o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů

(1) Komunikačními činnostmi jsou

(2) Zajišťování veřejné komunikační sítě, poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací, zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací podle zákona o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací a zajišťování sítí elektronických komunikací pro účely bezpečnosti státu se uskutečňují ve veřejném zájmu.

(1) Předmětem podnikání v elektronických komunikacích je

(2) Podnikat v elektronických komunikacích na území České republiky může za podmínek stanovených tímto zákonem osoba, která splňuje obecné podmínky. Oprávnění k podnikání v elektronických komunikacích, s výjimkou poskytování interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech, vzniká této osobě dnem doručení oznámení podnikání, které splňuje náležitosti podle § 13.

(3) Obecnými podmínkami pro podnikání v elektronických komunikacích se rozumí u

(4) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin související s vykonáváním komunikačních činností podle § 7 nebo se na ni hledí, jako by nebyla odsouzena⁶⁷).

(5) U právnické osoby musí podmínku bezúhonnosti podle odstavce 4 splňovat rovněž každý člen statutárního orgánu.

(6) Podmínky pro vznik oprávnění k poskytování interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech upravuje živnostenský zákon.

(1) Bezúhonnost se prokazuje výpisem z rejstříku trestů a dále dokladem obdobným výpisu z rejstříku trestů vydaným státem,

(2) Za účelem prokázání bezúhonnosti si Úřad vyžádá výpis z rejstříku trestů podle zákona o rejstříku trestů a evidenci přestupků.

(3) Za účelem prokázání bezúhonnosti předloží fyzická osoba doklad obdobný výpisu z rejstříku trestů vydaný státem, ve kterém se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě déle než 3 měsíce; fyzická osoba, která je státním příslušníkem jiného státu než České republiky, předloží i doklad obdobný výpisu z rejstříku trestů vydaný státem, jehož je státním příslušníkem. Místo dokladu podle věty první může fyzická osoba za účelem prokázání bezúhonnosti předložit výpis z rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů těchto států.

(4) Za účelem prokázání bezúhonnosti předloží právnická osoba doklad obdobný výpisu z rejstříku trestů vydaný cizím státem, ve kterém má nebo v posledních 3 letech měla sídlo, provozovala svoji činnost anebo měla svůj majetek.

(5) Výpisy dokládající splnění podmínky bezúhonnosti nesmí být starší než 3 měsíce. Nevydává-li stát takové výpisy, doloží se bezúhonnost čestným prohlášením.

(1) Všeobecné oprávnění je opatření obecné povahy Úřadu, které stanoví podmínky výkonu komunikačních činností vztahující se na všechny nebo na určité druhy sítí a služeb elektronických komunikací provozování přístrojů a na využívání rádiových kmitočtů a k využívání čísel a které je závazné pro fyzické a právnické osoby vykonávající činnosti podle § 7.

(2) Úřad je oprávněn vydat všeobecné oprávnění k zajišťování sítí elektronických komunikací a přiřazených prostředků, k poskytování služeb elektronických komunikací, k provozování přístrojů a k využívání rádiových kmitočtů, pro které není třeba udělit individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů (§ 17), a k využívání čísel.

(3) Všeobecné oprávnění se nevztahuje na poskytování interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech.

(1) Úřad může všeobecným oprávněním stanovit podmínky týkající se

(2) Úřad může všeobecným oprávněním stanovit zvláštní podmínky pro zajišťování sítí elektronických komunikací týkající se

(3) Úřad všeobecným oprávněním může stanovit zvláštní podmínky při poskytování služeb elektronických komunikací týkající se

(1) Zvláštními povinnostmi při zajišťování sítí elektronických komunikací se rozumí povinnosti

(2) Úřad je oprávněn uložit zvláštní povinnost podle odstavce 1 za podmínek stanovených zákonem odděleně od podmínek uvedených ve všeobecném oprávnění a po konzultaci podle § 130 a popřípadě i podle § 131. Pokud Úřad zvláštní povinnost uložil, přechází tato povinnost na právního nástupce povinné osoby. V případě pochybností o tom, zda a v jakém rozsahu přešla zvláštní povinnost na právního nástupce, rozhodne o těchto skutečnostech Úřad.

(3) Informace o uložení zvláštních povinností Úřad uveřejní.

(1) Osoba, která hodlá vykonávat komunikační činnost, která je podnikáním v elektronických komunikacích, s výjimkou poskytování interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech, je povinna předem tuto skutečnost písemně oznámit Úřadu, a to na elektronickém formuláři zveřejněném Úřadem podle pokynů Sdružení BEREC týkajících se vzoru pro oznámení. Oznámení je učiněno dnem jeho doručení Úřadu.

(2) Nesplňuje-li oznámení podnikání podle odstavce 1 obsahové náležitosti podle odstavců 3 až 5 nebo není-li doloženo splnění obecných podmínek podle § 8 odst. 3, Úřad neprodleně vyzve dotčenou osobu k odstranění vad oznámení ve lhůtě ne kratší než 14 dnů. Nedojde-li k odstranění vad oznámení podnikání ani po uplynutí této lhůty, nevznikne této osobě oprávnění k podnikání v elektronických komunikacích a Úřad jí tuto skutečnost sdělí; neúplné oznámení podnikání není překážkou výkonu komunikační činnosti.

(3) Fyzická osoba v oznámení uvede jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firmu, adresu sídla, adresu místa trvalého pobytu nebo přechodného pobytu nad 90 dnů na území České republiky, popřípadě adresu bydliště v zahraničí (dále jen „bydliště“) a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), bylo-li přiděleno a adresu její internetové stránky spojené se zajišťováním sítí nebo poskytováním služeb elektronických komunikací, pokud taková stránka existuje. Vykonává-li fyzická osoba na území České republiky komunikační činnosti podle § 8 odst. 2 prostřednictvím odštěpného závodu, uvede též označení a adresu umístění odštěpného závodu a identifikační číslo, bylo-li přiděleno.

(4) Právnická osoba v oznámení uvede obchodní firmu nebo název, adresu sídla, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby a adresu své internetové stránky spojené se zajišťováním sítí nebo poskytováním služeb elektronických komunikací, pokud taková stránka existuje. Vykonává-li právnická osoba na území České republiky komunikační činnosti podle § 8 odst. 2 prostřednictvím odštěpného závodu, uvede též označení a adresu umístění odštěpného závodu a identifikační číslo, bylo-li přiděleno.

(5) Fyzická a právnická osoba dále v oznámení uvede

(6) Fyzická a právnická osoba dále při oznámení doloží splnění obecných podmínek podle § 8 odst. 3 a zaplacení správního poplatku za přijetí žádosti o vydání osvědčení podle § 14 odst. 1, pokud požaduje jeho vydání. Právnická osoba dosud nezapsaná ve veřejném rejstříku při oznámení předloží též ověřenou kopii smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby.

(7) Fyzická a právnická osoba, která splnila oznamovací povinnost podle odstavců 2 až 5, je povinna Úřadu písemně neprodleně sdělit změny údajů uvedených v oznámení na elektronickém formuláři podle odstavce 1. To neplatí v případě, kdy změna údajů byla oznámena prostřednictvím jiného agendového místa^10a).

(8) Fyzická a právnická osoba, která ukončila nebo přerušila vykonávání komunikační činnosti oznámené podle odstavce 1, je povinna ve lhůtě 1 týdne ode dne ukončení nebo přerušení výkonu komunikační činnosti oznámit tuto skutečnost Úřadu; odstavec 1 se použije obdobně.

(9) Podnikatel žádající o přístup nebo propojení na území České republiky není povinen oznámit Úřadu vykonávání komunikačních činností, neposkytuje-li na území České republiky službu elektronických komunikací nebo nezajišťuje-li síť elektronických komunikací.

(10) Fyzická a právnická osoba, která přerušila vykonávání komunikační činnosti podle odstavce 8, je povinna v případě opětovného zahájení vykonávání této činnosti, tuto skutečnost Úřadu oznámit; odstavec 1 se použije obdobně.

(11) Jestliže fyzická nebo právnická osoba nevykonává komunikační činnost, kterou oznámila podle odstavce 1, neprovedla oznámení podle odstavce 8 a neoznámila, že zjednala nápravu ve lhůtě do 1 měsíce ode dne doručení písemné výzvy Úřadu, dojde k zániku oprávnění k podnikání v elektronických komunikacích. Úřad informaci o takovém zániku oprávnění k podnikání uveřejní na elektronické úřední desce Úřadu, a je-li to možné, zašle informaci této osobě prostřednictvím datové schránky.

(1) Úřad do 1 týdne od doručení oznámení podle § 13 odst. 1 přidělí fyzické osobě identifikační číslo, pokud jí dosud nebylo přiděleno; identifikační číslo poskytne Úřadu správce základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci^10a). Úřad do 1 týdne od doručení oznámení vydá osobě podle § 13 odst. 1 po doručení oznámení na její písemnou žádost osvědčení potvrzující, že tato osoba předložila úplné oznámení podnikání podle § 13 a splnila obecné podmínky podle § 8 odst. 3.

(2) V osvědčení podle odstavce 1 Úřad uvede

(3) Úřad vede v elektronické podobě databázi osob, kterým vzniklo oprávnění podle § 8 odst. 2. Databáze obsahuje údaje nejvýše v rozsahu údajů uvedených v oznámení podnikání podle § 13. Databáze je veřejně přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) Na žádost osoby uvedené v § 13 odst. 7 vydá Úřad osvědčení o sdělení změny oznámených údajů v rozsahu odstavce 2.

(5) Pokud bylo vydáno rozhodnutí Úřadu podle § 13 odst. 11 nebo § 114 odst. 3 nebo 4, uvede Úřad údaje obsažené v databázi podle odstavce 3 bezodkladně do souladu se skutečným stavem.

(1) Úřad vykonává k zajištění správy a účelného využívání rádiových kmitočtů správu rádiového spektra, která je v souladu s harmonizačními záměry Evropské unie a se závazky vyplývajícími z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nebo z členství v mezinárodních organizacích.

(2) Správou rádiového spektra se rozumí sestavování návrhu plánu přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) a jeho změn, sestavování plánu využití rádiového spektra, udělování individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, udělování přídělu rádiových kmitočtů, udělování souhlasu k převodu přídělu rádiových kmitočtů nebo jeho části, přidělování volacích značek a identifikačních čísel a kódů, koordinace rádiových kmitočtů a kmitočtových pásem a kontrola využívání rádiového spektra. Úřad v rámci správy rádiového spektra odpovídá za jeho účelné využití. Pro účely zajištění koordinace rádiových kmitočtů a pásem může Úřad uzavřít veřejnoprávní smlouvu s právnickou osobou vybranou postupem podle § 163 odst. 4 správního řádu za účelem spolupráce v oblasti zajišťování vnitrostátní kmitočtové koordinace.

(3) Veřejnoprávní smlouva obsahuje alespoň

(4) Využíváním rádiových kmitočtů se rozumí jejich používání pro radiokomunikační službu nebo k zajišťování sítě elektronických komunikací, jejímž prostřednictvím jsou poskytovány služby elektronických komunikací nebo radiokomunikační služby.

(5) Využívání rádiových kmitočtů musí probíhat v souladu se zákonem, plánem přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka), plánem využití rádiového spektra, přídělem rádiových kmitočtů, individuálním oprávněním k využívání rádiových kmitočtů, krátkodobým oprávněním k využívání rádiových kmitočtů a individuálním oprávněním k využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely, popřípadě všeobecným oprávněním.

(6) Pro účely výkonu správy rádiového spektra a kontroly elektronických komunikací, vyhledávání a odstraňování zdrojů rušení rádiových kmitočtů a pro kontrolu a vyhodnocení plnění podmínek, které byly uloženy držiteli přídělu rádiových kmitočtů podle § 22 ve výběrovém řízení podle § 21, Úřad vede databázi přidělených rádiových kmitočtů s informacemi zejména o číslech rozhodnutí, kterými byly rádiové kmitočty přiděleny, a době, na kterou byly přiděleny. Databáze je veřejně přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup. Veřejný přístup není k údajům o osobě držitele individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 18, pokud je držitel fyzickou osobou, a o rádiových kmitočtech přidělených

(7) K části databáze vedené Úřadem podle odstavce 6 Úřad zřizuje a provozuje informační portál (dále jen „portál“), jehož prostřednictvím zpřístupní informace o využívání rádiových kmitočtů v pevné, pohyblivé a rozhlasové radiokomunikační službě v sítích elektronických komunikací v rozsahu těchto údajů:

(8) Je-li to nezbytné pro zajištění správy a účelného využívání rádiového spektra může Úřad opatřením obecné povahy vyloučit ze zpřístupnění některé údaje podle odstavce 7. Úřad může tyto údaje rovněž vyloučit ze zpřístupnění na základě podnětu držitele individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, a to z důvodu zajištění bezpečnosti sítí elektronických komunikací nebo informací podle jiných právních předpisů⁷⁴).

(9) Přístup veřejnosti k údajům v portálu, jejichž zpřístupnění nebylo vyloučeno podle odstavce 8, je umožněn bezplatně po ověření totožnosti tazatele. Úřad může k tomu účelu zpracovávat osobní údaje osob, kterým byly prostřednictvím portálu zpřístupněny údaje podle odstavce 7, a v nezbytném rozsahu předávat tyto údaje držitelům individuálních oprávnění k využívání rádiových kmitočtů.

(10) Úřad poskytuje informace do Informačního systému o rádiovém spektru^10b).

(11) Úřad je povinen provádět systematické monitorování účelného využívání rádiového spektra držiteli individuálních oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 18 a systematické monitorování dodržování závazků vyplývajících držitelům přídělů rádiových kmitočtů z výběrových řízení podle § 21. Za tím účelem je oprávněn shromažďovat příslušné údaje od dotčených držitelů individuálních oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, kontrolovat věrohodnost poskytnutých údajů, vyhodnocovat plnění podmínek, které byly uloženy držiteli přídělu rádiových kmitočtů podle § 22 odst. 2 a 3 ve výběrovém řízení podle § 21.

(12) K realizaci úkolů podle odstavců 1, 2, 5 až 7 Úřad provozuje příslušné informační systémy a automatizovaný systém monitorování kmitočtového spektra.

(13) Za účelem podpory strategického plánování a koordinace přístupů k politice rádiového spektra v Evropské unii Úřad spolupracuje s Komisí a ostatními příslušnými regulačními orgány v souladu s odstavcem 1, prostřednictvím Skupiny RSPG a na vyžádání i s Evropským parlamentem a Radou Evropské unie, na

(1) Úřad spolupracuje s úřady jiných členských států stejně jako se zeměmi, které nejsou členy Evropské unie, pro předcházení přeshraniční škodlivé interferenci v harmonizovaném rádiovém spektru a při řešení sporů v rámci přeshraniční koordinace.

(2) Úřad může požádat Skupinu RSPG o konzultaci nebo vydání stanoviska za účelem řešení problému nebo sporu v souvislosti s přeshraniční koordinací nebo přeshraniční škodlivou interferencí v harmonizovaném rádiovém spektru.

(3) Úřad může požádat Komisi o poskytnutí podpory za účelem vyřešení problémů s koordinací harmonizovaného rádiového spektra se zeměmi sousedícími s Evropskou unií, včetně kandidátských a přistupujících zemí.

(4) Nebyl-li problém nebo spor vyřešen opatřeními podle odstavců 1 a 2, může Úřad podat žádost Komisi o vydání prováděcího aktu ve věci přeshraniční škodlivé interference v harmonizovaném rádiovém spektru. Souhlasí-li Komise s vydáním tohoto prováděcího aktu, Úřad rozhodne v této věci až po nabytí účinnosti tohoto prováděcího aktu.

(1) Plán přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) stanoví Ministerstvo vyhláškou.

(2) Plán využití rádiového spektra, popřípadě jeho části, Úřad vydává jako opatření obecné povahy.

(3) Plán přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) v souladu se závazky vyplývajícími z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nebo z členství v mezinárodních organizacích obsahuje kmitočtová pásma pro jednotlivé radiokomunikační služby, popřípadě rádiová zařízení a obecné podmínky pro využívání kmitočtů.

(4) Úřad v plánu využití rádiového spektra stanoví technické parametry a podmínky využití rádiového spektra radiokomunikačními službami, včetně uvedení, zda mají být rádiové kmitočty využívány na základě všeobecného oprávnění nebo na základě individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, zda je počet práv k využívání rádiových kmitočtů omezen, nebo zda došlo k omezení práv k využívání rádiových kmitočtů a omezení zásad uvedených v § 16a.

(5) Úřad je oprávněn upřednostnit ve veřejném zájmu využívání rádiového spektra pro poskytování univerzální služby a poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací.

(6) Plán využití rádiového spektra a informace o právech, podmínkách, postupech a poplatcích týkajících se využívání rádiového spektra Úřad uveřejní. Úřad tyto informace průběžně aktualizuje. Údaje o kmitočtových pásmech vyhrazených v plánu přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) Ministerstvu obrany výhradně pro vojenské účely se v plánu využití rádiového spektra neuveřejňují.

(7) Způsob tvorby volacích značek a identifikačních čísel a kódů, jejich používání a druhy radiokomunikačních služeb, pro něž jsou vyžadovány, stanoví prováděcí právní předpis.

(8) Technické a provozní podmínky amatérské radiokomunikační služby, třídy osob obsluhujících stanice amatérské radiokomunikační služby a kvalifikační požadavky na tyto osoby, typy stanic a podmínky jejich provozování, včetně omezení pro obsah komunikace, stanoví prováděcí právní předpis.

(9) Vláda může nařízením stanovit k zajištění provedení změny podmínek stanovených kmitočtovým plánem podle odstavce 1 nebo 2, které mají zásadní dopad na využívání rádiových kmitočtů určených pro poskytování služby šíření zemského televizního nebo rozhlasového vysílání, pravidla, časové a technické podmínky, způsob postupu orgánů státní správy a subjektů dotčených změnou na jejich právech nebo povinnostech a podmínky pro náhradu nákladů účelně a efektivně vynaložených z důvodu změny (§ 27).

(10) V plánu využití rádiového spektra může Úřad stanovit alternativní využívání rádiového spektra v harmonizovaném rádiovém spektru, pokud

(11) Úřad provádí přezkum plánu využití rádiového spektra podle odstavce 10 každé 3 roky od jeho vydání nebo na základě podnětu podnikatele poskytujícího veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťujícího veřejnou komunikační síť, který vyjádří zájem o alternativní využívání harmonizovaného rádiového spektra, nebo orgánů podle § 15 odst. 6. Úřad následně informuje Komisi a regulační orgány ostatních členských států o závěru tohoto přezkumu, včetně odůvodnění, a popřípadě i o změně plánu využití rádiového spektra.

(1) Při správě rádiového spektra Úřad jedná v souladu se zásadou technologické neutrality a neutrality vůči službám elektronických komunikací.

(2) Úřad v plánu využití rádiového spektra může omezit zásadu technologické neutrality tím, že stanoví technické podmínky využívání daného kmitočtového pásma určitým typem technologie, je-li to nezbytné pro

(3) Úřad v plánu využití rádiového spektra může omezit zásadu neutrality vůči službám elektronických komunikací tím, že stanoví využívání kmitočtového pásma konkrétní službou elektronických komunikací a podmínky tohoto využívání, je-li to nezbytné pro

(4) Úřad může v plánu využití rádiového spektra zakázat poskytování služby elektronických komunikací v konkrétním kmitočtovém pásmu, a to pouze v případě, jsou-li v daném kmitočtovém pásmu provozovány služby, které slouží k ochraně života a zdraví.

(5) Úřad provádí pravidelně, nejméně jednou za pět let, přezkum nezbytnosti omezení podle odstavců 2 až 4 a výsledek tohoto přezkumu uveřejní. Zjistí-li Úřad, že důvody pro omezení podle odstavců 2 až 4 již nejsou dány, plán využití rádiového spektra změní.

(1) Úřad je oprávněn změnit všechna individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, příděly rádiových kmitočtů a všeobecná oprávnění, která budou v rozporu s Plánem využití rádiového spektra v části upravující omezení technologické neutrality a neutrality vůči službám podle § 16a.

(2) Úřad je povinen na žádost dotčeného držitele přídělu rádiových kmitočtů nebo individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů odstranit omezení technologické neutrality a neutrality vůči službám v tomto přídělu rádiových kmitočtů nebo individuálním oprávnění k využívání rádiových kmitočtů tak, aby jejich podmínky byly v souladu s Plánem využití rádiového spektra.

(1) Rádiové kmitočty, které nelze využívat na základě všeobecného oprávnění podle § 9, je možné využívat pouze na základě individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů (dále jen „oprávnění k využívání rádiových kmitočtů“), nestanoví-li tento zákon jinak. Úřad udělí žadateli oprávnění k využívání rádiových kmitočtů v případě, je-li to nezbytné k

(2) V případech, kdy je nezbytné udělit oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, Úřad rozhodne o jejich udělení kterémukoli podnikateli zajišťujícímu síť elektronických komunikací nebo poskytujícímu službu elektronických komunikací podle všeobecného oprávnění nebo podnikateli užívajícímu tyto sítě nebo služby, anebo nepodnikající osobě v souladu s podmínkami zajišťujícími účelné využívání rádiových kmitočtů, a to na základě jeho písemné žádosti podané Úřadu.

(3) Žádost o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů musí obsahovat

(4) Rozsah požadovaných údajů podle odstavce 3 písm. b) pro jednotlivé druhy radiokomunikačních služeb stanoví Úřad opatřením obecné povahy.

(5) Žádost o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů musí být doložena

(6) Úřad rozhodne o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů bezodkladně. Jedná-li se o rádiové kmitočty vyhrazené pro zvláštní účely v rámci plánu přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) a plánu využití rádiového spektra, rozhodne Úřad ve lhůtě 6 týdnů ode dne podání úplné žádosti. Tuto lhůtu je Úřad oprávněn prodloužit, je-li to nezbytné z důvodu výběrového řízení (§ 21), nejdéle však o 8 měsíců. Lhůty vyplývající z mezinárodních dohod týkajících se využívání rádiových kmitočtů nebo orbitálních pozic nejsou tímto dotčeny.

(7) Je-li více žadatelů o udělení oprávnění k využívání stejných rádiových kmitočtů, Úřad rozhodne o udělení oprávnění podle pořadí došlých žádostí; tento postup se neuplatní u žadatelů o povolení k provozu stanic amatérské radiokomunikační služby, s výjimkou oprávnění pro amatérský převáděč a amatérský maják.

(8) Oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro jiné radiokomunikační služby v části rádiového spektra vyhrazené výhradně pro rozhlasovou službu může Úřad vydat jen se souhlasem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání podle zvláštního právního předpisu¹¹).

(9) Úřad přednostně rozhodne o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nezbytných k zajištění činnosti orgánů Ministerstva vnitra, Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Policie České republiky, Vězeňské služby České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky a jednotek požární ochrany, poskytovatelů zdravotnické záchranné služby, Celní správy České republiky a Generální inspekce bezpečnostních sborů.

(10) Kmitočtová pásma, ve kterých nejsou radiokomunikační služby sdíleně využívány, a jsou vyhrazená v plánu přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) výhradně Ministerstvu obrany pro vojenské účely, mohou být využívána pro vojenské účely bez rozhodnutí o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů.

(11) Úřad neudělí oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, jestliže

(12) Úřad přeruší řízení o žádosti o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, jestliže hodlá oznámit záměr omezit počet práv podle § 20 odst. 2, které jsou předmětem žádosti, a to nejdéle na 3 měsíce od doručení žádosti.

(13) Úřad může rozhodnout, že neudělí oprávnění k využívání rádiových kmitočtů také žadateli, který má nedoplatky po lhůtě splatnosti na pokutách nebo poplatcích uložených podle tohoto zákona.

(14) Podání opravného prostředku proti rozhodnutí podle odstavce 6 nemá odkladný účinek.

(1) Úřad v oprávnění k využívání rádiových kmitočtů uvede

(2) Úřad může v oprávnění k využívání rádiových kmitočtů uložit podmínky týkající se

(3) Doba platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle odstavce 1 písm. g) může být stanovena nejdéle na 5 let, a to tak, aby byla v souladu s plánem přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka), plánem využití rádiového spektra, harmonizačními záměry Evropské unie, mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, a bezpečností státu, pokud tento zákon nestanoví jinak. V případě udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů na základě práv vyplývajících z přídělu rádiových kmitočtů podle § 22 nebo licence k provozování zemského analogového rozhlasového vysílání vydané podle jiného právního předpisu¹¹), může být doba platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů stanovena delší, nesmí však přesáhnout dobu platnosti přídělu rádiových kmitočtů podle § 22 odst. 2 písm. f) nebo dobu platnosti příslušné licence. Doba platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro vojenské účely, zejména pro účely vojenského cvičení, přesunu nebo pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky, může být stanovena pouze na dobu trvání takového účelu.

(4) Bylo-li využívání rádiových kmitočtů harmonizováno na úrovni Evropské unie a byly-li stanoveny podmínky jejich využívání, rozhodne Úřad o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podnikateli určenému podle pravidel Evropské unie nebo v souladu s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána. Jsou-li splněny podmínky spojené s oprávněním k využívání rádiových kmitočtů stanovené podle tohoto zákona nebo na jeho základě, nestanoví Úřad v oprávnění žádné další podmínky, které by omezovaly nebo opožďovaly využívání rádiových kmitočtů.

(5) Držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů je povinen Úřadu neprodleně oznámit změnu skutečností, na základě kterých mu bylo toto oprávnění uděleno.

(6) Je-li před vydáním rozhodnutí o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nutné provést mezinárodní kmitočtovou koordinaci rádiových kmitočtů se zahraničním orgánem odpovědným za její provedení, lhůta pro vydání rozhodnutí o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů neběží po dobu potřebnou k provedení mezinárodní kmitočtové koordinace. Lhůta pro vydání rozhodnutí se kromě dob uvedených ve správním řádu prodlužuje též o dobu, po kterou je vyžadována součinnost žadatele o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů za účelem provedení vnitrostátní koordinace rádiových kmitočtů.

(7) Podmínky podle odstavce 2 může Úřad stanovit, nestanoví-li je tento zákon, všeobecné oprávnění s výjimkou podmínky podle odstavce 2 písm. e) nebo jiný právní předpis, a pokud o těchto podmínkách žadatele předem informoval.

(1) Úřad rozhodne o změně oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, vyžaduje-li to

(2) Dojde-li ke změně podle odstavce 1 písm. a) až c), hradí efektivně a účelně vynaložené náklady vyvolané touto změnou držiteli oprávnění nebo Ministerstvu obrany prostřednictvím radiokomunikačního účtu Úřad podle § 27.

(3) Na žádost držitele oprávnění k využívání rádiových kmitočtů Úřad rozhodne o prodloužení doby platnosti tohoto oprávnění. Pokud tomu nebrání skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) a f),nebo pokud nejsou dány důvody pro neudělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 17 odst. 11, Úřad dobu platnosti prodlouží za podmínek podle § 18 odst. 3. Jsou-li předmětem prodloužení doby platnosti takové rádiové kmitočty, na něž byl vydán příděl rádiových kmitočtů nebo licence k provozování zemského analogového rozhlasového vysílání, nesmí být tato doba delší než doba platnosti příslušného přídělu nebo licence. Dobu platnosti lze prodloužit opakovaně. Žádost o prodloužení doby platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů musí být Úřadu doručena nejpozději jeden měsíc přede dnem uplynutí jeho platnosti.

(4) Úřad rozhodne o odnětí oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, jestliže

(5) Rozhodne-li Úřad o odnětí oprávnění podle odstavce 4 písm. b) nebo d), může žadatel požádat znovu o udělení oprávnění nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o odnětí oprávnění nabylo právní moci.

(6) Oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pozbývá platnosti

(7) V případě změny přídělu rádiových kmitočtů na základě rozhodnutí podle § 22a postupem podle § 122 odst. 5 stanoví předseda Rady dobu platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů v tomto rozhodnutí.

(8) Držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nebo jeho právní nástupce je povinen zajistit, aby bezprostředně po skončení platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů byl ukončen provoz vysílacích rádiových stanic provozovaných na základě tohoto oprávnění.

(9) Podání opravného prostředku proti rozhodnutí podle odstavce 4 písm. c) nemá odkladný účinek.

(1) Ke změně držitele oprávnění k využívání rádiových kmitočtů může dojít, není-li v rozhodnutí o udělení přídělu rádiových kmitočtů nebo oprávnění k využívání rádiových kmitočtů stanoveno jinak.

(2) Změna držitele oprávnění k využívání rádiových kmitočtů se uskutečňuje prostřednictvím udělení přídělu rádiových kmitočtů nebo nového oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 18 na základě společné žádosti budoucího držitele oprávnění k využívání rádiových kmitočtů a dosavadního držitele oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. Pro vydání nového oprávnění se obdobně použijí § 17 a 18. Oprávnění dosavadního držitele k využívání rádiových kmitočtů pozbude platnosti dnem nabytí právní moci nového oprávnění k využívání rádiových kmitočtů.

(3) Úřad průběžně provádí přezkum udělených oprávnění k využívání rádiových kmitočtů v kmitočtových pásmech, v nichž uděluje oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, jejichž doba platnosti je delší než 10 let a u kterých nelze změnit držitele oprávnění, ani je pronajmout. Pokud po konzultaci podle § 130 a na základě přezkumu Úřad zjistí, že kritéria pro udělování oprávnění k využívání rádiových kmitočtů v daném pásmu v této podobě již nejsou relevantní, zruší na žádost držitele oprávnění omezení změny držitele oprávnění nebo pronájmu práv vyplývajících z oprávnění k využívání rádiových kmitočtů jiným osobám, nebo vydá všeobecné oprávnění, kterým umožní využívat rádiové kmitočty v daném pásmu na základě a za podmínek tohoto oprávnění.

(4) Podnikatel může jinému podnikateli, který splňuje podmínky pro držitele oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, pronajmout práva vyplývající z oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, není-li v rozhodnutí o udělení přídělu rádiových kmitočtů nebo oprávnění k využívání rádiových kmitočtů stanoveno jinak. Držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, který pronajal práva vyplývající z tohoto oprávnění jinému podnikateli, nadále odpovídá za plnění podmínek uvedených v tomto oprávnění. Uzavření smlouvy podle věty první, jakož i ukončení její platnosti, oznamuje držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů Úřadu s uvedením údajů podle § 13 odst. 2 nebo 3.

(1) Úřad rozhodne o udělení individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely (dále jen „oprávnění pro experimentální účely“) na základě písemné žádosti.

(2) Experimentálním účelem se rozumí využívání rádiových kmitočtů pro výzkum, vývoj a provozní ověřování nových vysílacích rádiových zařízení, nebo ověřování a zjišťování fyzikálních vlastností šíření rádiových vln.

(3) Při využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely nesmí docházet k poskytování služby elektronických komunikací za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, s výjimkou časově a územně omezených pilotních projektů zavádění nových technologií. Subjekty, pro které držitel oprávnění pro experimentální účely zajišťuje využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely, se podílejí na nákladech vzniklých v souvislosti s tímto využíváním, přičemž souhrn přiměřených nákladů hrazených těmito subjekty nesmí přesáhnout celkové náklady držitele oprávnění pro experimentální účely na využívání rádiových kmitočtů pro příslušný experimentální účel.

(4) Pro podání žádosti o udělení oprávnění pro experimentální účely se použije obdobně § 17 odst. 3 a 4. Žadatel je povinen na výzvu Úřadu předložit podrobnější informace o využití kmitočtů pro experimentální účely.

(5) Pro vydání oprávnění pro experimentální účely se použije obdobně § 17 odst. 6 a § 18 odst. 1 a 2. Úřad udělí oprávnění pro experimentální účely nejvýše na dobu 12 měsíců. V případě, že žadatelem o vydání oprávnění pro experimentální účely je příjemce podpory výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků nebo žadatel podnikající v oblasti výzkumu, vývoje a výroby v oboru radiolokační nebo radionavigační techniky, lze oprávnění pro experimentální účely udělit nejvýše na dobu 54 měsíců. Dobu platnosti oprávnění pro experimentální účely lze prodloužit jedenkrát maximálně o 6 měsíců.

(6) Úřad neudělí nebo neprodlouží oprávnění pro experimentální účely z důvodů uvedených v § 17 odst. 11 písm. a) až c) a písm. e) a f) a v případě, pokud způsob využití požadovaných rádiových kmitočtů pro experimentální účely neodpovídá odstavci 2.

(7) V případě udělení nebo prodloužení oprávnění pro experimentální účely v kmitočtovém pásmu vyhrazeném výhradně pro rozhlasovou službu Úřad informuje Radu pro rozhlasové a televizní vysílání.

(8) Držitel oprávnění pro experimentální účely nemá nárok na ochranu před škodlivou interferencí způsobovanou ostatními rádiovými zařízeními a zároveň nesmí způsobovat škodlivou interferenci vůči ostatním rádiovým zařízením.

(9) V případě, že dojde ke vzniku škodlivé interference způsobované držitelem oprávnění pro experimentální účely vůči ostatním rádiovým zařízením, je držitel oprávnění pro experimentální účely povinen bezprostředně podniknout na vlastní náklady takové kroky, které této škodlivé interferenci zabrání, v krajním případě využívání rádiových kmitočtů přidělených pro experimentální účely na vlastní náklady ukončit.

(10) Oprávnění pro experimentální účely pozbývá platnosti

(11) Držitel oprávnění pro experimentální účely je povinen bezodkladně oznámit Úřadu změnu skutečností, na základě kterých mu bylo toto oprávnění uděleno.

(12) Úřad je oprávněn rozhodnout o změně oprávnění pro experimentální účely z důvodů uvedených v § 19 odst. 1.

(13) Úřad je oprávněn rozhodnout o odnětí oprávnění pro experimentální účely z důvodů uvedených v § 19 odst. 4 písm. a) až c) a písm. e) nebo v případě, kdy je podle odstavce 9 pro škodlivou interferenci potřeba využívání rádiových kmitočtů přidělených pro experimentální účely ukončit.

(14) Držitel oprávnění pro experimentální účely je povinen poskytnout na výzvu Úřadu ve stanovené lhůtě informaci o průběhu a výsledcích experimentu v rozsahu specifikovaném v podmínkách tohoto oprávnění. Lhůta pro poskytnutí informace nesmí být kratší než 30 dnů.

(15) Podání opravného prostředku proti rozhodnutí o udělení oprávnění pro experimentální účely nemá odkladný účinek.

(1) Úřad může omezit počet práv k využívání rádiových kmitočtů v plánu využití rádiového spektra pouze z důvodů zajištění účelného využívání rádiových kmitočtů a není-li to v rozporu se zájmem uživatelů nebo zájmem na rozvíjení hospodářské soutěže.

(2) Při konzultaci podle § 130 Úřad vždy uvede

(3) Úřad je povinen sledovat a v přiměřených intervalech nebo na základě důvodného požadavku osoby dotčené omezením počtu práv k využívání rádiových kmitočtů přezkoumávat, zda důvody pro omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů stále trvají. Má-li Úřad za to, že důvody omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů pominuly nebo že vzhledem k zájmu uživatelů nebo zájmu na rozvíjení hospodářské soutěže je třeba omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů zrušit, Úřad omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů v plánu využití rádiového spektra zruší a následně rozhodne o odnětí přídělu uděleného v tomto kmitočtovém pásmu. Rozhodnutí o oprávnění k využívání rádiových kmitočtů vydaná na základě odňatého přídělu a podmínky stanovené v těchto rozhodnutích nadále zůstávají v platnosti, pokud Úřad z důvodů, pro které došlo ke zrušení omezení počtu práv, nerozhodne o odnětí oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. Pokud Úřad rozhodl o odnětí přídělu a o odnětí oprávnění k využívání rádiových kmitočtů vydaných na základě odňatého přídělu, náleží držiteli přídělu náhrada za odnětí přídělu. Při stanovení výše náhrady Úřad zohlední aktuální zůstatkovou cenu přídělu a efektivní a účelně vynaložené náklady podle § 27 odst. 5 vzniklé držitelům v důsledku případného vyklizení kmitočtového pásma. Úřad v rámci přezkumu podle věty první zároveň zvažuje, zda nelze v daném kmitočtovém pásmu udělit další příděl rádiových kmitočtů nebo zrušit omezení počtu práv, a tak umožnit využívání rádiových kmitočtů také na základě oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. V případě, že k takovému závěru Úřad dojde, informuje o tom v Telekomunikačním věstníku a na elektronické úřední desce Úřadu a změní plán využití rádiového spektra. Je-li možné udělit v daném kmitočtovém pásmu další příděl rádiových kmitočtů, zahájí Úřad výběrové řízení podle § 21.

(4) V případě, že je v daném kmitočtovém pásmu udělen příděl rádiových kmitočtů, je Úřad povinen provést přezkum podle odstavce 3 ve lhůtě 2 let před koncem platnosti tohoto přídělu. Úřad je rovněž povinen provést přezkum podle odstavce 3 nejdříve 5 let před koncem platnosti tohoto přídělu, pokud o to držitel přídělu požádá. Přezkum podle odstavce 3 Úřad neprovede v případě, že byla možnost prodloužení platnosti přídělu vyloučena již v okamžiku jeho udělení. V tomto přezkumu Úřad posoudí zejména

(5) Jde-li o příděl rádiových kmitočtů udělený v harmonizovaném rádiovém spektru, Úřad dále posoudí plnění podmínek podle § 21 odst. 12.

(6) V případě přídělu rádiových kmitočtů podle § 22 odst. 1 uděleného držiteli vybranému k využívání rádiových kmitočtů rozhodnutím Komise se odstavce 4 a 5 nepoužijí.

(7) Úřad neprodlouží dobu platnosti přídělu rádiových kmitočtů uděleného v harmonizovaném rádiovém spektru využívaném pro bezdrátové vysokorychlostní služby podle § 22 odst. 5, pokud by to nebylo v souladu s § 21 odst. 12 písm. c), d) nebo e) nebo pokud byla držiteli přídělu rádiových kmitočtů během doby jeho platnosti pravomocně uložena pokuta za spáchání přestupku neplnění některých podmínek, převzatých závazků nebo povinností uvedených v rozhodnutí o tomto přídělu podle § 118 odst. 23 nebo za opakované spáchání přestupku v rozporu s oprávněním k využívání rádiových kmitočtů v daném kmitočtovém pásmu podle § 118 odst. 2 písm. a) a § 119 odst. 2 písm. a) anebo z důvodů uvedených v § 22 odst. 6. Dojde-li Úřad na základě přezkumu k závěru, že dobu platnosti přídělu nelze prodloužit informuje o tom, a to nejpozději 12 měsíců před koncem doby platnosti dotčeného držitele přídělu rádiových kmitočtů. Neprodlouží-li Úřad dobu platnosti přídělu rádiových kmitočtů, vyhlásí výběrové řízení podle § 21.

(8) V případě, že na základě výsledků přezkumu podle odstavce 4 bude mít Úřad za to, že je

(9) V případě, že držitel přídělu nepodá žádost o udělení nového přídělu ve lhůtě stanovené Úřadem, která nesmí být kratší než 1 měsíc, nebo žádost neodpovídá závěrům přezkumu, Úřad přistoupí k výběrovému řízení podle § 21.

