podán návrh na posouzení návrhu na uzavření smlouvy, nelze tuto smlouvu až do ukončení řízení podle věty první uzavřít.

(1) Dopravce je povinen

(2) Dopravce, který provozuje drážní dopravu na dráze celostátní nebo na dráze regionální, který je držitelem platné licence, je dále povinen

(3) Dopravce provozující drážní osobní dopravu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího práva a povinnosti cestujících v železniční přepravě¹⁷) poskytne bez zbytečného odkladu po zveřejnění zprávy o kvalitě poskytovaných služeb podle tohoto přímo použitelného předpisu tuto zprávu Agentuře Evropské unie pro železnice.

(4) Pravidla provozování drážní dopravy a obsah výroční zprávy o bezpečnosti stanoví prováděcí předpis.

(5) V případě, kdy došlo ke spojení vlaků více dopravců podle odstavce 2 písm. o) je drážní doprava provozována dopravcem, jehož drážní hnací vozidlo je vedoucím drážním vozidlem.

(1) Každý dopravce, který provozuje veřejnou drážní dopravu, je kromě povinností uvedených v § 35 povinen

(2) Dopravce provozující veřejnou drážní dopravu, u nějž vynaložené náklady přímo související se zabezpečováním náhradní dopravy za přerušenou veřejnou osobní drážní dopravu z důvodu omezení provozování dráhy plánovaného podle § 23b odst. 3 přesáhly úspory související s přerušením drážní dopravy a případné nároky na úhradu těchto nákladů na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících, má nárok na náhradu tohoto rozdílu vůči provozovateli příslušné dráhy. Provozovatel dráhy tento rozdíl uhradí, doloží-li mu žadatel prokazatelně výši jím vynaložených nákladů přímo souvisejících se zabezpečováním náhradní dopravy a výši úspor spojených s přerušením drážní dopravy. Má-li dopravce nárok na úhradu vynaložených nákladů přímo související se zabezpečováním náhradní dopravy na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících, prokazatelně doloží rovněž výši tohoto nároku.

(3) Prostředky, které provozovatel dráhy vynaložil na úhradu podle odstavce 2, lze zahrnout do nákladů údržby, opravy nebo uskutečňování stavby dráhy, kvůli kterým došlo k přerušení veřejné osobní drážní dopravy.

(4) Náklady přímo související se zabezpečováním náhradní dopravy za přerušenou veřejnou osobní drážní dopravu, úspory související s přerušením drážní dopravy a způsob jejich určení stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Na provozování osobní drážní dopravy historickým drážním vozidlem nebo osobní drážní dopravy, jejímž účelem je uskutečnění zážitkové jízdy, a nikoliv uspokojení přepravní potřeby, se přímo použitelný předpis Evropské unie upravující práva a povinnosti cestujících v železniční přepravě¹⁷) nepoužije v rozsahu, v němž to tento přímo použitelný předpis umožňuje.

(2) Na spoje osobní drážní dopravy, jejichž podstatná část zahrnující alespoň 1 železniční stanici nebo zastávku podle jízdního řádu je uskutečňována mimo území členského státu, se přímo použitelný předpis Evropské unie upravující práva a povinnosti cestujících v železniční přepravě¹⁷) nepoužije; to neplatí,

(3) Do dne 30. června 2026 musí být oznámení o potřebě pomoci osobě se zdravotním postižením nebo s omezenou schopností pohybu a orientace v železniční stanici nebo ve vlaku podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího práva a povinnosti cestujících v železniční přepravě¹⁷) učiněno alespoň 36 hodin předem.

(1) Podmínky, za nichž se přepravují osoby a jejich zavazadla ve veřejné drážní osobní dopravě a věci ve veřejné drážní nákladní dopravě stanoví přepravní řády.

(2) V přepravním řádu pro přepravu osob a jejich zavazadel ve veřejné drážní osobní dopravě se uvede zejména

(3) V přepravním řádu pro přepravu věcí ve veřejné drážní nákladní dopravě se uvede zejména

(4) Průvodčí drážního vozidla, osoba, která řídí drážní vozidlo, nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce (dále jen „pověřená osoba“) je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti ostatních cestujících a bezpečnosti a plynulosti dopravy. Pověřená osoba je oprávněna

(5) Cestující je povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla chovat se tak, aby neohrozil svou bezpečnost, bezpečnost jiných osob, bezpečnost a plynulost drážní dopravy, a dbát přiměřené opatrnosti dané povahou drážní dopravy. Cestující je dále povinen

(6) Výše přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 2 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 2 500 Kč.

(7) Vláda vydá nařízením přepravní řád pro veřejnou nákladní drážní dopravu. Ministerstvo dopravy vydá vyhláškou přepravní řád pro veřejnou drážní osobní dopravu. Podrobnosti přepravních podmínek mohou být stanoveny ve smluvních přepravních podmínkách.

(8) Osoba oprávněná zjistit totožnost cestujícího podle zvláštního právního předpisu je oprávněna sdělit osobní údaje podle odstavce 4 písm. d) pověřené osobě.

(9) Dopravce je oprávněn pro účely vymáhání zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému zpracovávat osobní údaje podle odstavce 4 písm. d).

(1) Drážní doprava může být přechodně omezena nebo zastavena. O přechodném omezení nebo zastavení drážní dopravy rozhodne na základě žádosti drážní správní úřad v případě, že žadatel, v jehož zájmu má dojít k přechodnému omezení nebo zastavení dopravy, prokáže oprávněnost své žádosti. Drážní správní úřad žádost projedná

(2) Dopravce je povinen přechodné omezení nebo zastavení veřejné drážní dopravy zveřejnit nejméně 14 dnů před počátkem omezení nebo zastavení drážní dopravy.

(3) Drážní správní úřad může rozhodnout o přechodném omezení drážní dopravy na nezbytně nutnou dobu z důvodů

(4) Odvolání proti rozhodnutí drážního správního úřadu o přechodném omezení drážní dopravy dopravce nemá odkladný účinek.

(5) Drážní správní úřad může rozhodnout o zastavení drážní dopravy, není-li zájem dopravců na provozování drážní dopravy a pominou-li přepravní potřeby na dráze. Provozovatel dráhy je oprávněn provozovat takovou dráhu v omezeném rozsahu. Provozovatel dráhy v rámci omezeného provozování dráhy zajistí pravidelné prohlídky a kontrolu stanovených technických parametrů součástí dráhy podle pravidel pro provozování dráhy.

(6) Dopravce je povinen přechodně omezit nebo zastavit drážní dopravu na základě opatření vydaného správními úřady oprávněnými rozhodovat v oblasti veterinární, rostlinolékařské, hygienické služby, odpadového hospodářství nebo na základě mezinárodní smlouvy, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce.

(7) Dopravce je oprávněn přechodně omezit nebo zastavit drážní dopravu z důvodů

(1) Jízdní řád veřejné osobní drážní dopravy na dráze celostátní a regionální zpracovává přídělce při přidělování kapacity dráhy podle § 34a.

(2) Údaje z platného jízdního řádu a jeho změn předá provozovatel dráhy bezúplatně Ministerstvu dopravy pro účely vedení Celostátního informačního systému o jízdních řádech.

(1) Dopravce, který má provozovat veřejnou drážní osobní dopravu na dráze tramvajové nebo na dráze trolejbusové nebo na speciální dráze a dopravce, který má provozovat veřejnou drážní osobní dopravu na dráze lanové, předloží před zahájením drážní dopravy jízdní řád ke schválení drážnímu správnímu úřadu. Příslušným ke schválení jízdního řádu je drážní správní úřad, který rozhoduje o udělení oprávnění k provozování drážní dopravy nebo o vydání úředního povolení.

(2) Na schvalování jízdních řádů se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

(3) Schválený jízdní řád postoupí drážní správní úřad Ministerstvu dopravy, které vede pro potřeby veřejnosti Celostátní informační systém o jízdních řádech.

(1) Jízdní řád dráhy celostátní a dráhy regionální nabývá platnosti druhou sobotu v prosinci o půlnoci. Jízdní řád dráhy regionální a jeho změny nabývají platnosti 15. dnem od jeho zveřejnění. Doba platnosti jízdního řádu je 12 měsíců. Pravidelná změna platného jízdního řádu nabývá platnosti druhou sobotu v červnu o půlnoci nebo v jiném termínu uvedeném v prohlášení o dráze.

(2) Jízdní řád a jeho změny dráhy tramvajové, dráhy trolejbusové, speciální dráhy a dráhy lanové nabývají platnosti nejdříve 24 hodin od jeho zveřejnění.

(3) Způsob zpracování, obsah a zveřejňování jízdního řádu a jeho změn a organizaci Celostátního informačního systému o jízdních řádech a rozsah a formát údajů předávaných do tohoto informačního systému stanoví prováděcí předpis.

(1) Vertikálně integrovaným podnikem se pro účely tohoto zákona rozumí skupina podnikatelů, v rámci které dopravce provozuje drážní dopravu na dráze celostátní nebo regionální anebo na veřejně přístupné vlečce, a zároveň

(2) Členem statutárního orgánu provozovatele dráhy, který je součástí vertikálně integrovaného podniku, nesmí být osoba, která je členem kontrolního orgánu právnické osoby, vykonávající kontrolu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího kontrolu spojování podniků¹⁸) nad tímto provozovatelem dráhy a dopravcem.

