100/2001 Sb.

o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů

Historické znění20.03.2001 – 31.12.2001

Toto není aktuální verze. Přejít na aktuální znění →

100

ZÁKON

ze dne 20. února 2001

o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí)

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

HLAVA I

POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V ČESKÉ REPUBLICE

§ 1

Předmět úpravy

(1) Zákon upravuje posuzování vlivů na životní prostředí a postup fyzických osob, právnických osob, správních úřadů a územních samosprávných celků (obcí a krajů) při tomto posuzování.

(2) Posuzování vlivů na životní prostředí podléhají v tomto zákoně vymezené záměry, jejichž provedení by mohlo závažně ovlivnit životní prostředí.

(3) Účelem posuzování vlivů na životní prostředí je získat objektivní odborný podklad pro vydání rozhodnutí, popřípadě opatření podle zvláštních právních předpisů.¹) Tento podklad je jedním z podkladů v řízeních podle zvláštních právních předpisů.¹)

§ 2

Rozsah posuzování

Posuzují se vlivy na obyvatelstvo a vlivy na životní prostředí, zahrnující vlivy na živočichy a rostliny, ekosystémy, půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima a krajinu, přírodní zdroje, hmotný majetek a kulturní památky, vymezené zvláštními právními předpisy²) a na jejich vzájemné působení a souvislosti.

§ 3

Základní pojmy

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) záměrem stavby, činnosti a technologie uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu,

b) dotčeným územím území, jehož životní prostředí a obyvatelstvo by mohlo být závažně ovlivněno provedením záměru,

c) dotčeným územním samosprávným celkem územní samosprávný celek, jehož správní obvod alespoň zčásti tvoří dotčené území.

§ 4

Předmět posuzování vlivů záměru na životní prostředí

(1) Předmětem posuzování podle tohoto zákona jsou

a) záměry uvedené v příloze č. 1 kategorii I, které podléhají posouzení vždy,

b) záměry uvedené v příloze č. 1 kategorii II, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení podle § 7, a

c) změny každého záměru uvedeného v příloze č. 1, pokud má být zvýšena jeho kapacita nebo rozsah o 25 % a více nebo pokud se významně mění jeho technologie, řízení provozu nebo způsob užívání a pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení podle § 7.

(2) Předmětem posuzování podle tohoto zákona dále není záměr, popřípadě jeho část, o kterém rozhodne vláda v případě nouzového stavu, stavu ohrožení a válečného stavu,³) z naléhavých důvodů obrany nebo plnění mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a v případě, kdy záměr slouží k bezprostřednímu odvrácení důsledků nebo ke zmírnění nepředvídatelné události, která by mohla vážně ohrozit zdraví, bezpečnost, majetek obyvatelstva nebo životní prostředí. O záměrech, které podléhají posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice České republiky podle § 11, tak nelze stanovit. U záměru vyloučeného podle věty první tohoto odstavce je vláda povinna

a) o tomto rozhodnutí spolu s odůvodněním informovat přiměřeně podle § 16 veřejnost,

b) zvážit možnost jiného posouzení jeho vlivu na životní prostředí za účasti veřejnosti,

c) před vydáním rozhodnutí, popřípadě opatření podle zvláštních právních předpisů¹) informovat Evropskou komisi o důvodech vyloučení podle věty první tohoto odstavce a poskytnout jí informace zveřejněné v rámci případného posouzení podle písmene b).

§ 5

Způsob posuzování vlivů záměru na životní prostředí

(1) Posuzování zahrnuje zjištění, popis, posouzení a vyhodnocení předpokládaných přímých a nepřímých vlivů provedení i neprovedení záměru na životní prostředí.

(2) Při posuzování vlivů záměru na životní prostředí se vychází ze stavu životního prostředí v dotčeném území v době oznámení záměru.

(3) Při posuzování záměru se hodnotí vlivy na životní prostředí při jeho přípravě, provádění, provozování i jeho ukončení, popřípadě důsledky jeho likvidace a dále sanace nebo rekultivace území, pokud povinnost sanace nebo rekultivace stanoví zvláštní právní předpis.¹) Posuzuje se běžné provozování i možnost havárie.⁴)

(4) Posuzování záměru zahrnuje i návrh opatření k předcházení nepříznivým vlivům na životní prostředí provedením záměru, k vyloučení, snížení, zmírnění nebo minimalizaci těchto vlivů, popřípadě ke zvýšení příznivých vlivů na životní prostředí provedením záměru, a to včetně vyhodnocení předpokládaných účinků navrhovaných opatření.

§ 6

Oznámení

(1) Každá fyzická osoba nebo právnická osoba, která hodlá provést záměr, (dále jen „oznamovatel“) je povinna předložit oznámení záměru (dále jen „oznámení“) Ministerstvu životního prostředí nebo orgánu kraje v přenesené působnosti, v jehož územně správním obvodu je záměr navržen, (dále jen „příslušný úřad“). Pokud je záměr navrhován na území více krajů, zasílá oznamovatel oznámení Ministerstvu životního prostředí (dále jen „ministerstvo“). V tomto případě ministerstvo rozhodne o tom, který krajský úřad je příslušný k provedení posouzení, a postoupí mu neprodleně oznámení k dalšímu řízení.

(2) Oznamovatel je povinen předložit oznámení příslušnému úřadu písemně a na technickém nosiči dat, popřípadě zaslat elektronickou poštou (dále jen „v elektronické podobě“). Náležitosti oznámení stanoví příloha č. 3 k tomuto zákonu. Pokud se jedná o záměr, který podléhá posouzení podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu, musí oznamovatel vždy uvést nástin studovaných hlavních variant a stěžejní důvody pro jeho volbu vzhledem k vlivu na životní prostředí. Je možné předložit také oznámení s obsahem a rozsahem podle přílohy č. 4 k tomuto zákonu, a to v počtu vyhotovení stanoveném dohodou s příslušným úřadem.

(3) Příslušný úřad zašle do 5 pracovních dnů ode dne obdržení oznámení jeho kopii k vyjádření dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům. V téže lhůtě podle § 16 zajistí zveřejnění informace o oznámení a části oznámení obsahující jeho všeobecně srozumitelné shrnutí ve smyslu části G přílohy č. 3 k tomuto zákonu. Orgán kraje v přenesené působnosti (dále jen „orgán kraje“) v téže lhůtě zašle kopii oznámení ministerstvu.

(4) Každý může zaslat své písemné vyjádření k oznámení příslušnému úřadu do 15 dnů ode dne zveřejnění informace o oznámení. Lhůta k vyjádření dotčeného správního úřadu a územního samosprávného celku počíná běžet ode dne doručení oznámení. Pokud bylo předloženo oznámení s obsahem a rozsahem podle přílohy č. 4 k tomuto zákonu, prodlužuje se tato lhůta o 15 dnů. K vyjádřením zaslaným po lhůtě příslušný úřad nemusí přihlížet.

§ 7

Zjišťovací řízení

(1) Cílem zjišťovacího řízení je upřesnění informací, které je vhodné uvést do dokumentace vlivů záměru na životní prostředí (dále jen „dokumentace“), a to se zřetelem na

a) povahu konkrétního záměru nebo druhu záměru,

b) faktory životního prostředí uvedené v § 2, které mohou být provedením záměru ovlivněny,

c) současný stav poznatků a metody posuzování.

U záměru uvedeného v příloze č. 1 kategorii II a u změny záměru podle § 4 odst. 1 písm. c) je cílem zjišťovacího řízení také zjištění, zda záměr nebo jeho změna bude posuzována podle tohoto zákona. Zjišťovací řízení se zahajuje a provádí na podkladě oznámení, vyjádření k němu obdržených a podle hledisek a měřítek uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu.

(2) Zjišťovací řízení ukončí příslušný úřad nejdéle do 30 dnů ode dne zveřejnění oznámení podle § 6. Pokud bylo předloženo oznámení s náležitostmi podle přílohy č. 4, stanoví se tato lhůta na 45 dnů. Příslušný úřad po ukončení zjišťovacího řízení neprodleně zašle jeho písemný závěr oznamovateli, dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům a v téže lhůtě jej zveřejní podle § 16.

(3) Součástí písemného závěru podle odstavce 2 je souhrnné vypořádání všech připomínek obsažených ve vyjádřeních podle § 6 odst. 3 a 4. Nedílnou přílohou tohoto závěru jsou kopie všech obdržených vyjádření.

(4) Pokud bylo předloženo oznámení s náležitostmi podle přílohy č. 4 a příslušný úřad neobdržel žádné nesouhlasné vyjádření k němu, může v závěru podle odstavce 2 stanovit, že dokumentaci není třeba zpracovávat a oznámení se považuje za dokumentaci. V opačném případě příslušný úřad na základě vyjádření podle předchozí věty ve svém závěru podle odstavce 2 stanoví, jak je třeba oznámení dopracovat tak, aby mohlo nahradit dokumentaci.

(5) V závěru podle odstavce 2 může příslušný úřad navrhnout zpracování variant řešení záměru, které se zpravidla liší umístěním, kapacitou, použitou technologií či okamžikem provedení, jestliže je jejich provedení prokazatelně účelné a z technických hledisek možné. Navrhovat zpracování variant řešení záměru odlišně od schválené územně plánovací dokumentace lze jen výjimečně a na základě zdůvodnění.