(10) Úřad při rozhodování o udělení nového přídělu rádiových kmitočtů zohlední veškeré připomínky a informace z veřejné konzultace o poptávce jiných podnikatelů na trhu, než jsou držitelé přídělu rádiových kmitočtů v dotčeném kmitočtovém pásmu.

(1) Je-li počet práv k využívání rádiových kmitočtů plánem využití rádiového spektra omezen, vyhlásí Úřad výběrové řízení za účelem udělení práv k využívání rádiových kmitočtů^57a) a stanoví, zda budou žádosti o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů hodnoceny podle kritérií uvedených v odstavci 3, nebo zda budou jediným kritériem hodnocení žádostí výsledky aukce. Před vyhlášením výběrového řízení Úřad konzultuje podmínky účasti, kritéria a způsob hodnocení žádostí a podmínky výběrového řízení podle § 130.

(2) V případě, že se výběrové řízení podle odstavce 1 týká rádiových kmitočtů v harmonizovaném rádiovém spektru, Úřad nejpozději ke dni zahájení veřejné konzultace informuje Skupinu RSPG o záměru vyhlášení výběrového řízení a uvede, zda požaduje svolání fóra pro vzájemné hodnocení, popřípadě v jakém termínu, a zda požaduje přijetí zprávy zohledňující názory vyjádřené na zasedání Skupiny RSPG. V průběhu fóra Úřad poskytne Skupině RSPG vysvětlení, jakým způsobem navrhované podmínky výběrového řízení

(3) V návaznosti na jednání fóra pro vzájemné hodnocení může Úřad požádat Skupinu RSPG o přijetí stanoviska k výběrovému řízení.

(4) Úřad může spolupracovat s příslušným regulačním úřadem jiného členského státu a Skupinou RSPG při zohlednění případného zájmu vyjádřeného dotčenými subjekty tím, že stanoví společné podmínky a způsob provedení výběrových řízení a ve stejné době povedou výběrová řízení za účelem udělení práv k využívání harmonizovaných rádiových kmitočtů.

(5) Při stanovení společných podmínek a způsobů provedení výběrového řízení podle odstavce 4 Úřad zohlední

(6) Zahájení postupu podle odstavce 4 až do provedení výběrového řízení nebrání dalším příslušným regulačním úřadům jiného členského státu navázat spolupráci na jeho tvorbě.

(7) Úřad informuje dotčené subjekty v případě, že navzdory jimi vyjádřenému zájmu nejedná společně s příslušným regulačním úřadem jiného členského státu podle odstavce 4, a odmítnutí této spolupráce odůvodní.

(8) Podmínky účasti ve výběrovém řízení stanoví Úřad s přihlédnutím ke splnění cílů obsažených v § 5 odst. 2 až 4 a v souladu se zásadami uvedenými v § 6. Podmínky účasti mohou zahrnovat zejména finanční, technické a odborné předpoklady podnikatele pro využívání přidělených rádiových kmitočtů. Pokud žadatel nesplní podmínky účasti ve výběrovém řízení, Úřad rozhodne o jeho vyřazení z další účasti na řízení. Podání opravného prostředku proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(9) Kritéria hodnocení žádostí o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů v případě výběrového řízení formou hodnocení žádosti stanoví Úřad s přihlédnutím ke splnění cílů obsažených v § 5 odst. 2 a 3 a v souladu se zásadami uvedenými v § 6. Kritéria mohou zahrnovat zejména

(10) Úřad je oprávněn po žadateli požadovat, aby předložil nezbytné informace, kterými prokáže, že může podmínky spojené s udělením práv splnit; neposkytne-li žadatel informace ve stanovené lhůtě, je Úřad oprávněn žádost o udělení práv zamítnout.

(11) Vyhlášení výběrového řízení Úřad uveřejní v Telekomunikačním věstníku a na elektronické úřední desce Úřadu včetně

(12) Podmínkou podle odstavce 11 písm. d) je v případě výběrového řízení na udělení přídělu rádiových kmitočtů v harmonizovaném rádiovém spektru využívaném pro bezdrátové vysokorychlostní služby zejména

(13) Výše vyvolávací ceny za příděl rádiových kmitočtů se stanoví mimo jiné i se zohledněním nákladů souvisejících s podmínkami udělení přídělu rádiových kmitočtů. V případě přídělu rádiových kmitočtů uděleného v harmonizovaném rádiovém spektru, který má být využíván podle § 16 odst. 10 k alternativním účelům, výše vyvolávací ceny zohlední hodnotu takového alternativního využívání.

(14) Po vyhlášení výběrového řízení nelze podmínky výběrového řízení měnit. Úřad je oprávněn vyhlášené výběrové řízení zrušit a řízení zastavit, a to i po uplynutí lhůty stanovené pro předkládání žádostí. V případě, že se účastník výběrového řízení dopustí jednání, které by ohrožovalo nebo mařilo průběh nebo výsledek tohoto výběrového řízení, Úřad rozhodne o jeho vyřazení z další účasti na výběrovém řízení.

(15) V případě, že jediným kritériem hodnocení žádostí o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů budou výsledky aukce, jsou z práva nahlížet do spisu vyloučeny ty části spisu, u nichž by v důsledku nahlížení mohlo dojít k poškození oprávněných zájmů žadatelů nebo by tím mohlo dojít k ohrožení nebo zmaření průběhu nebo výsledku výběrového řízení. Toto omezení se může týkat i informace o žadatelích, kteří podali žádosti o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů, a jejich počtu. Jsou-li jediným kritériem hodnocení žádostí o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů výsledky aukce, jsou účastníci výběrového řízení povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které se týkají jejich účasti v daném řízení.

(16) Na základě výsledku výběrového řízení Úřad zamítne žádosti neúspěšných žadatelů, a to do 2 měsíců po skončení výběrového řízení. Po právní moci těchto rozhodnutí o zamítnutí a zaplacení ceny nebo její poměrné části v případě jejího hrazení formou dílčích úhrad úspěšným žadatelem, vydá Úřad rozhodnutí podle § 22. Stanoví-li podmínky výběrového řízení, že cena za udělení práv k využívání rádiových kmitočtů musí být zaplacena jednorázově, a úspěšný žadatel tak v dané lhůtě neučiní, Úřad jeho žádost zamítne. Rozhodnutí podle § 22 se doručuje pouze úspěšnému žadateli.

(17) Úřad zprávu o průběhu a výsledcích výběrového řízení včetně odůvodnění uveřejní nejpozději do 1 měsíce od jeho ukončení v Telekomunikačním věstníku a na elektronické úřední desce Úřadu.

(1) Přídělem rádiových kmitočtů se rozumí udělení práva k využívání rádiových kmitočtů podle podmínek, které budou Úřadem stanoveny v oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. Předseda Rady Úřadu (dále jen „předseda Rady“) rozhodne o udělení přídělu rádiových kmitočtů žadateli, který byl vybrán postupem podle § 21, nebo byl vybrán k využívání rádiových kmitočtů rozhodnutím Komise, nebo pokud tak stanoví zákon.

(2) Předseda Rady v rozhodnutí o přídělu rádiových kmitočtů uvede

(3) V případě, že tržně motivované budování infrastruktury naráží na nepřekonatelné ekonomické a fyzické překážky v dané oblasti, v jejichž důsledku má přístup koncových uživatelů k sítím nebo službám značné nedostatky nebo vůbec neexistuje, může předseda Rady v rozhodnutí o přídělu uvést

(4) Úřad rovněž zohlední při ukládaní povinnosti podle odstavce 3

(5) Doba platnosti přídělu rádiových kmitočtů podle odstavce 2 písm. f) musí být přiměřená dané službě elektronických komunikací a v souladu s kmitočtovými plány, harmonizačními záměry Evropské unie, mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, a bezpečností státu. Doba platnosti přídělu rádiových kmitočtů uděleného v harmonizovaném rádiovém spektru je nejméně 15 let. Tuto dobu platnosti přídělu rádiových kmitočtů lze prodloužit na základě přezkumu podle § 20 odst. 4 tak, aby celková doba platnosti tohoto prodlouženého přídělu dosáhla alespoň 20 let. Předseda Rady může v přídělu rádiových kmitočtů uděleném v harmonizovaném rádiovém spektru stanovit dobu platnosti tak, aby zajistil souběžné uplynutí doby platnosti přídělu rádiových kmitočtů v jednom, nebo více kmitočtových pásmech harmonizovaného rádiového spektra.

(6) V případě harmonizovaného rádiového spektra pro bezdrátové vysokorychlostní služby může předseda Rady udělit příděl rádiových kmitočtů na dobu odlišnou od odstavce 5 věty druhé, jde-li o jeho využití pro

(7) Příděl rádiových kmitočtů lze udělit jen podnikateli zajištujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak¹⁶).

(8) Příděl rádiových kmitočtů nenahrazuje oprávnění k využívání rádiových kmitočtů a neopravňuje podnikatele k využívání rádiových kmitočtů pro provoz vysílacích rádiových zařízení. Oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, na něž byl vydán příděl rádiových kmitočtů, může být uděleno držiteli tohoto přídělu nebo s jeho souhlasem podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací.

(1) Předseda Rady rozhodne po konzultaci podle § 130 o změně přídělu rádiových kmitočtů na žádost držitele přídělu.

(2) Předseda Rady může rovněž rozhodnout po konzultaci podle § 130 o změně přídělu rádiových kmitočtů, jestliže

(3) Při rozhodování podle odstavců 1 a 2 předseda Rady posoudí plnění všech podmínek a povinností stanovených v přídělu a zohlední zejména plnění podmínek podle § 22 odst. 2 písm. d), rozsah služeb, pro které byla práva k využívání rádiových kmitočtů udělena, potřeby zajištění hospodářské soutěže a plnění podmínek účelného využívání rádiových kmitočtů. Postupem podle odstavce 1, odstavce 2 písm. b) a odstavce 5 lze změnit příděl rádiových kmitočtů pouze v případě, že je to nezbytné k naplnění harmonizačních záměrů Evropské unie nebo mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce.

(4) Předseda Rady rozhodne o změně přídělu rádiových kmitočtů, jestliže je to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, anebo to vyplývá z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo v mezinárodních organizacích, vyžaduje-li to obrana nebo bezpečnost státu, anebo je to nezbytné pro zajištění naplnění harmonizačních záměrů Evropské unie na využívání rádiového spektra^16a).

(5) Změnu přídělu rádiových kmitočtů lze provést rovněž, pokud na základě postupu podle § 21 má dojít k udělení dalších práv k využívání rádiových kmitočtů držiteli přídělu a takové změně nebrání obsahové náležitosti přídělu podle § 22 odst. 2 a 3.

(1) Předseda Rady rozhodne po konzultaci podle § 130 a popřípadě i podle § 131 o odnětí přídělu rádiových kmitočtů nebo jeho části (dále jen „odnětí přídělu rádiových kmitočtů“), jestliže

(2) Pokud lhůta pro zahájení využívání rádiových kmitočtů není stanovena přídělem rádiových kmitočtů, je držitel přídělu povinen začít využívat přidělené rádiové kmitočty v plném rozsahu do 2 let ode dne právní moci rozhodnutí o udělení přídělu. Pokud držitel přídělu nezačal využívat přidělené rádiové kmitočty v plném rozsahu a ve stanovené lhůtě, předseda Rady rozhodne o odnětí přídělu rádiových kmitočtů.

(3) Při rozhodování podle odstavců 1 a 2 předseda Rady posoudí plnění všech podmínek a povinností stanovených v přídělu a zohlední zejména rozsah poskytovaných služeb, pro které byla práva k využívání rádiových kmitočtů udělena, potřeby zajištění hospodářské soutěže a plnění podmínek účelného využívání rádiových kmitočtů.

(4) Předseda Rady rozhodne o odnětí přídělu rádiových kmitočtů, jestliže

(1) Příděl rádiových kmitočtů pozbývá platnosti

(2) V případě, kdy má dojít k zániku právnické osoby, která je držitelem přídělu rádiových kmitočtů, s právním nástupcem, a tím k přechodu přídělu rádiových kmitočtů na právního nástupce, Úřad vydá na základě žádosti držitele přídělu vyjádření, zda přechodem přídělu rádiových kmitočtů nedojde k porušení podmínek stanovených v § 23 odst. 1.

(3) V případě zániku právnické osoby, která byla držitelem přídělu rádiových kmitočtů a která má právního nástupce, je právní nástupce povinen o svém nástupnictví písemně informovat Úřad nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy k zániku právnické osoby došlo.

(1) Zanikne-li právnická osoba, která je držitelem přídělu rádiových kmitočtů, přechází příděl rádiových kmitočtů na jejího právního nástupce, jestliže tento nástupce splňuje podmínky podle § 22 odst. 7 a jestliže jsou současně splněny podmínky, za kterých Úřad uděluje souhlas s převodem přídělu rádiových kmitočtů podle § 23 odst. 1.

(2) Právní nástupce zaniklé právnické osoby, která byla držitelem přídělu rádiových kmitočtů, je o svém nástupnictví povinen písemně informovat Úřad bez zbytečného odkladu.

(3) Zemře-li fyzická osoba, která je držitelem přídělu rádiových kmitočtů, přechází příděl rádiových kmitočtů na jejího dědice, pokud tato osoba splňuje podmínku podle § 22 odst. 7.

(4) Dědic, na kterého přešel příděl rádiových kmitočtů podle odstavce 3, je o tom povinen bez zbytečného odkladu písemně informovat Úřad.

(1) Podnikatel může na jiného podnikatele převést příděl rádiových kmitočtů nebo jeho část (dále jen „převod přídělu“) jen s předchozím souhlasem Úřadu. Úřad tento souhlas udělí, pokud

(2) V žádosti o udělení souhlasu s převodem přídělu podle odstavce 1 držitel přídělu rádiových kmitočtů uvede

(3) Převod přídělu musí být proveden do 60 dnů ode dne udělení souhlasu Úřadu podle odstavce 1.

(4) Příděl rádiových kmitočtů může dědic držitele přídělu rádiových kmitočtů, který nesplňuje podmínku podle § 22 odst. 7, převést na jinou osobu do 5 měsíců ode dne právní moci konečného usnesení v řízení o dědictví po zemřelém držiteli přídělu rádiových kmitočtů, na základě kterého byl určen dědicem tohoto přídělu, podle podmínek uvedených v odstavcích 1 až 3.

(5) Pokud Úřad na základě přezkumu a po konzultaci podle § 130 zjistí, že v určitém kmitočtovém pásmu může na základě udělených přídělů rádiových kmitočtů dojít k narušení hospodářské soutěže v důsledku hromadění spektra, rozhodne o povinnosti převodu přídělu nebo určené části přídělu anebo poskytnutí souhlasu k jejich využívání jiným podnikatelem, a to za úplatu. Nesplní-li dotčený držitel přídělu rozhodnutí Úřadu ve lhůtě, která nesmí být kratší než 120 dnů, předseda Rady rozhodne o odnětí dotčeného přídělu nebo jeho části.

(1) Úřad uveřejní sdělení o rozhodnutí o udělení, změně nebo odnětí přídělu rádiových kmitočtů a informace o převodu nebo přechodu přídělu rádiových kmitočtů.

(2) Úřad vydá na žádost nového držitele přídělu rádiových kmitočtů osvědčení o změně v osobě držitele přídělu.

(1) Předseda Rady může v rozhodnutí o udělení, změně nebo prodloužení doby platnosti přídělu rádiových kmitočtů

(2) Předseda Rady návrh rozhodnutí podle odstavce 1 předloží ke stanovisku Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

(3) Předseda Rady při rozhodování podle odstavce 1 zohledňuje tržní podmínky a dostupné referenční hodnoty a vychází ze stanoviska Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a

(4) Úřad provede zkoumání dotčeného trhu podle odstavce 3 písm. a) obdobně jako při postupu provádění analýz relevantních trhů.

(1) Držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů a držitel oprávnění pro experimentální účely jsou povinni platit za využívání rádiových kmitočtů roční poplatky.

(2) Výše ročního poplatku podle odstavce 1 se stanoví v souladu s právními předpisy podle druhu radiokomunikační služby odstupňovaně v těchto mezích:

(3) Povinnost platit poplatky podle odstavců 1 a 2 se nevztahuje na držitele oprávnění k využívání rádiových kmitočtů při využívání rádiových kmitočtů pro amatérskou radiokomunikační službu, pro leteckou pohyblivou službu a pro námořní pohyblivou službu při sportovní a rekreační činnosti, která není vykonávána za účelem dosažení zisku, pokud jsou rádiové kmitočty využívány Ministerstvem obrany pro vojenské účely nebo pokud jsou rádiové kmitočty využívány zahraniční osobou na principu vzájemnosti podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu České republiky.

(4) Poplatky uhrazené držitelem oprávnění k využívání rádiových kmitočtů za využívání rádiových kmitočtů pro rozhlasovou službu uhradí provozovatel rozhlasového nebo televizního vysílání¹¹) bez zbytečného odkladu držiteli oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. Využívá-li více provozovatelů rozhlasového nebo televizního vysílání tutéž síť elektronických komunikací, rozdělí se náklady podle výše jejich podílu na souhrnném datovém toku. Využívá-li datový tok pro jiné služby elektronických komunikací další osoba, vztahují se na ni povinnosti provozovatele rozhlasového nebo televizního vysílání podle tohoto ustanovení.

(5) Vláda stanoví nařízením výši, popřípadě způsob výpočtu poplatku podle odstavce 2 a dobu jeho splatnosti.

(6) V případě poplatků za využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely se dolní mez podle odstavce 2 nepoužije. Poplatek za využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely nižší než 100 Kč se nehradí.

(1) Úřad udělí krátkodobé oprávnění k využívání rádiových kmitočtů na základě žádosti na dobu nezbytně nutnou, nejvýše však na dobu nepřesahující 15 dnů. Krátkodobé oprávnění je určeno pro jednorázové účely, které nelze v dostatečném předstihu předvídat, zejména k zajištění rádiové komunikace ochranného doprovodu významných osob, televizních a rozhlasových přenosů z nenadálých událostí a územně omezené rádiové komunikace při pořádání sportovních a kulturně-společenských akcí. Lze jej udělit, jsou-li požadované kmitočty k dispozici a nedojde-li jejich využíváním ke škodlivé interferenci. Dobu platnosti krátkodobého oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nelze prodloužit.

(2) Žádost musí obsahovat

(3) Žádost musí být doručena Úřadu nejdříve 15 dnů, nejméně však 3 pracovní dny před požadovaným termínem zahájení využívání rádiových kmitočtů.

(4) V případě, že žádost o vydání krátkodobého oprávnění byla u Úřadu podána v elektronické podobě bez podpisu nebo prostřednictvím telefaxu, dodatečné potvrzení způsobem stanoveným správním řádem⁵⁶) se nevyžaduje.

(5) Žadatel je povinen uhradit a při podání žádosti doložit uhrazení jednorázového poplatku za využívání rádiových kmitočtů ve výši 3 000 Kč.

(6) Pokud se žadateli nevyhoví ani v části, vrátí mu Úřad celý poplatek za využívání rádiových kmitočtů.

(7) Pokud nelze rozhodnutí o vydání krátkodobého oprávnění žadateli včas oznámit doručením stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí v listinné nebo elektronické podobě, vyrozumí Úřad žadatele o vydání rozhodnutí tak, že mu zašle telefaxem nebo elektronicky kopii stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí. Stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí mu Úřad doručí v nejkratším možném termínu.

(8) Podání opravného prostředku proti rozhodnutí o vydání krátkodobého oprávnění nemá odkladný účinek.

(9) Využívání rádiových kmitočtů zahraničním subjektem na principu vzájemnosti podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, anebo vyplývající z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo mezinárodních organizacích, anebo v zájmu bezpečnosti státu, nepodléhá jednorázovému poplatku.

(10) Udělí-li Úřad krátkodobé oprávnění pro službu šíření rozhlasového a televizního vysílání, bezodkladně o tom informuje Radu pro rozhlasové a televizní vysílání.

(1) Odborná způsobilost k využívání rádiových kmitočtů se vyžaduje pro obsluhu

(2) Obsluhu vysílacích rádiových zařízení uvedených v odstavci 1 mohou vykonávat osoby, které mají platný průkaz odborné způsobilosti k obsluze těchto zařízení. Držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů je povinen zajistit, aby obsluhu vysílacích rádiových zařízení prováděla pouze osoba, která má platný průkaz odborné způsobilosti. Úřad na žádost ověřuje zkouškou způsobilost k obsluze vysílacích rádiových zařízení a vydává průkazy odborné způsobilosti. Jestliže zvláštní způsobilost žadatele nebyla Úřadem uznána podle zvláštního právního předpisu¹⁸), ověří Úřad způsobilost žadatele k obsluze vysílacích rádiových zařízení vždy.

(3) Žadatel se ke zkoušce podle odstavce 2 přihlašuje písemně u Úřadu. Úřad žadateli stanoví datum vykonání zkoušky tak, aby se konala nejpozději do 3 měsíců od doručení přihlášky. Zadání otázek a odpovědí ke zkoušce odborné způsobilosti podle odstavce 2 zveřejní Úřad způsobem umožňujícím dálkový přístup v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem.

(4) Žadateli, který prokázal odbornou způsobilost k vykonávání obsluhy vysílacích rádiových zařízení zkouškou nebo pokud jeho zvláštní způsobilost byla Úřadem uznána podle zvláštního právního předpisu, vydá Úřad průkaz odborné způsobilosti.

(5) Všeobecný průkaz odborné způsobilosti radiotelefonisty letecké pohyblivé služby opravňující jeho držitele k obsluze letadlové stanice, letadlové pozemské stanice, letecké stanice nebo letecké pozemské stanice v radiotelefonní službě, vydá Úřad rovněž na základě předložení platného certifikátu o složení zkoušky ze znalostí anglického jazyka alespoň na úrovni 4 stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím technické požadavky a správní postupy týkající se posádek v civilním letectví⁹²) a dokladu o složení zkoušky z teoretických znalostí potřebných k získání průkazu způsobilosti soukromého, obchodního nebo dopravního pilota před příslušným orgánem⁹²) nebo průkazu soukromého, obchodního nebo dopravního pilota. Certifikát, doklad nebo průkaz podle věty první musí být vydán nejpozději jeden rok před podáním žádosti o vydání průkazu odborné způsobilosti.

(6) Náležitosti přihlášky ke zkoušce podle odstavce 3, obecné podmínky pro vykonání zkoušky, rozsah znalostí potřebných pro jednotlivé druhy odborné způsobilosti, způsob provádění zkoušek, rozsah zveřejnění zadání otázek a odpovědí ke zkoušce, náležitosti zkušebního řádu pro provádění zkoušek, druhy průkazů odborné způsobilosti a dobu jejich platnosti stanoví prováděcí právní předpis. Zkušební řád pro provádění zkoušek vydává předseda Rady.

(7) Na žádost držitele průkazu odborné způsobilosti lze dobu platnosti průkazu odborné způsobilosti opakovaně prodloužit. Žádost o prodloužení doby platnosti průkazu odborné způsobilosti musí být držitelem průkazu podána nejméně 1 měsíc přede dnem uplynutí doby jeho platnosti.

(8) Pokud doba platnosti průkazu odborné způsobilosti uplynula, lze v období do jednoho roku ode dne pozbytí jeho platnosti vydat nový průkaz, pokud žadatel doloží žádost potvrzením, že v době platnosti průkazu nejméně dva roky vykonával obsluhu vysílacích rádiových zařízení, na niž byl průkaz odborné způsobilosti vydán.

(1) Registrací družicové sítě nebo soustavy se rozumí postup při provádění předběžné ohlášky, kmitočtové koordinace nebo notifikace anebo zápisu družicové sítě nebo soustavy do Základního mezinárodního rejstříku rádiových kmitočtů (MIFR). Registrace družicové sítě nebo soustavy se považuje za řízení o předběžné otázce pro řízení o žádosti o udělení přídělu rádiových kmitočtů nebo o vydání oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro družicové sítě nebo soustavy.

(2) Registraci družicové sítě nebo soustavy, jakož i jejích jednotlivých částí uvedených v odstavci 1, zahajuje Úřad na základě žádosti uchazeče o registraci. Úřad v procesu registrace družicové sítě nebo soustavy provádí veškeré úkony související s touto registrací družicové sítě nebo soustavy v souladu se závazky vyplývajícími z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nebo z členství České republiky v mezinárodních organizacích. Při vyřizování žádosti uchazeče o registraci se postupuje pouze podle částí první a čtvrté správního řádu.

(3) Uchazeč o registraci podle odstavce 2 je v průběhu celého procesu registrace družicové sítě nebo soustavy povinen ve vztahu k předmětu jeho žádosti sledovat případné vzájemné kolize či provozní neslučitelnosti s ostatními družicovými sítěmi nebo soustavami. V případě zjištění možnosti vzniku takové kolize či neslučitelnosti je uchazeč o registraci povinen o tom bezodkladně informovat Úřad. Uchazeč o registraci je povinen Úřad bezodkladně informovat i o jakékoliv změně vztahující se k procesu registrace družicové sítě nebo soustavy a postupu kmitočtové koordinace, pokud je vedena. Uchazeč o registraci je povinen poskytnout Úřadu veškerou součinnost potřebnou pro vyřízení žádosti a postupovat v souladu s výzvami Úřadu. Dojde-li v důsledku nesplnění výzvy Úřadu k zastavení procesu registrace družicové sítě nebo soustavy, Úřad uchazeče o registraci o této skutečnosti vyrozumí.

(4) Nebude-li z důvodů na straně uchazeče o registraci některá část procesu registrace družicové sítě nebo soustavy dokončena ve lhůtách vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nebo ze závazků České republiky z členství v mezinárodních organizacích, zápis do Základního mezinárodního rejstříku rádiových kmitočtů (MIFR) se neprovede a Úřad uchazeče o registraci o této skutečnosti vyrozumí.

(5) O úspěšném dokončení jednotlivých částí procesu registrace družicové sítě nebo soustavy, včetně provedení zápisu družicové sítě nebo soustavy do Základního mezinárodního rejstříku rádiových kmitočtů (MIFR), Úřad vydá uchazeči o registraci osvědčení.

(1) Uchazeč o registraci je povinen nahradit Úřadu veškeré vynaložené náklady, které jsou s jednotlivými částmi procesu registrace družicové sítě nebo soustavy spojeny a jsou Úřadu účtovány na základě závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nebo z členství České republiky v mezinárodních organizacích. Tyto náklady je uchazeč o registraci povinen uhradit Úřadu i v případě, že některá z částí procesu registrace družicové sítě nebo soustavy nebude úspěšně dokončena a současně vznikla České republice povinnost k úhradě těchto nákladů. V případě, že uchazeč o registraci neuhradí náklady řádně a včas, Úřad zastaví proces registrace družicové sítě nebo soustavy.

(2) Úřad může po uchazeči o registraci rovněž požadovat náhradu nákladů účelně vynaložených Úřadem na účast jeho zástupců na koordinačních jednáních, pokud si uchazeč o registraci účast zástupců Úřadu na jednáních vyžádal.

(3) Výši nákladů podle odstavců 1 a 2 Úřad určí rozhodnutím. Tyto náklady vybírá a vymáhá Úřad.

(4) K zajištění povinnosti nahradit náklady podle odstavce 1 je uchazeč o registraci povinen složit peněžitou záruku, jejíž výši určí Úřad v závislosti na předběžném odhadu nákladů. Peněžitou záruku je uchazeč o registraci povinen složit nejpozději do 14 dnů ode dne doručení sdělení Úřadu o její výši, jinak Úřad neprovede uchazečem o registraci požadovaný úkon.

(5) Peněžitá záruka se použije na náhradu nákladů podle odstavce 1. Případný rozdíl mezi složenou peněžitou zárukou a nahrazenými náklady podle odstavce 1 Úřad vrátí uchazeči o registraci. Uchazeč o registraci nemá nárok na úroky ze složené peněžité záruky. V případě, že uchazečem o registraci složená peněžitá záruka nebude postačovat k náhradě nákladů podle odstavce 1, je uchazeč o registraci povinen zbývající část nákladů složit nejpozději do 14 dnů ode dne doručení sdělení Úřadu o její výši.

(6) Úřad může na základě žádosti uchazeče o registraci nerozhodnout o výši náhrady nákladů podle odstavce 1. Tohoto oprávnění může Úřad využít pouze jednou v kalendářním roce. Je-li za daný kalendářní rok podáno více takových žádostí, Úřad o nich rozhodne podle pořadí jejich podání. V případě, kdy je uchazečem o registraci Česká republika nebo organizační složka státu, platí, že tento uchazeč o registraci podal žádost jako první. Úspěšnému uchazeči o registraci Úřad vrátí složenou peněžitou záruku podle odstavce 4.

(1) Mají-li být práva k využívání rádiových kmitočtů pro družicovou síť nebo soustavu využívána na základě přídělu rádiových kmitočtů (§ 16 odst. 4), uděluje se tento příděl bez výběrového řízení (§ 22 odst. 1) držiteli osvědčení o zápisu družicové sítě nebo soustavy do Základního mezinárodního rejstříku rádiových kmitočtů (MIFR) podle § 26a odst. 5.

(2) Dobu platnosti přídělu rádiových kmitočtů pro družicové sítě nebo soustavy nebo oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro družicové sítě nebo soustavy Úřad stanoví v souladu s dobou platnosti zápisu příslušné družicové sítě nebo soustavy v Základním mezinárodním rejstříku rádiových kmitočtů (MIFR), nejdéle však na dobu 15 let.

(3) Příděl rádiových kmitočtů pro družicové sítě nebo soustavy a oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro družicové sítě nebo soustavy pozbývá platnosti ke dni výmazu příslušného zápisu družicové sítě nebo soustavy ze Základního mezinárodního rejstříku rádiových kmitočtů (MIFR).

(4) Pro oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro družicové sítě nebo soustavy se ustanovení § 19 odst. 4 písm. d) a § 19 odst. 5 nepoužije.

(5) Držitel osvědčení o zápisu družicové sítě nebo soustavy do Základního mezinárodního rejstříku rádiových kmitočtů (MIFR) je povinen sledovat po celou dobu platnosti zápisu u jeho registrované družicové sítě nebo soustavy případné vzájemné kolize či provozní neslučitelnosti s ostatními družicovými sítěmi nebo soustavami. V případě zjištění možnosti vzniku takové kolize či neslučitelnosti, je držitel osvědčení povinen bezodkladně informovat Úřad. Vznik kolize či neslučitelnosti může být důvodem ke změně nebo odnětí uděleného přídělu rádiových kmitočtů nebo vydaného oprávnění k využívání rádiových kmitočtů.

(1) K úhradě efektivně a účelně vynaložených nákladů vzniklých držitelům oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nebo Ministerstvu obrany při využívání rádiových kmitočtů pro vojenské účely v důsledku změn ve využívání rádiového spektra z důvodů uvedených v § 19 odst. 1 písm. a) až c), § 19 odst. 4 písm. c) a g) a podle § 20 odst. 3 Úřad zřídí radiokomunikační účet, který spravuje. Prostředky radiokomunikačního účtu lze použít také k úhradě nákladů vzniklých držitelům oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nebo Ministerstvu obrany při využívání rádiových kmitočtů pro vojenské účely v důsledku odstranění vzniklé technické nekompatibility, která není důsledkem nedodržení podmínek stanovených v oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, ve všeobecném oprávnění nebo v plánu využití rádiového spektra.

(2) Prostředky radiokomunikačního účtu lze použít také k úhradě výdajů Úřadu v souvislosti s plněním povinností podle tohoto zákona spojených se zajišťováním správy rádiového spektra, a to na uhrazení nákladů vynaložených na

(3) Prostředky radiokomunikačního účtu podle odstavce 2 nesmí v kalendářním roce přesáhnout výši 25 % zůstatku na radiokomunikačním účtu za předchozí kalendářní rok. Úřad je oprávněn čerpat úhradu výdajů pouze, pokud tím nedojde k omezení uspokojení nároků oprávněných nároků subjektů podle odstavce 1.

(4) Radiokomunikačním účtem se rozumí účet, který není součástí státního rozpočtu. Prostředky na účtu jsou vedeny u banky a lze je použít pouze pro účely podle tohoto zákona. Zůstatek na účtu se na konci kalendářního roku převádí do roku následujícího. Úroky jsou příjmem státního rozpočtu, úhrady za bankovní služby spojené s vedením účtu jsou výdajem státního rozpočtu. Příjmy radiokomunikačního účtu tvoří část poplatků za využívané kmitočty ve výši stanovené vládou.

(5) Držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nebo Ministerstvo obrany, který požaduje úhradu efektivně a účelně vynaložených nákladů z důvodů uvedených v odstavci 1, předloží Úřadu kvantifikaci těchto nákladů doloženou účetní evidencí. Úřad posoudí předloženou kvantifikaci na základě účetní evidence, technické dokumentace a dalších prvotních dokladů. Na základě výsledku svého posouzení Úřad navrženou výši efektivně a účelně vynaložených nákladů potvrdí nebo stanoví výši efektivně a účelně vynaložených nákladů jinou.

(6) Náklady podle odstavce 1 se rozumí

(7) Výkaz o hospodaření s prostředky radiokomunikačního účtu za příslušný kalendářní rok je Úřad povinen uveřejnit. Tento výkaz tvoří součást výroční zprávy o činnosti Úřadu podle § 110.

(8) Vláda stanoví nařízením způsob a výši tvorby prostředků radiokomunikačního účtu z části poplatků za právo využívat kmitočty a způsob jejich čerpání v souladu s ustanovením § 133.

(1) Úřad vykonává k zajištění správy a účelného využívání čísel, číselných řad a kódů, adres a jmen, s výjimkou internetových adres, (dále jen „čísla“) správu čísel pro sítě a služby elektronických komunikací, která je v souladu s harmonizačními záměry Evropské unie.

(2) Správou čísel se rozumí sestavování číslovacích plánů, pravidel pro tvorbu adres a jmen s výjimkou internetových adres (dále jen „číslovací plány“) a provádění jejích změn, udělování, provádění změn a odnímání oprávnění k využívání čísel, evidence a kontrola jejich využívání.

(3) Úřad vede databázi přidělených čísel, která obsahuje alespoň čísla rozhodnutí, kterými byla čísla přidělena, a dobu, na kterou byla přidělena. Databáze je veřejně přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(1) Číslovací plány, v souladu se závazky České republiky vyplývajícími z mezinárodní smlouvy nebo z členství v mezinárodních organizacích, obsahují pravidla pro tvorbu a využívání čísel, včetně evropských harmonizovaných čísel^18a), pro veřejně dostupné služby elektronických komunikací poskytované prostřednictvím sítí elektronických komunikací. Číslovací plány dále určují výjimky z povinnosti přenositelnosti telefonních čísel (§ 34) a stanoví výjimky z využívání čísel na základě oprávnění k využívání čísel podle § 30.

(2) Úřad je oprávněn rozhodnout o zavedení zvláštního režimu pro interpersonální komunikační služby založené na číslech mezi příhraničními oblastmi České republiky a k nim přilehlými příhraničními oblastmi členských států. Podnikatel poskytující interpersonální komunikační služby založené na číslech je povinen bez zbytečného odkladu o takových režimech informovat své koncové uživatele v uvedených oblastech.

(3) Držitel oprávnění k využívání čísel je povinen při změně číslovacího plánu provést na své náklady technické úpravy vyplývající z této změny. Účastník nebo uživatel nemá nárok na úhradu výdajů nebo případnou náhradu škody, která mu může vzniknout při změně čísla v důsledku změny číslovacího plánu.

(4) Číslovací plány stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Čísla z číslovacího plánu lze využívat jen na základě oprávnění k využívání čísel podle § 32, které uděluje Úřad, nevyplývá-li z práva Evropské unie nebo číslovacího plánu něco jiného nebo pokud oprávnění k využívání čísel neuděluje Mezinárodní telekomunikační unie⁵⁷). Úřad rozhoduje o udělení oprávnění k využívání čísel tak, aby byla poskytnuta odpovídající čísla pro všechny veřejné i neveřejné komunikační sítě a veřejně dostupné služby elektronických komunikací.

(2) Úřad rozhodne o udělení oprávnění k využívání čísel kterémukoli podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací podle všeobecného oprávnění, anebo užívajícímu tuto síť nebo službu v souladu s podmínkami zajišťujícími účelné využívání čísel, a to na základě jeho žádosti podané Úřadu. V případě oprávnění k využívání čísel připojených k neveřejným komunikačním sítím a zkrácených telefonních čísel je Úřad oprávněn udělit toto oprávnění i právnické osobě, která není podnikatelem podle věty první. V případě evropských harmonizovaných čísel Úřad rozhodne o udělení oprávnění podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, nebo též právnické osobě, jejíž činnost odpovídá účelu, pro který jsou tato čísla vyhrazena.

(3) Žádost o udělení oprávnění k využívání čísel musí obsahovat

(4) Žádost musí být u osob doposud nezapsaných ve veřejném rejstříku doložena ověřenou kopií smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby.

(5) Úřad rozhodne o udělení oprávnění k využívání čísel bezodkladně. Jedná-li se o čísla vyhrazená pro zvláštní účely v rámci číslovacího plánu, rozhodne Úřad ve lhůtě do 3 týdnů ode dne doručení úplné žádosti.

(6) Úřad přeruší řízení o udělení oprávnění k využívání čísel nejdéle na dobu 8 měsíců, nejsou-li vhodná čísla k dispozici.

(7) Úřad uveřejní sdělení o rozhodnutí o udělení oprávnění k využívání čísel.

(8) Úřad rozhodne, že neudělí oprávnění k využívání čísel, jestliže

(9) Úřad může rozhodnout, že neudělí oprávnění k využívání čísel žadateli, který má nedoplatky po lhůtě splatnosti na pokutách nebo poplatcích uložených podle tohoto zákona.

(10) Podnikatel, jemuž bylo uděleno oprávnění k využívání čísel, nesmí diskriminovat jiné podnikatele poskytující služby elektronických komunikací, pokud jde o číselné řady používané pro přístup k jejich službám.

(11) Ke změně držitele oprávnění k využívání čísel může dojít, není-li v rozhodnutí o udělení oprávnění k využívání čísel stanoveno jinak. Změna držitele oprávnění k využívání čísel se uskutečňuje prostřednictvím udělení nového oprávnění k využívání čísel podle § 32 na základě společné žádosti budoucího držitele oprávnění k využívání čísel a dosavadního držitele oprávnění k využívání čísel. Pro vydání nového oprávnění se obdobně použije § 32. Oprávnění dosavadního držitele k využívání čísel pozbude platnosti dnem nabytí právní moci nového oprávnění k využívání čísel. Tímto není dotčeno využívání čísel jiným podnikatelem na základě jejich přenesení podle § 34.

(12) Podání opravného prostředku proti rozhodnutí podle odstavce 5 nemá odkladný účinek.

(1) Úřad může, po konzultaci s dotčenými subjekty podle § 130, rozhodnout, zda oprávnění k využívání čísel zvláštní ekonomické hodnoty udělí podle pořadí došlých žádostí nebo za účelem udělení oprávnění provede výběrové řízení. Čísly zvláštní ekonomické hodnoty se rozumí čísla symetrická nebo lehce zapamatovatelná.

