o požární ochraně

(1) Ústřední orgány státní správy a právnické osoby, jakož i fyzické osoby vykonávající podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů (dále jen „podnikající fyzické osoby“) zabezpečují plnění povinností vyplývajících pro ně z tohoto zákona, předpisů vydaných na jeho základě nebo z jiných předpisů upravujících povinnosti na úseku požární ochrany (dále jen „předpisy o požární ochraně“) jako nedílnou součást své řídící, hospodářské nebo jiné základní činnosti a neodkladně odstraňují zjištěné nedostatky.

(2) Za plnění povinností na úseku požární ochrany u právnické osoby odpovídá statutární orgán a u podnikající fyzické osoby tato osoba nebo její odpovědný zástupce. Provozuje-li činnost v objektu více právnických osob a podnikajících fyzických osob, mohou se se souhlasem okresního úřadu dohodnout, že některé úkoly na úseku požární ochrany budou zajišťovat společně. Součástí dohody musí být i určení osoby odpovědné za plnění povinností na úseku požární ochrany.

(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které provozují činnosti nebo jsou vlastníky objektů se zvýšeným požárním nebezpečím, jsou povinny prostřednictvím odborně způsobilé osoby zabezpečit posouzení požárního nebezpečí z hlediska ohrožení osob a majetku a plnění dalších povinností na úseku požární ochrany. Vymezení činností a objektů se zvýšeným požárním nebezpečím je uvedeno v příloze tohoto zákona.

(2) Posouzení požárního nebezpečí obsahuje

(3) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby předloží posouzení požárního nebezpečí před zahájením jimi provozované činnosti a u objektů podle odstavce 1 do 60 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o jejich kolaudaci ke schválení orgánu vykonávajícímu státní požární dozor. Opatření stanovená na základě schváleného posouzení požárního nebezpečí jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby povinny dodržovat. Změní-li se charakter provozované činnosti nebo charakter užívání objektu podle odstavce 1, zabezpečí právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba nové posouzení požárního nebezpečí.

(4) Odborně způsobilou osobou podle odstavce 1 se rozumějí znalci a znalecké ústavy v základním oboru požární ochrany zapsaní v seznamu znalců a znaleckých ústavů, vedeném krajskými soudy, a fyzické osoby, které jsou odborně způsobilé k výkonu této činnosti (§ 11).

(1) Odborná způsobilost fyzických osob k výkonu činností podle § 6 odst. 1 a § 16 odst. 1 se získává absolvováním vysoké školy ve studijním oboru požární ochrany nebo střední školy požární ochrany. Tato odborná způsobilost se získává též absolvováním odborné přípravy v oboru požární ochrany a složením zkoušky odborné způsobilosti před komisí ustavenou Ministerstvem vnitra. Osvědčení o odborné způsobilosti těmto osobám vydává Ministerstvo vnitra.

(2) Ministerstvo vnitra může osobám, které získaly odbornou způsobilost podle odstavce 1, osvědčení o odborné způsobilosti odejmout, vykazují-li ve své činnosti závažné nedostatky. O odnětí osvědčení o odborné způsobilosti rozhoduje Ministerstvo vnitra na návrh orgánu vykonávajícího státní požární dozor.

(3) Podrobnosti o ověřování odborné způsobilosti, vydávání a odnímání osvědčení a ustavení komise stanoví právní předpis.

(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby zřizují požární hlídky

(2) Úkolem požární hlídky je dohlížet na dodržování předpisů o požární ochraně a v případě vzniku požáru provést nutná opatření k záchraně ohrožených osob, přivolat jednotku požární ochrany a zúčastnit se likvidace požáru.

(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby uvedené v § 6 odst. 1 a ústřední orgány státní správy jsou povinny zpracovávat a udržovat v souladu se skutečným stavem předepsanou dokumentaci požární ochrany.

(2) Druhy dokumentace požární ochrany, její obsah a vedení této dokumentace stanoví právní předpis.