(6) V závěru podle odstavce 2 příslušný úřad s ohledem na počet dotčených správních úřadů a dotčených územních samosprávných celků stanoví, v jakém počtu mu oznamovatel předloží dokumentaci záměru.

§ 8

Dokumentace

(1) Oznamovatel na základě oznámení, vyjádření k oznámení podle § 6 odst. 3 a 4 a závěru zjišťovacího řízení podle § 7 zajistí zpracování dokumentace v písemné podobě v počtu vyhotovení stanoveném podle § 7 odst. 6 a v elektronické podobě. V odůvodněných případech, zejména z technických a ekonomických důvodů, může příslušný úřad od elektronické podoby upustit. Náležitosti dokumentace jsou uvedeny v příloze č. 4 k tomuto zákonu.

(2) Příslušný úřad dokumentaci do 5 pracovních dnů ode dne, kdy mu byla doručena, zveřejní na internetu a zašle k vyjádření dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům. V téže lhůtě podle § 16 zajistí zveřejnění informace o dokumentaci.

(3) Každý se může vyjádřit k dokumentaci u příslušného úřadu, a to písemně do 30 dnů od zveřejnění informace o dokumentaci. K vyjádřením zaslaným po lhůtě nemusí úřad přihlížet.

(4) Pokud příslušný úřad dojde k závěru, že dokumentace neobsahuje náležitosti na základě tohoto zákona, vrátí ji do 40 dnů ode dne zveřejnění informace podle odstavce 2 oznamovateli k doplnění nebo přepracování spolu s upřesněním požadovaných náležitostí nebo si od něj vyžádá doplňující údaje; jinak ji v téže lhůtě doručí zpracovateli posudku o vlivech záměru na životní prostředí (dále jen „posudek“).

§ 9

Posudek

(1) Příslušný úřad smluvně zajistí zpracování posudku osobou k tomu oprávněnou podle § 19 (dále jen „zpracovatel posudku“).

(2) Zpracovatel posudku zpracuje tento posudek na základě dokumentace, popřípadě oznámení a všech podaných vyjádření k nim. Náležitosti posudku jsou uvedeny v příloze č. 5 k tomuto zákonu.

(3) Doba pro zpracování posudku nesmí být delší než 60 dnů ode dne, kdy byla dokumentace včetně všech obdržených vyjádření k ní zpracovateli posudku doručena. Tato lhůta může být v odůvodněných, zejména složitých, případech překročena, nejdéle však o dalších 30 dnů.

(4) Pokud si zpracovatel posudku vyžádá dílčí podklady k ověření údajů o vlivech provedení záměru na životní prostředí od jiných odborníků, je povinen tuto skutečnost v posudku uvést. Ten, kdo se podílel na zpracování oznámení nebo dokumentace, se nemůže ani dílčím způsobem zúčastnit na zpracování posudku.

(5) Příslušný úřad může na základě doporučení zpracovatele posudku, nejdéle však do 30 dnů ode dne, kdy byla dokumentace záměru zpracovateli posudku doručena, vrátit oznamovateli tuto dokumentaci k přepracování nebo doplnění. Zpracovatel posudku nesmí posuzovanou dokumentaci přepracovávat ani ji doplňovat.

(6) Oznamovatel je povinen na vlastní náklady poskytnout zpracovateli posudku podklady, které byly použity pro zpracování dokumentace, a to do 5 pracovních dnů ode dne, kdy obdržel žádost zpracovatele posudku.

(7) Zpracovatel posudku zašle posudek příslušnému úřadu v dohodnutém počtu, termínu a formě. Příslušný úřad zašle posudek do 5 pracovních dnů ode dne jeho obdržení oznamovateli, dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům. V téže lhůtě zveřejní posudek na internetu a zajistí zveřejnění informace o posudku záměru podle § 16.

(8) K posudku je každý oprávněn zaslat příslušnému úřadu písemné vyjádření ve lhůtě do 30 dnů ode dne zveřejnění informace o něm, popřípadě se k němu vyjádřit na veřejném projednání podle odstavce 9. K vyjádřením zaslaným po uplynutí této lhůty nemusí příslušný úřad při dalším postupu přihlížet.

(9) Pokud příslušný úřad obdržel nesouhlasné vyjádření k dokumentaci nebo k posudku, zajistí veřejné projednání posudku a současně dokumentace podle § 17.

§ 10

Stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí

(1) Příslušný úřad vydá na základě dokumentace, popřípadě oznámení, posudku a veřejného projednání podle § 9 odst. 9 a vyjádření k nim uplatněných stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí (dále jen „stanovisko“) ve lhůtě do 45 dnů ode dne zveřejnění informace o posudku. Náležitosti stanoviska jsou uvedeny v příloze č. 6 k tomuto zákonu.

(2) Příslušný úřad do 50 dnů ode dne zveřejnění informace o posudku zašle stanovisko oznamovateli, dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům. V téže lhůtě zveřejní stanovisko na internetu a zajistí jeho zveřejnění podle § 16.

(3) Stanovisko je odborným podkladem pro vydání rozhodnutí, popřípadě opatření podle zvláštních právních předpisů.¹) Stanovisko předkládá oznamovatel jako jeden z podkladů pro navazující řízení nebo postup podle těchto předpisů. Platnost stanoviska je 2 roky ode dne jeho vydání. Platnost může být na žádost oznamovatele prodloužena o 2 roky, a to i opakovaně, nedošlo-li k podstatným změnám realizace záměru, podmínek v dotčeném území, k novým znalostem souvisejícím s věcným obsahem dokumentace a vývoji nových technologií využitelných v záměru. Tato lhůta se přerušuje, pokud bylo zahájeno navazující řízení podle zvláštních právních předpisů.¹)

(4) Bez stanoviska nelze vydat rozhodnutí nebo opatření nutná k provedení záměru v žádném správním ani jiném řízení nebo v jiném postupu podle zvláštních právních předpisů.¹) V těchto řízeních a postupech je příslušný úřad dotčeným správním úřadem. Správní úřad, který vydává rozhodnutí nebo opatření podle zvláštních právních předpisů,¹) zahrne do svého rozhodnutí nebo opatření požadavky k ochraně životního prostředí uvedené ve stanovisku, pokud jsou v něm uvedené, nebo ve svém rozhodnutí, popřípadě opatření uvede důvody, pro které tak neučinil nebo učinil jen zčásti.

HLAVA II

POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PŘESAHUJÍCÍCH HRANICE ČESKÉ REPUBLIKY

§ 11

Předmět posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice České republiky

(1) Předmětem posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice České republiky (dále jen „mezistátní posuzování“) je záměr uvedený v příloze č. 1, pokud dotčené území zasahuje i mimo území České republiky.

(2) Předmětem mezistátního posuzování může být i záměr uvedený v příloze č. 1, pokud o takové posuzování stát, jehož území může být ovlivněno závažnými vlivy záměru na životní prostředí, (dále jen „dotčený stát“) požádá a stát, na jehož území se má záměr provést, (dále jen „stát původu“) s tím vysloví souhlas.

(3) Orgán kraje je povinen v případě záměru uvedeného v příloze č. 1 sloupci B postoupit jeho posuzování ministerstvu, jestliže zjistí, že se jedná o záměr podle odstavce 1. Ministerstvo si vždy vyhradí posuzování záměru uvedeného v příloze č. 1 sloupci B, zjistí-li, že jde o záměr podle odstavce 2.

§ 12

Způsob mezistátního posuzování

(1) Při mezistátním posuzování se postupuje podle hlavy I tohoto zákona, pokud ustanovení hlavy II tohoto zákona nebo mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, postup při mezistátním posuzování nestanoví jinak. Lhůty podle § 6 odst. 4, § 8 odst. 3 a podle § 9 odst. 8 při mezistátním posuzování může ministerstvo prodloužit až o 30 dnů, požádá-li o to dotčený stát. Ostatní lhůty se v takovém případě prodlouží přiměřeně.

(2) Při pochybnostech o tom, zda se mezistátní posuzování řídí předpisy platnými na území dotčeného státu nebo předpisy platnými na území státu původu, se postupuje podle právních předpisů platných na území státu původu, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.

(3) Stát původu a dotčený stát na žádost kteréhokoliv z nich určí, zda bude provedena poprojektová analýza, a pokud ano, pak v jakém rozsahu, a to s přihlédnutím k možnému významnému nepříznivému vlivu záměru přesahujícímu státní hranice, který byl předmětem mezistátního posuzování. Jakákoliv poprojektová analýza bude zahrnovat především stálé pozorování důsledků provedení záměru a určení jakéhokoliv nepříznivého vlivu přesahujícího státní hranice. Tato stálá pozorování a určení vlivu lze provádět za účelem dosažení těchto cílů:

a) monitorování dodržování podmínek stanovených v rozhodnutích, popřípadě opatřeních podle zvláštních právních předpisů¹) a účinnosti zmírňujících opatření,

b) přezkoumávání vlivů záměru a vypořádat se s nejasnostmi vzniklými v průběhu poprojektové analýzy,

c) ověření předchozích prognóz s cílem využití získaných poznatků při provádění obdobných záměrů v budoucnosti.

(4) Pokud má stát původu nebo dotčený stát na základě poprojektové analýzy oprávněné důvody usuzovat, že zde existuje významný nepříznivý vliv přesahující státní hranice, nebo pokud byly zjištěny faktory, které by mohly mít za následek takovýto vliv, bude okamžitě informovat druhý stát. Stát původu a dotčený stát po dohodě následně stanoví nezbytná opatření na snížení nebo vyloučení tohoto vlivu.