(2) Na výběrové řízení o udělení oprávnění k využívání čísel zvláštní ekonomické hodnoty se přiměřeně použije § 21.

(3) Lhůtu pro vydání rozhodnutí o oprávnění k využívání čísel podle § 30 odst. 5 může Úřad prodloužit, je-li to nezbytné k zajištění řádného a transparentního průběhu výběrového řízení o udělení oprávnění k využívání čísel zvláštní ekonomické hodnoty, nejvýše však o 3 týdny.

(1) Úřad v oprávnění k využívání čísel uvede

(2) Úřad dále může v oprávnění k využívání čísel uložit podmínky týkající se

(3) Držitel oprávnění k využívání čísel je povinen neprodleně Úřadu oznámit změnu skutečností, na základě kterých mu bylo toto oprávnění uděleno.

(4) Doba platnosti oprávnění k využívání čísel podle odstavce 1 písm. e) musí být přiměřená dané službě elektronických komunikací a v souladu s číslovacím plánem, harmonizačními záměry Evropské unie, mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, a bezpečností státu.

(5) Zanikne-li podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací oprávnění k využívání čísel týkající se číselné řady podle číslovacího plánu obsahující čísla, která byla přenesena podle § 34, a nedošlo ke změně držitele oprávnění ani nebyla podána žádost o udělení oprávnění k využívání předmětných čísel splňující podmínky podle § 30, Úřad rozhodne o udělení oprávnění k využívání dotčené číselné řady jednomu z podnikatelů, kteří poskytují na číslech z této číselné řady veřejně dostupné služby elektronických komunikací. Při rozhodování Úřad zohlední zejména možné dopady na koncové uživatele, ekonomické postavení podnikatelů, kteří poskytují na číslech z předmětné číselné řady veřejně dostupné služby elektronických komunikací, a zájem na zajištění účelného využívání čísel.

(1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou interpersonální komunikační službu založenou na číslech umožňující koncovým uživatelům volání na čísla v národním nebo mezinárodním číslovacím plánu je povinen poskytovat všem svým koncovým uživatelům, včetně osob se zdravotním postižením a uživatelů veřejných telefonních automatů, přístup k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace na tísňová čísla s centrem tísňové komunikace, který je bezplatný a který nevyžaduje použití jakéhokoliv platebního prostředku. Tento podnikatel je povinen zajistit přístup osob se zdravotním postižením k tísňovým službám, který je rovnocenný s přístupem dostupným ostatním uživatelům. Tísňovými čísly jsou jednotné evropské tísňové číslo 112 a národní tísňová čísla 150, 155, 158, popřípadě další čísla stanovená v číslovacím plánu. Tísňová čísla slouží k oznámení událostí v případech, kdy je ohrožen život, zdraví, majetek nebo veřejný pořádek.

(2) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací umožňující koncovým uživatelům volání prostřednictvím veřejné pevné komunikační sítě je povinen poskytovat bezodkladně a bezplatně podnikateli zajišťujícímu připojení k veřejné pevné komunikační síti subjektu, který provozuje centrum tísňové komunikace, aktuální osobní údaje všech svých účastníků-fyzických osob a identifikační údaje všech svých účastníků-právnických osob pro lokalizaci, popřípadě identifikaci účastníka tísňové komunikace při komunikaci na tísňová čísla. Tyto údaje je poskytující podnikatel povinen aktualizovat průběžně, nejméně však jednou za 14 dnů.

(3) Podnikatel zajišťující připojení centra tísňové komunikace k veřejné pevné komunikační síti, je povinen

(4) Podnikateli podle odstavce 3 náleží úhrada účelně vynaložených nákladů za zřízení a vedení databáze podle odstavce 3 písm. a) od subjektu, který provozuje centrum tísňové komunikace. Účelně vynaložené náklady se stanoví jako součet výše odpisů majetku a provozních nákladů vynaložených na zřízení a vedení databáze. Prováděcí právní předpis stanoví, jaké veškeré odpisy majetku a provozní náklady se považují za účelně vynaložené náklady, období, za které podnikateli náleží náhrada účelně vynaložených nákladů, způsob jejich úhrady a způsob výpočtu měsíční výše jejich úhrady.

(5) Podnikatel podle odstavce 1 poskytující služby v mobilní veřejné komunikační síti je povinen pro každou tísňovou komunikaci bezodkladně a bezplatně zpřístupnit centru tísňové komunikace lokalizační údaje (§ 91) a jiné údaje, které umožňují lokalizaci a identifikaci účastníka tísňové komunikace, včetně údajů generovaných telekomunikačním koncovým zařízením. Jsou-li v souvislosti s tísňovou komunikací telekomunikačním koncovým zařízením, z něhož je komunikace uskutečněna, automaticky vytvářeny a centru tísňové komunikace odesílány informace obsahující údaje o tom, kde se účastník tísňové komunikace nachází, není k tomu třeba souhlasu osoby, jíž se údaje týkají.

(6) Podnikatel podle odstavce 1 je povinen zajistit informování veřejnosti o existenci a podmínkách používání tísňových čísel, a jejich vlastnostech zajišťujících dostupnost, jakož i o automatickém vytváření a odesílání informací obsahujících údaje o tom, kde se účastník tísňové komunikace nachází, mimo jiné prostřednictvím iniciativ konkrétně zaměřených na osoby cestující mezi členskými státy nebo v místech umístění veřejných telefonních automatů. Informace podnikatel poskytuje i způsobem umožňujícím dálkový přístup a ve formátu zajišťujícím dostupnost těchto informací i pro osoby se zdravotním postižením, s ohledem na různé druhy zdravotního postižení.

(7) Podnikatel podle odstavce 1 nese veškeré náklady související s přenosem tísňové komunikace a informace o tom, kde se účastník tísňové komunikace nachází, ve své síti. Tato povinnost platí i pro přenos tísňové komunikace ze sítí jiných podnikatelů.

(8) V případech, kdy je ohroženo nebo přerušeno nepřetržité poskytování přístupu k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace, může Úřad rozhodnout o opatřeních nezbytných k udržení nebo obnovení tohoto přístupu a v případě potřeby uloží podniku s významnou tržní silou na relevantním trhu (§ 53 odst. 1), který poskytuje veřejně dostupnou službu elektronických komunikací umožňující volání v pevném místě, povinnost, aby zajistil další poskytování přístupu k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace.

(9) Rozsah, formu a způsob předávání údajů podle odstavce 2, formu a způsob vedení databáze podle odstavce 3 písm. a) a rozsah, formu a způsob předávání údajů podle odstavce 3 písm. b) a odstavce 5, včetně kritérií přesnosti a spolehlivosti poskytovaných údajů po konzultaci se Sdružením BEREC, stanoví prováděcí právní předpis.

(10) Uskutečňuje-li účastník, popřípadě uživatel, zlomyslná volání nebo jinou zlomyslnou komunikaci na tísňová čísla, je podnikatel, v jehož síti byla tato komunikace započata, povinen ve své síti na žádost subjektu, který provozuje centrum tísňové komunikace, zablokovat identifikační účastnickou kartu (SIM karta) nebo znemožnit přístup telekomunikačního koncového zařízení, nebo identifikační účastnické karty (SIM karta), z nichž je tato komunikace uskutečňována, s výjimkou veřejných telefonních automatů, k veřejné komunikační síti. Taková žádost musí být učiněna v elektronické podobě. Bez ohledu na postup podle věty první může centrum tísňové komunikace dočasně odmítnout komunikaci uskutečňovanou prostřednictvím telekomunikačního koncového zařízení nebo identifikační účastnické karty (SIM karta), z nichž bylo dříve uskutečňováno opakované zlomyslné volání nebo jiná zlomyslná komunikace.

(11) O odblokování identifikační účastnické karty (SIM karta) nebo o opětovném umožnění přístupu telekomunikačního koncového zařízení k veřejné komunikační síti rozhodne Úřad na žádost dotčeného účastníka. Při rozhodování Úřad přihlédne k závažnosti jednání, zejména ke způsobu, rozsahu a následkům zlomyslného volání a jiné zlomyslné komunikace.

(12) Zlomyslným voláním nebo jinou zlomyslnou komunikací na tísňová čísla se rozumí volání nebo jiná komunikace na tato čísla za jiným účelem, než podle odstavce 1.

(13) Podnikatel podle odstavce 1 je povinen tísňovou komunikaci směrovat na nejvhodnější centrum tísňové komunikace.

(14) Tísňová komunikace zahrnuje

(15) Podnikatelé podle odstavce 1 spolupracují s Ministerstvem vnitra v součinnosti s Ministerstvem, Ministerstvem zdravotnictví a Úřadem na rozvoji dalších forem a způsobů tísňové komunikace včetně zajištění rovnocenného přístupu osob se zdravotním postižením k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace a zohledňují pokyny Sdružení BEREC.

(16) Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Úřadem přijímají vhodná opatření k zajištění toho, aby koncoví uživatelé se zdravotním postižením z jiných členských států měli při cestách na území České republiky přístup k tísňovým službám za rovnocenných podmínek jako ostatní koncoví uživatelé, je-li to možné, a to bez předchozí registrace.

(17) Ministerstvo vnitra může stanovit vyhláškou požadavky na formu a způsob tísňové komunikace podle odstavce 14.

(18) Poskytuje-li podnikatel neuvedený v odstavci 1 přístup k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace, použijí se na něj odstavce 2, 5 až 7, 10 a 13 až 15 obdobně. Přístup k tísňovým službám podle věty první poskytovaný prostřednictvím služby přístupu k internetu je bezplatný a nevyžaduje použití platebního prostředku; datový provoz zabezpečující přístup k tísňovým službám nebo související s využitím těchto tísňových služeb se u služby přístupu k internetu nezapočítává do datového limitu.

(19) Kategorizaci uskutečňovaných zlomyslných volání nebo jiné zlomyslné komunikace s určením doby trvání odmítnutí tísňové komunikace centrem tísňové komunikace a stanovením podmínek, při jejichž splnění je možno podat žádost o zablokování identifikační účastnické karty (SIM karta) nebo o znemožnění přístupu telekomunikačního koncového zařízení k veřejné komunikační síti podle odstavce 10, včetně kritérií pro zařazení do kategorií zlomyslné komunikace, stanoví prováděcí právní předpis.

(20) Ministerstvo vnitra vede seznam dalších způsobů tísňové komunikace podle odstavce 14 písm. c), a to v rozsahu nezbytném pro jednoznačnou identifikaci formy a způsobu přístupu k tísňové službě, které jsou předmětem plnění povinnosti podle odstavce 18. Poskytovatel zajištující přístup k tísňovým službám způsobem podle odstavce 14 písm. c) je povinen plnit povinnosti podle odstavce 18, v rozsahu uvedeném v seznamu, nejpozději od patnáctého dne ode dne zveřejnění v seznamu. Poskytovatel zajištující přístup k tísňovým službám poskytne Ministerstvu vnitra informace nezbytné pro vedení seznamu. Ministerstvo vnitra seznam zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(1) Podnikatel poskytující hlasovou komunikační službu je povinen umožnit všem svým koncovým uživatelům, včetně uživatelů veřejných telefonních automatů, volání, které je bezplatné a které nevyžaduje použití jakéhokoliv platebního prostředku, na evropská harmonizovaná čísla^18a). Právo podnikatele poskytujícího hlasovou komunikační službu na náhradu nákladů vůči osobě, která tato harmonizovaná čísla využívá, není dotčeno.

(2) Podnikatel poskytující hlasovou komunikační službu je povinen zajistit informování účastníků a uživatelů o existenci a podmínkách používání evropských harmonizovaných čísel, zejména způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou mobilní interpersonální komunikační službu založenou na číslech je povinen bezplatně předávat dotčeným koncovým uživatelům v určité územní oblasti veřejné výstrahy týkající se bezprostředně hrozících nebo nastalých mimořádných událostí, krizových situací a jiných závažných událostí ohrožujících život a zdraví osob. Tomuto podnikateli náleží náhrada efektivně a účelně vynaložených nákladů za zajištění předávání veřejných výstrah koncovým uživatelům.

(2) Pravidla pro aktivaci systému, rozsah předávaných informací podle odstavce 1, iniciátora předávání těchto informací, formu a způsob jejich předávání a výši a způsob určení výše nákladů za jejich předávání stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Systém veřejné výstrahy zahrnuje alespoň službu zasílání zpráv SMS.

(4) Podnikatelé podle odstavce 1 spolupracují s Ministerstvem vnitra v součinnosti s Ministerstvem a Úřadem na rozvoji dalších forem a způsobů realizace systému veřejné výstrahy podle tohoto ustanovení.

(1) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen zajistit, aby každý účastník, který o to požádá, si mohl bezplatně ponechat své číslo, popřípadě čísla, z rozsahu číslovacího plánu, nezávisle na podnikateli, který službu poskytuje, v případě geografických čísel na určeném území a v případě negeografických čísel kdekoli na území státu.

(2) Povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na přenositelnost mezi veřejnou pevnou a veřejnou mobilní komunikační sítí. To neplatí v případě čísel, u kterých to stanoví prováděcí právní předpis podle § 29 odst. 4.

(3) Geografickým číslem se rozumí číslo z číslovacího plánu, kde část jeho číselné struktury obsahuje geografický význam užívaný pro směrování komunikace na fyzické umístění koncového bodu veřejné komunikační sítě.

(4) Negeografickým číslem se rozumí číslo z číslovacího plánu, které není geograficky vázaným číslem, zejména číslo pro přístup ke službám na účet volaného, ke službám s vyjádřenou cenou a účastnické číslo veřejné mobilní komunikační sítě.

(5) Technické a organizační podmínky pro realizaci přenositelnosti mezi podnikateli, včetně souvisejících postupů a lhůt, a zásady pro účtování ceny v souvislosti s přenositelností čísel stanoví Úřad prováděcím právním předpisem. Prováděcí právní předpis rovněž stanoví požadavky na změnu poskytovatele služby přístupu k internetu podle § 34a odst. 9 a podrobnosti pro realizaci přenesení čísla a změny poskytovatele služby přístupu k internetu za využití vzdáleného přístupu, pokud účastník nepožaduje jinak a je to technicky proveditelné.

(6) Doba, po kterou není účastníkovi během procesu přenesení čísla na tomto čísle poskytována veřejně dostupná služba elektronických komunikací, nesmí přesáhnout 1 pracovní den.

(7) Účastník, který hodlá uzavřít smlouvu o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací nebo připojení k veřejné komunikační síti s jiným podnikatelem zajišťujícím veřejnou komunikační síť nebo poskytujícím veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, než se kterým má uzavřenou smlouvu o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací nebo připojení k veřejné komunikační síti (dále jen „přejímající poskytovatel služby“), může zároveň přejímajícího poskytovatele služby, který proces přenesení čísla vede, požádat o zajištění přenesení čísla. V žádosti uvede alespoň

(8) Přejímající poskytovatel služby je oprávněn ověřit totožnost účastníka před tím, než jeho jménem požádá opouštěného poskytovatele služby o přenesení čísla; neposkytne-li účastník na výzvu přejímajícího poskytovatele služby potřebnou součinnost při ověření své totožnosti, hledí se na něho, jako by o přenesení čísla nepožádal.

(9) Přejímající poskytovatel služby do 1 pracovního dne od obdržení žádosti účastníka podle odstavce 7 vyrozumí opouštěného poskytovatele služby o žádosti účastníka o přenesení čísla, včetně ověřovacího kódu účastníka, a okamžiku zániku závazku ze smlouvy podle § 63b odst. 10.

(10) Opouštěný poskytovatel služby na žádost spotřebitele využívajícího předplacené služby podanou nejpozději do 30 dnů ode dne zániku závazku ze smlouvy vrátí zbývající zůstatek předplatného. Je-li to ujednáno ve smlouvě, má opouštěný poskytovatel služby právo na náhradu nákladů ve výši, které mu prokazatelně vznikly vrácením zůstatku předplatného.

(11) Účastník má právo na paušální náhradu, pokud dojde k přenesení čísla se zpožděním nebo dojde ke zneužití přenosu v důsledku porušení povinnosti přejímajícího nebo opouštěného poskytovatele služby nebo dojde k nedodržení dohodnutých termínů opravy a instalace. Způsob určení výše paušální náhrady v případě zpoždění nebo zneužití postupů přenesení čísla nebo nedodržení dohodnutých termínů opravy a instalace a způsob uveřejnění informací o právu na paušální náhradu stanoví prováděcí právní předpis, přičemž paušální náhrada nesmí být nižší než 100 Kč za den a vyšší než 1 000 Kč za den. Právo na náhradu škody podle občanského zákoníku v rozsahu převyšujícím paušální náhradu tím není dotčeno.

(12) Opouštěný poskytovatel služby je povinen zajistit, aby účastník, jehož závazek ze smlouvy skončil výpovědí ze strany účastníka, si mohl přenést číslo k jinému poskytovateli po dobu nejméně 1 měsíce ode dne zániku závazku ze smlouvy, pokud se tohoto práva výslovně nevzdá.

(13) Přenesení čísla a jeho následná aktivace se provede v nejkratší možné lhůtě a k datu výslovně ujednanému s účastníkem podle odstavce 7. Účastník, který podal žádost o přenesení čísla k novému poskytovateli, musí mít v každém případě toto číslo aktivované do 1 pracovního dne od data, které s ním bylo ujednáno.

(14) V případě selhání procesu přenesení čísla musí opouštěný poskytovatel služby znovu aktivovat číslo a službu účastníkovi, a to za stejných podmínek sjednaných s ním ve smlouvě, a to až do doby, než dojde k úspěšnému přenesení čísla a aktivaci služeb přejímajícího poskytovatele služby.

(15) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť, která je využívána podnikatelem, od kterého nebo ke kterému se přenáší číslo, nesmí bránit procesu přenosu čísla.

(1) Poskytovatel služby přístupu k internetu je povinen zajistit, aby každý účastník, který o to požádá, mohl změnit poskytovatele služby přístupu k internetu tak, aby byla zajištěna kontinuita poskytovaných služeb, pokud je to technicky možné.

(2) V případě, že se účastník rozhodne změnit poskytovatele služby přístupu k internetu, je každý poskytovatel služby přístupu k internetu dotčený touto změnou povinen poskytnout mu před touto změnou a v jejím průběhu odpovídající informace.

(3) Poskytovatel služby přístupu k internetu, se kterým hodlá účastník uzavřít smlouvu (dále jen „přejímající poskytovatel služby přístupu k internetu“), poskytovatel služby přístupu k internetu, který doposud poskytuje účastníkovi službu přístupu k internetu (dále jen „opouštěný poskytovatel služby přístupu k internetu“), a ostatní dotčení podnikatelé zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací jsou povinni spolupracovat na zajištění změny poskytovatele služby přístupu k internetu.

(4) Účastník, který hodlá změnit poskytovatele služby přístupu k internetu, může požádat přejímajícího poskytovatele služby přístupu k internetu o zajištění změny poskytovatele služby přístupu k internetu. Postup změny poskytovatele služby přístupu k internetu vede přejímající poskytovatel služby přístupu k internetu.

(5) Účastník v žádosti podle odstavce 4 uvede alespoň

(6) Přejímající poskytovatel služby přístupu k internetu do 1 pracovního dne od obdržení žádosti účastníka podle odstavce 5 vyrozumí opouštěného poskytovatele služby přístupu k internetu o žádosti účastníka o změnu poskytovatele služby přístupu k internetu, sdělí mu všechny náležitosti nutné pro provedení změny poskytovatele služby přístupu k internetu a informace o dni, ke kterému má změna poskytovatele služby přístupu k internetu proběhnout, a společně neprodleně ověří možnost provedení změny poskytovatele služby přístupu k internetu.

(7) Při postupu podle odstavce 4 přejímající poskytovatel služby přístupu k internetu je oprávněn ověřit totožnost účastníka před tím, než jeho jménem požádá opouštěného poskytovatele služby o změnu poskytovatele služby přístupu k internetu; neposkytne-li účastník na výzvu přejímajícího poskytovatele služby přístupu k internetu potřebnou součinnost při ověření své totožnosti, hledí se na něho, jako by o změnu poskytovatele služby přístupu k internetu nepožádal.

(8) Při postupu podle odstavce 4 přejímající poskytovatel služby přístupu k internetu zajistí, aby k aktivaci služeb došlo v nejkratší možné době, nebo ve lhůtě dohodnuté s účastníkem. Opouštěný poskytovatel služby přístupu k internetu je povinen poskytovat své služby za stejných podmínek až do doby, kdy jsou aktivovány služby přejímajícího poskytovatele služby přístupu k internetu. Přerušení poskytování služby během změny poskytovatele služby přístupu k internetu nesmí přesáhnout 1 pracovní den.

(9) Technické a organizační podmínky pro realizaci změny poskytovatele služby přístupu k internetu mezi podnikateli, včetně souvisejících postupů a lhůt, stanoví Úřad prováděcím právním předpisem podle § 34 odst. 5.

(10) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť, která je využívána podnikatelem, od kterého nebo ke kterému se přenáší služba přístupu k internetu, nesmí bránit procesu přenosu této služby.

(11) Účastník má právo na paušální náhradu, pokud dojde ke změně poskytovatele služby přístupu k internetu se zpožděním nebo dojde ke zneužití změny v důsledku porušení povinnosti přejímajícího nebo opouštěného poskytovatele služby nebo dojde k nedodržení dohodnutých termínů opravy a instalace. Způsob určení výše paušální náhrady v případě zpoždění nebo zneužití postupů změny poskytovatele nebo nedodržení dohodnutých termínů opravy a instalace a způsob uveřejnění informací o právu na paušální náhradu stanoví prováděcí právní předpis podle § 34 odst. 11, přičemž paušální náhrada nesmí být nižší než 100 Kč za den a vyšší než 1 000 Kč za den. Právo na náhradu škody podle občanského zákoníku v rozsahu převyšujícím paušální náhradu tím není dotčeno.

(12) Nezbytné úkony související se změnou poskytovatele služby přístupu k internetu provádí přejímající nebo opouštěný poskytovatel služby přístupu k internetu na své náklady. Pokud existuje systém určený pro komunikaci mezi přejímajícím a opouštěným poskytovatelem služby přístupu k internetu a pro provádění nezbytných úkonů souvisejících se změnou poskytovatele služby přístupu k internetu, musí být přístup k takovému systému nediskriminační a případná úhrada za přístup musí pokrývat pouze účelně a efektivně vynaložené náklady na pořízení a provoz systému.

(1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen zajistit, je-li to ekonomicky přiměřené, s výjimkou případů, kdy se volaný účastník rozhodl z obchodních důvodů omezit přístup volajících, kteří se nacházejí v určitých geografických oblastech, aby koncoví uživatelé měli v rámci Evropské unie přístup

(2) Úřad je oprávněn uložit podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinnost informovat uživatele o ceně za volání na čísla určená pro služby s vyjádřenou cenou. Úřad může těmto subjektům současně uložit povinnost, aby uživatelé byli při přístupu ke konkrétním službám s vyjádřenou cenou informováni bezplatně automatickou hláskou o výši ceny volání, a to bezprostředně před poskytnutím takové služby.

(3) Úřad je oprávněn uložit subjektu uvedenému v odstavci 2 povinnost zablokovat přístup k telefonním číslům a službám, zjistí-li, že při přístupu k těmto číslům a službám je porušována povinnost uložená podle odstavce 2. Úřad je dále oprávněn uložit tomuto subjektu povinnost zadržet platby, které účastník za přístup k těmto číslům a službám uhradil, je-li důvodné podezření, že telefonní čísla nebo služby jsou zneužívány k podvodnému jednání. Povinnost podle věty první nebo druhé Úřad uloží na základě podnětu orgánu veřejné moci příslušného k projednání podvodného jednání. Úřad toto rozhodnutí uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen zadržet platby uvedené v odstavci 3 do doby, než o nich rozhodne orgán příslušný k projednání podvodného jednání.

(1) Úřad rozhodne o změně oprávnění k využívání čísel v odůvodněných případech, kterými jsou

(2) Dojde-li ke změně podle odstavce 1 písm. a) a b), hradí nezbytné náklady vyvolané touto změnou držiteli oprávnění prostřednictvím Úřadu stát. Tyto náklady stát neuhradí v případě, požaduje-li žadatel oprávnění k využívání čísel i přesto, že byl Úřadem seznámen s plánovanou změnou jejich využívání a Úřad tuto skutečnost uvedl v rozhodnutí o oprávnění k využívání čísel.

(3) Na žádost držitele oprávnění k využívání čísel Úřad rozhodne o prodloužení doby platnosti tohoto oprávnění. Pokud tomu nebrání skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo pokud nejsou dány důvody pro neudělení oprávnění k využívání čísel podle § 30 odst. 8, Úřad dobu platnosti prodlouží, nejvýše však o dobu podle § 32 odst. 4. Dobu platnosti lze prodloužit opakovaně. Žádost o prodloužení doby platnosti oprávnění k využívání čísel musí být Úřadu doručena nejpozději jeden měsíc přede dnem uplynutí jeho platnosti.

(4) Úřad je oprávněn rozhodnout o odnětí oprávnění k využívání čísel, jestliže

(5) Úřad rozhodne o odnětí oprávnění k využívání čísel, jestliže

(6) Rozhodne-li Úřad o odnětí oprávnění podle odstavce 4 písm. b), může žadatel požádat znovu o udělení oprávnění nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o odnětí oprávnění nabylo právní moci.

(7) Oprávnění k využívání čísel pozbývá platnosti

(8) Držitel oprávnění k využívání čísel nebo jeho právní nástupce je povinen zajistit, aby bezprostředně po skončení platnosti oprávnění k využívání čísel bylo ukončeno využívání čísel na základě tohoto oprávnění. To neplatí v případě, že z přidělené číselné řady byla čísla přenesena podle § 34. V takovém případě je držitel oprávnění k využívání čísel nebo jeho právní nástupce povinen informovat podnikatele poskytujícího veřejně dostupné služby elektronických komunikací, který využívá přenesená čísla, o okamžiku skončení platnosti oprávnění, a to nejpozději 1 měsíc před tímto okamžikem; pokud to není možné, bezodkladně poté, co se o této skutečnosti dozvěděl.

(1) Držitel oprávnění k využívání čísel je povinen platit za právo využívat čísla poplatky. Využívání tísňových čísel se nezpoplatňuje.

(2) Výši ročního poplatku podle odstavce 1 v rozmezí 1 Kč až 150 000 Kč za jedno přidělené číslo odstupňovaného podle druhu čísla a druhu služby elektronických komunikací stanoví vláda nařízením.

(1) Tímto dílem se stanoví rozsah univerzální služby, práva spotřebitelů a povinnosti podnikatelů poskytujících služby uvedené v odstavcích 2 a 3. Cílem je zajistit pro spotřebitele dostupnost veřejných komunikačních sítí a služeb ve stanovené kvalitě, které uspokojí přiměřené potřeby koncových uživatelů.

(2) V rámci univerzální služby může Úřad uložit podnikateli povinnost poskytovat tyto dílčí služby:

(3) Podnikatelům poskytujícím dílčí službu podle odstavce 2 písm. a) nebo b), kteří podali přihlášku a vyhověli podmínkám účasti ve výběrovém řízení, Úřad uloží povinnost umožnit osobám se zvláštními sociálními potřebami podle § 44 a 45 výběr cen nebo cenových plánů, které se liší od cenových plánů poskytovaných za běžných obchodních podmínek, tak, aby tyto osoby měly přístup a mohly využívat dílčí služby podle odstavce 2 písm. a) a b) (dále jen „zvláštní ceny“), a to nejen v pevném místě. Pro výběrové řízení a určení podnikatelů se použije přiměřeně ustanovení § 39. Využití zvláštních cen nesmí tyto osoby omezovat ve využívání všech veřejně dostupných služeb elektronických komunikací poskytovaných jinými podnikateli. Zvláštní ceny se poskytují osobě se zvláštními sociálními potřebami, která se prokáže podnikateli poskytujícímu dílčí službu podle odstavce 2 písm. a) nebo b), kterému byla uložena povinnost poskytovat zvláštní ceny, doklady podle odstavce 8. Ztráty vzniklé tomuto podnikateli poskytováním zvláštních cen hradí stát prostřednictvím Úřadu. Pro výpočet ztráty a její úhradu se použijí ustanovení § 48 a § 49 odst. 1 a 4 obdobně.

(4) Osobou se zvláštními sociálními potřebami se pro účely tohoto zákona rozumí spotřebitel, který je osobou se zdravotním postižením podle § 43 odst. 4 nebo osobou s nízkými příjmy. Osobou s nízkými příjmy se pro účely tohoto zákona rozumí osoba, která je příjemcem dávky státní sociální pomoci, jejíž součástí je složka na živobytí, nebo členem domácnosti tohoto příjemce podle zákona o dávce státní sociální pomoci.

(5) Podnikatel, který poskytuje zvláštní ceny podle odstavce 3 nebo který poskytuje speciální tarif podle § 43 odst. 2 písm. b), vede pro účely kontroly čerpání cenového zvýhodnění seznam osob, kterým zvláštní cenu nebo speciální tarif podle § 43 odst. 2 písm. b) přiznal a poskytnul. Je-li povinnost poskytovat zvláštní ceny nebo speciální tarif podle § 43 odst. 2 písm. b) uložena více podnikatelům, vede Úřad pro účely zamezení dvojího čerpání cenového zvýhodnění seznam osob, kterým byla zvláštní cena nebo speciální tarif podle § 43 odst. 2 písm. b) přiznány a poskytovány. Podnikatel, kterému byla povinnost poskytovat zvláštní ceny nebo speciální tarif podle § 43 odst. 2 písm. b) uložena, je povinen Úřadu předávat údaje pro vedení tohoto seznamu a Úřad mu do něj umožní přístup za účelem zamezení dvojího čerpání cenového zvýhodnění. Při ověřování správnosti údajů v seznamu Ministerstvo práce a sociálních věcí⁸⁸) Úřadu sdělí, zda osoba pobírá, popřípadě v jakém období pobírala, dávku státní sociální pomoci se složkou na živobytí.

(6) Poskytovatelem univerzální služby se rozumí osoba, které byla uložena povinnost poskytovat jednu nebo více dílčích služeb uvedených v odstavci 2 nebo poskytovat zvláštní ceny podle odstavce 3.

(7) Osoba, které byla zvláštní cena přiznána, je povinna informovat poskytovatele univerzální služby, kterému byla uložena povinnost poskytovat zvláštní ceny, o všech skutečnostech, které mají vliv na podmínky pro poskytnutí zvláštní ceny a to nejpozději do 30 dní od chvíle, kdy se o těchto skutečnostech dozvěděla.

(8) Vláda stanoví nařízením doklady, jimiž se osoby se zvláštními sociálními potřebami prokazují poskytovateli univerzální služby, který poskytuje zvláštní ceny podle odstavce 3 nebo speciální tarif podle § 43 odst. 2 písm. b), dále výši cenového zvýhodnění pro tyto osoby, náležitosti seznamů osob podle odstavce 5, dobu uchovávání těchto seznamů, formu, způsob a lhůty pro předávání údajů do seznamu vedeného Úřadem, způsob vedení seznamu Úřadem a způsob a podmínky přístupu poskytovatelů univerzální služby do tohoto seznamu.

(9) Na žádost spotřebitele může být připojení potřebné pro využívání dílčích služeb omezeno tak, aby podporovalo pouze hlasovou komunikační službu.

(1) Úřad svůj záměr uložit nebo zrušit jednotlivé povinnosti podle § 38 odst. 2 a 3 (dále jen „povinnost poskytovat univerzální službu“) na celém území státu nebo na jeho části konzultuje s dotčenými subjekty podle § 130 s přihlédnutím k výsledkům zeměpisného mapování podle § 115a. V oznámení uvede zejména

(2) Po vyhodnocení výsledků konzultace podle odstavce 1 Úřad povinnost poskytovat dílčí službu neuloží, zjistí-li, že poskytování dotčené služby na celém území státu nebo na jeho části je zajištěno za podmínek srovnatelných s požadavky na zajištění univerzální služby podle tohoto dílu nebo prostřednictvím jiných možných nástrojů veřejné politiky, aniž by bylo nutné povinnosti uvedené v § 38 odst. 2 a 3 uložit. Jinak vyhlásí výběrové řízení.

(3) Úřad rozhodnutím zruší uložené povinnosti uvedené v § 38 odst. 2 a 3, zjistí-li na základě konzultace podle odstavce 1, že poskytování dotčené služby na celém území státu nebo na jeho části bude zajištěno za podmínek srovnatelných s požadavky na zajištění univerzální služby podle tohoto dílu nebo prostřednictvím jiných možných nástrojů veřejné politiky, aniž by bylo nutné povinnosti uvedené v § 38 odst. 2 a 3 uložit. Úřad jednou za 3 roky přezkoumává, zda trvají důvody, na jejichž základě byla uložena povinnost uvedená v § 38 odst. 2 a 3. Pokud Úřad na základě přezkumu zjistí, že důvody uložení povinnosti poskytovat dílčí službu podle § 38 odst. 2 a 3 netrvají, rozhodne o zrušení této povinnosti včetně vypořádání úhrady čistých nákladů na její poskytování za dobu, kdy byla tato služba poskytována.

(4) Kritéria hodnocení žádostí o poskytování univerzální služby stanoví Úřad v souladu se zásadami uvedenými v § 6. Kritéria zahrnují zejména

(5) Podmínky účasti ve výběrovém řízení stanoví Úřad v souladu se zásadami uvedenými v § 6. Přihláška podnikatele do výběrového řízení musí obsahovat konkrétní návrh výpočtu ročních čistých nákladů na poskytování univerzální služby, který je v souladu s § 48 odst. 2 až 4, a jejich předpokládanou celkovou výši.

(6) Úřad je oprávněn po žadateli požadovat, aby předložil nezbytné doklady, kterými prokáže, že může podmínky spojené s oprávněním splnit.

(7) Vyhlášení výběrového řízení Úřad uveřejní podle § 125, spolu se lhůtou pro podání přihlášek, se všemi podmínkami účasti, požadavky na kvalitu a rozsah poskytovaných služeb, a s kritérii hodnocení žádostí o poskytování univerzální služby.

(8) Úřad rozhodnutím uloží povinnost poskytovat univerzální službu podnikateli, který podal přihlášku ve lhůtě podle odstavce 7, vyhověl podmínkám účasti ve výběrovém řízení a nejlépe vyhověl stanoveným kritériím hodnocení žádostí. Odůvodněné rozhodnutí Úřad oznámí všem podnikatelům, kteří podali přihlášku ve lhůtě podle odstavce 7.

(9) Úřad ukládá povinnost poskytovat univerzální službu na celém území státu nebo na jeho části jednomu nebo několika podnikatelům tak, aby byla zajištěna dostupnost všech dílčích služeb poskytovaných v rámci univerzální služby pro všechny spotřebitele na celém území státu.

(10) Úřad zprávu o průběhu a výsledcích výběrového řízení a rozhodnutí o uložení povinnosti podle odstavce 8 uveřejní.

(11) Na výběrové řízení se přiměřeně použijí ustanovení o veřejné soutěži podle občanského zákoníku.

(12) Úřad je oprávněn vyhlášené výběrové řízení zrušit, a to i po lhůtě stanovené pro předkládání žádostí. Zrušení výběrového řízení Úřad uveřejní.

(13) Nepodá-li žádný podnikatel přihlášku do výběrového řízení ve lhůtě podle odstavce 7 nebo nebude-li vybrán žádný subjekt pro nesplnění podmínek účasti nebo pro nevyhovění kritériím hodnocení žádostí, Úřad uloží rozhodnutím povinnost poskytovat univerzální službu jednomu nebo více podnikům s významnou tržní silou nebo, neexistuje-li na relevantním trhu podnik s významnou tržní silou, uloží tuto povinnost jednomu nebo více subjektům, které nejlépe vyhovují kritériím hodnocení žádostí. Úřad současně rozhodnutím stanoví v souladu s § 45 cenu, za jakou bude v takovém případě univerzální služba poskytována. Úřad provede kvalifikovaný odhad předběžné výše čistých nákladů.

(14) Pokud by nebylo uložením povinnosti podle § 38 odst. 3 možné uspokojit prokázané potřeby osob se zvláštními sociálními potřebami, Úřad výběrové řízení zruší a uloží rozhodnutím povinnost poskytovat zvláštní ceny podnikateli nebo podnikatelům tak, aby bylo dostatečně zajištěno uspokojení potřeb osob se zvláštními sociálními potřebami podle požadavků obsažených v podmínkách zrušeného výběrového řízení. Před uložením povinnosti Úřad zohlední skutečnost, zda se podnikatel přihlásil do výběrového řízení, potřebu minimalizovat narušení tržního prostředí a zajistit pro osoby se zvláštními sociálními potřebami v dostatečné míře možnost volby podnikatele, který poskytuje zvláštní ceny.

(15) V případě, že podnikatel, kterému byla uložena povinnost poskytovat některou z dílčích služeb, hodlá převést svou síť určenou pro poskytování služeb přístupu k internetu v pevném místě a přístupu k hlasové komunikační službě v pevném místě, nebo její podstatnou část na jinou právnickou osobu, je povinen tuto skutečnost předem v přiměřené lhůtě písemně oznámit Úřadu. V oznámení Úřadu je povinen uvést

(16) Úřad posoudí dopad převodu vlastnictví sítě, nebo její podstatné části na poskytování služeb přístupu k internetu v pevném místě a přístupu k hlasové komunikační službě v pevném místě podle § 40 a po konzultaci podle § 130 vydá rozhodnutí o zachování, změně, nebo zrušení povinnosti poskytovat některou z dílčích služeb.

(1) Poskytovatel univerzální služby, jemuž byla uložena povinnost podle § 38 odst. 2 písm. a), je povinen vyhovět všem přiměřeným požadavkům spotřebitelů na přístup k internetu v pevném místě, včetně připojení potřebného pro využívání služby.

(2) Službou přiměřeného přístupu k internetu v pevném místě se rozumí pro účely univerzální služby služba, která umožňuje využívat nejméně tyto služby:

(3) Poskytovatel univerzální služby, jemuž byla uložena povinnost podle § 38 odst. 2 písm. b), je povinen vyhovět všem přiměřeným požadavkům spotřebitelů na přístup k hlasové komunikační službě v pevném místě, včetně připojení potřebného pro využívání služby.

(4) Připojením potřebným pro využívání služby podle odstavců 1 a 3 se rozumí zřízení a provozování koncového bodu sítě.

(5) Přístup k internetu v pevném místě a přístup v pevném místě k hlasové komunikační službě musí umožnit spotřebitelům uskutečňovat národní a mezinárodní telefonní volání, faksimilní komunikaci a přenos dat rychlostmi dostatečnými pro funkční přístup k internetu, s ohledem na technologie užívané většinou spotřebitelů a technickou proveditelnost.

(6) Nemůže-li poskytovatel univerzální služby podle odstavců 1 a 3 z důvodů na jeho straně vyhovět přiměřenému požadavku ve lhůtě stanovené podle hodnoty parametrů kvality nebo závazných výkonnostních cílů stanovených prováděcím právním předpisem podle § 47 odst. 3, je povinen písemně sdělit spotřebiteli do 1 měsíce od obdržení požadavku tuto skutečnost a lhůtu, do které jeho požadavek uspokojí, a současně o této situaci informovat Úřad.