(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby uvedené v § 6 odst. 1 jsou povinny zabezpečit pravidelné školení zaměstnanců o požární ochraně a odbornou přípravu zaměstnanců zařazených do požárních hlídek a jednotek požární ochrany. Odbornou přípravu zabezpečují prostřednictvím odborně způsobilých osob (§ 11).

(2) Školení zaměstnanců o požární ochraně se vztahuje na všechny fyzické osoby, které jsou v pracovním nebo jiném obdobném poměru k právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě. Školení zaměstnanců se v přiměřeném rozsahu vztahuje i na fyzické osoby, které se s vědomím právnických osob a podnikajících fyzických osob zdržují na jejich pracovištích.

(3) Druhy, obsah a rozsah školení zaměstnanců o požární ochraně, jakož i druhy, obsah a rozsah odborné přípravy zaměstnanců zařazených do požárních hlídek a jednotek požární ochrany stanoví právní předpis.

(1) Fyzické osoby jsou povinni

(2) Ten, kdo je povinen vykonávat dohled nad osobami, které nemohou posoudit následky svého jednání, je povinen dbát, aby tyto osoby svým jednáním nezpůsobily požár.

(3) Fyzická osoba nesmí

(4) Právní předpis stanoví podrobnosti o povinnostech fyzických osob při předcházení požárům a při jejich zdolávání.

(1) Povinnost poskytovat pomoc uvedenou v § 18 a 19 se nevztahuje na

(2) Fyzická osoba není povinna poskytnout pomoc uvedenou v § 18 a 19, jestliže jí v tom brání důležitá okolnost nebo jestliže by tím vystavila vážnému ohrožení sebe nebo osoby blízké.

(1) Jestliže jsou s poskytnutím věcné pomoci spojeny výdaje, patří tomu, kdo je poskytl, náhrada výdajů. Právo na náhradu výdajů může oprávněný uplatnit do tří měsíců ode dne, kdy je zjistil, nejpozději do dvou let od jejich vzniku; jinak toto právo zanikne. Právo na náhradu výdajů se uplatňuje u okresního úřadu, v jehož územním obvodu požár vznikl. Tento okresní úřad o náhradě výdajů rozhoduje a tuto náhradu poskytuje.

(2) Jestliže právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba poskytly věcnou pomoc při zdolávání požárů jiné právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, mají právo na náhradu výdajů s touto pomocí spojených. Náhradu výdajů poskytuje ten, komu byla věcná pomoc poskytnuta.

(3) Ustanoveními odstavců 1 a 2 není dotčeno právo na náhradu škody.

(1) Vlastník (správce, uživatel) nemovitosti je povinen umožnit vstup na nemovitost k provedení opatření nutných ke zdolání požáru nebo k zamezení jeho šíření, popřípadě k provedení jiných záchranných prací, zejména vyklidit nebo strpět vyklizení pozemku, odstranit nebo strpět odstranění staveb, jejich částí nebo porostů. O potřebě a rozsahu těchto opatření rozhoduje velitel zásahu.

(2) Je-li to nezbytně nutné pro účely cvičení jednotky požární ochrany, vlastník (správce, uživatel) nemovitosti je povinen umožnit vstup na nemovitost; o tomto vstupu musí být okresním úřadem nebo obcí, které cvičení jednotky požární ochrany organizují, předem uvědoměn, a to nejméně 24 hodiny před zahájením cvičení. Přitom se musí dbát, aby cvičením jednotky požární ochrany bylo co nejméně rušeno užívání nemovitosti a aby nevznikly škody, kterým lze zabránit.

(3) Nesouhlasí-li vlastník (správce, uživatel) nemovitosti se vstupem na nemovitost podle odstavce 2, rozhodne okresní úřad nebo obec, které cvičení jednotky požární ochrany organizují, o tom, zda vstup na nemovitost je pro cvičení této jednotky nutný. To neplatí, jde-li o obydlí, kam lze vstupovat jen s předchozím souhlasem vlastníka nebo uživatele.