(3) Zaměstnanec provozovatele dráhy vykonávající hlavní činnosti nebo člen jeho statutárního orgánu nesmí přijímat žádná majetková plnění od jiného podnikatele v rámci téhož vertikálně integrovaného podniku; odměňování tohoto člena statutárního orgánu nebo zaměstnance nesmí být závislé na hospodářských výsledcích dosahovaných dopravcem v rámci téhož podniku.

(4) Provozovatel dráhy, který je součástí vertikálně integrovaného podniku, zajistí, aby přístup k běžně nedostupným informacím souvisejícím s hlavními činnostmi měly pouze osoby tyto činnosti vykonávající; tyto osoby musí o těchto informacích zachovávat mlčenlivost.

(5) Provozovatel dráhy, který je součástí vertikálně integrovaného podniku, nepřihlíží k pokynům dopravce nebo jiného podnikatele, který je součástí téhož podniku, směřujícím ke vzniku nebo zániku pracovněprávních vztahů týkajících se jeho zaměstnanců vykonávajících hlavní činnosti.

(1) Provozovatel dráhy, který je součástí vertikálně integrovaného podniku, nesmí příjmy z provozování dráhy a finanční prostředky poskytnuté z veřejných rozpočtů k provozování dráhy použít k vyplacení podílu na zisku osobě, která vykonává kontrolu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího kontrolu spojování podniků¹⁸) nad tímto provozovatelem dráhy a nad dopravcem.

(2) Podnikatelé, kteří jsou součástí vertikálně integrovaného podniku, mohou mezi sebou uzavřít smlouvu o úvěru nebo zápůjčce nebo učinit jiné obdobné právní jednání pouze při sjednání obvyklého úroku podle občanského zákoníku a za podmínek obvyklých v místě a čase učinění právního jednání s přihlédnutím k rizikovému profilu příjemce peněžitého plnění z právního jednání; ustanovení § 22b odst. 4 tím není dotčeno.

(3) Podnikatel, který je součástí vertikálně integrovaného podniku, nesmí provozovateli dráhy, který je součástí téhož podniku, poskytnout plnění bez právního důvodu nebo za cenu sjednanou v rozporu s cenovými předpisy.

(4) K dluhu provozovatele dráhy, který je součástí vertikálně integrovaného podniku, nesmí přistoupit, ani jej plnit, převzít nebo zajistit jiný podnikatel v rámci téhož podniku.

(5) Podnikatel, který je součástí vertikálně integrovaného podniku, vede oddělené účetnictví, kterým je možné prokázat splnění povinností uvedených v odstavcích 1 až 4 a v § 22b odst. 3 a 4.

(1) Provozuje-li provozovatel dráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné vlečky drážní dopravu, která neslouží výhradně k zajištění provozování dráhy, zřídí pobočky, prostřednictvím kterých bude drážní dopravu provozovat odděleně od provozování dráhy.

(2) Vedoucím pobočky provozovatele dráhy podle odstavce 1, předmětem jejíž činnosti je provozování dráhy, nesmí být osoba, která je vedoucím pobočky, předmětem jejíž činnosti je provozování drážní dopravy.

(3) Provozovatel dráhy podle odstavce 1 zajistí, aby

(4) Provozovatel dráhy podle odstavce 1 vede oddělené účetnictví, kterým je možné prokázat splnění povinností uvedených v odstavci 3.

(1) Pro účely této části se rozumí

(2) Základní požadavky stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Členění a součásti drah a drážních vozidel, na něž se vztahují požadavky na jejich technickou a provozní propojenost v Evropské unii, stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Na trh smí být uveden pouze takový prvek interoperability, který splňuje základní požadavky. Splnění základních požadavků se prokazuje ES prohlášením o shodě nebo vhodnosti pro použití vypracovaným výrobcem nebo jeho zplnomocněným zástupcem. ES prohlášení o shodě nebo vhodnosti pro použití lze vypracovat, pokud

(2) Splňuje-li prvek interoperability požadavky obsažené v harmonizovaných normách³⁴) nebo jejich částech, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, má se za to, že splňuje základní požadavky, jichž se tyto normy nebo jejich části týkají.

(3) Stanoví-li tak u prvku interoperability technická specifikace pro interoperabilitu, provede posouzení shody nebo vhodnosti pro použití oznámený subjekt podle § 49r, s nímž výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce uzavřel smlouvu. Splňuje-li prvek interoperability požadavky uvedené v odstavci 1 písm. a), vydá oznámený subjekt ES certifikát podle vzoru stanoveného příslušným přímo použitelným předpisem Evropské unie³⁵).

(4) Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce vypracuje ES prohlášení o shodě nebo vhodnosti pro použití prvku interoperability podle vzoru stanoveného příslušným přímo použitelným předpisem Evropské unie³⁵) a připojí k němu přílohy v tomto předpisu uvedené. V ES prohlášení o shodě nebo vhodnosti pro použití prvku interoperability se uvedou všechny předpisy Evropské unie vztahující se k danému prvku interoperability.

(5) Podmínky uvedené v odstavcích 1 a 4 musí splnit osoba, která

(6) Byl-li ke dni vstupu příslušné technické specifikace pro interoperabilitu v platnost prvek interoperability již uveden na trh, musí splňovat základní požadavky; odstavec 1 věta druhá se nepoužije, umožňuje-li to tato technická specifikace pro interoperabilitu.

(7) Prvek interoperability musí být řádně instalován, udržován a používán, zejména v souladu s ES prohlášením o shodě nebo vhodnosti pro použití, technickou dokumentací nebo dokumentací údržby.

(1) Zjistí-li drážní správní úřad, že ES prohlášení o shodě nebo vhodnosti pro použití prvku interoperability dosud neuvedeného na trh nebylo vypracováno v souladu s § 49b odst. 1 nebo 4, zakáže uvedení prvku interoperability na trh. Pominou-li důvody pro uložení zákazu, drážní správní úřad rozhodne o jeho zrušení.

(2) Má-li drážní správní úřad důvodné podezření nebo zjistí-li, že prvek interoperability již uvedený na trh, k němuž bylo vypracováno ES prohlášení o shodě nebo vhodnosti pro použití, nesplňuje základní požadavky, rozhodne o uložení ochranného opatření v podobě zákazu dodání prvku interoperability na trh, zákazu jeho používání, omezení oblasti jeho používání nebo jeho stažení z trhu nebo oběhu. O tomto rozhodnutí drážní správní úřad bezodkladně informuje Evropskou komisi, Agenturu Evropské unie pro železnice a ostatní členské státy. Pominou-li důvody pro uložení ochranného opatření, drážní správní úřad rozhodne o jeho zrušení.

(3) Proti rozhodnutí o zákazu uvedení prvku interoperability na trh nebo o uložení ochranného opatření se nelze odvolat a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení.

(1) Subsystém infrastruktura, subsystém energie nebo subsystém traťové řízení a zabezpečení smí být uveden do provozu, vydal-li drážní správní úřad průkaz způsobilosti dráhy tvořené tímto subsystémem.

(2) Drážní správní úřad na žádost rozhodne o vydání průkazu způsobilosti dráhy a vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí tento průkaz, umožňuje-li dráha celostátní nebo regionální bezpečný a plynulý provoz drážních vozidel při splnění základních požadavků kladených na návrh, zhotovení a instalaci subsystému infrastruktura, subsystému energie nebo subsystému traťové řízení a zabezpečení, z něhož je tvořena. K žádosti se přiloží

(3) Drážní správní úřad do 1 měsíce od podání žádosti vyrozumí žadatele o tom, že žádost netrpí vadami, nebo jej vyzve k jejímu doplnění a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. Lhůta pro rozhodnutí o žádosti o vydání průkazu způsobilosti dráhy činí 4 měsíce.

(4) V poučení obsaženém v rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vydání průkazu způsobilosti dráhy se uvede, že je možné proti němu podat námitky, v jaké lhůtě je možno tak učinit, od kterého dne se tato lhůta počítá, který správní orgán o nich rozhoduje a u kterého správního orgánu se podávají.

(1) Evropský systém řízení železniční dopravy musí být schválen Agenturou Evropské unie pro železnice před

(2) Žádost o schválení evropského systému řízení železniční dopravy se podává prostřednictvím jednotného kontaktního místa podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o Agentuře Evropské unie pro železnice³⁶). K žádosti se přiloží

(3) Nevyhověla-li Agentura Evropské unie pro železnice žádosti o schválení evropského systému řízení železniční dopravy, může žadatel do 1 měsíce od doručení jejího rozhodnutí podat Agentuře Evropské unie pro železnice žádost o jeho přezkoumání.

(4) Došlo-li po schválení evropského systému řízení železniční dopravy Agenturou Evropské unie pro železnice ke změně návrhu zadávací dokumentace nebo popisu plánovaných technických řešení týkajících se tohoto systému, informuje žadatel o této skutečnosti neprodleně Agenturu Evropské unie pro železnice a drážní správní úřad prostřednictvím jednotného kontaktního místa podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o Agentuře Evropské unie pro železnice³⁶); následně se postupuje podle tohoto přímo použitelného předpisu Evropské unie.

(1) Hodlá-li provozovatel dráhy celostátní nebo regionální obnovit nebo modernizovat subsystém infrastruktura, subsystém energie nebo subsystém traťové řízení a zabezpečení tvořící jím provozovanou dráhu, požádá drážní správní úřad, aby rozhodl, zda je nezbytné vydání nového průkazu způsobilosti dráhy. Vydání nového průkazu způsobilosti dráhy je nezbytné, pokud

(2) K žádosti se přiloží technický popis zamýšlených změn subsystému. Drážní správní úřad do 1 měsíce od podání žádosti vyrozumí žadatele o tom, že žádost netrpí vadami, nebo jej vyzve k jejímu doplnění a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu.