§ 13

Mezistátní posuzování záměru prováděného na území České republiky

(1) Pokud ministerstvo zjistí, že se jedná o záměr podle § 11 odst. 1, nebo jestliže dotčený stát o posuzování záměru požádal podle § 11 odst. 2 a Ministerstvo zahraničních věcí po předchozí dohodě s ministerstvem s mezistátním posuzováním vysloví souhlas, zašle do 5 pracovních dnů dotčenému státu k vyjádření oznámení spolu s údaji o průběhu posuzování podle tohoto zákona a informacemi o navazujících rozhodnutích, která mohou být podle zvláštních právních předpisů¹) přijata.

(2) Pokud obdržené vyjádření dotčeného státu k zaslanému oznámení obsahuje požadavek zúčastnit se mezistátního posuzování, ministerstvo si od dotčeného státu vyžádá údaje o stavu životního prostředí na jeho dotčeném území. Ministerstvo zašle tyto údaje do 5 pracovních dnů ode dne jejich obdržení oznamovateli k využití při zpracování dokumentace, která se v případě mezistátního posuzování vypracovává vždy, a dále je poskytne zpracovateli posudku.

(3) Ministerstvo do 20 dnů po obdržení dokumentace doručí tuto dokumentaci dotčenému státu a nabídne mu předběžné projednávání, zejména je-li dokumentace zpracována ve variantách, včetně sdělení opatření na zmírnění závažných vlivů přesahujících státní hranice (dále jen „konzultace“). Pokud dotčený stát projeví o konzultaci zájem, ministerstvo se konzultace zúčastní. Ministerstvo předem neprodleně, nejpozději však do 5 dnů ode dne stanovení termínu konzultace, informuje o místě a času konzultace oznamovatele a jeho prostřednictvím zpracovatele dokumentace. Ti jsou pak povinni se konzultace rovněž zúčastnit. Informaci o konzultaci je ministerstvo povinno zveřejnit podle § 16.

(4) Ministerstvo do 5 pracovních dnů po obdržení vyjádření dotčeného státu k dokumentaci toto vyjádření doručí zpracovateli posudku jako podklad pro hodnocení záměru.

(5) Ministerstvo vyjádření dotčeného státu zapracuje do stanoviska nebo v něm uvede důvody neuvedení tohoto vyjádření ve svém stanovisku nebo jeho uvedení jen zčásti.

(6) Ministerstvo je povinno zaslat dotčenému státu stanovisko do 15 dnů ode dne jeho vydání a navazující rozhodnutí vydaná podle zvláštních právních předpisů¹) do 15 dnů ode dne jejich obdržení. Tato rozhodnutí jsou správní úřady povinny ministerstvu na podkladě jeho žádosti zaslat.

§ 14

Mezistátní posuzování záměru prováděného mimo území České republiky

(1) Pokud ministerstvo obdrží oznámení záměru nebo se jinak dozví o záměru, který bude prováděn na území státu původu, je povinno do 5 pracovních dnů po jeho obdržení zveřejnit informaci o takovém oznámení podle § 16 a zašle je dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům k vyjádření.

(2) K oznámení podle odstavce 1 je každý oprávněn zaslat ministerstvu písemné vyjádření do 15 dnů ode dne zveřejnění informace o tomto oznámení. Ministerstvo všechna vyjádření spolu se svým vyjádřením zašle státu původu do 30 dnů ode dne zveřejnění informace o oznámení podle odstavce 1.

(3) Ministerstvo na žádost státu původu sdělí údaje o stavu životního prostředí na dotčeném území České republiky, a to do 30 dnů ode dne obdržení této žádosti, pokud tomu nebrání zvláštní právní předpis.⁵)

(4) Pokud ministerstvo obdrželo dokumentaci a případnou nabídku ke konzultaci od státu původu, zašle tuto dokumentaci k vyjádření dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům a zveřejní informaci o této dokumentaci podle § 16.

(5) Každý je oprávněn k dokumentaci uvedené v odstavci 4 zaslat ministerstvu písemné vyjádření do 15 dnů ode dne zveřejnění informace o této dokumentaci. Ministerstvo všechna vyjádření spolu se svým vyjádřením a informací, že se případně konzultace zúčastní, zašle státu původu do 30 dnů ode dne zveřejnění informace o dokumentaci podle odstavce 4.

(6) Pokud ministerstvo včas obdrží informaci o místě a času veřejného projednání konaného na území státu původu, zveřejní ji podle § 16.

(7) Pokud ministerstvo obdrží závěry státu původu o posouzení záměru a o rozhodnutí státu původu na podkladě následných řízení, informaci o tomto závěru, popřípadě o rozhodnutí zveřejní podle § 16 do 15 dnů ode dne jejich obdržení.

HLAVA III

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ

Díl 1

Ustanovení společná

§ 15

Předběžné projednání

Příslušný úřad a dotčené správní úřady jsou povinny, pokud je o to oznamovatel požádá ještě před předložením oznámení podle § 6, projednat s oznamovatelem uvažovaný záměr a doporučit mu předběžné projednání s dalšími dotčenými správními úřady, dotčenými územními samosprávnými celky, popřípadě s dalšími subjekty. Příslušný úřad a dotčené správní úřady jsou povinny na žádost oznamovatele mu poskytnout informace o životním prostředí podle zvláštního právního předpisu.⁶)

§ 16

Zveřejnění informací o dokumentech pořízených v průběhu posuzování a o veřejných projednáních

(1) Příslušný úřad zajistí zveřejnění informace o

a) oznámení a o tom, kdy a kde je možno do něj nahlížet,

b) místě a času konání veřejného projednání podle tohoto zákona,

c) vrácení dokumentace k přepracování nebo doplnění,

d) dokumentaci a o tom, kdy a kde je možno do ní nahlížet,

e) posudku a o tom, kdy a kde je možno do něj nahlížet.

(2) Příslušný úřad dále zajistí zveřejnění závěru zjišťovacího řízení a stanoviska.

(3) Příslušný úřad zajistí zveřejnění informací a stanovisek uvedených v odstavcích 1 a 2 po projednání s dotčenými úřady vykonávajícími státní správu a dotčenými územními samosprávnými celky

a) na úředních deskách úřadů vykonávajících státní správu, jejichž správní obvody leží alespoň zčásti v dotčeném území, a též na úředních deskách dotčených obcí,

b) na internetu, a

c) nejméně ještě jedním v dotčeném území obvyklým způsobem (například v místním tisku, rozhlase apod.).

(4) Za den zveřejnění se považuje den, kdy došlo k vyvěšení stejné informace a stanoviska podle odstavců 1 a 2 na úřední desce některého z dotčených úřadů vykonávajících státní správu naposled. Úřady vykonávající státní správu jsou povinny příslušný úřad o dni vyvěšení takové informace a stanoviska písemně vyrozumět do 7 dnů ode dne vyvěšení na své úřední desce.

(5) Z informací a stanovisek zveřejňovaných podle odstavců 1 a 2 se vypouštějí údaje, které nelze podle zvláštních právních předpisů⁵) zveřejňovat.

§ 17

Veřejné projednání

(1) Příslušný úřad je povinen zveřejnit informaci o veřejném projednání podle § 16 nejméně 5 dnů před jeho konáním.

(2) Příslušný úřad je povinen zajistit, aby se veřejné projednání konalo nejpozději 5 dnů před uplynutím lhůty pro vyjádření k posudku.

(3) Příslušný úřad může ukončit veřejné projednání v případě neúčasti oznamovatele nebo zpracovatele dokumentace nebo posudku.

(4) Pokud příslušný úřad veřejné projednání ukončil podle odstavce 3, je povinen stanovit místo a čas nového veřejného projednání, a to nejdéle do 5 pracovních dnů ode dne ukončení veřejného projednání. Za den konání veřejného projednání se pak považuje den konání nového veřejného projednání; ostatní lhůty se přiměřeně prodlužují.

(5) Příslušný úřad pořizuje z veřejného projednání zápis obsahující zejména údaje o účasti a závěry z projednání a dále z něj pořizuje úplný těsnopisný nebo zvukový záznam.

(6) Příslušný úřad je povinen zaslat zápis z veřejného projednání oznamovateli, dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům a zveřejnit jej na internetu.

(7) Předmětem veřejného projednávání nejsou skutečnosti chráněné zvláštními právními předpisy.⁵)

§ 18

Náklady spojené s posuzováním vlivů na životní prostředí

(1) Náklady spojené s posuzováním vlivů na životní prostředí, s výjimkou nákladů spojených s veřejným projednáním a zveřejňováním, hradí oznamovatel.

(2) Náklady spojené s veřejným projednáním a zveřejňováním podle tohoto zákona nese příslušný úřad, zvýšené náklady spojené s mezistátním posuzováním nese ministerstvo.

(3) Zpracovateli posudku náleží za zpracování posudku odměna stanovená podle zvláštního právního předpisu,⁷) kterou mu uhradí příslušný úřad na podkladě smlouvy uzavřené podle § 9 odst. 1. Příslušný úřad vyúčtuje částku, která se rovná výši odměny uhrazené zpracovateli posudku, do 15 dnů ode dne doručení posudku k úhradě oznamovateli. Oznamovatel je povinen vyúčtovanou částku zaplatit příslušnému úřadu do 15 dnů ode dne obdržení vyúčtování jako součást nákladů posuzování uvedených v odstavci 1. Pokud vyúčtovanou částku oznamovatel v uvedené lhůtě nezaplatí, příslušný úřad stanovisko podle § 10 nevydá; v takovém případě může příslušný úřad vydat stanovisko až po zaplacení vyúčtované částky. Prodlení z důvodu nezaplacení vyúčtované částky oznamovatelem se nezapočítává do lhůty stanovené v § 10 odst. 1 a 2.