(4) O vstupu do objektů a zařízení Armády České republiky, Policie České republiky, Bezpečnostní informační služby a Vězeňské služby platí zvláštní předpisy.²)

(1) Ministerstvo vnitra jako ústřední orgán státní správy na úseku požární ochrany

(2) Ministerstvo vnitra je oprávněno stanovit technické podmínky požární ochrany staveb a technologií, podmínky požární bezpečnosti výrobků a činností, u nichž hrozí nebezpečí vzniku požárů a technické podmínky požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení.

(1) Ministerstvo vnitra je orgánem státní správy ve věcech středních škol požární ochrany.³) V rámci této působnosti zřizuje a zrušuje střední školy požární ochrany, provádí v nich inspekci výchovy a vzdělávání a hospodářsky je zabezpečuje.

(2) Žákům středních škol požární ochrany se poskytuje finanční a hmotné zabezpečení, kterým se sledují výchovné cíle v souladu s potřebami státní správy a národního hospodářství. Finanční zabezpečení se poskytuje formou odměn a stipendií. Hmotné zabezpečení zahrnuje zejména stravování a ubytování.

(3) Podrobnosti o finančním a hmotném zabezpečení žáků středních škol požární ochrany stanoví právní předpis.

(1) Okresní úřad plní tyto úkoly

(2) K plnění úkolů státní správy na úseku požární ochrany zřizuje okresní úřad zvláštní orgán, okresního požárního radu. Okresního požárního radu jmenuje do funkce a odvolává přednosta okresního úřadu na návrh vrchního požárního rady České republiky.

(3) Zástupce okresního požárního rady jmenuje do funkce a odvolává přednosta okresního úřadu na návrh okresního požárního rady. Zástupce okresního požárního rady vykonává působnost okresního požárního rady v době, kdy ji okresní požární rada nemůže vykonávat.

(4) Obecně závaznou vyhláškou okresní úřad

(1) Obec v samostatné působnosti na úseku požární ochrany plní tyto úkoly

(2) Obec v přenesené působnosti na úseku požární ochrany plní tyto úkoly

(1) Státní požární dozor se vykonává

(2) O provedené kontrole podle odstavce 1 písm. a) a f) vyhotoví orgán vykonávající státní požární dozor zápis, ve kterém uvede výsledky kontroly. Do zápisu se uvedou i opatření a lhůty k odstranění zjištěných závad. Výsledky kontroly a uložená opatření musí být projednány s pověřeným pracovníkem ústředního orgánu státní správy, se statutárním orgánem právnické osoby nebo s podnikající fyzickou osobou nebo jejím odpovědným zástupcem, kteří jsou povinni podat písemnou zprávu o odstranění závad ve stanovené lhůtě.

(3) Podrobnosti o vykonávání státního požárního dozoru stanoví právní předpis.

(1) Ministerstvo vnitra vykonává státní požární dozor

(2) Vyhradí-li si Ministerstvo vnitra podle odstavce 1 písm. c) k posouzení výrobek, jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které takový výrobek vyrábějí nebo dováží, povinny na svůj náklad předložit Ministerstvu vnitra vzorek výrobku v nezbytně nutném množství a s požadovanou dokumentací. Ministerstvo vnitra vrátí vzorky právnické osobě a podnikající fyzické osobě ve stavu, v jakém se nacházejí po zkouškách.

(3) Má-li výrobek závažné nedostatky z hlediska požární bezpečnosti, může Ministerstvo vnitra zakázat jeho výrobu, uvádění do oběhu nebo dovoz anebo uložit provedení jiných opatření.

(1) Okresní úřad vykonává státní požární dozor u právnických osob a podnikajících fyzických osob uvedených v § 6 odst. 1, které podle výsledku posouzení požárního nebezpečí určí; státní požární dozor vykonává v rozsahu § 31 odst. 1, s výjimkou případů, kdy tento dozor přísluší Ministerstvu vnitra.