(3) Nelze-li o žádosti rozhodnout bezodkladně, rozhodne o ní drážní správní úřad nejpozději do 4 měsíců od zahájení řízení. Drážní správní úřad v rozhodnutí prohlásí, zda obnova nebo modernizace subsystému infrastruktura, subsystému energie nebo subsystému traťové řízení a zabezpečení vyžaduje vydání nového průkazu způsobilosti dráhy. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení.

(4) Rozhodl-li drážní správní úřad, že obnova nebo modernizace subsystému infrastruktura, subsystému energie nebo subsystému traťové řízení a zabezpečení vyžaduje vydání nového průkazu způsobilosti dráhy, vydá na žádost nový průkaz způsobilosti dráhy, jsou-li ve vztahu k subsystému, který je předmětem obnovy nebo modernizace, splněny podmínky podle § 49d odst. 2. K žádosti se přiloží doklady podle § 49d odst. 2.

(5) Rozhodl-li drážní správní úřad o vydání nového průkazu způsobilosti dráhy, odevzdá provozovatel dráhy celostátní nebo regionální původní průkaz způsobilosti dráhy drážnímu správnímu úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.

(6) V poučení obsaženém v rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vydání nového průkazu způsobilosti dráhy se uvede, že je možné proti němu podat námitky, v jaké lhůtě je možno tak učinit, od kterého dne se tato lhůta počítá, který správní orgán o nich rozhoduje a u kterého správního orgánu se podávají.

(1) Proti rozhodnutí o žádosti o vydání průkazu způsobilosti dráhy podle § 49d nebo § 49f odst. 4 se nelze odvolat a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení. Žadatel může proti rozhodnutí o zamítnutí této žádosti podat námitky k drážnímu správnímu úřadu, který rozhodnutí vydal.

(2) Námitky musí vedle náležitostí podání podle správního řádu obsahovat údaj o tom, proti kterému rozhodnutí směřují, v jakém rozsahu jej žadatel napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Není-li v námitkách uvedeno, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, platí, že se požaduje zrušení celého rozhodnutí. Námitky pouze proti odůvodnění rozhodnutí nejsou přípustné.

(3) Lhůta k podání námitek činí 1 měsíc ode dne oznámení rozhodnutí. Námitky lze podat teprve poté, co bylo rozhodnutí vydáno. V případě chybějícího, neúplného nebo nesprávného poučení o možnosti podat námitky lze námitky podat do 1 měsíce ode dne oznámení opravného usnesení, bylo-li vydáno, nejpozději však do 90 dnů ode dne oznámení rozhodnutí.

(4) Včas podané a přípustné námitky mají odkladný účinek. V důsledku odkladného účinku námitek nenastává právní moc, vykonatelnost, ani jiné právní účinky rozhodnutí. Opožděné námitky drážní správní úřad zamítne.

(5) O námitkách rozhoduje drážní správní úřad, který napadené rozhodnutí vydal. Drážní správní úřad přezkoumá soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává jen v rozsahu plynoucím z podaných námitek. K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, případně na jeho správnost, se nepřihlíží. K novým skutečnostem a k návrhům na provedení nových důkazů, uvedeným v námitkách nebo v průběhu řízení o nich vedeném, se přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo důkazy, které ten, kdo námitky podává, nemohl uplatnit dříve. Namítá-li ten, kdo námitky podává, že mu nebylo umožněno učinit v řízení v prvním stupni určitý úkon, musí být tento úkon učiněn spolu s námitkami.

(6) Rozhodnutí o námitkách vydá drážní správní úřad do 2 měsíců ode dne jejich doručení. Neshledá-li důvod pro zrušení nebo změnu rozhodnutí, námitky zamítne a napadené rozhodnutí potvrdí. Dojde-li drážní správní úřad k závěru, že námitkami napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo je nesprávné, napadené rozhodnutí

(7) Zjistí-li drážní správní úřad, že po podání námitek nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví.

(8) Pokud ten, kdo námitky podal, vzal námitky zpět, řízení o námitkách je zastaveno dnem jejich zpětvzetí; o této skutečnosti drážní správní úřad vydá usnesení, které se pouze poznamená do spisu, a vyrozumí o ní toho, kdo námitky podal. Dnem následujícím po zastavení řízení nabývá napadené rozhodnutí právní moci. Námitky lze vzít zpět nejpozději do vydání rozhodnutí drážního správního orgánu o námitkách. Vzal-li žadatel podané námitky zpět, nemůže je podat znovu.

(9) Proti rozhodnutí o námitkách se nelze odvolat ani podat námitky a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení.

(10) Není-li v odstavcích 1 až 9 stanoveno jinak, použijí se v řízení o námitkách ustanovení hlav I až IV, VI a VII části druhé správního řádu obdobně.

(1) V řízení o vydání průkazu způsobilosti dráhy podle § 49d nebo 49f drážní správní úřad rovněž posoudí, zda systém zajišťování bezpečnosti provozování dráhy ve vztahu k subsystému infrastruktura, subsystému energie nebo subsystému traťové řízení a zabezpečení nově uváděnému do provozu nebo ve vztahu k jeho obnově či modernizaci zajišťuje bezpečné provozování dráhy celostátní nebo regionální. Není-li tomu tak, uloží provozovateli dráhy celostátní nebo regionální provedení změny systému zajišťování bezpečnosti provozování dráhy v přiměřené lhůtě a podle jím stanovených podmínek; o přijatých opatřeních provozovatel dráhy v téže lhůtě vyrozumí drážní správní úřad.

(2) Dojde-li v návaznosti na provedenou změnu systému zajišťování bezpečnosti provozování dráhy ke změně údajů uvedených v osvědčení provozovatele dráhy, vydá drážní správní úřad nové osvědčení provozovatele dráhy; provozovatel dráhy odevzdá původní osvědčení do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.

(3) Neprovedl-li provozovatel dráhy změnu systému zajišťování bezpečnosti ve stanovené lhůtě nebo podle stanovených podmínek, drážní správní úřad podle povahy a rozsahu zjištěných nedostatků oprávnění provozovatele dráhy provozovat dráhu omezí nebo odejme. Pro omezení oprávnění provozovat dráhu a pro odevzdání osvědčení se § 19b odst. 3 použije obdobně.

(4) Proti rozhodnutí, jímž bylo uloženo provedení změny systému zajišťování bezpečnosti provozovatele dráhy nebo jímž bylo omezeno nebo odňato oprávnění provozovatele dráhy provozovat dráhu, se nelze odvolat a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení.

(1) Drážní vozidlo určené k provozování na dráze celostátní nebo regionální smí být uvedeno na trh, bylo-li drážním správním úřadem nebo Agenturou Evropské unie pro železnice vydáno povolení k jeho uvedení na trh.

(2) Povolení k uvedení drážního vozidla na trh nebo povolení typu vozidla se vydá na žádost, jsou-li pro to splněny podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím postup povolování železničních vozidel a typu železničních vozidel³⁷). Bylo-li vydáno povolení typu vozidla, vydá se povolení k uvedení drážního vozidla nebo řady vozidel na trh na žádost, k níž bude přiloženo prohlášení o shodě s tímto typem vozidla. Prohlášení o shodě s povoleným typem vozidla může žadatel o vydání povolení k uvedení drážního vozidla nebo řady vozidel na trh vypracovat, pokud

(3) Jsou-li splněny podmínky povolení k uvedení drážního vozidla na trh, vydá se na žádost současně s povolením k uvedení drážního vozidla na trh povolení typu vozidla pro stejnou oblast provozu podle § 31a odst. 2 písm. c) ve vztahu k tomuto vozidlu.

(4) Prohlášení o shodě s povoleným typem vozidla se vypracuje podle vzoru stanoveného příslušným přímo použitelným předpisem Evropské unie³⁵).

(5) Má-li být drážní vozidlo provozováno pouze na území České republiky nebo na území jiného členského státu na úseku dráhy v blízkosti státní hranice České republiky, podá se žádost o vydání povolení k uvedení drážního vozidla nebo řady vozidel na trh a žádost o vydání povolení typu vozidla u drážního správního úřadu nebo Agentury Evropské unie pro železnice. Má-li být drážní vozidlo provozováno rovněž v jiném členském státě, podá se žádost u Agentury Evropské unie pro železnice, nejde-li pouze o úsek dráhy podle věty první.

(6) Postup žadatele před podáním žádosti o vydání povolení k uvedení drážního vozidla nebo řady vozidel na trh nebo o vydání povolení typu vozidla, náležitosti žádosti, přílohy k ní přikládané, postup v řízení o žádosti o vydání povolení k uvedení drážního vozidla nebo řady vozidel na trh nebo o vydání povolení typu vozidla a náležitosti povolení stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie upravující postup povolování železničních vozidel a typu železničních vozidel³⁷).