(7) Prováděcí právní předpis stanoví charakteristiky přiměřených požadavků na poskytování služeb podle odstavců 1 a 3.

(1) Poskytovatel univerzální služby, jemuž byla uložena povinnost podle § 38 odst. 2 písm. c), je povinen poskytovat osobám se zdravotním postižením přístup k veřejně dostupné službě elektronických komunikací tak, aby pro ně byla cenově dostupná a umožnila rovnocenný přístup, který využívají ostatní spotřebitelé, včetně přístupu k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace, a to v případě nutnosti i služeb úplné konverzace a konverzních služeb.

(2) Poskytovatel univerzální služby podle odstavce 1 je povinen osobám se zdravotním postižením zejména

(3) Charakteristiky funkcí speciálně vybavených telekomunikačních koncových zařízení, která jsou uvedena v odstavci 2, pro různé druhy zdravotního postižení stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Osobami se zdravotním postižením se pro účely tohoto zákona rozumí

(1) Podrobným rozpisem účtů podle § 38 odst. 2 písm. d) bodu 1 se rozumí bezplatné vyúčtování ceny obsahující rozpis využívání služby přístupu k internetu a využívání hlasové komunikační služby. Neobsahuje položky za volání, která spotřebitel neplatí, včetně volání na čísla určená pro bezplatné volání, a rozpis využívání služby přístupu k internetu a využívání hlasové služby, které jsou zpoplatněny formou paušálního poplatku za určité časové období.

(2) Selektivním blokováním podle § 38 odst. 2 písm. d) bodu 2 se rozumí bezplatně poskytovaná služba, která spotřebiteli umožňuje na jeho žádost zamezit odchozí volání, odesílání prémiových textových nebo multimediálních zpráv nebo, je-li to technicky proveditelné, přístup k jiným podobným službám se zvýšenou sazbou anebo zamezit volání na požadované typy čísel nebo skupiny čísel.

(3) Systémem předplatného podle § 38 odst. 2 písm. d) bodu 3 se rozumí služba, jejímž prostřednictvím si spotřebitel může předplatit přístup k veřejné komunikační síti a využívání služby přístupu k internetu a využívání hlasové komunikační služby.

(4) Poskytovatel univerzální služby je povinen umožnit spotřebiteli postupné splácení ceny za připojení k veřejné komunikační síti podle § 38 odst. 2 písm. d) bodu 4.

(5) Zvláštními opatřeními při neplacení účtů podle § 38 odst. 2 písm. d) bodu 5 se rozumí opatření, která řeší problematiku neplacení účtů za poskytnuté služby tak, aby spotřebitel byl předem upozorněn na všechny důsledky neplacení účtů.

(6) Poradenstvím ohledně sazeb podle § 38 odst. 2 písm. d) bodu 6 se rozumí možnost spotřebitelů požádat o informace o případných alternativních výhodnějších sazbách.

(7) Poskytovatel univerzální služby je povinen umožnit spotřebiteli přiměřenou úroveň kontroly nákladů podle § 38 odst. 2 písm. d) bodu 7, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup, s cílem předcházet bezdůvodnému odpojení služeb spotřebitelům, kteří na ni mají nárok, včetně vhodného mechanismu pro kontrolu toho, zda zájem o využívání dané služby nadále trvá. Součástí této kontroly je i bezplatné upozornění v případě neobvyklého nebo nadměrně zvýšeného využívání služby elektronických komunikací, které má vliv na náklady spotřebitele.

(8) Deaktivací vyúčtování třetích stran podle § 38 odst. 2 písm. d) bodu 8 se rozumí služba, s jejíž pomocí může spotřebitel deaktivovat možnost, aby třetí strany využívaly vyúčtování poskytovatele služby přístupu k internetu nebo poskytovatele veřejně dostupné služby elektronických komunikací k vyúčtování svých produktů nebo služeb.

(9) Technické podrobnosti, rozsah a způsob poskytování jednotlivých doplňkových služeb stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Úřad na základě svého sledování a vyhodnocování vývoje úrovně cen univerzální služby s ohledem na spotřebitelské ceny, inflaci a průměrnou mzdu obyvatel posuzuje cenovou dostupnost univerzální služby, nebo dílčích služeb dostupných na trhu v případě, že k jejich poskytování nebyl žádný podnikatel podle § 39 určen. Je-li to pro splnění této povinnosti nezbytné, poskytne Ministerstvo, Ministerstvo financí, Ministerstvo práce a sociálních věcí či Český statistický úřad Úřadu na jeho žádost potřebnou součinnost.

(2) Poskytovatel univerzální služby je povinen uplatňovat jednotné ceny na území státu nebo jeho části, kde poskytuje tuto službu, a respektovat ceny stanovené Úřadem podle tohoto zákona. Úřad při zajišťování dostupnosti univerzální služby bude minimalizovat nezbytné zásahy do běžných obchodních podmínek.

(1) Poskytovatel univerzální služby je povinen plnit hodnoty parametrů kvality a výkonnostní cíle jednotlivých dílčích služeb.

(2) Poskytovatel univerzální služby je povinen každoročně uveřejňovat na svých internetových stránkách informace o výsledcích poskytování univerzální služby a vyhodnocení výkonnostních cílů podle stavu k 31. prosinci kalendářního roku, a to nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku.

(3) Parametry kvality univerzální služby, jejich mezní hodnoty a výkonnostní cíle stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Úřad vypočítá čisté náklady na poskytování univerzální služby postupem podle odstavců 2 až 7. Byl-li poskytovatel univerzální služby vybrán ve výběrovém řízení, vychází Úřad z výpočtu čistých nákladů na poskytování univerzální služby navrženého poskytovatelem v přihlášce do výběrového řízení podle § 39 odst. 5.

(2) Čistými náklady se rozumí náklady, které se vypočítají jako rozdíl mezi efektivně a účelně vynaloženými náklady podnikatele s povinností poskytovat univerzální službu a efektivně a účelně vynaloženými náklady podnikatele bez povinnosti poskytovat univerzální službu, včetně přiměřené míry návratnosti investic a se zohledněním nákladů, kterým by se podnikatel vyhnul, kdyby neměl povinnost poskytovat univerzální službu, a se zohledněním tržních výhod, které vznikly podnikateli při poskytování univerzální služby. Čisté náklady se počítají za kalendářní rok, v němž měl poskytovatel univerzální služby povinnost poskytovat dílčí službu (dále jen „zúčtovací období“).

(3) Čisté náklady mohou zahrnovat pouze náklady na plnění povinností uvedených v § 38 odst. 2. Výpočet čistých nákladů na splnění jednotlivých povinností uložených v rámci univerzální služby se provádí pro každou povinnost odděleně; je zakázáno dvojí zaúčtování jakýchkoli přímých nebo nepřímých nákladů a tržních výhod.

(4) Celkové čisté náklady na poskytování univerzální služby všemi dotčenými podnikateli se vypočítají jako součet čistých nákladů na splnění jednotlivých povinností uložených v rámci univerzální služby.

(5) Úplné podklady umožňující správný výpočet čistých nákladů za zúčtovací období předloží poskytovatel univerzální služby Úřadu do 31. července kalendářního roku následujícího po zúčtovacím období. Poskytovatel univerzální služby odpovídá za správnost a úplnost jím předloženého výpočtu a předložených dokladů a podkladů. Výpočet čistých nákladů provádí Úřad na základě výpočtu čistých nákladů, provedeného poskytovatelem univerzální služby podle odstavců 2 a 3 a účetních dokladů, popřípadě dalších podkladů poskytovatele univerzální služby, kterými musí být tyto výpočty doloženy. Pokud Úřad zjistí, že podklady poskytovatele univerzální služby jsou neúplné nebo mají nedostatky, stanoví poskytovateli přiměřenou lhůtu k jejich doplnění, popřípadě k opravě. Neprovede-li poskytovatel ve stanovené lhůtě nápravu, Úřad nezahrne náklady na splnění povinnosti uložené v rámci univerzální služby, které se neúplná či nedostatečná dokumentace týká, do čistých nákladů na poskytování univerzální služby.

(6) Úřad ověří správnost a úplnost podkladů do 6 týdnů od jejich předložení nebo doplnění podle odstavce 5, popřípadě ověřením pověří třetí subjekt, u něhož je zajištěna nestrannost a nezávislost na poskytovateli univerzální služby. Závěry ověření, výsledek a způsob výpočtu čistých nákladů na poskytování univerzální služby Úřad uveřejní. Chyby v psaní, počtech a jiné zřejmé nesprávnosti Úřad opraví a bezodkladně uveřejní.

(7) Postup Úřadu při výpočtu a stanovení čistých nákladů na poskytování univerzální služby, včetně kritérií posuzování neúnosné zátěže, postupu pro výpočet čistých nákladů na poskytování dílčí služby, postup pro vymezení tržních výhod podle odstavce 2 a doklady, kterými musí být tyto výpočty doloženy, stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Žádost o úhradu čistých nákladů je poskytovatel univerzální služby povinen podat Úřadu nejpozději do 31. července kalendářního roku následujícího po zúčtovacím období.

(2) Úřad rozhodne, zda výše čistých nákladů na poskytování univerzální služby stanovená podle § 48 představuje pro jejího poskytovatele neúnosnou zátěž. V případě, že výše čistých nákladů představuje pro tohoto poskytovatele neúnosnou zátěž, Úřad současně rozhodne o výši úhrady těchto nákladů. Lhůta, ve které musí být částka poukázána poskytovateli univerzální služby, nesmí být delší než 3 měsíce ode dne právní moci rozhodnutí podle věty druhé.

(3) Čisté náklady podle odstavce 2 hradí stát prostřednictvím Úřadu.

(4) Došlo-li k čerpání úhrady nákladů na poskytování univerzální služby podle odstavce 2 na základě nesprávných nebo neúplných údajů poskytovatele univerzální služby, Úřad toto své rozhodnutí zruší a znovu ve věci výše úhrady nákladů na poskytování univerzální služby rozhodne. Poskytovatel univerzální služby je povinen neoprávněně čerpané finanční prostředky vrátit nejpozději do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí, jímž bylo Úřadem rozhodnuto o úhradě nákladů na poskytování univerzální služby v nové výši nebo úhrada nebyla přiznána. Poskytovatel univerzální služby je zároveň povinen zaplatit penále za neoprávněné čerpání finančních prostředků ve výši 1 promile denně z částky rovnající se rozdílu částky uvedené ve zrušeném rozhodnutí o výši úhrady nákladů na poskytování univerzální služby a částky uvedené v novém rozhodnutí ve věci podle věty první. Penále je příjmem státního rozpočtu. Úřad může z důvodu zamezení tvrdosti penále snížit nebo výjimečně i prominout.

(1) Úřad uveřejní výroční zprávu za dané zúčtovací období, jejíž součástí je alespoň

(2) Výroční zpráva univerzální služby tvoří součást výroční zprávy o činnosti Úřadu podle § 110.

(1) Úřad provádí analýzu relevantních trhů stanovených podle § 52 za účelem zjištění, zda tyto trhy jsou efektivně konkurenční. Analýzu trhu Úřad vydává jako opatření obecné povahy. Efektivně konkurenčním trhem není trh, na němž působí jeden nebo více podniků s významnou tržní silou a kde nápravná opatření vnitrostátního práva nebo práva Evropské unie v oblasti hospodářské soutěže nepostačují k řešení daného problému. Informaci o zahájení provádění analýzy relevantního trhu Úřad uveřejní.

(2) Při provádění analýzy relevantních trhů podle odstavce 1 Úřad zvažuje možný budoucí vývoj na tomto trhu v případě absence regulace uložené na příslušném relevantním trhu a zohlední

(3) Úřad provádí analýzu relevantních trhů nejpozději do 5 let ode dne nabytí účinnosti opatření obecné povahy, kterým Úřad vydal analýzu relevantního trhu, kterou nebyl relevantní trh shledán efektivně konkurenčním. Tuto lhůtu může Úřad výjimečně prodloužit nejvýše o další 1 rok, oznámí-li to s odůvodněním Komisi nejpozději 4 měsíce před uplynutím této lhůty a ta do jednoho měsíce od oznámení nevznese proti prodloužení lhůty námitky.

(4) V případě, že Komise vydá změnu doporučení o relevantních trzích produktů a služeb²³), Úřad provede novou analýzu relevantních trhů do 3 let ode dne vydání tohoto doporučení za předpokladu, že se jedná o trhy, které dosud nebyly Komisi Úřadem oznámeny.

(5) Výsledky analýzy Úřad po konzultaci podle § 130 a 131 uveřejní včetně stanoviska Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. V případě zjištění, že trh není efektivně konkurenční, Úřad jako součást výsledků analýzy uvede návrh na stanovení podniku s významnou tržní silou a návrh povinností uvedených v odstavci 6, 7 nebo 14, které hodlá uložit za účelem nápravy, přičemž v souladu se zásadou proporcionality zvolí nejméně zatěžující způsob nápravy problémů zjištěných v analýze trhu.

(6) Úřad podle výsledku analýzy relevantního trhu stanoví rozhodnutím podnik s významnou tržní silou a popřípadě mu uloží jednu nebo zároveň několik z následujících povinností

(7) Úřad je oprávněn kromě povinností uvedených v odstavci 6 uložit rozhodnutím podnikům s významnou tržní silou jiné povinnosti týkající se přístupu nebo propojení. Úřad uloží tyto jiné povinnosti po obdržení souhlasného stanoviska Komise.

(8) V případě, že Úřad na základě analýzy relevantního trhu dojde k závěru, že uložením povinností podle odstavců 6 a 7 nebylo dosaženo účinné hospodářské soutěže a že zároveň přetrvávají významné problémy či tržní selhání v souvislosti s poskytováním služeb přístupu nebo propojení na velkoobchodním trhu, může jako mimořádné opatření uložit podniku s významnou tržní silou, který je vertikálně integrován, povinnost funkční separace podle § 86a.

(9) Pokud povinnosti podle odstavců 6, 7, 8 a 14 na relevantním trhu již existují, Úřad vydá rozhodnutí o zachování, změně nebo zrušení těchto povinností.

(10) Úřad průběžně sleduje, vyhodnocuje a zvažuje dopady nového vývoje na relevantním trhu ovlivňujícího dynamiku hospodářské soutěže, například ve vztahu k obchodním dohodám, včetně dohod o společných investicích. Nejsou-li tyto dopady dostatečně významné, aby vyžadovaly novou analýzu relevantního trhu, Úřad posoudí, zda je nezbytné přezkoumat povinnosti uložené podniku s významnou tržní silou a rozhodnout o zachování, změně, zrušení těchto povinností, nebo uložení nových povinností podle odstavců 6, 7, 8 a 14.

(11) Zjistí-li Úřad na základě zpracované analýzy, že relevantní trh je efektivně konkurenční nebo není nadále relevantním trhem podle § 52 odst. 1, rozhodne o zrušení stanovení podniku s významnou tržní silou a povinností uložených podle odstavců 6, 7, 8 a 14. Úřad o rozhodnutí informuje dotčené subjekty v dostatečném předstihu před nabytím právní moci tohoto rozhodnutí, aby byl zajištěn udržitelný přechod pro příjemce těchto povinností a koncové uživatele a pro výběr koncových uživatelů, a mezi potřebou, aby regulace nepokračovala nad rámec nezbytné doby. Při tom může Úřad stanovit zvláštní podmínky a výpovědní doby ve vztahu ke stávajícím dohodám o přístupu.

(12) Rozhodnutí podle odstavců 6 až 11 a 13 až 15 Úřad uveřejní podle § 125.

(13) V případě nadnárodních trhů Úřad provádí analýzu relevantního trhu společně s dotčenými národními regulačními úřady a popřípadě koordinovaným postupem stanoví rozhodnutím podnik s významnou tržní silou na daném trhu a rozhodne o uložení, zachování, změně nebo zrušení povinností podle odstavců 6, 7, 8 a 14. O tomto rozhodnutí Úřad informuje Komisi podle § 131. Nadnárodním trhem se pro účely tohoto zákona rozumí trh určený rozhodnutím Komise, který pokrývá území Evropské unie nebo jeho podstatnou část a nachází se v České republice a nejméně v jednom dalším členském státě. Úřad společně s jedním nebo více dotčenými národními regulačními úřady může požádat Sdružení BEREC o provedení analýzy při zjišťování potenciálního nadnárodního trhu.

(14) Stanovil-li Úřad podle odstavce 3 podnik s významnou tržní silou na některém relevantním trhu pro koncové uživatele a dospěl-li po provedení konzultace v souladu s § 130 a 131 k závěru, že nápravy nebude dosaženo uložením povinností podle odstavce 6, je oprávněn tomuto podniku nebo těmto podnikům rozhodnutím zakázat

(15) Podnik, který byl na jednom relevantním trhu stanoven jako podnik s významnou tržní silou, může být jako takový podnik stanoven i na jiném úzce souvisejícím relevantním trhu, pokud jsou vazby mezi těmito trhy takové, že umožňují přenesení tržní síly z jednoho relevantního trhu na druhý, čímž se posiluje tržní síla tohoto podniku. Úřad může po provedení analýzy druhého trhu uložit i na tomto trhu povinnosti podle odstavce 6 písm. a) až c) a e). Pokud není uložení těchto povinností dostatečné, může mu na tomto trhu uložit i povinnosti podle odstavce 14.

(16) Neprovede-li Úřad analýzu relevantního trhu určeného v doporučení o relevantních trzích produktů a služeb ve lhůtě podle odstavce 3 nebo 4 nebo domnívá-li se, že ji v této lhůtě neprovede, může požádat o pomoc při provedení a dokončení analýzy relevantního trhu a návrhu nápravných opatření Sdružení BEREC. Úřad do 6 měsíců od konce lhůty podle odstavce 3 nebo 4 oznámí Komisi návrh těchto nápravných opatření.

(1) Úřad stanoví opatřením obecné povahy pro účely tohoto zákona relevantní trhy v oboru elektronických komunikací, včetně kritérií pro vymezení relevantního trhu a kritérií pro hodnocení významné tržní síly, s přihlédnutím k rozhodnutím, doporučením a pokynům Komise²³). Úřad zohlední rovněž výsledky zeměpisného mapování provedeného podle § 115a. V odůvodnění opatření obecné povahy Úřad uvede kromě svého zdůvodnění i stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

(2) V případě, že Úřad hodlá vymezit další relevantní trhy, než jsou stanoveny opatřením podle odstavce 1, návrh vymezení takových trhů konzultuje podle § 130 a 131.

(3) Úřad při vymezení relevantního trhu musí ověřit, zda jsou kumulativně splněna tato kritéria:

(4) Při analýze relevantních trhů uvedených v doporučení o relevantních trzích produktů a služeb se má za to, že kritéria pro vymezení relevantního trhu podle odstavce 3 jsou splněna, pokud Úřad na základě jejich vyhodnocení nedospěje k závěru, že jedno nebo více těchto kritérií splněno není.

(1) Úřad společně s jedním nebo více dotčenými regulačními úřady může podat odůvodněnou žádost Sdružení BEREC o provedení analýzy nadnárodní poptávky ze strany koncových uživatelů po produktech a službách, jež jsou v Evropské unii poskytovány na jednom nebo více trzích uvedených v doporučení o relevantních trzích produktů a služeb, pokud na straně poptávky existuje vážný problém, který je nutné řešit. Analýzou Sdružení BEREC není dotčeno případné určení nadnárodních trhů podle § 51 odst. 13 ani případná určení relevantních trhů na celostátním nebo nižším základě učiněná Úřadem podle § 52.

(2) Úřad společně s jedním nebo více dotčenými regulačními úřady může oznámit návrh opatření týkajících se analýzy relevantního trhu a případných regulačních povinností rovněž v případě absence nadnárodních trhů, pokud se domnívají, že tržní podmínky ve všech těchto členských státech jsou dostatečně srovnatelné.

(1) Právnická nebo fyzická osoba podnikající v oblasti elektronických komunikací, která má samostatně nebo ve spojení s jedním nebo více subjekty na relevantním trhu takové ekonomické postavení, které jí umožňuje chovat se ve značné míře nezávisle na konkurenci, zákaznících a spotřebitelích, je podnikem s významnou tržní silou.

(2) Podnik s významnou tržní silou na relevantním trhu se považuje za podnik s významnou tržní silou i na úzce souvisejícím trhu, pokud vazby mezi těmito trhy umožňují přenesení tržního vlivu z relevantního trhu na související trh, a tím vedou k posílení celkové tržní síly tohoto subjektu.

(3) Na relevantním trhu může být označen jeden subjekt jako podnik se samostatnou významnou tržní silou nebo více subjektů se společnou významnou tržní silou.

(4) Při posuzování, zda mají 2 nebo více subjektů na relevantním trhu společnou významnou tržní sílu, postupuje Úřad v souladu s pokyny Komise pro analýzu relevantních trhů a posuzování významné tržní síly²³).

(1) Podnikatel, který je povinen poskytovat službu podle § 34, sjedná ceny za propojení v souvislosti s poskytováním těchto služeb tak, aby tyto ceny byly nákladově orientovány.

(2) Nákladově orientovanou cenou se rozumí cena, která zahrnuje efektivně a účelně vynaložené náklady a přiměřený zisk. Tato cena se sjedná tak, aby zajistila návratnost investic v přiměřeném časovém období a zohlednila příslušná rizika, včetně rizik spojených s investicemi do nových sítí.

(1) Při regulaci cen v oblasti elektronických komunikací postupuje Úřad podle tohoto zákona. Regulací cen se rozumí stanovení nebo přímé usměrňování výše cen bez daně z přidané hodnoty.

(2) Úřad je oprávněn uplatnit regulaci cen, včetně podmínek ovlivňujících cenu, za univerzální službu poskytovanou poskytovatelem univerzální služby a za služby poskytované podnikem s významnou tržní silou na relevantním trhu rozhodnutím o ceně.

(3) Úřad sleduje a vyhodnocuje vývoj úrovně cen, jež jsou nebo mohou být podle odstavce 2 předmětem regulace cen v oblasti elektronických komunikací.

(4) Úřad je povinen při uplatňování cenové regulace brát do úvahy ochranu zájmů subjektu, jehož ceny jsou regulovány tak, aby cena plynoucí z rozhodnutí Úřadu byla přinejmenším nákladová; to neplatí pro služby podle § 43.

(1) V případě, že analýza relevantního trhu souvisejícího s propojením nebo přístupem provedená podle § 51 prokáže, že tento trh není efektivně konkurenční zejména tím, že by mohlo docházet k uplatňování nepřiměřeně vysoké nebo nepřiměřeně nízké ceny v neprospěch koncových uživatelů, a jestliže by opatření podle § 51 odst. 6 písm. a) až d) a f) nevedla k nápravě, je Úřad oprávněn uplatnit regulaci cen na tomto relevantním trhu vydáním rozhodnutí o ceně.

(2) V případě, že analýza relevantního trhu pro koncové uživatele provedená podle § 51 prokáže, že tento trh není efektivně konkurenční, a jestliže by opatření podle odstavce 1 nevedlo k nápravě, je Úřad oprávněn uplatnit regulaci cen na tomto relevantním trhu vydáním rozhodnutí o ceně.

(3) Při uplatnění regulace cen podle odstavců 1 a 2 vůči podniku s významnou tržní silou je Úřad povinen v rozhodnutí o ceně zohlednit potřebu podpory hospodářské soutěže a dlouhodobé zájmy koncových uživatelů související se zaváděním a využíváním vysokorychlostních sítí elektronických komunikací. Za účelem podpory investic dotčeného podniku, především do sítí nové generace, a především do sítí s velmi vysokou kapacitou, přihlédne Úřad k investicím provedeným operátorem a umožní mu přiměřenou návratnost odpovídajícího použitého kapitálu s přihlédnutím ke všem rizikům specificky spojeným s investičním projektem. Dále Úřad při uplatnění regulace cen podle odstavce 1 zohlední rovněž přínosy předvídatelných a stabilních velkoobchodních cen při zajišťování účinného vstupu a dostatečných pobídek pro všechny operátory, aby zaváděli nové a zdokonalené sítě.

(1) Způsoby regulace cen, které je Úřad oprávněn uplatnit za podmínek stanovených v § 57, jsou

(2) Při regulaci ceny podle odstavce 1 písm. a) může Úřad stanovit cenu vycházející z cen srovnatelných trhů.

(3) Způsoby regulace cen lze účelně spojovat.

(1) Rozhodnutí o ceně musí obsahovat v odůvodnění i metodu postupu Úřadu, která byla podkladem k rozhodnutí. Úřad návrh rozhodnutí o ceně konzultuje podle § 130 a 131.

(2) Rozhodnutí o ceně Úřad uveřejní.

(1) Podnik s významnou tržní silou na relevantním trhu, který má na základě rozhodnutí Úřadu povinnost nákladové orientace cen, je povinen na žádost Úřadu prokázat, že uplatněné ceny jsou nákladově orientované a jsou v souladu s metodikou oddělené evidence nákladů podle § 86. Pro kontrolu výpočtu nákladů může Úřad použít metody, které nejsou závislé na metodách používaných dotčeným podnikem s významnou tržní silou, popřípadě použít ceny srovnatelných trhů.

(2) Dojde-li Úřad na základě kontroly podle odstavce 1 k závěru, že dotčená osoba neplní povinnosti nákladové orientace cen, uloží tomuto subjektu rozhodnutím povinnost tyto ceny upravit. Toto rozhodnutí musí obsahovat odůvodnění.

(1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen poskytovat tuto službu nepřetržitě po všechny dny v roce, nestanoví-li zákon jinak, a v kvalitě stanovené podle § 71.

(2) V případech, kdy je ohroženo nebo přerušeno nepřetržité poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací, je Úřad oprávněn rozhodnout o opatřeních nezbytných k udržení nebo obnovení tohoto poskytování a v případě potřeby uloží podnikateli, který poskytuje dílčí službu podle § 38 odst. 2, aby zajistil další poskytování této dílčí služby těm uživatelům, u kterých je její nepřetržité poskytování ohroženo nebo přerušeno.

(3) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen zajistit nepřetržitý přístup k tísňovým službám, vyjma případů uvedených v § 33 odst. 10, a k evropským harmonizovaným číslům.

(4) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen vést aktuální databázi všech svých účastníků veřejně dostupné služby elektronických komunikací. Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací prostřednictvím mobilní sítě elektronických komunikací v této databázi vede rovněž jemu dostupné údaje o aktivovaných předplacených kartách v jeho mobilní síti. Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je oprávněn pro účely databáze účastníků získávat a používat jejich rodná čísla.

(5) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací neodpovídá při poskytování této služby za obsah přenášených zpráv.

(6) Podnikatel poskytující hlasovou komunikační službu umožňující mezinárodní volání je povinen zajišťovat uskutečnění všech mezinárodních volání do Evropského telefonního číslovacího prostoru. Cena za tato volání musí být obdobná jako cena, kterou si tento podnikatel účtuje za volání do i z členských států Evropské unie. Právo podnikatele na úhradu nákladů za přenos těchto volání v jeho síti není tímto dotčeno.

(7) Podnikatel poskytující službu ukončení volání je povinen uplatňovat jednotné maximální sazby za ukončení hlasového volání v mobilní síti po celé Evropské unii a jednotné maximální sazby za ukončení hlasového volání v pevné síti po celé Evropské unii maximálně ve výši stanovené předpisem vydaným Komisí podle čl. 75 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972. Úřad každoročně informuje Sdružení BEREC a Komisi o plnění této povinnosti.

(8) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací neuplatní vůči koncovému uživateli z důvodů týkajících se jeho státní příslušnosti, místa pobytu nebo místa jeho usazení žádné diskriminační požadavky nebo podmínky v souvislosti s poskytováním služby elektronických komunikací, pokud k takovému odlišnému zacházení nejsou dány objektivní důvody.

(1) Osoba vykonávající komunikační činnost je povinna používat pro poskytování služeb, určování technických rozhraní a síťových funkcí v míře nezbytně nutné pro zabezpečení interoperability a bezpečnosti služeb, spojení mezi koncovými body, usnadnění změny poskytovatele a přenositelnosti čísel a k rozšíření možností výběru pro uživatele normy a specifikace, jejichž seznam je uveřejňován v Úředním věstníku Evropské unie jako základ pro podporu harmonizovaného zajišťování sítí elektronických komunikací, poskytování služeb elektronických komunikací, přiřazených prostředků a přiřazených služeb, spojení mezi koncovými body, usnadnění změny poskytovatele a přenositelnosti čísel.

(2) Pokud normy nebo specifikace podle odstavce 1 nebyly uveřejněny, použijí se normy nebo specifikace přijaté evropskými organizacemi pro normalizaci. Pokud takové normy a specifikace neexistují, použijí se přiměřeně mezinárodní normy nebo doporučení přijatá Mezinárodní telekomunikační unií (ITU), Evropskou konferencí správ pošt a telekomunikací (CEPT), Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO) nebo Mezinárodní elektrotechnickou komisí (IEC).

(3) S využitím norem a specifikací uvedených v odstavcích 1 a 2 Úřad sestavuje síťové plány, které jsou podnikatelé zajišťující sítě elektronických komunikací nebo poskytující služby elektronických komunikací povinni dodržovat. Síťové plány Úřad vydává jako opatření obecné povahy.

(1) Poskytovatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, jiné než přenosové služby používané pro poskytování služby komunikace mezi stroji, poskytne spotřebiteli před uzavřením smlouvy nebo před tím, než spotřebitel učiní závaznou nabídku, vedle informací podle § 1811 a 1820 občanského zákoníku také informace

(2) Informace podle odstavce 1 se poskytují jasně a srozumitelně v textové podobě nebo ve formě dokumentu, který zpřístupní poskytovatel podle odstavce 1, ve snadno dostupné elektronické verzi. Poskytovatel podle odstavce 1 spotřebitele výslovně upozorní, že daný dokument je k dispozici a že je důležité si jej stáhnout pro účely dokumentace, pozdějšího použití a reprodukce v nezměněné podobě.

(3) Informace podle odstavce 1 se poskytují na žádost ve formátu přístupném pro koncové uživatele se zdravotním postižením v souladu s právem Evropské unie o harmonizaci požadavků na přístupnost u výrobků a služeb⁷⁶).

(4) Informace podle odstavců 1, 2, 5 a 9 se poskytují též koncovému uživateli, kterým je mikropodnik⁷⁷), malý podnik⁷⁷) nebo nezisková organizace, ledaže se výslovně vzdal všech, nebo některých práv, která mu plynou z těchto odstavců. Koncový uživatel, který je mikropodnikem, malým podnikem nebo neziskovou organizací, doloží tuto skutečnost prohlášením před uzavřením smlouvy s podnikatelem poskytujícím veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, včetně informace, zda se zříká takového práva.

(5) Poskytovatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, jiné než přenosové služby používané pro poskytování služeb komunikace mezi stroji, je povinen poskytnout spotřebitelům také stručné a snadno čitelné shrnutí smlouvy odpovídající šabloně pro shrnutí smlouvy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie⁷⁸). Toto shrnutí obsahuje alespoň

(6) Poskytovatel podle odstavce 1 je povinen řádně vyplnit požadované informace do šablony pro shrnutí smlouvy podle odstavce 5 a poskytnout jej spotřebiteli bezplatně před uzavřením smlouvy, a to i u smluv uzavíraných distančním způsobem. Je-li z objektivních technických důvodů nemožné poskytnout shrnutí smlouvy v daném okamžiku, je poskytovatel povinen jej poskytnout neprodleně poté a smlouva nabývá účinnosti v okamžiku, kdy spotřebitel po obdržení shrnutí smlouvy potvrdí svůj souhlas se smlouvou.

(7) Údaje o obsahu závazku, které podnikatel sdělil spotřebiteli před uzavřením smlouvy, se stávají obsahem smlouvy, ledaže si strany výslovně ujednaly určitou náležitost jinak.

(8) Smlouva musí také obsahovat ověřovací kód podle § 34 odst. 7 písm. d) a § 34a odst. 5 písm. e) a identifikační údaje účastníka, kterými jsou, je-li uživatelem

(9) Je-li služba přístupu k internetu nebo veřejně dostupná interpersonální komunikační služba účtována na základě času nebo objemu spotřeby, je její poskytovatel povinen nabízet spotřebiteli funkci sledování a kontroly využívání každé z účtovaných služeb. Tato funkce zahrnuje včasný přístup k informacím o úrovni spotřeby služeb zahrnutých do plánu sazeb. Poskytovatel je povinen informovat spotřebitele před dosažením limitu spotřeby, jak jej stanovil Úřad podle odstavce 10, a který je zahrnut v jeho cenovém plánu, jakož i při úplném vyčerpání určité služby zahrnuté v jeho cenovém plánu.

(10) Úřad může stanovit náležitosti informační povinnosti poskytovatele o úrovni spotřeby a dočasném přerušení dalšího využívání příslušných služeb, je-li dosažen Úřadem stanovený finanční nebo objemový limit, a to

(11) Úřad může podnikateli poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, jinou než přenosovou službu používanou pro poskytování služby komunikace mezi stroji, nebo zajišťujícímu připojení k veřejné komunikační síti uložit rozhodnutím, aby provedl změnu smlouvy nebo jejího zveřejněného návrhu pro veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo pro zajištění připojení k veřejné komunikační síti, jsou-li v rozporu s tímto zákonem, prováděcími právními předpisy k tomuto zákonu, se zákonem o ochraně spotřebitele, a to z důvodu nekalých, klamavých nebo agresivních obchodních praktik nebo z důvodu diskriminace spotřebitele^24a), nebo s přímo použitelnými předpisy Evropské unie v oblasti elektronických komunikací.

(12) Uzavírá-li se, nebo mění smlouva o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací, jiné než přenosové služby používané pro poskytování služeb komunikace mezi stroji, nebo připojení k veřejné komunikační síti za použití prostředku komunikace na dálku, je podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, jinou než přenosovou službu používanou pro poskytování služeb komunikace mezi stroji, nebo zajištující připojení k veřejné komunikační síti povinen bezodkladně po uzavření smlouvy nebo její změny poskytnout spotřebiteli nebo koncovému uživateli, který je podnikající fyzickou osobou, informace podle odstavce 1 písemně, a to v listinné nebo elektronické podobě. Lhůta pro odstoupení spotřebitele nebo koncového uživatele, který je podnikající fyzickou osobou, od smlouvy nebo její změny uzavřené mimo obchodní prostory nebo při použití prostředků komunikace na dálku začíná běžet dnem následujícím po dni předání těchto informací.

(1) V případě, že poskytovatel služeb přístupu k internetu nebo veřejně dostupné interpersonální komunikační služby podmiňuje poskytování této služby určitými podmínkami, zveřejní přehledným, vyčerpávajícím a strojově čitelným způsobem a ve formátu přístupném pro koncové uživatele se zdravotním postižením v souladu s právem Evropské unie o harmonizaci požadavků na přístupnost u výrobků a služeb⁷⁶) tyto informace:

(2) Poskytovatel služeb přístupu k internetu nebo veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb je povinen pravidelně aktualizovat informace podle odstavce 1.

(3) Úřad může vyhláškou stanovit formu, jakou se informace podle odstavce 1 zveřejňují. Tyto informace je poskytovatel služeb přístupu k internetu nebo veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb povinen poskytnout Úřadu na jeho žádost před jejich zveřejněním.

(1) V případě, že podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, jinou než interpersonální komunikační službu nezávislou na číslech a přenosovou službu používanou pro poskytování služeb mezi stroji, nebo zajišťující připojení k veřejné komunikační síti uzavírá se spotřebitelem smlouvu na dobu určitou, nesmí tato doba pro danou službu elektronických komunikací přesáhnout 24 měsíců, jinak se smlouva považuje za smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou. To platí i v případě uživatele, kterým je mikropodnik, malý podnik nebo nezisková organizace, pokud se práva plynoucího z tohoto odstavce výslovně nevzdal. Uživatel, který je mikropodnikem, malým podnikem nebo neziskovou organizací, doloží tuto skutečnost prohlášením před uzavřením smlouvy s podnikatelem poskytujícím veřejně dostupnou službu elektronických komunikací.

(2) Odstavec 1 se nepoužije na dobu trvání smluv o splátkách, ve kterých spotřebitel ve zvláštní smlouvě souhlasil se splátkovými platbami výhradně za zavedení fyzického připojení, zejména k sítím pro připojení s velmi vysokou kapacitou. Tyto smlouvy o zavedení fyzického připojení nezahrnují koncová zařízení, jako jsou routery a modemy, a nesmí bránit spotřebitelům v uplatnění jejich práv podle odstavce 1.

(3) Jestliže smlouva o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací, jiné než interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech a přenosové služby používané pro poskytování služeb mezi stroji, uzavřená na dobu určitou umožňuje automatické prodloužení závazku za týchž podmínek o tutéž dobu, na kterou byla smlouva uzavřena, má účastník po takovémto automatickém prodloužení právo závazek ze smlouvy kdykoli bezplatně vypovědět s nejvýše jednoměsíční výpovědní dobou. Poskytovatel služby prokazatelně informuje účastníka v textové podobě jasně a srozumitelně nejméně 1 měsíc před tímto automatickým prodloužením závazku ze smlouvy o jeho konci a o způsobech, jak lze závazek ze smlouvy vypovědět. Dále tento poskytovatel služby účastníka informuje o nejvýhodnějších cenách za jím poskytované služby.

(4) Informaci podle odstavce 3 věty poslední poskytne účastníkům poskytovatel služby také alespoň jednou ročně.

(5) Poskytovatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, jiné než je interpersonální komunikační služba nezávislá na číslech, může změnit smluvní podmínky, je-li to ujednáno a jestliže v textové podobě jasným a srozumitelným způsobem informoval účastníka o veškerých změnách smluvních podmínek nejpozději 1 měsíc před nabytím účinnosti změny smlouvy a zároveň ho informoval o jeho právu vypovědět závazek ze smlouvy, aniž by mu vznikly jakékoli další náklady, jestliže s novými podmínkami nesouhlasí. Právo vypovědět závazek ze smlouvy je možné uplatnit do 1 měsíce po doručení oznámení. Účastník má právo bezplatně vypovědět závazek ze smlouvy, aniž by mu vznikly jakékoli další náklady, pouze v případě, nejsou-li pro něj navrhované změny výhradně přínosné, nejsou-li čistě administrativní povahy a s neutrálními dopady, nebo pokud smlouva nebyla změněna na základě změny právní úpravy nebo v případě změny smlouvy podle § 63 odst. 11.

(6) Je-li skutečné poskytování služby elektronických komunikací, jiné než služby přístupu k internetu a interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech, narušeno jakoukoli významnou trvající nebo často se opakující odchylkou od plnění uvedeného ve smlouvě, může účastník, který je spotřebitelem, vypovědět závazek ze smlouvy podle odstavce 7.

(7) V případě, kdy má podle odstavce 3, 5 nebo 6 anebo podle § 63c odst. 2 účastník právo vypovědět závazek ze smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací, jiné než interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech, před koncem původně sjednaného období, neukládá se mu žádná úhrada, kromě úhrady za dotované koncové zařízení, pokud si ho ponechá. V takovém případě výše úhrady nesmí překročit poměrnou část hodnoty tohoto zařízení dohodnutou v okamžiku uzavření smlouvy, nebo části ceny za služby, kterou zbývá uhradit do zániku závazku ze smlouvy, podle toho, která z těchto 2 částek je nižší. Bylo-li omezeno využívání dotovaného koncového zařízení v jiných sítích, poskytovatel toto omezení bezplatně odstraní nejpozději v okamžiku zaplacení úhrady.