(2) Při posuzování výrobků postupuje okresní úřad způsobem uvedeným v § 32 odst. 2 a 3.

(1) Jestliže věc nebo činnost při provozu anebo provoz vyvolávají bezprostřední nebezpečí vzniku požáru a k odstranění tohoto nebezpečí nestačí jiná opatření, orgán vykonávající státní požární dozor rozhodne o

(2) O zastavení provozu lze rozhodnout i tehdy, jestliže by byla znemožněna záchrana osob nebo majetku v případě vzniku požáru.

(3) Vyžaduje-li to naléhavost situace, lze rozhodnutí uvedené v odstavcích 1 a 2 oznámit ústně a uvést je do zápisu; písemné vyhotovení tohoto rozhodnutí je nutno doručit neprodleně.

(4) Proti rozhodnutí o opatřeních uvedených v odstavcích 1 a 2 je možno podat odvolání do tří dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. Odvolání nemá odkladný účinek. Odvolací orgán o něm rozhodne neodkladně.

(1) Obec vytváří k provádění preventivních požárních kontrol kontrolní skupiny. Do těchto skupin zařazuje zpravidla členy občanských sdružení působících na úseku požární ochrany, popřípadě i jiné osoby; přitom přihlíží zejména k jejich odborným předpokladům.

(2) Obec ustanovuje pro zabezpečení požární prevence a pro organizování a vyhodnocování preventivních požárních kontrol preventistu požární ochrany obce, zpravidla z členů občanských sdružení působících na úseku požární ochrany.

(1) Kontrolní skupiny při provádění preventivních požárních kontrol upozorní fyzické osoby a příslušné pracovníky právnických osob a podnikajících fyzických osob na zjištěné nedostatky, požadují jejich neodkladné odstranění a pro tyto účely poskytují potřebné informace a vysvětlení; nedostatky, které není možné odstranit neodkladně, uvedou v zápisu a oznamují obci.

(2) Obec

(1) Hasičský záchranný sbor České republiky tvoří ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky, vzdělávací a technická zařízení Ministerstva vnitra, hasičské záchranné sbory okresů, Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy a hasičské záchranné sbory měst Brna, Ostravy a Plzně.

(2) Základním posláním Hasičského záchranného sboru České republiky je chránit život a zdraví občanů a majetek před požáry a poskytovat účinnou pomoc při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech.

(3) Hasičský záchranný sbor České republiky je budován podle zásady nadřízenosti a podřízenosti. Ministr vnitra je představeným příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky.

(1) Úkoly Ministerstva vnitra na úseku požární ochrany plní ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky, které je součástí Ministerstva vnitra. V čele tohoto ředitelství je vrchní požární rada České republiky, kterého jmenuje do funkce a odvolává ministr vnitra.

(2) K plnění úkolů odborné a fyzické přípravy a k plnění úkolů uvedených v § 24 odst. 2 zřizuje Ministerstvo vnitra vzdělávací a technická zařízení.

(3) Úkoly uvedené v § 45 plní hasičský záchranný sbor okresu zřízený okresním úřadem. Hasičské záchranné sbory okresů jsou příspěvkovými organizacemi.

(4) Okresní požární rada je ředitelem hasičského záchranného sboru okresu. Zástupce okresního požárního rady je zástupcem ředitele hasičského záchranného sboru okresu.

(1) Hasičský záchranný sbor okresu

(2) Hasičský záchranný sbor okresu je řízen okresním úřadem; v otázkách výkonu služby na úseku požární ochrany je řízen Ministerstvem vnitra. Ministerstvo vnitra kontroluje, jak hasičský záchranný sbor okresu plní své úkoly na úseku požární ochrany.

(1) Vláda určí celkové početní stavy příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky.

(2) Organizaci a početní stavy ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky stanoví ministr vnitra. Organizaci a početní stavy hasičských záchranných sborů okresů stanoví vrchní požární rada České republiky po projednání s přednostou okresního úřadu.