(7) Odvolání proti rozhodnutí o žádosti o vydání povolení k uvedení drážního vozidla nebo řady vozidel na trh nebo o vydání povolení typu vozidla lze podat u orgánu, který rozhodnutí vydal. Odvolací lhůta činí 1 měsíc. Drážní správní úřad, který napadené rozhodnutí vydal, je na základě podaného odvolání do 2 měsíců ode dne jeho doručení přezkoumá, a jsou-li pro to důvody, napadené rozhodnutí zruší a vydá povolení k uvedení drážního vozidla nebo řady vozidel na trh nebo povolení typu vozidla. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. Neshledá-li drážní správní úřad důvody pro zrušení napadeného rozhodnutí, v téže lhůtě předá spis spolu se svým stanoviskem odvolacímu správnímu orgánu.

(1) Drážní správní úřad na žádost povolí zkušební provoz drážního vozidla na dráze celostátní nebo regionální, k němuž dosud nebylo vydáno povolení k uvedení na trh, nebude-li tím ohroženo bezpečné provozování dráhy a drážní dopravy a je-li to nezbytné za účelem

(2) Účastníkem řízení o vydání povolení zkušebního provozu drážního vozidla je žadatel a provozovatel dotčené dráhy.

(3) V rozhodnutí, jímž se povoluje zkušební provoz, stanoví drážní správní úřad dobu jeho trvání a podmínky jeho provádění zajišťující bezpečné provozování dráhy a drážní dopravy. Proti rozhodnutí o žádosti o povolení zkušebního provozu se nelze odvolat a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení.

(4) Provozovatel dráhy poskytne za účelem provádění zkušebního provozu potřebnou součinnost podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího postup povolování železničních vozidel a typu železničních vozidel³⁷).

(1) Držitel drážního vozidla provozovaného na dráze celostátní nebo regionální, držitel povolení k jeho uvedení na trh nebo povolení typu vozidla anebo osoba jimi pověřená smí obnovit nebo modernizovat drážní vozidlo, k němuž bylo vydáno povolení k uvedení na trh nebo povolení typu vozidla, pouze na základě nového povolení vydaného orgánem, který vydal původní povolení, pokud

(2) Držitel drážního vozidla provozovaného na dráze celostátní nebo regionální, držitel povolení k jeho uvedení na trh nebo povolení typu vozidla anebo osoba jimi pověřená smí rozšířit oblast provozu podle § 31a odst. 2 písm. c) ve vztahu k drážnímu vozidlu, k němuž bylo vydáno povolení k jeho uvedení na trh nebo povolení typu vozidla, pouze na základě nového povolení vydaného

(3) Vyžaduje-li to změna technické specifikace pro interoperabilitu, požádá držitel povolení typu vozidla nebo osoba jím pověřená orgán, který toto povolení vydal, o vydání nového povolení typu vozidla. Na základě původního povolení typu vozidla již nelze vydat nové povolení k uvedení vozidla na trh. Posouzení splnění podmínek pro vydání nového povolení typu vozidla drážní správní úřad provede pouze v rozsahu odpovídajícím příslušné změně technické specifikace pro interoperabilitu. Právní účinky povolení k uvedení drážního vozidla na trh již vydaného na základě původního povolení typu vozidla nejsou vydáním nového povolení typu vozidla dotčeny.

(4) Postup žadatele před podáním žádosti o vydání nového povolení k uvedení drážního vozidla na trh nebo povolení typu vozidla, náležitosti žádosti, přílohy k ní přikládané, postup v řízení o vydání nového povolení k uvedení drážního vozidla na trh nebo povolení typu vozidla a náležitosti tohoto povolení stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie upravující postup povolování železničních vozidel a typu železničních vozidel³⁷).

(5) Rozhodl-li drážní správní úřad o vydání nového povolení k uvedení drážního vozidla na trh nebo povolení typu vozidla, odevzdá držitel původního povolení toto povolení drážnímu správnímu úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.

(6) Odvolání proti rozhodnutí o žádosti o vydání nového povolení k uvedení drážního vozidla nebo řady vozidel na trh nebo o vydání nového povolení typu vozidla lze podat u orgánu, který rozhodnutí vydal. Odvolací lhůta činí 1 měsíc. Drážní správní úřad, který napadené rozhodnutí vydal, je na základě podaného odvolání do 2 měsíců ode dne jeho doručení přezkoumá, a jsou-li pro to důvody, napadené rozhodnutí zruší a vydá nové povolení k uvedení drážního vozidla nebo řady vozidel na trh nebo nové povolení typu vozidla. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. Neshledá-li drážní správní úřad důvody pro zrušení napadeného rozhodnutí, v téže lhůtě předá spis spolu se svým stanoviskem odvolacímu správnímu orgánu.

(1) Zjistí-li dopravce, že drážní vozidlo jím provozované na dráze celostátní nebo regionální, k němuž bylo vydáno povolení k uvedení na trh, nesplňuje základní požadavky, přijme nezbytná opatření k jeho uvedení do souladu s těmito požadavky. Zjistí-li dopravce, že drážní vozidlo nesplňovalo základní požadavky již v okamžiku vydání povolení k jeho uvedení na trh, informuje o tom bez zbytečného odkladu Agenturu Evropské unie pro železnice, drážní správní úřad a orgán jiného členského státu, který se podílel na vydání povolení k uvedení tohoto drážního vozidla na trh.

(2) Zjistí-li drážní správní úřad při výkonu státního dozoru, že drážní vozidlo provozované na dráze celostátní nebo regionální, k němuž bylo vydáno povolení k uvedení na trh, nebo jeho typ nesplňuje základní požadavky, uloží dopravci povinnost přijmout nezbytná opatření k jeho uvedení do souladu s těmito požadavky, stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu a informuje o tom Agenturu Evropské unie pro železnice a orgán jiného členského státu, který se podílel nebo podílí na vydání povolení k uvedení tohoto drážního vozidla nebo drážního vozidla téhož typu na trh.

(3) Nebyla-li přijata nezbytná opatření uvedená v odstavci 1 nebo 2 anebo nevedla-li přijatá opatření k uvedení drážního vozidla do souladu se základními požadavky a je-li tím závažně ohrožena bezpečnost provozování drážní dopravy,

(4) Pominou-li důvody, pro které bylo vydáno rozhodnutí podle odstavce 3 písm. a) nebo b), orgán, který je vydal, toto rozhodnutí zruší.

(5) Proti rozhodnutí, jímž se ukládá povinnost přijmout nezbytná opatření k uvedení drážního vozidla provozovaného na dráze celostátní nebo regionální do souladu se základními požadavky, jímž se stanoví podmínky zajišťující bezpečné provozování drážního vozidla nebo se jeho provoz zakazuje anebo jímž se zakazuje uvádění drážních vozidel daného typu na trh, se nelze odvolat a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení.

(6) V poučení obsaženém v rozhodnutí o změně nebo zrušení povolení k uvedení drážního vozidla na trh nebo povolení typu vozidla se uvede, že je možné proti němu podat námitky, v jaké lhůtě je možno tak učinit, od kterého dne se tato lhůta počítá, který správní orgán o nich rozhoduje a u kterého správního orgánu se podávají.

(7) Bylo-li povolení k uvedení drážního vozidla na trh zrušeno, nesmí být drážní vozidlo provozováno. Bylo-li povolení typu vozidla zrušeno, nesmí být drážní vozidlo odpovídající tomuto typu uvedeno na trh a vozidlo na trh již uvedené z něj musí být staženo. Orgán, který povolení typu zrušil, následně postupuje vůči dopravcům provozujícím drážní vozidla odpovídající tomuto typu podle odstavců 2 až 4.

(1) Proti rozhodnutí, kterým bylo povolení k uvedení drážního vozidla na trh nebo povolení typu vozidla změněno nebo zrušeno, se nelze odvolat a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení. Držitel povolení k uvedení drážního vozidla na trh nebo povolení typu vozidla může proti tomuto rozhodnutí podat námitky k drážnímu správnímu úřadu, který rozhodnutí vydal.

(2) Námitky musí vedle náležitostí podání podle správního řádu obsahovat údaj o tom, proti kterému rozhodnutí směřují, v jakém rozsahu jej žadatel napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Není-li v námitkách uvedeno, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, platí, že se požaduje zrušení celého rozhodnutí. Námitky pouze proti odůvodnění rozhodnutí nejsou přípustné.

(3) Lhůta k podání námitek činí 1 měsíc ode dne oznámení rozhodnutí. Námitky lze podat teprve poté, co bylo rozhodnutí vydáno. V případě chybějícího, neúplného nebo nesprávného poučení o možnosti podat námitky lze námitky podat do 1 měsíce ode dne oznámení opravného usnesení, bylo-li vydáno, nejpozději však do 90 dnů ode dne oznámení rozhodnutí.

(4) Včas podané a přípustné námitky mají odkladný účinek. V důsledku odkladného účinku námitek nenastává právní moc, vykonatelnost, ani jiné právní účinky rozhodnutí. Opožděné námitky drážní správní úřad zamítne.

(5) O námitkách rozhoduje drážní správní úřad, který napadené rozhodnutí vydal. Drážní správní úřad přezkoumá soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává jen v rozsahu plynoucím z podaných námitek. K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, případně na jeho správnost, se nepřihlíží. K novým skutečnostem a k návrhům na provedení nových důkazů, uvedeným v námitkách nebo v průběhu řízení o nich vedeném, se přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo důkazy, které ten, kdo námitky podává, nemohl uplatnit dříve. Namítá-li ten, kdo námitky podává, že mu nebylo umožněno učinit v řízení v prvním stupni určitý úkon, musí být tento úkon učiněn spolu s námitkami.