(8) Zanikne-li závazek ze smlouvy uzavřené na dobu určitou nebo ze smlouvy uzavřené na dobu neurčitou před uplynutím sjednané minimální doby trvání výpovědí nebo dohodou smluvních stran před uplynutím doby trvání, z jiných důvodů než podle odstavce 7, smí být v případě smlouvy uzavřené se spotřebitelem nebo koncovým uživatelem, který je podnikající fyzickou osobou, úhrada požadována pouze, pokud závazek ze smlouvy skončí do 3 měsíců ode dne jejího uzavření, a nesmí být v případě smlouvy uzavřené se spotřebitelem nebo podnikající fyzickou osobou, vyšší než jedna dvacetina součtu

(9) Výše úhrady podle odstavce 8 se počítá z částky placené v průběhu trvání závazku ze smlouvy. Pokud je poskytována sleva oproti ceníkové ceně, nelze určit výši úhrady z ceníkové ceny. V případě dotovaného koncového zařízení se postupuje podle odstavce 7.

(10) Jde-li o přenosové služby používané pro poskytování služeb mezi stroji, může práv podle odstavců 5 až 8 požívat pouze účastník, který je spotřebitelem, mikropodnikem, malým podnikem nebo neziskovou organizací.

(11) Využije-li účastník právo podle § 34 odst. 1, dojde k zániku závazku ze smlouvy nejpozději počátkem prvního pracovního dne následujícího po uplynutí doby 2 pracovních dnů, která začne běžet, jakmile přejímající poskytovatel služby vyrozumí opouštěného poskytovatele služby podle § 34 odst. 9, pokud se nedohodnou jinak. Tato doba se neuplatní, pokud doba zbývající do zániku závazku ze smlouvy je kratší, k přenesení čísla nedošlo nebo na žádost účastníka.

(12) Využije-li účastník právo podle § 34a odst. 1, dojde k zániku závazku ze smlouvy dnem, kdy došlo k ukončení postupu změny poskytovatele služby přístupu k internetu. Na žádost účastníka může být okamžik zániku závazku ze smlouvy stanoven odlišně. Zánik závazku ze smlouvy s opouštěným poskytovatelem služby přístupu k internetu v důsledku změny poskytovatele služby může být důvodem pro ukončení této služby v rámci smluvního vztahu na velkoobchodní úrovni.

(13) Smluvní ujednání, která by obsahovala takové podmínky a postupy pro zánik závazku ze smlouvy, které jsou odrazující od změny poskytovatele služeb elektronických komunikací, nemají právní účinky.

(1) Jestliže balíček služeb nebo balíček služeb a koncového zařízení nabízený spotřebiteli obsahuje službu přístupu k internetu nebo veřejně dostupnou interpersonální komunikační službu založenou na číslech, použijí se § 34 a 34a, je-li to technicky proveditelné, a § 63 odst. 5 a 6, § 63a a 63b na všechny služby balíčku, jako jsou služby elektronických komunikací nebo audiovizuální mediální služby na vyžádání, popřípadě jiné služby informační společnosti, a obdobně i na ty služby, na které by se uvedená ustanovení jinak nevztahovala.

(2) Má-li spotřebitel právo ukončit závazek ze smlouvy ke kterékoli složce balíčku podle odstavce 1 před koncem ujednaného období z důvodu vadného plnění nebo jiného porušení smlouvy, má právo ukončit závazek ze smlouvy ke všem složkám balíčku.

(3) Uzavření smlouvy týkající se doplňkových služeb nebo koncového zařízení, které poskytuje nebo distribuuje tentýž poskytovatel služeb přístupu k internetu nebo veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb založených na číslech, neprodlužuje původní dobu trvání smlouvy, k níž se služby nebo koncové zařízení přidávají, pokud s tím spotřebitel při uzavírání smlouvy o doplňkových službách nebo koncovém zařízení výslovně nevyjádřil svůj souhlas.

(4) Odstavce 1 a 3 se použijí rovněž na účastníka, kterým je mikropodnik, malý podnik nebo nezisková organizace, pokud se výslovně nevzdal všech nebo některých práv, která mu plynou z těchto odstavců. Účastník, kterým je mikropodnik, malý podnik nebo nezisková organizace, doloží tuto skutečnost prohlášením v okamžiku uplatnění práva podle odstavců 1 a 3.

(1) Ustanovení § 33, 33b, 34, 34a, 38, 43, 63 až 63d, 69b a 71 se nepoužijí na mikropodnik poskytující interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech, ledaže poskytuje i jiné služby elektronických komunikací.

(2) Mikropodnik, na který se vztahuje výjimka podle odstavce 1, má povinnost o této skutečnosti informovat vhodným způsobem koncové uživatele před uzavřením smlouvy.

(1) Účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, je povinen uhradit za poskytnutou službu, popřípadě balíček podle § 63c, cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby, popřípadě balíčku podle § 63c.

(2) Podnikatel poskytující službu přístupu k internetu nebo interpersonální komunikační službu založenou na číslech, je povinen v elektronické podobě poskytovat bezplatně podle výběru účastníka, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatele, vyúčtování ceny za poskytnuté služby podle druhu služby, nebo souhrnné vyúčtování ceny za poskytnuté služby jednou položkou. Vyúčtování ceny za poskytnuté služby podle druhu služby obsahuje rovněž informace o základních podmínkách poskytované služby, které stanoví prováděcí právní předpis podle odstavce 13. Vyúčtování ceny neobsahuje položky za volání nebo jiné služby elektronických komunikací, které účastník, který je koncový uživatel, popřípadě uživatel, neplatí, včetně volání na čísla pro přístup ke službám na účet volaného a rozpis využívání služby přístupu k internetu a využívání hlasové služby, které jsou zpoplatněny formou paušálního poplatku za určité časové období. U předplacených karet se vyúčtování ceny neposkytuje.

(3) Je-li podnikatel uvedený v odstavci 2 poskytovatelem univerzální služby s povinností podle § 38 odst. 2 písm. d) bod 1, poskytne spotřebiteli jen jedno bezplatné vyúčtování ceny podle výběru spotřebitele.

(4) Podnikatel, včetně poskytovatele univerzální služby, který předkládá vyúčtování ceny obsahující rozpis jednotlivých volání, poskytne na žádost účastníka, který je koncovým uživatelem, za úplatu i vhodnou alternativu tohoto vyúčtování ceny zajišťující zvýšenou ochranu soukromí tohoto účastníka, například neuvedením části volaného čísla ve vyúčtování ceny.

(5) Po dohodě s účastníkem, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatelem, podnikatel předloží vyúčtování ceny i v jiné podobě než elektronické.

(6) Podnikatel poskytující službu přístupu k internetu nebo interpersonální komunikační službu založenou na číslech je povinen ve vyúčtování ceny vyznačit zúčtovací období, které nesmí být delší než 90 kalendářních dnů a v případě poskytování univerzální služby 35 kalendářních dnů, nedohodne-li s účastníkem, který je koncovým uživatelem, jiné období, a zajistit podání vyúčtování ceny tak, aby mohlo být tomuto účastníkovi dodáno do 15 dnů ode dne ukončení zúčtovacího období, a to způsobem stanoveným zákonem o poštovních službách nebo jiným způsobem, byl-li tento jiný způsob dodání s účastníkem, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatelem, dohodnut.

(7) Účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel má právo uplatnit reklamaci na vyúčtování ceny nebo na poskytovanou veřejně dostupnou službu elektronických komunikací.

(8) Reklamaci na vyúčtování ceny je účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel oprávněn uplatnit bez zbytečného odkladu, nejpozději do 2 měsíců ode dne dodání vyúčtování ceny za poskytnutou službu, popřípadě balíček podle § 63c, jinak právo zanikne. Není-li vzhledem k druhu poskytované služby, popřípadě balíčku podle § 63c, vyúčtování ceny dodáváno, je oprávněn reklamaci uplatnit do 2 měsíců ode dne poskytnutí služby, popřípadě balíčku podle § 63c. Podání reklamace nemá odkladný účinek vůči splnění povinnosti uhradit vyúčtovanou cenu, Úřad je však v odůvodněných případech oprávněn na žádost tohoto účastníka, popřípadě uživatele rozhodnout, že podání reklamace má odkladný účinek. Vydání tohoto rozhodnutí může být prvním úkonem Úřadu v řízení. Proti tomuto rozhodnutí nelze podat rozklad. Pro doručování v řízení o odkladném účinku se ustanovení zákona upravujícího postup soudu a účastníků v občanském soudním řízení⁵⁸) použijí obdobně.

(9) Reklamaci na poskytovanou službu je účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel oprávněn uplatnit bez zbytečného odkladu, nejpozději do 2 měsíců ode dne vadného poskytnutí služby, jinak právo zanikne.

(10) Podnikatel poskytující službu přístupu k internetu nebo interpersonální komunikační službu založenou na číslech, je povinen vyřídit reklamaci na vyúčtování ceny nebo na poskytování služby bez zbytečného odkladu, nejpozději do 1 měsíce ode dne doručení reklamace. Vyžaduje-li vyřízení reklamace projednání se zahraničním provozovatelem, je povinen reklamaci vyřídit nejpozději do 2 měsíců ode dne jejího doručení. Doručení vyřízení reklamace musí být provedeno prokazatelným způsobem.

(11) Pokud se strany nedohodnou jinak, je podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinen v případě, že dojde k vyúčtování ceny za službu, popřípadě balíček podle § 63c, v neprospěch účastníka, který je koncovým uživatelem, vrátit mu rozdíl ceny způsobem a ve lhůtách stanovených všeobecnými podmínkami služby, popřípadě balíčku podle § 63c, nejpozději však do 1 měsíce od vyřízení reklamace. Po splnění těchto povinností a uspokojení těchto práv uživatele není podnikatel poskytující službu, popřípadě balíček podle § 63c, povinen uhrazovat uživatelům služby, popřípadě balíčku podle § 63c, náhradu škody, která jim vznikne v důsledku přerušení služby.

(12) Pokud službu bylo možno využít jen částečně, anebo ji nebylo možno využít vůbec pro závadu technického nebo provozního charakteru na straně podnikatele poskytujícího službu, je tento povinen zajistit odstranění závady a přiměřeně snížit cenu nebo po dohodě s účastníkem, který je koncovým uživatelem, zajistit poskytnutí služby náhradním způsobem. Podnikatel poskytující službu elektronických komunikací není povinen nahradit jejím uživatelům škodu, která jim vznikne v důsledku přerušení služby nebo vadného poskytnutí služby.

(13) Rozsah vyúčtování ceny za poskytnuté služby podle druhu služby podle odstavce 2 stanoví Úřad prováděcím právním předpisem.

(1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen před započetím poskytování služby, popřípadě balíčku podle § 63c, prokazatelně upozornit účastníka na důsledky neplacení účtů. Náklady za prokazatelné upozornění hradí podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací.

(2) Nezaplatil-li účastník ve lhůtě splatnosti uvedené na vyúčtování ceny za poskytnuté služby, popřípadě balíček podle § 63c, podnikatel uvedený v odstavci 1 jej prokazatelně upozorní a stanoví náhradní lhůtu plnění ne kratší než 1 týden ode dne dodání upozornění. Po marném uplynutí náhradní lhůty může podnikatel účastníku omezit poskytování dotčené samostatně účtované služby, popřípadě balíčku podle § 63c, zamezením aktivního přístupu ke službě, popřípadě balíčku podle § 63c, s výjimkou přístupu k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace. Cena za prokazatelné upozornění musí být nákladově orientovaná.

(3) Podnikatel uvedený v odstavci 1 může ukončit smluvní vztah nebo nezřídit účastníkovi přístup k veřejně dostupné službě elektronických komunikací v případech, kdy účastník úmyslně uvedl nesprávné osobní nebo identifikační údaje nebo soustavně opožděně platil nebo soustavně neplatil cenu za služby uvedené ve vyúčtování ceny, a to pouze po prokazatelném upozornění účastníka. Soustavným opožděným placením se pro účely tohoto ustanovení rozumí zaplacení nejméně 2 po sobě jdoucích vyúčtování ceny po lhůtě splatnosti. Soustavným neplacením se pro účely tohoto ustanovení rozumí existence nejméně 3 nezaplacených vyúčtování ceny.

(1) Poskytovatel interpersonální komunikační služby založené na číslech, který přiděluje čísla podle číslovacího plánu účastníkům, je povinen na žádost osoby, která poskytuje veřejně dostupné informační služby o číslech nebo poskytuje účastnické seznamy, jí předat osobní a identifikační údaje účastníků, kteří s uveřejněním vyslovili souhlas, a to za podmínek podle a v rozsahu § 95. Tento poskytovatel je povinen účastníky před vyžádáním jejich souhlasu k uveřejnění jejich osobních a identifikačních údajů informovat o účelu účastnického seznamu a o dalších možnostech využití údajů založených na vyhledávacích funkcích v elektronických verzích účastnického seznamu. Tyto údaje v rozsahu, v jakém dali tito účastníci s uveřejněním souhlas, předá osobě, která poskytuje veřejně dostupné informační služby o číslech nebo poskytuje účastnické seznamy, ve smluveném formátu, za rovných a objektivních podmínek a za cenu, která je nákladově orientovaná a nediskriminační. Předávající strana u předávaných údajů rovněž vždy uvede, zda účastník výslovně uvedl, že si přeje být kontaktován za účelem marketingu. Není-li v účastnickém seznamu tato informace uvedena nebo v něm nejsou uvedeny žádné osobní a identifikační údaje účastníka, anebo tyto údaje nebyly předány, má se za to, že si účastník kontakt za účelem marketingu nepřeje.

(2) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je povinen umožnit všem účastníkům přístup k operátorským službám a nejméně k jedné informační službě o číslech účastníků všech podnikatelů poskytujících veřejně dostupné interpersonální komunikační služby založené na číslech.

(3) Poskytovatel podle odstavce 1 je povinen zajistit přístup k informační službě o účastnických číslech kterémukoliv podnikateli usazenému v Evropské unii.

(1) Úřad zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup bezplatný nezávislý srovnávací nástroj, který umožní porovnávat a posuzovat různé veřejně dostupné služby elektronických komunikací (dále jen „srovnávací nástroj“) z hlediska

(2) Srovnávací nástroj uvedený v odstavci 1 musí

(3) Úřad může zajistit provozování srovnávacího nástroje podle odstavce 1 certifikací poskytovatele srovnávacího nástroje, který splňuje požadavky podle odstavce 2.

(4) Podnikatelé poskytující veřejně dostupné služby elektronických komunikací zahrnuté ve srovnávacím nástroji jsou povinni předávat Úřadu nebo poskytovateli srovnávacího nástroje veškeré informace nezbytné pro zajištění srovnávacího nástroje.

(5) Druhy veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, na které se vztahuje povinnost podle odstavce 4, rozsah, formu a způsob předávání informací podle odstavce 4 stanoví prováděcí právní předpis. Veřejně dostupné interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech mohou být zahrnuty do srovnávacího nástroje, pouze pokud je to pro naplnění účelu podle odstavce 1 případné.

(1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou interpersonální komunikační službu založenou na číslech je povinen na žádost a na náklady svého účastníka zajistit službu identifikace účastnického čísla, z kterého byla uskutečněna zlomyslná nebo obtěžující komunikace, a to zpětně u konkrétní komunikace, kterou účastník označí jako zlomyslnou nebo obtěžující, nejpozději však do 2 měsíců ode dne uskutečnění takové komunikace.

(2) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou interpersonální komunikační službu založenou na číslech je povinen v případě žádosti poskytnout podnikateli podle odstavce 1 údaje nezbytné pro identifikaci účastnického čísla, z kterého byla uskutečněna zlomyslná nebo obtěžující komunikace, a to zpětně u konkrétní komunikace, kterou účastník označí jako zlomyslnou nebo obtěžující, nejpozději však do 2 měsíců ode dne uskutečnění takové komunikace.

(3) Službou identifikace účastnického čísla podle odstavce 1 se rozumí poskytnutí údajů o osobách podle § 95 odst. 3, a to i tehdy, pokud účastník odmítl uveřejnění podle § 95 odst. 4.

(1) Bez ohledu na rozhodnutí podle § 38 může Úřad po provedení veřejné konzultace podle § 130 ve všeobecném oprávnění stanovit poskytovatelům služby přístupu k internetu nebo veřejně dostupné interpersonální komunikační služby založené na číslech podmínky týkající se povinnosti poskytovat spotřebitelům doplňkové služby podle § 38 odst. 2 písm. d).

(2) Úřad podmínky ve všeobecném oprávnění podle odstavce 1 nestanoví, zjistí-li, že poskytování těchto služeb je zajištěno.

(3) Úřad po veřejné konzultaci může stanovit podmínky podle odstavce 1 jen na část území České republiky.

(1) Bez ohledu na rozhodnutí podle § 43 může Úřad po provedení veřejné konzultace podle § 130 ve všeobecném oprávnění stanovit podnikatelům poskytujícím veřejně dostupnou službu elektronických komunikací podmínky týkající se povinnosti poskytovat osobám se zdravotním postižením přístup k veřejně dostupným službám elektronických komunikací rovnocenný s přístupem, který využívají ostatní koncoví uživatelé, a umožnit jim stejnou možnost výběru mezi službami, jakou mají ostatní koncoví uživatelé.

(2) Bez ohledu na rozhodnutí podle § 38 může Úřad rozhodnout, aby poskytovatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací spotřebitelům se zvláštními sociálními potřebami, poskytoval službu za cenu odlišnou, než je poskytována za běžných tržních podmínek. Ztráty vzniklé tomuto poskytovateli v souvislosti s poskytováním zvláštních cen hradí stát prostřednictvím Úřadu. Pro výpočet ztráty a její úhradu se použijí § 48 a § 49 odst. 1 a 4 obdobně.

(3) Úřad může rozhodnout za podmínek podle odstavce 2 o uplatňování jednotné ceny na území celého státu, která bude stanovena například průměrnou cenou v rámci poskytování služby za běžných tržních podmínek.

(4) V případě, že by povinnosti uložené podle odstavců 2 a 3 všem poskytovatelům veřejně dostupné služby elektronických komunikací prokazatelně vedly k nadměrné administrativní nebo finanční zátěži, může Úřad rozhodnutím podle odstavců 2 a 3 určit pouze některé poskytovatele veřejně dostupné služby elektronických komunikací za účelem snížení administrativního nebo finančního zatížení ve srovnání se situací, pokud by tato povinnost byla určena všem těmto poskytovatelům.

(5) Při určování poskytovatelů podle odstavce 4 Úřad přihlédne k tomu, aby tito poskytovatelé byli schopni zajistit služby pro všechny spotřebitele se zvláštními sociálními potřebami.

(6) Služba podle odstavce 2 musí být poskytována s dostatečnou dobou dostupnosti čísla a musí bránit neodůvodněnému odpojení služby.

(7) Poskytovatelé veřejně dostupné služby elektronických komunikací poskytující zvláštní sazby nebo balíčky spotřebitelům se zvláštními sociálními potřebami informují Úřad bez zbytečného odkladu o podrobnostech svých nabídek při každé jejich změně.

(8) Úřad může uložit změnu nebo zrušení nabídky podle odstavce 7, pokud by nebyla zajištěna transparentnost nebo nediskriminace.

(9) Úřad sbírá a zveřejňuje informace pro osoby se zvláštními sociálními potřebami a v rámci svých kompetencí podporuje využívání specifických zařízení a specifických služeb osobám se zdravotním postižením, které zvyšují rovnocenný přístup, a to zejména za účelem využívání služeb úplné konverzace a konverzních služeb nebo využívání tísňové komunikace.

(1) Poskytovatel služeb přístupu k internetu nebo veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb, který řídí alespoň některé prvky sítě buď přímo, nebo prostřednictvím příslušné dohody o úrovni služeb, je povinen zveřejňovat úplné, srovnatelné, spolehlivé, uživatelsky vstřícné a aktuální informace pro koncové uživatele o kvalitě svých služeb a o opatřeních přijatých s cílem zajistit rovnocenný přístup i pro osoby se zdravotním postižením. Tyto informace je povinen zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup a na žádost Úřadu poskytnout před jejich zveřejněním.

(2) Poskytovatel veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb je povinen informovat spotřebitele o tom, zda kvalita služeb, které poskytuje, závisí na vnějších faktorech, jako je například kontrola nad přenosem signálu či připojení k síti. Poskytovatel je dále povinen tyto informace zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup u všech svých služeb.

(3) Opatření zaměřená na kvalitu služeb musí splňovat požadavky přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví opatření týkající se přístupu k otevřenému internetu⁶⁹).

(4) Poskytovatel služeb přístupu k internetu nebo veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb je povinen průběžně poskytovat Úřadu informace podle odstavce 1 pro účely jejich uveřejnění podle § 66a.

(5) Parametry kvality poskytovaných služeb, které mají být měřeny, obsah, formu a způsob uveřejnění informací podle odstavce 1 a případné postupy pro vyhodnocování kvality, včetně případných mechanismů certifikace kvality, může Úřad stanovit opatřením obecné povahy v případě, že není plněna povinnost podle odstavce 1 ve vztahu k určitému druhu služeb, nebo rozhodnutím v případě, že není plněna povinnost podle odstavce 1 poskytovatelem služeb.

(6) Úřad může stanovit opatřením obecné povahy nebo rozhodnutím požadavky na zajištění minimální kvality služeb pro poskytování služeb přístupu k internetu nebo veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb.

(1) Úřad podnikateli, prostřednictvím jehož veřejné komunikační sítě je poskytovaná služba šíření rozhlasového a televizního vysílání, kterou využívají koncoví uživatelé jako hlavní prostředek příjmu rozhlasového a televizního vysílání, nebo podnikateli, který poskytuje služby elektronických komunikací používané pro veřejné šíření rozhlasového nebo televizního vysílání, pokud tyto sítě a služby využívá významný počet koncových uživatelů jako hlavní prostředek pro příjem rozhlasového a televizního vysílání, může z důvodu veřejného zájmu rozhodnutím uložit povinnost šířit určený rozhlasový nebo televizní program a s tímto programem související doplňkové služby, aby byl umožněn vhodný přístup koncovým uživatelům se zdravotním postižením ke službám televize s internetem a elektronických programových průvodců.

(2) Úřad povinnost podle odstavce 1 uloží jen na základě zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání.

(1) Služba šíření rozhlasového a televizního vysílání se zajišťuje na základě písemné smlouvy uzavřené mezi provozovatelem rozhlasového a televizního vysílání¹¹),¹⁶) a podnikatelem poskytujícím tuto službu elektronických komunikací nebo podnikatelem zajišťujícím sítě používané pro veřejné šíření rozhlasového či televizního vysílání.

(2) Podnikatel poskytující službu šíření rozhlasového a televizního vysílání nebo zajišťující sítě používané pro veřejné šíření rozhlasového či televizního vysílání je povinen jednat o uzavření smlouvy podle odstavce 1 v případě, kdy je o to požádán provozovatelem rozhlasového a televizního vysílání.

(3) Podnikatel poskytující službu šíření rozhlasového a televizního vysílání nebo zajišťující sítě používané pro veřejné šíření rozhlasového či televizního vysílání je povinen smlouvu podle odstavce 1 uzavřít, pokud požadavky provozovatele rozhlasového a televizního vysílání nejsou v rozporu s návrhem smlouvy podle § 72b, odpovídají technickým parametrům jeho sítě, v jejich důsledku by nemohlo dojít k narušení integrity jeho sítě a požadovaná cena není nižší než nákladově orientovaná cena.

(4) Nedojde-li k uzavření smlouvy podle odstavce 1, je Úřad oprávněn na základě návrhu kterékoliv smluvní strany rozhodnout spor. Pro rozhodnutí sporu platí obdobně § 127. Součástí návrhu smluvní strany na rozhodnutí sporu musí být návrh smlouvy se specifikací jeho sporných částí.

(5) Podání opravného prostředku proti rozhodnutí podle odstavce 4 nemá odkladný účinek.

(1) Má-li být předmětem smlouvy podle § 72a odst. 1 šíření zemského digitálního televizního vysílání, je podnikatel poskytující službu šíření rozhlasového a televizního vysílání nebo zajišťující sítě používané pro veřejné šíření rozhlasového či televizního vysílání povinen vypracovat návrh smlouvy o poskytování této služby, který musí obsahovat kromě náležitostí podle § 63 odst. 3 všeobecné smluvní podmínky uvedené v odstavci 2, a uveřejnit jej v každé své provozovně a též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Smlouvu lze uzavřít nejdříve jeden měsíc po zveřejnění jejího návrhu. Pro změny návrhu smlouvy se použije toto ustanovení obdobně.

(2) Všeobecné smluvní podmínky obsahují návrh cen rozdělený na ceny celkové a ceny dílčí, návrh ceny za šíření jednotkového objemu datového toku a návrh technického řešení, který zahrnuje údaje o

(1) Přístrojem se pro účely tohoto zákona rozumí zařízení, které je rádiovým zařízením nebo telekomunikačním koncovým zařízením anebo obojím.

(2) Stanoví-li zvláštní právní předpis²⁵)^,26) pro přístroje technické požadavky (dále jen „technické požadavky“), tyto přístroje nesmí být uváděny do provozu ani provozovány, pokud technické požadavky nesplňují.

(3) Rádiovým zařízením se rozumí elektrický nebo elektronický výrobek, který záměrně vysílá nebo přijímá rádiové vlny pro účely rádiové komunikace nebo rádiového určování, nebo elektrický nebo elektronický výrobek, který je třeba doplnit příslušenstvím, například anténou, aby mohl záměrně vysílat nebo přijímat rádiové vlny pro účely rádiové komunikace nebo rádiového určování.

(4) Telekomunikačním koncovým zařízením se rozumí zařízení přímo nebo nepřímo připojené k rozhraní veřejné komunikační sítě, které může vysílat, zpracovávat nebo přijímat informace bez ohledu na použitou technologii. Připojení je nepřímé, jestliže je mezi rozhraní sítě a koncové zařízení připojeno další zařízení. Za telekomunikační koncové zařízení se rovněž považuje družicová pozemská stanice.

(5) Veřejným telefonním automatem se rozumí telekomunikační koncové zařízení, kterým je veřejně dostupný telefonní přístroj, k jehož užití mohou být používány jako platební prostředky zejména mince, platební karty nebo předplacené karty, včetně karet s kódy volby. Toto telekomunikační koncové zařízení může být vybaveno i pro poskytování dalších služeb.

(6) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je povinen umožnit připojení telekomunikačního koncového zařízení ke vhodnému rozhraní, pokud toto koncové zařízení splňuje technické požadavky.

(7) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je povinen uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup a oznámit Úřadu typy rozhraní, která nabízí pro připojení přístrojů, a jejich technické specifikace. Tyto povinnosti musí splnit nejpozději 1 měsíc před tím, než budou veřejné telekomunikační služby poskytované prostřednictvím těchto typů rozhraní k dispozici. Změny technické specifikace je povinen oznámit Úřadu a uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to nejpozději 3 měsíce přede dnem jejich provedení.

(8) Technické specifikace uvedené v odstavci 7 musí být natolik podrobné, aby umožňovaly konstruovat přístroje schopné využívat všechny veřejně dostupné služby elektronických komunikací, které jsou prostřednictvím příslušných rozhraní poskytovány. Technické specifikace musí obsahovat veškeré informace nezbytné k tomu, aby výrobci mohli provádět příslušné zkoušky s ohledem na technické požadavky platné pro přístroje.

(9) Úřad vede seznam typů rozhraní oznámených podle odstavce 7 a oznamuje tyto typy Komisi.

(1) Úřad může rozhodnout o vyřazení přístroje, který nesplňuje technické požadavky, z provozu. Rozhodnutí podle odstavce 2 Úřad rovněž uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Pokud Úřad rozhodne o vyřazení přístroje z provozu, musí v odůvodnění uvést, zda k neshodě s technickými požadavky došlo

(3) Úřad dá podnět orgánu, v jehož kompetenci je dozor nad uváděním přístrojů na trh²⁷), aby zakázal nebo omezil uvádění na trh nebo stáhl z trhu rádiová zařízení, která způsobují škodlivou interferenci existujících služeb elektronických komunikací nebo by způsobovala škodlivou interferenci plánovaných služeb elektronických komunikací v kmitočtových pásmech využívaných na území České republiky.

(4) Úřad může omezit uvádění rádiových zařízení do provozu pouze z důvodů zajištění účelného využívání rádiového spektra, zabránění škodlivé interferenci nebo z důvodu ochrany veřejného zdraví. Ustanovení odstavce 1 ani podmínky uvedené v oprávnění pro poskytování příslušné služby elektronických komunikací tímto nejsou dotčeny.

(5) Úřad může povolit podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť na jeho žádost, aby odmítl připojit, odpojil nebo vyřadil z provozu přístroj, který splňuje technické požadavky, pokud tento přístroj způsobuje poškození sítě nebo škodlivou interferenci anebo narušuje funkčnost sítě. Každé takové povolení Úřad oznámí Komisi a současně jej uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(6) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť může za mimořádných okolností přístroj odpojit, je-li to nezbytné pro ochranu sítě a jestliže uživateli neprodleně nabídne alternativní bezplatné řešení. Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť o tom bez odkladu vyrozumí Úřad. Informaci o každém takovém vyrozumění Úřad uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(7) Úřad může za mimořádných okolností, pokud provozovatel přístroje není Úřadem zjištěn, znemožnit provozování přístroje, jestliže dochází k porušování povinností a podmínek podle § 114 odst. 1.

(1) Je-li to technicky proveditelné, je podnikatel poskytující hlasovou komunikační službu prostřednictvím veřejné mobilní telefonní sítě povinen na základě písemné žádosti Policie České republiky a na její náklady pro účely trestního řízení znemožnit na požadovanou dobu, nejdéle však na dobu povoleného odposlechu, provozování koncového mobilního telekomunikačního zařízení (mobilní telefonní přístroj) ve veřejné mobilní telefonní síti, který umožňuje šifrování, kódování nebo jiný způsob utajení přenášené zprávy účastníkem.

(2) Žádost podle odstavce 1 musí obsahovat číslo jednací, pod kterým je rozhodnutí soudu o souhlasu se znemožněním provozování koncového mobilního telekomunikačního zařízení u Policie České republiky vedeno, a musí být podepsaná odpovědnou osobou.

(3) Nehledě k ustanovení odstavců 1 a 2, je-li to technicky proveditelné a ekonomicky přiměřené, je podnikatel poskytující hlasovou komunikační službu prostřednictvím veřejné mobilní telefonní sítě povinen na písemnou žádost Policie České republiky znemožnit provozování odcizeného koncového mobilního telekomunikačního zařízení (mobilní telefonní přístroj) ve veřejné mobilní telefonní síti. Tím není dotčeno právo účastníka požadovat zablokování identifikační účastnické karty (SIM karta) u podnikatele poskytujícího hlasovou komunikační službu prostřednictvím veřejné mobilní telefonní sítě.

(4) Žádost podle odstavce 3 musí být doložena protokolem Policie České republiky o oznámení odcizení věci a souhlasem dotčeného vlastníka odcizeného zařízení se znemožněním provozování tohoto zařízení ve veřejné mobilní telefonní síti.

(5) Žádosti podle odstavců 1 a 3 mohou být zaslány v elektronické podobě.

(1) Přístupem se rozumí zpřístupnění prostředků nebo služeb na základě stanovených podmínek, výlučně nebo nevýlučně jinému podnikateli, za účelem poskytování služeb elektronických komunikací, včetně případů, kdy jsou použity k předávání služeb informační společnosti nebo služeb přenosu obsahu. Přístupem se rozumí zejména

(2) Propojením se rozumí fyzické a logické spojení veřejných sítí elektronických komunikací užívaných týmž nebo jiným podnikatelem s cílem umožnit komunikaci uživatelům jednoho podnikatele s uživateli téhož nebo jiného podnikatele, nebo umožnit přístup ke službám poskytovaným jiným podnikatelem, pokud tyto služby poskytují zúčastněné strany nebo jiné strany, které mají přístup k síti.

(3) Propojení je specifickým druhem přístupu zřízeného mezi veřejnými komunikačními sítěmi, kde bodem přístupu je propojovací bod mezi těmito sítěmi. Propojení může být přímé nebo nepřímé. Nepřímým propojením se rozumí propojení 2 veřejných komunikačních sítí prostřednictvím veřejné komunikační sítě třetího podnikatele zajišťujícího veřejnou komunikační síť.

(4) Účastnickým vedením se rozumí fyzické spojení využívající signály elektronických komunikací spojující koncový bod sítě s hlavním rozvaděčem nebo obdobným zařízením ve veřejné pevné komunikační síti.

(1) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je oprávněn nebo v případě, kdy je požádán jiným podnikatelem, který podle § 13 oznámil podnikání, povinen sjednat propojení za účelem poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací tak, aby bylo zajištěno poskytování a interoperabilita těchto služeb na území členských států. Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je povinen nabídnout přístup a propojení jinému podnikateli, který podle § 13 oznámil podnikání, za smluvních podmínek slučitelných s povinnostmi uloženými Úřadem podle § 51 odst. 6, § 72, 78, § 79 odst. 2, § 80, 83, 85, 85a, 86 a 86e.

(2) Aniž by byly dotčeny povinnosti uložené tímto zákonem nebo na jeho základě podnikům s významnou tržní silou, Úřad může po konzultaci podle § 130 a 131 v odůvodněných případech rozhodnutím uložit

(3) Podání opravného prostředku proti rozhodnutí podle odstavce 2 písm. a) nemá odkladný účinek.

(4) Povinnost podle odstavce 2 písm. d) lze uložit pouze

(1) Nejsou-li žádnému podnikateli zpřístupněny žádné funkční a podobné alternativní prostředky pro přístup ke koncovým uživatelům za spravedlivých a přiměřených podmínek, může Úřad za podmínky, že je to přímo nezbytné pro místní poskytování služeb, které využívají rádiové spektrum, uložit podnikatelům, kteří zajišťují nebo jsou oprávněni zajišťovat sítě elektronických komunikací, povinnosti související se sdílením pasivní infrastruktury nebo povinnosti uzavírat lokalizované dohody o přístupu k roamingu.

(2) Úřad může povinnosti podle odstavce 1 uložit za předpokladu, že tato možnost byla podnikateli jednoznačně stanovena v přídělu rádiových kmitočtů a pokud jsou odůvodněny tím, že v oblasti, která je předmětem těchto povinností, naráží tržně motivované zavádění infrastruktury pro poskytování sítí nebo služeb závislých na užívání rádiového spektra na nepřekonatelné ekonomické nebo fyzické překážky, a proto má přístup koncových uživatelů k sítím nebo službám značné nedostatky nebo vůbec neexistuje. Za podmínek, kdy přístup a sdílení pasivní infrastruktury k vyřešení této situace samy o sobě nestačí, může Úřad uložit povinnosti týkající se sdílení aktivní infrastruktury.

(3) Úřad rovněž zohlední při ukládaní povinnosti podle odstavce 1

(4) V případě řešení sporů může Úřad oprávněnému z povinnosti sdílení nebo přístupu uložit povinnost sdílet rádiové spektrum s operátorem poskytujícím přístup k infrastruktuře v příslušné oblasti. Při ukládání povinnosti sdílet rádiové spektrum je třeba zohlednit zejména ekonomické a fyzické překážky tržně motivovaného budování aktivní a pasivní infrastruktury.

(5) V případě uložení povinnosti podle odstavců 1, 7 nebo 8 anebo podle § 79 odst. 2 Úřad do 5 let ode dne jejich uložení provede přezkum a po konzultaci podle § 130 a 131 vydá rozhodnutí o zachování, změně nebo zrušení těchto povinností. Uvedené orgány oznámí výsledek svého posouzení v souladu s postupy podle tohoto zákona.

(6) Úřad může po konzultaci podle § 130 rozhodnout na základě žádosti podnikatele, který podle § 13 oznámil podnikání, o uložení povinnosti podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť, který využívá cizí nemovitou věc podle § 104, sdílet své síťové prvky, přiřazené prostředky nebo svůj majetek, jejichž prostřednictvím je cizí nemovitá věc využívána, nebo povinnosti přijmout opatření pro koordinaci prací ve veřejném zájmu. Tuto povinnost může Úřad uložit, pokud z důvodu ochrany životního prostředí, veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti, nebo z důvodu splnění cílů územního plánování nelze tyto prostředky zřídit samostatně. Úřad je povinen v rámci veřejné konzultace podle § 130 oslovit i vlastníky dotčených nemovitých věcí. V rozhodnutí o uložení povinnosti Úřad stanoví, kromě technické specifikace způsobu sdílení, nebo koordinace, také pravidla pro rozdělení nákladů na sdílení přiřazených prostředků a majetku, pokud se na tom podnikatelé nedohodnou. Je-li více žadatelů, Úřad rozhodne podle pořadí došlých žádostí.

(7) Úřad může po konzultaci podle § 130 a 131 rozhodnout o uložení povinnosti sdílet přiřazené prostředky, kabelové rozvody v budovách, nebo až po první soustřeďovací nebo distribuční bod, pokud se jedná o umístění mimo budovu, a to v případě, že by jejich zdvojení bylo ekonomicky neefektivní nebo fyzicky neproveditelné. Úřad je povinen v rámci veřejné konzultace podle § 130 oslovit i vlastníky dotčených nemovitých věcí. Tuto povinnost lze na žádost podnikatele, který oznámil podnikání podle § 13, uložit podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo vlastníkovi přiřazených prostředků, nebo kabelového rozvodu, který nezajišťuje veřejnou komunikační síť. V rozhodnutí o uložení povinnosti sdílení přiřazených prostředků, kabelového rozvodu Úřad stanoví, kromě technické specifikace způsobu sdílení síťových prvků, přiřazených prostředků a přiřazených služeb, pokud se na tom osoby podle věty třetí nedohodnou, také pravidla pro rozdělení nákladů na sdílení včetně nákladů vloženého kapitálu s ohledem na riziko, které toto sdílení představuje.

(8) Neřeší-li povinnosti uložené podle odstavce 7 dostatečně fungování hospodářské soutěže ve prospěch koncových uživatelů, může Úřad po konzultaci podle § 130 a 131 rozhodnout o uložení povinnosti zajištění přístupu za první soustřeďovací nebo distribuční bod až po bod, který je schopen zajistit dostatečný počet připojení koncových uživatelů, aby byl pro subjekty usilující o účinný přístup z komerčního hlediska životaschopný, přičemž v nejvyšší možné míře zohlední příslušné pokyny Sdružení BEREC. Úřad může v odůvodněných případech z technického nebo ekonomického hlediska uložit povinnosti přístupu nebo virtuálního přístupu.

(9) Úřad povinnosti podle odstavce 8 neuloží, pokud

(10) Úřad může podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť, který splňuje podmínky podle odstavce 9 písm. a) a b), uložit povinnosti podle odstavce 7, pokud byla tato síť financována z veřejných prostředků.

(1) Přístup se zajišťuje na základě písemné smlouvy uzavřené mezi operátorem a podnikatelem poskytujícím veřejně dostupnou službu elektronických komunikací. Propojení sítí se zajišťuje na základě písemné smlouvy uzavřené mezi operátory.