§ 19

Autorizace ke zpracování dokumentace a posudku

(1) Zpracovávat dokumentaci a posudek podle tohoto zákona jsou oprávněny jen fyzické osoby, které jsou držiteli autorizace. Právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání se může zavazovat k vypracování dokumentace a posudku podle tohoto zákona jen tehdy, pokud pro ni tuto činnost zabezpečuje fyzická osoba, která je držitelem autorizace.

(2) Zpracovatel posudku je povinen posoudit dokumentaci objektivně a v plném rozsahu.

(3) Podmínkou udělení autorizace je bezúhonnost, odborná způsobilost, jakož i plná způsobilost k právním úkonům.

(4) Odborná způsobilost se prokazuje

a) dokladem o ukončeném vysokoškolském vzdělání alespoň bakalářského studijního programu, a

b) dokladem o vykonané zkoušce odborné způsobilosti.

(5) Bezúhonnost se prokazuje předložením výpisu z evidence Rejstříku trestů ne staršího než 3 měsíce, kterým se prokáže, že fyzická osoba nebyla pravomocně odsouzena za trestný čin, který souvisí s autorizovanou činností podle tohoto zákona.

(6) Autorizaci pro oblast posuzování vlivů na životní prostředí uděluje a odnímá ministerstvo po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví.

(7) Autorizace se uděluje na dobu 5 let. Autorizace se v případě, že se nezměnily podmínky, za nichž byla udělena, prodlužuje o dalších 5 let, pokud o to držitel autorizace požádá alespoň 6 měsíců před uplynutím doby, na kterou byla autorizace udělena.

(8) Udělená autorizace nepřechází na jinou fyzickou osobu.

(9) Ministerstvo odejme autorizaci fyzické osobě, pokud závažným způsobem nebo opakovaně poruší tento zákon, opakovaně neplní povinnosti vyplývající z rozhodnutí o udělení autorizace nebo dojde-li ke změně podmínek, za kterých byla autorizace udělena.

(10) Rozhodnutí o udělení a o odejmutí autorizace se vydává ve správním řízení podle správního řádu.⁸)

(11) Rozhodnutí o autorizaci zaniká

a) uplynutím doby, na kterou byla vydána,

b) rozhodnutím ministerstva o odnětí autorizace,

c) smrtí fyzické osoby, které byla autorizace udělena, nebo jejím prohlášením za mrtvou.

(12) Ministerstvo stanoví vyhláškou bližší podmínky odborné způsobilosti, postup při jejich ověřování a postup při udělování a odnímání autorizace.

Díl 2

Výkon státní správy v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí

§ 20

Státní správu v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí vykonávají

a) ministerstvo,

b) orgány kraje.

§ 21

Ministerstvo

a) je ústředním správním úřadem v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí,

b) vykonává vrchní státní dozor v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí,

c) zajišťuje posuzování záměrů uvedených v příloze č. 1 sloupcích A a u záměrů, jejichž oznamovatelem je Ministerstvo obrany, i ve sloupcích B a jejich změn,

d) zajišťuje mezistátní posuzování záměrů,

e) zajišťuje posuzování dalších záměrů, u kterých je příslušný orgán kraje, pokud si tuto působnost v jednotlivém případě vyhradilo,

f) vede souhrnnou evidenci všech zahajovaných posuzování a evidenci všech vydaných stanovisek,

g) uděluje a odnímá autorizaci,

h) vede a jedenkrát ročně zveřejňuje ve svém věstníku seznam držitelů autorizace,

i) do konce února každého roku zveřejňuje seznam posudků a jejich zpracovatelů za předchozí kalendářní rok.

§ 22

Orgány kraje

a) zajišťují posuzování záměrů uvedených v příloze č. 1 sloupcích B a jejich změn,

b) vedou evidenci jimi vydaných stanovisek a zasílají jedno vyhotovení každého jimi vydaného stanoviska ministerstvu k souhrnné evidenci,

c) do konce února každého roku zveřejňují seznam posudků a jejich zpracovatelů za předchozí kalendářní rok.

§ 23

Ostatní společná ustanovení

(1) Příslušný úřad, dotčené správní úřady a dotčené územní samosprávné celky jsou povinny dokumenty zpracované v rámci posuzování podle tohoto zákona zpřístupnit podle zvláštních právních předpisů.⁶)

(2) Odpadl-li nebo změnil-li se důvod posuzování, příslušný úřad v posuzování nepokračuje a ukončí jej.

(3) V případě důvodných pochybností o záměru a o zařazení záměru do příslušné kategorie nebo do příslušného sloupce podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu, popřípadě o rozsahu dotčeného území je rozhodující vyjádření ministerstva, které musí být vydáno nejpozději do 15 dnů ode dne doručení oznámení ministerstvu.

(4) Ministerstvo si v odůvodněných případech může se souhlasem orgánu kraje vyhradit posuzování záměru, k jehož posouzení je příslušný orgán kraje.

(5) Dotčeným správním úřadem při posuzování vlivů na životní prostředí podle tohoto zákona je z hlediska vlivů na obyvatelstvo Ministerstvo zdravotnictví a místně příslušné orgány hygienické služby. Ministerstvo je při projednávání územně plánovací dokumentace dotčeným orgánem státní správy ve smyslu stavebního zákona⁹) z hlediska posuzování vlivů na životní prostředí.

(6) Dotčeným správním úřadem při posuzování vlivů na životní prostředí podle tohoto zákona z hlediska záměrů uvedených v příloze č. 1 pod body 3.2 až 3.5 je Státní úřad pro jadernou bezpečnost.

(7) Příslušný úřad může upustit od posuzování záměru v případě, kdy je provedení záměru nutné ke zmírnění nebo odvrácení důsledků událostí, které závažně a bezprostředně ohrožují životní prostředí, zdraví, bezpečnost nebo majetek obyvatelstva.

(8) Příslušný úřad uchovává veškeré podklady zpracované při posuzování vlivů na životní prostředí podle tohoto zákona po dobu 10 let od vydání stanoviska. Po uplynutí této lhůty se postupuje podle zvláštních právních předpisů.¹⁰)

(9) Místně příslušná jednotka občanského sdružení nebo obecně prospěšné společnosti, jejímž předmětem činnosti je ochrana veřejných zájmů chráněných podle zvláštních právních předpisů,¹¹) (dále jen „občanské sdružení“) nebo obec dotčená záměrem se stává účastníkem navazujících řízení podle zvláštních právních předpisů,¹) pokud

a) podala ve lhůtách stanovených tímto zákonem písemné vyjádření k oznámení, dokumentaci nebo posudku,

b) příslušný úřad ve svém stanovisku podle § 10 odst. 1 uvedl, že toto vyjádření zcela nebo zčásti do svého stanoviska zahrnul, a

c) správní úřad rozhodující v navazujícím řízení nerozhodl, že veřejné zájmy, které občanské sdružení hájí, nejsou v navazujícím řízení dotčeny.

(10) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob a průběh veřejného projednání, zveřejňování informací a stanovisek a postupu při zajištění zpracování posudku podle tohoto zákona.

(11) Na území hlavního města Prahy

a) působnost, kterou tento zákon svěřuje orgánu kraje, vykonává Magistrát hlavního města Prahy,

b) úkony, které podle tohoto zákona provádí obec, zabezpečuje městská část hlavního města Prahy.

(12) Na řízení podle tohoto zákona se nevztahuje správní řád,⁸) pokud tento zákon nestanoví jinak.

Díl 3

Ustanovení přechodná

§ 24

(1) Oprávněná osoba, která získala osvědčení podle zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 499/1992 Sb., o odborné způsobilosti pro posuzování vlivů na životní prostředí a o způsobu a průběhu veřejného projednání posudku, se považuje za držitele autorizace podle § 19.

(2) Posouzení zahájená před účinností tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o životním prostředí

§ 25

V zákoně č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění zákona č. 123/1998 Sb., se § 20 až 26 včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. ²) a ³) a přílohy č. 1 až 4 zrušují.

ČÁST TŘETÍ

Změna živnostenského zákona

§ 26

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb. a zákona č. 458/2000 Sb., se mění takto:

V příloze č. 2 Vázané živnosti, skupina 214: Ostatní, obor Posuzování vlivů na životní prostředí, ve sloupci 2 Průkaz způsobilosti se slova „Vysokoškolské vzdělání příslušného směru a 6 let praxe v oboru a osvědčení podle § 6 a 9 zákona č. 244/1992 Sb.“ nahrazují slovy „Autorizace podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí)“.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona o posuzování vlivů na životní prostředí

§ 27

Zákon č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 132/2000 Sb., se mění takto:

1. V názvu zákona se za slovo „vlivů“ vkládají slova „rozvojových koncepcí a programů“.

2. § 1 zní:

„§ 1

Předmět úpravy

Zákon upravuje posuzování vlivů rozvojových koncepcí a programů (dále jen „koncepce“) na životní prostředí a určuje příslušný orgán k posuzování vlivů na životní prostředí, kterým je Ministerstvo životního prostředí (dále jen „příslušný orgán“).“.