(6) Rozhodnutí o námitkách vydá drážní správní úřad do 1 měsíce ode dne jejich doručení. Neshledá-li důvod pro zrušení rozhodnutí, námitky zamítne a napadené rozhodnutí potvrdí. Dojde-li drážní správní úřad k závěru, že námitkami napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo je nesprávné, napadené rozhodnutí zruší a

(7) Zjistí-li drážní správní úřad, že po podání námitek nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví.

(8) Pokud ten, kdo námitky podal, vzal námitky zpět, řízení o námitkách je zastaveno dnem jejich zpětvzetí; o této skutečnosti drážní správní úřad vydá usnesení, které se pouze poznamená do spisu, a vyrozumí o ní toho, kdo námitky podal. Dnem následujícím po zastavení řízení nabývá napadené rozhodnutí právní moci. Námitky lze vzít zpět nejpozději do vydání rozhodnutí drážního správního orgánu o námitkách. Vzal-li žadatel podané námitky zpět, nemůže je podat znovu.

(9) Proti rozhodnutí o námitkách se nelze odvolat ani podat námitky a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení.

(10) Není-li v odstavcích 1 až 9 stanoveno jinak, použijí se v řízení o námitkách ustanovení hlav I až IV, VI a VII části druhé správního řádu obdobně.

(1) Splnění základních požadavků subsystémem infrastruktura, subsystémem energie, subsystémem traťové řízení a zabezpečení, subsystémem kolejová vozidla nebo subsystémem palubní řízení a zabezpečení se prokazuje ES prohlášením o ověření vypracovaným zadavatelem, výrobcem nebo jejich zplnomocněným zástupcem. ES prohlášení o ověření lze vypracovat, pokud

(2) Splňuje-li subsystém požadavky obsažené v harmonizovaných normách³⁴) nebo jejich částech, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, má se za to, že splňuje základní požadavky, jichž se tyto normy nebo jejich části týkají.

(3) Technická specifikace pro interoperabilitu nemusí být dodržena

(4) Nemá-li být technická specifikace pro interoperabilitu dodržena z důvodu uvedeného v odstavci 3 písm. a), sdělí zadavatel, výrobce nebo jejich zplnomocněný zástupce drážnímu správnímu úřadu seznam dotčených záměrů do 9 měsíců ode dne vstupu této technické specifikace pro interoperabilitu v platnost. Drážní správní úřad seznam dotčených záměrů oznámí Evropské komisi do 1 roku ode dne vstupu této technické specifikace pro interoperabilitu v platnost.

(5) Nemá-li být technická specifikace pro interoperabilitu dodržena z důvodu uvedeného v odstavci 3, zašle zadavatel, výrobce nebo jejich zplnomocněný zástupce drážnímu správnímu úřadu údaje a doklady podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího předkládání informací o neuplatnění technických specifikací pro interoperabilitu³⁹). Drážní správní úřad tyto údaje a doklady bez zbytečného odkladu předá Evropské komisi. Rozhodne-li Evropská komise do 4 měsíců od obdržení údajů a dokladů, že technická specifikace pro interoperabilitu musí být dodržena, drážní správní úřad sdělí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu osobě, která mu zaslala údaje a doklady podle věty první; v takovém případě musí být technická specifikace pro interoperabilitu dodržena.

(6) Byl-li subsystém uveden do provozu přede dnem vstupu příslušné technické specifikace pro interoperabilitu v platnost, mohou v něm být použity náhradní díly nesplňující požadavky stanovené v § 49b odst. 1.

(7) Zadavatel, výrobce nebo jejich zplnomocněný zástupce vypracuje ES prohlášení o ověření podle vzoru stanoveného příslušným přímo použitelným předpisem Evropské unie³⁵) a připojí k němu technickou dokumentaci; tuto technickou dokumentaci uchová po celou dobu, po kterou má být subsystém užíván. ES prohlášení o ověření a k němu přiložená technická dokumentace se vypracují v úředním jazyce členského státu. Požádá-li o to orgán jiného členského státu nebo Agentura Evropské unie pro železnice, zašle jim zadavatel, výrobce nebo jejich zplnomocněný zástupce kopii technické dokumentace.

(8) Vyžaduje-li to příslušný přímo použitelný předpis Evropské unie³⁵), zadavatel, výrobce nebo jejich zplnomocněný zástupce v případě obnovy nebo modernizace subsystému vypracuje nové nebo změní již vypracované ES prohlášení o ověření.

(9) Obsah technické dokumentace přikládané k ES prohlášení o ověření stanoví prováděcí právní předpis. Technické požadavky na dráhu celostátní, dráhy regionální a drážní vozidla na nich provozovaná zajišťující bezpečné provozování dráhy a drážní dopravy stanoví pro případ, že se nepoužije technická specifikace pro interoperabilitu, prováděcí právní předpis.

(1) ES ověření provede na základě smlouvy uzavřené se zadavatelem, výrobcem nebo jejich zplnomocněným zástupcem

(2) ES ověření zahrnuje posouzení subsystému ve fázi jeho návrhu, provedení a závěrečného zkoušení a rovněž posouzení jeho technické kompatibility s dráhou celostátní nebo regionální nebo drážním vozidlem určeným k provozování na této dráze, do nichž má být začleněn.

(3) Bylo-li ES ověřením zjištěno, že subsystém splňuje požadavky stanovené v

(4) Požádá-li o to zadavatel, výrobce nebo jejich zplnomocněný zástupce, provede oznámený subjekt nebo určený subjekt ES ověření omezené na fázi návrhu nebo provedení subsystému nebo na část subsystému a o výsledku tohoto ověření vydá průběžné stanovisko podle vzoru stanoveného příslušným přímo použitelným předpisem Evropské unie³⁵). Umožňuje-li to technická specifikace pro interoperabilitu a požádá-li o to zadavatel, výrobce nebo jejich zplnomocněný zástupce, vydá oznámený subjekt v rozsahu provedeného ES ověření ES certifikát týkající se části subsystému nebo několika subsystémů.

(5) ES certifikát a průběžné stanovisko se vypracují v úředním jazyce členského státu určeného zadavatelem, výrobcem nebo jejich zplnomocněným zástupcem.

(6) Vyžaduje-li to příslušný přímo použitelný předpis Evropské unie³⁵), zajistí zadavatel, výrobce nebo jejich zplnomocněný zástupce v případě obnovy nebo modernizace subsystému provedení ES ověření.

(7) Postup oznámeného subjektu nebo určeného subjektu při ES ověření stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Má-li drážní správní úřad důvodné podezření, že k subsystému bylo vypracováno ES prohlášení o ověření v rozporu s § 49o, může uložit zadavateli, výrobci nebo jejich zplnomocněnému zástupci, aby provedli dodatečné posouzení a o jeho výsledcích informovali drážní správní úřad. O uložení povinnosti provést dodatečné posouzení informuje drážní správní úřad bez zbytečného odkladu Evropskou komisi.

(2) Má-li drážní správní úřad důvodné podezření nebo zjistí-li, že subsystém nesplňuje základní požadavky, rozhodne o uložení ochranného opatření v podobě zákazu dodání subsystému na trh, zákazu jeho používání, omezení oblasti jeho používání nebo jeho stažení z trhu nebo oběhu. Pominou-li důvody pro uložení ochranného opatření, drážní správní úřad rozhodne o jeho zrušení.

(3) Proti rozhodnutí o uložení povinnosti provést dodatečné posouzení nebo uložení ochranného opatření se nelze odvolat a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení.

(1) Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví na žádost právnické osoby provede její oznámení jako oznámeného subjektu, jde-li o osobu se sídlem v České republice, která splňuje požadavky stanovené v odstavci 2, lze o ní předpokládat, že tyto požadavky bude splňovat trvale a skýtá záruky dodržování povinností oznámeného subjektu a řádného výkonu jeho činností.

(2) Pro náležitosti žádosti o oznámení právnické osoby jako oznámeného subjektu, přílohy k žádosti, požadavky, které musí oznámený subjekt splnit, a způsob jejich prokazování, postup v řízení a způsob, rozsah a účinky oznámení se použijí § 18 odst. 2, § 19, 20 a § 23 odst. 1 a 2 zákona o posuzování shody stanovených výrobků³⁸) obdobně.

(3) Oznámení provádí Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví vůči Evropské komisi a oznámeným subjektům v jiných členských státech provádějícím posuzování shody nebo vhodnosti pro použití prvků interoperability nebo ES ověřování subsystémů. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví jim oznámí rovněž významné změny týkající se oznámení. K těmto účelům využívá elektronický nástroj pro oznamování spravovaný Evropskou komisí. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví informuje Evropskou komisi též o postupech, které využívá při posuzování a oznamování žadatelů o oznámení a při kontrole jím oznámených subjektů, a o změnách těchto postupů.

(4) Posuzování shody nebo vhodnosti pro použití prvku interoperability nebo ES ověřování subsystému může provádět rovněž oznámený subjekt, u něhož oznámení provedl příslušný orgán jiného členského státu.

(1) Oznámený subjekt provádí posuzování shody nebo vhodnosti pro použití prvku interoperability nebo ES ověřování subsystému v souladu s technickou specifikací pro interoperabilitu. Pro postup při provádění posuzování shody nebo vhodnosti pro použití prvku interoperability nebo ES ověřování subsystému, postup při zjištění nesplnění stanovených požadavků a pozastavení, omezení nebo odnětí ES certifikátu se použije § 24 odst. 1 až 5 zákona o posuzování shody stanovených výrobků³⁸) obdobně.