(2) V případě změn a dodatků smlouvy o přístupu nebo smlouvy o propojení se použijí odstavce 4 až 7 obdobně.

(3) Minimální náležitosti, které musí obsahovat návrh smlouvy o přístupu nebo o propojení sítí, stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Osoba podle odstavce 1, která požádala o uzavření smlouvy o přístupu nebo propojení, je povinna nejpozději do 10 dnů ode dne uzavření smlouvy předat Úřadu její úplné znění, včetně příloh.

(5) Pokud se oslovený operátor podle odstavce 1 rozhodl odmítnout uzavření smlouvy o přístupu nebo propojení, neprodleně písemně o odmítnutí informuje odmítnutého podnikatele a zároveň uvede konkrétní důvody odmítnutí, a to zejména

(6) Úřad vstoupí z vlastního podnětu, je-li to nezbytné pro naplnění cílů regulace uvedených v § 5, nebo z podnětu kterékoliv dotčené strany do jednání podnikatelů o smlouvě o přístupu nebo o smlouvě o propojení sítí. Úřad ke sporné části návrhu smlouvy nebo k důvodům odmítnutí podle odstavce 5 vydá stanovisko, které sdělí smluvním stranám.

(7) Nedojde-li k uzavření písemné smlouvy o přístupu nebo smlouvy o propojení sítí do 2 měsíců ode dne zahájení jednání o návrhu smlouvy, rozhodne Úřad na základě návrhu kterékoliv smluvní strany spor o přístupu nebo propojení postupem podle § 127. Součástí návrhu smluvní strany na rozhodnutí sporu musí být návrh smlouvy se specifikací jeho sporných částí. Dnem zahájení jednání se rozumí den, kdy smluvní strana prokazatelně předala návrh smlouvy druhé smluvní straně.

(8) Úřad uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup pokyny a postupy nutné k získání přístupu a propojení, aby z uložených povinností měly prospěch malé a střední podniky a operátoři s omezeným zeměpisným dosahem.

(1) Úřad je oprávněn v souladu s § 51 rozhodnutím uložit podniku s významnou tržní silou na relevantním trhu povinnost, aby při poskytování přístupu nebo propojení uplatňoval rovnocenné podmínky za rovnocenných okolností pro ostatní podnikatele poskytující rovnocenné služby a poskytoval jim služby a informace za stejných podmínek a ve stejné kvalitě, v jaké je poskytuje pro služby vlastní, vlastních organizačních složek, popřípadě svým dceřiným společnostem nebo společníkům nebo uvnitř podnikatelského seskupení³⁰).

(2) Podnikatel je povinen využívat informace poskytnuté od jiného podnikatele před, v průběhu nebo po sjednání smlouvy o přístupu nebo smlouvy o propojení sítí pouze k účelu, pro který mu byly poskytnuty. Při zpracování takto předaných nebo uložených informací tyto informace nesmí sdělit svým nepříslušným útvarům, dceřiným společnostem, společníkům nebo akcionářům, ani jiným podnikatelům, kterým by takové informace mohly přinést konkurenční výhodu. Tím není dotčena povinnost poskytovat informace Úřadu podle § 115.

(1) Úřad může na základě analýzy relevantních trhů podle § 51 rozhodnutím uložit podniku s významnou tržní silou na relevantním trhu povinnost uveřejňovat v nezbytně nutném rozsahu informace týkající se přístupu k síti nebo propojení sítí elektronických komunikací, jako jsou účetní informace ceny, technické specifikace, síťové charakteristiky a jejich očekávaný vývoj, smluvní podmínky pro zajišťování a využívání sítě, včetně podmínek omezujících přístup, ke službám a aplikacím nebo jejich využívání, zejména s ohledem na přechod ze starší infrastruktury.

(2) Úřad je oprávněn v souladu s § 51 rozhodnutím uložit podniku s významnou tržní silou na relevantním trhu povinnost uveřejnit referenční nabídku přístupu nebo propojení s uvedením popisu příslušných nabídek rozdělených na části podle potřeb trhu a souvisejících smluvních podmínek včetně cen. Tento subjekt nesmí v referenční nabídce přístupu nebo propojení požadovat, aby podnikatelé žádající přístup nebo propojení platili za prostředky a provozně-technické služby, které nejsou nezbytné pro požadovanou službu. Tím není dotčena povinnost uveřejnit referenční nabídku podle § 85 odst. 1.

(3) Úřad je oprávněn rozhodnout o změně v referenční nabídce přístupu nebo propojení, pokud tato nabídka nevede k důslednému plnění povinností podle tohoto zákona.

(4) Rozsah, formu a způsob uveřejnění informací podle odstavce 1 a náležitosti referenční nabídky podle odstavce 2 a podle § 84 odst. 4 a její rozsah a formu stanoví Úřad prováděcím právním předpisem, přičemž může specifikovat klíčové ukazatele výkonnosti, jakož i příslušné úrovně služeb.

(1) Rozhraním pro aplikační programy (API) se rozumí softwarové rozhraní mezi aplikacemi, poskytovanými provozovateli rozhlasového a televizního vysílání nebo poskytovateli služeb, a zařízením rozšiřujícím vlastnosti digitální televize, určené pro digitální televizní a rozhlasové služby.

(2) Zařízením rozšiřujícím vlastnosti digitální televize se rozumí přídavné zařízení určené pro připojení k televizoru nebo integrovaný digitální televizní přijímač, které umožňují příjem digitálních interaktivních televizních služeb.

(3) Systémem podmíněného přístupu (dále jen „brána“) se rozumí jakékoli technické zařízení nebo opatření zajišťující, aby se přístup k chráněnému rozhlasovému nebo televiznímu vysílání uskutečnil ve srozumitelné formě. Takový přístup je podmíněný předplatným nebo jinou formou předchozího individuálního oprávnění.

(4) Smí se používat pouze brána, která bez ohledu na přenosové prostředky vysílání technicky zabezpečí efektivní předávání řídících funkcí, které umožní podnikatelům zajišťujícím přenos signálů digitálního rozhlasového nebo televizního vysílání na místní nebo regionální úrovni úplné řízení služeb, které bránu využívají.

(5) Nezávisle na přenosových prostředcích jsou podnikatelé poskytující službu šíření chráněného obsahu, na jejichž službách závisí provozovatelé digitálního rozhlasového a televizního vysílání při pokrývání všech skupin potenciálních diváků nebo posluchačů, povinni nabízet těmto provozovatelům na spravedlivém, přiměřeném a nediskriminačním základě služby, které umožňují příjem digitálně vysílaných služeb těchto provozovatelů divákům nebo posluchačům oprávněným k tomuto příjmu prostřednictvím brány, kterou spravují provozovatelé digitálního rozhlasového a televizního vysílání.

(6) Zjistí-li Úřad na základě analýzy relevantního trhu, že žádný subjekt nemá významnou tržní sílu na trhu služby šíření digitálního rozhlasového a televizního vysílání ke koncovým uživatelům, může bez ohledu na ustanovení odstavců 4 a 5 změnit nebo zrušit povinnosti pro podnikatele poskytujícího službu šíření, a to pouze do té míry, aby taková změna nebo zrušení povinností

(7) Úřad je oprávněn vlastníkům rozhraní pro aplikační programy (API) uložit, aby poskytovali provozovatelům rozhlasového a televizního vysílání pro účely poskytování digitálních interaktivních televizních služeb koncovým uživatelům, včetně osob se zdravotním postižením, za spravedlivých, přiměřených a nediskriminujících podmínek veškeré informace nezbytné k poskytování všech služeb podporovaných rozhraním pro aplikační programy (API) v plně funkční formě. Tito vlastníci mají právo na úhradu účelně a prokazatelně vynaložených nákladů za poskytnutí informací.

(8) Podnikatel poskytující službu šíření digitálního rozhlasového a televizního vysílání je povinen zajišťovat ve své síti službu šíření služeb přímo souvisejících s programem¹¹). Úřad stanoví všeobecným oprávněním podle § 10 podmínky pro zajišťování elektronického programového průvodce. Podmínkami, které jsou stanoveny Úřadem podle tohoto ustanovení, nejsou dotčeny povinnosti stanovené Radou pro rozhlasové a televizní vysílání ve vztahu ke způsobu prezentace elektronického programového průvodce a podobných přehledových a naváděcích pomůcek v rámci regulace obsahu.

(9) Držitel individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro zemské digitální rozhlasové a televizní vysílání je povinen

(10) Poskytovatel služby šíření digitálního televizního vysílání, který svým koncovým uživatelům poskytuje digitální televizní zařízení, je povinen zajistit, je-li to technicky proveditelné, aby toto digitální televizní zařízení bylo možné použít i u jiných poskytovatelů.

(1) Úřad může na základě analýzy relevantních trhů podle § 51 rozhodnutím uložit podniku s významnou tržní silou na relevantním trhu zajišťujícímu veřejnou komunikační síť povinnost vyhovět přiměřeným požadavkům jiného podnikatele na využívání a přístup k jeho specifickým síťovým prvkům a přiřazeným prostředkům s cílem zajistit trvalé konkurenční prostředí na relevantním trhu v zájmu koncových uživatelů a spotřebitelů.

(2) V případě, že Úřad usoudí, že odepření přístupu nebo přístup poskytnutý za nepřiměřených podmínek, které mají podobný účinek, by zabránily vzniku udržitelného konkurenčního trhu a nebyly by v zájmu koncového uživatele, může Úřad rozhodnutím podle odstavce 1 uložit zejména povinnost

(3) V rozhodnutí o uložení povinnosti přístupu podle odstavce 2 písm. a) až i) může Úřad stanovit k těmto povinnostem podmínky tak, aby byl zajištěn běžný provoz sítě na základě principu spravedlnosti, proporcionality a včasnosti.

(4) Podnik s významnou tržní silou, kterému byla uložena povinnost podle odstavců 2 a 3, je povinen zveřejnit referenční nabídku. Náležitosti a podmínky, které musí referenční nabídka obsahovat, stanoví Úřad prováděcím právním předpisem podle § 82 odst. 4.

(5) Úřad při ukládání povinností podle odstavců 1 a 2 zejména zohlední, zda by k řešení zjištěného problému v zájmu koncových uživatelů nebyly postačující jiné formy přístupu pro velkoobchodní vstupy na stejném nebo na souvisejícím velkoobchodním trhu. Toto posouzení zahrnuje nabídky obchodního přístupu, regulovaný přístup podle § 79 a 79a nebo stávající nebo plánovaný regulovaný přístup k jiným velkoobchodním vstupům. Úřad posoudí zejména tyto faktory:

(6) Podnik s významnou tržní silou na relevantním trhu, kterému byla uložena povinnost podle odstavce 2, může při jednání o návrhu smlouvy o přístupu nebo smlouvy o propojení odmítnout takový návrh v případě, že požadovaný přístup nebo propojení neodpovídá technickým parametrům nebo by narušil integritu sítě.

(7) Odmítl-li podnikatel podle odstavce 6 návrh smlouvy o přístupu nebo propojení, je povinen nejpozději do 15 pracovních dnů od odmítnutí tohoto návrhu smlouvy požádat Úřad o souhlas s odmítnutím návrhu smlouvy a uvést důvody takového odmítnutí. Nevydá-li Úřad rozhodnutí o souhlasu do 15 pracovních dnů od obdržení žádosti o souhlas, platí, že s odmítnutím návrhu smlouvy souhlasí.

(8) Úřad při ukládání povinností podle odstavců 1 a 4 může na základě posouzení z hlediska podpory hospodářské soutěže a ochrany zájmů koncových uživatelů rozhodnout o uložení povinnosti pouze podle § 51 odst. 6 písm. f).

(1) Podnik s významnou tržní silou na relevantním trhu zajišťující veřejnou komunikační síť, kterému byla uložena povinnost zpřístupnit účastnické vedení, je povinen uveřejnit referenční nabídku pro zpřístupnění účastnického vedení.

(2) Úsekem účastnického vedení se rozumí část účastnického vedení, která spojuje koncový bod sítě se soustřeďovacím bodem nebo se specifikovaným mezilehlým přístupovým bodem veřejné pevné komunikační sítě.

(3) Zpřístupněním účastnického vedení se rozumí plné zpřístupnění účastnického vedení nebo sdílený přístup k účastnickému vedení.

(4) Plným zpřístupněním účastnického vedení se rozumí poskytování přístupu k účastnickému vedení nebo k úseku účastnického vedení, které opravňuje k využívání celé kapacity infrastruktury sítě.

(5) Sdíleným přístupem k účastnickému vedení se rozumí poskytování přístupu k účastnickému vedení nebo k úseku účastnického vedení, které opravňuje k využívání určené části kapacity infrastruktury sítě, jako je část kmitočtu nebo její ekvivalent.

(1) Podnik s významnou tržní silou může nabídnout závazky podle § 86c s cílem otevřít společným investicím zavádění nových sítí s velmi vysokou kapacitou sestávajících z optických prvků až do prostor koncových uživatelů nebo k základnové stanici, například nabídkou společného investování nebo dlouhodobého sdílení rizika prostřednictvím spolufinancování nebo prostřednictvím dohod o nákupu opravňujících k nabytí specifických práv strukturální povahy ze strany jiných poskytovatelů sítí nebo služeb elektronických komunikací.

(2) Úřad rozhodne o závaznosti nabídky podle odstavce 1, splňuje-li nabídka společných investic tyto podmínky:

(3) Na síť s velmi vysokou kapacitou, která je předmětem závazné nabídky se neuplatní povinnosti podle § 51, pokud podnik s významnou tržní silou, který nabídku zveřejnil, uzavřel alespoň jednu dohodu, jejíž předmět je obsahem závazné nabídky podle odstavce 2 písm. a) až e). Toto neplatí v případě, že subjekt, se kterým podnik dohodu uzavřel, splňuje podmínky podle § 86d odst. 1 písm. a) a b).

(4) Úřad průběžně monitoruje dodržování podmínek podle odstavce 2 a pro tyto účely mu podnik s významnou tržní silou jednou za rok předkládá zprávu o dodržování podmínek podle odstavce 2.

(5) Úřad může v odůvodněných případech uložit povinnosti podle § 51 odst. 6 podniku s významnou tržní silou v rozporu s odstavcem 3, pokud jde o zavádění sítí s velmi vysokou kapacitou, s cílem řešit závažné problémy s hospodářskou soutěží na trhu, u nichž zjistí, že vzhledem k specifickým charakteristikám tohoto trhu by tyto problémy s hospodářskou soutěží jinak nemohly být řešeny.

(1) Poskytovatel univerzální služby, s výjimkou poskytovatele zvláštních cen podle § 38 odst. 3 nebo poskytovatele cenového zvýhodnění v rámci speciálního tarifu podle § 43 odst. 2 písm. b), a subjekt, vůči kterému byla uplatněna regulace cen na trhu pro koncové uživatele, je povinen vést oddělenou evidenci nákladů a výnosů.

(2) Úřad je oprávněn v souladu s § 51 uložit povinnost vést oddělenou evidenci nákladů a výnosů subjektu

(3) Pro účely oddělené evidence nákladů a výnosů Úřad opatřením obecné povahy stanoví metodiku účelového členění nákladů a výnosů a jejich přiřazování a určí strukturu vykazovaných informací.

(4) Subjekt uvedený v odstavcích 1 a 2 je povinen předložit výsledky oddělené evidence nákladů a výnosů k ověření shody s metodikou uvedenou v opatření vydaném podle odstavce 3 nezávislému kvalifikovanému subjektu do 1 měsíce po uveřejnění své účetní závěrky³²) a závěry ověřování uveřejnit.

(5) Úřad je oprávněn subjektu uvedenému v odstavcích 1 a 2 rozhodnutím uložit povinnost, aby doložil výpočet svých cen účtovaných jiným podnikatelům, kteří nejsou koncovými uživateli, a vnitropodnikových cen za komunikační činnosti podle oddělené evidence nákladů a výnosů k zajištění nediskriminace a k zabránění neodůvodněnému křížovému financování.

(6) Subjekt uvedený v odstavci 1 je povinen Úřadu na jeho žádost a v jím stanovené lhůtě doložit výpočet cen, které účtuje koncovým uživatelům, podle oddělené evidence nákladů a výnosů.

(7) Subjekt uvedený v odstavcích 1 a 2 je povinen předkládat Úřadu na jeho žádost a v jím stanovené lhůtě roční výsledky oddělené evidence nákladů a výnosů a účetní údaje včetně údajů o výnosech získaných od třetích stran. Úřad může takové informace uveřejnit v souladu s pravidly pro ochranu obchodního tajemství.

(8) Podnikatel zajišťující veřejné komunikační sítě nebo poskytující veřejně dostupné služby elektronických komunikací, který má zvláštní nebo výhradní práva na poskytování služeb v jiných odvětvích v České republice nebo v jiném členském státě Evropské unie, je povinen

(9) Subjekt zajišťující veřejné komunikační sítě nebo poskytující veřejně dostupné služby elektronických komunikací, který není obchodní korporací podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev a který není malým nebo středně velkým podnikatelem podle kritérií stanovených účetními pravidly práva Evropské unie, je povinen vypracovat svou finanční zprávu, předložit ji k ověření Úřadem určenému nezávislému kvalifikovanému subjektu a publikovat ji. Tento požadavek se vztahuje i na oddělené účetnictví požadované podle odstavce 8 písm. a).

(1) Funkční separací se u vertikálně integrovaného podniku rozumí oddělení nebo převedení činnosti spojené s velkoobchodním poskytováním služeb přístupu na oddělenou hospodářskou jednotku, která je nezávisle provozovaná, beze změny vlastnické struktury tohoto vertikálně integrovaného podniku.

(2) Oddělenou hospodářskou jednotkou se pro účely tohoto zákona rozumí část podniku, která je z hlediska své organizace, rozhodování a účetnictví při své činnosti oddělena od vertikálně integrovaného podniku.

(3) Oddělená hospodářská jednotka musí poskytovat služby přístupu a Úřadem určené služby elektronických komunikací všem podnikatelům, včetně hospodářských jednotek v rámci vertikálně integrovaného podniku, ve stejných lhůtách a za stejných smluvních podmínek, včetně podmínek týkajících se úrovně cen a poskytovaných služeb, a prostřednictvím stejných systémů a procesů.

(4) Úřad může uložit povinnost funkční separace jen po předchozím schválení žádosti Komisí. Tato žádost musí obsahovat:

(5) Návrh rozhodnutí o uložení funkční separace, který se předkládá Komisi ke schválení, musí obsahovat

(6) Poté, co Komise schválí žádost a návrh rozhodnutí, provede Úřad koordinovaným způsobem analýzy všech trhů, které se vztahují k přístupové síti. Na základě výsledku těchto analýz Úřad rozhodne o uložení, zachování, změně nebo zrušení povinnosti podle § 51 na těchto trzích.

(7) Podnik, jemuž byla uložena povinnost funkční separace, může dále podléhat kterékoliv z povinností uvedených v § 51 na jakémkoliv konkrétním trhu, na němž je označen za podnik s významnou tržní silou, nebo jakýmkoliv jiným povinnostem, jejichž uložení Komise schválila.

(1) V případě, že podnik s významnou tržní silou na jednom nebo více relevantních trzích hodlá převést svá aktiva tvořící přístupovou síť, nebo jejich podstatnou část na jinou právnickou osobu s odlišnou vlastnickou strukturou, se kterou není z hlediska své právní formy, organizace a rozhodování spojen, nebo založit oddělenou hospodářskou jednotku, která bude poskytovat všem maloobchodním poskytovatelům i svým vlastním maloobchodním divizím rovnocenné přístupové produkty, informuje o tom alespoň 3 měsíce předem Úřad tak, aby mu umožnil posoudit dopad zamýšleného postupu. Současně informuje Úřad o každé změně tohoto záměru, jakož i o konečném výsledku procesu oddělení.

(2) Úřad následně postupem podle § 51 provede analýzy všech relevantních trhů, které se vztahují k dotčené přístupové síti, a na základě posouzení dopadu zamýšlené transakce, popřípadě společně s nabízenými závazky, na stávající regulační povinnosti rozhodne o uložení, zachování, změně nebo zrušení uložených povinností podle § 51. Úřad rozhodne, že všechny nebo některé závazky podle odstavce 4 jsou závazné po celou dobu, po kterou jsou nabízeny.

(3) Jsou-li nabízené závazky podle odstavce 4 nedostatečné pro splnění cílů podle § 4 až 6, právně nebo provozně oddělený subjekt může podléhat kterékoliv z povinností podle § 51 na jakémkoliv konkrétním trhu, na němž je označen za podnik s významnou tržní silou, nebo jakýmkoliv jiným povinnostem, jejichž uložení Komise schválila.

(4) Podnikatel podle odstavce 1 může nabízet závazky týkající se podmínek přístupu, které se budou uplatňovat na jeho síť v průběhu období realizace a po realizaci navržené formy oddělení, s cílem zajistit účinný a nediskriminační přístup třetích stran. Nabídka musí být dostatečně podrobná a zahrnovat kromě jiného načasování realizace a dobu trvání, která může být delší než 5 let.

(5) Úřad rovněž zohlední případné závazky podle odstavce 4, zejména s ohledem na cíle podle § 4 až 6, a uskuteční veřejnou konzultaci podle § 130, přičemž osloví zejména subjekty, které jsou zamýšleným oddělením podle odstavce 1 přímo dotčeny.

(6) Úřad monitoruje plnění závazků, o jejichž závaznosti rozhodl, a po uplynutí doby, pro kterou byly původně nabídnuty, rozhodne o jejich případném prodloužení.

(1) Podniky s významnou tržní silou mohou navrhnout Úřadu závazky týkající se podmínek přístupu nebo společných investic, které se budou vztahovat na jejich sítě, a to mimo jiné v souvislosti s

(2) Návrh závazků musí být dostatečně podrobný, včetně časového rozvrhu a rozsahu provádění a trvání, aby Úřad mohl provést své posouzení podle odstavce 3. Tyto závazky mohou trvat déle než lhůty pro provedení analýzy trhu podle § 51 odst. 3 a 4.

(3) Za účelem posuzování návrhů závazků nabízených podnikem podle odstavce 1 provede Úřad, s výjimkou případů, kdy tyto nabídky jednoznačně nesplňují jednu nebo více příslušných podmínek nebo kritérií, tržní test, zejména ve vztahu k nabízeným podmínkám, prostřednictvím konzultace podle § 130. Potenciální spoluinvestoři nebo zájemci o přístup mohou poskytnout názory na soulad nabízených závazků s podmínkami podle § 51, 85a a 86b, a popřípadě mohou navrhnout změny této nabídky.

(4) Úřad při posuzování nabízených závazků zohlední

(5) Úřad podniku s významnou tržní silou oznámí své předběžné závěry, zda závazky splňují cíle, kritéria a postupy podle § 51, 85a a 86b, a za jakých podmínek může zvážit stanovení závaznosti těchto závazků. Podnik může revidovat svou počáteční nabídku tak, aby zohlednil předběžné závěry Úřadu a s ohledem na splnění kritérií podle § 51, 85a a 86b.

(6) Úřad může vydat rozhodnutí, jímž stanoví, že závazky jsou zcela nebo zčásti závazné. Úřad může stanovit, že některé nebo všechny závazky jsou závazné pro konkrétní období, přičemž se může jednat o celé období, pro které jsou nabízeny, a v případě závazků ke společné investici, které byly učiněny závaznými, stanoví jejich závaznost na dobu alespoň 7 let.

(7) Stanovil-li Úřad závaznost závazků, posoudí důsledky takového rozhodnutí pro vývoj trhu a vhodnost případných povinností, které již uložil nebo které by bez uvedených závazků jinak měl v úmyslu uložit. Při oznamování příslušného návrhu opatření podle § 51 při postupu podle § 131 připojí Úřad k oznamovanému návrhu opatření rozhodnutí o závazcích.

(8) Úřad sleduje, kontroluje a zajišťuje dodržování závazků nabízených podnikateli, které učinil závaznými, stejným způsobem, jakým sleduje, kontroluje a zajišťuje dodržování povinností uložených podle § 51, a zváží jejich prodloužení v okamžiku uplynutí doby, po kterou byly původně nabízeny.

(1) Označí-li Úřad jako podnik s významnou tržní silou na jednom nebo několika velkoobchodních trzích takový podnik, který zároveň není přítomen na žádném maloobchodním trhu se službami elektronických komunikací, posoudí, zda má tento podnik tyto vlastnosti:

(2) Jsou-li podmínky podle odstavce 1 splněny, Úřad uloží uvedenému podniku povinnosti pouze podle § 81, § 84 odst. 1 až 4, s výjimkou povinnosti podle § 84 odst. 2 písm. k), nebo povinnosti související se spravedlivým a přiměřeným stanovením cen, pokud jsou opodstatněny na základě analýzy trhu zahrnující prognostické posouzení očekávaného chování tohoto podniku s významnou tržní silou.

(3) Úřad provede přezkum povinností uložených podniku s významnou tržní silou podle odstavce 1, dojde-li k závěru, že podmínky podle odstavce 1 tohoto článku již nejsou splněny, přičemž Úřad může uložit povinnosti podle § 51.

(4) Dotčené podniky informují Úřad bez zbytečného odkladu o každé změně okolností týkajících se odstavce 1 písm. a) a b).

(5) Úřad provede rovněž přezkum povinností uložených podniku s významnou tržní silou podle odstavce 1, pokud na základě doložených podmínek, které daný podnik nabízí svým zákazníkům na navazujících trzích, dojde k závěru, že vznikly nebo pravděpodobně vzniknou soutěžní problémy poškozující koncové uživatele, jež vyžadují uložení jedné nebo více povinností podle § 51 odst. 6 písm. a), c), e) nebo f) nebo změnu povinností podle odstavce 2.

(6) Úřad postupuje při ukládání povinností a jejich přezkumu podle odstavců 1 až 5 s tím, že postupuje podle § 130 a 131.

(1) V případě, že podnik s významnou tržní silou na jednom nebo více relevantních trzích má v úmyslu vyřadit z provozu části sítě, na něž se vztahují nápravná opatření, včetně starší infrastruktury, nezbytné k provozu kovové sítě, nebo nahradit novou infrastrukturou části sítě, informuje o tom Úřad v dostatečném časovém předstihu.

(2) Úřad na základě oznámení podle odstavce 1 uloží po konzultaci podle § 130 podnikateli podle odstavce 1 povinnost zajistit, aby proces vyřazení z provozu nebo nahrazení zahrnoval transparentní harmonogram a podmínky, mimo jiné včetně vhodné výpovědní doby a přechodného období, a stanoví dostupnost alternativních produktů alespoň srovnatelné kvality poskytujících přístup k modernizované síťové infrastruktuře, která nahrazuje vyřazované prvky.

(3) Úřad může po konzultaci podle § 130 a 131 rozhodnout o zrušení povinností podle § 51, 56, 57, 81, 82, 84 a 85a až 86d, pokud poskytovatel přístupu

(4) Ustanovení § 51 zůstává u modernizované síťové infrastruktury v rámci regulovaných produktů nedotčeno.

(1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen

(2) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen předložit Úřadu na jeho vyžádání předpis uvedený v odstavci 1 písm. b). Zjistí-li Úřad, že je předpis uvedený v odstavci 1 písm. b) v rozporu s tímto zákonem, sdělí tuto skutečnost bezodkladně dotčenému podnikateli a stanoví mu přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.

(3) Úřad je, po předchozím vyžádání předpisu uvedeného v odstavci 1 písm. b), oprávněn u podnikatelů poskytujících veřejně dostupnou službu elektronických komunikací kontrolovat dodržování tohoto předpisu, s výjimkou kontroly plnění povinností týkajících se ochrany osobních údajů.

(4) V případě porušení zabezpečení osobních údajů se postupuje podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů.

(5) Úřad pro ochranu osobních údajů je oprávněn po prošetření vzniklého stavu porušení zabezpečení osobních údajů uložit podnikateli poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinnost, aby dotčenou fyzickou osobu o tomto porušení informoval, pokud již tak neučinil sám.

(6) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací vede pouze pro účely přezkumu plnění povinností podle odstavců 4 a 5 přehled porušení zabezpečení osobních údajů, včetně informací o okolnostech porušení, jeho dopadech a opatření přijatých k nápravě stavu. Prováděcí právní předpis může stanovit podrobnější podmínky, za nichž je podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinen oznámit porušení zabezpečení osobních údajů, formát tohoto oznámení a způsob, jakým se má oznámení učinit.

(1) Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinna zajistit, aby provozní a lokalizační údaje uchovávané podle § 97 odst. 3 měly stejnou kvalitu a podléhaly stejnému zabezpečení a ochraně před neoprávněným přístupem, změnou, zničením, ztrátou anebo odcizením nebo jiným neoprávněným zpracováním nebo využitím, jako údaje podle § 88; tímto nejsou dotčeny povinnosti stanovené zvláštním právním předpisem³⁴).

(2) Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinna zpracovat pro zajištění ochrany údajů podle odstavce 1 vnitřní technicko-organizační předpis; ochranu údajů zajistí s ohledem na stávající technické možnosti a na náklady potřebné k zajištění ochrany na úrovni odpovídající existujícímu riziku porušení ochrany. Pro ochranu údajů podle tohoto ustanovení se ustanovení § 88 odst. 2 až 7 použijí obdobně.

(1) Podnikatelé zajišťující veřejné komunikační sítě nebo poskytující veřejně dostupné služby elektronických komunikací jsou povinni zajistit technicky a organizačně důvěrnost zpráv a s nimi spojených provozních a lokalizačních údajů, které se přenášejí prostřednictvím jejich veřejné komunikační sítě a veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. Zejména nepřipustí odposlech, ukládání zpráv nebo jiné druhy zachycení nebo sledování zpráv a s nimi spojených údajů osobami jinými, než jsou uživatelé, bez souhlasu dotčených uživatelů, pokud zákon nestanoví jinak³⁶). To nebrání technickému ukládání údajů, které je nezbytné pro přenos zpráv, aniž by byla dotčena zásada důvěrnosti.

(2) Zprávou se rozumí jakákoli informace, která se vyměňuje nebo přenáší mezi konečným počtem účastníků nebo uživatelů prostřednictvím veřejně dostupné služby elektronických komunikací, s výjimkou informace přenášené jako součást veřejného rozhlasového nebo televizního vysílání sítí elektronických komunikací, nelze-li ji přiřadit k určitelnému účastníkovi nebo uživateli, který tuto informaci přijímá.

(3) Každý, kdo hodlá používat nebo používá sítě elektronických komunikací k ukládání údajů nebo k získávání přístupu k údajům uloženým v koncových zařízeních účastníků nebo uživatelů, získá od těchto účastníků nebo uživatelů předem prokazatelný souhlas s rozsahem a účelem jejich zpracování. Tato povinnost neplatí pro technické ukládání nebo přístup výhradně pro potřeby přenosu zprávy prostřednictvím sítě elektronických komunikací nebo je-li to nezbytné pro potřeby poskytování služby informační společnosti, která je výslovně vyžádána účastníkem nebo uživatelem.

(4) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen na žádost účastníka bezplatně a ve formě umožňující další elektronické zpracování dat poskytnout mu provozní a lokalizační údaje, které má k dispozici na základě tohoto zákona, pokud je nemohl účastník pro poruchu na jeho zařízení v důsledku kybernetického bezpečnostního incidentu⁶²) zachytit nebo uložit. Údaje podnikatel předá, je-li to technicky možné, bezodkladně, nejpozději však do 3 dnů ode dne doručení žádosti nebo v případě probíhající komunikace ode dne jejího uskutečnění.

(1) Provozními údaji se rozumí jakékoli údaje zpracovávané pro potřeby přenosu zprávy sítí elektronických komunikací nebo pro její účtování.

(2) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, který zpracovává a ukládá provozní údaje, včetně příslušných lokalizačních údajů, vztahujících se k uživateli nebo účastníku, je musí smazat nebo učinit anonymními, jakmile již nejsou potřebné pro přenos zprávy, s výjimkou případů uvedených v ustanoveních odstavců 3 až 7. Povinnost právnické nebo fyzické osoby zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací zachovávat provozní a lokalizační údaje podle § 97 zůstává nedotčena.

(3) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen uchovávat u vlastního účastníka nebo uživatele provozní údaje služby poskytnuté a účtované účastníkovi nebo uživateli, pokud jsou tyto údaje nezbytné pro výpočet ceny za tuto službu nebo ke splnění povinnosti zahrnout do vyúčtování povinné náležitosti, a to do doby rozhodnutí sporu podle § 129 odst. 3 nebo do konce doby, během níž může být vyúčtování ceny nebo poskytnutí služby elektronických komunikací právně napadeno nebo úhrada vymáhána.

(4) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací může zpracovávat provozní údaje nezbytné pro vyúčtování ceny za službu poskytnutou účastníkovi nebo uživateli za přístup pouze do konce doby, během níž může být úhrada vymáhána.

(5) Podnikatelé zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací si jsou oprávněni bez souhlasu uživatele vzájemně předávat provozní údaje související s poskytováním služby a údaje o účastnících spojení, a to pro zajištění propojení a přístupu k síti a za účelem poskytnutí služby, ke vzájemnému vyúčtování a k identifikaci, omezení následků nebo zabránění zneužívání sítě a služeb elektronických komunikací. Zneužitím sítě a služeb elektronických komunikací se rozumí využití sítě nebo služby neoprávněnou osobou, zakázaným způsobem nebo k zakázaným účelům; zneužitím sítě a služeb elektronických komunikací se rozumí rovněž opakované prodlení se zaplacením ceny podle § 65 nebo uskutečňování zlomyslného nebo obtěžujícího volání.

(6) Podnikatelé zajišťující mobilní veřejnou komunikační síť jsou oprávněni za účelem předcházení podvodům vůči uživatelům a zmírňování jejich následků na základě provozních údajů souvisejících s poskytováním mobilní veřejně dostupné interpersonální komunikační služby založené na číslech, včetně údajů o účastnících spojení, hodnotit rizikovost komunikace uskutečněné prostřednictvím jejich sítě, a údaje o rizikovosti uskutečněné komunikace předávat bance, pobočce zahraniční banky a spořitelnímu a úvěrnímu družstvu podle jiného právního předpisu⁹³) na jejich žádost.

(7) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací může pro účely marketingu služeb elektronických komunikací nebo pro poskytování služeb s přidanou hodnotou zpracovávat údaje uvedené v odstavci 1 pouze v rozsahu a v trvání nezbytném pro tyto služby nebo marketing, pokud k tomu dal předem souhlas účastník nebo uživatel, ke kterému se údaje vztahují. Účastník nebo uživatel může svůj souhlas se zpracováním provozních údajů kdykoliv odvolat.

(8) Podnikatelé zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací mohou přijmout vhodná technická a organizační opatření pro zabránění zneužívání sítě a služeb elektronických komunikací podle odstavce 5 nebo pro omezení jeho následků; přijaté opatření musí být přiměřené z hlediska dopadů na účastníky a koncové uživatele.

(9) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen informovat dotčeného účastníka nebo uživatele o provozních údajích, které jsou zpracovávány, a o době, po kterou mohou být tyto údaje zpracovávány pro potřeby uvedené v odstavcích 3 až 6. Pro účely uvedené v odstavci 7 je podnikatel povinen informovat účastníka nebo uživatele, ke kterému se údaje vztahují, ještě před získáním jeho souhlasu.

(10) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť a podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen zajistit, aby zpracování provozních údajů podle odstavců 2 až 7 bylo omezeno na

(1) Lokalizačními údaji se rozumí jakékoli údaje zpracovávané v síti elektronických komunikací nebo službou elektronických komunikací, které určují zeměpisnou polohu telekomunikačního koncového zařízení uživatele veřejně dostupné služby elektronických komunikací.

(2) Provádí-li podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací zpracování lokalizačních údajů jiných než provozních, které se vztahují k uživateli nebo účastníku, musí tyto údaje učinit anonymními nebo získat souhlas uživatele nebo účastníka se zpracováním v rozsahu a trvání nezbytném pro poskytování služeb s přidanou hodnotou. Před získáním souhlasu je povinen informovat dotčeného uživatele nebo účastníka o druhu lokalizačních údajů jiných než provozních, které budou zpracovávány, o účelu a délce zpracování a o tom, zda budou údaje předány třetí straně za účelem poskytování služeb s přidanou hodnotou. Uživatel a účastník může kdykoliv svůj souhlas se zpracováním odvolat.

(3) Dal-li uživatel nebo účastník souhlas se zpracováním lokalizačních údajů jiných než provozních, podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen mu umožnit přechodně odmítnout zpracování údajů podle odstavce 2 pro každé spojení do sítě nebo pro každý přenos zprávy, a to bezplatně a za použití jednoduchých prostředků.

(4) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť, podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací a podnikatel poskytující služby s přidanou hodnotou je povinen zajistit, aby údaje podle odstavců 2 a 3 zpracovávaly pouze osoby, které jsou k tomu jimi zmocněny a oprávněny podle vnitřního technicko-organizačního předpisu ve smyslu § 88 odst. 1 písm. b); zpracování musí být omezeno na rozsah, který je nezbytný pro potřeby těchto činností.

(1) Podnikatel poskytující hlasovou komunikační službu je povinen, je-li nabízena možnost zobrazení účastnického čísla

(2) Ustanovení odstavce 1 písm. a) platí i pro volání z členských států Evropské unie směřující do třetích států. Ustanovení odstavce 1 písm. b), c) a d) platí i pro příchozí hovory ze třetích států.

(3) Je-li nabízeno zobrazení účastnického čísla volaného nebo volajícího, je podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinen informovat veřejnost o možnostech podle odstavce 1.

(4) Podnikatel zajišťující veřejnou telefonní síť nebo poskytující hlasovou komunikační službu je oprávněn zrušit zamezení zobrazení účastnického čísla volajícího účastníka

(5) Podnikatel zajišťující veřejnou telefonní síť nebo poskytující hlasovou komunikační službu uveřejní ve svých provozovnách a způsobem umožňujícím dálkový přístup postupy závazné pro uskutečnění obou možností uvedených v odstavci 4 a informuje o nich své účastníky.

(1) Použít účastnické číslo nebo obdobný identifikátor ke své identifikaci bez souhlasu oprávněného účastníka nebo uživatele služeb elektronických komunikací je zakázáno. Tento zákaz platí i pro použití čísla, které není přiděleno podle § 32 nebo neexistuje.

(2) Použít adresu elektronické pošty pro odeslání zprávy bez souhlasu držitele této adresy elektronické pošty je zakázáno.

(1) Podnikatel zajišťující veřejnou telefonní síť nebo poskytující hlasovou komunikační službu je povinen zajistit, aby každý účastník měl možnost bezplatně zamezit automatickému přesměrování volání třetí stranou do koncového zařízení účastníka, a to pomocí jednoduchých prostředků.

(2) V případě, že při poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací dochází k automatickému nebo skrytému přesměrování na jinou službu, na službu jiného podnikatele nebo k sestavení nového spojení, a tím současně ke zvýšení účtované ceny, je osoba poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací se zvýšenou cenou povinna bezplatně sdělit uživateli tuto skutečnost a umožnit mu přerušit spojení před tím, než bude přesměrování nebo sestavení nového spojení uskutečněno. V případě, kdy dochází k přesměrování nebo sestavení nového spojení, a tím současně ke zvýšení účtované ceny, bez upozornění uživatele osobou poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací se zvýšenou cenou, rozhodne Úřad o přerušení poskytování takové služby.