3. Část druhá, část čtvrtá a část pátá se zrušují.

4. § 21 a 22 se zrušují.

5. § 23 zní:

„§ 23

Na tento zákon se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.“.

6. Přílohy č. 1, 2 a 4 se zrušují.

ČÁST PÁTÁ

ÚČINNOST

§ 28

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.

Klaus v. r.

Havel v. r.

Zeman v. r.

Příloha č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb.

KATEGORIE I (záměry vždy podléhající posouzení)

	ZÁMĚR	Sloupec A	Sloupec B
1.1	Trvalé odlesnění nebo zalesnění nelesního pozemku o ploše od 25 ha.		X
1.2	Odběr vody nebo převod vody mezi povodími nebo mezi dílčími částmi povodí, pokud množství odebírané nebo převáděné vody přesahuje 100 mil. m³ za rok, nebo pokud se převádí množství vody nad 2 000 mil. m³ za rok, které přesahuje 5% průměrného ročního odtoku v místě odběru.	X
1.3	Čerpání podzemní vody nebo umělé doplňování zásob podzemní vody v objemu od 10 mil. m³/rok.	X
1.4	Přehrady, nádrže a jiná zařízení určená k zadržování nebo k akumulaci vody a v ní rozptýlených látek, jestliže objem zadržované nebo akumulované vody přesahuje 10 mil. m³.	X
1.5	Čistírny odpadních vod s kapacitou od 100 tis. ekvivalentních obyvatel a kanalizace pro více než 50 000 napojených obyvatel.		X
1.6	Projekty vodohospodářských úprav nebo jiných opatření ovlivňujících odtokové poměry (např. odvodnění, závlahy, protierozní ochrana, terénní úpravy, lesnicko-technické meliorace, atd.) na ploše od 50 ha.	X
1.7	Chov hospodářských zvířat s výjimkou s kapacitou od 180 dobytčích jednotek (1 dobytčí jednotka = 500 kg živé hmotnosti).		X
1.8	Kafilerie.		X
2.1	Těžba ropy v množství nad 50 t/den a zemního plynu v množství nad 50 000 m³/den.	X
2.2	Těžba černého uhlí - nový dobývací prostor nebo změna stávajícího.	X
2.3	Těžba ostatních nerostných surovin - nový dobývací prostor nebo změna stávajícího.	X
2.4	Úprava černého a hnědého uhlí - vsázka nad 3 mil. tun/rok.		X
2.5	Uran - těžba (včetně změny a ukončení těžby) a úprava uranové rudy (chemická úprava a jiné technologie, odkaliště a kalová pole).	X
3.1	Zařízení ke spalování paliv s tepelným výkonem od 200 MW.	X
3.2	Zařízení s jadernými reaktory (včetně jejich demontáže nebo konečného uzavření) s výjimkou výzkumných zařízení, jejichž maximální výkon nepřesahuje 1 kW kontinuální tepelné zátěže.	X
3.3	Zařízení na konverzi, obohacování nebo výrobu jaderného paliva.	X
3.4	Zařízení určená pro zpracování vyhořelého nebo ozářeného jaderného paliva nebo vysoce aktivních radioaktivních odpadů.	X
3.5	Zařízení určená pro konečné uložení, konečné zneškodnění nebo dlouhodobé skladování plánované na více než 10 let vyhořelého nebo ozářeného jaderného paliva a dále radioaktivních odpadů na jiném místě, než na kterém jsou vyprodukovány.	X
3.6	Nadzemní přenosová vedení elektrické energie o napětí od 110 kV a délce od 15 km.	X
3.7	Dálkové produktovody pro dopravu plynu, ropy, páry a dalších látek o délce nad 20 km a průměru nad 800 mm.	X
4.1	Pražení, aglomerace a slinování kovových rud.		X
4.2	Zařízení k výrobě surového železa a oceli, včetně kontinuálního odlévání.	X
4.3	Zařízení k výrobě neželezných surových kovů z rudy, koncentrátů nebo druhotných surovin pomocí metalurgických, chemických nebo elektrolytických procesů.	X
4.4	Povrchová úprava kovů nebo plastů elektrolytickými nebo chemickými procesy, včetně lakoven, s kapacitou od 500 tis. m²/rok upravené plochy.	X
5.1	Průmyslová výroba a zpracování celulózy, papíru nebo lepenky.	X
6.1	Cementárny, vápenky nebo výroba magnezitu.	X
6.2	Zařízení k těžbě azbestu a produkce výrobků obsahujících azbest s kapacitou od 10 t/rok finálních výrobků.	X
7.1	Tepelné nebo chemické zpracování uhlí, popřípadě bitumenových břidlic, včetně výroby uhlíku vysokoteplotní karbonizací uhlí nebo elektrografitu vypalováním nebo grafitizací.	X
7.2	Rafinerie ropy nebo primární zpracování ropných produktů.	X
7.3	Zařízení k výrobě základních organických a anorganických chemikálií (například uhlovodíky, kyseliny, zásady, oxidy, soli, chlór, amoniak, apod.).	X
7.4	Zařízení k farmaceutické výrobě.		X
7.5	Zařízení k výrobě pesticidů a průmyslových hnojiv.	X
7.6	Zařízení k výrobě výbušin a regenerace nebo destrukce výbušných látek.		X
7.7	Zařízení na skladování ropy a ropných a chemických produktů s kapacitou od 100 tis. tun.	X
9.1	Novostavby železničních tratí delší 1 km.	X
9.2	Letiště se vzletovou nebo přistávací dráhou od 2 100 m.	X
9.3	Novostavby, rozšiřování a přeložky dálnic.	X
9.4	Novostavby, rekonstrukce a přeložky silnic neuvedených v bodě 9.3, se čtyřmi nebo více jízdními pruhy, delší než 10 km.	X
9.5	Vodní cesty včetně jezů a ostatních vzdouvacích zařízení a mol pro nakládání a vykládání na břeh nebo přístavy pro vnitrozemskou vodní dopravu pro plavbu lodí s výtlakem nad 1 350 tun.	X
10.1	Zařízení pro nakládání s nebezpečnými odpady.	X
10.2	Zařízení pro nakládání s ostatními odpady s kapacitou nad 30 000 t/rok.	X

KATEGORIE II (záměry vyžadující zjišťovací řízení)