(2) Pro informační povinnost oznámeného subjektu vůči Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví a ostatním oznámeným subjektům se použije § 26 odst. 1 a 3 zákona o posuzování shody stanovených výrobků³⁸) obdobně. Oznámený subjekt rovněž

(3) Oznámený subjekt se podílí na normalizačních činnostech vztahujících se k rozsahu jeho oznámení a na činnostech koordinačních skupin oznámených subjektů zřízených podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o Agentuře Evropské unie pro železnice³⁶) nebo jiného předpisu Evropské unie upravujícího požadavky na dosažení technické a provozní propojenosti drah v Evropské unii a na nich provozovaných drážních vozidel nebo zajistí, aby byli jeho zaměstnanci o těchto činnostech informováni. Oznámený subjekt se řídí rozhodnutími a pokyny, které jsou výsledkem činnosti těchto skupin.

(1) Na posuzování shody nebo vhodnosti pro použití prvku interoperability nebo ES ověřování subsystému se může podílet akreditovaný vnitropodnikový útvar žadatele o toto posouzení nebo ověření,

(2) Žadatel o posouzení shody nebo vhodnosti pro použití prvku interoperability nebo ES ověření subsystému nebo akreditační orgán poskytne na žádost Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví informaci o akreditaci vnitropodnikového útvaru a jejím rozsahu.

(3) Pro zadávání úkolů subdodavateli oznámeným subjektem se použije § 25 zákona o posuzování shody stanovených výrobků³⁸) obdobně.

(1) Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví na žádost právnické osoby tuto osobu pověří výkonem činnosti určeného subjektu, pokud jde o osobu se sídlem v České republice, která splňuje požadavky stanovené v odstavci 2, lze o ní předpokládat, že tyto požadavky bude splňovat trvale, a skýtá záruky dodržování povinností určeného subjektu a řádného výkonu jeho činností.

(2) Pro náležitosti žádosti o pověření právnické osoby výkonem činnosti určeného subjektu, přílohy k žádosti, požadavky, které musí určený subjekt splnit, a způsob jejich prokazování a pro postup v řízení se použijí § 18 odst. 2, § 19 odst. 1 a 2 a § 23 odst. 1 a 2 zákona o posuzování shody stanovených výrobků³⁸) obdobně.

(3) Pro ES ověřování subsystému, postup při zjištění nesplnění stanovených požadavků, pozastavení, omezení nebo odnětí vnitrostátního certifikátu a informační povinnost určeného subjektu se použijí § 24 odst. 2 až 5 a § 26 odst. 1 zákona o posuzování shody stanovených výrobků³⁸) obdobně.

(4) Pro zadávání úkolů subdodavateli určeným subjektem se použije § 25 zákona o posuzování shody stanovených výrobků³⁸) obdobně.

(5) Určený subjekt informuje drážní správní úřad o zamítnutí vydání vnitrostátního certifikátu a o pozastavení, omezení nebo odnětí jím vydaného vnitrostátního certifikátu.

(6) Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví pověření k výkonu činnosti určeného subjektu odejme, pokud určený subjekt

(7) Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví oznámí určený subjekt Evropské komisi a jiným členským státům.

(8) Odkazuje-li zákon o posuzování shody stanovených výrobků³⁸) na nařízení Evropské unie, rozumí se tím v případě, kdy se podle odstavců 2 až 4 mají použít jeho ustanovení, prováděcí právní předpis.

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

(2) Fyzická osoba se jako vlastník dráhy dopustí přestupku tím, že

(3) Fyzická osoba se jako vlastník dráhy celostátní nebo regionální dále dopustí přestupku tím, že

(4) Fyzická osoba se jako bezpečnostní poradce pro přepravu nebezpečných věcí dopustí přestupku tím, že

(5) Fyzická osoba se jako osoba řídící drážní vozidlo na dráze celostátní, regionální nebo místní anebo na vlečce dopustí přestupku tím, že

(6) Za přestupek lze uložit pokutu do

(7) Za přestupek podle odstavce 5 písm. a) nebo b) lze uložit zákaz činnosti do 1 roku spočívající v zákazu řízení drážního vozidla, byl-li spáchán alespoň dvakrát v období 1 roku.

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník dráhy dopustí přestupku tím, že

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník dráhy celostátní nebo regionální dopustí přestupku tím, že

(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel dráhy dopustí přestupku tím, že

(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel dráhy celostátní nebo regionální dopustí přestupku tím, že

(6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel vlečky dopustí přestupku tím, že

(7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel dráhy nebo dopravce dopustí přestupku tím, že

(8) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako podnikatel, který je součástí vertikálně integrovaného podniku, dopustí přestupku tím, že

(9) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel zařízení služeb dopustí přestupku tím, že

(10) Za přestupek lze uložit pokutu do

(11) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), e), h), i) nebo k) lze uložit též zákaz činnosti.

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dopravce dopustí přestupku tím, že

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dopravce na dráze celostátní nebo regionální dopustí přestupku tím, že

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dopravce ve veřejné drážní dopravě dopustí přestupku tím, že

(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dopravce poskytující přepravní služby v rámci závazků veřejné služby dopustí přestupku tím, že použije v rozporu s § 62 odst. 4 finanční prostředky poskytnuté z veřejných rozpočtů k provozování veřejné drážní osobní dopravy k jiným účelům nebo o těchto finančních prostředcích nevede oddělené účetnictví.

(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dopravce provozující veřejnou drážní osobní dopravu na dráze tramvajové, trolejbusové, speciální nebo lanové dopustí přestupku tím, že nepředloží před zahájením drážní dopravy jízdní řád ke schválení drážnímu správnímu úřadu podle § 41 odst. 1.

(6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím práva a povinnosti cestujících v železniční přepravě¹⁷) jako

(7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako držitel drážního vozidla provozovaného na dráze celostátní nebo regionální dopustí přestupku tím, že

(8) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako přídělce kapacity dopravní cesty dopustí přestupku tím, že

(9) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako nezávislý přídělce dopustí přestupku tím, že

(10) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako účastník přepravy nebezpečných věcí dopustí přestupku tím, že

(11) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel dráhy při přepravě nebezpečných věcí v seřaďovacích nádražích dopustí přestupku tím, že nezajistí vypracování interních nouzových plánů (kapitola 1.11 Řádu) pro tuto přepravu podle pododdílu 1.4.3.6 Řádu.

(12) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dopravce nebo provozovatel dráhy při přepravě nebezpečných věcí dopustí přestupku tím, že nevypracuje zprávu o nehodě podle oddílu 1.8.5 Řádu.

(13) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako odesílatel při přepravě nebezpečných věcí dopustí přestupku tím, že při odesílání nezařadí nebezpečnou věc podle části 2 Řádu.

(14) Za přestupek lze uložit pokutu do

(15) Za přestupek podle odstavce 2 písm. a) nebo odstavců 10 až 13 lze uložit také zákaz činnosti.

(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává drážní správní úřad s výjimkou

(2) Přestupky podle § 50 odst. 1 písm. a), d), e), f) a i) může projednat příkazem na místě Policie České republiky.

(3) Úřad vybírá pokutu, kterou uložil.

(1) Zřizuje se správní úřad Drážní úřad jako orgán státní správy se sídlem v Praze, který je podřízen Ministerstvu dopravy.

(2) V čele Drážního úřadu je ředitel; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě.

(1) Zřizuje se Drážní inspekce jako správní úřad podřízený Ministerstvu dopravy. Drážní inspekce se člení na ústřední inspektorát a územní inspektoráty. Sídla a územní působnost územních inspektorátů stanoví generální inspektor.

(2) V čele Drážní inspekce je generální inspektor, kterého jmenuje a odvolává vláda; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě.

(3) Drážní inspekce je organizační složkou státu se sídlem v Praze.

(1) Drážní inspekce šetří příčiny a okolnosti vzniku vážných nehod na dráze železniční, vyjma speciální dráhy. Příčiny a okolnosti vzniku jiných mimořádných událostí na dráhách může Drážní inspekce šetřit, je-li to vhodné s ohledem na jejich závažnost, opakovanost, souslednost, jejich dopady na bezpečné provozování dráhy nebo drážní dopravy nebo požadavky provozovatele dráhy, dopravce, Drážního úřadu nebo orgánu jiného členského státu.

(2) Do probíhajícího šetření nesmí Ministerstvo dopravy ani jiné orgány zasahovat.

(3) Drážní inspekce zahájí šetření příčin vážné nehody na dráze železniční, vyjma speciální dráhy, bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 2 měsíců ode dne, kdy se o nehodě dozvěděla. Šetří-li Drážní inspekce příčiny jiné mimořádné události, použije se věta první obdobně. O zahájení šetření podá Drážní inspekce do 7 dnů zprávu Agentuře Evropské unie pro železnice. Při šetření postupuje Drážní inspekce tak, aby provozování drážní dopravy narušené mimořádnou událostí mohlo být obnoveno co nejdříve. Drážní inspekce se při šetření nezabývá odpovědností za trestný čin nebo správní delikt.

(4) Za účelem posouzení, zda jsou naplněny důvody pro zahájení šetření příčin mimořádné události, jsou inspektoři Drážní inspekce oprávněni vstupovat na místo nehody nebo incidentu, na související prostor dráhy a do drážního vozidla.