(1) Příslušníkem Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen „příslušník“) může být jen státní občan České republiky, který je bezúhonný a zdravotně způsobilý pro předpokládaný druh práce v Hasičském záchranném sboru České republiky, dosáhl požadovaného vzdělání a dovršil věk 18 let.

(2) Podmínku dovršení věku podle odstavce 1 nemusí splňovat absolventi středních škol požární ochrany. Tím nejsou dotčena ustanovení obecných předpisů o pracovních podmínkách mladistvých.

(3) Podrobnosti o podmínkách přijetí a výjimky z podmínky vzdělání stanoví právní předpis.

(1) Po vzniku pracovního poměru, nejdříve však po dovršení 18 let věku, skládá příslušník tento slib: „Slibuji, že budu chránit životy a zdraví občanů a majetek před požáry, živelními pohromami a jinými mimořádnými událostmi. Při plnění svých povinností se budu řídit Ústavou, zákony a dalšími právními předpisy, důsledně plnit rozkazy a pokyny svých nadřízených a při svém jednání budu mít stále na zřeteli obecný zájem."

(2) Složení slibu se nevyžaduje, jestliže příslušník tento slib složil v bezprostředně předcházejícím pracovním poměru.

(1) Příslušníka lze převést i bez jeho souhlasu na jinou práci (funkci) až na 90 pracovních dnů v kalendářním roce, vyžaduje-li to důležitá potřeba služby.

(2) Příslušníka lze přeložit i bez jeho souhlasu do jiného místa výkonu služby v rámci organizace i na dobu delší než 90 dnů, nejdéle však na jeden rok, vyžaduje-li to důležitá potřeba služby. Opětovně lze příslušníka přeložit nejdříve po uplynutí jednoho roku od doby, kdy skončilo jeho dřívější přeložení, pokud se s organizací nedohodne jinak.

(3) Za důležitou potřebu služby se podle tohoto zákona považuje zabezpečení prací spojených se zdoláváním požárů, záchrannými pracemi při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech.

(1) Hasičský záchranný sbor okresu je povinen na požádání ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky vyslat potřebný počet příslušníků na pracovní cestu k plnění mimořádných úkolů Hasičského záchranného sboru České republiky.

(2) Za mimořádné úkoly Hasičského záchranného sboru České republiky podle tohoto zákona se považují úkoly, které nelze zabezpečit silami a prostředky příslušného hasičského záchranného sboru okresu při

(3) K plnění mimořádných úkolů Hasičského záchranného sboru České republiky může být příslušník vyslán na pracovní cestu na dobu nezbytné potřeby, nejdéle celkem na 30 pracovních dnů v kalendářním roce. Přitom může být pověřen i jinou prací, než bylo sjednáno v pracovní smlouvě.

(4) Při plnění mimořádných úkolů na pracovní cestě podle odstavce 1 podléhá příslušník rozkazům a pokynům ředitele nebo vedoucích organizačních útvarů té organizační součásti Hasičského záchranného sboru České republiky, v jehož působnosti se mimořádné úkoly plní.

(5) Náklady spojené s vysláním příslušníka na pracovní cestu k plnění mimořádných úkolů Hasičského záchranného sboru České republiky uhradí ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky nebo hasičský záchranný sbor okresu, v jejichž působnosti se mimořádné úkoly plní.

(6) Jestliže hasičský záchranný sbor okresu, u kterého je příslušník v pracovním poměru, uhradil tomuto příslušníkovi škodu, ke které došlo při plnění mimořádných úkolů Hasičského záchranného sboru České republiky, má nárok na náhradu vůči tomu hasičskému záchrannému sboru okresu, v jehož působnosti se mimořádné úkoly plní. Totéž platí, jestliže se mimořádné úkoly plní v působnosti ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky.

(1) Příslušník je povinen vedle ostatních povinností vyplývajících z jeho pracovního poměru

(2) Podrobnosti výkonu služby příslušníků stanoví právní předpis.