	ZÁMĚR	Sloupec A	Sloupec B
1.1	Trvalé nebo dočasné odlesnění plochy od 5 do 25 ha.		X
1.2	Restrukturalizace pozemků v krajině, využívání neobdělávaných pozemků nebo polopřirozených oblastí k intenzivnímu zemědělskému využívání, uvedení zemědělské půdy do klidu na ploše od 10 ha.		X
1.3	Vodohospodářské úpravy nebo jiné úpravy ovlivňující odtokové poměry (např. odvodnění, závlahy, protierozní ochrana, terénní úpravy, lesnicko-technické meliorace, atd.) na ploše od 10 do 50 ha.		X
1.4	Úpravy toků a opatření proti povodním významně měnící charakter toku a ráz krajiny.		X
1.5	Chov hospodářských zvířat s kapacitou od 50 do 180 dobytčích jednotek (1 dobytčí jednotka = 500 kg živé hmotnosti).		X
1.6	Intensivní chov ryb od 5 tun živé hmotnosti.		X
1.7	Přehrady, nádrže a jiná zařízení určená k zadržování nebo k akumulaci vody a v ní rozptýlených látek, pokud nepřísluší do kategorie I a pokud objem zadržované nebo akumulované vody přesahuje 100 000 m³ nebo výška hradící konstrukce přesahuje 10 m nad základovou spárou.		X
1.8	Odběr podzemní vody nebo převody vody mezi dílčími částmi povodí toků, pokud nejsou zahrnuty v kategorii I a dochází nebo je uvažováno s přesunem více než 5% průměrného ročního odtoku v místě odběru, pokud se převádí množství nad 1 mil. m³ za rok, nebo pokud celkový roční objem odebrané vody přesahuje 50 tis. m³.		X
1.9	Čistírny odpadních vod s kapacitou přesahující 10 000 EO, pokud nepřísluší do kategorie I, a kanalizace pro více než 5 000 napojených obyvatel.		X
2.1	Uhlí - hlubinná těžba nad 100 000 t/rok - pokud vlivy zasahují mimo schválený dobývací prostor.	X
2.2	Lignit - těžba nad 200 000 t/rok.		X
2.3	Těžba a úprava rud včetně odkališť, kalových polí, hald a odvalů (chemické, biologické a jiné technologie).	X
2.4	Zvýšení povrchové těžby nerostných surovin nad 1 000 000 tun/rok.	X
2.5	Těžba nerostných surovin 10 000 až 1 000 000 tun/rok.		X
2.6	Těžba v korytech říčních toků.		X
2.7	Úprava černého a hnědého uhlí - vsázka 1 až 3 mil. tun/rok.		X
2.8	Odkaliště, kalová pole, haldy a odvaly při úpravě nerudních surovin.		X
2.9	Budování podzemních prostor pro skladování nebo umístění technologických zařízení (provozů) od 10 000 m³.	X
2.10	Zneškodňování odpadů ukládáním do přírodních nebo umělých horninových struktur a prostor.		X
2.11	Hloubkové vrty, zejména geotermální, pro ukládání radioaktivního nebo nebezpečného odpadu, pro zásobování vodou, s výjimkou vrtů pro výzkum stability půdy.	X
3.1	Zařízení ke spalování paliv o jmenovitém tepelném výkonu od 50 do 200 MWe.	X
3.2	Větrné elektrárny od maximálního výkonu 5 kWe.		X
3.3	Hydroelektrárny se špičkovým výkonem od 50 MWe.	X
3.4	Hydroelektrárny se špičkovým výkonem od 5 do 50 MWe.		X
3.5	Zařízení ke zpracování a skladování radioaktivního odpadu (záměry neuvedené v kategorii I).	X
3.6	Přenosová vedení elektrické energie od 110 kV, pokud nepřísluší do kategorie I.	X
3.7	Produktovody pro dopravu plynu, ropy, páry a dalších látek o délce větší než 5 km a průměru větším než 300 - 800 mm (včetně dálkových vodovodů), pokud nepřísluší do kategorie I.		X
3.8	Povrchové zásobníky zemního plynu, pokud nejsou uvedeny v kategorii I a pokud mají kapacitu nad 10 000 m³.		X
3.9	Povrchové zásobníky fosilních paliv s kapacitou nad 10 000 t.		X
4.1	Provozy na zpracování železných kovů, včetně válcování za tepla, kování kladivy a pokovování; provozy na tavení, včetně slévání či legování, neželezných kovů kromě vzácných kovů, včetně recyklovaných produktů - kovového šrotu, jeho rafinace a lití.		X
4.2	Povrchová úprava kovů a plastických materiálů elektrolytickými nebo chemickými procesy od 10 000 do 500 000 m²/rok upravené plochy.		X
4.3	Strojírenská nebo elektrotechnická výroba s výrobní plochou nad 10 000 m² - výroba a opravy motorových vozidel, drážních vozidel, cisteren, lodí, letadel; testovací lavice motorů, turbin nebo reaktorů; stálé tratě pro závodění a testování motorových vozidel; výroba železničních zařízení; tváření výbuchem.		X
5.1	Impregnace dřeva při použití chemických látek v množství od 1 000 t/rok.		X
5.2	Výroba dřevovláknitých, dřevotřískových, pilinových desek nebo překližek a dýh s kapacitou od 10 000 m²/rok.		X
5.3	Výroba nábytku s kapacitou vstupu suroviny nad 10 000 m³/rok.		X
5.4	Textilní úpravny nebo barvírny se spotřebou chemikálií nad 3 000 t/rok.		X
5.5	Koželužny s kapacitou zpracované vstupní suroviny nad 10 000 t/rok.		X
5.6	Polygrafické provozy se spotřebou chemikálií nad 1 t/rok.		X
6.1	Průmyslová výroba keramických produktů vypalováním, zejména střešních tašek, cihel, žáruvzdorných cihel, dlaždic, kameniny nebo porcelánu s kapacitou od 25 000 t/rok.		X
6.2	Výroba stavebních hmot a výrobků neuvedených v kategorii I ani v předchozím bodě s kapacitou nad 25 000 t/rok.		X
6.3	Výroba skla, skelných a umělých vláken s kapacitou nad 10 000 m²/rok nebo nad 7 000 t/rok.		X
6.4	Zařízení k tavení nerostných látek, včetně výroby minerálních vláken s kapacitou od 7 000 t/rok.		X
6.5	Obalovny živičných směsí.		X
7.1	Výroba nebo chemické zpracování polymerů a syntetických kaučuků, výroba a zpracování výrobků na bázi elastomerů s kapacitou.	X
7.2	Výroba mýdel, surfaktantů, detergentů a nátěrových hmot nad 200 t/rok.		X
7.3	Ostatní chemické výroby s produkcí od 100 t/rok.		X
7.4	Zařízení pro skladování ropy nebo ropných produktů s kapacitou 5 000 až 100 000 t	X
7.5	Zařízení pro skladování ostatních chemických látek neuvedených v kategorii I ani v kategorii II v bodě 7.3 s kapacitou od 5 000 t nebo od 1 000 m³.		X
8.1	Výrobny nealkoholických nápojů s kapacitou od 50 000 hl/rok výrobků.		X
8.2	Pivovary s kapacitou od 100 000 hl/rok výrobků a sladovny s kapacitou od 50 000 t/rok výrobků.		X
8.3	Škrobárny s kapacitou od 50 000 t/rok výrobků.		X
8.4	Lihovary nebo pálenice s kapacitou od 5 000 hl/rok výrobků.		X
8.5	Drožďárny s kapacitou výroby droždí od 1 000 t/rok.		X
8.6	Cukrovary s kapacitou zpracované suroviny od 150 000 t/rok.		X
8.7	Výroba rostlinných nebo živočišných olejů nebo tuků s kapacitou od 20 000 t/rok výrobků.		X
8.8	Zpracování mléka od 50 000 hl/rok.		X
8.9	Balírny a konzervárenské závody s kapacitou od 100 000 t/rok výrobků.		X
8.10	Výroba cukrovinek a sirupů s kapacitou od 10 000 t/rok.		X
8.11	Jatka, masokombináty a zařízení na zpracování ryb s kapacitou od 5 000 t/rok výrobků.		X
9.1	Novostavby a rekonstrukce silnic o šíři větší než 10 m (záměry neuvedené v kategorii I).		X
9.2	Novostavby (záměry neuvedené v kategorii I), rekonstrukce, elektrizace nebo modernizace železničních tratí; novostavby nebo rekonstrukce železničních a intermodálních zařízení a překladišť.		X
9.3	Tramvajové, podzemní nebo speciální dráhy včetně lanovek.		X
9.4	Vodní cesty včetně jezů a ostatních vzdouvacích zařízení a mol pro nakládání a vykládání na břeh nebo přístavy pro vnitrozemskou vodní dopravu.	X
9.5	Letiště se vzletovou nebo přistávací dráhou do 2 100 m.		X
10.1	Zařízení pro nakládání s ostatními odpady s kapacitou 1000 až 30 000 t/rok.		X
10.2	Krematoria.		X
10.3	Odkaliště, kalová pole, haldy a odvaly, pokud nejsou uvedeny v jiném bodě této přílohy.		X
10.4	Skladování toxických látek a pesticidů v množství nad 1 t; kapalných hnojiv, farmaceutických výrobků, barev a laků v množství nad 100 t.		X
10.5	Skladování železného šrotu (včetně vrakovišť) nad 1000 t.		X
10.6	Průmyslové zóny a obchodní zóny včetně nákupních středisek o celkové výměře nad 3000 m² zastavěné plochy; areály parkovišť nebo garáží se zastavěnou plochou nad 1000 m².		X
10.7	Sjezdové tratě, lyžařské vleky, lanovky a související zařízení.		X
10.8	Sportovní areály na ploše nad 1 ha, golfová hřiště, motokrosové, cyklokrosové a cyklotrialové areály mimo území chráněná podle zvláštních právních předpisů.		X
10.9	Rekreační přístavy na jachty a malé čluny.		X
10.10	Rekreační a sportovní areály, hotelové komplexy a související zařízení v územích chráněných podle zvláštních právních předpisů.¹²⁾	X
10.11	Rekreační areály, hotelové komplexy a související zařízení na ploše nad 1 ha.		X
10.12	Stálé kempy a místa na karavany s celkovou kapacitou nad 50 ubytovaných.		X
10.13	Tématické areály uvedené ve schválené územně plánovací dokumentaci.		X
10.14	Záměry uvedené v kategorii I určené výhradně nebo převážně k rozvoji a zkoušení nových metod nebo výrobků.	X
10.15	Stavby, činnosti a technologie neuvedené v předchozích bodech této přílohy a nedosahující parametrů předchozích bodů této přílohy, které mohou závažným způsobem změnit vybrané typy přírodních stanovišť v národních parcích, rezervacích, národních přírodních památkách a chráněných krajinných oblastech, jež jsou uvedeny v příloze č. 7 k tomuto zákonu, a charakteristiky krajiny, které mají velký význam pro volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny uvedené v příloze č. 8 k tomuto zákonu.	X

Příloha č. 2 k zákonu č. 100/2001 Sb.

Zásady pro zjišťovací řízení

Při zjišťovacím řízení příslušný úřad zjišťuje, zda a v jakém rozsahu může záměr vážně ovlivnit životní prostředí a obyvatelstvo. Používá přitom následující kritéria, která charakterizují na jedné straně vlastní záměr a příslušné zájmové území, na druhé straně z toho vyplývající významné potenciální vlivy na obyvatelstvo a životní prostředí.

I. CHARAKTERISTIKA ZÁMĚRU

Parametry záměru musí být zváženy zejména s ohledem na

1. velikost,

2. kumulaci jeho vlivů s vlivy jiných známých záměrů (realizovaných, připravovaných, uvažovaných),

3. využívání přírodních zdrojů,

4. produkci odpadů,

5. znečišťování životního prostředí a obtěžování obyvatelstva,

6. rizika havárií zejména vzhledem k navrženému použití látek a technologií.

II. UMÍSTĚNÍ ZÁMĚRU

Parametry území, které může být ovlivněno záměrem, musí být zváženy zejména s ohledem na

1. dosavadní využívání území a priority jeho trvale udržitelného využívání,

2. relativní zastoupení, kvalitu a schopnost regenerace přírodních zdrojů,

3. schopnost přírodního prostředí snášet zátěž se zvláštní pozorností na

a) územní systém ekologické stability krajiny,

b) zvláště chráněná území,

c) území přírodních parků,

d) významné krajinné prvky,

e) území historického, kulturního nebo archeologického významu,

f) území hustě zalidněná,

g) území zatěžovaná nad míru únosného zatížení (včetně starých zátěží).