(5) Drážní inspekce zveřejní informaci o zahájení šetření způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(6) Drážní inspekce přijímá a při šetření zohledňuje podněty a vyjádření od Drážního úřadu, dotčeného provozovatele dráhy, dotčeného dopravce, Agentury Evropské unie pro železnice, dotčeného výrobce drážního vozidla nebo jiného drážního zařízení, odborové organizace působící u dotčeného provozovatele dráhy nebo dopravce, dotčené složky integrovaného záchranného systému, zástupce cestujících a odesílatelů, osoby s újmou na zdraví nebo majetku a osoby blízké oběti nehody. Osobu s újmou na zdraví nebo majetku a osobu blízkou oběti nehody Drážní inspekce informuje o pokroku v šetření, jsou-li jí známy; přitom zohlední jejich odůvodněné potřeby.

(7) Náležitosti zprávy o zahájení šetření podávané Agentuře Evropské unie pro železnice stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Je-li toho pro účely šetření třeba, Drážní inspekce může dožádat příslušný orgán jiného členského státu nebo Agenturu Evropské unie pro železnice o provedení úkonu směřujícího k objasnění příčiny mimořádné události (dále jen „zjišťovací úkon“), který by sama mohla provést jen s obtížemi nebo s neúčelnými náklady anebo který by nemohla provést vůbec. Je-li Drážní inspekce dožádána příslušným orgánem jiného členského státu, provede dožádaný zjišťovací úkon bez zbytečného odkladu. Drážní inspekce odmítne provést dožádaný zjišťovací úkon, je-li dožádání v rozporu s právními předpisy. Drážní inspekce může odmítnout provést dožádaný zjišťovací úkon, ohrožuje-li jeho provedení plnění jejích vlastních úkolů, nebo vyžaduje-li jeho provedení vynaložení neúměrných nákladů.

(2) Projeví-li se následky mimořádné události kromě území České republiky také na území jiného členského státu, spolupracuje Drážní inspekce s příslušným orgánem tohoto státu na šetření jejích příčin. Drážní inspekce může v takovém případě přizvat příslušný orgán jiného členského státu k provedení svých zjišťovacích úkonů. Drážní inspekce přizve příslušný orgán jiného členského státu k provedení svých zjišťovacích úkonů, je-li to vhodné a je-li účastníkem mimořádné události dopravce, který je držitelem licence pro provozování drážní dopravy vydané tímto členským státem, nebo účastní-li se mimořádné události drážní vozidlo, které je registrováno nebo jehož údržba je prováděna v tomto členském státu. Drážní inspekce zajistí přizvanému orgánu jiného členského státu přístup k důkazům a informacím týkajícím se nehody nebo incidentu.

(1) Při šetření příčin mimořádných událostí jsou inspektoři Drážní inspekce oprávněni

(2) Každý je povinen umožnit inspektorům Drážní inspekce výkon jejich oprávnění bez zbytečného odkladu.

(3) Při šetření příčin mimořádných událostí jsou inspektoři Drážní inspekce povinni prokázat se při výkonu své funkce průkazem inspektora Drážní inspekce.

(4) V mimořádných nebo skutkově složitých případech může Drážní inspekce využít pomoci odborného konzultanta, který má znalost speciálního oboru, nebo nechat provést odborné posouzení znalcem. Se souhlasem inspektora Drážní inspekce může konzultant v rozsahu nezbytném pro výkon své funkce nahlížet do spisu o nehodě nebo incidentu a být přítomen výkonu oprávnění inspektorů Drážní inspekce. Do výkonu oprávnění inspektorů Drážní inspekce nesmí konzultant zasahovat. O všech skutečnostech, o nichž se konzultant v souvislosti s výkonem své funkce dozvěděl, je povinen zachovávat mlčenlivost. Této povinnosti jej může zprostit Drážní inspekce. Na vyloučení konzultanta se přiměřeně použijí předpisy o znalcích a tlumočnících.

(5) Při šetření příčin mimořádných událostí a odstraňování jejich následků spolupracuje Drážní inspekce se stálými orgány pro koordinaci složek integrovaného záchranného systému. Při provádění záchranných a likvidačních prací na místě mimořádné události spolupracují inspektoři Drážní inspekce s velitelem zásahu zejména za účelem zachování důkazů nezbytných pro šetření.

(6) Vzor průkazu inspektora Drážní inspekce stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Drážní inspekce bez zbytečného odkladu po dokončení šetření, nejpozději do 12 měsíců ode dne, kdy k mimořádné události došlo, zpracuje závěrečnou zprávu o výsledcích šetření a po odstranění osobních údajů ji zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Je-li to s ohledem na předcházení mimořádným událostem vhodné, obsahuje závěrečná zpráva rovněž bezpečnostní doporučení určené Drážnímu úřadu, Agentuře Evropské unie pro železnice, jinému správnímu orgánu nebo příslušnému orgánu jiného členského státu. Drážní úřad a jiný správní orgán využijí bezpečnostní doporučení k přijetí odpovídajících opatření, včetně návrhu na změnu právní úpravy. Návrh závěrečné zprávy Drážní inspekce projedná s Drážním úřadem, dotčeným provozovatelem dráhy, dotčeným dopravcem a, považuje-li to za vhodné, rovněž s jinou osobou nebo jiným správním orgánem.

(2) Nelze-li šetření mimořádné události dokončit do 12 měsíců ode dne, kdy k mimořádné události došlo, zveřejní Drážní inspekce v této lhůtě, případně i každoročně, informace o dosavadním pokroku v šetření a podstatných otázkách, které jsou jeho předmětem. Závěrečnou zprávu o výsledcích šetření v takovém případě Drážní inspekce zpracuje a zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup bez zbytečného odkladu po dokončení šetření.

(3) Drážní inspekce závěrečnou zprávu zašle

(4) Drážní úřad a jiný správní orgán sdělí Drážní inspekci ve lhůtě 12 měsíců ode dne zveřejnění závěrečné zprávy obsahující jim určená bezpečnostní doporučení, jaká opatření v souvislosti s tímto doporučením přijaly; toto sdělení činí pravidelně, alespoň jednou ročně, do doby přijetí odpovídajících opatření. Pro bezpečnostní doporučení příslušného orgánu jiného členského státu se věta první použije obdobně.

(5) Drážní inspekce zpracuje a do 30. září příslušného kalendářního roku zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup výroční zprávu o šetření mimořádných událostí, vydaných bezpečnostních doporučeních a opatřeních přijatých na jejich základě za předchozí kalendářní rok. Výroční zprávu zašle Drážní inspekce rovněž Agentuře Evropské unie pro železnice.

(6) Náležitosti závěrečné zprávy stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Státní správu ve věcech drah vykonávají drážní správní úřady, kterými jsou Ministerstvo dopravy a Drážní úřad. Státní správu ve věcech drah vykonávají rovněž Drážní inspekce a Úřad.

(2) Působnost drážních správních úřadů vykonávají v rozsahu stanoveném tímto zákonem též obce v přenesené působnosti.

(1) Drážní úřad vykonává působnost podle tohoto zákona nebo podle zvláštního právního předpisu s výjimkou věcí, ve kterých tak činí Ministerstvo dopravy, Drážní inspekce, Úřad nebo obce.

(2) Drážní úřad vykonává působnost orgánu dozoru podle ustanovení zvláštního právního předpisu nad stanovenými výrobky^8h) a ostatními výrobky⁸ⁱ) určenými pro provozování dráhy a drážní dopravy, které jsou součástí dráhy nebo drážních vozidel, nad drážními vozidly, určenými technickými zařízeními a nad prvky interoperability a subsystémy.

(3) Drážní úřad dohlíží nad plněním povinností týkajících se dodržování práv cestujících v železniční přepravě podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího práva a povinnosti cestujících v železniční přepravě¹⁷) a vyřizuje stížnosti na porušování těchto povinností.

(4) Drážní úřad na žádost vlastníka lanové dráhy rozhodne o zařazení lanové dráhy do kategorie historické dráhy, jsou-li splněny podmínky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie v oblasti lanových drah¹⁹). Drážní úřad na žádost vlastníka lanové dráhy rozhodne rovněž o zařazení lanové dráhy do kategorie památkové dráhy, jsou-li splněny podmínky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie v oblasti lanových drah¹⁹) a byla-li lanová dráha prohlášena za kulturní památku nebo nachází-li se v památkové rezervaci nebo v památkové zóně. Žádost o zařazení lanové dráhy do kategorie historické nebo památkové dráhy obsahuje vedle obecných náležitostí podle správního řádu doklady prokazující splnění podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti lanových drah¹⁹).

(5) Drážní úřad každoročně ve spolupráci s Ministerstvem dopravy zpracovává plán opatření k zajištění bezpečnosti provozování dráhy celostátní a drah regionálních a drážní dopravy na těchto dráhách. Opatření obsažená v plánu musí směřovat k naplnění společných bezpečnostních cílů podle předpisu Evropské unie upravujícího společné bezpečnostní cíle pro železniční systém⁴²). Tento plán Drážní úřad zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(6) Vnitrostátní právní předpisy stanovující technické požadavky nebo požadavky na bezpečnost, týkající se provozování dráhy celostátní nebo regionální anebo drážní dopravy provozované na této dráze, a jejich návrhy oznamuje Evropské komisi a Agentuře Evropské unie pro železnice drážní správní úřad.

(7) Drážní úřad uchovává údaje získané od provozovatele dráhy celostátní nebo regionální podle § 22 odst. 2 písm. k) po dobu 3 let od jejich získání.