(1) Ministr vnitra, vrchní požární rada České republiky a ředitelé hasičských záchranných sborů okresů mohou podřízeným příslušníkům udělovat odměny a ukládat kárná opatření. Kárné opatření lze uložit za zaviněné závažné nebo opětovné porušení povinnosti vyplývající z pracovního poměru, a to nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy se příslušník takového porušení dopustil.

(2) Odměnami jsou

(3) Kárnými opatřeními jsou snížení hodnosti o jeden stupeň na dobu jednoho roku nebo prodloužení doby výsluhy let v hodnosti o jeden rok.

(4) Přednosta okresního úřadu může udělovat odměny řediteli hasičského záchranného sboru okresu podle odstavce 2 písm. a) a b), zpravidla na návrh vrchního požárního rady České republiky. Odměnu podle odstavce 2 písm. c) uděluje řediteli hasičského záchranného sboru okresu vrchní požární rada České republiky.

(5) Kárná opatření podle odstavce 3 ukládá ředitel hasičského záchranného sboru nebo vrchní požární rada České republiky příslušný jmenovat a povyšovat příslušníka do hodnosti podle § 61 odst. 4.

(6) Dosahuje-li příslušník mimořádných pracovních výsledků, může mu příslušný ředitel hasičského záchranného sboru nebo vrchní požární rada České republiky po uplynutí šesti měsíců zbývající část kárného opatření prominout.

(7) Rozhodnutí o kárném opatření se vydává písemně a doručuje se příslušníkovi.

(8) Podrobnosti o udělování odměn a ukládání kárných opatření stanoví právní předpis.

(1) Pracovní doba příslušníků může být rozvržena nerovnoměrně. Délka pracovní směny při nerovnoměrně rozvržené pracovní době může činit nejvýše 18 hodin. Délka pracovní pohotovosti na pracovišti bezprostředně navazující na pracovní směnu může činit nejvýše 6 hodin.

(2) Příslušníkovi se poskytuje nejpozději po každých pěti hodinách nepřetržité práce pracovní pře-stávka na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut. Při pracovní směně trvající 18 hodin se do pracovní doby započte dalších 30 minut. Jednotlivé přestávky na jídlo a oddech se započítávají do pracovní doby v rozsahu nejvýše dvě hodiny za směnu.

(3) Nepřetržitý odpočinek mezi koncem jedné směny a počátkem druhé směny může být příslušníkovi staršímu 18 let zkrácen až na šest hodin při likvidaci požárů, následků živelních pohrom nebo jiných mimořádných událostí a při nutném zabezpečení akceschopnosti jednotky požární ochrany.

(4) Začátek a konec pracovní doby a rozvržení pracovní doby příslušníků stanoví právní předpis.

(1) Příslušníkům se může nařídit pracovní pohotovost na pracovišti nebo mimo pracoviště.

(2) Příslušníkům s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou se nařizuje pracovní pohotovost na pracovišti.

(3) U příslušníka, který je v době pracovní pohotovosti na pracovišti povolán k výkonu práce nad rozsah stanovené a rozvržené týdenní pracovní doby, jde o výkon práce přesčas.

(4) Pracovní pohotovost na pracovišti, při které příslušník nevykonává práci, se v kalendářním roce započítává do pracovní doby v rozsahu nejvýše týdenní pracovní doby včetně pracovní pohotovosti a posuzuje se jako práce přesčas. To neplatí u příslušníků s kratší pracovní dobou.

(5) Příslušníkovi se za práci přesčas podle odstavce 4 poskytuje náhradní volno, a to jen v případě, jestliže jeho pracovní pohotovost na pracovišti trvala v kalendářním roce nejméně 180 hodin, v nichž nebyl povolán k výkonu práce. Toto náhradní volno se poskytuje v témže kalendářním roce; jen výjimečně je lze poskytnout tak, aby bylo vyčerpáno nejpozději do 30. dubna následujícího roku. Za nevyčerpané náhradní volno nelze poskytnout mzdu ani náhradu mzdy; mzda se však poskytne, jestliže náhradní volno nebylo vyčerpáno z důvodů na straně organizace.