(1) Každý, kdo shromažďuje osobní údaje účastníků k vydání seznamu účastníků, jehož účelem je vyhledávání podrobného kontaktu o osobě na základě jejího jména nebo případně nezbytného minimálního množství dalších identifikačních prvků, je povinen

(2) Bude-li účel veřejného seznamu jiný, než je vyhledávání podrobného kontaktu o osobě na základě jejího jména nebo případně nezbytného minimálního množství dalších identifikačních prvků, je každý, kdo zamýšlí vydat takový seznam účastníků, povinen vyžádat si od dotčených účastníků další souhlas.

(3) Osobními údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě pseudonym, adresa bydliště, telefonní číslo a adresa elektronické pošty. U podnikající fyzické osoby se osobní údaje doplňují o adresu sídla podnikání. Identifikačními údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou obchodní firma nebo název právnické osoby, adresa sídla, popřípadě adresa sídla organizační složky, adresa a telefonní číslo provozovny a adresa elektronické pošty.

(4) Součástí účastnického seznamu mohou být pouze osobní nebo identifikační údaje v rozsahu podle odstavce 3. Na základě smlouvy lze v seznamu uveřejnit i další údaje účastníka. Osobní a identifikační údaje o účastnících, kteří k jejich uveřejnění nedali souhlas, nesmí být uveřejněny. Neuveřejnění, oprava, ověření a odstraňování osobních nebo identifikačních údajů z účastnického seznamu je pro dotčeného účastníka bezplatné.

(5) Za vytvoření účastnického seznamu se považuje i náhodné vygenerování telefonních čísel. Účastnickým seznamem je rovněž seznam telefonních čísel bez jiných identifikačních údajů nebo seznam, ve kterém se uvádí telefonní čísla či osobní nebo identifikační údaje účastníků, kteří neuvedli, že si přejí být kontaktováni za účelem marketingu.

(1) Je zakázáno prostřednictvím sítí nebo služeb elektronických komunikací nabízet marketingovou reklamu nebo jiný obdobný způsob nabídky zboží nebo služeb účastníkům nebo uživatelům, kteří ve veřejném seznamu podle § 95 odst. 1 písm. b) nebo § 95 odst. 2 neuvedli, že si přejí být kontaktováni za účelem marketingu.

(2) Je zakázáno využívat účastnické seznamy podle § 95, síť nebo službu elektronických komunikací pro účely přímého marketingu prostřednictvím automatických systémů volání bez lidské účasti (automatická volací zařízení), faksimilních přístrojů nebo elektronické pošty, nedal-li k tomu dotčený účastník nebo uživatel předem souhlas.

(3) Podnikatel, který poskytuje službu dotazů na účastnická čísla nebo jiné obdobné údaje, nesmí poskytovat údaje účastníka, které veřejný seznam neobsahuje.

(4) Ustanovení § 95 a 96 se vztahují obdobně i na údaje účastníků, kteří jsou právnickými osobami.

(5) Poskytovatel veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, jehož obchodní zájmy jsou poškozovány porušováním povinností podle odstavců 1 až 4, je oprávněn domáhat se soudní ochrany jménem svých účastníků, jejichž práva byla tímto jednáním poškozena. Tím není dotčeno oprávnění účastníka domáhat se svých nároků u soudu sám.

(1) Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinna na žádost zřídit a zabezpečit v určených bodech své sítě rozhraní pro připojení koncového telekomunikačního zařízení pro odposlech a záznam zpráv

(2) Orgány uvedené v odstavci 1 prokazují své oprávnění k odposlechu a záznamu zpráv předáním písemné žádosti, která obsahuje číslo jednací, pod kterým je rozhodnutí soudu u tohoto orgánu vedeno, a která je podepsána osobou odpovědnou u orgánu uvedeného v odstavci 1 za vykonávání odposlechu a záznamu zpráv. V případě odposlechu a záznamu zpráv Policií České republiky podle zvláštních právních předpisů³⁶) se v písemné žádosti uvádí číslo jednací, pod kterým je souhlas uživatele odposlouchávané stanice u Policie České republiky veden.

(3) Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinna uchovávat po dobu 6 měsíců provozní a lokalizační údaje, které jsou vytvářeny nebo zpracovávány při zajišťování jejích veřejných komunikačních sítí a při poskytovávání jejích veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. Provozní a lokalizační údaje týkající se neúspěšných pokusů o volání je právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinna uchovávat pouze tehdy, jsou-li tyto údaje vytvářeny nebo zpracovávány a zároveň uchovávány nebo zaznamenávány. Současně je tato právnická nebo fyzická osoba povinna zajistit, aby při plnění povinnosti podle věty první a druhé nebyl uchováván obsah zpráv a takto uchovávaný dále předáván. Právnická nebo fyzická osoba, která provozní a lokalizační údaje uchovává, je na požádání povinna je bezodkladně poskytnout

(4) Provozními a lokalizačními údaji podle odstavce 3 jsou zejména údaje vedoucí k dohledání a identifikaci zdroje a adresáta komunikace a dále údaje vedoucí ke zjištění data, času, způsobu a doby trvání komunikace. Rozsah provozních a lokalizačních údajů uchovávaných podle odstavce 3, formu a způsob jejich předávání orgánům oprávněným k využívání podle zvláštního právního předpisu a způsob jejich likvidace stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Právnická nebo fyzická osoba poskytující veřejně dostupnou službou elektronických komunikací, s výjimkou interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech, je povinna na žádost poskytnout informace z databáze všech svých účastníků veřejně dostupné služby elektronických komunikací orgánu oprávněnému k jejich vyžádání podle zvláštního právního předpisu. Formu a rozsah poskytovaných informací stanoví prováděcí právní předpis.

(6) Zavede-li právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací při této činnosti kódování, kompresi, šifrování nebo jiný způsob přenosu vedoucí k nesrozumitelnosti přenášených zpráv, je povinna zajistit, aby v koncových bodech pro připojení zařízení uvedených v odstavci 1 byly požadované zprávy a s nimi spojené provozní a lokalizační údaje poskytovány srozumitelným způsobem.

(7) Právnické nebo fyzické osobě náleží za plnění povinnosti

(8) Osoba uvedená v odstavci 1 a její zaměstnanci jsou povinni zachovávat mlčenlivost o vyžádaném nebo uskutečněném odposlechu a záznamu zpráv podle odstavců 1 a 2 a vyžádání a poskytnutí údajů podle odstavců 3 a 5 a s tím souvisejících skutečnostech.

(9) Technické a provozní podmínky a body pro připojení koncového telekomunikačního zařízení pro odposlech nebo záznam zpráv stanoví prováděcí právní předpis.

(10) Právnická nebo fyzická osoba, která má nárok na úhradu efektivně a účelně vynaložených nákladů podle odstavce 7, je povinna prokázat jejich důvodnost, jinak jí úhrada zcela nebo zčásti nenáleží.

(11) Vláda stanoví nařízením

(12) Výši a způsob úhrady efektivně a účelně vynaložených nákladů na poskytnutí informace z databáze účastníků veřejně dostupné služby elektronických komunikací a na poskytnutí provozních a lokalizačních údajů stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací požádá o posouzení technického řešení a vybavení pro zřízení a zabezpečení rozhraní pro připojení koncového telekomunikačního zařízení pro odposlech a záznam zpráv oprávněný orgán, který o zřízení rozhraní požádal. Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, která buduje novou síť nebo službu anebo rozšiřuje nebo podstatně obměňuje stávající síť nebo službu, o tom informuje orgány podle § 97 odst. 1 bez zbytečného odkladu, pokud již dříve žádala o posouzení trvalého technického řešení a vybavení pro zřízení rozhraní pro připojení koncového telekomunikačního zařízení pro odposlech a záznam.

(2) Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací požádá o posouzení technického řešení a vybavení pro plnění povinnosti uchovávat provozní a lokalizační údaje Policii České republiky.

(3) Oprávněný orgán podle odstavců 1 a 2 provede zejména základní technické posouzení do 90 dnů ode dne doručení úplné žádosti. Případné připomínky oprávněného orgánu právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací promítne do výsledné podoby technického řešení a vybavení.

(4) Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací může pro plnění povinnosti uchovávat provozní a lokalizační údaje využít společné technické řešení, které před zahájením plnění povinnosti uchovávat provozní a lokalizační údaje předloží k posouzení podle odstavce 2.

(5) Úřad předává Policii České republiky na její žádost údaje o počtu účastníků a službách poskytovaných právnickou nebo fyzickou osobou zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací.

(1) Osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinna zajišťovat bezpečnost a integritu své sítě a bezpečnost služeb, které poskytuje. Za tím účelem je tato osoba zejména povinna přijmout technicko-organizační pravidla vytvořená v souladu se síťovými plány podle odstavce 2. S ohledem na technické možnosti tato pravidla zajistí takovou úroveň bezpečnosti, která odpovídá míře existujícího rizika s cílem předejít nebo minimalizovat dopad bezpečnostních incidentů na uživatele a na sítě a služby. Bezpečností sítě a služby se rozumí jejich schopnost odolávat s dostatečnou spolehlivostí veškerým zásahům, které narušují dostupnost, hodnověrnost, integritu nebo důvěrnost této sítě a služby, uchovávaných, předávaných nebo zpracovávaných dat nebo souvisejících služeb, které tato síť nebo služba elektronických komunikací nabízí nebo které jsou jejich prostřednictvím přístupné. Bezpečnostním incidentem se rozumí událost, která má skutečný nepříznivý dopad na bezpečnost sítí nebo služeb elektronických komunikací.

(2) Pro zajištění bezpečnosti a integrity veřejných komunikačních sítí Úřad vydává síťové plány (§ 62), ve kterých vymezí základní vlastnosti těchto sítí a jejich rozhraní, které jsou nezbytné pro vzájemné propojování veřejných komunikačních sítí, pro přístup k nim, pro připojování neveřejných komunikačních sítí a zajištění bezpečnosti a kontinuity dodávek služeb, které jsou prostřednictvím veřejných komunikačních služeb poskytovány.

(3) Osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací může v případech, kdy hrozí nebo dojde k závažnému narušení bezpečnosti sítě a služby a integrity jeho sítě z důvodů poškození nebo zničení elektronického komunikačního zařízení, zejména vlivem velkých provozních havárií nebo živelních pohrom, přerušit poskytování služby nebo odepřít přístup ke službě. Přerušení nebo odepření musí být omezeno pouze na dobu nezbytně nutnou, a je-li to technicky možné, musí být zachován přístup k tísňovým číslům.

(4) O závažném narušení bezpečnosti sítě a služby a ztrátě integrity sítě, rozsahu a důvodech přerušení poskytování služby nebo odepření přístupu k ní, přijatých opatřeních, o předpokládaném termínu odstranění příčiny podle odstavce 3 a ukončení závažného narušení je osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinna bezodkladně informovat Úřad, subjekty provozující centra tísňové komunikace a vhodným způsobem i uživatele. Kritéria určení závažného narušení bezpečnosti sítě a služby a ztrátu integrity sítě a rozsah a formu předávání informací stanoví Úřad prováděcím právním předpisem. Úřad může v případě, že je zveřejnění těchto informací ve veřejném zájmu, informovat o tom vhodným způsobem veřejnost nebo povinnost zveřejnění těchto informací uložit osobě zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací. Je-li to vhodné, informuje Úřad také příslušné orgány v jiných členských státech a Evropskou agenturu pro bezpečnost sítí a informací (ENISA).

(5) Úřad předkládá každoročně Komisi a Evropské agentuře pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) souhrnnou zprávu za předchozí kalendářní rok, která informuje o oznámeních a opatřeních přijatých podle odstavců 3 a 4, a to v rozsahu a formátu stanoveném Komisí.

(6) Osobě zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací může Úřad uložit povinnost provést bezpečnostní audit. Tento audit musí být proveden kvalifikovaným nezávislým subjektem a na náklady podnikatele. Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je dále povinen na žádost Úřadu předložit mu informace potřebné k posouzení bezpečnosti a integrity sítí a bezpečnosti služeb, bezpečnostní audit a jeho výsledky, včetně podkladů k bezpečnostní politice.

(7) V případě, že Úřad identifikoval významnou hrozbu pro bezpečnost a integritu veřejné komunikační sítě nebo služby elektronických komunikací, rozhodne o povinnosti dotčené osoby zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací provést opatření, včetně lhůt k jejich provedení, k řešení bezpečnostního incidentu, anebo k zabránění jeho vzniku. Toto rozhodnutí je prvním úkonem ve věci. Nepodaří-li se rozhodnutí adresátovi doručit do vlastních rukou do 3 dnů ode dne jeho vydání, doručí se mu tak, že se vyvěsí na úřední desce Úřadu a tímto okamžikem je vykonatelné. Rozhodnutí může Úřad vydat i v řízení na místě podle správního řádu. Rozklad podaný proti rozhodnutí nemá odkladný účinek. O výsledku přijatých opatření dotčená osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací informuje bez zbytečného odkladu Úřad.

(8) Má-li se opatření k řešení hrozby pro bezpečnost a integritu veřejné komunikační sítě nebo služby elektronických komunikací týkat blíže neurčeného okruhu osob zajišťujících veřejnou komunikační síť nebo poskytujících veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, vydá je Úřad formou opatření obecné povahy.

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinna na základě rozhodnutí vydaného Ministerstvem obrany podle zákona o Vojenském zpravodajství⁷⁰) zřídit a zabezpečit v určených bodech jí zajišťované veřejné komunikační sítě rozhraní pro připojení nástroje detekce umožňujícího provádět cílenou detekci jevů nasvědčujících existenci kybernetického útoku nebo hrozby a jejich identifikaci podle zákona o Vojenském zpravodajství⁷¹).

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací poskytne neprodleně na vyžádání součinnost při cíleném vyhledávání kybernetického útoku nebo hrozby pomocí ukazatelů podle zákona o Vojenském zpravodajství⁷²) v rozsahu a prostřednictvím bezpečnostních opatření, které tato osoba již provádí.

(3) Osoba uvedená v odstavci 1 není bez souhlasu Vojenského zpravodajství oprávněna zasáhnout do jím připojeného nástroje detekce nebo jakkoliv omezit jeho funkčnost; to neplatí, pokud provedení zásahu do nástroje detekce nebo omezení jeho funkčnosti je nutné vzhledem k tomu, že v souvislosti s jeho připojením a provozováním je vyvolán stav ohrožující samotný provoz veřejné komunikační sítě, poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací nebo ohrožující zdraví anebo životy fyzických osob, hrozí-li nebezpečí z prodlení.

(4) Osoba uvedená v odstavci 1 je povinna umožnit Vojenskému zpravodajství na požádání přístup k nástroji detekce umístěnému na jí zajišťované veřejné komunikační síti, přičemž Vojenské zpravodajství musí postupovat tak, aby jeho činností nebyly porušovány podmínky výkonu povinností této osobě uložené zákonem.

(5) Za plnění povinností podle odstavce 1 náleží právnické nebo podnikající fyzické osobě od Vojenského zpravodajství úhrada efektivně vynaložených nákladů. Způsob určení výše efektivně vynaložených nákladů, postup jejich uplatnění a způsob jejich úhrady stanoví prováděcí právní předpis.

(6) Osoba uvedená v odstavci 1, jakož i jiné osoby podílející se na plnění povinnosti podle odstavců 1 a 2, jsou povinny zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech souvisejících s prováděním detekce a s připojením a užíváním nástroje detekce. Tato povinnost trvá i poté, kdy tato osoba přestane být osobou podle odstavce 1 nebo osobou podílející se na plnění povinnosti podle věty první.

(7) Povinnost zachovávat mlčenlivost podle odstavce 6 se nevztahuje na podávání informací kontrolujícím, kteří provádějí kontrolu činností Vojenského zpravodajství podle části čtvrté zákona o Vojenském zpravodajství.

(1) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je při nebezpečí vzniku krizové situace a za krizového stavu povinen podle svých technicko-organizačních pravidel zabezpečit bezpečnost a integritu své sítě a interoperabilitu poskytovaných služeb. Náležitosti uvedených technicko-organizačních pravidel stanoví Úřad prováděcím právním předpisem.

(2) Podnikatel uvedený v odstavci 1 je povinen předložit Úřadu na jeho vyžádání dokumenty specifikující technicko-organizační pravidla podle odstavce 1 a umožnit Úřadu kontrolovat dodržování těchto pravidel. Úřad je oprávněn při zjištění rozporu těchto dokumentů s právními předpisy sdělit dotčenému podnikateli tuto skutečnost a stanovit mu přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.

(3) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen při nebezpečí vzniku krizové situace na žádost Ministerstva vnitra a za krizového stavu³⁹) poskytovat přednostně připojení k veřejné komunikační síti a přístup k veřejně dostupné službě elektronických komunikací účastníkům krizové komunikace podle krizového zákona. Za tímto účelem je v rozsahu nezbytně nutném oprávněn omezit nebo přerušit poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací. O omezení nebo přerušení poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací, včetně jeho rozsahu, je povinen bezprostředně informovat Úřad. Toto omezení může trvat pouze po dobu nezbytně nutnou a musí být zachován přístup k tísňovým číslům.

(4) Podnikatel uvedený v odstavci 1 je za krizového stavu povinen bezodkladně informovat Úřad o ohrožení nebo narušení bezpečnosti a integrity své sítě a bezpečnosti služeb, včetně přijatých nebo zamýšlených opatření k nápravě a o předpokládaném termínu odstranění příčiny.

(1) Provozovatelé strojů, přístrojů a zařízení (dále jen „zařízení“), jejichž provozováním vzniká vysokofrekvenční energie, jsou povinni zajistit, aby vysokofrekvenční energie těchto zařízení nezpůsobovala rušení provozu elektronických komunikačních zařízení a sítí, popřípadě rušení poskytování služeb elektronických komunikací nebo provozování radiokomunikačních služeb, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.

(2) Rušením provozu se rozumí elektromagnetické rušení, které zhoršuje, znemožňuje nebo opakovaně přerušuje provoz elektronického komunikačního zařízení, sítě elektronických komunikací, popřípadě poskytování služeb elektronických komunikací nebo provozování radiokomunikačních služeb.

(3) Dojde-li k rušení provozu elektronického komunikačního zařízení nebo sítě, poskytování služeb elektronických komunikací nebo provozování radiokomunikačních služeb, je provozovatel zařízení rušícího provoz povinen učinit vhodná ochranná opatření. Neprovede-li provozovatel rušícího zařízení ochranná opatření sám, provede je provozovatel rušeného elektronického komunikačního zařízení nebo sítě na náklady provozovatele rušícího zařízení; to neplatí v případě rušení podle odstavce 13.

(4) Vzniklo-li rušení provozu nedodržením podmínek stanovených pro provoz zařízení, nese náklady na ochranná opatření provozovatel tohoto zařízení, jinak nese náklady provozovatel zařízení později uvedeného do provozu nebo změněného. Pokud rušené zařízení neodpovídá požadavkům na odolnost⁴⁰), ponese náklady na ochranná opatření provozovatel tohoto zařízení. Jinak nese tyto náklady provozovatel zařízení později zřízeného nebo změněného.

(5) Dojde-li k rušení příjmu rozhlasového nebo televizního vysílání, které je na daném území provozováno provozovatelem vysílání nebo provozovatelem převzatého vysílání podle zvláštního právního předpisu¹¹), provozem amatérské radiokomunikační služby nebo služby elektronických komunikací, je Úřad oprávněn uložit držiteli oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro tyto služby podmínky k neprodlenému odstranění rušení, a to na náklady provozovatele rušícího zařízení. V případě, že rušení vzniká pouze vlivem nedostatečné odolnosti přijímacího zařízení, informuje Úřad provozovatele rušeného přijímacího zařízení o možných podmínkách vedoucích k odstranění rušení. Úřad zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup aktualizované informace o ochraně sítí pro šíření zemského digitálního televizního vysílání, o jím řešených případech rušení elektronických komunikačních zařízení a sítí a o postupu pro uplatnění požadavku na odstranění rušení.

(6) Úřad zjišťuje zdroje rušení provozu elektronických komunikačních zařízení a sítí, poskytování služeb elektronických komunikací nebo provozování radiokomunikačních služeb. V případě zjištění zdroje rušení postupuje Úřad obdobně podle § 114. V odůvodněných případech Úřad vydá předběžné opatření k okamžitému odstavení zdroje rušení bez předchozí výzvy.

(7) V případě, že provozovatel zařízení rušícího provoz neodstraní zdroj rušení provozu ve lhůtě stanovené mu Úřadem ve výzvě nebo v předběžném opatření, Úřad rozhodne o odstranění zdroje rušení. Úřad může provést odstranění zdroje rušení nebo jiná vhodná opatření sám, není-li provozovatel rušícího zařízení znám nebo je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný. Náklady na odstranění zdroje rušení nese jeho provozovatel; není-li znám, nese náklady Úřad.

(8) Úřad zjišťuje přednostně rušení provozu elektronických komunikačních zařízení a sítí Ministerstva obrany a ozbrojených sil České republiky, Ministerstva vnitra, Bezpečnostní informační služby, Policie České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Hasičského záchranného sboru České republiky, poskytovatelů zdravotnické záchranné služby, Celní správy České republiky a Vězeňské služby a justiční stráže České republiky.

(9) Za rušení provozu elektronických komunikačních zařízení a sítí, poskytování služeb elektronických komunikací nebo provozování radiokomunikačních služeb se považuje i rušení způsobené elektromagnetickým stíněním nebo odrazy elektromagnetických vln stavbami nebo činnostmi souvisejícími s prováděním stavby. To neplatí v případě, že stavba nebo činnost související s prováděním stavby byla zahájena dříve než provoz elektronického komunikačního zařízení nebo sítě. Změna stavby nebo provozu elektronického komunikačního zařízení nebo sítě se v příslušné části považuje za novou stavbu nebo nové zahájení provozu elektronického komunikačního zařízení nebo sítě. Provozovatel elektronických komunikačních zařízení a sítí, podnikatel poskytující službu elektronických komunikací nebo provozovatel radiokomunikačních služeb, jehož provoz je rušen, je povinen vyzvat vlastníka nebo stavebníka dotčené stavby k uzavření dohody o vhodných opatřeních k odstranění tohoto rušení. Nedojde-li k dohodě, rozhodne o způsobu odstranění rušení na návrh jedné ze stran a po projednání s Úřadem příslušný stavební úřad podle stavebního zákona. Není-li toto rozhodnutí vzhledem k povaze věci v působnosti příslušného stavebního úřadu, rozhodne o způsobu odstranění rušení Úřad. Náklady na odstranění rušení stavbami nese vlastník dotčené stavby, náklady na odstranění rušení činnostmi souvisejícími s prováděním stavby nese stavebník.

(10) Spory o výši efektivně a účelně vynaložených nákladů na ochranná opatření k odstranění rušení rozhodne soud.

(11) Úřad je povinen při výkonu rozhodnutí o odstranění zdroje rušení podle odstavce 7 co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí.

(12) Osoby pověřené Úřadem k výkonu rozhodnutí o odstranění zdroje rušení podle odstavce 7 jsou za účelem výkonu tohoto rozhodnutí oprávněny v nezbytném rozsahu vstupovat nebo vjíždět na cizí nemovitosti, na nichž jsou zdroje rušení umístěny.

(13) Za rušení provozu se považuje i provozování vysílacího rádiového zařízení, které zhoršuje, znemožňuje nebo opakovaně přerušuje příjem přístroje, který je určen pouze k příjmu rádiových vln k zajištění obrany nebo bezpečnosti státu. Provozovatel rušeného přístroje je povinen vyzvat provozovatele rušícího vysílacího rádiového zařízení k odstranění tohoto rušení. Nedojde-li mezi nimi k dohodě, rozhodne o způsobu odstranění rušení na návrh jedné ze stran Úřad; úhrada nákladů podle § 27 tímto není dotčena. Odstavce 1 až 12 se při odstraňování rušení použijí přiměřeně.

(1) Osoby, které budou provádět stavební práce, jsou povinny provést opatření, aby nedošlo k poškození vedení komunikační sítě. To se týká i provádění hluboké orby na zemědělských pozemcích, zemních prací a terénních úprav.

(2) Komunikační vedení veřejné komunikační sítě může křížit energetická, vodovodní, kanalizační a jiná vedení, zásobárny přírodních vod, území chráněná podle zvláštních právních předpisů, dráhy, pozemní komunikace, vodní a jiná díla a jejich ochranná pásma nebo se jich jinak dotknout, a to způsobem přiměřeným ochraně životního prostředí tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků. Ustanovení zvláštního právního předpisu není tímto dotčeno⁴²).

(3) Komunikační vedení veřejné komunikační sítě může být kříženo nebo jinak dotčeno energetickými, vodovodními, kanalizačními a jinými vedeními, dráhou nebo pozemní komunikací, a to způsobem, který nezpůsobí rušení provozu elektronických komunikačních zařízení a sítí nebo poskytování služeb elektronických komunikací.

(4) Ustanovení odstavců 2 a 3 platí pro souběh komunikačního vedení veřejné komunikační sítě s uvedenými vedeními a jejich ochrannými pásmy obdobně.

(1) Ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona. Pokud není podle stavebního zákona vyžadováno povolení, potom dnem uvedení sítě nebo zařízení elektronických komunikací do užívání.

(2) Ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení činí 0,5 m po stranách krajního vedení.

(3) V ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení je zakázáno

(4) Činnosti v ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k tomuto vedení nebo které by mohly ohrozit bezpečnost a spolehlivost jeho provozu, je možné vykonávat jen po předchozím souhlasu vlastníka vedení.

(5) Ochranné pásmo nadzemního komunikačního vedení vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o ochranném pásmu o povolení záměru podle stavebního zákona. Parametry tohoto ochranného pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany stanoví na návrh vlastníka tohoto vedení příslušný stavební úřad v tomto rozhodnutí. Přitom musí být šetřeno práv vlastníků nemovitostí nacházejících se v ochranném pásmu nadzemního komunikačního vedení.

(1) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť, který podle § 8 odst. 2 oznámil podnikání, je oprávněn v souladu s podmínkami stanovenými v rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona a za splnění dále stanovených podmínek zřizovat a provozovat na cizím pozemku nebo v něm

(2) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť, který podle § 8 odst. 2 oznámil podnikání, je oprávněn za splnění dále stanovených podmínek zřizovat a provozovat na cizí stavbě nebo v ní

(3) Pro zajištění výkonu oprávnění uvedených v odstavcích 1 a 2 uzavře podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť s vlastníkem dotčené nemovité věci písemnou smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení služebnosti k části dotčené nemovité věci za jednorázovou náhradu a po ukončení výstavby a zaměření polohy vedení smlouvu o zřízení služebnosti ke skutečně dotčené části nemovité věci . Na návrh podnikatele zajišťujícího veřejnou komunikační síť je možno k zajištění výkonu oprávnění uvedených v odstavcích 1 a 2 s vlastníkem dotčené nemovité věci uzavřít i jinou písemnou smlouvu. K výkonu oprávnění podle odstavce 2 písm. a) postačuje k umístění vnitřních komunikačních vedení a komunikačních zařízení písemný souhlas vlastníka nemovité věci. Maximální výše jednorázové náhrady za zřízení služebnosti se stanoví jako cena zjištěná podle zákona upravujícího oceňování majetku. V případě, že vlastníkem dotčené nemovité věci je stát nebo územní samosprávný celek, který je zároveň vlastníkem anebo provozovatelem veřejné komunikační sítě nebo poskytovatelem veřejně dostupné služby elektronických komunikací, je povinen zajistit, aby výkon činností spojených s provozováním veřejné komunikační sítě nebo poskytováním veřejně dostupné služby elektronických komunikací byl účinně strukturálně oddělen od výkonu pravomocí týkajících se oprávnění podle odstavců 1 a 2.

(4) Nedojde-li s vlastníkem dotčené nemovité věci k uzavření písemné smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení služebnosti nebo smlouvy o zřízení služebnosti podle odstavce 3 nebo prokáže-li podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť, že vlastník dotčené nemovité věci není znám nebo není určen anebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo je-li vlastnictví nemovité věci sporné, či vlastník v dispozici s ní omezen, rozhodne o návrhu podnikatele zajišťujícího veřejnou komunikační síť na zřízení služebnosti vyvlastňovací úřad podle zvláštního právního předpisu nejpozději do 6 měsíců. To platí i v případě, kdy je stavba, pro kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení služebnosti nezmařil podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť. Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť může vykonávat oprávnění uvedená v rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu o omezení vlastnického práva k dotčené nemovité věci ode dne vykonatelnosti tohoto rozhodnutí.

(5) Omezení vlastnického práva nesmí být provedeno ve větším rozsahu, než je k dosažení účelu uvedeného v odstavcích 1 a 2 nezbytné. Nedohodne-li se podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť s vlastníkem dotčené nemovité věci ve smlouvě podle odstavce 3 jinak, je zatížení pozemku umístěním podzemního vedení veřejné komunikační sítě a jeho vytyčovacích bodů, souvisejících elektronických komunikačních zařízení, jakož i souvisejících elektrických přípojek, v šíři 0,3 m anebo v šíři umísťovaného vedení nebo zařízení, je-li toto větší.

(6) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je dále na základě prokazatelného oznámení vlastníkovi, popřípadě správci nebo uživateli dotčené nemovitosti oprávněn

(7) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je povinen při výkonu oprávnění podle odstavců 1, 2, 6 a 13 co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti a bezprostředně prokazatelně oznámit tuto skutečnost vlastníku, popřípadě správci nebo uživateli dotčené nemovitosti. Po vykácení nebo okleštění dřevin je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě, nedohodne-li se s vlastníkem dotčené nemovitosti jinak.

(8) Oprávnění uvedená v odstavcích 1 a 2 nenahrazují povinnosti podnikatele zajišťujícího veřejnou komunikační síť podle stavebního zákona.

(9) Nadzemním komunikačním vedením se rozumí drátové, kabelové nebo bezdrátové vedení, včetně souvisejícího elektronického komunikačního zařízení, postavené nad zemí, vně nebo uvnitř budov. Opěrnými body nadzemního komunikačního vedení jsou konstrukce nesoucí nebo podpírající vodiče nebo kabely či související elektronická komunikační zařízení tohoto vedení (sloup, střešník, zední konzola, anténní stožár, anténní nosič).

(10) Síť elektronických komunikací (včetně stožárů, nadzemního i podzemního komunikačního vedení a jejich opěrných a vytyčovacích bodů) není součástí pozemku ve smyslu jiného právního předpisu⁶⁴) a je ve smyslu jiného právního předpisu⁶⁴) považována za inženýrskou síť.

(11) Oprávnění ze služebností vzniklých podle tohoto zákona, či podle předchozích právních úprav přecházejí na právní nástupce podnikatelů, zajišťujících veřejnou komunikační síť, vlastníky či nabyvatele těchto vedení, či jejich části, jsou-li tito zároveň podnikateli zajišťujícími veřejnou komunikační síť.

(12) Podzemním komunikačním vedením se rozumí kabelové vedení, včetně kabelových souborů a zařízení uložených pod povrchem země a kabelových rozvaděčů umístěných nad úrovní terénu. Kabelovými soubory a zařízeními jsou zejména spojky, kabelové doplňky, průběžné zesilovače, opakovače, zařízení k ochraně kabelu před korozí, před přepětím, zařízení pro tlakovou ochranu kabelu, ochranné trubky kabelů. Vytyčovacími body podzemního komunikačního vedení jsou kabelové označníky, patníky nebo sloupky určující polohu kabelových souborů a zařízení, křižovatky kabelů s komunikacemi, dráhou, vodními toky, polohové změny trasy kabelu v obcích nebo ve volném terénu.

(13) V případě poruchy nebo přerušení provozu komunikačního vedení nebo elektronického komunikačního zařízení je podnikatel oprávněný podle odstavců 1 a 2 oprávněn za účelem odstranění poruchy nebo přerušení provozu vstoupit na nemovitost, na níž je toto vedení nebo elektronické komunikační zařízení umístněno, bez souhlasu vlastníka, popřípadě správce nebo uživatele podle odstavce 6, nebylo-li ani při vynaložení přiměřeného úsilí možné vlastníkovi, popřípadě správci nebo uživateli dotčené nemovitosti vstup s dostatečným předstihem oznámit a takový souhlas získat. V takovém případě je tento podnikatel povinen bezodkladně oznámit vlastníku, popřípadě správci nebo uživateli dotčené nemovitosti provedení prací, jejich místo zabezpečit a zajistit následně uvedení dotčené nemovitosti do předchozího, popřípadě náležitého stavu.

(14) Dojde-li mezi vlastníkem nemovitosti a podnikatelem zajišťujícím veřejnou komunikační síť ke sporu o rozsahu oprávnění uvedených v odstavcích 1, 2 a 6, rozhodne na návrh jedné ze stran sporu příslušný stavební úřad v součinnosti s Úřadem.

(15) Právní vztahy odpovědnosti za škodu způsobenou podnikatelem zajišťujícím veřejnou komunikační síť v souvislosti s omezením vlastnického práva vlastníka nemovitosti pro účely uvedené v odstavcích 1, 2 a 6 se řídí občanským zákoníkem.

(16) Vlastník domu, bytu nebo nebytového prostoru je povinen

(17) Dojde-li mezi vlastníkem domu, bytu nebo nebytového prostoru a uživatelem domu, bytu nebo nebytového prostoru, nebo podnikatelem zajištujícím veřejnou komunikační síť, o jehož služby prokazatelně projevil zájem uživatel domu, bytu nebo nebytového prostoru, ke sporu o rozsah práv a povinností podle odstavce 16, rozhodne na návrh jedné ze stran sporu Úřad.

(18) Stavebník, který vyvolal překládku nadzemního nebo podzemního vedení veřejné komunikační sítě elektronických komunikací, nese náklady nezbytné úpravy dotčeného úseku vedení sítě elektronických komunikací, a to na úrovni stávajícího technického řešení. Náklady související s modernizací či zvýšením přenosové kapacity nadzemního nebo podzemního vedení sítě elektronických komunikací nese vlastník tohoto vedení. Stavebník stavby dopravní infrastruktury je na základě předchozí písemné dohody s vlastníkem sítě elektronických komunikací oprávněn zajistit investorskou přípravu nebo provedení překládky sítě elektronických komunikací vlastním zhotovitelem s odpovídající kvalifikací.

(1) Podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť, který podle § 8 odst. 2 oznámil podnikání, vzniká na základě pravomocného povolení záměru na pozemcích ve vlastnictví České republiky, státní příspěvkové organizace, státního fondu, státního podniku, územně samosprávného celku, včetně městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy a příspěvkové organizace územního samosprávného celku ve veřejném zájmu oprávnění:

(2) Oprávnění podle odstavce 1 jsou služebnostmi váznoucími na dotčených pozemcích. Zatížení pozemku umístěním podzemního nebo nadzemního vedení v rozsahu podle odstavce 1 písm. a) je v šíři 0,3 m anebo v šíři umísťovaného vedení nebo zařízení, je-li toto větší. Tato oprávnění ve vztahu k jednotlivým pozemkům vznikají na základě povolení záměru včetně povolení, které se považuje za udělené podle čl. 8 odst. 1 nařízení o gigabitové infrastruktuře⁹⁴) a v případě pozemku ve vlastnictví územně samosprávného celku, včetně městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy a příspěvkové organizace územního samosprávného celku se vyžaduje pro jejich vznik souhlas vlastníka pozemku se stavbou, který bude doložen v rámci řízení o povolení záměru. Po nabytí právní moci rozhodnutí o povolení záměru včetně povolení, které se považuje za udělené podle čl. 8 odst. 1 nařízení o gigabitové infrastruktuře⁹⁴) požádá podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť příslušný katastrální úřad o zápis upozornění k pozemkům podle odstavce 1 o tom, že bylo vydáno rozhodnutí o povolení záměru, kterým je stavba veřejné komunikační sítě nebo že se takové povolení považuje za udělené podle čl. 8 odst. 1 nařízení o gigabitové infrastruktuře⁹⁴). Návrh na vklad těchto služebností do katastru nemovitostí podává podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť neprodleně po dokončení stavby veřejné komunikační sítě; společně s podáním návrhu na vklad služebnosti podá návrh na výmaz upozornění podle předchozí věty.

(3) Za zřízení služebnosti dle odstavce 1 poskytne oprávněný vlastníkovi pozemku jednorázovou náhradu ve výši ceny zjištěné dle zákona upravujícího oceňování majetku^70a), a to na základě žádosti vlastníka pozemku.

(4) Žádost podle odstavce 3 musí být podána do 3 let ode dne, kdy došlo k zápisu služebnosti do katastru nemovitostí, jinak nárok zaniká. Na základě podané žádosti podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nechá vypracovat odhad, který stanoví výši náhrady za služebnost, kterou uhradí vlastníkovi pozemku do 6 měsíců od podání žádosti.

(5) Vlastník pozemku podle odstavce 3 má právo ve veřejném zájmu nepožadovat po podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť jednorázovou náhradu za zřízení služebnosti podle odstavce 1, nebo má právo ve veřejném zájmu požadovat jednorázovou náhradu nižší, než stanoví odhad.

(6) Oprávnění ze služebnosti vzniklá podle odstavce 1 přecházejí na právní nástupce podnikatelů zajišťujících veřejnou komunikační síť, vlastníky či nabyvatele těchto vedení, či jejich části, jsou-li tito zároveň podnikateli zajišťujícími veřejnou komunikační síť.

(7) Oprávnění ze služebnosti vzniklá podle odstavce 1 zanikají do 5 let od dne jejich vzniku, a to za podmínky, že nedojde k zahájení stavby na pozemku a dále v případě, že veřejná komunikační síť bude trvale odstraněna z pozemku, přičemž oprávněný ze služebnosti zajistí bez zbytečného odkladu její výmaz z katastru nemovitostí.

(8) Ustanovení § 104 tohoto zákona týkající se práv a povinností ze služebností se použijí obdobně.

(9) Oprávnění podle odstavce 1 vznikají i na stavbách ve vlastnictví osob uvedených v odstavci 1, které nejsou součástí pozemku. Pro tato oprávnění se ustanovení odstavců 1 až 8 použijí obdobně.

(1) Ministerstvo

(2) Při výkonu své činnosti Ministerstvo vychází rovněž z příslušných rozhodnutí, doporučení, pokynů a stanovisek vydaných orgány Evropské unie a z hlavních zásad státní politiky v elektronických komunikacích. Rozhodne-li se Ministerstvo nepostupovat podle doporučení Komise, kterým se harmonizuje uplatňování práva Evropské unie upravujícího oblast elektronických komunikací, bezodkladně o tom informuje Komisi spolu s odůvodněním takového postupu.

(1) Úřad poskytne na žádost Ministerstvu veškeré informace, které jsou pro Ministerstvo nezbytné k plnění činností, k nimž je podle tohoto zákona Ministerstvo příslušné.

(2) Nemá-li informace podle odstavce 1 k dispozici Úřad, poskytne je Ministerstvu na jeho žádost a v jím stanovené přiměřené lhůtě, podobě a rozsahu osoba vykonávající činnost podle tohoto zákona. Součástí žádosti Ministerstva je odůvodnění včetně uvedení účelu, pro který Ministerstvo informace, údaje a podklady vyžaduje. Ministerstvo nevyžaduje více informací, než je přiměřené účelu, pro který jsou získávány.