III. CHARAKTERISTIKA PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Potenciálně významné vlivy záměru musí být zváženy ve vztahu ke kritériím uvedeným v bodech I. a II. zejména s ohledem na

1. rozsah vlivů (zasažené území a populaci),

2. povahu vlivů vzhledem k jejich přesahování státních hranic,

3. velikost a složitost vlivů,

4. pravděpodobnost vlivů,

5. dobu trvání, frekvenci a vratnost vlivů.

Příloha č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb.

Náležitosti oznámení

A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI

1. Obchodní firma

2. IČ

3. Sídlo (bydliště)

4. Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele

B. ÚDAJE O ZÁMĚRU

I. Základní údaje

1. Název záměru

2. Kapacita (rozsah) záměru

3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území)

4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry

5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí

6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru

7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení

8. Výčet dotčených územně samosprávných celků

II. Údaje o vstupech

(například zábor půdy, odběr a spotřeba vody, surovinové a energetické zdroje)

III. Údaje o výstupech

(například množství a druh emisí do ovzduší, množství odpadních vod a jejich znečištění, kategorizace a množství odpadů, rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií)

C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ

1. Výčet nejzávažnějších environmetálních charakteristik dotčeného území

2. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny

D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

1. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti (z hlediska pravděpodobnosti, doby trvání, frekvence a vratnosti)

2. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci

3. Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice

4. Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů

5. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů

E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU (pokud byly předloženy)

Údaje podle kapitol B, C, D, F a G se uvádějí v přiměřeném rozsahu pro každou oznamovatelem předloženou variantu řešení záměru

F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE

1. Mapová a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení

2. Další podstatné informace oznamovatele

G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU

H. PŘÍLOHA

Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace

Datum zpracování oznámení:

Jméno, příjmení, bydliště a telefon zpracovatele oznámení a osob, které se podílely na zpracování oznámení:

Podpis zpracovatele oznámení:

Příloha č. 4 k zákonu č. 100/2001 Sb.

Náležitosti dokumentace

ČÁST A

ÚDAJE O OZNAMOVATELI

1. Obchodní firma

2. IČ

3. Sídlo (bydliště)

4. Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele

ČÁST B

ÚDAJE O ZÁMĚRU

I. Základní údaje

1. Název záměru

2. Kapacita (rozsah) záměru

3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území)

4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry

5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí

6. Popis technického a technologického řešení záměru

7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení

8. Výčet dotčených územně samosprávných celků

II. Údaje o vstupech

1. Půda (například druh, třída ochrany, velikost záboru)

2. Voda (například zdroj vody, spotřeba)

3. Ostatní surovinové a energetické zdroje (například druh, zdroj, spotřeba)

4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu (například potřeba souvisejících staveb)

III. Údaje o výstupech

1. Ovzduší (například přehled zdrojů znečišťování, druh a množství emitovaných škodlivin, způsoby a účinnost zachycování znečišťujících látek)

2. Odpadní vody (například přehled zdrojů odpadních vod, množství odpadních vod a místo vypouštění, vypouštěné znečištění, čisticí zařízení a jejich účinnost)

3. Odpady (například přehled zdrojů odpadů, kategorizace a množství odpadů, způsoby nakládání s odpady)

4. Ostatní (například hluk a vibrace, záření, zápach, jiné výstupy - přehled zdrojů, množství emisí, způsoby jejich omezení)

5. Doplňující údaje (například významné terénní úpravy a zásahy do krajiny)

ČÁST C

ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ

1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území (například územní systémy ekologické stability krajiny, zvláště chráněná území, přírodní parky, významné krajinné prvky, území historického, kulturního nebo archeologického významu, území hustě zalidněná, území zatěžovaná nad míru únosného zatížení, staré ekologické zátěže, extrémní poměry v dotčeném území)

2. Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území (například ovzduší a klima, voda, půda, horninové prostředí a přírodní zdroje, fauna a flóra, ekosystémy, krajina, obyvatelstvo, hmotný majetek, kulturní památky)

3. Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení

ČÁST D

KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

I. Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti

1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů

2. Vlivy na ovzduší a klima

3. Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky

4. Vlivy na povrchové a podzemní vody

5. Vlivy na půdu

6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje

7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy

8. Vlivy na krajinu

9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky

II. Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů

III. Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech

IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí

V. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů

VI. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při zpracování dokumentace

ČÁST E

POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU (pokud byly předloženy)

Údaje podle částí B, C, D, F, G a H se uvádějí v přiměřeném rozsahu pro každou oznamovatelem předloženou variantu řešení záměru.

ČÁST F

ZÁVĚR

ČÁST G

VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU

ČÁST H

PŘÍLOHY

Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace (ke skutečnostem jiným a novým vzhledem k oznámení) a dále například přílohy mapové, obrazové a grafické.

Datum zpracování dokumentace:

Jméno, příjmení, bydliště a telefon zpracovatele dokumentace a osob, které se podílely na zpracování dokumentace:

Podpis zpracovatele dokumentace:

Příloha č. 5 k zákonu č. 100/2001 Sb.

Náležitosti posudku

I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE

1. Název záměru

2. Kapacita (rozsah) záměru

3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území)

4. Obchodní firma oznamovatele

5. IČ oznamovatele

6. Sídlo (bydliště) oznamovatele

II. POSOUZENÍ DOKUMENTACE (OZNÁMENÍ)

1. Úplnost dokumentace (oznámení)

2. Správnost údajů uvedených v dokumentaci (oznámení) včetně použitých metod hodnocení

3. Pořadí variant (pokud byly předloženy) z hlediska vlivů na životní prostředí

4. Hodnocení významných vlivů záměru na životní prostředí přesahujících státní hranice

III. POSOUZENÍ TECHNICKÉHO ŘEŠENÍ ZÁMĚRU S OHLEDEM NA DOSAŽENÝ STUPEŇ POZNÁNÍ POKUD JDE O ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

IV. POSOUZENÍ NAVRŽENÝCH OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

V. VYPOŘÁDÁNÍ VŠECH OBDRŽENÝCH VYJÁDŘENÍ K DOKUMENTACI (OZNÁMENÍ)

VI. CELKOVÉ POSOUZENÍ AKCEPTOVATELNOSTI ZÁMĚRU Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

VII. NÁVRH STANOVISKA

Datum zpracování posudku:

Jméno, příjmení, bydliště a telefon zpracovatele posudku a osob, které se podílely na zpracování posudku:

Podpis zpracovatele posudku:

Autorizace ke zpracování posudku:

Příloha č. 6 k zákonu č. 100/2001 Sb.

Náležitosti stanoviska

I. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

1. Název záměru

2. Kapacita (rozsah) záměru

3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území)

4. Obchodní firma oznamovatele

5. IČ oznamovatele

6. Sídlo (bydliště) oznamovatele

II. PRŮBĚH POSUZOVÁNÍ

1. Oznámení (zpracovatel, datum předložení)

2. Dokumentace (zpracovatel, datum předložení)

3. Posudek (zpracovatel, datum předložení)

4. Veřejné projednání (místo, datum konání)

5. Celkové hodnocení procesu posuzování včetně účasti veřejnosti

6. Seznam subjektů, jejichž vyjádření jsou ve stanovisku zčásti nebo zcela zahrnuta

III. HODNOCENÍ ZÁMĚRU

1. Souhrnná charakteristika předpokládaných vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti

2. Hodnocení technického řešení záměru s ohledem na dosažený stupeň poznání pokud jde o znečišťování životního prostředí

3. Návrh opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů záměru na životní prostředí včetně povinností a podmínek pro sledování a rozbor vlivů na životní prostředí

4. Pořadí variant (pokud byly předloženy) z hlediska vlivů na životní prostředí

5. Vypořádání vyjádření k dokumentaci (oznámení) a k posudku

6. Stanovisko příslušného úřadu z hlediska přijatelnosti vlivů záměru na životní prostředí s uvedením podmínek pro realizaci záměru, popřípadě zdůvodnění nepřijatelnosti záměru.

Datum vydání stanoviska:

Otisk razítka příslušného úřadu:

Jméno, příjmení a podpis pověřeného zástupce příslušného úřadu:

Příloha č. 7 k zákonu č. 100/2001 Sb.