(6) Podrobnosti o poskytování náhradního volna podle odstavce 5 a způsob jeho čerpání stanoví právní předpis.

(1) Ředitel hasičského záchranného sboru okresu je povinen zabezpečit příslušníkům, kteří vykonávají službu za ztížených podmínek při zásahu nebo v souvislosti s ním, v potřebném rozsahu bezplatné stravování a vhodné ubytování; při plnění tohoto úkolu jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby povinny poskytnout pomoc.

(2) Podrobnosti o poskytování bezplatného stravování a ubytování stanoví právní předpis.

(1) Ozdravného pobytu k upevnění tělesného a duševního zdraví v trvání 14 kalendářních dnů nepřetržitě v kalendářním roce jsou povinni se zúčastnit příslušníci

(2) Ozdravný pobyt organizuje Ministerstvo vnitra. Účast na ozdravném pobytu se považuje za výkon práce.

(3) Druhy prací zvlášť obtížných nebo zdraví škodlivých a podrobnosti o zabezpečování ozdravného pobytu stanoví právní předpis.

(1) Při skončení pracovního poměru příslušníka náleží tomuto příslušníkovi odchodné, jestliže

(2) Základní výše odchodného činí dvojnásobek průměrného měsíčního výdělku^4a) příslušníka. Za každý ukončený rok trvání pracovního poměru příslušníka se základní výše odchodného zvyšuje o jednu polovinu jeho průměrného měsíčního výdělku. Celková výše odchodného však nesmí přesáhnout šestinásobek průměrného měsíčního výdělku.

(3) Do doby trvání pracovního poměru příslušníka, rozhodné pro nárok na odchodné a jeho výši, se nezapočte doba

(4) Příslušníkovi, který je po skončení pracovního poměru k některému zaměstnavateli v rámci Hasičského záchranného sboru České republiky (§ 43 odst. 1) bezprostředně přijat do pracovního poměru k jinému zaměstnavateli v rámci tohoto sboru, se odchodné nevyplatí; do doby rozhodné pro nárok na odchodné a jeho výši mu zaměstnavatel, který jej takto přijal, započte dobu trvání dříve skončeného pracovního poměru.

(5) Byl-li do pracovního poměru příslušníka opětovně přijat ten, komu bylo při skončení předchozího pracovního poměru příslušníka vyplaceno odchodné, náleží mu při skončení pracovního poměru, do kterého byl opětovně přijat, odchodné ve výši odpovídající pouze době trvání tohoto pracovního poměru.

(6) Příslušníku, kterému vznikl nárok na odchodné, nenáleží odstupné podle § 60a zákoníku práce.

(7) Odchodné vyplácí zaměstnavatel po skončení pracovního poměru příslušníka, nejpozději však do 15 dnů ode dne jeho skončení. Pro výplatu odchodného jinak platí přiměřeně ustanovení o výplatě platu podle zvláštního zákona.^4d)

(1) Po skončení pracovního poměru příslušníka náleží tomuto příslušníkovi náhrada za ztrátu na platu (dále jen „náhrada“), jestliže u něho dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů podle § 46 odst. 1 písm. d) zákoníku práce, nebo dohodou z týchž důvodů, je starší 45 let a jeho pracovní poměr k zaměstnavatelům v rámci Hasičského záchranného sboru České republiky trval po dobu nejméně 8 let.

(2) Náhrada náleží příslušníkovi ode dne skončení pracovního poměru

(3) K vyplacení náhrady je třeba žádosti oprávněného podané zaměstnavateli, k němuž byl naposledy v pracovním poměru příslušníka. Žádost musí obsahovat jméno a příjmení, datum narození, místo narození a rodné číslo oprávněného, údaje a doklady potřebné pro doložení nároku na náhradu, její výplatu a stanovení její výše.