(3) Osoba vykonávající činnost podle tohoto zákona předá podle odstavce 2 Ministerstvu i informace, údaje a podklady, které obsahují osobní údaje, skutečnosti, které jsou předmětem obchodního tajemství, nebo skutečnosti, které jsou předmětem ochrany podle zvláštního právního předpisu.

(4) Informace, podklady a údaje předané podle odstavců 1 až 3 je Ministerstvo povinno chránit před zneužitím.

(1) Úřad má pětičlennou Radu Úřadu (dále jen „Rada“). Jeden z členů Rady je předsedou Rady. Předseda řídí činnost Rady, v jeho nepřítomnosti řídí její činnost jím pověřený člen Rady. Předseda Rady jedná jménem Úřadu a stojí v jeho čele. Předseda Rady se považuje za služební orgán a je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě. Ve stanovených případech rozhoduje Rada.

(2) Členy Rady a jejího předsedu jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu. Funkční období členů Rady je 5 let. Každý rok je jmenován jeden člen Rady. Do funkce předsedy Rady je člen Rady jmenován na dobu zbývající do konce jeho členství v Radě, nejvýše však na dobu 3 let.

(3) Do funkce člena Rady může být jmenován občan České republiky, který

(4) S funkcí člena Rady je neslučitelná funkce poslance nebo senátora, soudce, státního zástupce, jakákoli funkce ve veřejné správě, funkce člena orgánů územní samosprávy a funkce v politické straně nebo v politickém hnutí.

(5) Funkce člena Rady zaniká

(6) Člena Rady může vláda odvolat pouze v případě

(7) Funkce předsedy Rady zaniká pouze v případě zániku jeho funkce člena Rady podle odstavců 5 a 6. Rozhodnutí o odvolání z funkce člena, včetně odůvodnění, se doručí odvolanému předsedovi Rady a zároveň ho vláda v den zániku funkce zveřejní. Vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu bezodkladně jmenuje nového předsedu Rady na zbývající část funkčního období dosavadního předsedy Rady.

(8) Rada rozhoduje hlasováním. Každý člen Rady má jeden hlas. Rozhodnutí Rady je přijato, pokud pro něj hlasovali alespoň 3 její členové. O hlasování se vede protokol, který podepisují všichni přítomní členové Rady a osoba, která byla pověřena sepsáním protokolu; při nahlížení do spisu je vyloučeno nahlížet do tohoto protokolu.

(9) Rada

(10) Proti rozhodnutí Rady není přípustný opravný prostředek.

(11) Předseda Rady v prvním stupni rozhoduje v řízení podle § 22, 22a, 22b, 23 a 127. Stanoví-li zákon, že o věci rozhoduje Úřad, statut Úřadu může stanovit, že v daném případě, s výjimkou ustanovení odstavce 8, v prvním stupni rozhoduje předseda Rady.

(12) Předseda Rady má nárok na plat, náhradu výdajů a naturální plnění jako prezident Nejvyššího kontrolního úřadu. Člen Rady má nárok na plat, náhradu výdajů a na naturální plnění jako člen Nejvyššího kontrolního úřadu. Člen Rady má po zániku funkce nárok na odchodné ve výši trojnásobku měsíčního platu, který mu náležel v době zániku funkce.

(13) Nárok na odchodné členu Rady nevzniká, pokud

(1) Úřad podle tohoto zákona

(2) Úřad dále

(3) Úřad vykonává i další činnosti, pokud to vyplývá z ustanovení tohoto zákona anebo jiných právních předpisů²), a vybírá a vymáhá peněžitá plnění, která podle těchto právních předpisů uložil a která jsou příjmem státního rozpočtu nebo radiotelekomunikačního účtu.

(4) Při výkonu své působnosti Úřad vychází rovněž z příslušných rozhodnutí, doporučení, pokynů a stanovisek vydaných orgány Evropské unie, Evropskou agenturou pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) a Sdružením BEREC a z hlavních zásad státní politiky v elektronických komunikacích. Úřad dále při výkonu své působnosti může zohlednit stanovisko vydané skupinou RSPG podle § 15a. Rozhodne-li se Úřad nepostupovat podle doporučení Komise, kterým se harmonizuje uplatňování práva Evropské unie upravujícího oblast elektronických komunikací, bezodkladně o tom informuje Komisi spolu s odůvodněním takového postupu.

(5) Při výkonu působnosti postupuje Úřad nezávisle a řídí se pouze zákony a ostatními právními předpisy. Úřad nesmí při výkonu své působnosti přijímat ani vyžadovat pokyny od jiného orgánu nebo osoby. Úřad postupuje tak, aby byla zajištěna transparentnost a předvídatelnost výkonu jeho pravomocí.

(1) Zaměstnanci zařazení do Ministerstva nebo Úřadu, vedoucí organizačního útvaru, který pracuje pro ministra průmyslu a obchodu, poradci a zaměstnanci, kteří vykonávají další jinak označené činnosti pro ministra průmyslu a obchodu, a náměstci ministra průmyslu a obchodu nesmějí podnikat v oblasti elektronických komunikací, přijímat účast ve statutárních, řídících a kontrolních orgánech podnikatelů vykonávajících činnosti v působnosti tohoto zákona, vykonávat poradenskou anebo jinou odbornou pomoc ve věcech elektronických komunikací nebo jinak působit ve prospěch takových podnikatelů.

(2) Ustanovení odstavce 1 se použije obdobně pro člena Rady po dobu výkonu funkce a dále po dobu 6 měsíců po skončení jejího výkonu, nebyl-li znovu jmenován členem Rady. Po tuto dobu mu náleží každý měsíc odměna ve výši jeho průměrného měsíčního platu za předchozí kalendářní čtvrtletí před koncem výkonu funkce.

(3) Člen Rady nesmí být v pracovním poměru k Ministerstvu, ani vykonávat jinou výdělečnou činnost pro Ministerstvo.

(1) Úřad je povinen zpracovat každoročně výroční zprávu o své činnosti za předchozí kalendářní rok, která obsahuje zejména informace o aktuálním stavu a vývoji v oblasti elektronických komunikací, o vydaných opatřeních obecné povahy, rozhodnutích a rozhodnutích o ceně, o uplatňování příslušného práva Evropské unie¹) upravujícího oblast elektronických komunikací, o výsledcích kontrol dodržování povinností stanovených zákonem a o potřebě přijetí právních předpisů v oblasti elektronických komunikací. Výroční zpráva rovněž obsahuje plánovaný rozpočet Úřadu a přehled výsledků hospodaření, včetně uvedení nákladů na výkon regulace za předchozí kalendářní rok a plánovaných nákladů na svou činnost ve stejném členění na rok následující. Výroční zpráva obsahuje informace o personálních záležitostech Úřadu, zejména s ohledem na zajištění nezávislosti rozhodování, a dále informace o budoucích plánech Úřadu. Součástí výroční zprávy je vždy výroční zpráva univerzální služby (§ 50) a výroční zpráva o mimosoudním řešení spotřebitelských sporů podle jiného právního předpisu⁶⁵).

(2) Výroční zprávu je Úřad povinen předložit Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu a vládě České republiky nejpozději do konce května každého kalendářního roku. Současně je povinen ji uveřejnit.

(3) Úřad je povinen na vyžádání poskytnout Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu České republiky a vládě České republiky vysvětlení a dodatečné informace k obsahu výroční zprávy. Projednávání výroční zprávy ve vládě České republiky je povinen zúčastnit se alespoň jeden člen Rady. Členové Rady jsou povinni se zúčastnit projednávání výroční zprávy Poslaneckou sněmovnou a Senátem Parlamentu České republiky, jestliže o to byli Poslaneckou sněmovnou nebo Senátem Parlamentu České republiky požádáni.

(1) Úřad a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže si vzájemně poskytují podněty, informace a jiné formy součinnosti potřebné k plnění úkolů, které jim stanoví právní předpisy. Při předávání informací je příjemce povinen zajistit stejnou úroveň důvěrnosti jako předávající. Před vydáním rozhodnutí podle § 51, před uložením sankce za porušení takového rozhodnutí a při provádění analýz relevantního trhu podle § 51 a 52 Úřad umožní Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zaujmout k věci stanovisko; pokud Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nezaujme k věci stanovisko do 1 měsíce ode dne doručení návrhu Úřadu nebo po sdělení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, že se jedná o zvlášť složitý případ, do 3 měsíců ode dne doručení návrhu Úřadu, má se za to, že k tomuto návrhu nemá výhrady.

(2) Úřad sděluje Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže na jeho žádost stanovisko, zda jednání soutěžitele je porušením povinnosti stanovené tímto zákonem nebo rozhodnutím vydaným na jeho základě.

(3) Úřad a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže při plnění úkolů vzájemně spolupracují, vyžadují navzájem stanoviska k připravovaným rozhodnutím vydávaným v mezích jejich působnosti a usilují při tom o dosažení shody těchto stanovisek.

(1) Úřad a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání si vzájemně poskytují podněty, informace a jiné formy součinnosti potřebné k plnění úkolů, které jim stanoví právní předpisy. Při předávání informací je příjemce povinen zajistit stejnou úroveň důvěrnosti jako předávající.

(2) Úřad

(3) Úřad vydává Radě pro rozhlasové a televizní vysílání na její vyžádání¹¹) stanoviska, která obsahují diagram využití rádiových kmitočtů pro požadovaný územní rozsah rozhlasového nebo televizního vysílání a údaje o případném omezení doby využívání těchto rádiových kmitočtů, jsou-li předem známy. Diagramem využití rádiových kmitočtů se rozumí grafické plošné znázornění předpokládaného území pokrytého signálem rozhlasového nebo televizního vysílání s uvedením počtu obyvatel s bydlištěm na tomto území.

(4) Úřad spolupracuje s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání v oblasti kulturní a mediální politiky, jazykové rozmanitosti a plurality médií.

(1) Úřad a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost si vzájemně poskytují podněty, informace a jiné formy součinnosti potřebné k plnění úkolů, které jim stanoví právní předpisy. Při předávání informací je příjemce povinen zajistit stejnou úroveň důvěrnosti jako předávající.

(2) Úřad a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost při plnění úkolů vzájemně spolupracují, vyžadují navzájem stanoviska k připravovaným rozhodnutím vydávaným v mezích jejich působnosti a usilují při tom o dosažení shody těchto stanovisek.

(1) Úřad vykonává kontrolu elektronických komunikací.

(2) Při výkonu kontroly elektronických komunikací Úřad kontroluje plnění povinností a podmínek stanovených tímto zákonem, prováděcími právními předpisy, opatřeními obecné povahy, rozhodnutími a rozhodnutími o ceně vydanými na základě tohoto zákona. Úřad dále kontroluje využívání rádiových kmitočtů a čísel.

(3) Při kontrole využívání rádiových kmitočtů kontrolující zjišťují dodržování podmínek stanovených v přídělu rádiových kmitočtů, všeobecném oprávnění nebo v individuálním oprávnění k využívání rádiových kmitočtů i monitorováním rádiových kmitočtů. Monitorování rádiových kmitočtů je zpravidla prováděno bez předchozího upozornění osob využívajících rádiové kmitočty, které mají být monitorovány.

(4) Je-li to nezbytně nutné pro identifikaci osob využívajících rádiové kmitočty, jsou kontrolující při kontrole využívání rádiových kmitočtů monitorováním oprávněni se seznamovat s obsahem přenášených zpráv. Jinak se kontrola využívání rádiových kmitočtů provádí jejich monitorováním bez odposlechu a záznamu zpráv. Kontrolující nesmějí obsah přenášených zpráv sdělovat jiným osobám než odesílateli nebo adresátovi přenášených zpráv, popřípadě jimi zmocněnému zástupci ani umožnit jiným osobám, aby získávaly informace o obsahu přenášených zpráv.

(5) Způsob stanovení území pokrytého signálem televizního vysílání, metodu stanovení intenzity elektromagnetického pole a z tohoto odvozené pokrytí obyvatel signálem televizního vysílání stanoví prováděcí právní předpis.

(6) Způsob stanovení území pokrytého signálem zemského analogového rozhlasového vysílání v kmitočtovém pásmu 87,5 - 108 MHz a zemského digitálního rozhlasového vysílání v kmitočtových pásmech 174 - 230 MHz a 1452 - 1479,5 MHz, metodu stanovení intenzity elektromagnetického pole a z tohoto odvozené pokrytí obyvatel signálem rozhlasového vysílání stanoví prováděcí právní předpis.

(7) Kontrola cen spočívá

(8) Pověření ke kontrole může mít formu průkazu, jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis.

(9) Při kontrole čísel Úřad zjišťuje dodržování podmínek stanovených pro jejich využívání tímto zákonem, prováděcími právními předpisy, opatřeními obecné povahy a rozhodnutími vydanými na základě tohoto zákona. Kontrola čísel je zpravidla prováděná bez předchozího upozornění osob využívajících tato čísla pro poskytování služeb nebo přístupu k sítím elektronických komunikací.

(10) Je-li při řešení případů neoprávněného využívání rádiových kmitočtů nebo při zjišťování zdroje rušení, v jejichž důsledku dochází k ohrožení kritické infrastruktury, zdraví nebo majetku osob, pro rozhodnutí Úřadu o zahájení výkonu kontroly nezbytné provedení úkonů měření a nelze-li je zajistit systematickým monitorováním rádiového spektra podle tohoto zákona, je osoba pověřená Úřadem výkonem kontroly oprávněna po prokazatelném informování vlastníka nemovité věci, a to nejpozději při zahájení kontroly, v nezbytném rozsahu vstupovat nebo vjíždět na cizí nemovitou věc. Při výkonu tohoto oprávnění je povinna co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitých věcí. Právo na ochranu obydlí není tímto oprávněním dotčeno.

(1) Zjistí-li Úřad, že osoba vykonávající komunikační činnost podle tohoto zákona (dále jen „povinná osoba“) nesplní podmínky nebo nesplní zvláštní povinnosti stanovené všeobecným oprávněním, oprávněním k využívání rádiových kmitočtů nebo oprávněním k využívání čísel, nebo nesplní zvláštní povinnosti uvedené v § 11, vyzve povinnou osobu, aby odstranila zjištěné nedostatky ve lhůtě do 1 měsíce. Úřad může stanovit lhůtu kratší v případě opakovaného porušení podmínek nebo povinností, nebo jestliže s ní povinná osoba projeví souhlas. Úřad v odůvodněných případech může stanovit lhůtu delší než 1 měsíc. Povinná osoba bezodkladně písemně oznámí Úřadu odstranění zjištěných nedostatků.

(2) Zjistí-li Úřad, že porušení povinností a podmínek uvedených v odstavci 1 představuje bezprostřední a závažné ohrožení veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo zdraví a bezpečnosti osob nebo hrozí způsobením vážné hospodářské nebo jiné újmy ostatním osobám vykonávajícím komunikační činnost nebo uživatelům sítí nebo služeb elektronických komunikací anebo jiným osobám, vydá bezodkladně rozhodnutí o opatření k nápravě. Toto opatření je platné nejdéle po dobu tří měsíců. Pokud během této doby povinná osoba nezjedná nápravu, lze platnost tohoto opatření prodloužit až o další tři měsíce.

(3) Úřad může rozhodnout o přerušení, nebo ukončení poskytování určité služby elektronických komunikací nebo souboru služeb, pokud by toto poskytování mohlo vést ke značnému narušení hospodářské soutěže, a to do doby, než podnikatel poskytující tuto službu začne plnit uložené povinnosti podle § 84 odst. 1.

(4) Úřad rozhodne o přerušení nebo ukončení zajišťování sítě elektronických komunikací nebo poskytování služby elektronických komunikací, pokud povinná osoba v případě závažného nebo opakovaného porušení povinností a podmínek podle odstavce 1 nezjednala nápravu v Úřadem stanovené lhůtě.

(1) Povinná osoba poskytne Úřadu na jeho žádost a v jím stanovené přiměřené lhůtě, podobě a rozsahu úplné a pravdivé informace včetně finančních a údaje a podklady, které jsou nezbytné k plnění činností, k nimž je podle tohoto zákona Úřad příslušný. Součástí žádosti Úřadu je odůvodnění včetně uvedení účelu, pro který Úřad informace, údaje a podklady vyžaduje. Úřad nevyžaduje více informací, než je přiměřené účelu, pro který jsou získávány. Nepostačují-li informace poskytnuté povinnou osobou k tomu, aby mohly Úřad, příslušné orgány veřejné moci a Sdružení BEREC vykonávat své povinnosti v oblasti regulace podle právních předpisů nebo práva Evropské unie, mohou být o tyto informace požádány Úřadem jiné příslušné osoby působící v odvětví elektronických komunikací nebo v odvětví, jež s odvětvím elektronických komunikací úzce souvisí. Pro účely poskytnutí informací pro účely zeměpisného mapování podle § 115a může Úřad požádat o informace i orgán veřejné moci.

(2) Pro účely plnění povinností podle tohoto zákona provádí Úřad pravidelný sběr informací. Úplné a pravdivé informace pro provádění analýz trhů za účelem zajištění efektivně konkurenčního trhu, pro mezinárodní vykazování, státní statistickou službu a pro zeměpisné mapování podle § 115a podle stavu k 30. červnu a 31. prosinci je podnikatel, který podle § 8 odst. 2 oznámil podnikání, povinen pravidelně předávat Úřadu prostřednictvím programové aplikace na elektronickém formuláři, a to za podmínek podle odstavce 3 a ve lhůtě nebo termínu stanoveném v elektronickém formuláři; doba pro splnění povinnosti nesmí být kratší než 30 dnů.

(3) Nestanoví-li Úřad v žádosti podle odstavce 1 jinak, je osoba podle odstavce 1 povinna předávat Úřadem požadované informace prostřednictvím programové aplikace na elektronickém formuláři dostupném v této aplikaci. Vzory formulářů Úřad uveřejňuje na své internetové stránce. Žádost o přístup do programové aplikace lze podat v listinné nebo elektronické podobě. Podpis na žádosti o přístup do programové aplikace v listinné podobě musí být úředně ověřen. Žádost o přístup do programové aplikace v elektronické podobě musí být podepsána způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu⁸¹). Úřad stanoví prováděcím právním předpisem technické a organizační podmínky používání programové aplikace a elektronického formuláře, zejména požadavky na registraci osoby podle odstavce 1 pro přístup do programové aplikace a na určení oprávněné osoby pro předávání požadovaných údajů, a odkaz na internetovou stránku pro přístup do programové aplikace a elektronického formuláře.

(4) Povinná osoba předá Úřadu i informace, údaje a podklady podle odstavce 1, které obsahují osobní údaje, skutečnosti, které jsou předmětem obchodního tajemství, nebo skutečnosti, které jsou předmětem ochrany podle zvláštního právního předpisu⁴⁸).

(5) Úřad je oprávněn za podmínek podle odstavce 1 vyžadovat informace, údaje a podklady zejména pro

(6) Úřad nesmí požadovat informace, o které již požádal Sdružení BEREC podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravující zřízení Sdružení BEREC⁸²) a které mu byly Sdružením BEREC poskytnuty.

(7) Informace, údaje a podklady podle odstavce 5, s výjimkou písmene f), nesmí Úřad požadovat od osoby vykonávající komunikační činnost před zahájením komunikační činnosti nebo v rámci podmínek pro zahájení takové činnosti. Informace uvedené v odstavci 5 písm. d) je Úřad oprávněn vyžadovat pouze pro účely kontroly zahájené z vlastního podnětu nebo v případě, kdy Úřad obdrží stížnost nebo jinou informaci o porušování stanovených podmínek.

(8) Úřad je oprávněn provést kontrolu informací, údajů a podkladů předložených podle odstavců 1 až 5. Úřad při kontrole postupuje podle zvláštního právního předpisu⁴⁷).

(9) Informace, podklady a údaje předané povinnou osobou podle odstavců 1 až 5 je Úřad povinen chránit před zneužitím.

(10) Ustanovením odstavců 1 až 8 není dotčeno právo Úřadu požadovat informace, údaje a podklady podle zvláštních právních předpisů.

(11) Úřad dále shromažďuje dostupné informace o obecném předmětu opravných prostředků, počtu žalob podaných podle § 246 občanského soudního řádu a podle soudního řádu správního, délce řízení o těchto opravných prostředcích a o počtu rozhodnutí, kterými byla nařízena předběžná opatření, a to v elektronické podobě. Tyto informace Úřad poskytne Komisi nebo Sdružení BEREC na základě jejich odůvodněné žádosti.

(12) Provozovatel bezdrátového přístupového bodu malého dosahu informuje Úřad o instalaci a umístění přístupových bodů malého dosahu, jakož i o splněných podmínkách, podle přímo použitelného předpisu Evropské unie⁸⁹) na elektronickém formuláři zveřejněném Úřadem. Úřad poskytuje informace podle věty první Komisi.

(1) Úřad provádí alespoň jednou za 3 roky zeměpisné mapování dosahu sítí elektronických komunikací umožňujících poskytování služby přístupu k internetu. Zeměpisné mapování musí zahrnovat dostatečné informace o sítích elektronických komunikací a o službách přístupu k internetu, včetně jejích parametrů a kvality, a to v podrobnosti na odpovídající místní úrovni. Úřad při provádění zeměpisného mapování zohlední v nejvyšší možné míře pokyny Sdružení BEREC k zeměpisnému mapování.

(2) Zeměpisné mapování může zahrnovat i informace o plánovaných investicích pro období až 3 let do zavádění sítí elektronických komunikací podle odstavce 1 v dané oblasti. Úřad rozhodne, do jaké míry může spoléhat zcela nebo zčásti na informace o plánovaných investicích, pokud zeměpisné mapování využívá pro svoji rozhodovací činnost podle tohoto zákona.

(3) Pro účely zeměpisného mapování může Úřad nebo jiný orgán veřejné moci příslušný podle jiného právního předpisu k zeměpisnému mapování požádat o informace osoby podle § 115 nebo orgán veřejné moci.

(4) Na základě zeměpisného mapování může Úřad nebo jiný orgán veřejné moci podle odstavce 3 v případě odůvodněné potřeby určit oblast s přesně vyznačenými hranicemi, ve které se nenacházejí a ani se po období podle odstavce 2 neplánují zavést sítě s velmi vysokou kapacitou, ani významné modernizace nebo rozšíření sítí tak, aby umožňovaly stahování o rychlosti alespoň 100 Mb/s. Určenou oblast Úřad nebo jiný příslušný orgán veřejné moci zveřejní.

(5) Úřad nebo jiný příslušný orgán veřejné moci může pro určenou oblast podle odstavce 4 vyzvat osoby vykonávající komunikační činnost a orgány veřejné moci, aby oznámily svůj záměr zavést sítě s velmi vysokou kapacitou v období podle odstavce 2. Úřad nebo jiný příslušný orgán veřejné moci ve výzvě uvede, jaké informace musí být v těchto oznámených záměrech uvedeny, aby se zajistila úroveň podrobností, jež je alespoň obdobná úrovni zeměpisného mapování podle odstavce 1. V případech, kdy tato výzva vede k prohlášení osoby vykonávající komunikační činnost nebo orgánu veřejné moci o jeho záměru, může Úřad nebo jiný příslušný orgán veřejné moci požadovat od ostatních osob vykonávajících komunikační činnost a orgánů veřejné moci, aby oznámily jakýkoli záměr zavést sítě s velmi vysokou kapacitou nebo významně modernizovat nebo rozšiřovat svou síť tak, aby umožňovala stahování o rychlosti alespoň 100 Mb/s v této oblasti. Úřad nebo jiný příslušný orgán veřejné moci informuje každou osobu vykonávající komunikační činnost nebo orgán veřejné moci, který o zavedení těchto sítí projeví zájem, zda určená oblast je nebo pravděpodobně bude pokryta sítí nové generace nabízející rychlosti stahování nižší než 100 Mb/s.

(6) Orgány veřejné moci, které jsou zodpovědné za poskytování veřejných prostředků na zavádění sítí elektronických komunikací nebo které navrhují plány rozvoje sítí elektronických komunikací, zohledňují výsledky zeměpisného mapování, včetně určených oblastí podle odstavce 4.

(7) Nejsou-li informace ze zeměpisného mapování veřejně dostupné, Úřad je zveřejní za předpokladu, že neobsahují osobní údaje, skutečnosti, které jsou předmětem obchodního tajemství, nebo utajované informace, aby bylo možné jejich opětovné použití za účelem prosazování transparentnosti cen a pomoci koncovým uživatelům využívat služby elektronických komunikací.

(8) Orgán veřejné moci podle odstavce 3 je povinen

(1) Ministerstvo v rámci své působnosti spolupracuje s příslušnými ministerstvy členských států a s Komisí, a to zejména v oblasti strategického plánování, koordinaci a harmonizaci využívání rádiového spektra, a ve vztahu ke Komisi zabezpečuje oznamovací a informační povinnost v otázkách patřících do jeho působnosti.

(2) Ministerstvo v rámci své působnosti zastupuje Českou republiku v poradních sborech a výborech Komise.

(3) Ministerstvo zachovává důvěrnost informací, které mu byly předány orgány členských států jako důvěrné.

(4) Ministerstvo a Úřad jsou v případě potřeby nápomocni Komisi při vytváření srovnání a zpráv o účinnosti opatření členských států zaměřených na dosažení cílů podle § 5.

(1) Úřad v rámci své působnosti spolupracuje a v případě potřeby sjednává vzájemné dohody o spolupráci s příslušnými národními regulačními orgány členských států. V případě řešení sporu podle § 129, kdy některá ze stran sporu pochází z jiného členského státu, Úřad koordinuje své rozhodování s národním regulačním orgánem tohoto členského státu. Dále se Úřad v rámci své působnosti účastní jednání příslušných poradních sborů, výborů Komise a je členem Sdružení BEREC, s nimiž spolupracuje zejména v oblasti strategického plánování, koordinaci a harmonizaci využívání rádiového spektra a dále při stanovení jednoho, popřípadě několika společných termínů, do nichž má být povoleno využívání konkrétního harmonizovaného rádiového spektra.

(2) Ve vztahu ke Komisi Úřad zabezpečuje oznamovací a informační povinnost v otázkách patřících do jeho působnosti, zejména poskytuje Komisi informaci o uplatňování příslušného práva Evropské unie upravujícího oblast elektronických komunikací, svou výroční zprávu a další informace, které si Komise vyžádá.

(3) Úřad je oprávněn poskytnout jemu dostupné informace regulačnímu orgánu v jiném členském státě nebo Sdružení BEREC, na základě jejich odůvodněné žádosti. Úřad zachovává důvěrnost informací, které mu byly předány jinými regulačními orgány, včetně regulačních orgánů členských států, jako důvěrné.

(4) Poskytne-li Úřad Komisi informaci, kterou si dříve vyžádal od podnikatele, bezodkladně o tom tohoto podnikatele informuje.

(5) Oznámení podle § 13 předá Úřad bez zbytečného odkladu Sdružení BEREC.

(6) Považuje-li Úřad informace poskytnuté Komisi nebo Sdružení BEREC za důvěrné nebo za obchodní tajemství, zajistí Úřad zachování důvěrnosti těchto informací.

(7) Úřad předává Sdružení BEREC informace o číslech určených k využívání mimo území České republiky v rámci Evropské unie pro účely zřízení databáze těchto čísel Sdružení BEREC.

(1) V případě uplatnění regulace cen na trzích pro koncové uživatele nejsou koncoví uživatelé účastníky řízení.

(2) Úřad může uložit pořádkovou pokutu až do výše 100 000 Kč.

(3) V řízení s velkým počtem účastníků doručuje Úřad účastníkům písemnosti veřejnou vyhláškou, s výjimkou předvolání a rozhodnutí ve věci samé. Lhůta pro podávání námitek proti konceptu výrokové části a odůvodnění rozhodnutí a pro podávání návrhů na doplnění řízení nesmí být kratší než 10 dnů.

(4) Splnění povinnosti uložené podniku s významnou tržní silou nebo podnikateli podle § 22, § 33 odst. 8, § 38 odst. 2, § 38 odst. 3, § 51 odst. 6, 7 a 12, § 57 odst. 1 a 4, § 60 odst. 2, § 61 odst. 2, § 63 odst. 10, § 63 odst. 11, § 69a, 69b, § 71 odst. 1, § 71 odst. 5, § 71 odst. 6, § 72 odst. 1, § 74 odst. 1, § 79 odst. 2, § 82, § 83 odst. 7, § 84, § 86 odst. 2 a 5, § 100 odst. 7 a § 114 odst. 2 a 3 lze vymáhat ukládáním donucovacích pokut až do celkové výše 10 000 000 Kč.

(5) V případě, kde tento zákon stanoví, že Úřad, předseda Rady nebo Rada změní nebo může změnit vydané rozhodnutí, Úřad, předseda Rady nebo Rada provede nové řízení a vydá nové rozhodnutí ve věci^48b).

(6) Je-li ve věcech podle tohoto zákona vedeno řízení před Komisí ve věci veřejné podpory, považuje se toto řízení za řízení o předběžné otázce podle správního řádu. Úřad neposkytne podporu nebo nepřevede peněžní prostředky, dokud Komise nerozhodne o oprávněnosti jejího poskytnutí.

(7) V řízeních vedených podle tohoto zákona se ustanovení správního řádu o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu nepoužije.

(8) Jsou-li součástí spisu v řízení vedeném Úřadem podle tohoto zákona údaje, které jsou předmětem obchodního tajemství, jsou části spisu obsahující tyto údaje vyloučeny z nahlížení do spisu.

(1) O rozkladu proti rozhodnutí Úřadu, které v prvním stupni nevydal předseda Rady, rozhoduje předseda Rady.

(2) Pokud v prvním stupni vydal rozhodnutí předseda Rady, při rozhodování o rozkladu v Radě nehlasuje.

(1) Opatření obecné povahy jsou závazná pro právnické a fyzické osoby vykonávající komunikační činnosti podle § 7. Součástí odůvodnění opatření obecné povahy je vypořádání připomínek vzešlých z konzultace podle § 130 a 131.

(2) Opatření obecné povahy nabývá účinnosti patnáctým dnem ode dne uveřejnění v Telekomunikačním věstníku, nestanoví-li Úřad počátek účinnosti pozdější. Vyžaduje-li to veřejný zájem, lze stanovit dřívější počátek účinnosti opatření obecné povahy, nejdříve však dnem uveřejnění.

(1) Opatření obecné povahy, rozhodnutí, informace a další dokumenty nebo skutečnosti, pro které tento zákon požaduje uveřejnění Úřadem, Úřad uveřejní v rozsahu podle odstavců 2 a 3 v Telekomunikačním věstníku nebo na elektronické úřední desce Úřadu způsobem umožňujícím dálkový přístup. Dnem uveřejnění v Telekomunikačním věstníku je den vydání příslušné částky Telekomunikačního věstníku, uvedený v jejím záhlaví, prostřednictvím portálu veřejné správy⁴⁹).

(2) Úřad v Telekomunikačním věstníku uveřejňuje

(3) Na elektronické úřední desce Úřad bezodkladně uveřejňuje zejména

(4) Úřad je povinen uveřejňovat zejména informace

(5) Úřad je dále povinen uveřejňovat informace týkající se přístupu a propojení, postupů a podmínek spojených s právy na výstavbu sítí elektronických komunikací, včetně sítí s velmi vysokou kapacitou, podle stavebního zákona a informace týkající se sítí pro rozhlasovou službu podle zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání.

(6) Jsou-li informace podle odstavce 4 písm. a) a odstavce 5 k dispozici u různých úřadů veřejné správy, Úřad vytvoří uživatelský přehled dostupnosti těchto informací, včetně informací o příslušných úřadech veřejné správy.

(7) Úřad dbá na přehlednost, uživatelskou dostupnost a aktualizaci uveřejněných informací.

(8) Úřad neuveřejní údaje, které jsou předmětem obchodního tajemství nebo jejichž uveřejnění brání zvláštní právní předpis³⁴)^,48), zejména informace o podnikatelích, o jejich obchodních vztazích nebo o jejich nákladových položkách. To nebrání uveřejňování informací o podmínkách spojených s udílením práv využívat rádiové spektrum, nejsou-li tyto informace důvěrného charakteru.

(9) Ustanovením odstavce 8 není dotčeno plnění povinností Úřadu poskytnout informace oprávněným orgánům.

(10) Úřad může z vlastního podnětu zveřejnit informace, které přispívají k otevřenému a konkurenčnímu trhu, pokud jejich zveřejnění není v rozporu s jinými ustanoveními tohoto zákona nebo jiným právním předpisem.

(1) Telekomunikační věstník je publikační sbírka správních úřadů v oblasti elektronických komunikací.

(2) Název „Telekomunikační věstník“ je dovoleno užívat pouze pro označení Telekomunikačního věstníku podle tohoto zákona.

(3) Formu Telekomunikačního věstníku, způsob uveřejňování údajů uvedených v § 125 odst. 2 a způsob jejich předávání k uveřejnění stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Úřad je povinen při výkonu své působnosti konzultovat

(2) Konzultace podle odstavce 1 se nevztahuje na rozhodování sporů podle tohoto zákona.

(3) Dotýká-li se navrhované opatření ochrany hospodářské soutěže, Úřad je v rámci konzultace podle odstavce 1 konzultuje rovněž s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, dotýká-li se rozhlasového nebo televizního vysílání, rovněž s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání, a dotýká-li se ochrany osobních údajů, rovněž s Úřadem pro ochranu osobních údajů.

(4) S Ministerstvem je Úřad povinen v rámci konzultace podle odstavce 1 konzultovat navrhovaná opatření v případech, kdy si to Ministerstvo vyžádá.

(5) Pro účely veřejných konzultací podle odstavce 1 Úřad zřídí a spravuje diskusní místo, kde způsobem umožňujícím dálkový přístup zveřejňuje návrhy opatření, umožňuje předkládání připomínek a uveřejňuje výsledek konzultace.

(6) K návrhu opatření Úřadu se může kdokoliv, jehož práva, povinnosti nebo zájmy mohou být opatřením přímo dotčeny, vyjádřit způsobem podle odstavce 8 nebo uplatnit písemné připomínky u Úřadu ve lhůtě, která nesmí být kratší než 30 dnů ode dne uveřejnění návrhu. Hrozí-li nebezpečí z prodlení z důvodu mimořádných okolností, může Úřad tuto dobu přiměřeně zkrátit. Lhůta k uplatnění připomínek však nesmí být kratší než 5 pracovních dnů.

(7) Výsledky veřejné konzultace, včetně vypořádání připomínek, Úřad uveřejní na elektronické úřední desce do 1 měsíce od uplynutí lhůty pro předkládání připomínek, s výjimkou případů, které dotčený subjekt podle odstavce 1 označil jako důvěrné informace nebo obchodní tajemství.

(8) Úřad stanoví pravidla pro vedení konzultace na diskusním místě podle odstavce 5 včetně přístupnosti i pro koncové uživatele se zdravotním postižením.

(1) Pokud by opatření podle § 51, 52, 59, 79, 79a, 80 nebo 84 mělo vliv na obchod mezi členskými státy, Úřad návrh opatření společně s odůvodněním po provedení konzultace podle § 130 zveřejní a zpřístupní Komisi, Sdružení BEREC a regulačním úřadům ostatních členských států. Ti mohou k návrhu opatření vznést připomínky do 1 měsíce od zveřejnění. Jsou-li součástí návrhu opatření skutečnosti, které jsou předmětem obchodního tajemství, Úřad tyto skutečnosti takto označí a oznámený návrh opatření uveřejní. Úřad může vzít návrh opatření kdykoli zpět. Úřad při přijímání návrhu opatření v nejvyšší možné míře zohlední připomínky Komise, Sdružení BEREC a ostatních vnitrostátních regulačních orgánů a s výjimkou postupu podle odstavce 2 může návrh opatření přijmout, přičemž jej sdělí Komisi.

(2) Úřad po dobu 2 měsíců nepřijme návrh opatření podle odstavce 1, pokud je předmětem návrhu opatření definovat relevantní trh podle § 52 odst. 2 nebo označit podnik jako podnik mající samostatně nebo společně s jinými podniky významnou tržní sílu a Komise ve lhůtě podle odstavce 1 sdělila Úřadu, že soudí, že by navrhované opatření vytvořilo překážku pro vnitřní trh, nebo že má vážné pochybnosti o jeho slučitelnosti s právem Evropské unie a zejména s cíli podle § 5. Vydá-li Komise během lhůty 2 měsíců rozhodnutí, v němž požaduje, aby Úřad opatření vzal zpět, Úřad návrh opatření změní, nebo vezme zpět do 6 měsíců ode dne rozhodnutí Komise. V případě, že Úřad návrh opatření změní, provede konzultaci podle § 130 a postupuje podle odstavce 1.

(3) Úřad po dobu 3 měsíců nepřijme návrh opatření podle § 51 odst. 6 nebo § 79 odst. 2, pokud Komise ve lhůtě podle odstavce 1 sdělila, že soudí, že by navrhované opatření vytvořilo překážku pro vnitřní jednotný trh, nebo že má vážné pochybnosti o jeho slučitelnosti s právními předpisy Evropské unie, zejména s cíli podle § 5. Úřad během tříměsíční lhůty spolupracuje s Komisí a Sdružením BEREC na úpravě opatření s ohledem na cíle podle § 5. Během této doby může Úřad návrh opatření vzít zpět nebo změnit, a to s maximálním zohledněním stanoviska Komise a Sdružení BEREC, nebo ponechat návrh opatření beze změny. Vydá-li Komise během lhůty 1 měsíce od uplynutí tříměsíční lhůty stanovisko, v němž požaduje, aby Úřad opatření změnil nebo vzal zpět, nebo rozhodnutí o stažení svých výhrad, Úřad do 1 měsíce od jeho vydání přijme výsledné opatření a jeho přijetí sdělí Komisi. Tuto lhůtu lze prodloužit tak, aby Úřad mohl uskutečnit veřejnou konzultaci podle § 130. Odchyluje-li se výsledné opatření od stanoviska Komise, Úřad svůj postup odůvodní.

(4) Úřad vezme zpět návrh opatření podle § 84 odst. 8 nebo § 85a odst. 2 až 5, pokud Komise vydá ve lhůtě podle odstavce 3 věty čtvrté odůvodněné rozhodnutí, v němž žádá, aby Úřad vzal tento návrh opatření zpět. Úřad dále postupuje podle odstavce 2 vět druhé a třetí.

(5) V případě naléhavé potřeby jednat v zájmu ochrany hospodářské soutěže a ochrany zájmů uživatelů může Úřad v souladu se zásadou proporcionality přijmout dočasné opatření odchylně od postupu podle odstavců 1 až 4. Úřad oznámí takové opatření bezodkladně po jeho přijetí a s odůvodněním potřeby vyloučení postupu podle odstavců 1 až 3 Komisi, Sdružení BEREC a regulačním úřadům ostatních členských států. Rozhodne-li se Úřad přijmout dočasné opatření jako trvalé opatření, nebo prodloužit dobu jeho platnosti, postupuje dále podle odstavců 1 až 3.

(6) Úřad sděluje Komisi a Sdružení BEREC každé přijaté opatření uvedené v odstavci 1. Úřad může vzít návrh opatření zpět kdykoli.