(8) Drážní úřad zveřejní výroční zprávu o své činnosti za kalendářní rok a do 30. září následujícího kalendářního roku ji postoupí Agentuře Evropské unie pro železnice. Obsah výroční zprávy stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Obecní úřad uplatňuje stanovisko k územnímu plánu, regulačnímu plánu a k územnímu opatření o stavební uzávěře z hlediska dráhy speciální, tramvajové, trolejbusové a lanové.

(2) Drážní správní úřad vydává závazné stanovisko v řízení o pozastavení, omezení nebo zákazu kácení dřevin podle zákona o ochraně přírody a krajiny, jde-li o kácení dřevin za účelem zajištění provozuschopnosti železniční dráhy nebo zajištění plynulé a bezpečné drážní dopravy na této dráze. Pokud by pozastavením, omezením nebo zákazem kácení došlo k ohrožení tohoto účelu, vydá drážní správní úřad nesouhlasné závazné stanovisko.

(1) Hlavní město Praha⁹) vykonává přenesenou působnost podle tohoto zákona ve věci dráhy tramvajové, trolejbusové, lanové a speciální dráhy s výjimkou:

(2) Ostatní obce¹⁰) vykonávají přenesenou působnost podle tohoto zákona ve věci dráhy tramvajové, trolejbusové, lanové a speciální dráhy s výjimkou:

(3) Příslušnou k rozhodování podle tohoto zákona je obec, v jejímž územním obvodu se nachází dráha tramvajová, trolejbusová, lanová nebo speciální dráha.

(1) Drážní úřad uvědomí bez zbytečného odkladu Úřad o zahájení řízení a umožní mu v přiměřené lhůtě vyjádřit se v řízení, je-li předmětem řízení

(2) V řízeních podle odstavce 1 je Úřad dotčeným orgánem.

(3) Zahájí-li Úřad řízení podle tohoto zákona, uvědomí o tom bez zbytečného odkladu Drážní úřad a umožní mu v přiměřené lhůtě se v řízení vyjádřit. Drážní úřad je v tomto řízení dotčeným orgánem.

(4) V řízeních vedených Úřadem, která se týkají mezinárodní drážní dopravy, si Úřad vyžádá vyjádření příslušného orgánu jiného státu, jehož území je takovou dopravou dotčeno. V případě potřeby si Úřad rovněž vyžádá vyjádření společného koordinačního orgánu přídělců kapacity dráhy. Vyžádá-li si vyjádření Úřadu příslušný orgán jiného státu v řízení, které se týká mezinárodní drážní dopravy, Úřad své vyjádření poskytne bez zbytečného odkladu.

(5) Úřad svá rozhodnutí vydaná podle tohoto zákona po nabytí právní moci a po odstranění osobních údajů a informací, které jsou obchodním tajemstvím, trvale zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(6) Úřad pravidelně projednává situaci při provozování dráhy a drážní dopravy s provozovateli dráhy, dopravci a zástupci odesílatelů a cestujících a zjištěné údaje zohledňuje při své činnosti. Projednání Úřad koná alespoň každé 2 roky.

(1) Státní dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem nebo jinými právními předpisy a mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu, v oblasti drah a podmínek stanovených v rozhodnutích vydaných podle tohoto zákona vykonávají v rozsahu své působnosti drážní správní úřad a Úřad. V rozsahu své působnosti vykonávají státní dozor také obce; jde o výkon přenesené působnosti.

(2) Pověření k výkonu státního dozoru má formu průkazu.

(3) Provozovatel dráhy a dopravce jsou povinni osobu pověřenou k výkonu státního dozoru při výkonu státního dozoru bezplatně dopravit po dráze a umožnit mu bezplatné užití dráhy, drážního vozidla a drážních sdělovacích zařízení.

(4) Zjistí-li osoba pověřená k výkonu státního dozoru při výkonu státního dozoru porušení povinností nebo podmínek podle odstavce 1, podle potřeby a povahy zjištěných nedostatků uloží způsob a lhůtu k odstranění těchto nedostatků a jejich příčin.

(5) Drážní správní úřad spolupracuje s příslušným orgánem jiného členského státu v souvislosti s výkonem státního dozoru v oblasti bezpečnosti

(6) Vzor průkazu k výkonu státního dozoru stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Vláda České republiky rozhodne ve lhůtě jednoho roku od účinnosti tohoto zákona, která část z dráhy celostátní, již provozují České dráhy na základě zvláštního zákona,⁵) je dráha regionální. Dráhy regionální je Ministerstvo dopravy povinno zveřejnit v Obchodním věstníku. Na rozhodování se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

(2) Při rozhodování podle odstavce 1 se nezařadí do kategorie regionální dráhy ta část dráhy celostátní, která je uvedena v seznamu tratí podle mezinárodní dohody, kterou je Česká republika vázána.¹¹)

(3) Provozování drah a drážní dopravy není živností podle živnostenského zákona.¹²)

(1) Dopravci, kteří provozují drážní dopravu na základě koncese, jsou povinni do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona požádat o udělení licence (§ 24). Do doby rozhodnutí drážního správního úřadu se tito dopravci považují za dopravce, kterým byla udělena licence podle tohoto zákona.

(2) Provozovatelé dráhy, kteří provozují dráhu na základě koncese, jsou povinni požádat drážní správní úřad do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona o vydání úředního povolení k provozování dráhy (§ 11). Do doby rozhodnutí drážního správního úřadu se tito provozovatelé dráhy považují za provozovatele dráhy, kterým bylo vydáno úřední povolení podle tohoto zákona.

(3) Osoby, které řídí drážní vozidlo, jsou povinny zažádat drážní správní úřad o vydání průkazu způsobilosti k řízení (§ 45) do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona. Do doby rozhodnutí o způsobilosti k řízení se tyto osoby považují za osoby způsobilé k řízení podle tohoto zákona.

(4) Je-li jedna fyzická nebo právnická osoba zároveň provozovatelem celostátní nebo regionální dráhy a provozovatelem drážní dopravy na těchto dráhách, je pro tuto fyzickou nebo právnickou osobu závazné vedení odděleného účetnictví a odděleného účtování v účetních okruzích za provozování dráhy, za osobní drážní dopravu, za nákladní drážní dopravu a činností, na něž byly poskytnuty finanční prostředky z veřejných rozpočtů při provozování dráhy a provozování drážní dopravy. Oddělené účtování v účetních okruzích za provozování dráhy, za osobní drážní dopravu, za nákladní drážní dopravu a činností, na něž byly poskytnuty finanční prostředky z veřejných rozpočtů, provádí i provozovatel drážní dopravy, který není současně provozovatelem dráhy. Finanční prostředky k provozování veřejné drážní osobní dopravy a prostředky k provozování dráhy poskytnuté z veřejných rozpočtů se vedou samostatně a nemohou se převádět do jiných činností.

(1) Právní vztahy založené vlečkovou smlouvou podle vyhlášky Ministerstva dopravy č. 126/1964 Sb., o styku mezi dráhami celostátními a vlečkami a o vztazích mezi zúčastněnými organizacemi (vlečkové podmínky), vzniklé přede dnem účinnosti tohoto zákona, jakož i práva z nich vzniklá, se řídí dosavadními předpisy.

(2) Podmínky pro přepravu nebezpečných věcí na železniční dráze upravuje zvláštní právní předpis^12a).

(1) Rozhodnutí drážního správního úřadu, proti němuž se nelze odvolat ani podat námitky a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení, není vyloučeno ze soudního přezkoumání. Podání žaloby proti rozhodnutí drážního správního úřadu podle § 19b odst. 1, § 19b odst. 2, § 31c odst. 1 a § 49h odst. 4 má odkladný účinek.

(2) K soudnímu přezkumu rozhodnutí Úřadu vydaného podle tohoto zákona jsou příslušné soudy jednající a rozhodující ve správním soudnictví.

(1) Ministerstvo dopravy vydá vyhlášku k provedení § 3 odst. 1, § 4a odst. 3, § 6 odst. 1 a 2, § 7 odst. 1, § 14a odst. 3, § 19 odst. 7, § 20 odst. 4, § 22 odst. 5, § 23 odst. 1 písm. a), § 23 odst. 8, § 23d odst. 5, § 25 odst. 6, § 27 odst. 3, § 34 odst. 7, § 35 odst. 4, § 36 odst. 4, § 37 odst. 7, § 42 odst. 3, § 43c odst. 9, § 43d odst. 5, § 44 odst. 1 a 2, § 45 odst. 8, § 46c odst. 3, § 46e odst. 5, § 46j odst. 5, § 46t odst. 2, § 47 odst. 2, § 48 odst. 1, § 49 odst. 3 písm. a) a d), § 49a odst. 2 a 3, § 49o odst. 9, § 49p odst. 7, § 53b odst. 7, § 53d odst. 6, § 53e odst. 6, § 55 odst. 8 a § 58 odst. 6.

(2) Ministerstvo zdravotnictví vydá vyhlášku o podmínkách zdravotní způsobilosti osob k provozování dráhy a drážní dopravy a o způsobu provádění posudkové činnosti a k provedení § 45 odst. 3, § 46d odst. 2 a § 46f odst. 3.

(3) Ministerstvo dopravy vydá právní předpis, kterým stanoví součásti dráhy.

(4) Ministerstvo dopravy stanoví vyhláškou druhy mimořádných událostí v drážní dopravě, postup při vzniku a opatření na místě mimořádné události, příslušnost k zjišťování jejich příčin a okolností a opatření k předcházení vzniku mimořádných událostí.