(4) Náhrada se vyplácí v takové výši, aby se spolu s příjmy oprávněného dosaženými ze závislé činnosti, příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti^4f) nebo s hmotným zabezpečením uchazečů o zaměstnání^4g) a s připočtením případné náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti^4h) poskytovanými oprávněnému rovnala průměrnému výdělku oprávněného před skončením pracovního poměru příslušníka.

(5) Při stanovení výše náhrady se nepřihlíží ke skutečnosti, že oprávněný má sjednánu nebo povolenu kratší pracovní dobu (dobu služby), než je stanovená týdenní pracovní doba (doba služby).⁴ⁱ)

(6) Oprávněnému, který má příjmy ze závislé činnosti, se náhrada vyplácí jako měsíční záloha, jejíž výši určí zaměstnavatel (odstavec 3) na základě potvrzení o průměrném měsíčním výdělku oprávněného. Zálohově vyplacené částky náhrady se zúčtují zpravidla po uplynutí kalendářního roku. Oprávněnému, který má kromě příjmů ze závislé činnosti i příjem z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti, se zálohově vyplacené částky náhrady zúčtují za zdaňovací období po předložení daňového přiznání.^4j) Přeplatek náhrady je oprávněný povinen vrátit.

(7) Oprávněnému, který má pouze příjem z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti, se záloha na náhradu nevyplácí. Náhrada se vyplatí jednorázově, vždy za zdaňovací období po předložení daňového přiznání.

(8) Náhradu vyplácí zaměstnavatel (odstavec 3). Pro výplatu náhrady platí přiměřeně ustanovení o výplatě platu podle zvláštního zákona.^4k)

(9) Oprávněný je povinen ohlásit zaměstnavateli (odstavec 3) změny údajů uvedených v žádosti a předkládat doklady potřebné pro výplatu náhrady a stanovení její výše do 8 dnů ode dne, kdy ke změně nebo ke skutečnosti, kterou je třeba doložit, došlo.

(1) Některé administrativní a pomocné činnosti v Hasičském záchranném sboru České republiky vykonávají zaměstnanci, na které se nevztahují odchylky pracovněprávních vztahů od zákoníku práce. Těmto zaměstnancům nepřísluší stejnokroj a hodnosti.

(2) Činnosti podle odstavce 1, které vykonávají zaměstnanci, stanoví právní předpis.

(1) Příslušníkům náležejí hodnosti.

(2) Stanoví se tyto hodnosti:

(1) Po vzniku pracovního poměru je příslušník jmenován do hodnosti rotného; jestliže má úplné střední vzdělání, do hodnosti rotmistra, a jestliže má vysokoškolské vzdělání, do hodnosti podporučíka.

(2) Po vzniku pracovního poměru lze příslušníka jmenovat do vyšší hodnosti, než je uvedeno v odstavci 1, a to až do hodnosti, kterou dosáhl

(3) Příslušník, který má vysokoškolské vzdělání, může být po vzniku pracovního poměru jmenován do hodnosti vyšší, než je uvedená v odstavci 1, jestliže jeho předchozí praxe odpovídá činnosti ve funkci, do které má být zařazen, a doba takové praxe je delší než součet doby výsluhy potřebné k dosažení vyšší hodnosti. Příslušník však může být jmenován nejvýše do hodnosti o jeden stupeň nižší, než je plánovaná hodnost pro tuto funkci.

(4) Do hodnosti rotný až kapitán jmenuje a povyšuje příslušníky příslušný ředitel hasičského záchranného sboru okresu. Do hodnosti major až plukovník jmenuje a povyšuje příslušníky vrchní požární rada České republiky. Ministr vnitra jmenuje a povyšuje do hodnosti vrchního požárního radu České republiky a jeho zásupce.

(5) Příslušník má nárok na povýšení, jestliže

(6) Povýšení do hodnosti plukovníka je výběrové.

(1) Příslušníkům náleží stejnokroj.

(2) Příslušníci, kterým je pro výkon služby předepsán stejnokroj, jsou povinni jej při výkonu služby nosit.