Vybrané typy přírodních stanovišť

*Kód NATURA 2000*	*Název*
1340a	Slané rákosiny a ostřicové porosty
1340b	Slané louky
2330a	Pionýrská stadia písčin s jednoletkami
2330b	Otevřené trávníky písčin s Corynephorus canescens
2330c	Zapojené trávníky písčin s kostřavami
3130a	Vegetace s Isoetes a Littorella
3130b	Jednoletá vegetace obnažených den
3130c	Jednoletá vegetace panonských obnažených den
3130d	Jednoletá vegetace vlhkých písků
3140	Vodní vegetace parožnatek
3150	Eutrofní vodní nádrže s přirozenou vegetací makrofyt
3160	Přirozená dystrofní jezera a tůně
3220	Porosty s Calamagrostis pseudophragmites na štěrkových říčních náplavech
3230	Porosty s Myricaria germanica na štěrkových říčních náplavech
3240	Vrbové křoviny na štěrkových říčních náplavech
3260a	Rychleji tekoucí vody s Batrachium fluitans
3260b	Mírně tekoucí a stojaté vody s Callitriche a Batrachium
3260c	Vegetace s Hottonia palustris
3270	Bahnité říční náplavy
4030	Suchá vřesoviště
4060	Vysokohorská keříčková vegetace
6110	Jednoletá vegetace na suchých bazických skalách
6120	Vegetace suchých bazických písků
6150a	Rozvolněné alpínské trávníky s lišejníky
6150b	Zapojené alpínské trávníky s ostřicí Bigelovou
6210a	Suché trávníky na skalách
6210b	Suché trávníky se Sesleria albicans
6210c	Suché trávníky s trsnatými úzkolistými travinami
6210d	Suché trávníky s širokolistými trávami a bylinami
6210e	Suché trávníky na kyselých substrátech
6230	Smilkové trávníky
6240a	Subpanonské skalní stepi
6240b	Subpanonské drnové stepi
6250	Panonské stepní trávníky na spraši
6260	Panonské stepní trávníky na písku
6410	Bezkolencové louky na slínech a jílech
6431a	Devětsilové nivy
6431b	Nitrofilní lemové rákosiny
6432	Vysokobylinné nivy montánního až subalpínského stupně
6432a	Vysokostébelné trávníky subalpínského stupně
6432b	Vysokobylinné nivy montánního až subalpínského stupně
6432c	Kapradinové nivy montánního až subalpínského stupně
6440	Kontinentální nivní louky
6510a	Ovsíkové mezofilní louky
6510b	Psárkové aluviální louky
6520	Horské trojštětové louky
7110	Živá nelesní vrchoviště
7120	Degradovaná vrchoviště schopná přirozené obnovy
7140a	Slatiniště s hnědými mechy
7140b	Oligotrofní rašeliniště
7150a	Zrašelinělé písky s hrotnosemenkami
7150b	Vrchovištní šlenky a jezírka
7210	Vápnité slatiny s Cladium mariscus
7220a	Lesní a subalpínská pěnovcová prameniště
7220b	Luční pěnovcová prameniště
7230	Bazická slatiniště
8110	Sutě montánního až subalpínského stupně
8150	Sutě silikátových hornin
8160	Vápencové sutě
8210	Vegetace vápencových skal
8220	Vegetace silikátových skal
8230	Jednoletá vegetace na suchých kyselých skalách
8310	Jeskyně nepřístupné veřejnosti
9110	Acidofilní bučiny
9130	Květnaté bučiny
9140	Středoevropské horské klenové bučiny
9150	Vápnomilné bučiny
9170	Středoevropské dubohabřiny
9180a	Eutrofní suťové a roklinové lesy
9180b	Vápencové lipiny se Sesleria albicans
91D1	Rašelinné březiny
91D2	Rašelinné bory
91D3	Vrchovištní bory
91D4	Rašelinné a podmáčené smrčiny
91E0a	Olšiny s Alnus incana
91E0b	Údolní olšiny
91E0c	Měkké luhy
91F0	Tvrdé luhy
91G0a	Karpatské dubohabřiny
91G0b	Panonské dubohabřiny
91H0	Perialpidské bazifilní teplomilné doubravy
91I0a	Panonské teplomilné doubravy na spraši
91I0b	Panonské teplomilné doubravy na písku
91I0c	Sarmatské teplomilné doubravy
9410a	Třtinové smrčiny
9410b	Horské papratkové smrčiny

Příloha č. 8 k zákonu č. 100/2001 Sb.

Vybrané taxony volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin

Trichomanes speciosum - vláskatec tajemný	Vertigo angustior - vrkoč útlý
Artemisia pancicii - pelyněk Pančičův	Vertigo geyerii - vrkoč Geyerův
Jurinea cyanoides - sinokvět chrpovitý	Vertigo moulinsiana - vrkoč bažinný
Ligularia sibirica - popelivka sibiřská	Margaritifera margaritifera - perlorodka říční
Coleanthus subtilis - puchýřka útlá	Unio crassus - velevrub tupý
Dracocephalum austriacum - včelník rakouský	Leucorrhinia pectoralis - vážka jasnoskvrnná
Cypripedium calceolus - střevíčník pantoflíček	Ophiogomphus cecilia - klínatka rohatá
Liparis loeselii - hlízovec Loeselův	Cerambyx cerdo - tesařík obrovský
Pulsatilla patens - koniklec otevřený	Cucujus cinnaberinus - lesák rumělkový
Thesium ebracteatum - lněnka bezlistenná	Dytiscus latissimus - potápník široký
Ostericum palustris - matizna bahenní	Graphoderus bilineatus - druh rodu potápník
Luronium natans - žabníček vzplývavý	Limoniscus violaceus
Buxbaumia viridis - šikoušek zelený	Lucanus cervus - roháč obecný
Dicranum viride - dvouhrotec	Osmoderma eremita - páchník hnědý
Drepanocladus vernicosus - srpnatka fermežová	Rosalia alpina - tesařík alpský
Acrocephalus melanopogon - rákosník tamaryškový	Carabus menetriesi pacholei - druh rodu střevlík
Aguila pomarina - orel křiklavý	Boros schneideri
Aquila heliaca - orel královský	Panaxia quadriopunctata - přástevník kostivalový
Aegolius funereus - sýc rousný	Eriogaster catax - bourovec trnkový
Alcedo atthis - ledňáček říční	Euphydryas aurinia - hnědásek chrastavcový
Anthus campestris - linduška úhorní	Hypodryas maturna - hnědásek osikový
Ardea purpurea - volavka červená	Lycaena dispar - ohniváček černočárný
Asio flammeus - kalous pustovka	Maculinea nausithous - modrásek bahenní
Aythya nyroca - polák malý	Maculinea teleius - modrásek očkovaný
Bonasa bonasia - jeřábek lesní	Eudontomyzon mariae - mihule
Botaurus stellaris - bukač velký	Lampetra planeri - mihule potoční
Bubo bubo - výr velký	Hucho hucho - hlavatka podunajská
Burrhinus oedicnemus - dytík úhorní	Salmo salar- losos obecný
Caprimulgus europaeus - lelek lesní	Aspius aspius - bolen dravý
Ciconia nigra - čáp černý	Gobio albipinnatus - hrouzek běloploutvý
Ciconia ciconia - čáp bílý	Phoxinus phoxinus - střevle potoční
Circus aeruginosus - moták pochop	Rutilus pigus - plotice lesklá
Circus cyaneus - moták pilich	Rhodeus sericeus amarus - hořavka duhová západní
Circus pygargus - moták lužní	Cobitis taenia - sekavec písečný
Coracias garrulus - mandelík hajní	Misgurnus fosilis - piskoř pruhovaný
Crex crex - chřástal polní	Sabanejewia aurata - sekavčík horský
Dendrocopos leucotos - strakapoud bělohřbetý	Gymnocephalus schraetzer - ježdík žlutý
Dendrocopos medius - strakapoud prostřední	Cottus gobio - vranka obecná
Dendrocopos syriacus - strakapoud jižní	Triturus carnifex - čolek dravý
Dryocopus martius - datel černý	Triturus dobrogicus - čolek dunajský
Egretta alba - volavka bílá	Triturus cristatus - čolek velký
Egretta garzetta - volavka stříbřitá	Bombina bombina - kuňka obecná
Emberiza hortulana - strnad zahradní	Bombina variegata - kuňka žlutobřichá
Falco columbarius - dřemlík tundrový	Emys orbicularis - želva bahenní
Falco peregrinus - sokol stěhovavý	Rhinolophus ferrumequinum - vrápenec velký
Ficedula albicollis - lejsek bělokrký	Rhinolophus hipossideros - vrápenec malý
Ficedula parva - lejsek malý	Barbastella barbastellus - netopýr černý
Glaucidium passerinum - kulíšek nejmenší	Myotis bechsteini - netopýr velkouchý
Grus grus - jeřáb popelavý	Myotis blythii - netopýr východní
Haliaeetus albicilla - orel mořský	Myotis dasycneme - netopýr pobřežní
Himantopus himantopus - pisila čáponohá	Myotis emarginatus - netopýr brvitý
Charadrius morinellus - kulík hnědý	Myotis myotis - netopýr velký
Chlidonias niger - rybák černý	Spermophilus citellus - sysel obecný
Ixobrychus minutus - bukáček malý	Castor fiber - bobr evropský
Lanius collurio - ťuhýk obecný	Canis lupus - vlk
Larus melanocephalus - racek černohlavý	Ursus arctos - medvěd hnědý
Lullula arborea - skřivan lesní	Lutra lutra - vydra říční
Luscinia svecica - slavík modráček	Lynx lynx - rys ostrovid
Milvus migrans - luňák hnědý
Milvus milvus - luňák červený
Nycticorax nycticorax - kvakoš noční
Otis tarda - drop velký
Pandion haliaetus - orlovec říční
Pernis apivorus - včelojed lesní
Picoides tridactylus - datlík tříprstý
Picus canus - žluna šedá
Platalea leucorodia - kolpík bílý
Porzana parva - chřástal malý
Porzana porzana - chřástal kropenatý
Recurvirostra avosetta - tenkozobec opačný
Sterna hirundo - rybák obecný
Strix uralensis - puštík bělavý
Sylvia nisoria - pěnice vlašská
Tetrao tetrix - tetřívek obecný
Tetrao urogallus - tetřev hlušec